Základní informace o areálu Perla 01

Transkript

1 Základní informace o areálu Perla 01 Umístění bývalého textilního závodu Perla 01 v Ústí nad Orlicí je v blízkém sousedství Mírového náměstí, tedy do centra. V pohledu velikosti lokality a jeho atraktivity je zřejmé, že se jedná o velmi důležité území pro budoucí rozvoj celého města. Areál podniku, jehož rozloha je zhruba 3 ha, město koupilo v průběhu roku Umístění: centrální zóna, cca 100m Mírového náměstí GPS: 49 58'26.94"N, 16 23'47.64"E Rozloha areálu: m2 zastavěná plocha m2 nezastavěná plocha m2

2 Historie bývalého textilního závodu: Východočeské město Ústí nad Orlicí bylo na přelomu 19. a 20. století významným průmyslovým centrem. Fungovalo zde několik textilních továren, z nichž největší vlastnil český podnikatel Florian Hernych ( ). Textilní výroba v Ústí nad Orlicí má dlouholetou tradici. Místní pláteníci zhotovovali lněné výrobky již v 16. století, kdy také vznikl zdejší cech snovačů a tkalců. Ve druhé třetině 18. století se již objevovaly první náznaky volné hospodářské soutěže, výrazné změny ale nastaly teprve ve století následujícím. Skutečná mechanizace přišla teprve ve druhé polovině 19. století. Zasloužil se o ni místní podnikatel Florian Hernych, jehož závod se díky mechanickým stavům zařadil k největším podnikům v kraji. S výrobou bavlněných látek začal již Florianův otec. Roku 1855 založil v Ústí nad Orlicí malou tkalcovnu, v níž bylo několik ručních stavů. Modernizaci ale prosadil teprve jeho syn, který do podniku nastoupil roku 1875 ve dvaceti letech a roku 1884 se stal jediným majitelem. Prvních osm mechanických stavů uvedla firma Jan Hernych a syn do provozu roku 1875 a do deseti let jich měla již více než 390. Florian Hernych navíc roku 1889 přikoupil vodní mlýn v nedalekém Vamberku, který přebudoval v další přádelnu. O deset let později pak získal ještě tkalcovnu v Chrudimi a roku 1900 mlýn s pilou v Hnátnici u Ústí nad Orlicí. Na textilní továrnu přebudoval i bývalý mlýn v Nekoři u Letohradu a obnovil vyhořelou přádelnu bavlny u Vídeňského Nového Města. Za dvacet let se Florian Hernych zařadil mezi nejvýznamnější podnikatele kraje. Roku 1909 měl v závodech již 3000 mechanických stavů a zaměstnával až 2500 dělníků. Těchto úspěchů ovšem dosáhl tvrdým, až brutálním postupem vůči dělnictvu, který odsoudil v souvislosti se stávkou v Ústí nad Orlicí roku 1903 i okresní hejtman. Ten totiž rozpoznal, že stávku vyprovokovala sama firma, protože vzhledem k vzestupu cen bavlny potřebovala redukovat výrobu. Dodal současně, že podnikatel tím dal nejnovější důkaz své nelidskosti a egoistické bezohlednosti vůči dělníkům. Hernych na výrobě pestrých bavlněných látek, které směřovaly do Budapešti, Vídně i Haliče, velmi zbohatl, chtěl se proto i náležitě ukázat. Počátkem 20. století věnoval městu Ústí nad Orlicí pozemky na stavbu gymnázia a pro sebe nechal vybudovat luxusní rezidenci. Kolem roku 1910 se však firma Jan Hernych a syn dostala do potíží, které nebyla schopna sama zvládnout. Podnik byl proto transformován na společnost s ručením omezeným.

3 Tímto krokem se ale vyřešila pouze otázka hospodaření, obchodní problémy zůstaly. Firma přišla v souvislosti s válkami na Balkáně o třetinu exportu a byla nucena redukovat výrobu. Konečné řešení přinesl až roku 1917 vznik společnosti Akciové textilní závody Jan Hernych a syn. Z celkového počtu 30 tisíc akcií ovšem vlastnil Florian Hernych pouze 2500 kusů a jeho synové Richard a Emil dohromady stejný počet. Stárnoucí podnikatel se stáhl do ústraní a jeho vliv na chod společnosti klesal. Když roku 1923 zemřel, znamenalo to fakticky konec působení rodiny Hernychů v podniku. Jeho synové byli sice ještě nějaký čas členy vedení, neměli ale potřebnou autoritu. S minoritním podílem akcií byli ve firmě spíš trpěni. Podnik zůstal v soukromých rukou až do roku 1945, kdy se stal součástí Spojených českých a moravských bavlnářských závodů, později Utex, národní podnik, Ústí nad Orlicí. Po sloučení s národním podnikem Perla v České Třebové vznikl roku 1958 národní podnik Perla, bavlnářské závody, Ústí nad Orlicí. V roce 1989 jako státní podnik zaměstnávala Perla v 15 výrobních závodech zaměstnanců. V rámci privatizace došlo v roce 1994 k rozdělení podniku a jeho přeměně na akciovou společnost. Před vyhlášením konkurzu měla Perla v Ústí nad Orlicí jen tři závody - tkalcovnu, barevnu a úpravnu. Orlickoústecká textilní firma Perla, která byla od června 2009 v konkursu, ukončila výrobu a propustila všechny zaměstnance. V podniku zůstalo do poloviny října několik posledních pracovníků ze mzdové účtárny a lidé, kteří dokončovali a připravovali k expedici poslední zakázky. Hospodaření Perly bylo dlouhodobě ztrátové. Dle insolvenční správkyně podniku Evy Mlčochové vykazoval podnik ztrátu 55,6 milionu korun. Zdroje informací: %20pod%C3%ADlu%20na%20trhu%20spole%C4%8Dnosti%20Filgroup%20a.%20s.pdf

4 Představy vedení města na využití této lokality: Vize města je vytvořit z bývalého komplexu textilního závodu Perla 01 zábavný, společenský, ekonomický a kulturní prostor, který by měl za úkol opět pozvednout bývalé okresní město Ústí nad Orlicí. Proto počítáme do areálu zahrnout jak aktivity ekonomické (administrativa, obchody), společenské (oddychové kouty se zelení a lavičkami, třeba i rybníček), sportovní (např. horolezecká stěna) a kulturní (sochy, informační a vzdělávací tabule apod). Vše by mělo být funkčně a smysluplně napojeno na nově vybudovanou klidovou zónou Kociánka z roku 2010 začínající u kruhového objezdu před Hernychovou vilou.

5 Popis lokality a širších vztahů Územní plán Územní plán města byl schválen v říjnu r. 2006, v územním plánu byl areál Perly veden ve funkční ploše území obytné, v této funkční ploše je přípustné umísťovat stavby pro bydlení, obchod, služby a administrativu. Dne byla Zastupitelstvem města vydána změna územního plánu, která změnila funkční využití areálu Perla z funkční plochy území obytné do funkční plochy území městských parků bez omezení vstupu s možností umístění parkovacích ploch. Tato změna byla pořízena z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů, rovněž byla pořízena kvůli snížení původní ceny a pojistce, že o celý areál bude mít ve výsledku zájem pouze jediný zájemce město Ústí nad Orlicí. Což se nakonec skutečně podařilo. K dnešnímu dni je areál Perly v územním plánu města veden ve funkční ploše území městských parků bez omezení vstupu s možností umístění parkovacích ploch, v této funkční ploše je přípustné umísťovat zeleň doplněnou městským mobiliářem sloužící k relaxaci obyvatel, s tím, že max. 30% plochy lokality mohou tvořit parkovací plochy pro vyřešení složité dopravní situace v centru města. Dále je v tomto areálu přípustné i nadále provozovat stávající činnosti tj. využívat stávající objekty k účelu, ke kterému byly zkolaudovány (objekty lze v nezbytném rozsahu udržovat). Pro samotné zpracování současná podobě plánu není až tolik závazná, proces změn je v řádu 3/4 roku, proto lze v tomto areálu zahrnout cokoliv. Areál z pohledu územního plánu, před jeho změnou z roku 2010 V územním plánu, který je zveřejněný na webových stránkách města, nejsou zakresleny všechny změny, které v něm v nedávné době proběhly. Je tomu i v případě změn z roku 2010 týkající se Perly 01. Proto je jeho podoba v této lokalitě stále zachycena ve starém stavu, totožné s obrázkem.

6 Doprava v širším okolí zájmové lokality V současné době je ulice Špindlerova vedena jako jednosměrná, a to z důvodu navýšení počtu parkovacích míst v centru města. Okolní ulice 17.listopadu a Lochmanova jsou již obousměrné. Velkou dopravní komplikací je nešťastně řešený provizorní kruhový objezd na křižovatce ulic 17.listopadu, Lochmanova, Smetanova a Na Příkopech. Na podzim roku 2010 byla v blízkém okolí slavnostně otevřena klidová zóna Kociánka. Jde o nový park vybudovaný za spoluúčasti EU. Celý je proťat pěší zónou s možností průjezdu automobilů při snížené rychlosti. Pro řešení prostoru Perly by bylo přínosné vše koncepčně napojit i na tento nově vybudovaný park.