Pokyny pro zhotovení trubních vedení

Transkript

1 Pokyny pro zhotovení trubních vedení Tyto pokyny slouží jako doporučení pro bezchybné ukládání trubních vedení z betonových a železobetonových trub vyrobených a dodávaných společností PREF Grygov a.s. Vychází z postupů defnovaných v normě ČSN EN Provádění stok a kanalzačních přípojek a jejch zkoušení. Pokyny nemají závazný charakter, jejch dodržení ze strany dodavatele stavebního díla však postupně přspěje k jeho vybudování v bezchybné kvaltě a k dlouhodobé žvotnost stavebního díla 1. Převzetí př dodání Před složením výrobků z dopravního prostředku je nutnou každé dodávky zkontrolovat její úplnost, správné označení výrobků, jejch nepoškození, stejně jako jejch základní vlastnost rozměry, příslušenství apod. Řádný stav dodávky je nutno potvrdt na dodacím lstu. Na pozdější reklamace v tomto směru nebude brán zřetel. 2. Manpulace s výrobky a skladování S troubam a jným betonovým výrobky se může manpulovat pouze se zvedacím zařízením, které je vybaveno jemným posuvem. Nárazovtá zatížení (např. trhové zvedání nebo spouštění, prudké nasazení, pády apod.), odvalování. Pro vlastní uchopení trub se používají samosvorné kleště, unverzální kulové spojky DEH (pokud jsou v troubě zabudovány DEH úchyty) a dále ocelová lana nebo textlní úvazky. Manpulace pomocí lana provlečeného vntřním průřezem trouby nebo více troubam, je zakázána. U trub do průměru DN 400 mm je jeden centrálně umístěný závěs nepřípustný. Trouby s přepravním kotvam (např. DEH úchyty) mohou být zvedány rozepřeným lany s maxmálním úhlem rozepření (měřeno u háku) 60. Pomalé, plynulé zvedání č spouštění bez trhavých pohybů jsou základním předpokladem pro jstotu únosnost úchytů. Př nedodržení těchto zásad hrozí nebezpečí nehody! V ostatních případech je třeba dbát konkrétních pokynů dodavatele (vz montážní předpsy). Trouby se skladují na únosné a rovné plochy,očštěné od všech nečstot, v změ od sněhových a ledových nánosů, první a poslední trouba spodní vrstvy se zajšťuje klíny. Další vrstvy se ukládají bez prokladů,hrdla jsou vysunuta z hrance,střídavě na opačné straně tak, že na sebe dosedají po celé délce dříku (těla trouby). 3. Kontrola výkopu Podle zákonných předpsů bezpečnost práce nesmí být šířka výkopu menší než mnmální rozměry dle ČSN EN Světlá šířka výkopu, měřená na patě výkopu popř. mez pažením, je udávána v tabulce 1. Výkop musí být proveden tak, aby bylo zabezpečeno správné uložení trub. Mají-l být uložena dvě nebo více potrubí v téže rýze nebo v tomtéž násypu musí být dodržen mnmální pracovní prostor mez jednotlvým řadam trub. Pokud není uvedeno jnak musí být tato vzdálenost nejméně 0,35 m pro trouby do DN 700 včetně a nejméně 0,50 m pro trouby větší než DN 700. Pata výkopu musí být vhodná jako stavební základ a musí být odvodněna. Tab. 1 - Mnmální šířka výkopu v závslost na DN trub Nejmenší šířka rýhy ( OD + x ) DN Zapažená rýha Nezapažená rýha ß > 60 ß =< 60 <= 225 OD + 0,40 OD + 0,40 OD + 0,40 > 225 => 350 OD + 0,40 OD + 0,40 OD + 0,40 > 350 => 700 OD + 0,70 OD + 0,70 OD + 0,40 > 700 => 1200 OD + 0,85 OD + 0,85 OD + 0,40 > 1200 OD + 1,00 OD + 1,00 OD + 0,40 Obr. 1 - Maxmální úhel rozepření Údaj OD + x odpovídá x/2 nejmenšímu pracovnímu prostupu mez troubou a stěnou rýhy popř. pažením, kde OD je vnější průměr trouby v metrech a ß je úhel sklonu stěny v nezapažené rýze. 7

2 Pokyny pro zhotovení trubních vedení 4. Shoda předpokládaných zatížení s provedením výkopu Před zahájením stavby musí být únosnost potrubního vedení zadána a prokázána statckým výpočtem, dle normy EN Podmínky stavby a jejího zatížení je třeba kontrolovat na shodu s projektovým a statckým propočty, popřípadě je přzpůsobovat změněným podmínkám. Obzvlášť důležté je dávat pozor na následující : - Zásyp zemny - leží zásyp zemny uvntř propočteného ntervalu? - Dopravní zatížení - Spodní voda - je výskyt spodní vody zohledněn ve statckém výpočtu? - Typ zemny - je-l předepsána výměna zemny, shoduje se materál předepsaný pro zónu trubního vedení obsyp s předepsaným typem zemny? - Lože - výška b horní vrstvy lože, resp. úhel uložení - Boční obsyp - shoduje se vrstvové zhutnění zemny v zóně potrubního vedení se statckým propočty popř. s projektem? - Pažení výkopu - shoduje se předepsané pažení výkopu popř. způsob jeho odstranění s předpoklady statckého výpočtu nebo projektu? Pokud je uvažováno s pažením, které je vytahováno teprve po naplnění výkopu zemnou a jejím zhutnění, musí být toto pažení zohledněno ve statckém výpočtu. V opačných případech musí být přzpůsobeno provedení stavby statckému propočtu. Pokud je naopak měněn statcký výpočet podle konkrétních podmínek stavby, musí být nformován subjekt, který provedl původní statcký propočet. 5. Pokládání Trouby je třeba pokládat vhodným zařízením, která umožňují plynulé zvedání a spouštění (např. autojeřáb, portálové jeřáby apod.). Jamky kotev v tělesech trouby musí být po uložení zabetonovány. Spojování trub je třeba zhotovovat svědomtě za velm ztížených podmínek výkopu. Těsnění a těsnící plochy (dříky a hrdla) musí být čsté, Je nezbytné používat kluzné prostředky udávané výrobcem. Integrované těsnění U trub s gumovým těsněním, napevno zabudovaným do hrdla, se kluzný prostředek nanáší na dříky na hrdlo včetně vlastního těsnění (obrázek 2). Trouba vsící na ukládacím zařízení se navede k jž uložené troubě. Pokud nemohou být trouby spojovány ručně, je nutno použít vhodných nástrojů a trouby spojt tak, aby byl dřík obklopen těsněním v hrdle.. Trouby musí být sesazeny tak, aby byly spoje vodotěsné. Pro zachování pohyblvost spoje je třeba zhotovt na spoj trub mnmálně 5 mm šrokou spáru. Spoje do úhlu je třeba konzultovat s výrobcem trub. Každou troubu je třeba vyrovnat výškově a bočně dle projektu a v této poloze j podpěchovat s odpovídajícím zhutněním po celé délce trouby. Korektury tlačením, posunováním nebo údery lžící bagru mohou vést k poškození roury č zhotovení netěsného spoje a jsou nepřípustné. V případě napojení na šachty nebo na další stavební díla je třeba zhotovt kloubové spojení. Obr. 2 - Plochy nanesení kluzného prostředku 6. Lože kluzný prostředek Ztvárnění lože je rozhodující pro únosnost potrubního vedení stejně jako pro míru sedání. Lnové nebo bodové uložení vede ke škodám na potrubí a těm je třeba se v každém případě vyvarovat. Trouby musí dosedat rovnoměrně po celé své délce. V oblast horní vrstvy lože musí půda vykazovat mnmálně stejnou hustotu jako pod troubou. Po spojení trub musí být podpěchování trouby a boční zhutnění cípů pod rourou provedeno velm pečlvě. Př použtí trub s hrdlem musí být v lož zhotoveny před uložením trouby hrdlové rýhy v dostatečné šířce, délce a hloubce tak, aby bylo zabráněno bodovému uložení trouby na hrdle. Př všech provedeních zóny vedení, především ale tam, kde není možné bezprostřední uložení trub (např. půdy s hrubým kameny, jíly, hlína, skála), je třeba vykopat patku výkopu hlouběj a vbudovat do ní lože ze zhutntelného materálu, např. písek, štěrkopísek (u průměrů do DN 600 s velkostí zrna max. 40mm), drť apod. Tloušťka (a) spodní vrstvy lože pod rourou musí čnt 100 mm + 1/10 DN v mm (lože typ 1 - obrázek 3). U pevného nebo slně sedmentovaného podloží (např. slín, jílovec, skála) je nutné upravt výš spodní vrstvy lože (a) na tloušťku odpovídající 100 mm + 1/5 DN v mm, mnmálně však na 150 mm (lože typ 1 - obrázek 4). 8

3 z betonových a železobetonových trub Na únosných dostatečných půdách může být lože zhotoveno po uložení roury podpěchováním a zhutněním nepojvým, zhutntelným materály (lože typ 3 - obrázek 8). Lože s předformovanou patou (lože typ 2 obrázek 7) jsou pro roury s elastckým těsněním nevhodné. Horní vrstvu lože je třeba zhotovt v předepsané tloušťce (b) velm pečlvě. Musí odpovídat statckým výpočtům resp. požadavkům projektu. Šířka lože musí odpovídat šířce výkopu. Př nedostatečné únosnost podkladu, místně slně se měnících typech půdy a spodní vodě, malém spádu, slně sedmentovaných půdách nebo skále, je naprojektování betonového lože účelné (obrázky 5 a 6). Př budování betonového lože, částečném nebo úplném obetonování se doporučuje beton uložt až ke stěně výkopu. Pro betonování v paženém výkopu je třeba mez betonem a pažením naplánovat dělící vrstvu. Pokud nemá být betonové lože vyvedeno až k pažení, je třeba dodržet mnmální šířku betonového lože včetně vnějšího průměru roury 2 x (50 mm + 1/10 DN v mm). Př extrémním zatížení je možno zvýšt nosnost potrubí částečným nebo úplným obetonováním trub (obrázky 9 a 10). Obrázek 3: Uložení 1 normální zemna; lože: nepojený nebo hydraulcky pojený materál a = 100 mm + 1/10 DN v mm Obrázek 6: Uložení 2 předformované lože pro trouby s těsněním podle obrázků 3, 4. nevhodné Obrázek 7: Uložení 3 ve stejnorodé, jemnozrnné půdě; horní lože: nepojený zrntý nebo hydraulcky pojený materál Obrázek 8: Úplné opláštění beton *) a = Ľ DN v mm mn. a = 100 mm Obrázek 4: Uložení 1 pevná usazená hornna, skála; lože: nepojený nebo hydraulcky pojený materál a = 100 mm + 1/5 DN v mm 7. Zásyp 7.1. Všeobecné nformace Zásyp se skládá z bočního obsypu, krycího obsypu a hlavního zásypu Boční obsyp Obrázek 5: Uložení 1 - betonové lože pro kulaté trouby, horní lože (b) po uložení roury zabetonováno a = 50 mm + 1/10 DN v mm mn. a = 100 mm Boční obsyp je součástí stavebního objektu potrubí. Boční obsyp nezhotovený bezvadně je nejčastější příčnou škod na troubách. V případě, že je ve statckém výpočtu nebo projektu předepsáno zhutnění, je třeba v oblast vedení trub bočně po obou stranách trub rovnoměrně po vrstvách nasypat a zhutnt nekamentou dobře zhutntelnou půdu (písek, štěrkopísek, jemnou drť). Přtom je třeba přzpůsobt násypnou výšku půdě a použtému hutnícímu stroj. Násypná výše a počet přechodů jsou uvedeny v tabulce 2, popřípadě je možné je zjstt zkušebním zhutněním. 9

4 Pokyny pro zhotovení trubních vedení Tabulka 2: Zhutnění, násypné výšky, počet přechodů Explosvní Přístroj vhodné V1 *) V2 V3 přechodů vhodné přechodů vhodné přechodů lehké střední lehké lehké střední lehké střední Služební hmotnost kg 1. Lehké hutnící stroje (zóna vedení a nadnásyp do 1 m nad temeno roury) desky válce Třída zhutntelnost Střední a těžké hutnící stroje (od 1m nad temenem roury) válce Explosvní desky válce těžké střední těžké střední těžké doporučeno 0 většnou vhodné - nevhodné *) V1 = Nepojvé a slabě pojvé půdy (např. písek a štěrkopísek) V2 = Pojvé, smíchané zrnté půdy (štěrk a písek s větším podíly jílu nebo naplavenn) V3 = Pojvé, jemnozrnné půdy (jíl, naplavenny) V tabulce uvedené orentační hodnoty je možno dle stavu půdy překročt. Přesné hodnoty jsou zjsttelné pouze zkušebním zhutněním. Mnmální výška překrytí trubního vedení (měřeno dle zhutnění) vyplývá z nejvyšší zásypné výšky + 15 cm. U středních a těžkých hutnících strojů ční mnmální vrstva překrytí 1,00 m (měřeno ve zhutněném stavu) Nedostatečné zabudování půdy a její nedostatečné zhutnění, pak způsobují svým nadměrným usazováním překrývající se stavební chyby : - zvýšení přtížení nad rourou - odlehčení půdy vedle roury - nžší boční tlaky - koncentrace tlaků na temen roury Důsledkem je vzájemně narůstající zvýšení zatížení. Pro zhutnění půdy uvntř zóny vedení předpokládá propočet dle DIN EN 1295 následující stupně zhutnění: Proctorova hustota D = 95% u nepojvých a slabě pr pojvých půd; Proctorova hustota D = 92% u pojvých půd. pr Toto neplatí u neporušených, kypře usazených nebo měkkých hornn, jejchž přrozená usazovací hutnost je nžší. V oblast lože však musí být dosažená hutnost uložení větší nebo alespoň stejná jako u rostlé půdy pod troubou Zakrytí v zóně potrubí krycí obsyp Tloušťka krycího obsypu (c) má čnt 150 mm nad tělem roury popř. 100 mm na hrdlem. Pokud je předepsáno zhutnění zákrytu, je možné jej provést pouze ručně Hlavní zásyp Ukládání hlavního zásypu (oblast nad zónou potrubí) je třeba provádět podle požadavků projektu. V případě nebezpečí sedání je třeba ukládat hlavní zásyp po vrstvách tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné zhutnění. Přtom nesmí být poškozeny trouby. Je nepřípustné prudké ukládání většího množství zemny naráz (např. rychlé vysypání celé ho obsahu vozdla do výkopu). Mechancké zhutnění zásypu nad rouram je možné př vrstvě mnmálně 300 mm. Kromě toho je třeba zachovat mnmální tloušťku zhutňované vrstvy 150 mm + nejvyšší vrstva pro odpovídající stroj dle tabulky 2. Použtí středních a těžkých zhutňovacích strojů je př výš zásypu nad temenem trouby (měřeno př zhutněné půdě) do 1m nepřípustné. Mmořádná zatížení v průběhu stavby, jako přejíždění zóny potrubí př malé výšce zásypu těžkým stroj a vozdly stejně jako skladování vykopané zemny nad trubním vedením jsou nepřípustná. 8. Odstraňování pažení Pažení je možné odstraňovat pouze oboustranně, jakmle se pažení stalo zasypáním zbytečné. 10

5 z betonových a železobetonových trub Pažení je třeba odstraňovat po krocích v průběhu budování zóny potrubí. Přtom je třeba dbát na to, aby zhutněním zásypné zemny vznklo dostatečné spojení s rostlou zemnou stěny výkopu. Odstraňování pažení ze zóny vedení nebo pod ní ležících oblastí může vést k velkým škodám na rourách, bočním a výškovým posunům a změnám směru potrubí Proto musí být dodatečné vytahování svslého pažení zohledněno př zjšťování únosnost trub př statckém výpočtu a v projektu Kontrola těsnost potrubí Pro kontrolu těsnost potrubí platí ustanovení ČSN EN Kvalfkace Předpoklady pro provedení stavby uvedené v ČSN EN 1610 jsou deklarovány prostřednctvím certfkátů kontrolních orgánů a zajšťovány odpovídajícím vybavením, pracovním postupy a zkušeným kvalfkovaným personálem. Totéž platí pro stavební dozor. 9. Kontroly potrubí 9.1. Vzuální kontrola Vzuální prohlídka zahrnuje kontrolu : - směrového a výškového uspořádání - spojů trub - poškození a deformací - provedení kanalzačních přípojek - výstelek a povlaků 9.2. Kontrola zhutnění zemny Požadované provedení zemních prací v zóně vedení může být zjštěno zkouškou zhutnění př zabudovávání trub, např. měřením Proctorovy hustoty dynamckým deskový m tlakem (lehká závaží), a po zabudování trub zarážecím tyčem. hlavní zásyp střední a těžké hutnící stroje mn.1 m zakrytí c zóna vedení boční zásyp horní lože b a zhutnění lehkým stroj dolní lože a g so 11