B e z P R Á C E? 1) TÉMA JAKÉ JSOU MOŽNOSTI, KDYŽ JSME BEZ PRÁCE? CO ZNAMENÁ PRACOVAT?

Transkript

1 B e z P R Á C E? Obsah: 1) TÉMA JAKÉ JSOU MOŽNOSTI, KDYŽ JSME BEZ PRÁCE? CO ZNAMENÁ PRACOVAT?...1 2) TÉMA - KDE SE DÁ PRACOVAT PŘEHLED PRACOVNÍCH MOŽNOSTÍ...2 3) TÉMA HLEDÁNÍ PRÁCE...3 4) TÉMA MOTIVAČNÍ DOPIS (PRŮVODNÍ DOPIS)...7 5) TÉMA ŽIVOTOPIS...9 6) TÉMA - KOMUNIKACE ) TÉMA - PRACOVNÍ POHOVOR ) TÉMA - PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA ) TÉMA JAKÉ JSOU MOŽNOSTI, KDYŽ JSME BEZ PRÁCE? CO ZNAMENÁ PRACOVAT? Co znamená chodit do práce? Kvůli čemu chcete chodit do práce? Proč chcete pracovat? Mít práci a chodit do práce je pro mnoho lidí velice důležité. Je to možnost, jak dělat něco užitečného, něco, co nás baví, můžeme být v kolektivu pracovat s kolegy, vyděláme si peníze, za které si budeme moci něco koupit... Práce ale není pouze zábava. Když chceme chodit do práce, musíme si uvědomit, že tam také budeme muset něco dělat pro zaměstnavatele (např. kuchař musí vařit, uklízečka musí uklízet např. vytírat apod.). Na začátku si tedy musíme rozmyslet, co vše nám práce přinese. Jaké máte možnosti, když jste bez práce? Můžete se smířit s tím, že žádnou práci nenajdete, můžete ale také práci hledat (buď ve svém oboru, nebo mimo svou kvalifikaci), můžete hledat i např. dočasnou brigádu, nebo se nějak dále vzdělávat (na škole nebo rekvalifikačním kurzu). Pokud uvažujete nad hledáním zaměstnání, zamyslete se nad tím, co děláte rádi (např. ve volném čase), co vás baví, co umíte, co vám jde, co můžete dělat (např. pracovat s počítačem, utírat prach, jakou máte školu nebo kurz, jakou máte praxi atp.) Pokud si nejste jistí, co přesně byste chtěli dělat, může vám pomoci odpovědět si na následující otázky 1) Co děláte rádi, co vás baví? 2) Co umíte? Máte nějaké speciální dovednosti? (např. umíte pracovat na počítači, umíte cizí jazyk) Jakou máte školu a kurzy? 3) Chcete pracovat v oboru, který jste vystudovali? V jakém oboru chcete pracovat? Co přesně chcete dělat? 4) Co můžete dělat? Máte nějaké zdravotní omezení pracovních podmínek? (např. můžete pracovat na zkrácený úvazek apod.) 5) Co už jste zkoušel dělat? Jakou máte praxi nebo pracovní zkušenosti? 6) Kolik hodin denně chcete pracovat? Kolik dní v týdnu chcete pracovat? 7) Chcete pracovat dopoledne (do oběda), odpoledne (po obědě), večer, v noci? 8) Kde byste chtěli pracovat? Chcete pracovat venku? 9) Kolik času jste ochotní strávit na cestě do práce? Jak daleko chcete a můžete dojíždět? 10) Chcete pracovat sami nebo chcete být v práci s kolegy a s kolika? 11) Kolik si chcete nebo potřebujete vydělat peněz? 12) Máte rádi akci nebo klidné prostředí? 13) Co byste nejvíc chtěli dělat a proč? 1

2 2) TÉMA - KDE SE DÁ PRACOVAT PŘEHLED PRACOVNÍCH MOŽNOSTÍ Denní centra a stacionáře Nejedná se přímo o zaměstnání. Denní centra a stacionáře fungují spíše jako pravidelné volnočasové aktivity. Můžete se zde naučit základní sociální dovednosti (např. komunikovat, dodržovat společenská pravidla). Cílem je vyplnění volného času a nácvik nových dovedností (vč. pracovních např. práce s keramikou apod.). Je vám poskytována intenzivní podpora. Za službu se platí a obvykle nedostáváte žádnou mzdu. Chráněné dílny Chráněné dílny jsou pracoviště pro lidi s postižením, jsou zde specifické podmínky např. vyšší podpora na pracovišti ze strany zaměstnavatele. Pracovníci mají smlouvu, dostávají mzdu, musí plnit své povinnosti. Nevýhodou může být to, že některé chráněné dílny jsou provozovány z dotací, po snížení dotací, může dojít k zrušení dílny. Přechodné programy Nejčastěji se jedná o kavárny, ale může jít o jakoukoli pracovní činnost. V praxi to funguje tak, že člověk se znevýhodněním, který nemá pracovní zkušenosti, se přihlásí do tréninkového programu, ve kterém se může po omezenou dobu učit a trénovat pracovní dovednosti. Je zde poskytována intenzivní podpora, obvykle se dostává odměna. Výhodou je možnost tréninku konkrétních pracovních dovedností v chráněném prostředí. Na druhé straně je to však časově omezená služba, nejčastěji se zaměřením na obory, ve kterých pak nemusí být snadné nalézt uplatnění. Chráněné pracovní místo Místo pro člověka s postižením na běžném pracovišti, kdy zaměstnavatel uzavře dohodu s úřadem práce. Zaměstnavatel může dostávat příspěvek na mzdu zaměstnance. Přestane-li zaměstnavatel dostávat příspěvek, může se stát, že místo nebude moci dále zajistit. Pracovní rehabilitace Člověk se zdravotním postižením může požádat na úřadě práce o tzv. pracovní rehabilitaci, v jejímž rámci úřad práce poskytuje poradenství, rekvalifikaci, pomoc s nalezením a udržením pracovního místa. Bohužel v současnosti je to poněkud zdlouhavý a komplikovaný proces, který nemusí přinést očekávané výsledky. Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání je služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí (na otevřeném trhu práce) a potřebují k tomu intenzivnější podporu. Lidé v podporovaném zaměstnávání nepracují, ale práci hledají a s tím jim pomáhá pracovní konzultant/ka. Klienti si v průběhu služby vytvoří představu o práci, kterou by chtěli dělat, učí se práci hledat (jak se hledá, co je to inzerát, životopis, pohovor apod.). Podpora je poskytována i po nalezení zaměstnání formou asistence na pracovišti (pomoc při zapracování), nebo konzultací (kde se mluví o tom, jak to v práci jde). Cílem je osamostatnění klienta v zaměstnání. Běžné zaměstnání Práce na otevřeném pracovním trhu za běžných podmínek. Člověk nepotřebuje žádnou zvláštní pomoc a podporu při hledání a udržení si práce, resp. to zvládne s pomocí svého nejbližšího okolí (rodičů, přátel apod.). 2

3 3) TÉMA HLEDÁNÍ PRÁCE Mít zaměstnání není tak samozřejmé, jak by se zdálo. Proto pro získání zaměstnání musíme vynaložit určité úsilí a podniknout kroky, které povedou k úspěšnému nalezení práce. Kde se dá práce hledat? V novinách, časopisech, na internetu (personální portály, personální agentury), na vývěskách (např. na úřadech práce), přes rodinu a známé. Rodinu a známé je vhodné využít, protože se můžeme dozvědět bližší (neformální) informace o nabízeném místě, jak to ve firmě chodí apod. Výhodou je, že se můžeme dozvědět předem o volném místě (ještě než, je nabídka inzerována), máme tak velkou šanci být mezi prvními uchazeči o práci. Mimo klasické hledání v nabídkách práce je možné přímo oslovit zaměstnavatele, jestli by neměl volné místo, které nás zajímá (informace o zaměstnavateli a kontakt na něj můžeme najít na internetu nebo ve Zlatých stránkách). Tisk Práci je možné hledat v inzerátech v novinách a časopisech. Přehledně jsou nabídky rozděleny do jednotlivých rubrik např. v Annonci, ale jsou i další noviny či časopisy (různé regionální noviny, odborné časopisy s určitým oborovým zaměřením ad.), kde se dá hledat práce. Inzertní a regionální noviny bývají k dispozici k přečtení v knihovnách. Nevýhodou je, pokud nemáme přístup do knihovny, že musíme za noviny zaplatit. Také se stává, že inzeráty jsou zastaralé a místa obsazená. Internet Na internetu můžeme najít spoustu pracovních nabídek (zaměstnavatelů, personálních agentur). Výhodou internetu je velké množství nabídek, dále možnost zvolit si kritéria, podle kterých práci hledáme (např. úvazek, obor, pracovní pozice...). Pokud máte připojení k internetu, informace o nabídkách najdete v kteroukoli hodinu, snadno si můžete při nalezení nabídky vyhledat i další informace o firmě. Je spousta portálů, na kterých se dá práce hledat, pokud neznáte přesnou adresu, je možné zadat klíčové slovo (např. práce, volná místa) přímo do vyhledávače (např. seznam, centrum, google apod.). Pro hledání na internetu je potřeba umět pracovat s počítačem. I na internetu můžeme narazit na staré inzeráty. Kde se dá hledat práce na internetu? Vývěsky Pravidelně zveřejňují nabídky úřady práce, mnohdy můžeme vidět i různé nabídky vylepené např. v hromadných dopravních prostředcích, na ulicích ap. Zaměstnavatelé Dalším způsobem, jak najít nové zaměstnání, je přímo oslovit potenciálního zaměstnavatele. Najdeme si informace o firmě, která by nás zajímala (např. na internetu nebo ve Zlatých stránkách) a zaměstnavatele 3

4 kontaktujeme. Zeptáme se, zda nenabízí volné místo, popř. zaměstnavateli sdělíme naši konkrétní nabídku (např. formou motivačního dopisu s životopisem), můžete zkusit i zatelefonovat. Nevýhodou je, že nereagujeme přímo na nabídku zaměstnavatele, a proto nebývá tento způsob hledání tak úspěšný. Ale i tak, pokud máme opravdu velký zájem o nějakou konkrétní práci, v konkrétní firmě, to za několik pokusů stojí. Kdo může s hledáním práce pomoci? Známí Jednou z nejčastějších možností, na koho se při hledání zaměstnání obrátíme, jsou naši známí. Mohou nám pomoci přímo s hledáním práce, poradit, podělit se o svoje zkušenosti, popř. doporučit nás na nějaké místo přímo na jejich pracovišti. Ne vždy se však můžeme na naše známé obrátit s tím, aby nás doporučili (ne vždy v jejich firmě někoho hledají). Musíme se tedy snažit v hledání práce i my sami. Úřady práce Další možností, kam se při hledání zaměstnání obrátit, jsou úřady práce. Úřady práce poskytují informace o volných pracovních místech, mohou nabídnout bezplatnou rekvalifikaci (vzdělávací kurz), poskytují za určitých podmínek podporu v nezaměstnanosti (finanční podpora pro uchazeče o zaměstnání). Pokud se registrujete na úřadě práce, musíte chodit pravidelně na schůzky. Nevýhodou je, že práci za vás hledají úředníci, nabízená práce tak nemusí odpovídat vašim představám a kvalifikaci, proto je vhodné při hledání práce vynaložit i své úsilí (a hledat práci i sám např. v novinách a na internetu). Agentury podporovaného zaměstnávání Podporované zaměstnávání je služba pro lidi se znevýhodněním či postižením, kteří potřebují při hledání a udržení zaměstnání dlouhodobější a intenzivnější podporu. Probíhají pravidelné schůzky, kde se hledá práce, a také skupinové schůzky, kde se schází uživatelé služby a vyměňují si svoje zkušenosti. Podpora je poskytována nejen při hledání práce, ale i po jejím nalezení (buď formou konzultací, např. jak to v práci jde, nebo i přímo na pracovišti). Výhodou je, že je tu prostor věnovat se tomu, co přímo potřebujete (učíte se např. hledat práci na počítači, v novinách, psát životopis, telefonovat atp.). Na druhé straně ale za vás nikdo nedělá všechno, musíte se také sám při hledání práce snažit. Personální agentury Agentury mívají velké množství nabídek práce, které jim zadávají přímo zaměstnavatelé. Nechodíte na pravidelné schůzky, pouze dáte agentuře své osobní údaje, životopis a kontakt. A čekáte. Agentura hledá práci v nabídkách od zaměstnavatelů. Když nabídka vyhovuje vašim požadavkům, agentura vás kontaktuje. Tato služba je placená. Pokud chcete využít služeb personálních agentur, je dobré si vybrat maximálně 5 agentur, které nabízejí práci v oboru, ve kterém chcete pracovat. Jak poznat špatný/dobrý inzerát? Jaké informace by měly být v dobrém (nepodvodném) inzerátu? Dobrý inzerát V dobrém inzerátu by měly být hlavně informace o nabízené práci název pozice (např. kuchař, pomocný kuchař, uklízečka atp.), popř. i stručný popis náplně práce (např. příprava salátů, příprava těstovin, úklid společných prostor panelového domu atp.), dále např. pracovní doba (pondělí až pátek, ranní směna, od 8:00 do 16:30 hodin atp.). Měl by být uveden název firmy a kontakt, místo, kde bude práce vykonávána, odpovídající mzda. V poslední době se stává, že i v dobrém inzerátu nejsou všechny informace. Pokud vás inzerát zaujme, je dobré se zeptat na informace, které v inzerátu chybí. Jestliže vám je zaměstnavatel sdělí, nemusí se jednat o podvod. Pokud vám však moc informací nechce říci a vyhýbá se odpovědím na vaše otázky, bude to nejspíš podvodný inzerát. 4

5 Nedůvěryhodný inzerát Jaké inzeráty jsou nedůvěryhodné? Pokud v inzerátu nejsou konkrétní informace (např. není napsáno, o jakou práci se jedná), nabízí příliš velké výhody a vysoký výdělek, není uveden (nebo sdělen) název firmy, zaměstnavatel chce nějaké vstupní poplatky nebo koupi zboží, zaměstnavatel nechce osobní setkání, nebo pokud se jedná o diskrétní služby či podomní prodej. Když chci podat vlastní inzerát... Jaké informace by měly být v inzerátu, který chci podat, když hledám práci? Do inzerátu bychom měli napsat ty informace, které budou zajímat zaměstnavatele, který si inzerát bude číst. Jaké informace zaměstnavatele zajímají? Hlavně informace o nás a informace týkající se práce, o kterou máme zájem. Důležité je napsat, jakou práci hledáme (co chceme dělat, na jaký úvazek, kdy můžeme nastoupit), jaké máme zkušenosti, praxi, dovednosti (např. jazykové, počítačové), vlastnosti, jaké máme vzdělání, údaje o zdravotním stavu. Informace o zdravotním stavu můžeme napsat do inzerátu nebo o nich mluvit až po telefonu nebo na pohovoru. Vždy je ale potřeba myslet na to, abychom o svém stavu mluvili pozitivně. Říkat tedy, co mohu, popř. když něco nemohu, nabídnout jinou možnost, jak to mohu nahradit, vyřešit apod. Měli bychom také uvést na sebe kontakt (např. jméno, telefon, ), aby v případě zájmu nás mohl zaměstnavatel kontaktovat. Jak můžu odpovídat na inzerát? Písemně Písemná odpověď na inzerát je formou motivačního dopisu, který můžeme poslat klasickou poštou, nebo elektronickou poštou ( em). Výhodou písemného kontaktu je, že se můžeme předem více připravit. Můžeme dopis před odesláním zkontrolovat, můžeme si předem zjistit informace o zaměstnavateli (např. na internetu). Písemná komunikace je vhodná pro lidi, kteří neradi telefonují, nebo např. špatně artikulují apod. Nevýhodou je to, že chybí osobnější kontakt se zaměstnavatelem. Nevíme hned výsledek (např. zda bude následovat pohovor, nebo zda je místo obsazené), ale musíme delší dobu na výsledek čekat. Mnohdy se odpovědi nemusíme dočkat vůbec (např. zaměstnavatel může naši zprávu přehlédnout, nemusí mu být doručena). Telefonicky Co si všechno připravit, když chci telefonovat? Dobré je být v místnosti, kde není moc hluk. Měli bychom si připravit potřebné informace (např. inzerát, na který odpovídáme, informace zjištěné o zaměstnavateli). Také bychom měli mít po ruce psací potřeby, abychom si mohli poznamenat další informace, které nám zaměstnavatel poví. Dobré je mít po ruce diář, abychom si mohli se zaměstnavatelem dohodnout termín pohovoru. Než telefonujeme, měli bychom si promyslet, na co se chceme zaměstnavatele zeptat připravit si otázky (popř. si udělat poznámky na papír a podle nich postupovat, abychom na něco důležitého nezapomněli). Také bychom se měli připravit na to, že i zaměstnavatele budou zajímat informace o nás, měli bychom se připravit odpovídat na možné otázky ze strany zaměstnavatele (být připraveni mluvit o sobě, o svých vlastnostech, dovednostech, zkušenostech). Jak by měl telefonát vypadat? Co říkat do telefonu při telefonátu se zaměstnavatelem? Nejdříve pozdravit, představit se, říci, kvůli čemu voláme (např. že odpovídáme na inzerát z novin na pozici kuchaře), zeptat se, zda je místo volné, požádat o bližší informace o nabízeném zaměstnání (mít připravené otázky, např. co mě zajímá a není napsáno v inzerátu). Pokud mě místo stále zajímá, domluvím si pohovor (zeptám se kdy, kde a s kým pohovor bude, na koho se mám obracet). Poděkuji, rozloučím se. 5

6 Výhodou telefonátu je, že je časově méně náročný. Odpověď, jestli je místo volné a jestli bude nějaký pohovor, dostaneme během několika minut. Mohu se hned zeptat na doplňující informace a hned se rozhodnout, zda mě místo zajímá a měl bych o něj dále zájem (stejně tak se může rozhodnout i zaměstnavatel). Na druhou stranu se může stát, že nás zaměstnavatel odbyde, nebo se přeruší spojení. Také nemůžeme po telefonu zanechat svůj životopis. Telefonický kontakt je celkově náročnější na komunikační dovednosti, musíme vhodně reagovat na dotazy, volit správná slova, umět si dělat poznámky, nebo si pamatovat informace, které nám zaměstnavatel sdělí. Osobně Na nabídku zaměstnání můžeme také reagovat přímo osobně. Výhodou je, že se jedná o přímý kontakt se zaměstnavatelem, můžeme dobře zapůsobit svým chováním, můžeme zanechat životopis, můžeme se doptat na informace, které nás zajímají, seznámíme se s pracovištěm. Nevýhodou je, pokud se nejedná přímo o inzerované výběrové řízení (termín a místo, kam máme přijít), že se nám může stát, že zaměstnavatel na nás nebude mít čas (když se s ním předem nedomluvíme). Kromě dobrého chování se na druhou stranu může stát, že zapůsobí tréma nebo nejisté či dokonce nevhodné chování. Proto je potřeba se na osobní setkání se zaměstnavatelem dobře připravit. Slovníček pojmů a zkratek, které se objevují v inzerátech Jaká slova nebo zkratky se mohou objevit v inzerátech? Většinou se jedná o zkratky, které se vztahují k požadavkům na zájemce o práci nebo informacím o nabízené práci. Zkratky a slova: VŠ (vysoká škola), SŠ (střední škola), SOU (střední odborné učiliště), HPP (hlavní pracovní poměr), VPP (vedlejší pracovní poměr zkrácený úvazek), DPP (dohoda o provedení práce), DPČ (dohoda o pracovní činnosti), ŽL (živnostenský list), ŘP (řidičský průkaz), AJ (anglický jazyk), IT (informační technologie práce s počítači), VZV (vysokozdvižný vozík), prac.doba (pracovní doba od kolika do kolika hodin bychom pracovali), smlouva na dobu určitou (zaměstnání na vymezenou dobu, např. rok), hrubá mzda (jakou bychom měli výplatu před odečtením daní a poplatků na pojištění), čistá mzda (peníze, které dostaneme, např. na účet), ID (invalidní důchod, invalidní důchodce). 6

7 4) TÉMA MOTIVAČNÍ DOPIS (PRŮVODNÍ DOPIS) Co je motivační dopis? Je to dopis, kterým oslovujeme zaměstnavatele, když se ucházíme o místo. Cílem je zaujmout zaměstnavatele, aby měl zájem si přečíst náš životopis, a také ho přesvědčit o tom, že jsme tím správným uchazečem/správnou uchazečkou. Motivační dopis bývá prvním krokem k zaměstnání, proto je velmi důležité, jak ho napíšete. Kvalitně napsaný motivační dopis nám zvýší šanci na úspěch. S motivačním dopisem se posílá strukturovaný životopis. Motivační dopis se stejně jako životopis řídí určitými pravidly, která bychom měli dodržet. Mezi tato pravidla patří: Přehlednost a strukturovanost zaměstnavatel očekává, že se z motivačního dopisu dozví určité informace, které ukazují na náš zájem o práci. Základními částmi dopisu jsou úvod, informace, které říkají, že jsme správným uchazečem/správnou uchazečkou, a závěr. Stručnost - zaměstnavatelé se neradi pročítají dlouhými texty, pokud je budou zajímat podrobnosti o vzdělání, praxi apod., najdou si je v životopise. Motivační dopis by měl být dlouhý maximálně na 1 stranu A4 (většinou bývá dlouhý 0,5 strany A4). Strojopis - motivační dopis (stejně jako životopis) by neměl být napsán v ruce, ale na počítači. Častěji se posílá em. Je to rychlejší způsob komunikace. Elektronická forma je pro zaměstnavatele úspornější (čas, finance, uložení materiálů). Pokud se rozhodnete dopis poslat klasickou poštou, měl by být vytištěn na čistém bílém papíře formátu A4 tak, aby byl dostatečně reprezentativní. Bezchybnost - motivační dopis si pečlivě pročtěte a opravte. Gramatické chyby jsou špatnou vizitkou a mohou zaměstnavatele odradit. Pokud si nejste jistí, můžete někoho požádat o pomoc, aby vám pomohl váš dopis zkontrolovat. Další rady pro napsání správného dopisu: Jak psát dopis, když mám nějaké postižení nebo znevýhodnění? o Důležité je uvědomit si, co můžu, co umím, v čem jsem dobrý/dobrá. To by se měl dozvědět i zaměstnavatel. Nezačínám svými nedostatky. o Když píšu o tom, co nemůžu, hned nabídnu, jak to můžu nahradit, aby zaměstnavatel viděl, že mě může zaměstnat. o Nepíšu o diagnózách, ale popíšu, jak to vypadá v běžném životě (jak by to vypadalo v práci). Je dobré si o zaměstnavateli předem zjistit nějaké informace. Například, co firma dělá, jak je velká, nebo kde sídlí apod. Tím, že o firmě něco víme a napíšeme do dopisu, co se nám na firmě líbí, ukazujeme, že máme opravdový zájem pro konkrétní firmu pracovat (nejenže prostě hledáme práci kde se dá ). Každý motivační dopis by měl být originálem. Vždy by měl být určen konkrétní firmě a informace by měly být přizpůsobeny práci, o kterou se ucházíme. Co by mělo být v motivačním dopise? 1. Úvod proč píši? Oslovení. Napište, kde jste kontakt získali (z inzerátu, ve Zlatých stránkách, od známého ). Napište, co chcete ucházíte se o místo. Napište, co chcete dělat (ne, co dělat nechcete). Napište konkrétně, o jakou práci máte zájem (nepište mám zájem o jakoukoli práci ve vaší firmě, ale např. mám zájem o práci pomocného kuchaře apod.). Pište, co můžete dělat (ne, co nemůžete). 7

8 2. To nejdůležitější proč jsem vhodný uchazeč/vhodná uchazečka? Proč by zaměstnavatel měl přijmout právě vás? Zamyslete se nad tím, co se o vás zaměstnavatel potřebuje dozvědět, co ho zaujme. Můžete uvést příklady svých pracovních dovedností, úspěchů. Napište o zkušenostech s prací, o kterou máte zájem. Dobře působí, když napíšete, čeho si cenil váš předchozí zaměstnavatel. Vypíchněte to, co vy můžete udělat pro firmu. Nezaměřujte se na to, co firma může nabídnout vám. Napište to nejdůležitější, a příliš se nerozepisujte (bližší informace si o vás zaměstnavatel může přečíst v životopise, proto se na něj odkažte, např. bližší informace uvádím v přiloženém životopise ). 3. Závěr výzva k akci! Požádejte o pohovor (osobní schůzku). Zdvořile se rozlučte, poděkujte, napište své jméno, a pokud dopis posíláte poštou, podepište se. Co udělat než dopis odešlete? Dobře si dopis přečtěte a zkontrolujte, zda v něm nemáte chyby. Pokud si nejste jistí, požádejte někoho o pomoc. Zkontrolujte, jestli v dopise máte vše, co by v něm mělo být - oslovení - kde jsem se dozvěděl o nabídce a o jakou pozici se ucházím - proč mám o místo zájem (vím nějaké bližší informace o firmě, o pozici) - proč jsem vhodný na toto místo (zkušenosti, dovednosti, schopnosti, vlastnosti) - sdělení, že bližší informace jsou v životopise - výzva k osobní schůzce (např. těším se na osobní schůzku ) - rozloučení (např. s pozdravem ), jméno a příjmení Uvědomte si, že na základě tohoto dopisu si o vás zaměstnavatel udělá první dojem. A špatný dojem se těžko napravuje. Zkontrolujte, zda jste přiložili váš životopis. Co patří do motivačního dopisu? Jaké mohou být chyby v motivačním dopise? Zkuste si napsat motivační dopis. 8

9 5) TÉMA ŽIVOTOPIS - strukturovaný = profesní = stručný životopis = CV (zkratka z latiny curriculum vitae) Víte, co je (strukturovaný) životopis a k čemu slouží? Máte zkušenosti s psaním životopisu? Správně napsaný životopis je naší vizitkou a jedním z prvních kroků k úspěšnému nalezení zaměstnání. Je to dokument, který nás prodává budoucím zaměstnavatelům. Životopis i motivační dopis mohou tak rozhodnout o tom, zda si nás zaměstnavatel pozve či nepozve k osobní schůzce (pohovoru). Je proto potřeba životopisu věnovat pozornost a při jeho psaní dát pozor na dodržení určitých pravidel. Životopis, který posíláme zaměstnavatelům, je trochu jiný, než volný životopis (který jsme psali např. ve škole). Má jasně daná pravidla a strukturu, kterou bychom měli dodržovat. Mezi pravidla patří: Přehlednost a strukturovanost - je to důležité proto, aby zaměstnavatel, u kterého se ucházíme o pracovní místo, mohl snadno sledovat a najít informace, které ho o nás zajímají. Stručnost - zaměstnavatelé neradi pročítají zdlouhavé a rozsáhlé životopisy, samozřejmě je potřeba se zmínit o věcech, které souvisí s pracovní pozicí, o kterou se ucházíme, důležité body můžeme zvýraznit (např. tučným písmem). Strojopis - životopis by neměl být napsán v ruce, ale na počítači, měl by být vytištěn na čistém bílém papíře formátu A4 tak, aby byl dostatečně reprezentativní. Bezchybnost - životopis si pečlivě pročtěte a opravte, gramatické chyby jsou špatnou vizitkou a mohou zaměstnavatele odradit. Pokud si nejste jistí, můžete někoho požádat o pomoc, aby vám pomohl váš životopis zkontrolovat. Životopis by také neměl obsahovat nepřesné nebo nepravdivé údaje (dříve nebo později vyjde najevo, že jsme si v životopise vymýšleli, může se pak stát, že nám už zaměstnavatel nebude věřit v ničem). Další rady pro napsání správného životopisu (jak psát životopis, když mám nějaké postižení nebo znevýhodnění?) Důležité je uvědomit si, co můžu, co umím, v čem jsem dobrý/dobrá. To by se měl dozvědět i zaměstnavatel. Nezačínám svými nedostatky. Když mluvím o tom, co nemůžu, hned nabídnu, jak to můžu nahradit, aby zaměstnavatel viděl, že mě může zaměstnat. (Např. když nemůžu telefonovat, nabídnu, že se mohu domlouvat přes SMS. K tomu můžu říci, že je to dobré i v tom, že si nemusím nic zapisovat, protože informace mám k dispozici v telefonu.) Většina lidí nejsou lékaři a nerozumějí tomu, jaké mám postižení. Moje diagnóza jim nic neřekne. Když řeknu, že například mám epilepsii, zaměstnavatel se může leknout a nepřijme mě. Lepší je říci, jak to vypadá v běžném životě (např. potřebuji pravidelné přestávky, když pracuji na slunci, musím nosit čepici, jinak můžu dostat záchvat nejčastěji se u mě projevuje tak, že se zakoukám a několik vteřin nic nevnímám). Co by mělo být v životopise? Životopis by měl obsahovat následující informace, a to v tomto pořadí: 1. Osobní údaje: jméno a příjmení, titul datum narození rodinný stav (může a nemusí být) národnost (může a nemusí být) zdravotní stav (možno uvést na konec, může a nemusí být) 9

10 2. Kontakt: kontaktní adresa (Je důležité uvést adresu, kde se vyskytujeme. Nemusíme uvádět trvalé bydliště, pokud se liší od kontaktní adresy.) telefonní číslo (K němu je dobré uvést, kdy jsme k zastižení.) ová adresa (Důležité je, aby naše ová adresa, kterou uvádíme pro komunikaci se zaměstnavatelem, byla dostatečně reprezentativní. Není vhodné uvádět adresy jako např. rambo.x@seznam.cz. Lepší je, když budeme mít ve tvaru: jmeno.prijmeni@...) je možné uvést i fax 3. Vzdělání: začněte od nejaktuálnějšího (od posledního po nejstarší), zaměstnavatel tak rovnou vidí vaše poslední a nejvyšší dosažené vzdělání uvádějte dobu, od kdy do kdy studium trvalo používejte oficiální (správné a přesné) názvy škol a oborů napište adresu školy (může být a nemusí) uveďte čím (jakou zkouškou) byla škola ukončena (např. výuční list, maturita, absolutorium, diplom) pokud máte i další školu po základní škole, nemusí se do životopisu základní škola psát pokud máte nějakou školu, kterou jste neukončili, můžete jí napsat do životopisu, pokud jste prošli více jak půlkou doby studia. Je samozřejmě pak potřeba i uvést, že školu nemáte dokončenou. 4. Školení, kurzy píší se dle stejných pravidel jako vzdělání (od posledního po nejstarší) napište název kurzu a název vzdělávací instituce (organizace) do životopisu je dobré psát spíše (re)kvalifikační a delší kurzy (nepíší se sem např. jednodenní semináře) dobré je napsat ke kurzům i jejich hodinový rozsah a akreditaci (pokud jsou akreditované - např. MŠMT, MPSV apod.) 5. Zaměstnání a praxe: zaměstnání by měla být napsána opět od posledního zaměstnavatel pak vidí na prvním místě vaše nejnovější zkušenosti uvádějte časové údaje nástupu a ukončení zaměstnání napište názvy pracovišť, můžete napsat i adresy pracovišť uvádějte svou pracovní pozici, v bodech můžete popsat náplň práce dávejte pozor, abyste neměli v životopise mezery. Je tedy dobré napsat i čas, kdy jsme nepracovali (např. hledání práce, pobírání invalidního důchodu, rehabilitace, pobyt v léčebně, výkon trestu odnětí svobody apod.). v období, kdy jsme často střídali zaměstnání, která netrvala příliš dlouho (např. 1 měsíc), je dobré napsat souhrnně krátkodobá zaměstnání nebo,brigády 6. Jiné (další) schopnosti, dovednosti a znalosti: jazykové: jazyk, stupeň pokročilosti (např. základní, pokročilý, plynně mluvící, aktivně, pasivně), případně závěrečný certifikát počítačové: nakolik počítač ovládáte, s jakými programy umíte pracovat řidičský průkaz: skupina jiné schopnosti, dovednosti, znalosti (které byste mohli využít v novém zaměstnání): např. technika psaní na stroji, obchodní dovednosti, organizační schopnosti apod. 7. Zájmy: není vždy nutné je uvádět uvádějte takové zájmy, kterým se opravdu a dlouhodobě věnujete 10

11 mohou ukázat, že jste aktivní a zaujmout tak zaměstnavatele je dobré v životopise vyzdvihnout zájmy, které souvisí s prací, o kterou máte zájem 8. Reference: kontakt na bývalého zaměstnavatele, který o vás může podat příznivé (pochvalné) informace zaznamenejte jméno a telefonní číslo osoby, která vás může doporučit tento údaj není nutný, ale životopis s ním působí lépe 9. Doplňující údaje např. informace o zdravotním stavu: nemusí se uvádět. Pokud je uvádíte, věnujte pozornost tomu, jak svůj zdravotní stav (a případné postižení) popíšete. můžete upřesnit váš zdravotní stav. Např. zda máte zdravotní znevýhodnění nebo invaliditu. (Dobré je mít přehled, jaké výhody na základě toho, že jste osoba se zdravotním postižením, může zaměstnavatel čerpat. Např. daňové slevy, splnění povinného podílu apod.) není nutné uvádět diagnózu, spíše konkrétně a jasně popište, co z vašeho zdravotního stavu vyplývá pro dané pracovní místo. (Můžete to také více popsat v motivačním dopise.) je dobré zmiňovat se o věcech v pozitivním smyslu (piště, co umíte, co můžete. Lépe zní, když napíšete, že můžete pracovat 6 hodin než, že nemůžete pracovat 8 hodin denně.) 10. Datum, podpis V poslední době se stává, že zaměstnavatelé vyžadují i přiložení fotografie (v tom případě je potřeba poslat aktuální fotografii pasového formátu). Jedním z důvodů, proč zaměstnavatelé fotografii vyžadují, je, že jim pomůže snadněji si zájemce o místo vybavit. Určete, co patří a nepatří do životopisu, co do životopisu patří, seřaďte ve správném pořadí. Napište si svůj vlastní životopis. 11

12 6) TÉMA - KOMUNIKACE Člověk a společnost Každý člověk od narození žije ve společnosti a je její součástí. V jakých skupinách se od narození pohybujeme, kde můžeme komunikovat? Školka, škola, práce, volnočasové aktivity, rodina, přátelé... Co působí na náš rozvoj? Výchova, pravidla, zákony, hodnoty, postoje (s kterými buď souhlasíme nebo nesouhlasíme), zvyky, kultura, vzdělání... Na naše chování působí také postavení a oblíbenost ve skupině (to se odvíjí často od zastávání a dodržování hodnot a pravidel skupiny). Člověk se přizpůsobuje, nebo aktivně mění věci ve svém okolí. To, co na nás působí, ovlivňuje i vztahy s dalšími lidmi, vnímání sebe (jak se vidím) a druhých lidí (jak vidím druhé), komunikaci, naslouchání. Komunikaci využíváme k tomu, abychom se mohli s dalšími lidmi domlouvat, setkávat, mít vztahy... Co na nás působí, když se setkáváme s lidmi a komunikujeme? vnitřní rozpoložení (duševní a tělesné, např. zima, hlad, nachlazení, únava...) vnější podmínky (např. počasí, prostředí, hluk...) Čím je ovlivněno vnímání sebe a druhých? tím, co vidíme tím, co nám druzí říkají tím, jak se k nám někdo chová K čemu je komunikace? cílem je dorozumět se pomáhá rozvoji vztahů Jak komunikujeme? Jaké jsou způsoby komunikace? verbálně - komunikace slovem nonverbálně komunikace tělem, doprovází tu verbální - mimika (výraz v obličeji, úsměv...) - gesta (podle toho, jaký máme temperament děláme větší nebo menší gesta, gesta mohou být např. otevřená, ochranná, výhružná, hanlivá...) - proxemika (vzdálenost od druhého) - kinezika (chůze vzpřímená, schoulená, poskakující...) - haptika (doteky podání ruky pevné, laxní, poplácání na rameni...) - posturologie (celkový postoj) - tón hlasu (mluvíme jistě, pevným hlasem...) - slovní vata slovní paraziti (ve chvíli, kdy přemýšlíme nebo nevíme, co říci, používáme parazity, např. eee, hmm, vlastně, jakoby.... Působíme tak nejistě a nepřipraveně.) činy (např. odejdeme, nepřijdeme, přijdeme pozdě...) při komunikaci různě kombinujeme verbální, neverbální komunikaci a komunikaci činy Co je obsahem sdělení? vyjadřujeme vztah k tomu, s kým komunikujeme. Tím, jak s člověkem mluvíme, vyjadřujeme, jaký má pro nás význam. vyjadřujeme postoj (k sobě, druhému, k věcem...) 12