Analýza změny po zavedení terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách Jihomoravského kraje

Transkript

1 Analýza změny po zavedení terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách Jihomoravského kraje

2 Vážení přátelé, držíte v rukou materiál, ve kterém formou analýzy shrnujeme realizaci projektu Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj, ten probíhal od listopadu 2010 do prosince Reagoval tak na aktuální problémy a požadavky v lokalitách kraje, zaměřoval se především na sociálně vyloučené lokality a obyvatele reálně ohrožené sociálním vyloučením. Publikace reflektuje celý průběh realizace projektu, shrnuje teorii a postupy terénní sociální práce o. s. Romodrom, předkládá jeho výsledky a obsahuje také historický exkurz a případovou studii vypracované externími odborníky Ing. Karlem Holomkem a Mgr. Ivanou Šimíkovou. Prostřednictvím terénních sociálních pracovnic byla služba poskytnuta více než pěti stům uživatelů. Mezi nejčastější zakázky patřila především problematika zaměstnanosti, bydlení a předluženosti, v současnosti nejpalčivější problémy, které nízkopříjmové obyvatele tíží. Projekt hodnotím jako velice přínosný, jeho prostřednictvím se propojily proromské neziskové organizace, obce a kraj díky společné kooperaci a poskytování kvalitní terénní sociální práce. Tento materiál pak může sloužit nejen ke zhodnocení závěrů projektu, ale i jako ukázka toho, jak realizovat a zavádět terénní práci v lokalitách, kde neprobíhala, či probíhala spíše okrajově. Obsahuje také kazuistiky příkladů dobré praxe s ukázkami toho, jakou formou lze dané problémy řešit. Děkuji předsedkyni o.s. Romodrom Marii Gailové za podnětné připomínky a důvěru ve směřování celého záměru, externím spolupracovníkům, kteří se podíleli na tvorbě této publikace, a to Ing. Karlu Holomkovi a Mgr. Ivaně Šimíkové za jejich přínosné studie, které tuto práci významně doplnily a rozšířily, uživatelům služby za svolení publikovat jejich fotografie a spolupráci v průběhu celé realizace - bez nich by celý projekt postrádal smysl, a v neposlední řadě pak celému realizačnímu týmu, zejména pak Jakubu Chudomelovi za jeho vedení a cenné připomínky, Zuzaně Koblásové za podporu a trpělivost, Aleně Vosáhlové a Tereze Novotné za aktivní spolupráci a zpětnou vazbu. Zvláštní dík pak patří týmu terénních sociálních pracovnic o.s. Romodrom, které v přímé práci provázely více téměř 600 uživatelů při řešení jejich obtížných životních situací. Doufám, že čas strávený nad touto publikací bude přínosem pro vaši praxi. Mgr. Miroslava Čepová Koordinátorka pro JMK o.s. Romodrom 3

3 OBSAH Informace o o.s. Romodrom 5 Metodika terénní sociální práce o.s. Romodrom 6 Informace o projektu 9 Statistika realizovaných zakázek a služeb 13 Popis lokalit realizace projektu 17 Popis zavedení služeb terénní programy v rámci projektu 24 Kazuistiky 30 Shrnutí projektu 34 Hodnocení spolupráce v rámci projektu ze strany obcí Tišnov a Zastávka 36 Historie, současnost a budoucnost Romů, Ing. Karel Holomek 38 Terénní program Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj případová studie, Mgr. Ivana Šimíková 46 Seznam použitých zdrojů 53 Informace o občanském sdružení Romodrom Motto o.s. Romodrom: Známe naši cestu - Džanas Peskero drom Občanské sdružení Romodrom je nevládní nezisková organizace založená v roce 2001 za účelem prosazování práv a integrace osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálním vyloučením zasažených. Zabývá se čtyřmi základními okruhy činností: Programy v sociálně vyloučených lokalitách (dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách): a) terénní programy b) sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi c) odborné sociální poradenství d) sociální rehabilitace Vězeňské programy (dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách) Programy pro děti a mládež (dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách) a) sociální služba Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež b) vzdělávací programy Centrum předškolní výchovy a Romodrom pro vzdělání (terénní pedagogická asistence poskytovaná dětem a mládeži ze sociálně znevýhodněného prostředí s cílem udržet uživatele programu co nejdéle ve vzdělávacím systému) Lidskoprávní programy Koalice společně do školy zastřešuje 17 organizací zaměřených na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí Zásady naplňování poslání: a) poznat dobře prostředí, ve kterém cílová skupina žije b) pracovat s ohledem na specifické podmínky daného prostředí c) porozumět příčinám nepříznivé situace d) řešit sociální situaci komplexně jako soubor souvisejících příčin a následků e) hledat taková řešení, která povedou k osamostatnění uživatele služby O.s. Romodrom je organizace s celostátní působností. Sídlo sdružení a kancelář vedení je v Praze. Sociální služby a vzdělávací programy jsou v roce 2012 poskytovány v 8 krajích České republiky (Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Liberecký, Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský a hlavní město Praha). V současné době o.s. Romodrom zaměstnává 103 pracovníků. 4 5

4 Metodika terénní sociální práce - Terénních programů o.s. Romodrom Terénní programy jsou registrovanou sociální službou v souladu se zněním zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jsou zaměřeny na uživatele od 18-ti let věku, kteří žijí převážně ve vyloučených lokalitách nebo jsou ohroženi společensky nežádoucími jevy. Cílem terénních programů je to, aby měli uživatelé možnost žít obyčejný slušný život. Uživatelům služby poskytujeme pomoc a podporu při řešení jejich nepříznivé sociální situace prostřednictvím základního poradenství, pomoci a podpory při řešení konkrétních problémů, a doprovodu. Služba je poskytována v přirozeném prostředí uživatelů, v domácnosti i v kanceláři terénního programu. Řadí se dle zákona 108/2006 Sb. mezi služby sociální prevence a dle 69 mezi terénní programy. Pracovníci splňují zákonem stanovené podmínky vzdělání. Cílová skupina: Především lidé žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby ohrožené společensky nežádoucími jevy, a zejména pak etnické menšiny. Cíle služby a) Rozvoj samostatnosti uživatelů služby v oblasti aktivního přístupu při řešení jejich nepříznivé sociální situace (v první řadě podpora při zabezpečení základních životních potřeb, poté řešení nástavbových oblastí života) b) Větší kompetentnost při jednání na úřadech a vyřizování úředních záležitostí (za podpory a pomoci pracovníka) c) Lepší orientace na trhu práce (s podporou pracovníka) d) Odpovědnost při řešení svých finančních závazků, tj. aktivní komunikace s věřiteli, pravidelné splácení svých dluhů, apod. e) Zvýšení informovanosti cílové skupiny o důsledcích případného rizikového chování, prevenci a nalézání řešení důsledků Kontaktování osob v terénu Pracovníci terénního programu se pohybují v sociálně vyloučených lokalitách a na místech, kde se často pohybuje cílová skupina, např. na úřadech, v obchodech atd., kde je aktivně vyhledávají a informují je o nabídce sociální služby terénní programy. Oslovení lidé se pak sami rozhodnou, zda nebo kdy službu využijí. si zájemce o službu spolu s pracovníkem stanoví téma, na kterém budou společné pracovat, a cíl, kterého by chtěl zájemce o službu dosáhnout. Pokud je zadané téma v souladu s nabídkou sociální služby, pak je mezi zájemcem a poskytovatelem uzavřena ústní smlouva o spolupráci. V tento okamžik se ze zájemce o službu stává uživatel sociální služby. Pokud uživatel služby trvá na tom, že chce podepsat smlouvu o spolupráci v písemné podobě, je pracovník povinen ji s uživatelem uzavřít. Sociální službu Terénní programy lze poskytovat pouze lidem, kteří jsou uživateli sociální služby. Oblasti pomoci a podpory, rozsah služby Uživatelům poskytujeme informace, rady (strategie, jak postupovat), aktivní pomoc (sepsání dopisů aj.) a doprovody v následujících oblastech: bydlení, sociálních dávek, rodinného práva, diskriminace, osvětových akcí, školství, zaměstnanosti, dluhového poradenství, ochrany spotřebitele, trestního práva, zprostředkování návazné služby, sociálně zdravotního poradenství a dalších. Realizace sociální služby Služba je poskytována uživatelům v jejich přirozeném prostředí, nejčastěji v domácnosti uživatele, blízkém okolí jeho bydliště nebo na jiném místě v lokalitě, kde se zdržuje, dále v kanceláři terénního programu, na úřadech a v jiných institucích (v případě, kdy si uživatel služby vyžádá pracovníkovu asistenci při jednáních). Základní pojmosloví terénní programy 1. Kontakt a) Pracovník jej realizuje jak se zájemcem o službu, tak s uživatelem služby b) Pracovník při kontaktu se zájemcem předává informace o poskytované sociální službě terénní programy a nabídce/ deklarování otevřenosti ke spolupráci c) Taková interakce, při které pracovník poskytuje uživateli službu v instrumentální ( povrchnější ) rovině (například: rekapitulace, co je ve spolupráci nového, poskytnutí základního informačního servisu, doporučení instituce návazné péče atd.) d) Využít lze i jinou formu komunikace, např. telefonát, skype komunikací, atd. Časová dotace kontaktu je cca 10 minut. Jednání se zájemcem o službu Zpravidla probíhá osobně v terénu, tedy v přirozeném prostředí zájemce o službu. Zájemce je vždy seznámen s nabídkou a pravidly poskytované služby, s právy a povinnostmi obou stran. Po seznámení s podmínkami a jejich odsouhlasením 6 7

5 2. Intervence Pracovník poskytuje uživateli sociální službu většího rozsahu (v rámci jednorázové konzultace) či v hlubším a složitějším tématu. Jedná se o úkony spojené zejména s: a) problematikou bydlení b) vyřizováním dávek c) vymahatelností práva d) prevencí/řešením důsledků sociálně patologického chování e) oblastí fungování uživatele sociální služby směrem ke školským zařízením f) oblastí zaměstnanosti g) dluhovým poradenstvím h) řešením diskriminace i) doprovodem uživatel do institucí návazné péče (či jeho nasměrování) j) oblastí zdraví uživatelů služby k) informačním servisem Časová dotace intervence je cca 30 minut a více. Ukončení poskytování služby Služba je ukončena ústní nebo písemnou dohodou mezi uživatelem a pracovníkem, a to v případě naplnění cílů služeb a může být ukončena i jednostranně ze strany pracovníka či uživatele (i bez udání důvodu). Důvodem pro ukončení služby ze strany pracovníka (poskytovatele) jsou případy vymezené v pravidlech poskytované služby, se kterými je poskytovatel služby uživatele povinen seznámit. Stížnosti a jejich vyřizování Uživatel je seznámen o způsobu podávání a vyřizování stížností. Ta může být podána ústně nebo písemně, a to i anonymně. Doba jejího vyřízení nepřekračuje lhůtu 30 dnů a proti výsledku je možné se odvolat. Stížnosti a průběh jejich vyřizování jsou evidovány. Ostatní 1. Služba je poskytována uživatelům sociální služby zdarma. 2. Spolupráce mezi uživatelem služby a pracovníkem o. s. Romodrom probíhá na základě dobrovolnosti. 3. Pracovník je povinen zachovat rovný přístup ke všem uživatelům sociální služby. 4. Uživatel má právo využívat službu anonymně a poskytovatel má povinnost toto právo uživatele respektovat. 5. Poskytovatel sociální služby má povinnost nakládat s osobními údaji uživatelů v souladu se zněním zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Informace o projektu V listopadu roku 2010 byla zahájena realizace projektu Romodrom pro regiony Jihomoravský kraj, reg. č. CZ1.04/3.2.01/ , který byl financován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Hlavním cílem projektu bylo zmírnění dopadů sociální exkluze obyvatel sociálně vyloučených lokalit a postupné sociální začleňování této cílové skupiny především pomocí terénní sociální práce. Cílovou skupinu projektu tvořili příslušníci sociálně vyloučených romských lokalit v Jihomoravském kraji, ve městě Brně, jeho okrajových částech a Zastávce u Brna. Původní lokalita Újezd u Brna pak byla nahrazena lokalitou Tišnov. Cíl projektu byl naplněn pomocí sociální služby terénní programy, a to v podobě terénní práce, jež probíhala systematicky a pravidelně po dobu 26 měsíců (od do ). Mezi cíle projektu patřilo zvýšení samostatnosti uživatelů v řešení jejich životních situací, vedení k zodpovědnosti za vlastní život a zplnomocnění v jednání s institucemi a společností, zvýšení motivace příslušníků obyvatel sociálně vyloučených lokalit k aktivnímu hledání zaměstnání a zapojení do společnosti, dále pak k zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a v neposlední řadě také ke zmírnění výskytu sociálně patologických jevů a kriminality. Hlavní inovativnost projektu spočívala v rozsahu nabízených služeb a v jejich realizaci občanským sdružením Romodrom, zaměřeným přímo na problematiku sociálně vyloučených osob v několika krajích ČR, a tedy i kraji Jihomoravském. Sociální služby byly nabízeny občanským sdružením s letitou zkušeností v této práci, které si snáze získává důvěru cílové skupiny než státem, krajem či obcemi řízená pomoc. Kromě terénní práce v lokalitě bylo realizováno také vytvoření této publikace. V průběhu realizace projektu probíhal sběr dat, mapování situace a vyhodnocování dosažených výsledků. Publikace si klade za cíl zhodnotit vývoj po dobu působení terénní sociální práce z hlediska struktury lokality, zlepšení situace a vyřešení konkrétních problémů. V jejím rámci bude srovnán stav před zahájením realizace projektu a po jeho ukončení. Hlavní cíle projektu a) Zajištění terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách a zmírnění dopadů sociální exkluze jejich obyvatel b) Podpoření 480 uživatelů služby během 24 měsíců přímé práce tak, aby bylo dosaženo sociální integrace do společnosti c) Zapojení 100 uživatelů služby do účasti na aktivizačních seminářích probíhajících v rámci realizace klíčové aktivity daného projektu Dílčí cíle a) Zvýšení samostatnosti uživatelů v řešení jejich životních situací, vedení k zodpovědnosti za vlastní život a zplnomocnění v jednání s institucemi a společností b) Zvýšení motivace příslušníků obyvatel sociálně vyloučených lokalit k aktivnímu hledání zaměstnání a zapojení do společnosti c) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím d) Zmírnění výskytu sociálně patologických jevů a kriminality e) Aktivní spolupráce na své sociální situaci, včetně oblasti zaměstnanosti 8 9

6 Cílová populace projektu a vytipování vyloučených lokalit pro realizaci projektu Dle kvalifikovaných odhadů žije na území města Brna sedm tisíc Romů v deseti zjištěných sociálně vyloučených lokalitách. Projekt byl zacílen na okrajové části Brna, Přízřenice, Újezd a Zastávku u Brna. Vzhledem k tomu, že v době, kdy byl projekt připravován, byla situace v daných lokalitách jiná než během jeho zahájení. Došlo ke změně jednoho místa působnosti - namísto Přízřenic a Újezdu byla na základě poptávky potenciálních uživatel sociální služby zvolena lokalita Tišnov. Klíčové aktivity projektu Vytvoření Analýzy změny po zavedení TSP v sociálně vyloučených lokalitách Jihomoravského kraje: V rámci této publikace je vyhodnocena realizace projektu, data, jež byla v průběhu celého projektu sbírána, zakázky, realizované s uživateli, a popsán vývoj po dobu působení terénní sociální práce z hlediska struktury lokality, zlepšení situace a vyřešení konkrétních problémů. Publikace popisuje strukturu spolupráce s místními subjekty, obecními úřady a jejich odbory a návaznými sociálními službami a dalšími subjekty. Oslovení CS, nabídka služeb terénní sociální práce a její poskytování V rámci oslovování cílové skupiny vyhledávaly terénní pracovníce potenciální zájemce o službu v jejich přirozeném prostředí. Nabídku služby jim předávaly ústně nebo formou informačního letáku, avšak vždy takovou formou, aby zájemce o službu nabídce porozuměl. Výstupem této aktivity bylo oslovení cílové populace, jejíž část se stala pravidelnými uživateli terénních programů. Samotné poskytování terénní sociální práce pak probíhalo podle metodik a jiných interních předpisů o.s. Romodrom. Inovativnost Tým terénních pracovnic Jak bylo již uvedeno výše, hlavní inovativnost spočívala především v rozsahu nabízených služeb, jejich poskytováním organizací s letitou tradicí v této oblasti a také znalostí romského jazyka u části zaměstnanců, čímž byl umožněn vstup do služby všem obyvatelům vyloučených lokalit, tedy i těm, kteří nemluví a nerozumí česky. Novum je i vytvoření této publikace Analýza změny po zavedení TSP v sociálně vyloučených lokalitách Jihomoravského kraje, jež může posloužit nejen odborné i laické veřejnosti, ale i samotným uživatelům sociální služby, protože prezentuje příklady dobré praxe, a zároveň nabízí modelová řešení nejčastějších kauz. Rovněž může úředníkům místních samospráv sloužit jako metodická příručka možných postupů spolupráce mezi obcí, uživateli a NNO. V neposlední řadě se může stát návodem pro NNO, jak realizovat spolupráci na různých úrovních. Unikátnost projektu spočívá i v možnosti srovnat v rámci jednoho projektu lokalitu, která má statut menší obce či města s omezeným přístupem cílové populace k sociálním službám, s lokalitou velkého města, kde má občan možnost řešit své problémy prostřednictvím využití široké nabídky sociálních služeb. Analýza může tedy posloužit uživatelům služby jako návod k řešení možných situací v rozdílných prostředích. Analýza zahrnuje materiály týkající se problematiky sociální práce s lidmi poznamenanými sociálním vyloučením ve vybraných lokalitách projektu. Současně si dělá ambice posloužit i jako návod, jak precizovat spolupráci mezi místními samosprávami a NNO s cílem pozitivně ovlivnit život sociálně vyloučených obyvatel, a jak sociálnímu vyloučení místních obyvatel společnými silami předcházet. Celoživotní vzdělávání terénních sociálních pracovnic V průběhu realizace projektu absolvovaly terénní sociální pracovníce odborná profesní školení vedoucí ke zvýšení kvalifikace v rámci individuálního plánu rozvoje pracovníka. Vzdělávací kurzy byly vybírány podle legálních podmínek zákona o sociálních službách 108/2006 Sb., tedy pouze akreditované kurzy MPSV a uznané jako možná součást celoživotního profesního vzdělávání. Z absolvovaných kurzů se jako nejpřínosnější osvědčily Ekonomická gramotnost, Právo a bydlení, Krizová intervence, Týmová práce a syndrom vyhoření a Krizová intervence. Společné aktivity realizačního týmu V průběhu realizace projektu probíhala supervize pod vedením externího odborného supervizora, a to průměrně 1x za dva měsíce. Supervize byla používána zejména jako klíčový nástroj pro zanalyzování zvoleného postupu při poskytování služeb uživatelům a plánování dalších efektivních kroků spolupráce mezi poskytovatelem sociální služby a uživatelem. Dále byly realizovány jednodenní workshopy pracovního týmu. Zde byl další prostor pro setkávání všech pracovníků. Regionální koordinátorka vedla pravidelné provozní porady týmu terénních sociálních pracovnic, na kterých byl vytvořen prostor pro řešení běžného chodu kanceláře, provozních záležitostí plynoucích ze spolupráce s uživateli služby a institucemi návazné péče, a dále na nich probíhala Poskytování TSP v terénu 10 11

7 kontrola výkaznictví služby a ostatní povinné administrativy. Semináře aktivní politiky zaměstnanosti pro uživatele sociální služby Během realizace projektu probíhaly semináře na téma aktivní politiky zaměstnanosti. V jejich rámci byli účastníci z řad uživatelů sociální služby seznámeni s pracovními možnostmi s ohledem na jejich kvalifikaci, zaměřili jsme se na zvýšení motivace pro hledání zaměstnání, seznamovali se základními pracovními návyky a nároky na pracovníka u jednotlivých profesí. Nedílnou součástí bylo řešení Účastníci kurzu aktivní politiky zaměstnanosti zakázek uživatelů služby - část semináře byla věnovaná dotazům, vztahujícím se k pracovnímu trhu. Další tématikou bylo řešení zakázek uživatelů v rámci diskriminace na trhu práce a její možné řešení a postupy, které by měli účastníci znát, aby mohli sami řešit své problémy a bránit svá práva. Semináře probíhaly v prostorách kontaktního centra bezplatně. Tématika seminářů: Trh práce: Orientace na trhu práce, zvyšování kompetencí, řešení diskriminace Zvýšení motivace pro hledání zaměstnání a seznámení s novými pracovními zvyklostmi Změny v sociálním systému, komunikace s Úřady práce a práva v pracovně právním vztahu Spolupráce s Úřady práce, veřejná služba, veřejně prospěšné práce + dluhové poradenství Dopravní podnik města Brna Nabídka rekvalifikačních kurzů Úřadů práce Příprava na pracovní pohovor Změny v sociálním systému, podmínky přiznání dávek hmotné nouze, veřejná služba a podmínky výplaty podpory v nezaměstnanosti Jak se obléct na pohovor, nácviky telefonních hovorů, tvorba u s uživateli, tvorba životopisu Tématika jednoho z kurzů Zhodnocení realizace projektu V průběhu celé realizace projektu byla sbírána data, sloužící pro vytvoření přehledu nejčastějších zakázek od uživatelů. Je z nich možné současně vyčíst, jaké jsou nejproblematičtější oblasti jejich života. Sběr dat probíhal mimo jiné i prostřednictvím elektronického systému Akcept, který byl pro dané účely pořízen a v průběhu realizace projektu upravován, aby bylo dosaženo jeho co největší efektivity při práci s daty. Za období od prosince 2010 do října 2012 byly naplněny tyto indikátory projektu: Počet všech podpořených osob: 496 Z toho počet účastníků seminářů aktivní politiky zaměstnanosti: 90 Počet absolventů kurzů: 5 Tato čísla nejsou čísly finálními, zahrnují údaje platné k říjnu 2012, kdy dochází k vydání této publikace. Vycházíme z předpokladu, že plánované indikátory naplníme v plném počtu ve zbývajícím období roku V rámci výše uvedených indikátorů bylo v roce 2011 realizováno zakázek, v roce 2012 s platností k říjnu zakázek. Tento údaj nelze vysvětlit snížením počtu uživatelů, ale zejména prohloubením intenzity práce a obtížností jednotlivých zakázek, které terénní pracovníci řešili. Statistika služeb (období 1 9) Intervence Kontakty Základní poradenství Situační intervence 12 13

8 V rámci těchto jednotlivých služeb jsme dále rozlišovali i jednotlivé oblasti zakázek, které zahrnovaly tuto problematiku: Zakázka A Bydlení: Získání bydlení, žádosti o byt, ubytování v ubytovnách, azylových domech. Pomoc při údržbě a opravách bydlení, agenda spojená s vyhledáváním bydlení, komunikace s bytovou správou, realitními kancelářemi - obecná jednání v zájmu uživatele ve věci bydlení, kontejnery (odvoz odpadů, placení úhrad za svoz odpadů), noclehárny, řešení nevyhovujících bytových podmínek, převody a rušení smluv ke službám, umístění do domova důchodců, stacionářů, řešení diskriminace při přidělování bytů. Zakázka B Dávky: Pomoc při vyřizování dávek sociální podpory a péče, hmotné nouze, při vyřizování důchodů, odškodnění, invalidních důchodů, poměrných důchodů, starobních důchodů, vyřízení příspěvků na péči, ČSSZ. Zakázka C Rodinné právo: Typy zakázek Rodinné právo výživné, rozvody, OSPOD, svěření dětí do péče, dětské domovy, výchovné ústavy, řešení dědických řízení, adopce, pěstounská péče, vyřizování občanství a dokladů, komunikace s matrikou. Zakázka D Diskriminace: Pomoc při řešení všech forem diskriminace, pomoc při nevpuštění či neobsloužení, řešení pracovně právních vztahů z pohledu diskriminace. Zakázka E Osvětové akce: Poskytování obecných odborných informací souvisejících se zdravotním stavem, zvyšování informační gramotnosti uživatelů, prevence sociálně patologických jevů, vytváření pozitivního obrazu o cílové skupině, vedení uživatelů k samostatnému řešení problémů, řešení prostituce ve smyslu podpory při komunikaci s Policií ČR nebo jinými orgány, úkony poskytující informace o prostituci, informování o rizicích, zajištění ošetření, vyšetření. Zakázka F Dluhy: 1. Dluhové poradenství obecné: exekuce, půjčky, Dopravní podnik města Brna, dluhy za plyn a elektřinu, paušály, pojišťovny, popelnice, lichva, úvěry, dluhy na regulačních poplatcích (poplatky za pobyt) 2. Dluhové poradenství bydlení: dluhy na nájmu, na službách, dluhy spojené s užíváním bytu Zakázka G Školství: Řešení záškoláctví, umístění dětí do škol, desegregace, zprostředkování doučování, řešení výchovných problémů spojených se školou, komunikace se školou, přijímací řízení, stipendia, informace o nabídce škol, umístění dětí do nultých ročníků (osvěta), pedagogicko-psychologické poradny, komunikace s asistenty pedagoga. Zakázka H - Zaměstnání + kurzy: Pomoc při získávání pracovních míst, zapojení nebo zajištění kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů, jednání v zájmu uživatele, komunikace s ÚP, zaměstnanost (brigády, sezónní práce apod.), řešení problémů v pracovně právním vztahu, pomoc při hledání zaměstnání (tvorba profesních životopisů, ů, nácvik telefonického hovoru), diskriminace při přijímání do zaměstnání. Zakázka CH - Ochrana spotřebitele: Ochrana spotřebitele pomoc při reklamacích apod., odmítnutí podepsání smluv z důvodu etnicity, pomoc při porozumění textu smluv před jejich podepsáním. Zakázka I - Trestná činnost: Výmaz z rejstříku trestů, podpora při komunikaci s Policií ČR či jinými orgány a organizacemi; milost prezidenta, žádosti o podmínečné propuštění, spolupráce s uživatelem služby a jeho sociálním okolí při obvinění z trestně činnosti či spáchání přestupku s cílem minimalizace dalších problémů či porušení zákona, práce s oběťmi trestného činu (lichva atd.); spolupráce na bezpečnostních opatřeních s policií týkajících se uživatelů; soudní řízení, řešení domácího násilí, preventivní působení na uživatele a jejich sociálním okolí předcházení páchání trestné činnosti. Zakázka J Doprovod: Doprovody k lékaři, bydlení, školství, exekutorské úřady, policie, zaměstnání, k právníkům, na další instituce. Zakázka K - Návazné služby: Zprostředkování návazných služeb, poskytnutí informačního servisu o jiných poskytovatelích služeb, odkázání 14 15

9 uživatele na instituce kompetentní k řešení zakázky, předání kontaktů na odborné instituce (domácí násilí, právní služby, doučování, závislosti, gambling, noclehárna, poradna při finanční tísni oddlužení apod.). Popis lokalit realizace projektu Zakázka L Zdraví: Zastávka u Brna Prevence, hygiena, očkování, komunikace s lékaři a zdravotnickými zařízeními, evidence u zdravotních pojišťoven, vedení uživatelů k základním hygienickým návykům, prevence užívání návykových látek a závislostí, situační intervence (psychologická podpora), pomoc se zajištěním pečovatelské služby (kauzy týkající se zdravotní nemohoucnosti uživatelů - věk, zdravotní stav), spolupráce se zdravotnickými zařízeními. Služba je zaměřena na pomoc v otázkách pravidelných preventivních prohlídek, povinné očkování, zdravotní osvěty. Obec Zastávka je ve srovnání s okolím poměrně mladá - první zmínky o ní pocházejí z přelomu 18. a 19. století. V souvislosti s objevením naleziště černého uhlí a zahájením těžby došlo k osídlení okolní krajiny. Obec byla nazvána Boží Požehnání podle blízkého dolu a svůj dnešní název dostala až v roce V okolí se těžilo téměř 180 let uhlí a břidlice, což vedlo k dynamickému rozvoji oblasti. Poblíž dolů vznikaly další provozovny: slévárna, hutě, později továrny na výrobu obráběcích strojů, sklárna v Rosicích, cihelna v Příbrami, výroba bulek z uhelného prachu v Zastávce. Zakázka M - Informace o sociální službě terénní program Romodrom pro regiony: Informování uživatele o poskytovaných obligatorních službách, pravidlech pro poskytování služby, sídle služby, místech poskytování služby a časové dostupnosti. Zakázka N Monitoring: Depistáž, monitoring lokality. S rozvojem průmyslové výroby, Zastávka u Brna, lokalita projektu docházelo k výstavbě bytových domů a malých domků pro pracovníky. Stará osada, Martinská osada, Hutní osada, Nová osada to jsou místa v obci, kam se nejvíce stěhovali nově příchozí, mezi nimi i Romové, kteří měli svoje zaměstnání ve výše zmiňovaných provozovnách. Všichni měli práci, a tím i zajištěny finanční prostředky. V současnosti má Zastávka u Brna obyvatel,1 nezaměstnanost se v posledních letech pohybuje mezi 8 a 12% aktuálně činí 10,7%2. Procentuální údaj o nezaměstnanosti v této lokalitě považujeme zkreslený, konkrétní údaje nejsou známy v důsledku Zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. (Všeobecně je v sociálně vyloučených lokalitách nezaměstnanost odhadována minimálně na 50%, některé odhady se blíží spíše k 80%.) Vedle starousedlíků žijí v obci občané, kteří se sem postupně přistěhovali za prací. Svůj domov zde získali také občané z jiných zemí. Zejména ti, kteří sem přišli hned v roce 1990, kdy zde bylo zřízeno přijímací středisko Správy uprchlických zařízení MV ČR. Tito se bez problémů sžili s místními občany a nyní zde už vyrůstá nová generace. V obci se nyní nacházejí lokality téměř výhradně osídleny Romy, kteří mají značně ztížené podmínky při hledání zaměstnání. Po ukončení důlní těžby zůstaly nemovitosti v majetku obce. Změny po roce 1990 a následná transformace společnosti postihla i místní Romy. Jako méně kvalifikovaná pracovní síla byli mezi prvními, kdo přišel o zaměstnání. Seminář aktivní politiky zaměstnanosti Informace obce Zastávka (údaj platný k ). Ministerstvo práce a sociálních věcí (údaj platný k ). 17

10 Romové v lokalitách se setkávají s kumulací několika závažných problémů, které silně ovlivňují jejich schopnosti a možnosti vymanit se ze sociálního vyloučení Jedná se nejčastěji o kombinaci těchto problémů: nízká nebo žádná kvalifikace, nedostatečná praxe, nezaměstnanost (nezaměstnatelnost), zadluženost, závislosti, u části nevyhovující bydlení, nedostatečný příjem. Kombinace těchto faktorů znemožňuje těmto lidem vymanit se z pasti nezaměstnanosti, dluhů i chudoby. Obec Zastávka u Brna se k řešení problematiky soužití majority, Romů a cizinců staví velmi zodpovědně. Místní základní a mateřská škola staví na své multikulturalitě, již 20 let pomáhá k integraci azylantů i Romů do většinové společnosti. Zastávka u Brna, lokalita projektu Pracovníci bytového hospodářství a pověřené členky zastupitelstva obce pravidelně navštěvují domácnosti a přímo v terénu řeší otázky týkající se bydlení. Před samotným zahájením realizace projektu problémy zahrnovaly především nedodržování nájemních smluv ze strany nájemníků, ke kterým se různě stěhovávali známí z jiných částí ČR a ze Slovenska. Vznikaly jim dluhy, zvýšilo se procento krádeží v obci a dalších negativních jevů, které nepřispívaly k celkovému dobrému klimatu v obci. V rámci projektu jsme zde navázali spolupráci s cca 50 obyvateli převážně romského etnika. Romská komunita není nijak oddělená od ostatních obyvatel. Vedle sebe v bytových i rodinných domech žijí ostatní obyvatelé Zastávky. Byty jednotlivých romských rodin se nacházejí v těsné blízkosti Obecního úřadu. Uživatelé služby se v této lokalitě nejvíce potýkali s neznalostí svých práv, nezaměstnaností (téměř celá zdejší romská komunita je bez zaměstnání a s mizivou možností práci sehnat), část uživatelů řešila problémy s bydlením. Další problém, se kterým se naši pracovníci při práci s uživateli setkali, je zvyšující se počet postižených dětí v obci, kterým rodiny potřebují zajistit servis, který je často mimo jejich možnosti. Nejintenzivnější, časově nejnáročnější a pracovně nejrůznorodější je spolupráce s Romy žijícími v jednom z uváděných bytových domů. S uživateli jsme se zaměřili především na řešení jejich finanční a sociální situace, vše, co souvisí s hospodařením domácností, výchovou a vzděláváním dětí, zdravotní péčí v souvislosti s plněním svých rodičovských povinností, povinností dospělého občana. Důraz byl také kladen na hygienu a hygienické návyky v jednotlivých domácnostech. Tišnov Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov3 (dále jen ORP Tišnov) se nachází v severozápadní části Jihomoravského kraje. První zmínky o obci pocházejí z roku 1233 a souvisí se vznikem blízkého kláštera. Tehdejší vesnice se nacházela poblíž důležité obchodní spojnice. Poloha obce způsobila, že Tišnov byl několikrát svědkem válečných událostí. Po vybudování železnice do Brna a Havlíčkova Brodu došlo k prudkému rozvoji města. Velkým přínosem bylo také vybudování sanatoria, ze kterého je dnes nemocnice. Z hlediska počtu obyvatel ( v roce 2011) zaujímá ORP Tišnov 13. místo a z hlediska rozlohy ( ha) 12. místo mezi 21 ORP nacházejícími se na území Jihomoravského kraje. Z hlediska Jihomoravského kraje je ORP základní jednotkou v oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Samotný správní obvod ORP Tišnov je tvořen městem Tišnovem a dalšími 59 obcemi.4 Je zde důležitý železniční uzel, který město spojuje s blízkým Brnem, Prahou, Vídní a dalšími. V okolí je také dostupná dálnice D1 a silnice druhé třídy, které spojují Tišnov s dalšími městy. Ve městě se nacházejí tři mateřské školy, dvě Tišnov, lokalita projektu základní školy, základní umělecká škola, střední odborné učiliště a gymnázium. Do oblasti školství lze zařadit také dům dětí a mládeže. V obci se nachází nemocnice s lékařskou službou první pomoci. Město Tišnov má velmi dobře rozvinutou občanskou vybavenost. Ve vztahu ke svým občanům se vedení města snaží vytvářet co nejpříznivější životní prostředí. V roce 2009 obdrželo od MPSV ocenění Obec přátelská rodině. Dle ukazatele počet obyvatel celkem v obcích SO ORP Tišnov v období došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Jedná se o evidenci podle kritéria trvalý pobyt. Výše uvedená data o počtu obyvatel je užitečné doplnit ukazatelem přirozeného přírůstku obyvatelstva, který zohledňuje bilanci narození a úmrtí obyvatel správního obvodu dle kritéria trvalého pobytu. V rámci dekády je v posledních letech patrný příklon ke kladné bilanci. Z údajů, týkajících se přirozeného přírůstku obyvatel a přistěhovaných, vyplývá, že mírný nárůst počtu obyvatel v regionu je způsoben převážně migrací obyvatel, nikoliv cestou přirozenou, tedy zvýšením porodnosti. Pokud srovnáme výsledky sčítání lidu z roku 2001 a 2011 za obce ORP Tišnov z hlediska věkové struktury tří statisticky sledovaných věkových skupin, zjistíme stárnutí místní populace. V roce 1990 došlo k největšímu úbytku obyvatel města, v posledních letech se jejich počet drží mezi 8 a 9 tisíci, k jich bylo Ve stejném období byla nezaměstnanost v obci 10,4%, zatímco průměrně v kraji Brno venkov 7,6%. V průběhu posledních let se setkáváme s podobnými hodnotami - míra nezaměstnanosti kolísá mezi 8.5% a 10.5% v obci a 7.4% a 8.6% v celém okrese. Podle údajů ze SLDB 2011 se více než 94% obyvatel hlásí k české nebo moravské KUDLÁČEK, Michal. SOCIO - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV. [online]. Tišnov, 2012 [cit ]. Dostupné z: 4 KUDLÁČEK, Michal. SOCIO - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV. [online]. Tišnov, 2012 [cit ]. Dostupné z: 3 Zastávka u Brna, lokalita projektu 18 19

11 národnosti, k romské národnosti se přihlásilo pouze 0,04% obyvatel. Příčinou může být i historický vývoj, jímž byl holocaust Židů a Romů. Na stránkách obce se uvádí, že 32 občanů bylo z rasových důvodů umučeno, několik desítek dalších (bez uvedení rasy) zahynulo v koncentračních táborech, bylo popraveno, či zabito při bombardování. Ze sčítání lidu vyplývá obecný trend zvyšujícího se počtu osob s dosaženým úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním, a také zvyšující se počet osob s dosaženým vysokoškolským vzděláním v regionu. V rámci projektu jsme v lokalitě Tišnova působili od ledna Tišnov, lokalita projektu Navázali jsme spolupráci s Odborem sociálních věcí na Městském úřadě Tišnov, zejména s kurátorem pro dospělé a zároveň vedoucím odboru sociálních věcí. Byl velmi vstřícný jak k uživatelům, kteří se ocitli v tíživé situaci, tak i ke spolupráci s naší organizací, nově působící v jejich městě. Oproti Brnu zde byl značný rozdíl v přístupu úřadů i řadových úředníků ke komplikovaným problémům uživatelů. Místním úřadům není lhostejná budoucnost obyvatel Tišnova a snaží se jejich situaci řešit individuálně. Vzhledem k tomu, že jde o maloměsto, probíhá tu zároveň silná sociální kontrola, a to nejen ze strany úřadů. Brno Brno je centrem jižní Moravy a krajské město Jihomoravského kraje. S téměř obyvateli je po Praze druhým největším městem České republiky. Je správním střediskem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Relevantní statistické údaje neexistují, jsou používány kvalifikované odhady, které udávají cca tisíc Romů na území města Brna, z toho 8-10 tisíc žije v sociálně vyloučených lokalitách. Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit v ČR z roku 2006 (Gabal Analysis & Consulting) identifikuje v Brně čtyři, nacházející se na území městských částí Brno-střed, Brno-Sever, Brno-Jih a Brno-Židenice. Ubytovna Jarní Problémovou lokalitou v Tišnově, kde jsme v rámci projektu působili, jsou dva bytové domy. Tato oblast má znaky sociálně vyloučené lokality, avšak není typickou sociálně vyloučenou lokalitou, s jakou se setkáváme například v Brně. Většina zdejších obyvatel jsou lidé a rodiny, potýkající se se špatnou finanční situací, závislí na dávkách státní sociální podpory. Stav bytů v těchto domech je špatný. Hlavními komplikacemi spojenými s užíváním těchto bytů je to, že se zde topí uhlím a dřevem, a dále pak přítomnost plísně, kterou nelze bez stavebního zásahu odstranit. Na rozdíl od Brna a komerčních ubytoven je cena nájemného v Tišnově úměrná stavu bytů. Pro srovnání s ubytovnou na ulici Markéty Kuncové v Brně, kde měsíční jemné dosahuje i ,- Kč za byt o velikosti 1+1, měsíční nájemné se u jednopokojového bytu v Tišnově v ulici Na Mlékárně pohybuje kolem 2 000,- Kč. V této části textu vycházíme především z empirických znalostí dané problematiky, a také z bakalářské práce Renáty Machalové 5, v níž se zabývala vlivem vzdělání na nezaměstnanost u Romů. Ve své práci uvádí, že k největšímu přírůstku Romů v Brně došlo v letech , zčásti migrací ze Slovenska, zčásti přirozeným přírůstkem (Identifikace lokalit 2008:13). Příliv Romů ze Slovenska neustává a jejich koncentrace vede ke vzniku a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit. Existuje zde pět největších sociálně vyloučených lokalit, s převážně romským osídlením. Na jiném místě této publikace se podrobnějším historickým exkurzem zabývá Ing. Karel Holomek. Dle Identifikace lokalit (2008) jsou nejpočetnějšími v Brně Zábrdovice I. 6, Husovice 7, Zábrdovice II. 8, Trnitá 9, Staré Brno 10. Lokality se nacházejí poblíž centra na území MČ Brno střed, Brno sever a Staré Brno. Dále existují lokality menšího rozsahu, vyskytující se např. v jednom (nebo několika málo) bytovém domě nebo v ubytovně 11. (Identifikace lokalit, 2008:35-36). Městským úřadem v Tišnově byla spolupráce s o. s. Romodrom hodnocena kladně. Kromě zvýšení samotných kapacit poradenství nabízeného a poskytovaného uživatelům přímo v terénu a facilitace komunikace uživatelů s institucemi, ocenil MěÚ Tišnov zejména spolupráci v oblasti zprostředkování a zajištění domácího doučování. Další oblastí spolupráce byla komunikace na úrovni pracovní skupiny pro osoby sociálně vyloučené v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb ORP Tišnov, která pomohla při mapování potřeb uvedené cílové skupiny. 5 MACHALOVÁ, Renáta. Vzdělání jako předpoklad zaměstnatelnosti Romů v sociálně vyloučených lokalitách. Studie pro lokality v Brně [online]. Brno, 2012 [cit ]. Dostupné z: Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Markéta Horáková. 6 Ulice: Cejl, Bratislavská, Francouzská, Spolková, Příční, Stará, Hvězdová, Přadlácká, Ko rnerova, Soudní, Milady Horákové. 7 Ulice: Vranovská, Mostecká, Dukelská třída, Hálkova, Nováčkova, Dačického, Rotalova, nám. Republiky, Lieberzeitova, Jana Svobody. 8 Ulice: Vlhká, Špitálka, Plynárenská, Stavební, Podnásepní, Křenová. 9 Ulice: Štěpánská, Cyrilská, Rumiště, Masná, Koželužská, Mlýnská, Přízová, Dornych, Zvonařka, Plotní, Konopná, Rosická. 10 Ulice: Leitnerova, Hybešova, Václavská, Anenská, Kopečná, Křídlovická. 11 Ulice: Markéty Kuncové, Kuldova, Krokova, Šámalova, Životského, Staňkova, Lidická, Křižíkova

12 Jak uvádí Machalová, je nezaměstnanost v České republice poměrně nízká vzhledem k ostatním státům Evropské unie. Za březen 2012 byla nezaměstnanost u nás 6,7%. V porovnání s touto hodnotou je vysoce alarmující nezaměstnanost Romů v ČR, která je odhadována na 80-90%. V letních měsících bývá hodnota nižší, odhady hovoří o 70%. Ty, které autorka uvádí, nejsou podloženy žádnými oficiálními daty, vycházejí z údajů uvedených v Identifikaci sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně z roku Dle kvalifikovaného odhadu Ing. Karla Holomka 12 jsou aktuální i pro současnou situaci v sociálně vyloučených romských lokalitách, a to nejen ve městě Brně. Jak uvádí Sirovátka (2003) 13, nízká úroveň lidského kapitálu Romů zůstává jejich základním handicapem na trzích práce. Z výzkumu vyplývá, že v letech 2000/2001 byla míra nezaměstnanosti Romů v ČR podle dosaženého vzdělání následující (Sirovátka 2003:24): Tabulka č. 1 (převzato: Sirovátka, T., 2003, doplněno dle ČSÚ s vlastními výpočty autorky) Romové Žádné, neúplné základní vzdělání, základní 65,7% 21,6% vzdělání 14 Neúplné střední vzdělání 15 33,8% 8,4% Střední a vyšší vzdělání 16 10,3% 4,1% V roce 2001 byla míra nezaměstnanosti v populaci ČR 8,1% (ČSÚ), u Romů 46,3%. Data pro ČR sbíral ČSÚ v populaci starší 15 let. Jelikož se konkrétními popisy lokalit a kazuistikami bude zabývat další část textu, domníváme se, že je popis lokality Brna dostatečný. Další zdroje lze nalézt v několika studiích a teoretických textech jiných autorů. ČR Popis zavedení služeb terénní programy v rámci projektu Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj Projekt byl realizován v období od listopadu 2010 do prosince V prvních dvou měsících byl sestaven kompletní realizační tým projektu, byly nastaveny pravidla řízení a kontroly. Byly pronajaty kanceláře pro lokalitu Brno a domluvena spolupráce na hledání kanceláří v lokalitě Zastávka u Brna. Ta byla postavena na setkávání koordinátorky projektu se zastupitelkou obce Zastávka, ke kterému docházelo na metodických poradách svolávaných 1x za tři měsíce krajskou koordinátorkou Jihomoravského kraje. Souběžně pak během prosince 2010 proběhlo výběrové řízení na obsazení pozice realizačního týmu, na jehož základě byla vybrána poslední terénní sociální pracovnice. Tým tvořili stávající zaměstnanci o.s. Romodrom, s nimiž byla realizovaná dlouhodobá spolupráce. Způsob výběru se podřídil především požadavkům na výkon profese podle zákona 108/2006Sb., o sociálních službách. Dalším kritériem byly získané zkušenosti z terénní sociální práce s cílovou skupinou. Uchazeči byli osloveni na běžných serverech formou inzerátu a v rámci nabídky ÚP Brno. Byly pronajaty další kancelářské prostory, vybaveny výpočetní technikou, připojeny na internet a brněnská kancelář navíc vybavena IT telefonem. Samotná terénní práce pak probíhala od prosince 2010, a to zejména formou kontaktování uživatelů v lokalitách Brno Židenice, Zastávka u Brna a Tišnov. Poslední zmiňovaná byla zvolena na základě setkání na metodické poradě konané na KÚ Jihomoravského kraje a plynoucí z potřeby nahradit jednu z původních lokalit projektu vzhledem k migraci cílové skupiny jinam. Zde byla s městem Tišnov dojednána možná spolupráce, konkrétně s vedoucím sociálního odboru a kurátorem pro dospělé. Bylo domluveno, jak bude spolupráce probíhat a že bude také uzavřena smlouva o spolupráci. Současně jsme obdrželi tipy na některé rodiny, pro které by naše služby byly potřebné. Od ledna začaly TSP navštěvovat i tuto lokalitu. V průběhu této první fáze byla nastavena jak smluvní spolupráce s danými obecními úřady, tak také spolupráce s dalšími institucemi ve vybraných lokalitách. Kromě obecních úřadů a jejich odborů (zejména bytových a sociálních), to pak byly romská poradkyně a krajská koordinátorka Jihomoravského kraje. V neposlední řadě pak spolupracující neziskové organizace, abychom se vyvarovali duplicity služeb a nastavili pravidla kladné spolupráce ve prospěch uživatele služby. 12 Ing. Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě, o. s., zakladatel Muzea romské kultury, redaktor Romano Hangos, politicky aktivní hlavně v otázkách kolem integrace Romů. 13 Vedoucí Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci. 14 Sirovátka uvádí kategorie 1) bez vzdělání a neúplné základní vzdělání (75,7% nezaměstnanost Romů) a 2) dokončené základní vzdělání (55,6% Romů). Pro možnosti srovnání byl vytvořen aritmetický průměr. 15 Dle Sirovátky ISCED 3, dle ČSÚ střední vzdělání bez maturity. 16 Dle Sirovátky ISCED 4 a výše, dle ČSÚ dvě kategorie 1) střední vzdělání s maturitou a 2) vysokoškolské vzdělání. Vytvořen aritmetický průměr pro možnost srovnání. V rámci samotné terénní práce probíhal kromě monitoringu a kontaktování uživatelů v terénu i průběžný sběr dat. Byla realizována prostřednictvím elektronického systému výkaznictví, prostřednictvím průběžných cca 3 měsíčních zpráv, v nichž terénní pracovnice hodnotily vývoj lokalit, situaci uživatelů a průběh řešení zakázek. Tato data byla podstatná nejen pro potřebu kontroly plnění indikátorů projektu, ale i pro srovnání počátečního stavu daných lokalit a uživatelů, který byl následně porovnáván s koncovým stavem, a díky němuž bylo možné hodnotit alespoň přibližnou úspěšnost daného projektu. Pochopitelně ne všechna lze kvantifikovat a vyjádřit čísly. Právě tím se zabývá tato kapitola textu, v níž se zabýváme celkovým hodnocením projektu, a to z pohledu struktury lokality, změn v ní realizovaných, sociální a materiální úrovně uživatelů a realizované spolupráce s partnery projektu. Pro celkové hodnocení projektu bylo také nezbytné vyjádření těchto partnerů ke spolupráci a její celkové shrnutí z pohledu obecních úředníků a úřadů. Odehrávalo se také průběžné hodnocení, a to jak ústní, tak písemnou formou

13 V průběhu realizace projektu probíhaly pravidelné metodické porady týmu, supervizní setkání, na nichž se řešily jak kazuistiky uživatelů, tak interní vztahy týmu, dále pak celoorganizační workshopy umožňující sdílení informací z různých lokalit, a v neposlední řadě také vzdělávání všech pracovníků týmu. Vzdělávací aktivity byly vybrány na základě komunikace s pracovníky v přímé péči za spolupráce s metodičkou organizace a nastavovány podle individuálních potřeb jednotlivých zaměstnanců. Proběhly kurzy zaměřené na ekonomickou gramotnost, právo a bydlení, krizovou intervenci, prevenci syndromu vyhoření, síťování služeb a mnohé další, z nichž většinu získaných poznatků jednotliví pracovníci uplatnili v praxi. Další klíčovou aktivitou, zahrnutou v rámci projektu, byly semináře aktivní politiky zaměstnanosti. V jejich rámci bylo proškoleno 100 účastníků v oblastech jako právo, povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele, diskriminace na trhu práce, reagovaly na aktuální změny v legislativě, zabývaly se i novým systémem výplaty sociálních dávek, změnami v hodnocení příspěvku na péči či novým typem sociálních karet. Všichni získali osvědčení o účasti na daném semináři s vymezením tématu. Účelem bylo nejen jejich seznámení s konkrétními fakty, ale i vytvoření bezpečného prostoru pro výměnu a sdílení zkušeností jednotlivých účastníků. v předchozím textu. Nyní pár slov k realizaci celého projektu ve zdejší uvedené lokalitě. Na začátku našeho působení v obci Zastávka jsme se soustředili především na monitoring lokality a na zpracování jasného a srozumitelného přehledu na zdejší sociálně vyloučenou komunitu (především romských obyvatel). Je na místě zdůraznit, že jsme se nevyhýbali ani takovým kontaktům, uživatelům, rodinám a spolupráci s uživateli, kteří žili společně v jedné domácnosti či v sousedství s většinovou společností. Zpočátku před dovybavením a zasíťováním kanceláře byly jednotlivé zakázky řešeny v přirozeném prostředí uživatelů a souběžně probíhalo jejich intenzivní kontaktování a navazování spolupráce. V březnu roku 2011 jsme již plně fungovali díky zajištění prostor od obce jak v terénu, tak v poradně zaměřené na základní sociální poradenství, která se nacházela nedaleko od bydliště našich uživatelů. Spolupráce probíhala v několika krocích. Po nakontaktování uživatelů v terénu jsme je následně směřovali k dořešení zakázky i do prostor kanceláře, a to z velmi jednoduchého důvodu. Cílem spolupráce bylo nejen zdárné vyřešení uživatelova aktuálního problému, ale také vybavení uživatele sociální služby kompetencí aktivně řešit svoji nepříznivou situaci v čase, kdy ještě není vyhrocená do krajnosti, tudíž i lépe řešitelná. V následující kapitole se budeme zabývat popisem jednotlivých lokalit a jejich vývojem v průběhu realizace celého projektu se zaměřením na konkrétní problematiku zde řešenou. Navazující kapitola pak obsahuje jednotlivé kazuistiky jako ukázky možných problémů a řešení. Zastávka u Brna Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, ve zdejší lokalitě působí nárazově více neziskových organizací poskytujících především terénní sociální služby. Chyběla zde pravidelná, zvláště pak časově a místě dostupná forma sociálně-právního poradenství, sociální a terénní práce. I proto byla zvolena jako vhodné místo pro realizování tohoto projektu. Situace obyvatel, na něž byl projekt zacílen, by se dala shrnout tak, že nájemní byty i byty v osobním vlastnictví jednotlivých rodin se nacházejí v těsné blízkosti Obecního úřadu v Zastávce. Tito obyvatelé byli sociálně vyloučeni, žili v nehygienickém prostředí, postrádali velkou většinu hygienických návyků. Dalším velkým problémem byla neznalost či zaostalost týkající se vlastních práv, povinností, nároků apod. Nezaměstnanost, školskou a zdravotní problematiku jsme již nastínili TSP s klientem Vzhledem k tomu jsme se zaměřili především na povzbuzení motivace a pomoci k uvědomění si možnosti řešit problém aktuálně a neodkládat jej na neurčito. Zaměřovali jsme se na upevnění přátelských a důvěrných vztahů se stávajícími uživateli, a dále také na postupné seznamování a získání důvěry u uživatelů nových, kteří nás oslovili sami na základě doporučení od našich stávajících uživatelů nebo jsme se sami aktivně vyhledali. S uživateli jsme nejčastěji konzultovali a řešili otázky týkající se problematiky bydlení, dluhů na nájemném, službách a komunálním odpadu. Většině uživatelů končila nájemní smlouva, hrozilo vystěhování a s ním spojené problémy. Během našeho působení v Zastávce se nám podařilo jednak uživatele motivovat k pravidelným platbám nájemného, postupnému splacení vzniklých dluhů z minulosti, v případě problémů či nečekaných finančních výdajů ke komunikaci s obecním úřadem, vysvětlit danou situaci a požádat např. o odložení některých plateb souvisejících s bydlením apod. Velmi pozitivní je, že ke konci našeho působení v Zastávce mají téměř všichni uživatelé uzavřenu s obecním úřadem nájemní smlouvu. Dalším velkým problémem, který úzce souvisí s problematikou bydlení, jsou vztahy, sympatie a nenávist mezi romskými obyvateli v jednom z bytových domů. Zažité negativní vztahy a odmítavý postoj mezi jednotlivými nájemníky, kterých jsme si hned na počátku realizace projektu povšimli, jsou odrazem dlouhodobého nezájmu, neřešení situace a neexistence či nepoužívání sankčních prostředků k nápravě vzniklé situace. Tato skutečnost vedla ke stupňování negativních a nepřátelských vztahů. Nájemníci se začali vzájemně urážet, fyzicky i psychicky napadat, obviňovat a udávat. Jako vhodné řešení k urovnání sousedských vztahů, k tomu, aby mohly vzniknout čisté a upravené společné bytové prostory a k navození poklidného soužití nájemníků, jsme se soustředili na to, aby byl pro celý bytový dům jmenován domovník hospodář. Tuto situaci jsme se přes rok snažili řešit. Zhruba po roce byla ustanovena funkce domovníka a postupně se z negativně a nepřátelsky naladěných sousedů stali lidé, kteří se i přes občasné konflikty - vzájemně lépe tolerují a snaží se žít bez větších konfliktů. V současnosti vedení obce a zastupitelstvo věnuje nejvíce energie zajištění finančních prostředků pro novou výstavbu sociálních bytů v jedné z lokalit Martinská osada. V rámci rozpočtu obce a možností se vkládají také finanční prostředky do obnovy bytů, a tím zlepšování úrovně bydlení. Tým pracovníků se v rámci projektu aktivně podílel na udržení stavu zlepšeného bytového fondu a motivaci obyvatel k předcházení jeho devastaci

14 I ve zdejší lokalitě se objevuje problém se zadlužením. Všichni naši uživatelé se nám od počátku svěřovali především s tím, že mají velké množství dluhů a nejsou motivováni k řešení vlastní dluhové problematiky. Jednalo se především o ty uživatele, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní, pobírají invalidní důchod a žijí ve společné s rodiči či více členy domácnosti. Tito uživatelé se ocitli v tzv. dluhové pasti, kdy se snažili splatit vzniklý dluh, exekuci další nevýhodnou půjčkou. Lze konstatovat, že v rámci intenzivní terénní práce a informování se počet takto smýšlejících snížil. Některým uživatelům byla dokonce schválena insolvence. Z velké části se uživatelé naučili splácet vzniklý dluh po měsíčních splátkách, komunikovat s věřiteli, exekutory, nabyli zvýšeného povědomí o dluhové problematice, o svých právech a povinnostech, začali aktivně řešit svoji finanční situaci a v případě vzniklých problémů se na nás dokázali obrátit a zažádat o společné řešení nastalé situace. Naše působení v Zastávce se neodvíjelo pouze od navázání vztahů a řešení problémů s tamější romskou komunitou. Velmi častá, intenzivní a víceméně přátelská komunikace a spolupráce byla za našeho působení a realizace projektu zřejmá u vedení a zaměstnanců Obecního úřadu Zastávka a Městského úřadu Rosice. Jedno z nejčastějších řešených témat, především u mladší části uživatelů, byla zaměstnanost, resp. nezaměstnanost. Na počátku našeho působení v lokalitě se na nás obrátilo více než 50% obyvatel sociálně vyloučených komunit se žádostí o zprostředkování zaměstnání. Zhruba po půlročním působení v Zastávce jsme zjistili, že celých 95% zdejších Romů v produktivním věku vůbec nepracuje a zbylých 5% se živí prací tzv. načerno. V rámci změny jsme s nimi začali intenzivněji spolupracovat na aktivním hledání zaměstnání, brigád či přivýdělků. Je nutné konstatovat, že ne všichni měli o získání pracovního místa takový zájem, jak zpočátku tvrdili, zejména s ohledem na zaměstnání s podmínkou dojíždění. Uvědomili jsme si, že bude nutné zdejší komunitu vzdělat i v oblasti trhu práce a zaměstnanosti, výhod, sankcí apod. Přestože nám dalo velké úsilí uživatele v této věci motivovat a vnímat výhody plynoucí z toho, že je člověk zaměstnaný, podařilo se nám cca 5% uživatelů dovést k sehnání legální práce (pracovní poměr, brigáda, dohoda o pracovní činnosti). Obec umožňuje vykonávat veřejnou službu, ale ze strany obyvatel není o tuto aktivitu příliš velký zájem. Se zaměstnaností a nalezení vhodného zaměstnání souvisí i další velký okruh, jenž spadá do náplně terénní sociální práce, a tím je vzdělanost a vzdělávání. Na samotném počátku našeho působení v Zastávce jsme velmi rychle zjistili, že děti nenavštěvují zdejší školu, a to i přesto, že docházka na ZŠ je po dobu 9-ti let ze zákona povinná, a škola se nachází blízko jejich bydliště. K řešení této nepříznivé situace jsme využili kontakty s rodiči dětí a následně také s obecním úřadem. Přestože by děti do škol rády chodily (doma se nudí), rodiče je tam neposílají, a to z důvodů nezralosti, nemoci, diskriminace, zdravotního či jiného postižení dítěte apod. Lze však konstatovat, že hlavní příčinou záškoláctví byla nemotivovanost rodičů děti do školy poslat. V této věci jsme s rodiči pracovali individuálně, někteří rodiče důležitost vzdělávání přijali, jiní ne. Přesto lze konstatovat, že se nám podařilo alespoň u více jak poloviny uživatelů sociální služby dosáhnout toho, že děti posílají do školy. Díky pozitivní spolupráci s vedením sociálního odboru v Rosicích jsme naše terénní služby a poradenství mohli postupně rozšířit i do lokality Rosice a okolních vesnic, kde jsme se seznámili a navázali spolupráci s novými uživateli. Škála problémů, se kterými se tito lidé potýkali, byla velmi obdobná jako v Zastávce. Zhruba po ročním působení v Zastávce a okolí jsme si s uživateli na sebe zvykli, věděli jsme, co můžeme jeden od druhého čekat, uživatelé k nám našli nebývalou důvěru, přátelský vztah a s naší pomocí a podporou počítají. Snažili jsme se i nadále o upevňování přátelských vztahů a získávání důvěry u dalších a dalších uživatelů, jež nás oslovili na základě doporučení našich stávajících uživatelů nebo od vedení obecního úřadu v Zastávce či městského úřadu v Rosicích. Neopomenutelnou součástí naší práce bylo to, aby uživatelé nejen chtěli řešit svůj problém, vzniklou situaci, ale aby ji také uměli vyhledat pomoc včas. Z našeho pohledu i z pohledu uživatelů je potřeba, aby v této lokalitě pokračovalo poskytování terénních sociálních služeb. Pro mnohé z nich jsou dva roky příliš krátká doba k tomu, aby stabilizovali svou osobní situaci a posunuli se k lepšímu životu. Tišnov Děti z Tišnova V Tišnově jsme začali působit v rámci projektu v únoru Po monitoringu lokality terénní sociální pracovnice navázaly kontakt s místními obyvateli, kterým nabízely služby v rámci terénního programu. Dále navázaly spolupráci s městským úřadem, konkrétně s vedoucím odboru sociálních věcí, který působí na úřadě jako sociální kurátor pro dospělé, s Odborem správy majetku a investic. V září roku 2011 v Tišnově vznikla v rámci komunitního plánování nová pracovní skupina Osoby ohrožené sociálním vyloučením, ve které má o.s. Romodrom svého člena. Nejčastější problematiku jsme zmínili již v textu zabývajícím se popisem této lokality. V této části se zaměřujeme na podrobnější charakteristiku problematiky s konkrétními důsledky. Většina zdejších obyvatel se potýká se sociálním vyloučením kvůli místě jejich bydliště. Uživatelé se často setkávají s předsudky např. u zaměstnavatelů, u kterých se ucházejí o pracovní místo. Stačí zaměstnavateli sdělit, kde člověk bydlí, a hned se změní pohled a jednání zaměstnavatele vůči uchazeči o práci. Tato stigmatizace daná lokalitou, kde člověk bydlí, se objevuje i v Brně. Nejčastějšími problémy tišnovských uživatelů jsou: Dluhy - na nájemném a komunálním odpadu, na elektřině, zdravotním pojištění, pokutách dopravních podniků aj. Stav bydlení v domech v lokalitě je častá plíseň na stěnách, která negativně působí na zdravotní stav obyvatel. Sociální dávky hlavně vyřizování dávek v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). Z dávek státní sociální podpory jsou nejčastěji pobírané: příspěvek na bydlení a příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek. V lokalitě Tišnov shledáváme jako největší dosavadní úspěch pramenící ze spolupráce terénních sociálních pracovnic o.s. Romodrom s uživateli sociální služby udržení bydlení u dvou rodin, kterým hrozilo vystěhování z obecních bytů, a to kvůli dluhům na nájemném a službách spojenými s užíváním bytu. Město uzavřelo s dlužníky splátkový kalendář 26 27

15 a splátky byly nastaveny s ohledem na finanční situaci rodin. Po prvních třech měsících řádného splácením byly uživatelkám vystaveny nové nájemní smlouvy na dobu určitou, čímž uživatelky dosáhly na příspěvek a doplatek na bydlení. Uživatelky dodnes dluh na nájemném splácí a jedna rodina dokonce dostala přidělený byt v lepším stavu. U většiny uživatelů, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, je patrný posun v samostatnosti a schopnosti produktivně komunikovat s úřady. Brno-Židenice Městská část Židenice leží na území Brna, nedaleko centra a současně také nedaleko naší kanceláře. Ve zdejší lokalitě žijí jednotlivci i celé rodiny, které jsou sociálně vyloučené anebo jsou sociálním vyloučením ohroženy. Spousta uživatelů z této lokality se ocitá na hranici chudoby a nejsou schopni z vlastních zdrojů pokrýt ani své základní životní potřeby - jsou odkázáni na čerpání sociálních dávek. S tím souvisí další závažný problém, a to je vysoká nezaměstnanost (a často i nezaměstnatelnost) uživatelů. Ve většině případů mají pouze základní vzdělání a dlouhodobě se jim nedaří sehnat si práci. To je zapříčiněno nejen nízkou či nulovou kvalifikací uživatelů, ale i předsudky ze strany zaměstnavatelů. I když uživatelé chtějí pracovat, není jednoduché jim pomoci práci najít. Většinou si zdejší lidé přivydělávají na černo, tedy v rámci šedé ekonomiky. V Židenicích jsme v prosinci roku 2010 začali monitorovat komerční ubytovnu na ulici Markéty Kuncové, která je situována ve čtyřpodlažním činžovním domě u hlavní silnice. Většina zdejších nájemníků jsou Romové. Je to asi nejproblémovější místo Židenic s největší koncentrací romských obyvatel. Dříve tento dům sloužil jako ubytovna pro zaměstnance Zbrojovky Brno. Protože se jedná o jedno z mála zařízení svého druhu v Brně, které přijímá romské rodiny s dětmi, došlo zde postupem času k nárůstu jejich počtu. Dnes na ubytovně žije přibližně 80 sociálně slabých rodin. Koncentrace takového počtu sociálně slabých rodin s sebou nese časté stížnosti obyvatel sousedních domů. Časté jsou i výjezdy Městské policie, a to hlavně kvůli rušení nočního klidu, vandalizmu a krádežím. nebo vodu. V případě placení nájemného se majitel s nájemníky nepárá - při zpoždění s nájmem jim neprodleně vymění zámky u bytů, aby se tam nájemníci nemohli dostat. Několikrát jsme řešili, aby majitel pustil nájemníky dovnitř, aby si mohli odnést své věci. Cena měsíčního nájemného bytu o velikosti 1+1 včetně dalších plateb se pohybuje od ,- Kč výše. Většina zdejších lidí a rodin nemá jinou možnost bydlení, i když by za takovou cenu mohli být v podnájmu v bytě I. kategorie. Problémem ovšem je, že soukromí majitelé domů Romy ve většině případů nechtějí ubytovat a už vůbec jim nedovolí zřídit si tam trvalé bydliště. Trvalé bydliště je nezbytné pro dosáhnutí na příspěvek na bydlení, který je pro většinu sociálně slabých lidí existenční záležitostí. Od roku 2011 jsme spolupracovali s velkým počtem zdejších obyvatel. Nejčastějšími problémy, které naši uživatelé řešili/řeší, jsou dluhy a exekuce, špatné podmínky bydlení, žádosti o bydlení náhradní, hledání práce, žádosti o dávky státní sociální podpory, sociální péče, dávky v hmotné nouzi, náležitosti ohledně výkonu trestu odnětí svobody, svěření dětí do péče aj. Za dobu našeho působení se hodně našich uživatelů přestěhovalo. Těm šťastnějším jsme našli klasický podnájem, ostatní se přestěhovali na jinou, lepší ubytovnu, s férovějším přístupem a jasně danými platbami. Ubytovna Markéty Kuncové V případě ubytovny v ulici Markéty Kuncové máme bohužel svázané ruce. Všichni víme, jakých nekalých praktik se majitel dopouští na svých nájemnících. Kdybychom tam však poslaly hygienu nebo finanční kontrolu, ubytovna by byla jistě uzavřena. V Brně je tak špatná bytová situace, že by zdejší obyvatelé neměli kam jít a ocitli se na ulici. To nechce dopustit ani městská část Židenice, což si velice dobře uvědomuje majitel ubytovny, který na toto hřeší a dělá si s nájemníky co chce. Kvalita bydlení je naprosto neúměrná ceně nájmů. Dům je ve špatném stavu a nesplňuje hygienické podmínky. Majitel požaduje po nájemnících vysoké nájmy a dokonce si vybírá zvlášť poplatky za elektřinu a vodu. Tyto poplatky nejsou vůbec uvedeny v nájemních smlouvách, a tudíž na ně nemají nájemníci možnost získat příspěvek od státu. Když nájemníci nezaplatí, majitel jim okamžitě vypne elektřinu Jeden z klientských bytů 28 29

16 Kazuistiky Kazuistika první - zaměstnání Paní Jana je žena ve středních letech, která se ocitla úplně sama. O dětech se nikdy nezmiňovala, o nejbližší rodině taktéž ne. Poté, co byl její manžel umístěn do ústavu pro duševně nemocné, byla nucena opustit byt, který předtím společně obývali, a to hlavně kvůli finančním důvodům. Momentálně bydlí v sociálně vyloučené lokalitě v bytě o velikosti 1+1 s malým pejskem. Paní Jana je invalidní důchodce, pobírá příspěvek na péči. Uživatelka je pozitivní osobnost navzdory tomu, co ji v životě potkalo - byla jí diagnostikována rakovina vnitřních orgánů. S chodem domácnosti, venčením a úkony, které není schopna si obstarat sama, jí pomáhaly přítelkyně, velmi zřídka i někdo ze vzdálených příbuzných. Paní Jana naši pomoc příliš nevyhledávala. Jen nárazově se přišla zeptat na nabídky práce. Vždy se jevila jako samostatná a silná žena. Nedávno se na ulici potkaly společně s terénní sociální pracovnicí a probíraly její aktuální situaci. Uživatelka terénní sociální pracovnici pozvala na návštěvu na následující den, kdy pracovnici vylíčila celou situaci. Majitelka bytu ji chtěla do týdne vystěhovat kvůli dlužnému nájemnému. Finanční příjem paní Jany se rovnal nákladům na bydlení, proto se uživatelka v minulosti pokoušela s majitelkou domluvit na tom, zda by jí umožnila na adrese zřídit trvalé bydliště, aby měla nárok na příspěvek na bydlení. Majitelka jí nevyhověla. Pracovnice s uživatelkou probrala možnosti řešení situace a na základě přání uživatelky telefonicky kontaktovala majitelku bytu. Pokoušela se jí vysvětlit, že zdravotní stav paní Jany je natolik vážný, že není schopna se fyzicky přestěhovat, a žádala ji, aby ji v bytě ještě minimálně měsíc nechala, než si najde jiné bydlení s tím, že vzniklý dluh jí uživatelka ve splátkách splatí. Majitelka byla ale nekompromisní a trvala na svém. Paní Jana se na pár dní přestěhovala nedaleko k sestřenici. Během této doby nás intenzivně a pravidelně navštěvovala a sama si hledala podnájem. Protože věděla, že není schopná ze svého měsíčního příjmu byt utáhnout sama, sháněla se i po práci. Na pracovním trhu měla docela velké šance díky svému vzdělání a praxi. Po několika dnech se opět kontaktovala s majitelkou původního bytu a nakonec se jí přece podařilo ji přesvědčit, aby mohla v bytě zůstat. K tomuto rozhodnutí přispěl fakt, že si uživatelka našla práci na zkrácený úvazek, a navíc si splnila sen pracuje s dětmi, jak si to vždy přála, a to konkrétně jako pedagogická asistentka romského dítěte na základní škole. Paní Janu tak doslova potkalo štěstí v neštěstí. Kazuistika druhá - bydlení Paní Dana je naší uživatelkou téměř od začátku projektu. Mezi její zakázky patřila primárně bytová problematika. Rodina skládající se ze dvou dospělých a osmi dětí se tísnila v obecním bytě o velikosti 1+1, kde navíc měla uzavřenou pouze podnájemní smlouvu, nájemce se v bytě nezdržoval. Uživatelka podala žádost o pronájem obecního bytu do klidnější okrajové části Brna. K žádosti společně s pracovnicí o.s. Romodrom doložily veškeré potřebné dokumenty nutné k zařazení do komise. Paní Dana zvažovala i jiné varianty bydlení. Společně s pracovnicí hledaly podnájmy u soukromníků, kde se setkaly s arogancí, nevstřícným chováním a diskriminací. Paní Dana se nevzdávala, zvažovala různé varianty řešení situace a zjišťovala nabídky bydlení. Kontaktovaly se i azylové domy pro rodiny. Na čas se uživatelka odmlčela a kontaktovala nás až ve chvíli, kdy došlo k vystěhování z bytu. Nájemce obecního bytu, který byt rodině pronajímal, totiž neplatil nájemné a služby související s užíváním bytu, které mu rodina paní Dany pravidelně odesílala. Paní Dana s manželem a dětmi byli nuceni byt opustit a přesunuli se nedaleko k babičce, která jim poskytla dočasný azyl. Starší děti se zdržovaly u sestry, protože v bytě babičky nebyl dostatek místa pro všechny. V této době uživatelka začala velmi intenzivně hledat podnájmy. V lokalitě vlastní nájemní domy několik soukromníků, kteří pronajímají byty převážně Romům. Z velké části se jedná o byty buď v havarijním stavu, nebo o byty s přemrštěným nájemným, kde majitelé vydělávají na těch nejchudších. Rodina se sice potýkala s dluhy a pohledávkami, ale protože si manžel uživatelky nelegálně přivydělával jako pomocný dělník, nepatřila mezi nejchudší. Po několika neúspěšných telefonátech majitelům bytů bylo s paní Danou dohodnuto, že společně s terénní sociální pracovnicí založí a bude majitele kontaktovat elektronicky, což se ukázalo jako dobrá cesta. Druhý den po zřízení ového účtu si majitel s manželi domluvil schůzku, na kterou je doprovodila pracovnice, samotné domluvy s majitelem se však neúčastnila. Manželé byli srozuměni s tím, že bez počátečního finančního vkladu do kauce a nájemného byt jen stěží seženou, proto si peníze odkládali již v minulosti a mohli si dovolit kauci složit ihned, což udělali a zajistili si tak rezervaci bytu. Nedávno se do nového bytu přestěhovali. Byt je sice třeba zrekonstruovat a opravit po předchozích nájemnících, to ale není pro rodinu paní Dany problém. Všichni se radují, že jsou konečně ve svém a větším bytě, ve kterém si mohli nahlásit i trvalý pobyt. Kazuistika třetí - sociální dávky Paní Vlasta patří k uživatelům, kteří si většinu záležitostí dokážou vyřídit sami a na nás se obrací v případě, kdy si není jistá svým postupem nebo postupem někoho jiného. Dříve se nám podařilo víceméně úspěšně vyřešit několik jejích zakázek. V srpnu však přišla s požadavkem, se kterým se na nás v průběhu roku 2012 setkáváme poměrně často. Již měsíc čeká na rozhodnutí úřadu práce, zda jí přispějí jednorázovou dávkou na pořízení zdravotní matrace pro jejího syna. Dítě má hendikep, kvůli kterému mu byla ošetřující lékařkou důrazně doporučena právě ona zdravotní matrace. Uživatelka si tedy požádala o dávku mimořádné okamžité pomoci, protože nemá dostatek peněz na celou kupní cenu. Průtahy ve správním řízení o nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi se ve větší či menší míře vyskytují od začátku letošního roku. Terénní sociální pracovnice se byla již dříve informovat na oddělení pomoci v hmotné nouzi, kde jí bylo řečeno, že pracovnice se snaží rozhodnutí vydávat co nejrychleji, a že jsou pod tlakem, a to nejen jednotlivých uživatelů. Následně se pracovnice byla informovat na úřadě ombudsmana na to, jakým způsobem může jeho úřad uživatelům pomoci. Z těchto informací vycházela také při řešení zakázky paní Vlasty. Nejdříve se společně s uživatelkou pokoušela o telefonický kontakt s vedoucí příslušného oddělení, což se opakovaně nepodařilo. Uživatelka se sama vydala za vedoucí oddělení, aby zjistila, v jakém časovém horizontu bude rozhodnuto. Zároveň ji pracovnice odkázala na úřad ombudsmana, kde může podat podnět a stěžovat si na průtahy správního řízení. Při další schůzce paní Jana pracovnici informovala o tom, že byla u ombudsmana a podala stížnost na průtahy při rozhodování o ne/přiznání dávky. Zároveň se jí nepodařilo sejít s vedoucí oddělení pomoci v hmotné nouzi. Na návrh uživatelky se s pracovnicí společně vypravily za vedoucí oddělení osobně. Po projednání případu vedoucí oddělení slíbila, že se pokusí záležitost vyřešit co nejdříve, a pošle příslušnou sociální pracovnici na šetření do domácnosti uživatelky

17 Terénní sociální pracovníci mohou často sloužit jako zprostředkovatelé kontaktu uživatelů s návaznými institucemi. Zároveň mají někdy uživatelé dojem, že po doprovodu pracovníků se jejich zakázky pohnou směrem kupředu. To se stalo v uvedeném případě. Kazuistika čtvrtá výchova dítěte, jeho příprava na školní docházku Paní Milada, vyrůstala ve společné domácnosti s matkou, otcem a dalšími osmi sourozenci. Je nezaměstnaná, bez vzdělání, základní školu nedokončila. V současnosti žije ve společné domácnosti s druhem v rodinném domě a společně vychovávají své tři děti, a to dcery ve věku 14 a 12 let a syny ve věku 9 a 6 let. Druh je nezaměstnaný, je závislý na alkoholu. O výchovu a vzdělávání dětí se stará především paní Milada. Je znatelné, že s přibývajícím věkem dětí je toho na ni mnoho. První tři děti zvládají školní docházku v rámci svých možností, mají spoustu kamarádů, a to jak Romů, tak i dětí z většinové společnosti. Paní Milada má výchovné problémy s mladším synem. Současně je nutné zmínit, že děti paní Milady nemají základní hygienické návyky, rodina nevytváří prostředí pro denní rituály. Tento stav je výsledkem nevyhovujícího sociálního prostředí, zanedbání výchovy a nedostačujících rodinných vzorů. V důsledku výše uvedené situace nastal velký problém v oblasti vzdělávání mladšího syna, konkrétně v zahájení povinné školní docházky. Paní Milada neumístila svého mladšího syna do mateřské školy, dítě nemělo možnost si zvyknout na pravidelný rytmus ve dni a začít se učit zvládání odloučení od mámy. Nenastoupil do vzdělávací instituce ani v šesti letech, kdy paní Milada zapomněla na zápis dítěte do první třídy. Díky tomu, že syn neměl příležitost navštěvovat takové sociální prostředí, ve kterém by se setkal se svými vrstevníky a dospělými osobami mimo své nejbližší sociální okolí, nikdo nevěděl (anebo neřešil), v jak zanedbaném stavu se chlapec nachází. Paní Milada začala situaci ohledně jejího nejmladšího syna řešit až v době, kdy ji na vzniklou situaci upozornil sociální odbor. Vzhledem k tomu, že synovi paní Milady nebyl povolen odklad povinné školní docházky, o který paní Milada ani nezažádala, musel dle zákona nastoupit do prvního ročníku základní školy. Na základě neznalosti školního prostředí, příliš velké fixace na matku a rodinné prostředí a celkové nezralosti dítěte doporučilo vedení školy matce, aby byl syn vyšetřen u dětského psychologa v Pedagogicko-psychologické poradně. Z vyšetření vyplynulo, že je velmi zanedbaný v oblasti výchovy, nezralý, jeho mentální věk je roven věku dvouletého dítěte, chlapec nezná základní pojmy, nezná částí těla, neví, jak se celým jménem jmenuje, kde bydlí, kolik mu je let, nezná barvy, neumí počítat apod. Na doporučení dětského psychologa je pro chlapce nutný odklad školní docházky. Po více jak měsíci se paní Miladě za pomoci sociálních pracovnic podařilo syna umístit do přípravného ročníku základní školy praktické. Nyní je na paní Miladě, aby přijala myšlenku, jak je pro syna vzdělávání důležité a aby syna pravidelně každý den do školy doprovázela, a to i přesto, že se škola nachází mimo jejich bydliště. Kazuistika pátá - osvojení vnoučat V březnu přišla uživatelka s jasným požadavkem osvojení dvou dětí, které má svěřeny do výchovy. Uživatelka je babičkou těchto dětí, proto jsme jí vysvětlili, že bohužel není možné, aby si dítě osvojila jeho babička. Nabídli jsme jí další varianty, které by byly v tomto případě přijatelné, ale uživatelka stále trvala na tom, že si chce děti osvojit. Pomocí rozhovoru se nám podařilo zjistit, že důvody pro trvání na tomto způsobu náhradní rodinné péče jsou dle uživatelky v zájmu dětí. Rodiče dětí, ať už uživatelčini potomci, tak i jejich partneři o děti nejeví opravdový zájem a navíc je většina z nich ve výkonu trestu odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost. Uživatelka byla velmi zmatená a nedůvěřivá, nebyla si jistá, zda nám může věřit, protože naše tvrzení byla údajně v rozporu s tvrzením sociální pracovnice z městské části. Ihned jsme jí nabídli doprovod k pracovnici, která má v obci na starosti náhradní rodinnou péči. Uživatelka nabídky využila. Poté, co ji terénní sociální pracovnice doprovodila a projevila zájem o řešení uživatelčiny zakázky, si začala získávat její důvěru. Od sociální pracovnice na oddělení náhradní rodinné péče se uživatelka dozvěděla o dalších možnostech, které jí nebyly doposud nabídnuty a byla jí potvrzena informace o nemožnosti osvojení vnoučat. Zároveň byla seznámena s následky nabízených variant. Tyto varianty při další schůzce s pracovnicí probíraly a uživatelka si ujasnila, co je jejím cílem, co je v zájmu dětí, a následně se rozhodla. Velmi přínosným se v tomto případě stalo to, že uživatelka měla možnost ověřit si své možnosti u terénní sociální pracovnice o.s. Romodrom i u sociální pracovnice na oddělení náhradní rodinné péče. Každá pracovnice podala informace trochu jiným způsobem, což vedlo k tomu, že uživatelka získala ucelené informace a navstupovala si všechny informace, které potřebovala k řešení své zakázky. Povinností paní Milady je zažádat o přijetí syna do předškolního vzdělávání ve formě mateřské školy či přípravného ročníku základní školy, tedy vhodným a přiměřeným způsobem zahájit výchovně-vzdělávací dráhu dítěte. Vzhledem k tomu, že tato situace nastala v době, kdy mateřské školy mají plný stav, a syn je oproti vrstevníkům v opožděném vývoji, nezbývá paní Miladě nic jiného než najít pro chlapce speciální vzdělávací instituci, kde bude mít dostatek prostoru a péče, aby se jeho výchovně-vzdělávací profil zlepšil a aby mohl příští rok nastoupit do základní školy

18 Shrnutí závěrů projektu Projekt v rámci financování ESF byl plánován na 26 měsíců. Od roku 2011 se podařilo rozšířit činnost terénní sociální práce do dvou nových lokalit, Zastávky u Brna a Tišnova. V obou začaly pracovat čtyři terénní sociální pracovnice a jedna krajská vedoucí - koordinátorka projektu. Celý tým se pak zúčastňoval pravidelných porad, supervizí a vzdělávacích aktivit. Pracovnice se samy podílely na vytvoření metodik a standardů kvality, které byly sepsány na základě výkonu přímé práce s uživateli sociální služby. Občanské sdružení Romodrom bude ve výše uvedených lokalitách poskytovat sociální službu Terénní programy i po skončení tohoto projektu (s ohledem na výši získaných dotací). Důvodem pro toto rozhodnutí je nejen povinnost zajištění udržitelnosti projektu, ale i kladné hodnocení dopadu stávajícího projektu do života cílové skupiny, a to jak ze strany uživatelů a veřejnosti, tak i obcí a kraje. Přínosem projektu bylo i navázání funkční spolupráce s jinými neziskovými organizacemi poskytujícím sociální služby stejné cílové skupině. Srovnání lokality před a po působení domovníka Na následujících fotografiích je zachycen stav lokality Zastávky u Brna v úvodu zahájení realizace projektu ve srovnání s lokalitou v průběhu realizace projektu a při jeho ukončování, jak již bylo popsáno v předchozím textu. Obecně lze konstatovat, že sociální služba Terénní programy je jednou z nejefektivnějších sociálních služeb poskytovaných v rámci řešení problematiky sociálního vyloučení, a to bez ohledu na to, zdali je tato služba realizována v malých obcích či velkých městech. Míra efektivity poskytované služby je úzce provázána s postoji představitelů místních samospráv, na jejich vůli a odvaze situaci sociálně vyloučených občanů řešit, a otevřít se novým podnětům a metodám práce zvenčí. Obr Problematika osob zasažených sociálním vyloučením je natolik závažná a spletitá, že je pro její řešení často potřebné využít celé široké škály možností, kterými disponují nestátní neziskové organizace a místní samosprávy, případně státní správa. Bez této součinnosti si efektivní řešení problematiky sociálního vyloučení nelze představit. Tato publikace si mimo jiné kladla za cíl srovnat počáteční stav před zavedení institutu terénní práce se stavem koncovým. Lze bezpochyby konstatovat, že ve všech lokalitách byla realizována intenzivní terénní práce postavená Obr. 2 na individualizaci podpory uživatelů sociální služby, navázána spolupráce s obcemi či městem a prohloubena či vybudována spolupráce s uživateli daného programu. V lokalitě Zastávka a Tišnov bylo nastavena kladná spolupráce s obecními úřady a jejich pracovníky, obce se měly možnost seznámit s funkcí terénního pracovníka a jeho náplní a systémem práce. Práce v těchto nových lokalitách probíhala intenzivně a cíleně na nejpalčivější problematiku, kterou uživatelé programu v dané lokalitě řešili. Lze konstatovat, že se nám během realizace projektu podařilo získat důvěru obcí, kde dosud takto intenzivní terénní program nefungoval, a navázat spolupráci s uživateli, kteří dosud spolupracovat na řešení své tíživé situace nechtěli či nevěděli, kam se obrátit. Důležitou součástí práce terénních sociálních pracovnic bylo motivování uživatelů k rozhodnutí řešit případné problémy místo nespoléhání se na to, že když problémy řešit nebudou, tak buď zázrakem zmizí či to nějak dopadne, a pak samotné poskytování sociální služby terénní programy. V několika případech se prostřednictvím spolupráce mezí terénní sociální pracovnicí a uživateli služby podařilo plně stabilizovat situaci jednotlivce či rodiny. Terénní program stávajícího rozsahu a intenzity se nám jeví jako funkční nástroj předcházení sociálnímu vyloučení. Obr. 3 35

19 36 37

20 Historie, současnost a budoucnost Romů Ing. Karel Holomek Tato část Analýzy byla zpracována se zaměřením na okrajové části Brna a blízké obce jako Zastávka a Tišnov, a s ohledem na terénní sociální práci pracovníků neziskové nestátní organizace o.s. Romodrom. Prezentuje zejména historický exkurz do tématiky zachycující vývoj Romů v období před druhou světovou válkou až do současnosti a názorně ilustruje kauzalitu sociálního vyloučení a chudoby u části romské populace. Historie Romů obecně před 2. světovou válkou Romové, žijící na území dnešní jižní Moravy, severní části Rakouska a jihozápadní části Slovenska, žili převážně na venkově. Tvořili jednolitou národnostní skupinu mluvící stejným jazykem. Tyto dvě skutečnosti jsou zásadní odlišností oproti poválečnému vývoji, kdy se Romové, ve snaze najít si práci (a podle zásad řešení problematiky Romů komunistickou nomenklaturou), stěhovali především z východního Slovenska téměř výhradně do průmyslových oblastí severní Moravy a Čech. Slovenské úřady se tak snadno zbavovaly dosud neřešeného problému a dělaly to i za cenu příslibů odměn, které skutečně vyplácely při odstěhování Romů. Druhou odlišností byla struktura romského obyvatelstva. Zatímco před 2. světovou válkou zmíněné oblasti Moravy, Rakouska a Slovenska a v menší míře Čech, byly osídleny výhradně skupinou původních moravských a českých Romů, po válce se objevují ve vlnách Romové nejčastěji z východního Slovenska, ale i Maďarska. Ti nahrazovali původní moravské a české Romy, téměř vyvražděné v koncentračních táborech 3. říše. Jejich genocida byla v prostoru protektorátu Bo hmen und Mähren (Čechy a Morava) zahájena okamžitě, zatímco zásah do osudu slovenských Romů nacisté odložili, protože Slovenský štát se stal v období 2. světové války součástí třetí říše. Zmíněné dvě zásadní odlišnosti měly rozhodující vliv na mnoho oblastí života společnosti, a to jak na způsob života Romů samotných, tak i na jejich vnímání okolní většinovou společnosti. Skupina moravských Romů se již v průběhu 30. let 20. století poměrně úspěšně integrovala do venkovské společnosti. Byli levnou pracovní silou pro místní sedláky, objevovali se romští kováři, kteří sedlákům dodávali potřebné pomůcky pro zemědělství, někteří z nich se stali Skupina kočovných balkánských Romů, patrně Uhry, kolem r Foto: R. Bruner-Dvořák, ze sbírky Muzea romské kultury koňskými handlíři, podomními obchodníky s textilem a s nabídkou řemeslných služeb, jako oprav hrnců, broušení nožů a podobně. Z romských osad, kterých bylo ještě před válkou na jihovýchodní Moravě na 25, se postupně některé rodiny dostávaly do mateřských obcí, kde děti měly povinnou školní docházku. Ta pro ně v osadách neexistovala ještě do počátku války. Avšak přestěhováním dle zákona do školy chodit musely, a tak se objevovaly první případy romských vzdělanců, z nichž někteří, dost výjimečně a jednotlivě, získávali i vysokoškolské vzdělání. Tento úspěšný vývoj byl válkou přerušen a skončil nadobro v okamžiku, kdy o něčem podobném slovenští Romové, pozdější osídlenci českých krajin, nemohli ani snít. Tomuto celkem úspěšnému vývoji napomohly reformy císařovny Marie Terezie, které původně kočovné skupiny Romů usazovaly na šlechtických sídlech a měnily tak jejich zaběhlý způsob kočovného života směrem k usedlému. Nepříliš početné skupiny olašských Romů nadále kočovaly až do konce 60. let. Tento způsob života umožňoval Romům celkem přijatelné přežívání, polnosti i les skýtaly dobrou možnost obživy i při bídných příjmech jejich rodin, byť nepochybně formou polního pychu. Sedláci ho přijímali s nelibostí, brali ho jako nevyhnutelný, a neznamenal žádné příliš velké problémy ve vzájemném soužití. Romové nadále střeží svoji oddělenost od většinové společnosti a do svých struktur nikoho dalšího nevpouštějí. Uchovávají si tím i svoji tradiční kulturu, zvyky a morálku podle svých představ a dlouholetých udržovacích rituálů. To vše bylo válkou a dalším vývojem změněno, nikoliv k lepšímu. Situace na jihovýchodní Moravě před válkou Na jihovýchodní Moravě, v oblasti moravského Slovácka k hranicím Slovenska a dále na sever až k Brnu, existovalo nejmén ě 25 romských osad, poblíž nebo na hranicích mezi většími vesnicemi nebo městy. Otec autora tohoto textu 17 pochází z podobné osady mezi Svatobořicemi a Kyjovem, příznačně nazvané Hraničky. Podobné osady se nacházely i poblíž Brna, například Oslavany, Brno-Černovice a jiné. Jejich obyvatele tvořili členové z několika příbuzných nebo nějakým způsobem blízkých rodin a čítaly kolem stovky obyvatel. V čele stál starosta, nazývaný Romy čhibalo, jinde paňalo. V těchto místech se i v současnosti nachází většinové obyvatelstvo, které ještě nese povědomí o příslušnosti Romů k jejich krajině. I některé romské rodiny, jejichž zbytky zázračně přežily, zde našly svůj životní prostor. Jsou integrovány do společnosti a stávají se tak dobrým příkladem života pro přistěhovalé Romy. Mohou sloužit pro uvědomění obyvatelstva většiny, že žádný romský problém není neřešitelný a že tu je vždy cesta, jak ho alespoň vyhovujícím způsobem pro všechny řešit a vyřešit. Což ovšem stále zůstává v rámci nesplněných snů. Tyto integrované rodiny platí daň za přepych integrace ztrátou mnoha po staletí užívaných zvyků a tradic. Jednou je i ztráta živého užívání romského jazyka romaňi čhib. 17 Tomáš Holomek - první romský právník v bývalém Československu. Romské matky s dětmi, kolem r Foto: K. Dvořák, ze sbírky Muzea romské kultury 38 39