Českomoravská konfederace odborových svazů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Českomoravská konfederace odborových svazů"

Transkript

1 Českomoravská konfederace odborových svazů nám. W. Churchilla 2, Praha 3 Název: Pro jednání Rady ČMKOS Dne: K bodu programu č.: 3b Informace k návrhům novely zákoníku práce a zákonů navrhovaných v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Obsah: Informace k návrhům novely zákoníku práce a zákonů navrhovaných v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Návrh usnesení: Rada ČMKOS 1. bere na vědomí předloženou Informaci k návrhům novely zákoníku práce a zákonů navrhovaných v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí 2. schvaluje postoje ČMKOS k jednotlivým návrhům obsažené v Informaci uvedené v bodě 1. Předkládá: Mgr. Václav Pícl, I.místopředseda ČMKOS Zpracoval: JUDr. Vít Samek, vedoucí Právního oddělení ČMKOS V Praze dne: Předáno k distribuci:

2 Informace pro jednání Rady ČMKOS k návrhům novely zákoníku práce a zákonů navrhovaných v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek zaslal ve čtvrtek dne 19. srpna 2010 do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (flexibilita v pracovních vztazích) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (platy) návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, návrh zákona o výši platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v roce 2011 a o výši platu státních zástupců v roce 2011, návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů, které byly zpracovány v návaznosti na uzavřenou koaliční smlouvu ke splnění úkolů z programového prohlášení vlády 1 a usnesení vlády k návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na rok 2011 s tím, že připomínky k uvedeným zákonům mají být zaslány MPSV nejpozději do středy dne 25. srpna 2010 a jejich vypořádání bude provedeno na MPSV v pátek dne 27. srpna Uvedené návrhy zákonů obsahují řadu zásadních změn v oblasti pracovního práva, zaměstnanosti (trhu práce), odměňování v ROPO sféře, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, v sociálních službách a v pojistném na sociální zabezpečení. Tyto změny se týkají zejména následujících zákonů upravujících práva zaměstnanců v uvedených oblastech: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1 Podrobná analýza obou uvedených dokumentů, jejich sociálních dopadů a hlavní připomínky ČMKOS jsou uvedeny v materiálu zařazeném jako bod 3 programu jednání Rady ČMKOS dne 23. srpna

3 Předložené návrhy změn sledují hlavní strategické záměry nové vlády (rozpočtové škrty) a v návaznosti na programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu, které se nezabývají ochranou zájmů zaměstnanců a jejich rodin, dál prohloubí jejich nerovné postavení v porovnání s osobami výdělečně činnými, které se např. již dnes podílejí výrazně nižší měrou na financování systémů sociálního a zdravotního pojištění než zaměstnanci. Navrhované změny v daňové, pracovněprávní a sociální oblasti směřují v naprosté většině v neprospěch zaměstnanců (podstatné zhoršení podmínek pro poskytování zaměstnaneckých benefitů je již projednáváno v připomínkovém řízení, zhoršení nemocenského pojištění, zabezpečení v nezaměstnanosti a radikální snížení platů v ROPO sféře je součástí nyní navrhovaných změn apod.). Je zřejmé, že se dále prohloubí nerovné postavení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na trhu práce a sociální a mzdový dumping ze strany osob samostatně výdělečně činných, který zakládá nerovné podmínky hospodářské soutěže v rozporu se závazky, které na sebe převzala Česká republika vstupem do Evropské unie bude stále více negativně ovlivňovat jak úroveň mezd, tak stabilitu pracovních vztahů. Pokud by navržené změny byly schváleny v podobě, v jaké jsou předloženy do připomínkového řízení, pracovní ochrana (včetně odměňování) a pracovní, životní a sociální podmínky zaměstnanců a jejich rodin by se dále zhoršily. Důsledkem bude růst nezaměstnanosti, snížení pracovních příjmů a s tím související pokles koupěschopnosti obyvatelstva a růst jeho zadlužení, snížení příjmů státního rozpočtu apod. A. Změny zákoníku práce: Ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek v souvislosti se svým jmenováním do funkce prezentoval, že jeho cílem je pružnější pracovní trh; proto chce zajistit, aby se firmy nemusely bát přijímat zaměstnance jen proto, že je později - například při nedostatku zakázek - kvůli přísnému zákoníku prakticky nemohou propustit, srozumitelnější zákoník práce, ve kterém by se měl orientovat i průměrný středoškolák, zejména by měl mnohem snadněji než dosud například zjistit, která ustanovení jsou závazná a která si lze dohodnout odlišně, odstupňované odstupné podle délky odpracovaných let u stejného zaměstnavatele, smlouvy na dobu určitou, které jsou dosud omezeny maximálně na dva roky, nově by mělo jít o pět let nebo i neomezenou dobu, dohody o provedení práce, u kterých se limit se zvýší ze 150 na 300 hodin ročně a současně zesílí kontrola, zda jde skutečně o jednorázovou činnost, podpora částečných úvazků tím, že firma, která vytvoří částečný úvazek pro rodiče s dětmi do šesti let, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované, získá slevu na pojistném 7200 korun ročně, jednodušší konta pracovní doby, tak, aby podle momentálního stavu zakázek bylo pružnější než dosud, aby kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti ve stávající výši a délce, aby kdo dostane odstupné, neměl po dobu pokrytou odstupným nárok na podporu v nezaměstnanosti, 3

4 delší zkušební doba s tím, že tříměsíční zůstane jen tehdy, jestliže se firma a zaměstnanec nedohodnou na delší (zřejmě až šest měsíců). smluvní volnost, která má být posílena i v dalších oblastech. V návaznosti na zveřejnění uvedených záměrů se uskutečnilo dne 5. srpna 2010 jednání vedení ČMKOS a představitelů některých odborových svazů s ministrem Drábkem, na kterém bylo mj. dohodnuto, že ČMKOS zašle ministru Drábkovi k avizovaným záměrům na změny zákoníku práce své návrhy, připomínky a podněty. Ty byly zaslány MPSV s ohledem na závažnost věci obratem dopisem Mgr. Václava Pícla, I. místopředsedy ČMKOS náměstkovi ministra práce a sociálních věcí JUDr. Petru Šimerkovi následujícího dne 6. srpna 2010 jako Předběžné připomínky a náměty ČMKOS k bodům 24 až 32 obsaženým v Podkladu pro Programové prohlášení vlády ČR za MPSV (v oblasti zaměstnanosti a úpravy zákoníku práce 2 ), s výzvou, že ČMKOS je připravena o těchto námětech a připomínkách operativně jednat na pracovní úrovni ještě před zaujetím stanoviska ČMKOS k návrhu připravované rychlé novely zákoníku práce stanovisko ČMKOS. Tyto připomínky jsou uvedeny v příloze této informace, MPSV, ani ministr práce a sociálních věcí na tuto nabídku k jednání nereflektovali a ministr Drábek rozeslal do připomínkového řízení návrhy shora uvedených zákonů bez dalších konzultací se sociálními partnery. Připomínky a náměty ČMKOS je proto nezbytné uplatnit v rámci probíhajícího zkráceného připomínkového řízení k uvedeným návrhům zákonů. Pokud jde o změny zákoníku práce, rozhodl se ministr Drábek realizovat z dříve zmiňovaných změn tyto návrhy: 1. Změnu podmínek uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Dosud je možnost řetězení pracovních poměrů na dobu určitou omezena maximálně na dva roky, na druhé straně však existuje poměrně široká možnost výjimek ze zákazu řetězení. Ministr Drábek původně hovořil, že nově by mělo jít o pět let namísto dvou, v zaslaném návrhu zákona se však rozhodl uplatnit zásadu dvakrát a dost bez jakýchkoliv výjimek. 2. Odstupňování výše odstupného podle délky odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Nově má být vypláceno podle délky odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Kdo je u firmy méně než jeden rok, získá jen jednoměsíční odstupné. Kdo do dvou let, získá dvouměsíční. Teprve kdo je u stejné firmy déle než dva roky, získá tři měsíční platy jako dosud. 3. Zvýšení povoleného maximálního rozsahu prací vykonávaných na základě dohody o provedení práce pro stejného zaměstnavatele ze 150 na 300 hodin ročně; současně se navrhuje stanovit požadavek písemné formy dohody o provedení práce. 4. Při uplatňování konta pracovní doby a. zrušení povinnosti zaměstnavatele, aby vykazoval každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou týdenní pracovní dobou b. vypuštění ustanovení dohodnutého sociálními partnery při přípravě technické novely zákoníku práce ( 84 odst. 2) o změně rozvržení pracovní doby. 2 V uvedeném podkladu byly uvedeny návrhy změn prakticky shodné s výše uvedenými změnami avizovanými ministrem Drábkem při jeho nástupu do funkce. 4

5 5. Prodloužení období, v němž je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům při pracovní neschopnosti náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti podle zákoníku práce, a to z dosavadních 14 na 21 kalendářních dnů; délka období (tzv. karenční doba trvající první tři pracovní dny pracovní neschopnosti), za které se náhrada mzdy, platu nebo odměny neposkytuje, se nemění. 6. Změny zákoníku práce navazující na změny v odměňování v oblasti ROPO. K navrhovaným změnám zákoníku práce se blíže uvádí: 1. Změna podmínek uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Současný stav: Dosud je obecně možnost řetězení pracovních poměrů mezi týmiž účastníky na dobu určitou omezena maximálně na dva roky (tj. i trvání jediného pracovního poměru na dobu určitou je omezeno nejdéle na dobu 2 let), neuplatní-li se některá z výjimek uvedených v ustanovení 39 odst. 3 nebo 4 zákoníku práce). Návrh: a) V zájmu zabránění řetězení pracovních poměrů na dobu určitou bude možné sjednat dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky jen dvakrát; dosavadní výjimky budou zrušeny. b) Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky uplyne doba delší než 3 roky, nebude se k předchozím pracovním poměrům uzavřeným na dobu určitou přihlížet. c) Zákon neurčuje délku doby, na kterou může být trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednáno. Postoj ČMKOS: Částečná podpora (pokud jde o návrhy uvedené pod písm. a) a b)) a níže uvedené návrhy na doplnění právní úpravy. Uvedená změna je v souladu s článkem 5 Rámcové dohody uzavřené organizacemi EOKS, UNICE a CEEP o pracovních smlouvách na dobu určitou, který stanoví, že jako jedno z opatření k zabránění zneužívání vznikajícímu využitím na sebe navazujících pracovních smluv nebo pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze stanovit počet obnovení těchto smluv a pracovních poměrů. Návrh MPSV vychází ze závěrů jednání vedení ČMKOS a představitelů některých odborových svazů s ministrem Drábkem dne 5. srpna 2010, z něhož vyplynulo, že záměrem je odbourat stávající výjimky z dosavadního omezení řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a také zrušit dobu, kdy je možné pracovní poměry na dobu určitou řetězit (opakovaně sjednávat či prodlužovat) bez omezení, tj. dobu dvou let s tím, že by měl být uplatněn princip maximálního dovoleného řetězení pracovních poměrů na dobu určitou (maximálně dvakrát). ČMKOS však dlouhodobě upozorňuje, že uvolněním podmínek pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou by došlo k ohromnému růstu nejistoty zaměstnanců. Jednalo by se o jasný sociální dumping. Zaměstnanec, který pracuje v pracovním poměru na dobu určitou, totiž prakticky nemůže počítat se získáním hypotéky nebo jiné větší půjčky, ztrácí reálnou možnost založit rodinu, atd. Otevření prostoru pro prodloužení této doby nejistoty ze stávajících 2 např. na 5 i více let (jak navrhovaná právní úprava připouští), by tak mohlo mít velmi negativní sociální a ekonomické následky. Navíc je třeba brát v potaz, že by zaměstnanec byl po celou tuto dobu zcela odkázán na libovůli zaměstnavatele, zda s ním 5

6 prodlouží pracovní poměr či nikoli, čímž by došlo k významnému prohloubení už tak nerovného postavení mezi smluvními stranami pracovního poměru. Dále je třeba si uvědomit, že při možnosti uzavřít dvakrát pracovní poměr na dobu určitou na výrazně delší dobu než dva roky by celá právní úprava pracovního poměru na dobu určitou vlastně pozbyla smysl. Je otázkou, zda by česká právní úprava ještě odpovídala požadavkům evropské směrnice o pracovních poměrech na dobu určitou, podle které musí členské státy přijmout vhodná a rozumná opatření k předcházení zneužití možnosti uzavírat pracovní poměr na dobu určitou. V důsledku možnosti uzavírání pracovního poměru na dobu určitou až na extrémně dlouhou dobu by ke zneužívání a dalším negativním jevům totiž bezpochyby docházelo. S ohledem na současné podmínky panující na trhu práce, které se odráží i na průměrné délce trvání pracovních poměrů, může navrhované rozvolnění uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou zcela podkopat úpravu pracovněprávních vztahů jako takovou. Lze totiž předpokládat, že by vlastně jen velmi malá část zaměstnanců vstupujících na trh práce vůbec kdy dosáhla uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou, s nímž souvisí důležitá ochranná pravidla jeho rozvazování, odstupné, atd. Přitom je třeba vnímat také skutečnost, že zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele po několik let je již vyzkoušeným a zkušeným zaměstnancem. Neshledáváme proto jakýkoli rozumný důvod, aby takový zaměstnanec neustále pracoval jen ve vztahu, jehož délka byla omezena určitým datem. Ani v zájmu rozumného zaměstnavatele přece nemůže být, aby zkušený zaměstnanec, se kterým takto dlouhou dobu spolupracoval a investoval do něj, skončil pracovní poměr např. po 5 letech v důsledku uplynutí sjednané doby. S možností existence pracovního poměru na dlouhou dobu určitou ČMKOS ostře nesouhlasí. Považujeme takové opatření za nástroj nátlaku zaměstnavatele na zaměstnance a upozorňujeme, že jeho provedení by mělo za následek nárůst sociálního dumpingu a rozvoj extrémně negativních společensko ekonomických jevů. Je zjevné, že MPSV má záměr opustit možnost danou směrnicí, tj. využít více nástrojů k omezení řetězení pracovních poměrů na dobu určitou (maximální celkově přípustné trvání na sebe navazujících pracovních smluv a poměrů na dobu určitou a zároveň uznání objektivních důvodů, které vedou k ospravedlnění obnovení těchto pracovních smluv a poměrů) a využít pouze jeden nástroj daný směrnicí, tj. počet obnovení pracovních smluv a poměrů na dobu určitou. Pokud by mělo dojít k uvolnění podmínek uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou a zároveň, aby nedocházelo ke zneužití uzavírání k pracovních poměrů jejich řetězením (požadavek příslušné směrnice EU), ČMKOS s ohledem na vyjádření ministra práce a sociálních věcí při jednání dne považuje za nezbytné a) Stanovit počet povolených obnovení pracovních poměrů na dobu určitou, a to maximálně dvakrát (návrh zákona tak činí). b) Stanovit, za jakých podmínek jsou pracovní poměry na dobu určitou považovány za návazné s tím, - že budou jasně vyjádřeny dvě formy řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, a to prodlužování sjednané doby (to návrh zákona neupravuje) a opakované uzavírání, - jednoznačně určit dobu, kdy se k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou sjednanému mezi týmiž účastníky nepřihlíží pro praxi by bylo zřejmě nepřijatelné, kdyby bylo zabráněno uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky pracovního poměru na trvalo, pokud by jeden z účastníků 6

7 nebo oba po vyčerpání nejvýše přípustného opakovaní pracovních poměrů na dobu určitou nechtěli uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou tuto dobu pak prodloužit (dosud ČMKOS navrhovala prodloužení ze stávajících 6 měsíců na 12 měsíců - návrh MPSV jde mnohem dál, až na 3 roky) toto opatření by mělo minimalizovat snahy vedoucí ke zneužívání opakovaného sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou, kdy již tyto poměry nejsou považovány za návazné, zvláště, nemá-li být omezena doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou, - zároveň musí být jednoznačně stanoveno, že po tuto dobu nesmí být mezi týmiž účastníky uzavřen jiný pracovněprávní vztah, kde je předmětem výkonu práce druhově shodná práce (to návrh zákona neupravuje), c) Vzhledem k charakteru závazku, tj. k časově omezenému trvání pracovního poměru ČMKOS požaduje přistoupit na úpravu obvyklou ve vyspělých zemích EU, tj. omezit jeho skončení před uplynutím sjednané doby z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele zde je třeba vycházet z principu smluvní svobody a také ze zásady, že pacta sunt servanda účastníci dobrovolně přijali závazek týkající se trvání pracovního poměru a tudíž je zřejmé, že i potřeba práce je časově omezena a pokud tomu tak není, měl by být uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou. Pokud by zaměstnavatel tento svůj závazek, tj. přidělovat práci po sjednanou dobu nedodržel, musí mít jasně stanovenou povinnost kompenzovat zaměstnanci dobu, kdy svůj závazek nedodrží, a to ve výši průměrného výdělku odpovídající době nedodržení závazku trvání pracovního poměru. Možnost skončit pracovní poměr na dobu určitou před uplynutí sjednané doby v ostatních případech (zejména spočívajících v osobě zaměstnance) by zůstala zachována, samozřejmě bez výše uvedené kompenzace. d) Stanovit právní domněnku existence pracovního poměru na dobu neurčitou, pokud by byl pracovní poměr na dobu určitou uzavřen v rozporu s výše uvedenými pravidly (požadavek příslušné směrnice). 2. Odstupňování výše odstupného zaměstnanci při skončení pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů podle délky odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Současný stav: Podle dosavadní právní úpravy odstupné náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z tzv. organizačních důvodů, nebo dohodou z týchž důvodů a rovněž v případech uvedených v 56 zákoníku práce, v částce rovnající se jednotně nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku. Návrh: Nově má být vypláceno podle délky odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Kdo je u zaměstnavatele méně než jeden rok, získá jen jednoměsíční odstupné. Kdo do dvou let, získá dvouměsíční. Teprve kdo je u stejného zaměstnavatele déle než dva roky, získá tři měsíční platy, jako dosud. Postoj ČMKOS: Nesouhlas - jde o jednostranně restriktivní opatření. Odstupné má sloužit jako kompenzace ztráty zaměstnání při jeho skončení z důvodů majících příčinu v organizaci zaměstnavatele nebo ve ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu práce zapříčiněné pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. V současné době zákoník práce upravuje výši odstupného pro případy skončení pracovního poměru výpovědí nebo dohodou na základě organizačních důvodů na straně zaměstnavatele 7

8 ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku zaměstnance. Dojde-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou kvůli ztrátě zdravotní způsobilosti na základě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Záměr navázat výši odstupného na počet odpracovaných let, tedy na délku trvání pracovního poměru, který se podle všeho vztahuje k odstupnému, které je poskytováno v souvislosti se skončením pracovního poměru na základě organizačních důvodů je problematický, protože odstupné ve výši jediného nebo dvou násobků průměrného výdělku nepředstavuje prakticky žádnou kompenzaci ztráty zaměstnání a odstupné by tedy přijetím změny v této podobě přestalo plnit svou funkci. Navíc v situaci, kdy vláda chce také zohlednit délku poskytnutého odstupného v délce podpůrčí doby podpory v nezaměstnanosti, postrádá toto odstupňování smysl. ČMKOS proto se snižováním výše odstupného pod současné minimum, kterým je trojnásobek průměrného výdělku zaměstnance nemůže souhlasit. Dále je potřeba vnímat, že odstupňování výše odstupného za 1 či 2 roky trvání pracovního poměru bude motivovat zaměstnavatele k ukončování pracovních poměrů co nejdříve, resp. uzavírání pracovních poměrů na velmi krátkou dobu. V kombinaci s návrhem možnosti uzavírat pracovní poměry na dobu určitou až na 5 let si klademe otázku, zda by konstrukce odstupného za takto krátké pracovní poměry vůbec měla smysl. Zaměstnavatelé již v současné době, kdy mohou uzavřít pracovní poměr na dobu určitou až na 2 roky, této možnosti hojně využívají. Při skončení pracovního poměru na dobu určitou přitom zaměstnanci žádné odstupné nenáleží. Zvláštní úprava odstupného pro pracovní poměr trvající méně než 2 roky je tedy spíše než co jiného alibistické opatření, které bude v praxi uplatňováno naprosto minimálně. ČMKOS požaduje, aby vláda hledala v otázce odstupného řešení, které zaměstnance nepoškodí. V duchu evropského konceptu flexicurity je možné inspirovat se např. rakouským příkladem, kdy reforma provedená před několika lety v této zemi přerušila vazbu mezi výpovědí danou zaměstnavatelem a vyplacením jednorázového odstupného (to přešlo ze zaměstnavatelů na stát). Nová pravidla pracovníkům umožňují odejít ze zaměstnání bez ztráty příslušného odstupného a současně odstranila ekonomické náklady firem, které vznikají zejména v souvislosti s hromadným propouštěním. Zavedené příspěvky zaměstnavatele do fondu individuálních úspor, z něhož je odstupné financováno, jsou rozloženy v čase. Z hlediska zaměstnance tak nový systém zachovává nároky na odstupné v nezměněném rozsahu, a na druhé straně zaměstnavatelé nemají důvod jednostranně usilovat o snížení odstupného. ČMKOS rovněž požaduje, aby vláda doplnila pracovněprávní úpravu hromadného propouštění o povinnost zaměstnavatele vypracovat v dohodě s odborovou organizací (pokud odbory u zaměstnavatele působí) sociální plán, který by podrobně a v předstihu řešil všechny důležité související otázky (rozsah propouštění, práva zaměstnanců, pomoc při zajištění nového pracovního uplatnění, vzdělávání apod.). 3. Zvýšení povoleného maximálního rozsahu prací vykonávaných na základě dohody o provedení práce pro stejného zaměstnavatele. Limit se zvýší ze 150 na 300 hodin ročně. Současně se navrhuje stanovit požadavek písemné formy dohody o provedení práce. 8

9 Současný stav: Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Návrh: Písemná forma dohody o provedení práce není podmínkou její platnosti. Dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné Varianta I Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin, přičemž tato dohoda smí být uzavřena nejvýše na dobu 3 měsíců. V témže kalendářním roce lze mezi týmiž účastníky uzavřít jen jednu dohodu o provedení práce. Varianta II Dohodu o provedení práce lze uzavřít jen k provedení určitého pracovního úkolu vymezeného konkrétním výsledkem práce. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Postoj ČMKOS: Nesouhlas se zvýšením rozsahu práce ze 150 na 300 hodin v kalendářním roce, vlastní návrhy týkající se výše odměny, pojistné povinnosti a formy uzavření dohody o provedení práce. ČMKOS je zastáncem toho, aby byla závislá práce vykonávána především ve standardním pracovním poměru, který poskytuje zaměstnanci dostatečnou míru ochrany, právo na dovolenou, atd. Dohoda o provedení práce je příkladem prekérního pracovněprávního vztahu, který zaměstnanci neposkytuje prakticky žádnou ochranu nebo jistotu, zejména v oblasti pracovní doby. Příslušná právní úprava je tím v rozporu se směrnicí č. 2003/88/ES o úpravě některých aspektů pracovní doby, která sleduje zájem zajistit především bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci jako základní limitující faktor, který je třeba brát v úvahu i při prosazování takových právních úprav, které směřují k větší flexibilitě pracovních vztahů i pracovní doby (obecný trend evropského pracovního práva spočívá v tlaku na zajištění obdobné pracovněprávní ochrany, jaká náleží při výkonu závislé práce v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou s plným pracovním úvazkem, též zaměstnancům ve všech flexibilních prekérních formách práce). Práce vykonávaná na základě dohody o provedení práce nemůže být výjimkou, a proto je naopak její právní úpravu v zákoníku práce třeba uvést do plného souladu s evropským právem, což zejména znamená, že v 77 odst. 1 zákoníku práce bude z výčtu úprav, které se nevztahují na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vypuštěna úprava pracovní doby a doby odpočinku. Za základní věcný problém současného stavu, který se týká i rozšíření možnosti práce na základě dohody o provedení práce, ČMKOS považuje obcházení povoleného rozsahu výkonu práce. Velmi často se totiž lze setkat s tím, že se zaměstnanec a zaměstnavatel fakticky dohodnou na výkonu práce v mnohem vyšším rozsahu než ve kterém potom práci vykážou, a zaměstnanec ji potom vykoná na základě dohody o provedení práce, i když ve skutečnosti význam překročí povolený rozsah této práce. Těmto okolnostem jen pak zpravidla 9

10 přizpůsobena hodinová výše odměny, která je v dohodě nadsazená tak, aby odpovídala skutečnému rozsahu práce. Současná právní úprava rovněž umožňuje vyplácet extrémně vysoké odměny za odvedenou práci, což je zneužíváno k obcházení odvodových povinností v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Důvodem k obcházení zákona v uvedených případech a důvodem pro atraktivitu této nejflexibilnější formy zaměstnání, která nemá v ostatních členských zemích Evropské unie obdoby, je právě skutečnost, že pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce nezakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Z odměny se tedy neodvádí pojistné a práce je v důsledku toho pro zaměstnavatele v porovnání s prací odváděnou na základě dohodě o pracovní činnosti nebo v pracovním poměru velmi levná. Představuje tak jasnou korupční pobídku státu k obcházení zákoníku práce, k sociálnímu dumpingu a neférovému snižování nákladů v hospodářské soutěži, kterou využívají především nepoctiví zaměstnavatelé, a to i z důvodu, že kontrolní činnost je v této oblasti neúčinná. ČMKOS proto požaduje, aby byla přijata opatření, která by těmto nekalým praktikám, které nejenže oslabují právní postavení zaměstnance, ale znamenají i výpadek příjmů veřejných rozpočtů, zabránila. ČMKOS dlouhodobě požaduje především koordinovat činnost všech kontrolních orgánů, které mohou tyto nekalé praktiky zjistit a postihovat (finanční úřady, správy sociálního zabezpečení, policie, inspekce práce, úřady práce), a proto vyzývá i novou vládu, aby v této záležitosti podnikla rozhodné kroky. Pokud jde o zlepšení právní úpravy dohod o provedení práce, konkrétně by se mohlo jednat o stanovení určitého limitu výše odměny, do kterého by tato odměna byla osvobozena od placení pojistného. Pokud by ovšem sjednaná odměna tento limit překročila, podléhal by její zbytek stejným odvodům jako příjem dosažený v rámci pracovního poměru. Tento limit doporučujeme odvodit od výše průměrného výdělku v národním hospodářství - předkládáme návrh tohoto limitu ve výši dvojnásobku hodinového ekvivalentu průměrné mzdy, tedy přibližně 270 korun za hodinu. ČMKOS nesouhlasí se zvýšením rozsahu práce ze 150 na 300 hodin v kalendářním roce především z důvodu, že celkový rozsah sociálně nepojištěné práce zaměstnance již přesahuje kalendářní měsíc, což by vedlo k významné újmě zaměstnance na budoucích nárocích v oblasti nemocenského i důchodového pojištění (zvýšený rozsah povolené práce povede i k tomu, že stále více osob bude nuceno zaměstnavateli takto pracovat, aniž by již měli jiné zaměstnání, z něhož jsou sociálně zabezpečeni). V souvislosti s dohodou o provedení práce dále upozorňujeme na to, že zákoník práce nepožaduje pro její uzavření dodržení písemné formy. Možnost založit tento pracovněprávní vztah bez jakéhokoli písemného potvrzení či zachycení jeho obsahu rovněž přispívá k obcházení zákona, neboť je v konkrétním případě prakticky nemožné dokázat, na jakém rozsahu práce se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli. Vhodným řešením z našeho pohledu není stanovení požadavku písemného učinění dohody o provedení práce. Nedodržení písemné formy by pak totiž mohlo vést k neplatnosti právního úkonu a tedy faktické neexistenci pracovněprávního vztahu i přes skutečnost, že zaměstnanec vykonává práci, což je velmi nežádoucí stav. Navrhujeme proto řešení, podle kterého by dohoda o provedení práce i nadále mohla být platně uzavřena ústně, ovšem v případě jejího ústního uzavření by zaměstnavateli vznikla povinnost předat zaměstnance nejpozději v den nástupu do práce písemné potvrzení o obsahu pracovněprávního vztahu. Toto potvrzení by obsahovalo alespoň podstatné náležitosti dohody, tedy zejména rozsah sjednaných prací a výši dohodnuté odměny. 10

11 I v případě nevydání písemného potvrzení by tedy pracovněprávní vztah platně vznikl. Jednalo by se ovšem o nesplnění povinnosti zaměstnavatele, za které by mohl být sankcionován inspekcí práce. Nastíněnou konstrukci formy právního úkonu směřujícího k založení pracovněprávního vztahu navrhujeme uplatnit i na ostatní právní úkony zakládající některý ze základních pracovněprávních vztahů, tedy dohodu o pracovní činnosti, pracovní smlouvu a jmenování. 4. Konto pracovní doby Současný stav a návrh: 84 (1) Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. (2) Dojde-li v průběhu období, na které bylo konto pracovní doby rozvrženo, ke změně rozvrhu týdenní pracovní doby, nesmí být tato změna provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí; zaměstnavatel je povinen zaměstnance se změnou seznámit ve lhůtě podle odstavce (1) Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. (2) Na účtu pracovní doby zaměstnance se vykazuje a) stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba, b) rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a c) odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden. (3) Zaměstnavatel je povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou. (4) (3) Jestliže se při uplatnění konta pracovní doby použije kratší období, než je uvedeno v 86 odst. 3, posuzuje se rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou, popřípadě kratší pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou po ukončení tohoto kratšího období. Postoj ČMKOS: Nesouhlas. Ustanovení 84 odst. 2 bylo do zákoníku práce doplněno technickou novelou na základě dohody sociálních partnerů, kterou přislíbil respektovat bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (a respektoval), a to na přání zaměstnavatelů. Ustanovení 87 odst. 3 zákoníku práce je z pohledu zaměstnance vnímáno jako důležitá pojistka pro zajištění přesných informací o stavu jeho konta pracovní doby. 11

12 5. Prodloužení období, v němž je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům při pracovní neschopnosti náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti podle zákoníku práce, a to z dosavadních 14 na 21 kalendářních dnů; délka období (první tři pracovní dny), za které se náhrada mzdy, platu nebo odměny neposkytuje, se nemění. Viz v části B. Změny v sociální oblasti B. Změny v sociální oblasti 3 - dočasně zavedená opatření (při přípravě návrhu státního rozpočtu pro rok 2010), která měla platit pouze 1 rok se zavádějí jako trvalá, navíc jsou navržena některá další restriktivní opatření v sociálních dávkách, - opatření mají navrhovanou účinnost od , s výjimkou nové úpravy rodičovského příspěvku, které má vstoupit v platnost od I. Nemocenské pojištění 1. výše nemocenského se snižuje na 60 % po celou dobu PN Úspora pro státní rozpočet: 2,4 mld. Kč Současný stav: Do 31. prosince 2009 činila denní výše nemocenského z denního vyměřovacího základu: - 60 % od 15. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, - 66 % od 31. až do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti a - 72 % od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Při přípravě státního rozpočtu na rok 2010 (zákon č. 362/2009 Sb.) bylo nemocenské dočasně (od ledna do prosince 2010) sníženo na 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání pracovní neschopnosti. Postoj ČMKOS: Nesouhlas Šetřit se má na dlouhodobě nemocných a tím i sociálně velice zranitelných osobách. Nejedná se o boj se zneužíváním dávek, neboť jde o dlouhodobou pracovní neschopnost, tj. nad 30 kalendářních dnů. Opatření bude mít velice negativní dopad na životní úroveň dlouhodobě nemocných a nelze jej akceptovat. Opatření v kombinaci se záměrem zvýšit regulační poplatky (např. za pobyt v nemocnici má být poplatek minimálně ve výši 100 Kč/den pobytu) vážně ohrozí sociální situaci práce neschopných zaměstnanců. 2. doba poskytování náhrady mzdy od zaměstnavatele se v období leden prosinec 2013 prodlužuje ze 2 na 3 týdny obdobně je upraveno i pro náhradu platu pro oblast veřejné správy a služeb (tj. změna všech souvisejících zákonů, tj. o platu, obcích, služební zákon ); délka období (první tři pracovní dny), za které se náhrada mzdy, platu nebo odměny neposkytuje, se nemění. Úspora pro státní rozpočet: cca 2 mld. Kč (v roce 2011 cca 1,7 mld. Kč-netýká se pracovních neschopností vzniklých v roce 2010) Současný stav: 3 Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. 12

13 Období, v němž je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům při pracovní neschopnosti uvedenou náhradu, činí 14 kalendářních dnů. Postoj ČMKOS: Nesouhlas. Za třetí týden nemoci zaměstnance při průměrné mzdě dostane cca Kč (tj. za 7 kalendářních dní). V podobě náhrady mzdy dostane od zaměstnavatele dostane za třetí týden nemoci (tj. 5 pracovních dní) cca Kč. Jedná se tak o přibližně stejnou částku. To však neplatí u zaměstnance pracujícího na směny, který dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele pouze za zameškanou (plánovanou) směnu (tj. např. i jen za 1 směnu za týden). Jde o opatření postihující negativně zaměstnance i zaměstnavatele, které má ušetřit výdaje státu na úkor zaměstnavatelů, vzhledem k tomu, že zvýšené výdaje za jeden kalendářní týden poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při pracovní neschopnosti podle zákoníku práce navíc nebude zaměstnavatelům v oblasti odvodu pojistného nijak kompenzován. Současně toto opatření postihne negativně i zaměstnance, kteří budou vystaveni většímu tlaku ze strany zaměstnavatelů, aby své nemoci přecházeli. Při neschopnostech delších než dva týdny však již jde většinou o závažnější nemoci, či doléčování komplikací, a tudíž důsledky této změny mohou být pro zaměstnance ze zdravotního hlediska dramatické. Současná právní úprava poskytování náhrady mzdy platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při pracovní neschopnosti byla při svém vzniku odůvodňována cílem omezit zneužívání nemocenské, která je hlavní dávkou systému nemocenského pojištění, zejména v období prvých 14 dní. Tento cíl byl nesporně naplněn, jak ukazují čísla o poklesu počtu případů krátkodobé pracovní neschopnosti za rok Přechod na poskytování náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti razantním způsobem snížil počet krátkodobých nemocí. Podle poznatků odborových svazů je však toto výrazné snížení nemocnosti pravděpodobně následkem zavedením karenční doby a obavy ze ztráty zaměstnání atd. Dochází tím pod tlakem zaměstnavatelů k přecházení méně závažných onemocnění (čerpání dovolené či neplaceného volna), což má v mnoha případech za následek delší a komplikovanější průběh následného léčení. Tomu ostatně odpovídá i drastický nárůst průměrné doby trvání pracovní neschopnosti v roce Prodloužení období, v němž je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům při pracovní neschopnosti náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti o jeden týden, nastíněné problémy pravděpodobně ještě prohloubí. Z dostupných údajů vyplývá, že za rok 2009 vyplatili zaměstnavatelé v podobě náhrady mzdy při nemoci cca 2,8 mld. Kč, z toho 1,4 mld. Kč jim byla zpětně refundováno ze systému nemocenského pojištění. Při prodloužení poskytování náhrady mzdy o 1 kalendářní týden by zaměstnavatelé při stejné úrovni nemocnosti jaká byla v roce 2009 vyplatili v roce 2011 cca 5-6 mld. Kč, tj. oproti roku 2010 zhruba o 70 % více. Přestože v průměrných hodnotách na jednoho zaměstnavatele lze dospět k závěru, že zaměstnavatelé mohou zvýšené náklady unést, je zřejmé, že zejména v malých a středních podnicích z obavy z ekonomických důsledků (i přes dílčí navrženou refundaci) pracovní neschopnosti svůj tlak na zaměstnance zvýší. Předpoklad navrhovatele, že realizací navrženého opatření stát ušetří, neplatí v plném rozsahu. Zkušenosti z minulých let jasně dokládají, že na zvýšené náklady zaměstnavatelé v ROPO sféře nemají přiděleny zvláštní prostředky, a že se tyto výplaty realizují na vrub jejich provozních prostředků (např. ve školství z prostředků na učebnice). V návrhu rozpočtu na rok 2011 není krytí těchto nákladů vyjasněno reálně tak hrozí, že 13

14 zvýšené náklady spojené s výplatou náhrady mzdy budou prováděny na vrub prostředků určených na nenárokové složky platu. II. Pojistné na sociální zabezpečení 1. pojistné zaměstnavatelů na nemocenské pojištění bude trvale zachováno na úrovni roku 2010, tj. 2,3 %, nebude refundována ½ náhrady mzdy, pouze umožněna refundace pouze malým zaměstnavatelům (do 26 zaměstnanců), avšak při vyšším odvodu pojistného ve výši 3,3 %. Přínos pro státní rozpočet: 10 mld. Kč Současný stav: Zaměstnavatelé odvádějí na nemocenské pojištění 2,3 % s tím, že si z pojistného odečítají polovinu náhrady mzdy. Od 1. ledna 2011 se mělo u zaměstnavatelů snížit pojistné na 1,4 % (tj. 0,9 procentního bodu) s tím, že od odváděného pojistného by si odečítali polovinu náhrady mzdy jen za zaměstnance se zdravotním postižením. Malí zaměstnavatelé měli mít možnost se dobrovolně pro jednotlivý kalendářní rok připojistit, tzn. platit pojistné ve vyšší sazbě (výši 3,3 %) a z odváděného pojistného nadále odečítat polovinu náhrady mzdy za všechny své zaměstnance. Postoj ČMKOS: ČMKOS návrh podporuje. ČMKOS již v době přípravy nových podmínek výplaty nemocenských dávek zpochybňovala záměr snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění od zaměstnavatelů na 1,4 %, což výrazně finančně zvýhodňovalo zaměstnavatele, avšak současně by značně snížilo příjmy systému nemocenského pojištění. Vláda svým návrhem oprávněnost obav ČMKOS potvrzuje. Z pohledu příjmů veřejných rozpočtů proto ČMKOS návrh podporuje. 2. Maximální vyměřovací základ pro rok 2011 ponechat ve výši 72 násobku průměrné mzdy. Přínos pro státní rozpočet: 3,1 mld. Kč Současný stav: V roce 2010 je stanoven maximální vyměřovací základ ve výši 72násobku průměrné mzdy. od 1. ledna 2011 se má snížit na 48násobek průměrné mzdy, tj. na úroveň roku Postoj ČMKOS: ČMKOS návrh podporuje, znamená vyšší příjmy do sociálního (i zdravotního) pojištění i vyšší výběr daní (pojistné odvedené zaměstnavatelem je součástí daňového základu zaměstnance, tj. tzv. superhrubá mzda) a současně bude požadovat zavést tento limit (72 násobek průměrné mzdy) jako trvalé opatření. 3. Vyměřovací základ (VMZ) OSVČ na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než VMZ na důchodové pojištění. Přínos pro státní rozpočet: cca 1 mld Kč Současný stav: OSVČ si vyměřovací základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění stanoví sama, nesmí být však nižší než Kč měsíčně. 14

15 Postoj ČMKOS: Dosavadní praxe z hlediska odvodu pojistného na nemocenské pojištění dávala OSVČ naprostou volnost, což jim umožňovalo spekulativní chování: OSVČ mohla odvádět nejnižší pojistné a v případě plánové operace či těhotenství si dodatečně doplatit pojistné tak, aby jí následně byly vypláceny dávky v nejvyšší výměře. Návrh tuto možnost odstraňuje, OSVČ si bude VMZ nadále určovat sama, minimální VMZ bude zachován ve výši Kč, avšak VMZ na nemocenské pojištění nesmí převýšit VMZ na důchodové pojištění. Návrh odstraňuje jednostranné zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům v oblasti nemocenského pojištění, ČMKOS jej podporuje. III. Státní sociální podpora 1. zcela nová konstrukce rodičovského příspěvku: Rodič si může jeho výši zvolit (částka v rozmezí až Kč měsíčně), celkově lze v průběhu období do 4 let věku dítěte vyplatit Kč. (Při čerpání dávky ve výši Kč měsíčně dávka vystačí na 4 roky). Výše rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci bude omezena tak, že bude dosahovat nejvýše 70 % z 30-ti násobku denního vyměřovacího základu po stanovení peněžité pomoci v mateřství. Úprava má umožňovat, aby rodič mohl pružně volit výši rodičovského příspěvku podle svých potřeb, lze jeho výši opakovaně změnit. Úspora pro státní rozpočet: pravděpodobně bude rozpočtově negativní. Současný stav: Rodič si volí čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let: - rychlejší čerpání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře Kč do 2 let věku dítěte; o tuto volbu může požádat jen rodič, pokud výše jeho peněžité pomoci v mateřství (PPM) dosahovala alespoň 380 Kč denně; - klasické čerpání rodičovského příspěvku v základní výměře Kč do 3 let věku dítěte; o tuto volbu může požádat rodič, pokud měl nárok na PPM; - pomalejší čerpání rodičovského příspěvku v základní výměře Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře Kč do 4let věku dítěte. Postoj ČMKOS: Návrh má svá úskalí: - Jedná se o poměrně administrativně náročné opatření, které si vyžádá dodatečné administrativní náklady, nutno nový software, příprava nových formulářů atd. - Rodiče si stanoví výši příspěvku sami, mohou si tak v poměrně krátké době vyčerpat přidělený objem prostředků, poté neseženou školku pro dítě (není dostatečná kapacita předškolních zařízení) nebo nenaleznou práci, zůstanou proto bez prostředků a ocitnou se v hmotné nouzi. - Návrh nepočítá s žádnou valorizací objemu prostředků (stanoven pevnou částkou ve výši Kč), růst cen tak povede ke snížení jeho reálné hodnoty. Tím se bude časem snižovat i úroveň finančního zajištění rodičů pečujících o malé dítě. ČMKOS se staví k návrhu rezervovaně a požaduje pro realizaci tohoto návrhu zajistit dostatečnou kapacitu předškolních zařízení péče o děti, včetně jejich místní a 15

16 finanční dostupnosti, aby tímto návrhem nebyli poškozeni ani rodiče v malých obcích či v oblastech s velkou nezaměstnaností, kde rodiče po návratu z rodičovské dovolené jen obtížně získají práci. 2. porodné náleží pouze při narození 1. dítěte, a to při příjmu do 2,4 násobku ŽM rodiny. Narodí-li se takto více dětí současně (vícečetný porod), vyplácí se porodné ve výši Kč. Úspora pro státní rozpočet: 1,3 mld Kč Současný stav: Porodné se vyplácí při narození dítěte.výše činí Kč na každé narozené dítě. Postoj ČMKOS: Nesouhlas. Vzhledem k tomu, porodné se bude vyplácet pouze při příjmu do 2,4 násobku životního minima, dostanou tuto dávku pouze rodiče, jejichž měsíční příjem (v předcházejícím čtvrtletí) nepřesáhne částku Kč měsíčně (životní minimum 2 dospělých osob a 1 dítěte do 6 let věku činí Kč měsíčně). V podstatě by tak oba rodiče museli pracovat pouze za minimální mzdu, resp. za mzdu o nepatrně vyšší (maximálně za Kč), aby jim porodné bylo vyplaceno. Tímto návrhem se tak výrazně sníží se okruh oprávněných osob, které mají nárok na porodné, a to zhruba na polovinu. Některé rodiny s díky tomu propadnou do hmotné nouze. Návrh je navíc nesmyslně zacílen pouze na narození prvního dítěte, není to proto vhodné propopulační opatření. 3. zrušení sociálního příplatku Úspora pro státní rozpočet: zrušením sociálního příplatku vznikne úspora 3,1 mld Kč, ale současně se očekává zvýšení výdajů na dávky hmotné nouze. Celková úspora se proto odhaduje ve výši cca 2 mld. Kč. Současný stav: Sociálním příplatkem stát přispívá nejchudším rodinám s dětmi na výchovu dětí. Nárok na sociální příplatek má rodič, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě a příjem rodiny nepřevyšuje 2 násobek životního minima rodiny (tj. 2 členná rodina 1 dospělý a 1 dítě do 6 let Kč, 4 členná rodina se 2 dětmi ve věku 6-15 let Kč měsíčně) ). Výše sociálního příplatku je závislá na příjmu rodiny, v nejvyšší výměře se vyplácí při příjmu rodiny na úrovni životního minima (maximální částky 800 až Kč podle věku dítěte). S rostoucím příjmem výše příplatku klesá a nárok zaniká při příjmu ve výši 2 násobku ŽM. Navíc sociální příplatek je o něco vyšší v případě, kdy je dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, při osamělosti rodiče nebo jeho zdravotním postižení, vyšší příplatek náleží i dítěti, které studuje na střední nebo vysoké škole. Postoj ČMKOS: Nesouhlas. Zrušením sociálního příplatku, na které jsou tyto domácnosti odkázány, lze tedy oprávněně očekávat nárůst počtu rodin ohrožených chudobou. Dle šetření ČSÚ (rok 2008) je celkem chudobou ohroženo více než 11 % rodin s dětmi. Ovšem pokud vezmeme pouze neúplné rodiny s dětmi, tak v této skupině je chudobou ohroženo více než 40 %, tzn. téměř každá druhá neúplná rodina. V rodinách se třemi s více dětmi je chudobou ohroženo více než 22 %. Jde o opatření, které bude mít velice negativní dopad na životní úroveň 16

17 nízkopříjmových rodin s dětmi, což je přímém v rozporu s programovými cíly ČMKOS a nelze jej akceptovat. IV. Sociální služby 1. příspěvek na péči v I. stupni závislosti se u osob starších 18 let sníží z Kč na 800 Kč měsíčně. Úspora pro státní rozpočet: 1,5 mld. Kč Současný stav: V prvním stupni závislosti se vyplácí příspěvek na péči ve výši Kč měsíčně. Rozvrstvení příspěvku na péči podle počtu příjemců: - I. stupeň dávek, tj. 38 % z celkového počtu dávek, - II. stupeň dávek, tj. 30%, - III. stupeň dávek, tj. 20 %, - IV. stupeň dávek, tj. 13%. Postoj ČMKOS: Nesouhlas. ČMKOS s tak výrazným snížením příspěvku nesouhlasí. Pokud MPSV argumentuje možným zneužíváním příspěvku, je nutno se zaměřit na lepší kontrolu jeho využívání. Zásadně odmítáme řešení tohoto problému cestou plošného snížení o příspěvku o 60 %. Takové snížení by mělo značný dopad na příjemce příspěvku na péči, ohrozilo by dostupnost sociální péče. Zároveň však došlo i k výpadku finančních zdrojů u poskytovatelů sociálních služeb (cca 205 mil. Kč). ČMKOS proto návrh odmítá. V. Zaměstnanost 1. Snížení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti na 45% předchozího výdělku z nynějších 65% (resp. 50%) v případě uchazečů, kteří předchozí zaměstnání bez vážného důvodu 4 ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem. 4 Podle 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti (ve znění navrhované novely) se pro účely tohoto zákona se rozumí c) vážnými důvody důvody spočívající v 1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let, 2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, 3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte, 4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, 5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle 56 zákoníku práce, (doplněno navrhovanou novelou) 6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo 7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele. 17

18 Současný stav: Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne uchazeči, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce. Tím by se mělo předcházet tomu, aby podporu v nezaměstnanosti zneužívali ti, kdo ve skutečnosti nemají zájem pracovat. Postoj ČMKOS: Nesouhlas. Zavedení obecného pravidla, podle kterého bude podpora v nezaměstnanosti snížena uchazečům, kteří sami ukončili pracovní poměr (např. výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru) by vedla k velmi nepříznivým sociálním důsledkům. Řada zaměstnanců totiž ukončuje své pracovní poměry například z důvodů, které nejsou dosud explicitně uvedeny v kategorii vážné důvody definované v zákoně o zaměstnanosti (viz 5 c), např. v důsledku nevyplácení mezd zaměstnavatelem. ČMKOS v této souvislosti požaduje širší explicitní vymezení pojmu vážné důvody v dikci navrhované novely zákona tak, aby krylo. Snížení podpory v nezaměstnanosti těmto osobám by bylo sociálně neúnosné a hrubě nespravedlivé, navíc je potřeba vzít v úvahu i fakt, že tyto osoby kromě sankce v podobě snížení podpory v nezaměstnanosti by přišly i o nárok na odstupné. Zaměstnanci by tak v řadě případů byli stavěni před volbu zůstat v zaměstnání, kde jsou vystavěni zcela nepříznivým podmínkám či porušování zákona (ať už jde o nevyplácení mzdy, diskriminaci, mobbing, bossing, šikanu, apod.), anebo odejít a riskovat upadnutí do chudoby. I v případech, kde se zaměstnanci s těmito extrémními formami porušování zákona nesetkávají, by ztížení jejich možnosti odejít ze zaměstnání mohlo vést k růstu tlaku zaměstnavatelů na snižování mezd a zhoršování dalších pracovních podmínek, které by zaměstnanci byli nuceni akceptovat, nebo sice dobrovolně odejít, ale za cenu hlubokého propadu životní úrovně. V současné době patří mezi nejčastější způsoby rozvázání pracovního poměru také dohody (velmi často vynucené zaměstnavatelem), tedy způsob, kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel na rozvázání pracovního poměru shodnou. Pokud by i uzavření dohody mělo být považováno za skončení pracovního poměru z vlastní vůle zaměstnance, mohlo by v různých případech, které v současné době v končí smírným rozchodem zaměstnavatele a zaměstnance docházet k růstu napětí mezi nimi a současně k nárůstu soudních sporů. Cílem právní úpravy by ovšem mělo být naopak přispívat k harmonickému průběhu právních vztahů a vzniku sporů předcházet. ČMKOS s návrhem opatření, které půjde popsaným směrem, nemůže souhlasit i z toho důvodu, že omezuje jinak proklamovanou flexibilitu a mobilitu pracovní síly. Zaměstnance by totiž nutilo, aby se za každou cenu držel ve stávajícím zaměstnání a naopak odrazovalo od hledání lepší a výhodnější práce. Navržené opatření současně výrazně zhoršuje pracovněprávní ochranu zaměstnanců a jejich zabezpečení v nezaměstnanosti a jde i proti vládou proklamované snaze o větší flexibilitu. 2. Zavedení překlenovacího příspěvku poskytovaného osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání. Příspěvek by byl poskytován nejdéle po dobu 5 měsíců. Současný stav: Dosud existuje příspěvek na zapracování. Podle ustanovení 116 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli 18

19 na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Postoj ČMKOS: Jde o projev podpory koaliční vlády samostatné výdělečné činnosti na úkor výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu a další krok k destabilizaci veřejných financí. Stát tím tedy dává občanům jasný signál, že preferuje, aby nevstupovali do standardního pracovního poměru, ale pracovali jako samostatní podnikatelé. Kromě dalšího výpadku příjmů veřejných rozpočtů, který je s rozrůstáním se samostatného podnikání na úkor výkonu závislé práce neodvratně spojen, by tím došlo k dalšímu rozvoji extrémně prekérní formy výkonu práce, kterou je tzv. zaměstnávání na živnostenský list neboli švarcsystém, kdy osoba vykonává práci ve fakticky podřízeném postavení vůči svému zaměstnavateli, ovšem formálně jako živnostník pracuje pro zadavatele zakázek. Nastíněné opatření by mimo jiné představovalo i účinný nástroj daný do rukou zaměstnavatelům, aby své úkoly a činnost vykonávali nikoli prostřednictvím zaměstnanců, ale formálně nezávislých živnostníků, kteří konkurují na trhu práce dumpingovou cenou založenou na placení subjektivně určovaných a ve srovnání se zaměstnanci velmi nízkých odvodů pojistného na sociální zabezpečení. Tyto kroky jsou v ostrém rozporu s programem ČMKOS, podle kterého má ČMKOS usilovat o to, aby zaměstnanci nebyli vystavováni tlaku zaměstnavatelů tím, že budou nuceni přistupovat na nevýhodné pracovní podmínky, obcházet pracovněprávní předpisy a předpisy o zaměstnanosti. Navíc je trend k preferenci OSVČ podpořen i ignorováním návrhů na zavedení podpory pro zachování pracovních míst při zkrácené pracovní době (kurzarbeit), které byly dohodnuty i se zaměstnavateli a podloženy ekonomickými analýzami zpracovanými ČMKOS i SP ČR a rozborem proveditelnosti zpracovaným Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Z těchto důvodů ČMKOS tento návrh odmítá. 3. Vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání. Současný stav: Tzv. nekolidující zaměstnání představuje pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni u úřadu práce, možnost přivýdělku, pokud jejich měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Polovina minimální mzdy představuje v současné době částku 4.000,- Kč měsíčně. Postoj ČMKOS: ČMKOS tento návrh odmítá. Je třeba vzít v úvahu, že tzv. nekolidující zaměstnání představuje dočasné řešení, které volí zaměstnanec v nouzi na přechodnou dobu, aby neztratil kontakt s pracovním prostředím, zachoval si pracovní návyky a mohl uhradit alespoň některé své životní náklady. Zrušení nekolidujícího zaměstnání by kromě vyloučení výše zmíněných pozitivních efektů vedlo ke zvýšení tlaku na další sociální systémy (zejména státní sociální podporu a sociální péči). Návrh je navíc nekonzistentní. Ustanovení o nekolidujícím zaměstnání považuje ČMKOS za důležitý nástroj vedoucí k omezení tendencí pracovat načerno, umožňující alespoň částečně udržet nezaměstnané v pracovní aktivitě a také samozřejmě 19

20 poněkud zredukovat náklady státního rozpočtu na nezaměstnanost (prostřednictvím daní a odvodů z těchto nekolidujících činností). Podle našeho názoru by zamezení zneužívání institutu nekolidujícího zaměstnání, ke kterému v praxi skutečně někdy dochází, bylo možné efektivněji dosáhnout prostřednictvím zavedení úpravy tzv. kurzarbeitu a zvýšením efektivity a koordinací příslušných kontrolních mechanismů státu. 4. Zrušení možnosti souběhu odstupného s podporou v nezaměstnanosti a posunutí podpůrčí doby v nezaměstnanosti. Návrh: Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem. Současný stav: Vyplácení odstupného nemá vliv na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Postoj ČMKOS: ČMKOS tento návrh zásadně odmítá, protože tímto způsobem by byly významně sníženy prostředky, které bude mít nezaměstnaný k dispozici v první fázi své nezaměstnanosti, což může omezit jeho možnosti reakce na tuto situaci. Blíže viz též výše uvedený komentář k účelu odstupného v části týkající se novely zákoníku práce. 5. Zpřísnění podmínek pro agentury zprostředkovávající zaměstnání Návrh: Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání (podle 14 odst. 1 písm. b) jen za podmínky, že mají sjednáno pojištění pro případ svého úpadku a pro případ úpadku uživatele, zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců. Doklad o sjednání tohoto pojištění je agentura práce povinna doložit ministerstvu do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.). Podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě je souhlasné závazné stanovisko Ministerstva vnitra, vydané na základě žádosti ministerstva. V případě změny odpovědného zástupce právnické osoby je nezbytné doložit doklady o splnění příslušných podmínek. Povolení lze odejmout, jestliže je zprostředkovává zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající ze zákona. Postoj ČMKOS: ČMKOS tyto změny podporuje. 20

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.00035 OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA: vznik a zánik pracovního poměru

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY vyššího stupně na léta 2011 2012 platný pro rok 2012 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky Dodatek č. 1 Kolektivní smlouvy vyššího stupně

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 Základní právní ustanovení pro poskytování náhrad v nemoci: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce:

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

Základy práva, 27. dubna 2015

Základy práva, 27. dubna 2015 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 27. dubna 2015 Obsah Prameny Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podpůrně občanský zákoník Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Více

Zákoník práce od 1.1.2012

Zákoník práce od 1.1.2012 Zákoník práce od 1.1.2012 Základní zásady pracovněprávních vztahů 2011 2012 13 (2): Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci

Více

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Dne 9. 9. 2011 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválena významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce ). Ačkoli bude o novele

Více

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Novela zákoníku práce 2012 Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Parametry novely Navržená účinnost 1. ledna 2012 Důvod předložení posílení flexibility pracovního práva reakce na nález Ústavního soudu reforma veřejných

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci.

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci. PRACOVNÍ POMĚR Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy (výjimkou je volba a jmenování zaměstnance Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 odst. 2 a 3.) Podle

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah 1 Cíle... 2 2 Pracovní poměr... 2 2.1 Výklad problematiky... 2 2.1.1 Pracovní poměr založený pracovní smlouvou... 2 2.1.2 Doba trvání pracovního poměru

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

Nový zákoník práce v ČR

Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti

Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti - 1 - Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti Od 1. dubna 2012 byl výrazně zpřísněn dohled na zjišťování nelegální práce, tak jak ji nově definuje

Více

Nároky zaměstnance při rozvazování pracovního poměru v roce 2013

Nároky zaměstnance při rozvazování pracovního poměru v roce 2013 Nároky zaměstnance při rozvazování pracovního poměru v roce 2013 JUDr. Tereza Erényi, LL.M., Mgr. Tomáš Liškutín Současné hospodářské podmínky nutí zaměstnavatele flexibilně reagovat na aktuální ekonomickou

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

163/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června 1998,

163/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června 1998, 163/1998 Sb. ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.I Zákon č. 133/1985

Více

I. Druhy pracovněprávních vztahů

I. Druhy pracovněprávních vztahů I. Druhy pracovněprávních vztahů PRACOVNÍ POMĚR PRÁCE KONANÁ MIMO PRACOVNÍ POMĚR ŠVARCSYSTÉM vztah založen možnosti zániku právního vztahu pracovní smlouvou výpovědí či ukončením; ze strany zaměstnavatele

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů:

Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů: Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance ze zdravotních důvodů nebo pro nezaplacení mzdy, platu, náhrady mzdy nebo platu nebo její části dle 56 zákoníku práce DŮVODY - 56 Zaměstnanec může

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.17 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Práva zaměstnanců. JUDr. Tereza Erényi, LL.M. Mgr. Tomáš Liškutín

Práva zaměstnanců. JUDr. Tereza Erényi, LL.M. Mgr. Tomáš Liškutín Výpověď acodál? Práva zaměstnanců při skončení pracovního poměru JUDr. Tereza Erényi, LL.M. Mgr. Tomáš Liškutín 20. října 2011 Rozvázání pracovního poměru Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Výpověď

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Obsah ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 1. Právní úkony a právní skutečnosti...17 1.1 Znaky právních úkonů...18 1.2 Písemné a ústní právní úkony...20 1.3 Kdy je právní úkon

Více

- jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců

- jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců Pracovní právo Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva Teorie - pracovní poměr je právní vztah, jímž zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele za mzdu (plat) - pracovní poměr se zakládá pracovní

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Zkušební doba. Změny v pracovním právu. Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz. Úprava do konce roku 2011 Návrh úpravy od roku 2012

Zkušební doba. Změny v pracovním právu. Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz. Úprava do konce roku 2011 Návrh úpravy od roku 2012 Změny v pracovním právu Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz Zkušební doba -zkušební doba vedoucího zaměstnance stejná jako řadového zaměstnance, a to 3 měsíce -Delší než řadový zaměstnanec, tzn.

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ~ 1 ~ Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr PROBLEMATIKA DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE OD ROKU 2013 Podrobný komentář včetně odvodové povinnosti na SZ, ZP a daně. 1) Zákoník práce (ZP): Problematiku

Více

Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví ČR Č.j. 31530/2007 V Praze dne 4. října 2007 68. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky Věc: Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č.

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18 Úvod..................................................... 17 Seznam zkratek........................................... 18 I. Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy... 19 1. Obecné...........................................

Více

ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE

ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE Mgr. Libor Štajer, advokát 11. února 2008 OBSAH ZÁKONÍK PRÁCE X NOVÝ OZ vztah právních předpisů; důležité změny; nové instituty; aktuální nejčastější

Více

Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně

Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU MINISTERSTVO OBRANY sekce personální Příloha č. 4 k čj. 18-61/2009/DP-7542 Výtisk č. Počet listů: 5 Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 29. července 2013

Více

6. Odměňování v podniku

6. Odměňování v podniku 6. Odměňování v podniku 1. Právní úprava odměňování...1 2. Definice mzdy...1 3. Vlivy působící na výši mzdy...2 4. Sjednávání mzdy ( zákon o mzdě )...2 5. Druhy mezd...2 6. Složky mezd...3 7. Srážky ze

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

8. Výkon činnosti dítěte................................

8. Výkon činnosti dítěte................................ Obsah Úvod.................................................... 17 Seznam zkratek.......................................... 18 I II Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy..............................................

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice

Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy Tyto zásady upravují tvorbu Sociálního fondu obce Dětmarovice, dále jeho používání a hospodaření s ním po schválení

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání -1- PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 334 Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ DRUHY PRACOVNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ pracovní poměr dohoda o pracovní činnosti dohoda o provedení práce DÉLKA PRACOVNÍ DOBY DOVOLENÁ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Dohodou Výpověď

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová Právní aspekty práce z domova Třebíč 18.6.2013 JUDr. Jana Seemanová JUDr. Jana Seemanová Kontakt dlouhodobě se věnuje poradenské, lektorské a publikační činnosti v oblasti pracovního práva a práva sociálního

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci...

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci... Obsah Zadání studie... 1 Úvod... 16 I. OBECNÁ ČÁST... 17 1 Charakteristika živých umění v ČR... 17 1.1 Legislativa... 17 1.2 Organizační forma... 17 1.3 Vývoj základních ukazatelů v letech 1980-2010...

Více

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30.

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30. 2. DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ za období od 1. července 2013 do 30. června 2014 Seznam právních předpisů: ODDÍL I. Část II Zdravotní péče zákon č.

Více

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen MBÚ nebo zaměstnavatel), se sídlem Vídeňská 1083, 142 20, Praha 4 Krč vydává ve smyslu 20 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Úrazové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Úrazové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ( 365-393) zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost

Více

Odměňování Mzda vs.plat Mzda je finanční či naturální ohodnocení pracovní síly za její výkon. Plat je předem stanovená odměna za vykonanou práci, používá se především u duševně pracujících zaměstnanců,

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

Navrhované změny zákoníku práce

Navrhované změny zákoníku práce Tisková zpráva ze dne 12. července 2007 Navrhované změny zákoníku práce Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předložil k projednání vládě novelizaci zákoníku práce. Novelizací

Více

Postupy zaměstnavatelů v oblasti zaměstnanosti v období krize

Postupy zaměstnavatelů v oblasti zaměstnanosti v období krize Příloha Postupy zaměstnavatelů v oblasti zaměstnanosti v období krize Na základě četných dotazů, které se týkají problematiky řešení zaměstnanosti ve firmách v současných složitých ekonomických podmínkách,

Více

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. března 2007

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady 1. aktualizace k 31. 1. 2011 Charakteristika hlavních změn provedených novelizacemi Okruh započitatelných příjmů, k nimž se přihlíží, je v zákoně o státní

Více

Pracovní smlouva - povinné náležitosti 1) druh práce (popis) 2) místo výkonu práce obec, organizační jednotka

Pracovní smlouva - povinné náležitosti 1) druh práce (popis) 2) místo výkonu práce obec, organizační jednotka 11. 18.10.13 Ergonomie - nauka o zákonitostech vztahů mezi člověkem, strojem a pracovním prostředím manipulace s materiálem 1) ruční 2) jeřáby 3) dopravníky 4) vozíky (elektr., benzín, ruční) 5 speciální

Více

Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole)

Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole) Cestovni_vychovne_poradenstvi 6.2.14 14:09 Stránka 19 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Pokud připadne výkon práce při školní akci na svátek, 34 poskytne zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu

Více