Vývoj českého hospodářství Základ ekonomiky Česka položen v 19. století

Transkript

1 Vývoj českého hospodářství Do konce 17. století byla většina obyvatel zaměstnána v zemědělství Ve městech se rozvíjela řemesla a obchod Na počátku 18. stol. nové objevy podnítily rozvoj průmyslového podnikání, vznikaly různé technické školy ( Vysoká škola technická v Praze) V roce 1791 se konala v Praze první průmyslová výstava, v roce 1833 vznikla v Čechách jednota pro povzbuzení průmyslu Základ ekonomiky Česka položen v 19. století Rozvoj ekonomiky v té době znamenal rozvoj průmyslu Rakousko-Uhersko více než 50 mil. obyvateli rozsáhlý trh bez celních bariér většinou zaostalé země trh nebyl náročný výrobky textilní, potravinářské, jednoduché stroje a zbraně České země měly předpoklady pro rozvoj průmyslu na území Čech a Moravy se nacházelo uhlí - v té době nejdůležitější energetická surovina dostatek pracovních sil (po zrušení nevolnictví -za Josefa II. 1781, zrušení poddanství 1848) výhodná geografická poloha - přístup k moři před Hamburk brzký rozvoj železniční sítě Český průmysl textilní průmysl - zpracování vlny, lnu, později bavlny, hutnictví - Kladno, Ostravsko strojírenský průmysl - ve velkých městech výroba skla a porcelánu - tradiční střediska potravinářský průmysl - cukrovarnictví, pivovarnictví 20% území Rakousko-Uherska 25% obyvatel Rakousko-Uherska 70% průmyslu Rakousko-Uherska 80% textilního a obuvnického 90% výroby cukru 98% výroby porcelánu 49% výroby železa 43% výroby celulózy 21% zpracování ropy Rok 1918 Za první republiky spotřební zboží se vyváželo do Německa, na Balkán, na Blízký Východ (Írán) v období dvacátých a třicátých let nastal rozvoj kapitalistického podnikání, růst mnohých podniků

2 výstavba nových závodů na jihu Čech a na Moravě český kapitál se spojoval se zahraničním v zemědělství byla provedena v roce 1920 pozemková reforma, velkostatky nad 250 ha přerozděleny -zbytkové statky - střední stav v zemědělství rozmístění hospodářských aktivit můžeme sledovat v Atlas Republiky československé z roku 1935 Další vývoj II.světová válka velmi poničila naše hospodářství, na konci války průmyslová výroba podávala poloviční výkon než před válkou po roce 1945 začalo znárodňování, a po roce 1948 se začalo budovat plánované hospodářství 50. léta znamenala rozvoj těžkého průmyslu, kolektivizaci zemědělství a extenzivní rozvoj hospodářství Další vývoj 60.léta první negativní projevy plánovaného hospodářství, zaostávání služeb 70. a 80. léta škody v jednotlivých složkách životního prostředí průmyslová odvětví postupně technologicky a technicky zaostávají zprůmyslňování zemědělství velkovýroba způsobuje škody v krajině zcela nedostatečný je rozvoj služeb po r.1989 transformace ekonomiky, strukturální změny v ekonomice Změny v ekonomice znalosti surovina, která ovlivní budoucnost české ekonomiky Informační revoluce Nové technologie výroby recyklovatelné materiály mikrosystémy a mikrotechnologie, biotechnologie, geneticky upravené rostliny a potraviny Genetika automatizace, průmyslové roboty nové zdroje energie apod. zdroje rozvoje studium (celoživotní vzdělávání, digitální gramotnost), nové formy práce (podnik jako trojlístek, fraktální továrny, práce na dálku homework), Změna životních hodnot Energetika ČR je na primární energetické zdroje poměrně chudá těžba hnědého uhlí v perspektivě desítek let narazí na ekologické limity statistika na přelomu tisíciletí hovoří o zásobě téměř milionů tun hnědého a více než milionů tun černého uhlí

3 Těžba hnědého uhlí těžba a zpracování hnědého uhlí je zkoncentrováno do Podkrušnohoří. působí tu Mostecká uhelná společnost a.s., Severočeské doly a.s. Chomutov (38 mil. t) Sokolovská uhelná a.s.(7 mil. t) hnědé uhlí je hlavní energetický zdroj Těžba černého uhlí těžba a zpracování černého uhlí je zkoncentrováno na Karvinsku uhlí těží Ostravsko-karvinské doly, a.s. a Českomoravské doly, a.s. černé uhlí je využito na výrobu koksu v chemickém průmyslu ROPA tuzemská spotřeba ropy asi 8 milionů tun většina spotřebované ropy a kapalných paliv je zajišťována dovozem, dálkovými ropovody (DRUŽBA, Ingolstadt MERO) těžba zajišťuje pouze okolo 4 % spotřeby využití výroba pohonných hmot chemický průmysl Zemní plyn většina zemního plynu je z dovozu vlastní těžba tvoří pouze asi 1 % tuzemské spotřeby celková roční spotřeba zemního plynu okolo 10 mld. m 3 teplárny individuální vytápění domácností ohřev užitkové vody Energetické využití plynu 80 TWh elektrické energie akciová společnost ČEZ - 70 % Tušimice Prunéřov Počerady Ledvice Tisová Mělník Chvaletice Výroba elektřiny Tepelné elektrárny

4 Poříčí Hodonín Detmarovice Vodní elektrárny naše řeky nemají dostatek vody na budování velkých elektráren více malé vodní elektrárny (do 10 MW) velké elektrárny pod přehradními nádržemi nejvíce je jich na řece Vltavě (Lipno, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané, Praha Modřany, Praha Štvanice) Vodní elektrárny Špičkové elektrárny - většina velkých Vodní elektrárny Přečerpávací elektrárny Lipno, Dalešice, Dlouhé Stráně Dukovany (4 x 440 MW) Temelín (2 x 1000 MW) větrné elektrárny geotermální energie sluneční energie Jaderné elektrárny Netradiční zdroje energie Hutnický průmysl ČR hutnictví železa (OKEČ 27.1 až 27.3) - nejvíce hutnictví neželezných kovů (OKEČ 27.4) odlévání kovů - slévárenství (OKEČ 27.5) sběr a úpravy druhotných kovových surovin (OKEČ 37.1) Hutnický průmysl - lokalizace Hlavní činitelé ovlivňující lokalizaci vysoká energetická náročnost závislost na vstupních surovinách dobrá dopravní poloha - zejména na železniční a silniční kvalifikovaná pracovní síla

5 Výroba železa ve 3 vysokopecních závodech byla z 99% zajišťována dovozem železných rud z Ukrajiny a Ruska (kvalita dovážených rud - 62 % obsahu železa v sušině) Výroba neželezných kovů neželezné kovy se v České republice z rudy nevyrábějí, domácí potřeba je z rozhodující části kryta dovozem. Jediným domácím zdrojem je šrot, získaný sběrem a zpracováním druhotných surovin Chemický průmysl ČR Zahrnuje výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (OKEČ 23) výroba chemických výrobků (OKEČ 24) - vlastní chemický a farmaceutický průmysl výroba pryžových a plastových výrobků (OKEČ 25) důležité odvětví zpracovatelského průmyslu specifika odvětví vysoký stupeň koncentrace výroby, úzká technologická návaznost v celém výrobním řetězci, potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly, vysokým podílem nákladů na invenci ve výrobcích problémy s ekologickou zátěží Koksování a rafinérské zpracování ropy (OKEČ 23) Výroba chemických výrobků (OKEČ 24) výroba základních chemických látek výroba pesticidů a agrochemikálií výroba nátěrových hmot, čistících a kosmetických přípravků výroba léčiv a jiných produktů výroba chemických vláken Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot Zařazeno do OKEČ 26 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Členění do více oborů, nejdůlezitější: výroba skla výroba keramiky a porcelánu výroba stavebních hmot Charakteristika odvětví Odvětví průmyslu skla, keramiky a stavebních hmot se v roce 2005 podílelo:

6 na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 4,8 %, na přidané hodnotě 7,5 % na počtu pracovníků 5,9 % Nejvíce je lokalizováno do oblasti výskytu nerostných surovin nebo výroby energií Průmysl sklářský má dlouhodobou tradici zpracovává domácí surovinu závody koncentrovány na severu Čech, v Podkrušnohorských pánvích a na východní Moravě Významné podniky Výroba plochého skla - Glaverbel Czech, a.s. Teplice, AGC Automotive Czech, a.s. Chudeřice; Výroba užitkového skla - Preciosa, a.s. Jablonec, Crystalex, a.s. Nový Bor, Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou; Výroba technického skla - Sklárny Kavalier, a.s. Sázava, STV Glass, a.s. Valašské Meziříčí; Výroba obalového skla - Avirunion, a.s. Teplice, Vetropack Moravia Glass, a.s. Kyjov; Výroba skleněných vláken - Saint-Gobain Vertex, a.s. Litomyšl Průmysl keramiky a porcelánu Koncentrován do oblastí těžby kaolinu a keramických hlín největší soustředění v Podkrušnohoří Průmysl stavebních hmot technologická modernizace stávajících výrobních kapacit (rekonstrukce cementáren, cihelen, modernizace keramiček) nové výrobní kapacity perspektivních komodit, výrobny střešní krytiny, sádrokartonu, suchých omítkových a maltových směsí, betonárny a pískovny největší investice byly vynaloženy v oborech výroby cementu, vápna a sádry Průmysl stavebních hmot Nejvýznamnější podniky mají zahraniční investory: Spojené pískovny a štěrkovny, a.s. Brno - KDC Heidelberger Zement A.G., Českomoravský cement, a.s. - KDC Heidelberger Zement A.G., Wienerberger, CP, a.s. - Wieneberger Baustoffindustrie GmbH, Rakovnické keramické závody, a.s. - Deutsche Steinzeug Cremer and Breuer, Transportbeton Morava, s.r.o. - Readymix p.l.c., Hebel Chlumčany, s.r.o. a Hebel Mělník s.r.o. - Hebel A. G., Bramac, spol. s r. o. - Bramac Dachsysteme International GmbH, Orsil, s.r.o. - Saint Gobain S. A. Papírenský průmysl ČR

7 zahrnuje výrobu buničin, papírů a lepenek a jejich výrobků výroba probíhá v uzavřeném cyklu, který začíná těžbou obnovitelné suroviny - dřeva, pokračuje výrobou vláknin, papírů a lepenek a výrobků z nich rozsáhlé investice do změn technologií, budování přídavných zařízení pro čištění odpadů z výroby Textilní průmysl ČR Patří k nejstarším průmyslovým odvětvím, s textilním průmyslem je spojena industrializace severu Čech Po vzniku ČSR - 80% textilního průmyslu monarchie na našem území vyváželo se do Německa, na Balkán a Blízský Východ Po druhé světové válce problémy, textilní průmysl byl v Sudetech Podíl textilního průmyslu Zastoupení výroby textilií a textilních výrobků na zpracovatelském průmyslu: na tržbách 2,0 % na počtu pracovníků 4,2 % na účetní přidané hodnotě více než 2,5 % podíly od roku 2000 do roku 2005 trvale klesají Postavení textilního průmyslu Zaměstnanost : tis.pracovníků tis. pracovníků tis. pracovníků tis. Pracovníků Textilní průmysl má dnes velké problémy - konkurence levných výrobků z Turecka a jihovýchodní Asie Textilní průmysl je lokalizován do pásu pohraničí - od Aše až po východní Čechy, dále na severozápadní Moravu a Brněnsko mnoho malých závodů dnes často výroba na zakázku Surovinová základna Bavlna - Střední Asie (Uzbekistán, Turkménistán), Řecko, Rusko, Turecko, USA Vlna - Austrálie, Nový Zéland, Německo, Jižní Afrika, Len - Polsko Hedvábí - umělá surovina - Lovosice, Planá n. L. Juta - Bangladéš, Indie Perspektivy odvětví módní oděvy, progresivní vlákna a zpracovatelské technologie

8 technické a průmyslové textilie Kožedělný průmysl ČR zařazujeme do něho zpracování kůží, výrobu obuvi a výrobu kožené galanterie výroba byla řemeslnicky rozšířena už od středověku, v průmyslovou byla přeměněna na konci 19. století rozvoj tohoto odvětví u nás je spojen se jménem Baťa Lokalizace kožedělného průmyslu kožedělný je rozptýlen po celé republice jednotlivé závody v oblastech s tradicí větší soustředění je na Zlínsku Koželužny Jaroměř, Třebechovice, Litoměřice, Otrokovice problémy s odpadními vodami - značná investiční náročnost v oblasti ekologie životního prostředí (ČOV a zpracování odpadů) Zlín - Svit, Zruč nad Sázavou, Výroba obuvi Hrušovany u Brna, Skuteč problém s prodejem výrobků obuvnická výroba má vysoké nároky na materiálové vstupy, poměrně malou investiční náročnost na vybavení provozů strojním a technologickým zařízením, velký podíl lidské práce (pracnosti) s význačným vlivem na regionální zaměstnanost Výroba galanterie a oděvů galanterie - Klatovy, Prostějov, Přerov, Jaroměř výroba brašnářského a sedlářského zboží oděvy - Trutnov Největší společnosti KAZETO, spol. s r.o., Přerov (výroba galanterie) GALA, a.s., Prostějov (výroba galanterie a sport.) PRABOS plus a.s., Slavičín (výroba obuvi) NOVESTA, a.s., Zlín (výroba obuvi) GASI, a.s, Zlín (výroba obuvi) BAŤA, a.s., Dolní Němčí (výroba obuvi)