Problematiky lidí v sociální a ekonomické nouzi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematiky lidí v sociální a ekonomické nouzi"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Problematiky lidí v sociální a ekonomické nouzi Bakalářská práce Autor: Renáta Solichová Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb Vedoucí práce: Mgr. Ivona Buryová, Ph.D. Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karviné dne.

3 Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce, Mgr. Ivoně Buryové, Ph.D., za její pomoc a rady, za ochotnou spolupráci a za věnovaný čas a poznatky při tvorbě a vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiky lidí v sociální a ekonomické nouzi. Cílem práce je analýza příčin a ekonomických důsledků sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel na Karvinsku. První dvě kapitoly se věnují teorii k danému tématu. První část se věnuje teoretickým východiskům sociálního vyloučení a sociální nouze. Druhá část rozebírá systém sociálního zabezpečení, je v ní popsáno, jak tento systém můţe být nápomocen lidem v těţké ţivotní sociální situaci. Praktická část se věnuje identifikaci příčin sociální nouze na Karvinsku, kdy jako nástroj pro zjištění těchto příčin slouţil průzkum metodou dotazníkového šetření. Na základě dat a výsledků průzkumu byly následně vyhodnoceny a navrţeny konkrétní návrhy a opatření. Klíčová slova: Sociální nouze, sociální vyloučení, sociální zabezpečení, sociální pomoc, sociální byty, nezaměstnanost, veřejná sluţba, zadluţenost, ghettoizace Annotation The Bachelor s thesis is focused on the issues of people in social and economic need. The aim of the thesis is analysis of causes and economic consequences of social need within the selected group of population living in the area of Karviná. The first two chapters are devoted to the theory of the chosen topic. The first part addresses theoretical starting points of social exclusion and social need. The second part analyzes the system of social security it describes how the system may provide assistance to people in difficult social life situation. The practical part is aimed at identification of the causes of social need in the area of Karviná, using the method of questionnaires survey. Based on the data and outcomes of the survey specific proposals and measures are evaluated and proposed. Key words: social need, social exclusion, social security, social assistance, social housing, unemployment, public service, indebtedness, ghettoisation

5 Obsah Úvod Sociální nouze a sociální vyloučení Sociální vyloučení Chudoba Nezaměstnanost Typy nezaměstnanosti Rizikové skupiny nezaměstnaných Sociální ochrana nezaměstnaných Systém sociálního zabezpečení Systém sociálního pojištění Systém důchodového pojištění Systém nemocenského pojištění Systém státní sociální podpory (SSP) Systém státní sociální pomoci Dávky sociální pomoci Nástroje sociální pomoci Faktory ovlivňující sociální zabezpečení v České republice Průzkum příčin sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel Metodika průzkumu Dotazník Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení hypotéz Návrhy a opatření vyplývající z výsledků průzkumu a ekonomické souvislosti Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek Seznam příloh

6 Úvod Sociální politika je jednou z nejdůleţitějších oblastí politiky kaţdého státu. Jde o část veřejné politiky, jejímţ předmětem jsou sociální témata. Sociální politika je soubor činností, aktivit, nástrojů a opatření, prostřednictvím kterých jsou realizována a zabezpečována základní práva občanů a jejichţ smyslem je reagovat na nepříznivé sociální události, jako jsou například stáří, nemoc, invalidita, nezaměstnanost či chudoba. Jedná se o systém, který zahrnuje zdravotní a sociální pojištění a poskytování sociálních dávek. V ţivotě kaţdé společnosti a kaţdého jedince mají sociální záleţitosti velký význam. Cílem sociální politiky kaţdého státu, je vytvořit pro všechny své občany důstojné podmínky pro ţivot. Dnešní doba je velice hektická a náročná ve všech aspektech týkajících se zabezpečení rodiny i jednotlivců a schopnosti, jak vést kvalitní a uspokojivý ţivot. Kaţdý člověk se můţe během svého ţivota dostat do situace, kdy se nedovede sám zaopatřit, ani s pomocí svých bliţních. Proto jsou v evropských zemích budovány systémy sociální ochrany obyvatel, které jsou zaloţeny na mezilidské solidaritě. Jak jiţ bylo uvedeno výše, sociální politika se zabývá a zahrnuje mnoho sociálních událostí a je prakticky nemoţné celou problematiku sociální politiky shrnout a popsat v rámci rozsahu stanovenému pro tuto bakalářskou práci. Z toho důvodu je práce zaměřena pouze na jednu z dílčích oblastí sociální politiky. Tato práce se zabývá problematikou lidí v sociální a ekonomické nouzi. Cílem této bakalářské práce je na základě provedeného průzkumu a dílčích analýz zformulovat doporučení a navrhnout opatření, jak předejít nebo alespoň zmírnit sociální a ekonomickou nouzi. Nástrojem, který by měl pomoci k dosaţení stanoveného cíle je analýza příčin a ekonomických důsledků sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel na Karvinsku. Právě Karvinsko neboli obce a města nacházející se v okrese Karviná, jsou jednou z nejvíce postiţených oblastí, kde je nutné ve velké míře aplikovat veškeré nástroje sociální politiky. Karvinsko patří v současné době k oblastem, které trápí jedna z největších nezaměstnaností (v únoru 2014 statistiky evidovaly nezaměstnaných, coţ představuje přibliţně 14% míru registrované nezaměstnanosti). Dalším problémem Karvinska je také 1

7 vysoký úbytek obyvatelstva, neboť vzhledem k omezení těţebního a hutního průmyslu a následné zvyšující se nezaměstnanosti, spousta lidí a rodin opustila tento okres se snahou uplatnit se v jiné části naší republiky. V okrese Karviná ţije velké mnoţství lidí, pro které je nezaměstnanost závaţný problém s negativními dopady na ţivoty těchto jedinců i jejich rodin. Situace osob s nejniţšími příjmy se v dnešní době zhoršuje a tito lidé čelí vyššímu riziku zadluţenosti a platební neschopnosti. Tato bakalářská práce má za úkol popsat a vysvětlit základní teoretická východiska související s pojmy sociální a ekonomická nouze. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kdy první dvě jsou části teoretické, které mají za úkol vysvětlit pojmy vztahující se následně k praktické části této práce. Praktická část má opět dvě části, kdy v celkově třetí kapitole práce je předmětem kapitoly průzkum příčin sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel a v poslední čtvrté kapitole jsou pak navrţeny opatření vyplývající z výsledků průzkumu. První kapitola práce se věnuje problematice sociální nouze obyvatel a sociálnímu vyloučení z obecného hlediska. V této části jsou uvedeny definice těchto pojmů, dále jsou v textu rozepsány pohledy, jak lze nahlíţet na sociální vyloučení a také se v textu rozebírají příčiny a podoby sociálního vyloučení. V další podkapitole je pak definován pojem chudoba, jsou zde rozepsány typy chudoby, faktory s ní spojené a nakonec jsou popsány nejčastější příčiny chudoby. V poslední podkapitole první části se pak práce věnuje pojmu nezaměstnanost a dále formám nezaměstnanosti a rizikovým skupinám nezaměstnaných. Druhá část práce se zabývá teorií vztahující se k systému sociálního zabezpečení. V textu je popsán systém sociálního pojištění, systém státní sociální podpory, systém sociální pomoci a faktory ovlivňující sociální zabezpečení v České republice Praktická část práce začíná třetí kapitolou. Ta se věnuje a zabývá průzkumem sociální nouze na Karvinsku. Úkolem práce je zanalyzovat příčiny a ekonomické důsledky sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel na Karvinsku. Cílem je následně zjistit, co je největší příčinou nynější sociální situace vybraných jedinců. Vyhodnocení dotazníků včetně informací z dalších primárních i sekundárních nástrojů zjišťování dat, slouţí následně jako podklad pro stanovení návrhů a opatření pro stanovení zmírnění nebo odstranění sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel ţijících na území 2

8 Karvinska. V této závěrečné kapitole jsou pak detailně navrţeny doporučení a opatření v oblasti sociálního bydlení, podpory zaměstnanosti, v oblasti veřejné sluţby a veřejně prospěšných pracích, podpory vzdělání a sociálního začlenění sociálně slabých, v otázce zadluţenosti a v oblasti zamezení ghettoizace. 3

9 1 Sociální nouze a sociální vyloučení Sociální nouzí se rozumí situace, kdy člověk není schopen z důvodu věku, zdravotního stavu, absence sociálního zázemí nebo dysfunkce rodiny uspokojit své základní sociální a ţivotní potřeby, kde patří práva, zájmy, péče o vlastní osobu, péče o domácnost a výţiva. Do stavu sociální nouze se můţe člověk včetně rodinných příslušníků dostat například při ztrátě zaměstnání, coţ představuje pro mnoho lidí finanční a náročnou situaci. Myslí se to ve smyslu zabezpečení péče o svou osobu. Lidé, kteří se dostanou do takové situace, mají právo poţadovat prostřednictvím státu takovou sociální pomoc, která jim dostatečně nahradí chybějící soběstačnost. 1 Pojem sociální nouze v legislativě České republiky není zakotven. Platná legislativa pouţívá pojem hmotná nouze, coţ znamená být v obtíţné sociální situaci. Stavem hmotné nouze se myslí situace, kdy příjem posuzované osoby nebo příjem společně posuzovaných osob, po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje částky ţivobytí. 2 S hmotnou nouzí je spojována chudoba s vyloučením jedinců nebo určitých skupin od materiálních zdrojů. Mezi konceptem chudoby a sociálním vyloučení je jisté napětí. Kaţdý tento koncept má jinou reakci v poučnosti na situace v sociálním prostoru. 1.1 Sociální vyloučení Zákon č. 108/2006., o sociálních sluţbách definuje sociální vyloučení jako vyčlenění osoby mimo běţný ţivot společnosti a nemoţnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Sociální vyloučení je proces, kdy jsou jednotlivci nebo rodiny, či celé skupiny obyvatel omezováni v účasti na ekonomickém, sociálním, politickém a občanském ţivotě společnosti z důvodu nedostatečného přístupu ke zdrojům. Mezi dané zdroje řadíme bydlení, zaměstnání, vzdělání, sociální ochranu a zdravotní péči. Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k ţivotní krizi (ztráta zaměstnání, platební 1 DUKOVÁ, I., DUKA, M., KOHOUTOVÁ, I., Sociální politika: Učebnice pro obor sociální činnost, 2013, s MATOUŠEK, O., Slovník sociální práce, 2008, s

10 neschopnost, problémy dětí ve škole, problémy s bydlením). Lidé sociálně vyloučení obvykle nestojí před jedním problémem, ale před komplexem problémů, přičemţ mnohý z nich by i jednotlivě ohroţoval existenci člověka ve společnosti. Sociálně vyloučeným se můţe stát kaţdý jedinec, který se dostane do takových sociálních problémů, ţe se ocitne na okraji společnosti. Některé skupiny lidí jsou sociálním vyloučením (tzv. sociální exkluzí) ohroţeny více neţ jiné skupiny. Sociální exkluze se vztahuje na jednotlivce, který není schopen nalézt své místo ve společnosti, není schopen svou sociální identitu odvozovat od práce, ani od rodiny. Primární příčinou sociálního vyloučení je vyloučení člověka z pracovní činnosti. Pojem sociální vyloučení souvisí s úpadkem na trhu práce, s vědomím o nebezpečí nezaměstnanosti, chudobou a sociální izolací. Mezi hlavní faktory sociálního vyloučení patří chudoba a nízké příjmy. Dalšími jsou např. diskriminace, nízké vzdělání, nebo špatné ţivotní podmínky. Projevem sociálního vyloučení je také dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, ţivot v prostorově vyloučených částech obcí a měst, špatný zdravotní stav, někdy i rozpad rodin, ale i ztráta sebeúcty. 3 Krebs ve své publikaci uvádí, ţe: Chudoba a sociální vyloučení je definováno jako stav, kdy jedinec nebo skupina lidí neparticipuje plně na ekonomickém a sociálním ţivotě společnosti anebo kdyţ její přístup k příjmu a ostatním zdrojům jim neumoţňuje dosáhnout ţivotní standard, který je povaţován ve společnosti, v níţ ţijí, za přijatelný. V této situaci nemají často přístup ani k základním právům. 4 Sociálnímu vyloučení a riziku chudoby jsou často vystaveny i příslušníci etnických menšin a přistěhovalci, kteří mají ve společnosti horší postavení a kteří mají těţší přístup k základním zdrojům společnosti, kde patří trh práce, bydlení, dále děti, které ţijí v ohroţených rodinách, které jsou nefunkční, chudé, mnohočetné rodiny, kde jsou nezaměstnaní rodiče a rodiny, kde dochází k násilí. V těchto rodinách mají děti často niţší vzdělání, zhoršené 3 KUTNOHORSKÁ, J., CICHÁ, M., GOLDMANN, R., Etika pro zdravotně sociální pracovníky, 2012, s KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s

11 zdraví a mají méně příleţitostí k podnětům, aby se náleţitě sociálně vyvíjely. Dále jsou ohroţeni všichni, kteří ţijí ve znevýhodněných oblastech s vysokou nezaměstnaností nebo špatnou dopravní obsluţností. 5 Na sociální vyloučení lze pohlíţet ze třech úhlů pohledu: Redistribuční pohled zdůrazňuje sociální vlivy, které takovou situaci způsobují. Patří zde např. existující nerovnost ve společnosti. Tento pohled se zaměřuje na osoby, které ţijí v chudobě. Etický pohled identifikuje kriminální chování a morální úpadek celých sociálních skupin nebo obyvatel městských čtvrtí, které se ocitly v sociálním vyloučení. Integrační pohled, zde je sociální vyloučení chápáno jako vyloučení z trhu práce. Příčiny sociálního vyloučení jsou vnější a vnitřní. Vnější příčiny jsou dány celkovými společenskými, ekonomickými i politickými podmínkami zejména na národní, dnes i mezinárodní úrovni, coţ je úzké propojení ekonomie jednotlivých zemí. Tyto příčiny nemohou lidé sami ovlivnit, resp. někdy jen velmi obtíţně. Jedná se o vliv ekonomického vývoje na trhu práce, o sociální politiku a politiku zaměstnanosti, o celkovou hospodářskou politiku, politiku zaměstnanosti státu, o bytovou politiku státu i místních samospráv, diskriminaci apod. Vnitřní příčiny jsou spojeny s konkrétními osobami, kterých se sociální vyloučení týká. Z toho hlediska mají subjektivní povahu. Vnitřní faktory vyplývají z jednání konkrétního jedince, který si svým chováním můţe vlastní nepříznivou situaci způsobit nebo ji posilovat. Důleţitou roli tady hrají především povahové vlastnosti, vzdělání a celkové rodinné zázemí sociálního prostředí. Tyto vnitřní faktory mohou lidé částečně ovlivnit. Patří zde neschopnost lidí plánovat do budoucna, závislost na sociálních dávkách, neschopnost hospodařit s penězi, velmi nízká zaměstnatelnost a schopnost adaptability, ztráta pracovních 5 KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s

12 návyků a v případě, pokud je člověk delší dobu bez práce, dochází k nízké motivaci řešit vlastní problémy, následně pak k rezignaci a vzniká přesvědčení, ţe člověk svou situaci nemůţe ovlivnit. Sociální vyloučení má různé podoby: Ekonomické vyloučení je vyloučení z trhu práce v důsledku nízkého vzdělání nebo diskriminace. Také se pouţívá integrační vyloučení. Prostorové vyloučení, (ţivot a bydlení) jedná se například o nejhorší části města (ghetta), v oblastech s nízkou vybaveností ve špatně vybavených bytech. Symbolické vyloučení je stereotypní pohled na sociálně vyloučené jedince s častým důrazem na morální úpadek a kriminální chování obyvatel sociálně vyloučených lokalit. 6 Do sloţité sociální situace se dostává stále více osob a to i ve vyspělých evropských ekonomikách. Je velmi náročné nalézt nástroj boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Je důleţité, aby společnost kladla větší důraz na prevenci takového problému. 7 Sociální vyloučení ohroţuje některé skupiny obyvatel více neţ jiné. Jedná se hlavně o lidi, kteří jsou z nějakého důvodu znevýhodněni vůči ostatním. Jsou to například nedostatečně vzdělané osoby, dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnané, postiţené osoby, osamělé ţijící důchodce, dále to jsou osoby trpící nějakým druhem závislosti, příslušníci různě definovaných menšin, taky imigranti a osoby, které se nachází v nepříznivé ţivotní situaci, s níţ si sami nedokáţou pomoci, a jiné. Sociální vyloučení se také projevuje ztíţeným přístupem na trh práce a následnou závislostí na sociálních dávkách, neznalostí vlastních práv a povinností, nízkou kvalifikací, ztrátou sebeúcty, nedostatečnou hygienou, špatným zdravotním stavem, rizikovým ţivotním stylem s potenciálem výskytu sociálně patologických jevů jako je alkoholismus, narkomanie, kriminalita, gamblerství a jiné. 8 6 DVOŘÁKOVÁ, Z., SMRČKA, L. A KOL., Finanční vzdělávaní pro střední školy se sbírkou řešených příkladů, 2011, s DVOŘÁKOVÁ, Z., SMRČKA, L. A KOL., Finanční vzdělávaní pro střední školy se sbírkou řešených příkladů, 2011, s BROŢ, M., ČERNÝ, J., HŮLE, D., KNITLOVÁ, P., TOUŠEK, L., Kdo drţí Černého Petra, 2007, s. 8. 7

13 1.2 Chudoba Chudobu chápeme jako stav, který vyplývá z důsledků nerovného přístupu k rozdělovanému bohatství společnosti, k jejím materiálním zdrojům, kdy uspokojování základních potřeb a ţivotní podmínky jsou v potřebné míře zabezpečeny dostatečnými zdroji, kde patří příjmy a statky, které nejde z nějakých příčin zvýšit. Jde například o stáří, invaliditu, nebo kdyţ člověk pečuje o dítě. Jedná se i o osoby, které nedisponují jinými příjmy nebo majetkem, jiţ by mu umoţnil získat prostředky ve výši, která je společností uznána jako minimální. Ţít v chudobě, znamená pro člověka být materiálně deprivován, coţ znamená, ţít bez toho, co je nezbytně nutné a co jako takové je společensky uznáno. Chudoba je často v souvislosti chápána s hmotnou nouzí, s vyloučením člověka ze společnosti nebo celých sociálních skupin od materiálních zdrojů. 9 Chudoba spolu s nemocí patří mezi nejstarší sociální události. Své prvopočátky měla z velké části na venkově, kdy obyvatelstvo trpělo v podstatě s kaţdým neúrodným rokem. Je výsledkem historické determinace. Ve 2. století před n. l. začali razit Izraelité myšlenku, ţe chudému je nutno pomoci. V raném křesťanství se ale v rámci pomoci chudým začínalo s rozdělováním příjemců, kteří pomoc potřebovali. Uţ od 4. století se prováděly kontroly a zdraví ţebráci byli pokládaní za lenivé. Zhruba třicet let po druhé světové válce existoval vztah mezi bohatstvím země, který se měřil ekonomickým výkonem a mírou chudoby v ní. Jak země bohatly, chudoba v zemích klesala. Postupně se stav měnil a od let 20. století tento stav přestával platit. Začalo docházet k nečekanému vzestupu sociálních nerovností, k polarizaci společnosti a k doprovodnému vzestupu chudoby a bídy, která narůstala s rostoucí ekonomikou. Vzhledem k opatření sociálního státu, fenomén nedosáhl tak vysokého stupně. Rok 2010 se stal Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. 10 Chudoba se dělí dle typů deprivace na koncepty: 9 KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s KOLIBOVÁ, H., Sociální systém pro kombinovanou formu studia, 2011, s

14 Subjektivní koncept chudoby - je zaloţen na vlastním hodnocení ţivotní situace jedince nebo celé domácnosti. Souvisí se subjektivním pocitem být chudým či nikoli. Chudobu mohou posuzovat i ti, kteří jsou chudobou ohroţeni. Tento subjektivní koncept chudoby neslouţí ke stanovení oficiální hranice chudoby. Objektivní koncept chudoby - vymezuje chudobu pomocí faktorů, které nejsou závislé na mínění lidí, kteří se cítí býti chudými. Chudoba je zde stanovena státem a respektuje i makroekonomické souvislosti. 11 Objektivní koncept chudoby se dále dělí na chudobu absolutní a relativní: Absolutní chudoba představuje situaci, kdy nedostatek prostředků neumoţňuje uspokojovat základní ţivotní potřeby, mezi které řadíme oděv podle ročního období, přístřeší a jídlo do takové míry, ţe je ohroţena vlastní existence člověka a hrozí smrt. Vyskytuje se v rozvojových zemích. Relativní chudoba je zaloţena na příjmech v domácnosti a pohybuje se podle celkového příjmu. Jde o situaci, kdy příjmy jednotlivců nebo celých rodin jsou tak malé, ţe je vylučují z minimálně ještě přijatelného způsobu ţivota ve společnosti, ve které ţijí. Tato chudoba se objevuje v Evropě. Za faktory spojené s chudobou jsou povaţovány nedostatek zdraví, kde patří vysoká frekvence onemocnění, chronické onemocnění, fyzická nebo psychická neschopnost, nedostatek bezpečí a jistoty v souvislosti s nejistým bydlením, nedostatečnou ochranou majetku, dále s rizikem ztráty příjmu a s nebezpečným, pracovním prostředím, silný nedostatek fyzického komfortu, kde patří hlad, bydlení, které nesplňuje své základní funkce, nepříjemné sousedství, šatník, který neposkytuje potřebnou ochranu, nedostatek úcty, coţ omezuje sociální a ekonomické aktivity, dochází k nedostatku kvalitního vzdělání. Následky chudoby se řeší minimálními příjmovými veličinami: KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s KOLIBOVÁ, H., Sociální systém pro kombinovanou formu studia, 2011, s

15 Minimální mzda, je to nejniţší peněţní plnění, které zaměstnavatel povinně musí vyplácet pracovníkům za práci, většinou v nejniţší kvalifikaci a výkonnosti zaměstnance. Ţivotní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněţních příjmů k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb. Ţivotní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze jako sociálně ochranná veličina. Existenční minimum je minimální hranicí peněţních příjmů, která se povaţuje za nezbytnou k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umoţňující přeţití. Existenční minimum nelze pouţít u nezaopatřeného dítěte, u poţivatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let. Výše uvedené je řešeno zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. Hlavní vyuţití ţivotního a existenčního minima je pak definováno v zákoně č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 13 Částky ţivotního minima v roce 2014 Ţivotní minimum jednotlivce je 3410 Kč. Ţivotní minimum první dospělé osoby ve společné domácnosti je 3140 Kč. Ţivotní minimum druhé a další dospělé osoby ve společné domácnosti je 2830 Kč. Ţivotní minimum pro dítě do 6 roků je 1740 Kč. Ţivotní minimum pro dítě 6 15 roků je 2140 Kč. Ţivotní minimum pro dítě roků je 2450 Kč. Mezi nejčastější příčiny chudoby patří rozdíly, které spočívají ve vlastněném bohatství, nízké výdělky, které plynou ze zaměstnání a následně z nezaměstnanosti. Výše výdělku je ovlivněna několika faktory, mezi které řadíme dosaţenou úroveň vzdělání, kvalifikace, schopnost osvojovat a získávat si nové poznatky v oboru. Chudoba je i ovlivněna mnoţstvím majetku, který člověk vlastní. Lidé mají z vlastněného majetku vlastnický důchod, chudí lidé, kteří majetek nemají, takový důchod nemají. Chudobu také způsobuje nezaměstnanost, která omezuje přísun peněz a můţe mít za následek sníţení ţivotní úrovně KOLIBOVÁ, H., Sociální systém pro kombinovanou formu studia, 2011, s KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s

16 1.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost lze vymezit různými definicemi. Nezaměstnaným můţe být člověk, který chce a je schopen pracovat, ale z určitých důvodů nemůţe vstoupit do pracovněprávních vztahů, za které by byl finančně ohodnocen ve formě mzdy a tím si zajišťoval finanční prostředky potřebné pro svou existenci. Nezaměstnaným můţe být také člověk, jenţ pracovat chce a můţe, avšak který nemůţe nalézt práci, která by odpovídala jeho moţnostem, schopnostem a dosaţené kvalifikaci. Nejznámější definice hovoří o nezaměstnanosti jako o stavu, kdy lidé, kteří pracovat chtějí a mají pro práci poţadované předpoklady, nemohou práci najít. Z administrativního hlediska a z pohledu statistik jsou zařazeni mezi nezaměstnané i ti lidé, kteří mohou pracovat, avšak nechtějí, zneuţívají mezer a slabin na existujícím systému regulace zaměstnanosti. Dle Mezinárodní organizace práce je nezaměstnanost stav na trhu práce, kdy část nabídky práce není schopna nebo ochotna najít si placené zaměstnání. Dle metodiky Mezinárodní organizace práce se za nezaměstnaného povaţuje osoba: starší neţ patnáct let, aktivně hledající práci, připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Mezi důvody, které vedou k nezaměstnanosti, patří dynamika ekonomiky a střídání hospodářských cyklů, strukturální změny nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, demografické vlivy, dále vývoj inflace, státní zásahy na trhu práce, mzdová politika a nepruţnost mezd a imobilita pracovní síly Typy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost je nejméně problémovým typem nezaměstnanosti. V souvislosti s ní se poukazuje na její vlastnosti, kterými se liší od jiných typů. Frikční nezaměstnanost je přechodná, krátkodobá, nevyhnutelná a do jisté míry funkční. Patří zde 15 BUCHTOVÁ, B., A KOL., Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 2002, s

17 osoby, které se z ekonomických i osobních důvodů rozhodly změnit zaměstnání. Období mezi odchodem z původního zaměstnání a nástupem do jiného zaměstnání je označená za frikční nezaměstnanost. Platí to také u absolventů, kteří hledají první zaměstnání. Jestli jde o frikční nezaměstnanost, zjistíme podle počtu pracovních míst na trhu práce. Její nedostatek by svědčil spíš o cyklické nezaměstnanosti. Strukturální nezaměstnanost je nezaměstnanost, kdy v ekonomice dochází průběţně k útlumu určitých segmentů, ale rozvíjí se zároveň nové obory. Strukturální změny národního hospodářství, které provází přesun pracovních míst mezi sektory, ovlivňují poptávku po pracovních silách. Propuštěné osoby spojuje regionální kumulace, pohlaví, zdravotní stav, stejná kvalifikace a někdy i věk. Indikátorem tohoto typu je výskyt na trhu práce nezaměstnaných osob a volných pracovních míst. Existují volná pracovní místa, ale profesní struktura nabízejících neodpovídá struktuře poptávky. Řešením této nezaměstnanosti se jeví rekvalifikace a odstranění bariér v mobilitě pracovních sil. Účinným lékem proti strukturální nezaměstnanosti je flexibilita pracovních sil. Lidé, kteří mají individuální nebo sociální handicap, mají na trhu omezenou schopnost pruţně reagovat, mají blíţe k této nezaměstnanosti. Technologická nezaměstnanost, kterou způsobuje zavádění nových strojů a technologií do výroby, které nahrazují lidskou práci. Vyskytuje se nejen u nekvalifikovaných či polo-kvalifikovaných dělníků, také i u vysoce vzdělaných odborníků. Cyklická nezaměstnanost, jejíţ příčinou je nedostatečná agregátní poptávka, ke které dochází v obdobích hospodářské krize. Jakmile klesá agregátní poptávka, klesá i poptávka po práci. Cyklickou nezaměstnanost doprovází nedostatek volných pracovních míst. Lze ji odstranit pomocí pruţností nominálních mezd a cen zboţí. Sezonní nezaměstnanost, k níţ dochází vlivem střídání ročních období a s tím spojených výkyvů ve spotřebě určitého druhu sluţeb a zboţí. Propouštění pracovní síly tady nastává periodicky vzhledem k nepravidelné produkci v odvětvích závislých na počasí (např. zemědělství, lesnictví, cestovní ruch) nebo sezonní poptávce určitých sluţeb a zboţí (sortiment vánoční či velikonoční nebo zboţí určené pro zimní či letní období) Sezonní zaměstnanci čelí pravidelně nezaměstnanosti, kdy přichází na úřady práce a ţádají finanční podporu. 12

18 Skrytá nezaměstnanost, kdy do této nezaměstnanosti patří lidé, které nenajdeme v registrech úřadu práce, i kdyţ o práci mají zájem. Jsou to ţeny v domácnosti, mladiství nebo lidi předdůchodovém věku, kteří se uchýlili do předčasných důchodů. Patří tam i ti, kteří jsou zařazeni na různé typy rekvalifikačních kurzů. Dobrovolná nezaměstnanost, jeţ zahrnuje dobrovolně nezaměstnané lidi hledající práci za vyšší mzdu, neţ tu kterou nabízí zaměstnavatelé. Existují-li alternativní zdroje finančních prostředků nahrazující lidem mzdu, dobrovolná nezaměstnanost roste. Pokud tyto příjmy v podobě sociálních dávek nejsou významné nezaměstnaní, jsou ochotni přijmout zaměstnání i za niţší mzdu. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, jestli je reálná mzda příliš vysoká. Při vyšší neţ rovnováţné mzdě je mnoho lidí ochotno pracovat, ale ne všichni si práci najdou. Dlouhodobá nezaměstnanost, kdy můţe jít o důsledek dlouhodobé hospodářské recese i dlouho trvající mzdové strnulosti. Nebezpečná je takzvaná past nezaměstnanosti, která hrozí, pokud náhradní příjmy jsou srovnatelné či dokonce vyšší neţ mzdy. Za těchto okolností lidé nemají motivaci hledat si práci a setrvávají dlouhodobé nezaměstnanosti Rizikové skupiny nezaměstnaných Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik, kde patří zdravotní stav, vzdělání, věk, pohlaví, osobnostní předpoklady, příslušnost k etnické skupině. Tyto charakteristiky vyčleňují lidi, kteří mají větší riziko ztratit práci, a jsou vystaveni opakované nezaměstnanosti. Tito lidé nacházejí spíše uplatnění na sekundárním trhu práce a při méně placených aktivitách, kde je nejistá budoucnost. Někteří z nich nemají ani naději najít jakoukoli placenou práci, neboť nesplňují poţadavky intelektuálně a osobnostně náročné práce kulturně obsluţné (administrativně personální). U nás k nim patří mladí lidé, ţeny s malými dětmi, zdravotně postiţení občané, starší lidé, romské etnikum, lidé s nízkým vzděláním a přicházející imigranti. 16 KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A., Trh práce a politika zaměstnanosti, 2005, s

19 Mladší věkové skupiny do 30 let Studenti středních a vysokých škol, kteří ţádají o své první zaměstnání, jsou od ostatních znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti, nemají určité pracovní kontakty, základní pracovní návyky. U nezaměstnaných absolventů škol převyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti v řadě rozvinutých zemí. U nezaměstnaných absolventů vysokých škol vystupuje do popředí hlavně ekonomické hledisko, neboť mnozí z nich zakládají rodiny nebo uţ ve svých rodinách ţijí. Nedostatečný příjem jednoho člena tak postihuje více osob. V roce 2011 vykazovali nejvyšší míru nezaměstnanosti. S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvých bez zájmu o práci se objevují i závaţné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je přivede do vyřazení ze společnosti. Prodluţování adolescence nezaměstnaností má negativní důsledky pro jedince i pro společnost. Mladým lidem by měla společnost i několikrát za sebou nabídnout různé rekvalifikace či jazykové kurzy. Ţeny Zaměstnavatelé většinou nevytvářejí pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou, ale dávají přednost vícesměnným provozům. S nadměrnou celodenní zaměstnaností ţen souvisí řada dalších problémů. Matky s malými dětmi mají časté pracovní absence a tím narušují plynulost pracovního procesu, coţ způsobuje jejich negativní hodnocení a sniţuje ochotu je zaměstnat. Ekonomicky ohroţené jsou hlavně neúplné rodiny. Nezaměstnanost a liberalizace cen vytváří pro velkou část neúplných rodin obtíţnou sociální a ţivotní situaci. Romské etnikum Většina Romů absolvovala pouze základní vzdělání a nemají ochotu získávat další kvalifikaci, velká část této populace ani neukončí základní vzdělání. Romové byli zaměstnáni v profesích, které vlivem ekonomické reformy procházejí velkými změnami kvalifikačních 14

20 poţadavků. Tito lidé ţijí pod tlakem vlastních kulturních vzorců chování a hodnot a pod zvýšeným tlakem majoritní populace, která je plně neintegrovala. Jejich uplatnění je minimální. Vysoká koncentrace romských obyvatel ve vymezených oblastech vytváří lokality s vyhrocenými sociálními problémy, rostoucí závislosti na prostředcích poskytovaných státní sociální sítí a vysokou kriminalitou Sociální ochrana nezaměstnaných Zásadním právním předpisem, kterým stát zabezpečuje právo na práci, je zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, který nahradil zákon o zaměstnanosti z roku Důvodem nahrazení předchozího zákona, byla hlavně snaha o sladění českého zákonodárství s ostatními státy evropské unie při předstupních vyjednávání o členství ČR v EU. 18 Politika zaměstnanosti v České republice je důleţitým nástrojem k sociálnímu začlenění. Cílem politiky zaměstnanosti je, aby byla dosaţena rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je vytvoření souhrnu opatření, které směřují k zajištění co nejvyšší úrovně zaměstnanosti ve formě poskytování poradenské, zprostředkovatelské a informační sluţby. Úkolem úřadu práce je v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vytvářet systém rekvalifikačních programů pro řešení strukturální nerovnováhy trhu práce a podporovat finančními příspěvky vytváření společensky účelných pracovních míst a organizování veřejně prospěšných prací. Cílem pasivní politiky zaměstnanosti je ochrana osob při ztrátě zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti je v rámci pasivní politiky poskytována v délce trvání zákonem stanovené podpůrčí doby a podpora poskytování při rekvalifikaci BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ, Z., Nezaměstnanost, 2013, s TOMEŠ, I., A KOL., Sociální správa: úvod do teorie a praxe, 2009, s KOTÝNKOVÁ, M., Sociální ochrana chudých v České republice, 2007, s

21 2 Systém sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení, jako součást sociální politiky a jako prostředek k uskutečňování jejích úkolů a cílů, můţeme obecně chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichţ prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. 20 Organizační uspořádání sociálního zabezpečení upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Na počátku 90. let v České republice byly v rámci transformace zahájeny práce na vytvoření tří samostatných systémů, které na sebe navzájem navazují a které se od sebe liší ve třech hlavních aspektech. Jsou to sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Tyto systémy se od sebe liší podle toho, jakým způsobem jsou dávky vypláceny, dále jakou sociální situaci řeší a nakonec jakým způsobem jsou systémy zabezpečeny. Sociální pojištění řeší situace, na které se člověk můţe předem připravit, tak ţe odloţením části svých prostředků kryje svou dlouhodobou nebo krátkodobou sociální situaci. Systém je financován z pojistného, které platí zaměstnanec i zaměstnavatel a osoby samostatně výdělečně činné. Státní sociální podpora byla zavedena v roce 1995 jako soustava státních zaopatřovacích dávek, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu, pro určité skupiny osob. Více se zde zohledňuje příjmová i sociální situace rodiny. Sociální zabezpečení poskytuje občanům radu, poradenství, ochranu, materiální i peněţní plnění, kde patří dávky, sluţby a azyl, aby uspokojili své sociální potřeby. 20 KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s

22 Sociální pomoc řeší obtíţné situace stavu hmotné nebo sociální nouze, které není schopen sám řešit, ani s pomocí své rodiny. Jde o situace, kdy člověk není sociálně pojištěn a nemá nárok na dávky státní sociální podpory Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění řeší sociální stavy, na které se můţe občan dopředu připravit tak, ţe si odloţí část svých finančních prostředků na budoucí nejisté sociální období. Jde např. o ztrátu zaměstnání, zdraví, krátkodobou či dlouhodobou ztrátu pracovní schopnosti, ztrátu výdělečných schopností důsledkem pracovního úrazu. V důsledku krátkodobé sociální události, jako je těhotenství a mateřství je pracovní neschopnost řešena nemocenským pojištěním. V dlouhodobé sociální situaci, která vzniká důsledkem stáří, invalidity, ovdověním i osiřením je situace řešena důchodovým pojištěním Systém důchodového pojištění Důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění pro případ stáří, úmrtí ţivitele a invalidity, který schválila Poslanecká sněmovna dne Ve výše uvedených případech mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového pojištění. Důchod se skládá ze základní výměry, která je stanovena pevnou částkou a procentní výměry. Mezi dávky tohoto systému řadíme starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod a sirotčí důchod. Starobní důchod se přiznává osobám, které dosáhly důchodového věku a splnily potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk se neustále zvyšuje a stejně tak se i zvyšuje doba pojištění. Podmínky pro vznik nároků jsou spojené se dvěma základními podmínkami, jako jsou získání potřebného počtu let pojištění a dosaţení důchodového věku. Invalidní důchod se dělí v závislosti na stupni invalidity na tři stupně. Rozdíl mezi stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Invalidní důchod je 21 TRÖSTER, P., A KOL. Právo sociálního zabezpečení, 2005, s

23 dávka, která náleţí pojištěnci, pokud nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Procentní sazba výkladu za kaţdý rok doby pojištění činí: u invalidity prvního stupně 0,5%, u invalidity druhého stupně 0,75 %, u invalidity třetího stupně 1,5 %. Vdovský a vdovecký důchod je důchod, na který má nárok vdova po manţelovi, který poţíval starobní nebo invalidní důchod, nebo ke dni smrti splnil podmínky, které jsou potřebné pro dobu pojištění pro vznik nároku na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Vdovský a vdovecký důchod náleţí po dobu jednoho roku od smrti manţela nebo manţelky. Po uplynutí doby má nárok vdova nebo vdovec na vdovský důchod, pokud pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II aţ IV, pokud pečuje o nezaopatřené dítě, pokud jde o invaliditu třetího stupně, pokud pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manţela, který s ním nebo s ní ţije v domácnosti a potřebuje péči jiné osoby ve stupni II aţ IV. Sirotčí důchod je určen pro nezaopatřené dítě, pokud zemře rodič nebo osvojitel, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě je na ni v době její smrti odkázáno výţivou, kterou nemohli zajistit jako jeho rodiče ze závaţných důvodů. Nárok na tento důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manţelovi Systém nemocenského pojištění Nemocenské pojištění se řídí zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dávky nemocenského pojištění jsou obligatorní a vznikají přímo ze zákona při splnění stanovených podmínek. Cílem těchto dávek je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany, jakmile ztratí výdělek důsledkem mateřství nebo nemoci. Účast na nemocenském pojištění vzniká ze zákona a je povinná. Mezi účastníky patří i příslušníci 18

24 ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, poslanců nebo senátorů Parlamentu ČR. Pro osoby samostatně výdělečně činné je toto pojištění dobrovolné. Pojištění se mohou účastnit jen osoby, které pracují v České republice pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Druhou podmínkou je rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo alespoň 15 kalendářních dnů) a poslední podmínkou je výše sjednaného příjmu (jedná se tzv. o rozhodný příjem, jehoţ hranice je stanovena na Kč a zvyšuje se podle průměrné mzdy). Mezi dávky nemocenského pojištění patří nemocenská, peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Nemocenská, peněţitá pomoc v mateřství a ošetřovné se počítá procentní sazbou, která je u: peněţité pomoci v mateřství 70 %, u ošetřovného 60 %, u nemocenské 60 % z denního vyměřovacího základu. Peněţitá pomoc v mateřství (mateřská) je dávkou, která nahrazuje příjem, který se vyplácí v období těhotenství. Vyplácí se šest aţ osm týdnů před plánovaným porodem, tedy od prvního dne nástupu na mateřskou dovolenou. Období, kdy maminka na mateřskou dovolenou nastoupí, si určuje sama, nejpozději je to ale šest týdnů před porodem. Pokud si ţena nemocenské pojištění neplatí, nemá na tuto dávku nárok. Jestliţe nejsou splněny podmínky pro přiznání mateřské, tak ţena dostává hned po narození dítěte rodičovský příspěvek, který je ale niţší neţ mateřská. Pokud je ţena vedena na úřadu práce, tak jí nepřispívá nárok na mateřskou, protoţe jako nezaměstnaná není účastněna nemocenskému pojištění. Mateřská činí 70 % z denního vyměřovacího základu. Nemocenská je náhradou za výpadek příjmu v případě pracovní neschopnosti. Systém vyplácení náhrady výdělku v pracovní neschopnosti je poměrně sloţitý. První 3 dny nemocný zaměstnanec nedostane nic. Od 4. do 14. dne nemoci vyplácí nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy jeho zaměstnavatel. Aţ od 15. dne nemoci začíná nemocný dostávat nemocenskou 19

25 od státu. Maximálně však můţe nemocenskou pobírat 380 dnů. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou nemocenské pojištění platit dobrovolně. Pokud nemocenské pojištění hradí, budou dostávat v případě pracovní neschopnosti nemocenskou aţ od patnáctého dne nemoci. Při výpočtu nemocenské se vychází z příjmu nemocného. Jenţe do výpočtu se zahrnuje jen část příjmu podle tzv. redukčních hranic. Z takto stanoveného základu pro výpočet nemocenské se výše dávky vypočte stanoveným procentem, tak jak je uvedeno výše. Na ošetřovné má nárok kaţdý zaměstnanec, jenţ nemůţe pracovat z toho důvodu, ţe se musí starat o nemocného člena domácnosti, nebo o dítě, které je mladší neţ deset let a které nemůţe jít do školy, protoţe škola je zavřená. Ošetřovné je moţné pobírat nejvýše šest dnů. U rodičů samoţivitelů, kteří se starají o dítě mladší 16 let, činí podpůrčí doba třináct dnů. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství můţe pobírat ţena, kterou firma převedla na jinou práci s niţším příjmem kvůli těhotenství, mateřství nebo kojení. Tento příspěvek se vyplácí těhotným zaměstnaným ţenám za kalendářní dny, v nichţ trvalo převedení na jinou práci. Dávku je moţno pobírat maximálně do začátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. 2.2 Systém státní sociální podpory (SSP) Systém je upraven v zákoně č.117/1995 sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tento systém řeší sociální situace, které stát uznává za potřebné k řešení. Jde o situace, kdy je účelné rodinu (hlavně rodinu s dětmi) podpořit. Jedná se např. o narození dítěte, péči rodičů o děti v raném stádiu, jeho výchovu po celou dobu přípravy na povolání. Jednotlivé dávky jsou financovány z daní, to je ze státního rozpočtu v rámci nejširší celospolečenské solidarity a vyplácejí se prostřednictvím úřadů práce. Na dávku SSP má nárok oprávněná osoba, pokud splňuje všechny podmínky, stanovené zákonem. Dávku lze přiznat pouze fyzické osobě, ne právnické. Fyzická osoba musí mít trvalé bydliště na území České republiky, stejná práva mají i cizinci, kteří bydlí na území České republiky alespoň 365 dní. Úřady práce oznámí písemně ţadateli výši dávky. V případě zamítnutí vydá písemné rozhodnutí, v němţ udává, proč dávka nebyla přiznána. 20

26 Proti rozhodnutí o dávce můţe oprávněná osoba podat námitky do 30 dnů, při zamítnutí dávky odvolání do 15 dnů. 22 Sociální podpora se pouţívá v případech, kde rámec pojištění je úzký nebo z nějakého důvodu nepouţitelný pro zajištění sociální stability a bezpečnosti občana. Mezi dávky státní sociální podpory patří přídavek na dítě, sociální příspěvek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče. Dávky státní sociální podpory závisející na výši příjmu: Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou, která je poskytována rodinám s dětmi. Touto dávkou se stát podílí na krytí nákladů na výţivu a ostatní osobní potřeby dítěte, coţ je základní forma pomoci rodinám s dětmi. Stát tak částečně kompenzuje rodinám skutečnost, ţe dlouhodobě značnou části svých příjmů zabezpečují potřeby svých dětí a v důsledku této skutečnosti mají dlouhodobě niţší ţivotní úroveň ve srovnání s rodinami bezdětnými při stejných pracovních zásluhách ţivitelů a rodin. Příspěvek na bydlení Tento příspěvek přispívá na náklady všem občanům a rodinám bez ohledu na vlastnictví jejich forem bydlení (obecní, nájemní, druţstevní, osobní vlastnictví s výjimkou podnájemních smluv) a bez ohledu na to, jestli v rodině je nebo není nezaopatřené dítě. Dávka je diferencována a omezena maximálním příjmem posuzované osoby. Nárok na tuto dávku má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliţe 30 % příjmu rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmu rodiny je niţší neţ příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Příspěvek se poskytuje bez 22 TOMEŠ, I., A KOL., Sociální správa: úvod do teorie a praxe, 2009, s

27 ohledu, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, jestli jde o byt druţstevní, obecní nebo jde o byt ve vlastním domě. Sociální příplatek Dávka je od 1. ledna 2012 zrušena. Náhradou moţno ţádat o zvýšení příspěvku na péči o Kč na kaţdou postiţenou osobu v domácnosti, kde je nezletilé dítě. Příjmová hranice a rozhodné období pro stanovení nároků je stanoveno shodně jako u sociálního příplatku. Porodné Porodné je dávka, která se poskytuje rodině s nízkými příjmy v závislosti na jejím příjmu jednorázově při narození prvního dítěte. Porodné se poskytuje ţeně, která porodila své první ţivé dítě nebo se současně narodilo s prvním dítětem další ţivé dítě nebo děti. Částka porodného je stanovena na Kč. Ostatní dávky, které nejsou závislé na příjmu: Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je pouţíván ke krytí nákladů potřebných k zajištění výţivy a ostatních osobních potřeb rodiče v době, kdy celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do věku 4 let. Touto podporou rodiny se naplňuje předpoklad psychologů, sociologů a pedagogů, ţe dítě se nejlépe rozvíjí ve společnosti a při maximální péči svých rodičů především v prvních letech svého ţivota, kdy se utváří základní volní a morální vlastnosti a předpoklady vychovávaného dítěte. Dávky pěstounské péče Touto dávkou stát přispívá na náklady a potřeby související s péčí o děti, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat, a jenţ jsou svěřeny do pěstounské péče (forma soudního svěření dítěte na ţádost pěstouna do náhradní rodinné výchovy). Pěstounovi a dítěti 22

28 svěřenému do pěstounské péče můţe vzniknout nárok i na ostatní dávky, s výjimkou sociálního příplatku. Mezi tyto dávky patří příspěvek na úhradu potřeb dítěte, coţ je opakující se dávka, odměna pěstouna, jednorázový příspěvek při převzetí dítěte nebo příspěvek na zakoupení motorového vozidla ve formě jednorázové dávky. 2.3 Systém státní sociální pomoci Sociální pomoc je určena k zabezpečení základních ţivotních potřeb osob, které se dostanou do situace absolutního nedostatku hmotných prostředků, a kdy lidé nejsou schopni sami ani s pomocí vlastní rodiny zabezpečit své základní ţivotní potřeby. Tento systém se uplatňuje, jakmile jsou ohroţena práva občana nebo se občan nachází v hmotné nouzi, nebo v nouzi sociální a není schopen zabezpečit svoje potřeby vlastními silami. V tomto systému i v systému dávek hraje rozhodující roli ţivotní minimum Dávky sociální pomoci sociální péče. V České republice se dávky sociální pomoci dělí na dávky v hmotné nouzi a dávky Dávky v hmotné nouzi jsou moderní formou dávek, kterými stát řeší, jak pomoci osobám, které mají nedostatečné příjmy, a nemohou si sami zajistit uspokojení základních potřeb. Vyplácení sociálních dávek v hmotné nouzi je způsob, jak stát bojuje proti sociálnímu vyloučení svých občanů. Systém by měl také motivovat ke snaze se sám o sebe postarat a vychází z principu, ţe by se člověk, který pracuje, měl mít lépe neţ ten, který se práci vyhýbá. Mezi dávky v hmotné nouzi patří příspěvek na ţivobytí, doplatek na bydlení, dávky mimořádné okamţité pomoci. Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmů k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytnuta nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na ţivobytí a na příspěvek na bydlení. Výše doplatku je stanovena tak, aby po zaplacení 23 KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s

29 odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, sluţeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě nebo rodině částka ţivobytí. Příspěvek na ţivobytí řeší nedostatečný příjem osob nebo osob společně posuzovaných. Vzniká osobě nebo rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladům bydlení nedosahuje příjem této osoby částky ţivobytí. Výše tohoto příspěvku je stanovena jako rozdíl mezi ţivobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení, ty jsou však maximálně do výše 30 % příjmu osoby či rodiny. Mimořádná okamţitá pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které se musí okamţitě řešit. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, kdy lze tuto dávku poskytnout: situace, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí váţná újma na zdraví. Dávka se poskytuje v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima, pokud jde o nezaopatřené dítě, tak do minima ţivotního. situace, kdy mimořádná okamţitá pomoc můţe být poskytnuta osobě, kterou postihne mimořádná událost jako je třeba ţivelní pohroma, povodeň, vichřice, poţár a člověk není schopen svými silami tuto situace překonat. Maximální výše dávky představuje 15násobek částky ţivotního minima. situace, kdy člověk nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky. situace, kdy je osoba ohroţena sociálním vyloučením, pokud v daném čase a z důvodů nedostatku financí není schopna řešit svoji situaci. Dávky sociální péče, zde patří příspěvek pro zdravotně postiţené a příspěvek na péči. Příspěvek na péči je upraven v zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů a je určen osobám, které z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby k zvládnutí základních ţivotních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních sluţbách. Z toho 24

30 příspěvku osoba hradí pomoc, kterou ji můţe poskytnout buď osoba blízká, asistent sociální péče nebo registrovaný poskytovatel sociálních sluţeb. Příspěvek pro zdravotně postiţené je upraven v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcky, průkaz osoby se zdravotním postiţení a některé benefity, které z něj vyplývají Nástroje sociální pomoci Mezi nástroje sociální pomoci patří poradenství, prevence sociálně patologických jevů, sociálně právní ochrana, dávky sociální pomoci. Sociální poradenství Poskytuje informace, které přispívají k řešení nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhu sociálních sluţeb. Odborné sociální poradenství je zaměřeno na potřeby jednotlivých sociálních skupin osob v občanských poradnách, manţelských a rodinných poradnách, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a také zahrnuje sociální práci s osobami se specifickými potřebami. Součásti tohoto poradenství jsou i půjčovny kompenzačních pomůcek. Základní sociální poradenství jsou povinni poskytnout všichni poskytovatelé sociálních sluţeb bez ohledu na to, kdo je o pomoc poţádá. Sociálně právní ochrana je poskytována nezletilým dětem a občanům, které své práva opravená zákonem a zájmy nejsou schopni vlastní silou uplatňovat a tyto zájmy a práva mohou být ohroţeny. Sluţby sociální prevence Sluţby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroţeny pro krizovou sociální situaci, ţivotní návyky, způsob ţivota vedoucí ke konfliktu 25

31 se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohroţení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby. Cílem sluţeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů (kriminalita, bezdomovectví). Mezi sluţby sociální prevence patří azylové domy, kontaktní centra, krizová pomoc, noclehárny, sluţby následné péče. Sociální sluţby Sociální sluţba označuje souhrn činností poskytující oprávněným osobám pomoc v nepříznivé sociální situaci a ochranu před sociálním vyloučením. Cílem těchto sluţeb je umoţnit klientům v nejvyšší moţné míře zapojení do běţného ţivota společnosti a vyuţívat normálním způsobem bydlení, zdravotnictví, školství. 24 Sociální sluţby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich ţivota, případně je v maximálně moţné míře do společnosti začlenit, nebo společnost chránit před riziky, jejichţ jsou tito lidé nositeli. 25 Dávky sociální péče jednorázové i ty, které se měsíčně opakují, mohou být poskytovány na sociální potřebnost občana, tak i na určitou sociální skupinu nebo konkrétní sociální událost. 2.4 Faktory ovlivňující sociální zabezpečení v České republice Koncepce sociálního zabezpečení je vţdy podmíněna předešlým historickým vývojem, národní tradicí a dalšími faktory. Tyto dané faktory spolu souvisí a svým způsobem mají rozhodující vliv a částečně předurčují formování soustavy sociálního zabezpečení. Mezi základní determinanty patří tyto faktory: Ekonomické faktory 24 HALÁSKOVÁ, R., Systém sociálního zabezpečení, 2005, s MATOUŠEK, O., A KOL., Sociální sluţby, 2007, s

32 Velikost a dynamika vytvořených zdrojů v ekonomice významně ovlivňuje i systém sociálního zabezpečení. Problémy vznikají, jakmile dojde ke zpomalení popř. poklesu ekonomického růstu. Díky zbytkovému přístupu k sociálním otázkám je snaha maximálně omezit prostředky, které plynou do systému sociálního zabezpečení (úsporná opatření v oblasti důchodového pojištění). Pokles růstu má časté dopady v oblasti nezaměstnanosti, roste chudoba a to vyvolává růst sociálních výdajů. Cenová a mzdová dynamika, růst cen se promítá nejen do zvyšování dávek a i do růstu nákladů institucí, které zabezpečuje celý sociální systém a to vyvolává vzestup sociálních výdajů. Vývoj nezaměstnanosti a její růst vede k deficitům v důchodovém pojištění, v nemocenském pojištění (řada nezaměstnaných vyuţívá institut ochranné doby a čerpá dávky v nemoci), ale má to i dopad do státní sociální podpory (zvyšuje se počet příjemců jednotlivých dávek), do systému sociální pomoci (dávky v nezaměstnanosti jsou často niţší neţ ţivotní minimum a jsou vypláceny pouze po určitou dobu, pak jsou nezaměstnaní kryti z tohoto systému). Společensko politické faktory Revoluční situace, programová východiska vládnoucích tříd a stran vţdy znamenaly zásahy do soustavy. Prostřednictvím soustavy sociálního zabezpečení docházelo i k prosazování politických záměrů (např. potlačování podnikatelských vrstev ČR po únoru 1948) sociální zabezpečení bylo ovlivněno i ideologickým přístupem. Všechna zásadní opatření jsou schvalována ve formě zákonů. Není moţné prosadit ţádné významné změny v sociálním zabezpečení bez potřebné politické podpory. Demografické faktory Vývoj demografických charakteristik významně ovlivňuje soustavu sociálního zabezpečení, protoţe částečně předurčuje výši jednotlivých dávek sociálního zabezpečení, které jsou pokaţdé určeny pro danou skupinu obyvatelstva. Pro sociální zabezpečení je hlavně důleţitý proces stárnutí populace. 27

33 Demografický vývoj ukazuje na pokles úmrtnosti, porodnost, prodluţování střední délky ţivota. Stárnutí obyvatelstva ovlivňuje všechny sféry národních ekonomik. Největší pozornost se zde věnuje na výši vládních výdajů, na zajištění nákladu na sociální sluţby a zdravotní péči Průzkum příčin sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel Praktická část této bakalářské práce se věnuje průzkumu příčin sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel. Vybranou skupinu tvořili obyvatelé Karvinska evidovaní na oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce v Karviné, kteří pobírají dávky státní sociální podpory a dávky hmotné nouze. Pro výzkum byla zvolena oblast Karvinska, coţ je oblast, kterou v dnešní době postihuje vysoká míra nezaměstnanosti, se kterou se následně pojí velké sociální problémy, které ochromují ţivot v této části České republiky. Karvinsko (neboli okres Karviná) leţí v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 365 m 2, coţ v rámci rozlohy představuje čtvrtý nejmenší okres v ČR. Severně a východně sousedí s Polskem a v současné době se skládá celkem ze 17 obcí, z nichţ 7 má statut města. Počtem obyvatel největší jsou statutární města Havířov (přes 82 tisíc obyvatel) 26 KREBS, V. A KOL., Sociální politika, 2007, s

34 a Karviná (přes 61 tis. obyvatel). Pět velkým měst okresu Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová jsou středisky správních obvodů obcí s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem. Okres Karviná má celkem 270 tisíc obyvatel, coţ jej řadí na třetí místo v rámci ţebříčku nejlidnatějších okresů v celé České republice. Karvinsko patří v současné době k oblastem, které trápí jedna z největších nezaměstnaností (v únoru 2014 zde statistiky evidovaly nezaměstnaných, coţ představuje přibliţně 14% míru registrované nezaměstnanosti). Dalším problémem Karvinska je také vysoký úbytek obyvatelstva, neboť vzhledem k omezení těţebního a hutního průmyslu a následné zvyšující se nezaměstnanosti, spousta lidí a rodin opustila tento okres se snahou uplatnit se v jiné části naší republiky. V okrese Karviná ţije velké mnoţství lidí, pro které je nezaměstnanost závaţný problém s negativními dopady na ţivoty těchto jedinců i jejich rodin. Situace osob s nejniţšími příjmy se v dnešní době zhoršuje a tito lidé čelí vyššímu riziku zadluţenosti a platební neschopnosti. Úkolem této bakalářské práce je zanalyzovat příčiny a ekonomické důsledky sociální nouze u vybrané skupiny obyvatel na Karvinsku. Cílem je následně zjistit, co je největší příčinou nynější sociální situace vybraných jedinců, jaké z ní vyplývají ekonomické důsledky a v neposlední řadě navrhnout doporučení a opatření, jak sociální situaci těchto jedinců zlepšit. 3.1 Metodika průzkumu Průzkum byl prováděn metodou primárního i sekundárního zjišťování dat. Primárními nástroji pro zjišťování informací byly přímé dotazování a písemný dotazník. Nástroji pro sekundární přímé zjišťování informací byly pak externí informace ze statistik ÚP, ČSÚ a MPSV ČR. Hlavním zdrojem informací pro vyhodnocení průzkumu, byly informace z dotazníku, který byl zajištěn technikou dotazníkového šetření. Tento dotazník je detailněji popsán v následujícím textu této práce. 3.2 Dotazník 29

35 09/ / / / / / /2014 Dotazník byl vytvořen na základě informací z rozhovorů s pracovníky Úřadu práce v Karviné a s úředníky Odboru sociálních věcí Magistrátu města Karviná, a dále také na základě rozhovorů a ové korespondence se zástupci nestátní neziskové organizace Slezská diakonie, coţ je organizace působící a poskytující sociální pomoc na území Moravskoslezského kraje. Základem dotazníku byl kvantitativní (episkopický) výzkum zaloţen na metodě primárního zjišťování dat. V rámci primární metody zjišťování dat byla zvolena nepřímá forma komunikace prostřednictvím techniky písemného dotazování. Pro získání primárních dat bylo vyuţito metody osobního dotazování, kdy nástrojem pro získání dat byl zvolen dotazník. Dotazník byl distribuován buď osobně, nebo pak formou zasílání ovou poštou reprezentativnímu vzorku respondentů náhodného výběru. Harmonogram činností a aktivit spojených s tvorbou a vyhodnocením dotazníků byl následující: Schéma 1: Harmonogram činností Činnosti Definice problematiky a cíle Analýza skutečnosti Tvorba a tisk dotazníku Rozmístění dotazníku Vyhodnocení dotazníku Závěry a doporučení Zdroj: vlastní zpracování Dotazník obsahoval 15 uzavřených otázek. Dotazy měly vţdy určitý počet moţností odpovědí, mezi nimiţ respondenti označovali tu, kterou pokládali ze svého pohledu jako nejbliţší realitě. Kompletní verze dotazníku je součástí této práce v příloze č. 2. Cílovou 30

36 skupinu dotazovaných tvořila populace starší 18 let. Výběrovým souborem byli obyvatelé Karvinska evidovaní na oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce v Karviné, kteří pobírají dávky státní sociální podpory a dávky hmotné nouze. hypotézy: Pro konečné vyhodnocení výsledků dotazníků, byly předem stanoveny následující H1. Hlavní příčinou sociální nouze na Karvinsku je nezaměstnanost. H2. Zásadním a převládajícím důvodem nezaměstnanosti muţů v okrese Karviná je nízké vzdělání a nedostatečná kvalifikace. H3. Minimálně polovina respondentů nepokryje ze svých příjmů základní ţivotní potřeby a přeţívá pouze díky pomoci partnera nebo rodiny. H4. Více jak 30 % oslovených respondentů povaţuje za příčinu své současné finanční situace vysokou zadluţenost. H5. Jako největší problém, který respondenty trápí a ovlivňuje jejich psychické rozpoloţení, respondenti povaţují svou nezaměstnanost. 3.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Respondentům bylo rozdáno a rozesláno em celkem 200 ks dotazníků. V určeném termínu bylo nazpět vráceno 114 zcela vyplněných dotazníků, coţ představovalo 57% návratnost dotazníků. Ihned po obdrţení dotazníků, byly veškeré údaje a data z řádně doručených a vyplněných dotazníků zpracovány, vyhodnoceny a analyzovány. Finální údaje z dotazníků je moţno slovně a graficky interpretovat následovně. První otázkou byla otázka dichotomická, tedy taková, která umoţňuje pouze jednu ze dvou moţných odpovědí. V tomto případě se jednalo o otázku, zda je respondent muţ či ţena. Ze 114 účastníků průzkumu bylo 42 muţů a 72 ţen. Z celkového počtu účastníků byly ţeny zastoupeny v 63 % a tím početně převýšily muţe. Ţeny byly při vyhodnocování přístupnější a ochotnější neţ muţi. Měly snahu o problémech více a detailněji hovořit a 31

37 nedělalo jim problém odpovídat. Důvodem však můţe být i to, ţe muţi obecně neradi o svých problémech hovoří s někým cizím, mnozí z nich povaţují svou situaci jako vlastní neschopnost. Graf 1: Pohlaví respondentů 72 63% 42 37% muţi ţeny Zdroj: vlastní zpracování Druhý dotaz si kladl za cíl zjistit zastoupení jednotlivých věkových kategorií respondentů ve výzkumu. Z výsledků dotazníků vyplynulo, ţe sociální nouzí na Karvinsku trpí všechny věkové kategorie. Nejpočetnější zastoupení, měly osoby ve věku let. Respondentů v této věkové kategorii bylo 26, coţ představovalo 23 % z celkového počtu 114 dotázaných. Druhou nejpočetnější skupinu tvořila věková skupina let, kde odevzdalo dotazník 24 dotázaných, následovala věková skupina 46 let a více, kde 24 respondentů představovalo 21% podíl. Nejméně zastoupeni byli zástupci věkových kategorií let (21 účastníků výzkumu) a let (19 účastníků). Graf 2: Věková struktura respondentů 21 18% 24 21% 19 17% 24 21% 26 23% více let Zdroj: vlastní zpracování 32

38 Ke zmapování aktuálního rodinného stavu respondentů slouţila třetí otázka dotazníku. Záměrem této otázky bylo zjistit, zda sociální nouzí trpí více jednotlivci nebo lidé ţijící ve společné domácnosti. Respondenti měli na výběr z pěti odpovědí. Jak je zřejmé i z grafické interpretace níţe, sociální nouzí trpí především osoby, které ţijí v manţelském svazku. Tyto osoby představovaly největší zastoupení. Konkrétně se průzkumu účastnilo 48 ţenatých či vdaných osob, coţ představovalo 42% podíl. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe hned 52 respondentů z celkového počtu dotázaných ţije bez partnera. Do této kategorie patří skupina svobodných, těch se účastnilo průzkumu 28, skupina rozvedených, ti byli účastni v 18 případech a skupina ovdovělých, kteří byli zastoupeni 6 respondenty. Graf 3: Rodinný stav účastníků průzkumu 6 5% svobodný/á 14 12% 18 16% 28 25% 48 42% ţenátý/vdaná druh/druţka - ve společné domácnosti rozvedená/ý vdovec/vdova Zdroj: vlastní zpracování Ve čtvrtém bodě dotazníku byli respondenti dotazování na prostředí, v němţ vyrůstali. Z doručených dotazníků lze konstatovat, ţe v úplné rodině vyrůstalo 79 účastníků (69 %) dotazníkového šetření, naopak v neúplné rodině, tedy pouze s matkou nebo otcem, vyrůstalo 30 respondentů (26 %). Čtyři dotázaní (4 %) vyrůstali s prarodiči a jeden (1 %) v dětském domově. Graf 4: Sociální prostředí, v němž respondenti vyrůstali 33

39 1 1% 30 26% 79 69% 4 4% Úplná rodina Neúplná rodina (pouze s matkou/otcem) S prarodiči V dětském domově Zdroj: vlastní zpracování Pátá otázka měla za úkol zjistit úroveň vzdělání respondentů. Tato otázka byla poloţena s ohledem na skutečnost, ţe z praxe je zřejmé, ţe nejhůře zaměstnavatelnou skupinou jsou lidé se základním vzděláním. Hned 51 respondentů, odevzdavších dotazník, uvedlo, ţe mají pouze základní vzdělání. Tento počet vyjadřoval 45% podíl z celkového vzorku a představoval tak největší zastoupení respondentů. Druhou nejpočetnější skupinou byla skupina, která uvedla, ţe jejich nejvyšší dosaţené vzdělání je vyučení v oboru. Z této skupiny se dotazníkového šetření účastnilo 36 osob, coţ představovalo 31% zastoupení. Ve 22 % se pak dotazníkového šetření účastnili respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou a dle očekávání nejméně byla zastoupena skupina vysokoškolsky vzdělaných. Z této skupiny se účastnili průzkumu pouze 2 lidé. Graf 5: Vzdělání respondentů 34

40 2 2% 25 22% 36 31% 51 45% základní vzdělání vyučení v oboru (výuční list) středoškolské vzdělání s maturitou vysokoškolské vzdělání Zdroj: vlastní zpracování Počtem dětí respondentů se zabývala otázka, která byla v dotazníku obsaţena pod číslem šest. Z vybraného vzorku občanů Karvinska, kteří se účastnili tohoto průzkumu, odpovědělo 32 respondentů, ţe nemají ţádné dítě, 30 dotázaných odpovědělo, ţe má jedno dítě, 34 účastníků průzkumu zatrhlo v dotazníku odpověď, ţe má děti dvě, 10 respondentů uvedlo, ţe má tři ratolesti a nakonec v 8 dotaznících bylo zaznačeno, ţe dotázaní mají čtyři a více dětí. Graf 6: Počet dětí respondentů 10 9% 8 7% 32 28% ţádné jedno 34 30% 30 26% dvě tři čtyři a více Zdroj: vlastní zpracování Sedmý dotaz průzkumu dával respondentům na výběr zatrhnout jednu ze šesti moţností odpovědí, a jejich cílem bylo zjistit, v jakém ekonomickém statusu se v tuto chvíli 35

41 respondenti nacházejí. Dle očekávání z výsledků dotazníků vyplynulo, ţe na Karvinsku sociální nouzí trpí nejvíce nezaměstnaní lidé. Tuto odpověď vyznačilo ve svých dotaznících 74 respondentů, coţ představovalo nadpoloviční většinu zúčastněných, konkrétně se jednalo o 65% zastoupení. Z dalších moţností odpovědí byly nejčastěji označeny ty, které uváděly, ţe respondenti jsou v danou chvíli zaměstnaní (ve 13 případech), starobní důchodci (5 dotázaných), invalidní důchodci (12 respondentů) a osoby na rodičovské dovolené (10 odpovídajících). Graf 7: Současný ekonomický status respondentů 5 4% 0 0% 12 11% 13 11% 10 9% nezaměstnaný zaměstnaný 74 65% OSVČ důchodce starobní důchodce invalidní rodičovská dovolená Zdroj: vlastní zpracování Graf 8: Současný ekonomický status respondentů dle pohlaví nezaměstnaný zaměstnaný OSVČ důchodce starobní důchodce invalidní rodičovská dovolená počet muţi ţeny počet muţi ţeny Zdroj: vlastní zpracování Osmá otázka měla za úkol zjistit jaká je příčina nezaměstnanosti respondentů. Na tuto otázku měli odpovídat pouze nezaměstnaní, kterých se účastnilo průzkumu 74. Jak uţ bylo 36

42 popsáno v předchozí kapitole, okres Karviná trpí vysokou nezaměstnaností a aktuálně se jedná o oblast, kde je registrována více neţ 14% míra nezaměstnanosti. Dle statistické ročenky Moravskoslezského kraje za rok 2013 připadá v okrese Karviná na jedno volné pracovní místo 40,9 uchazečů o zaměstnání. I z tohoto důvodu se dalo očekávat, ţe respondenti budou jako příčinu nezaměstnanosti uvádět nedostatečnou nabídku práce. Z výsledků dotazníkového šetření byly tyto prognózy a odhady potvrzeny. Hned 30 účastníků průzkumu (74 nezaměstnaných) uvedlo, ţe právě nedostatečná nabídka práce je hlavním důvodem jejich nezaměstnanosti. Druhým v pořadí ve výsledcích osmé otázky, byla odpověď, ţe důvodem je zrušení pracovní pozice. Takto odpovědělo 20 respondentů, coţ můţe mít souvislost s omezením těţebního a hutního průmyslu v této lokalitě. Velmi překvapující je, ţe jen 15 dotázaných uvedlo, ţe povaţuje za příčinu své nezaměstnanosti nedostatečné vzdělání či kvalifikaci. Překvapující to bylo z toho důvodu, ţe v konfrontaci s odpověďmi v páté otázce, kde ve výsledcích bylo zjištěno, ţe 51 účastníků průzkumu má pouze základní vzdělání (coţ představuje 45 % ze všech respondentů), se jeví výsledek, ţe pouze 15 nezaměstnaných respondentů (tedy pouze 20 % z nezaměstnaných) povaţuje své základní vzdělání za nedostatečné, jako velmi alarmující. Z těchto 15 respondentů označilo tuto odpověď 12 ţen a pouze 3 muţi. V dnešní době, kdy je kladen velký důraz na vzdělání a kvalifikaci, by se dalo očekávat, ţe nezaměstnaní respondenti se základním vzděláním, se budou snaţit si vzdělání či kvalifikaci zvýšit. Z výše uvedeného však vyplývá, ţe sami nezaměstnaní se základním vzděláním nepovaţují tento svůj nedostatek za podstatný. Nejméně označovanými odpověďmi, vztahujícími se k otázce příčiny nezaměstnanosti, byly odpovědi respondentů, kde jako důvod uvedli nemoc (v 5 případech) a věk (ve 4 případech). Graf 9: Příčina nezaměstnanosti u nezaměstnaných respondentů 37

43 4 5% 15 20% 5 7% 30 41% 20 27% zrušení pracovního místa nedostatečná nabídka práce nedostatečné vzdělání/kvalifikace věk nemoc Zdroj: vlastní zpracování Graf 10: Příčina nezaměstnanosti u nezaměstnaných respondentů dle pohlaví zrušení pracovního místa nedostatečná nabídka práce nedostatečné vzdělání/kvalifika ce počet muţi ţeny věk nemoc počet muţi ţeny Zdroj: vlastní zpracování S předchozí otázkou úzce souvisel i dotaz, který byl v dotazníku obsazen pod číslem 9. U tohoto bodu dotazníku měli za úkol odpovídat opět pouze nezaměstnaní z výběrového vzorku a to konkrétně na otázku, jak dlouho jsou evidovaní jako nezaměstnaní. Z odpovědí, které byly v dotazníkovém šetření k dispozici, respondenti označili v 15 případech moţnost, ţe jsou nezaměstnaní do 1 roku, tedy krátkodobě. Coţ představovalo 20 % podílu všech nezaměstnaných účastníků dotazníkového šetření. Zbylých 80 % tvořili respondenti, kteří byli evidováni jako nezaměstnaní dlouhodobě. Konkrétně 29 respondentů uvedlo, ţe je ve stavu nezaměstnaných déle neţ jeden rok avšak do 3 let, od 4 do 6 let bez zaměstnání se podílelo 38

44 na průzkumu 22 nezaměstnaných a nejmenší skupinu tvořili lidé, kteří označili odpověď, ţe jsou evidováni jako nezaměstnaní po dobu delší neţ 7 let. Graf 11: Doba, po kterou jsou respondenti bez zaměstnání evidováni jako nezaměstnaní 8 11% 15 20% 22 30% 29 39% do 1 roku od 1 do 3 let od 4 do 6 let 7 a více let Zdroj: vlastní zpracování Desátá otázka byla opět koncipována jako otázka dichotomická a kladla si za cíl zjistit, jaké bylo zastoupení romské menšiny na celkovém mnoţství odevzdaných dotazníků. Průzkum ukázal, ţe k romské menšině se hlásilo 50 respondentů (44 %), naopak 64 respondentů (56 %) uvedlo, ţe se k této menšině nehlásí. Jak je z výsledků dotazníků zřejmé, sociální nouze není problém pouze lidí romského etnika, ale ve velké míře se týká také lidí hlásících se k majoritní části populace ţijící na území Karvinska. Graf 12: Identifikace respondentů k romské menšině 64 56% 50 44% ne ano Zdroj: vlastní zpracování U jedenáctého dotazu byli respondenti tázáni na jejich současnou finanční situaci. Respondenti měli moţnost označit ze 4 moţností odpovědí. První z nich byla moţnost, 39

45 ţe respondenti finančně pokryjí své ţivotní potřeby a ještě ze svých prostředků dokáţou část ušetřit. Tuto odpověď označili pouze 2 dotázaní. Druhou moţností bylo, ţe respondenti sice finančně pokryjí své potřeby nutné pro ţivot, avšak nejsou schopni ze svých prostředků nic ušetřit. Takto odpovědělo 30 účastníků průzkumu. Třetí alternativou byla odpověď, ţe dotázaný nepokryje ze svých příjmů ani své ţivotní potřeby a přeţívají díky pomoci partnera či rodiny. Tuto odpověď ve svých dotaznících zatrhlo 62 respondentů. Poslední moţností pak byla odpověď, ţe účastník průzkumu nejen, ţe nepokryje své potřeby pro ţivot, ale dokonce si na ně musí finančně vypůjčit. Z výše uvedených výsledků vyplývá, ţe 28 % respondentů je schopno ze svých příjmů pokrýt své ţivotní náklady, naopak 72 % dotázaných je závislých na svých blízkých či na finančních půjčkách. Graf 13: Současná finanční situace respondentů 18 18% 26 26% 2 2% finančně pokryji své ţivotní potřeby a ještě ušetřím finančně pokryji své ţivotní potřeby, ale nic neušetřím 54 54% finančně nepokryji své ţivotní potřeby, přeţívám díky pomoci partnera a rodiny finančně nepokryji své ţivotní potřeby, musím si půjčovat Zdroj: vlastní zpracování Ve dvanáctém bodě dotazníku byli respondenti tázáni na příčinu jejich současné finanční situace. U této otázky měli oslovení moţnost uvést a označit více moţností odpovědí. Ve 38 procentech uvedli respondenti jako příčinu své finanční situace dluhy a půjčky. Poté co do četnosti následovala odpověď, kde účastníci průzkumu uvedli, ţe příčinou jejich finanční situace je nezaměstnanost. Ta odpověď byla uvedena v dotaznících ve 32 %. Drahé bydlení pak označilo 21 % respondentů a špatný zdravotní stav 9 % dotázaných. Oslovení 40

46 mohli označit také odpověď, ţe za jejich současnou situací stojí nějaká jiná příčina. Tuto moţnost však neoznačil ţádný z dotázaných. Graf č. 14: Příčina současné finanční situace respondentů (možno označit i více odpovědí) 45 21% 20 9% 68 32% 0 0% nezaměstnanost dluhy a půjčky drahé bydlení špatný zdravotní stav 81 38% jiné Zdroj: vlastní zpracování Cílem 13. otázky bylo zjistit aktuální problémy respondentů, které je trápí natolik, ţe ovlivňují jejich psychické rozpoloţení a následně jim brání v udrţení své pozice ve společnosti respektive v opětovaném začlenění do společnosti. Také u tohoto bodu dotazníku, měli respondenti moţnost označit více odpovědí. Z výsledků nakonec vyplynulo, ţe nejvíce ovlivňují psychiku respondentů jejich dluhy a nesplacené půjčky. Takto odpovědělo 81 dotázaných. Na druhém místě se s počtem 60 označených dotazníků umístila varianta odpovědi nezaměstnanost. Poměrně častokrát se ve vyplněných dotaznících objevovala odpověď, ţe respondenty trápí diskriminace. Tuto variantu zatrhlo ve svých dotaznících 49 účastníků průzkumu. Dále pak následovaly sestupně odpovědi v tomto pořadí: nedostatečné vzdělání a kvalifikace, kterou uvedlo 34 respondentů, rodinná situace trápí 31 respondentů, zdravotní stav je příčinou špatného psychického rozpoloţení ve 25 případech, bytovou situaci označilo 22 dotázaných, 9 respondentů uvedlo kriminální minulost a 2 účastníci přiznali a zaznačili odpověď poţívání alkoholu. Graf 15: Problémy, které v současnosti respondenty nejvíce trápí a ovlivňují tak jejich psychické rozpoložení (možno označit i více odpovědí) 41

47 2 0% 0 0% nezaměstnanost 31 10% 9 3% 60 19% nedostatečné vzdělání/kvalifikace diskriminace 22 7% 25 8% 34 11% dluhy a půjčky bytová situace zdravotní stav rodinná situace 81 26% 49 16% poţívání alkoholu kriminální minulost jiné Zdroj: vlastní zpracování Předposlední otázka zjišťovala, zda se respondenti cítí důsledkem sociální a ekonomické nouze vyloučeni ze společnosti. Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe 56 % respondentů (64 označených dotazníků) se cítí býti vyloučenou skupinou či skupinou na okraji společnosti, a ţe takto jsou povaţováni a vnímáni ze strany ostatní populace. Zbylých 50 účastníků (44 %) odpovědělo na tuto otázku negativně a tím vyjádřili svůj názor, ţe se nepovaţují za osoby vyloučené ze společnosti. Graf 16: Názor respondentů, zda se cítí býti důsledkem sociální a ekonomické nouze vyloučení ze společnosti 42

48 50 44% 64 ano 56% ne Zdroj: vlastní zpracování Závěrečný dotaz byl opět koncipován ve formě otázky dichotomické. Tento poslední bod dotazníku si kladl za cíl zjistit, zda se vlivem aktuální sociální situace respondentů zhoršil jejich psychický resp. zdravotní stav. 69 respondentů odpovědělo, ţe ano. Tato odpověď představovala podíl 61 %. Ostatních 45 dotázaných (39 %) označilo odpověď ne. Graf 17: Zhoršení psychického a zdravotního stavu respondentů vlivem současné sociální situace 45 39% 69 ano 61% ne Zdroj: vlastní zpracování 3.4 Vyhodnocení hypotéz Pro konečné vyhodnocení výsledků navrátivších se dotazníků byly jiţ dopředu vytvořeny a stanoveny hypotézy. Tyto hypotézy byly následně konfrontovány se shromáţděnými a zpracovanými odpověďmi z dotazníkového šetření. První hypotézou H1 byla domněnka, ţe hlavní příčinou sociální nouze na Karvinsku je nezaměstnanost. Dle výsledků z dotazníků byla tato hypotéza potvrzena. Z výsledků totiţ 43

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce, 2013 Mgr. Michael Martinek, Th.D. TEMATICKÉ OBLASTI Právo na rodinu Manţelství, rozvody, registrované partnerství Ochrana práv dítěte (sanace

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce VOŠ Jabok 2014 Mgr. Michael Martinek, Th.D. RODINNÁ POLITIKA NENÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA! Sociální politika: řeší situace potenciálního nebo

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Nárokové náhodné dávky

Nárokové náhodné dávky Milé maminky, tatínkové a děti, Připravili jsme pro vás seznam různých dávek, příspěvků a míst, kam se můžete obrátit, pokud jste se ocitly v tíživé finanční situaci. Vytvořme úplný seznam společně! Pokud

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Polská ZŠ Dr. Olszaka 156, Karviná- Fryštát 6. 9. tř. Sekce Předmět

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky VEŘEJNÁ SLUŽBA V MĚSTĚ BRUNTÁL PUBLIC SERVICE IN THE TOWN BRUNTÁL Bakalářská diplomová práce Milada Doleželová Vedoucí

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce 1. setkání Úvod Představení lektorů + účastníků Co je to job klub? Co je to, počet a délka, oslovování Historie Co Vám job klub může dát? Co očekáváte

Více

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami.

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Participace na trhu práce a nezaměstnanost Vzdělávací

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Krajské pobočky Úřadu práce ČR 8.4.2015

Krajské pobočky Úřadu práce ČR 8.4.2015 Zákon č. 117/1995 Sb., O státní sociální podpoře, Zákon č.359/1999v Sb., O sociální ochraně dětí Dávkový systém Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Rodičovský příspěvek pohřebné Krajské pobočky

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minumu Základní

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb.

Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb. Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb. Bakalářská práce Autor: Lucie Hauftová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské

Více

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2015 Strana 1 1 Mzdy/Číselníky mezd/zákl. nemoc. dávek Číselník byl rozšířen o nové hranice redukující vyměřovací základ při výpočtu dočasné pracovní

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_17 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Přehled sociálních dávek v roce 2009

Přehled sociálních dávek v roce 2009 Přehled sociálních dávek v roce 2009 27.12.08 - http://www.blesk.cz/clanek/106266/prehled-socialnich-davek-v-roce-2009.html Český sociální systém procházel v uplynulých dvou letech výraznými změnami. Rok

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti - pojem, cíl, úkoly - subjekty a objekty sociální politiky - oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

Rozpočet Základem práce s penězi je vytvoření rodinného rozpočtu Poměrně jednoduchou matematikou mohu ušetřit mnoho peněz.

Rozpočet Základem práce s penězi je vytvoření rodinného rozpočtu Poměrně jednoduchou matematikou mohu ušetřit mnoho peněz. Rozpočet Základem práce s penězi je vytvoření rodinného rozpočtu umožňuje odhalení různých neřestí je základem práce s klientem tvoří základ pro tvorbu rezerv Poměrně jednoduchou matematikou mohu ušetřit

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Vzdělávací cíl: Žák ovládá systém sociálního zabezpečení v ČR, určí, do jakého pilíře náleží jednotlivé dávky.

Vzdělávací cíl: Žák ovládá systém sociálního zabezpečení v ČR, určí, do jakého pilíře náleží jednotlivé dávky. Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_4 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Komparativní analýza nezaměstnanosti a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR a SR. Lenka Balajková

Komparativní analýza nezaměstnanosti a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR a SR. Lenka Balajková Komparativní analýza nezaměstnanosti a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR a SR Lenka Balajková Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce na téma Komparativní analýza nezaměstnanosti

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Zdravotní pojištění Sociální pojištění NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu:

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu: Sociální pojištění Vyučující: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení: ZK Počet kreditů:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více