VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010. Obsah"

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2010

2 Obsah MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ IDENTIFIKACE Stručná charakteristika regionu soudrţnosti Severozápad Stručná charakteristika programu PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU Dosaţený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém pokroku operačního programu Finanční údaje Informace o rozpisu vyuţití fondu Pomoc podle cílových skupin Vrácená nebo znovu pouţitá pomoc Kvalitativní analýza Informace o souladu s právními předpisy Společenství Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Shrnutí váţných problémů zjištěných v rámci postupu uvedeného v čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i) Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Personální zajištění Monitorovací systémy Ostatní problémy Přijaté změny v souvislosti s prováděním operačního programu Vnější změny s dopadem na provádění programu Změny v provádění programu Případná podstatná změna podle článku 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Doplňkovost s jinými nástroji Opatření k monitorování Monitorovací systém Indikátorová soustava Evaluační aktivity Případná národní výkonnostní rezerva PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS Prioritní osa Dosaţení cílů a analýza pokroku Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosaţení cílů a analýza pokroku Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění

3 3.3 Prioritní osa Dosaţení cílů a analýza pokroku Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosaţení cílů a analýza pokroku Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosaţení cílů a analýza pokroku Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění TECHNICKÁ POMOC Obecné informace Realizace projektů TA v roce Příprava projektů TA na rok INFORMOVÁNÍ A PROPAGACE Obecný popis komunikačních aktivit Konkrétní realizace

4 Seznam použitých zkratek AO BENEFIT7 CBA CHJ CPT CR CRR CZK ČHMÚ ČR ČSÚ EIA EK ERDF ES EU EUR GPS HDP HR ICT IOP IPRM IS MITIS MMR MONIT7+ Auditní orgán webová ţádost Cost Benefit Analysis Analýza nákladů a přínosů Centrální harmonizační jednotka Cost Per Thousand cena za zasaţení jednoho tisíce posluchačů cílové skupiny cestovní ruch Centrum pro regionální rozvoj České republiky česká koruna, měnová jednotka České republiky Český hydrometeorologický ústav Česká republika Český statistický úřad Environmental Impact Assessment posuzocání vlivů na ţivotní prostředí (posuzování záměrů) Evropská komise European Regional Development Fund Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství Evropská unie euro, měnová jednotka Evropské unie Global Positioning Systém polohový druţicový systém hrubý domácí produkt Human Resources lidské zdroje Information and Communication Technology informační a komunikační technologie Integrovaný operační program integrovaný plán rozvoje města informační systém informační systém Ministerstva pro místní rozvoj pro správu uţivatelských účtů, pro hlášení chyb aplikací a pro zadávání rozvojových poţadavků na aplikace Ministerstvo pro místní rozvoj informační systém Řídícího orgánu Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Severozápad 4

5 MSC2007 monitorovací systém Central pro období MV ROP SZ Monitorovací výbor Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Severozápad NČI NKP NKÚ NOK NP NPR NSRR NUTS OA Národní číselník indikátorů národní kulturní památka Nejvyšší kontrolní úřad Národní orgán pro koordinaci navazující projekt Národní program reforem České republiky Národní strategický referenční rámec La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques územně statistická jednotka v rámci Evropského společenství Odbor auditu Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad OAP Oddělení administrace projektů Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad OMEŘ OP OPLZZ OPTP OPVK OR OŘP OTA OVČ OZKO PAS PCO PO PP PPP PT ROP ROP SZ Oddělení metodického řízení Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad oblast podpory Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Technická pomoc Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost obchodní rejstřík Odbor řízení programu Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad Oddělení technické asistence Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad Odbor vnitřních činností Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pověřený auditní subjekt Platební a certifikační orgán prioritní osa počáteční projekt Public Private Partnership veřejnoprávní partnerství prioritní téma regionální operační program(y) Regionální operační program regionu soudrţnosti Severozápad 5

6 RP RR SZ ŘKV ŘO ŘO ROP SZ SEA SFDI SROP SRN SŠ TA ÚOHS ÚORP ÚRR SZ VRR VZMR ŢKV ŢP rovné příleţitosti Regionální rada regionu soudrţnosti Severozápad řídící a koordinační výbor řídící orgán(y) Řídící orgán Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Severozápad posuzování vlivů na ţivotní prostředí (posuzování koncepcí) Státní fond dopravní infrastruktury Společný regionální operační program Spolková republika Německo střední škola technická asistence Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe územní odbor realizace programu Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad Úřad Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad Výbor Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad veřejná zakázka malého rozsahu ţelezniční kolejová vozidla pro osobní dopravu ţivotní prostředí 6

7 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Rok 2010 byl významný tím, ţe se v tomto roce ve velké míře rozběhla vlastní realizace ROP SZ. V roce 2010 bylo vyhlášeno celkem 7 výzev (resp. 9 výzev včetně těch, které byly vyhlášeny ještě v roce 2009), z nichţ 3 byly plně zadministrovány od vyhlášení výzvy aţ po uzavření smluv s vybranými ţadateli/příjemci. Manažerské shrnutí tab. č. 1: Přehled výzev ROP SZ Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: ŘO ROP SZ vyhlašuje výzvy jen na evropské zdroje. Měnový kurz, který byl při přepočtu pouţit, je uveden v tabulce u jednotlivých výzev (oblast podpory 1.1 je vyhlašována v CZK, proto u výzvy č. 12, 14, 18 a 20 kurz EUR/CZK není uveden). U finančních částek Podané ţádosti o podporu a Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou byl pouţit kurz EUR/CZK 25,24. Ve sloupci Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou jsou uvedeny data od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou a zahrnují i tzv. negativní stavy. V roce 2010 došlo k velmi dynamickému pokroku zejména v oblasti ukončených projektů (celkem 80 projektů) a v oblasti proplacených (přes 241 mil. EUR veřejné prostředky celkem) a certifikovaných prostředků (přes 120 mil. EUR veřejné prostředky celkem). Nejvyšší podíl proplacených prostředků byl u oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí (cca 52 % celkové alokace na tuto oblast podpory) a 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst (cca 42 %). 7

8 Manažerské shrnutí tab. č. 2: Reálný pokrok ROP SZ za rok 2010 (v EUR) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování veřejné prostředky celkem od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou, a to i včetně tzv. negativních stavů. U certifikovaných prostředků předloţených EK nelze pouţít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných ţádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Podrobné vyhodnocení výsledků jednotlivých výzev, včetně rozboru chyb v předkládaných projektech a souvisejících opatřeních přijatých na straně ŘO ROP SZ, je k dispozici v kapitole 3 Provádění podle prioritních os. Zde jsou také uvedeny podrobnější specifikace projektů a informace o vztahu vybraných projektů v členění dle jednotlivých oblastí podpory k partnerství, horizontálním tématům, earmarkingu a k vazbě na NSRR. Důleţitá informace vyplynula i z analýzy plnění pravidla n+2/n+3, která je pro ŘO ROP SZ velmi uspokojivá. V průběhu roku 2010 bylo proplaceno a certifikováno tolik prostředků, ţe ŘO ROP SZ má jiţ v současné době splněno čerpání alokace 2011 a větší polovinu alokace Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole Finanční údaje. 8

9 V následující tabulce jsou uvedeny prostředky vyplacené v rámci zálohových plateb. Manažerské shrnutí tab. č. 3: Finanční údaje za všechny prioritní osy (v EUR) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 26,40 Pozn.: Tabulka obsahuje údaje za veřejné prostředky celkem (tj. údaje za ERDF + národní veřejné prostředky). U celkových částek vyţádaných od EK nelze pouţít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných ţádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Podrobné informace o projektech realizovaných v rámci technické asistence přináší kapitola 4 Technická pomoc a kapitola 5 Informování a propagace. Řada aktivit realizovaných v roce 2010 se týkala oblasti evaluací (podrobné informace v kapitole Evaluační aktivity ), publicity a komunikace se ţadateli (podrobné informace v kapitole 3 Provádění podle prioritních os a v kapitole 5 Informování a publicita ). 9

10 1. IDENTIFIKACE OPERAČNÍ PROGRAM Dotčený cíl Dotčená způsobilá oblast Konvergence CZ04 Programové období VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Číslo programu (CCI) Název programu Rok, za nějţ se zpráva podává 2010 Datum schválení výroční zprávy Monitorovacím výborem 2007CZ161PO008 Regionální operační program regionu soudrţnosti Severozápad Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad Region soudrţnosti Severozápad je situován ve střední Evropě v České republice na hranici se Spolkovou republikou Německo. V rámci ČR sousedí s regiony Jihozápad, Střední Čechy a Severovýchod, na severu a západě potom se Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko (SRN). Obr. č. 1: Region soudržnosti Severozápad na mapě ČR Liberecký Karlovarský Severozápad Ústecký Královehradecký Hl.m. Praha Středočeský Plzeňský Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Jihočeský Jihomoravský Zlínský Zdroj: Programový dokument ROP SZ Polohu regionu lze v kontextu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Region leţí svojí severovýchodní částí na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. Výhody plynoucí z polohy regionu soudrţnosti jsou ale značně limitovány špatnou dopravní dostupností jak z vnitrozemí, tak vzhledem k nízké propustnosti hranic i ze zahraničí. Pouze malá část regionu soudrţnosti podél labské rozvojové osy je propojena s hlavním městem Prahou a vnitrozemím odpovídajícím způsobem dálnicí D8 a I. národním tranzitním ţelezničním koridorem. 10

11 V rámci regionu mají nejexponovanější polohu urbanizovaná území, která leţí na dvou hlavních rozvojových osách pánevní, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu, a labské, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Severozápad je regionem s vysokou mírou urbanizace. Ve městech ţije okolo 80 % celkové populace (oproti 70 % na celorepublikové úrovni) viz indikátory kontextu (tab. č. 9). Karlovarský kraj vykazuje po Praze největší podíl městského obyvatelstva. Struktura osídlení je polycentrická, tzn. ţe na rozdíl od jiných regionů nemá region Severozápad dominující centrum. Funkci pólů rozvoje tak plní šest velkých měst s obyvateli. Tab. č. 1: Póly rozvoje regionu Severozápad Počet obyvatel Město (k ) Ústí nad Labem Most Děčín Teplice Karlovy Vary Chomutov Zdroj: ČSÚ k Následující souhrnná tabulka uvádí základní charakteristiky regionu Severozápad, České republiky a rovněţ také srovnání uvedených ukazatelů se zeměmi EU. Tab. č. 2: Základní charakteristiky regionu Severozápad v porovnání s EU a ČR (v letech ) Ukazatel/území EU (25) ČR Region Severozápad Počet obyvatel k (mil. obyv.) 468,3 470,6 472,1 10,4 10,5 10,5 1,14 1,14 1,14 Hustota obyvatelstva 2 na km HDP v běţných cenách na obyvatele v PPS HDP v běţných cenách na obyvatele v PPS (% z EU 25) HDP v běţných cenách na obyvatele v EUR HDP v běţných cenách na obyvatele v EUR (% z EU 25) Meziroční nárůst HDP (v %) 2,9 0,8-4,2 6,0 2,5-4,1 2,8 1,5-6,3 Míra zaměstnanosti (v %) 65,8 66,3 65,0 55,6 55,9 54,8 53,0 54,4 53,0 Míra nezaměstnan. (v %) 7,2 7,1 9,0 5,3 4,4 6,7 9,1 7,8 10,5 11

12 Struktura zaměstnanosti dle sektorů - zemědělství 4,5 4,4 3,8 3,6 3,3 3,1 2,3 2,4 2,4 - průmysl 24,6 24,6 28,7 40,2 40,6 38,6 42,8 42,2 41,3 - sluţby 70,9 71,0 67,5 56,2 56,1 58,3 54,9 55,4 56,3 Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastí propočty k Graf č. 1: Vybrané statistické ukazatele porovnání EU, ČR a regionu Severozápad (rok 2009) Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastí propočty k Graf č. 2: Vybrané statistické ukazatele porovnání EU, ČR a regionu Severozápad (rok 2009) Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastí propočty k

13 Území regionu soudrţnosti Severozápad se po správní stránce člení na 2 kraje (NUTS 3): Karlovarský a Ústecký. Region soudrţnosti se dále dělí na 10 okresů (NUTS 4) a 486 obcí (NUTS 5). V regionu Severozápad ţije asi 1,14 mil. obyvatel, coţ představuje přibliţně 1/10 populace ČR. Region Severozápad je co do počtu obyvatel nejmenším regionem v ČR. Průměrná hustota zalidnění 130 osob/km 2 se rovná celostátnímu průměru. Území regionu Severozápad se vyznačuje značnými vnitřními rozdíly v koncentraci obyvatel, kdy hustota obyvatelstva severovýchodní části (průmyslové) je téměř dvojnásobná oproti jihozápadu (lázeňské oblasti) regionu. Obr. č. 2: Přehled vybraných měst v regionu Severozápad dle počtu obyvatel Zdroj: Programový dokument ROP SZ Polycentrický charakter osídlení pak zdůrazňuje význam dopravy mezi jednotlivými městy. Pro celý region Severozápad má zásadní význam doprava z rozptýleného zbytku malých sídel do velkých a středních měst, tedy do měst s více neţ obyvateli, respektive s aţ obyvateli. Skutečnost, ţe s výjimkou Ústí nad Labem ( obyvatel) jsou ostatní póly rozvoje relativně malé ( obyvatel), vede k závěru, ţe význam městské dopravy ve srovnání s ţivotně důleţitou rolí meziměstské dopravy je relativně menší. V případě regionu Severozápad lze současnou mobilitu pracovní síly hodnotit jako nedostatečnou a označit ji za jednu z hlavních překáţek růstu konkurenceschopnosti regionu jako celku. Nízká mobilita pracovní síly dále negativně ovlivňuje efektivitu jiţ realizovaných investic. Koncentrace těţkého průmyslu v centrálních oblastech regionu způsobila v minulosti vážné zhoršení životního prostředí, velice špatná byla po dlouhou dobu zejména kvalita ovzduší. Ačkoli se situace po roce 1990 výrazně zlepšila díky investicím do plynofikace a do odsíření a prachových filtrů v průmyslových zdrojích (zejména severovýchodní část regionu), region Severozápad má stále negativní image poškozeného území, coţ je jedním z limitujících faktorů pro získávání zahraničních investorů a pro rozvoj cestovního ruchu. Negativní vlivy se nepříznivě projevují na zdravotních, sociálních a demografických charakteristikách zdejší populace. Přestoţe v minulých letech došlo k výrazně příznivějším trendům ve vývoji kvality ţivotního prostředí, lze ekologické zátěţe z minulých let povaţovat za jeden z klíčových problémů, zejména v pánevních oblastech regionu Severozápad. V územích devastovaných těţbou nerostů a v oblastech poničených imisemi škodlivin (lesy) 13

14 dochází k rekultivaci a revitalizaci. Navrácení ekologické stability čeká téţ intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinu (zejména okresy Louny a Litoměřice). Transformace ekonomiky a restrukturalizace výroby po roce 1989 vedly mj. k rozsáhlým změnám odvětvové struktury a ke změnám v rozmístění hospodářských aktivit ekonomické základny regionu Severozápad. Ve stejném období došlo také k výraznému sníţení zaměstnanosti v priméru a částečně i sekundéru, vzrostla zaměstnanost ve sluţbách. Ekonomická váha regionu Severozápad byla v minulosti výrazně nadprůměrná. Tento region patřil k vysoce průmyslovým regionům s důrazem především na těţbu nerostných surovin, energetiku a další odvětví těţkého průmyslu (např. strojírenství a chemický průmysl) a na zemědělskou velkovýrobu. Tyto činnosti měly řadu negativních dopadů na kvalitu ţivotního a sociálního prostředí, na sídelní strukturu a vzdělanostní strukturu obyvatel velké části regionu Severozápad. Velkovýrobní způsob v průmyslu, zemědělství, těţbě a energetice vedl k postupnému zhoršování ţivotního prostředí a krajiny. Přechod od hlubinné těţby uhlí a kaolinu na těţbu povrchovou navíc vedl k devastaci rozsáhlých území, která v tomto regionu pokračuje i nadále. I přes postupnou rekultivaci a revitalizaci území po těţbě zaujímají prostory těţby stále významné plochy v centrálních částech regionu Severozápad. Převážná část území se v současné době řadí mezi tzv. regiony se soustředěnou podporou státu, které se dále dělí na 3 typy dle charakteru postiţení (strukturálně postiţené, hospodářsky slabé, s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností). Tyto regiony byly pro období vymezeny na základě usnesení vlády ČR č. 141 ze dne Stručná charakteristika programu ROP SZ je hlavním programovým dokumentem určujícím priority regionu Severozápad pro čerpání strukturálních fondů v programovém období ROP SZ byl schválen EK dne usnesením C (2007) 6108/1 od 04/12/2007 CCI 2007CZ161PO008. Při definování navrhovaných intervencí program vychází ze strategie ROP SZ a z obecných principů směřování ke zvýšení vyuţití inovativních postupů, podpory progresivních technologií a posilování vnitřní soudrţnosti regionu Severozápad společně s jeho soudrţností ve vztahu k ostatním regionům v ČR a sousedním regionům v Německu, to vše při respektování zásad udrţitelného rozvoje. Strategie ROP SZ vznikla v diskusi všech zainteresovaných regionálních i národních aktérů, a je tedy společným konsensuálním výstupem. Strategie přímo vychází ze zpracované socioekonomické analýzy regionu Severozápad a reflektuje zjištěné problémy a potřeby regionu, které vyplývají jednak z historického vývoje v daném území, jednak ze současných hospodářských trendů v globální ekonomice, která region Severozápad vystavuje vyšší konkurenci projevující se negativním dopadem jak na hospodářství regionu, respektive jednotlivá sektorová odvětví, tak na jeho konkurenceschopnost v oblasti atraktivity pro obyvatele, podnikatele a potenciální návštěvníky. Strategie není navrhována jako izolovaný materiál, ale jako komplementární nástroj, který vychází z priorit a strategie NSRR a vyuţívá a doplňuje priority a intervence navrhované v rámci jednotlivých sektorových (tematických) i územních programů. 14

15 ROP SZ svým zaměřením přímo navazuje na následující priority NSRR: rozvoj udrţitelného cestovního ruchu (I. Strategický cíl), zlepšení dostupnosti dopravou (III. Strategický cíl), rozvoj městských oblastí (II. a IV. Strategický cíl), rozvoj venkovských oblastí (II. a IV. Strategický cíl). Vazby jednotlivých oblastí podpory ROP SZ na konkrétní priority NSRR ukazuje následující tabulka. Tab. č. 3: Vazby oblastí podpory ROP SZ na priority NSRR Pozn.: x - slabá vazba, xx - střední vazba Zdroj: Programový dokument ROP SZ Strategie ROP SZ vychází rovněţ z obnovené Lisabonské strategie, respektive NPR, jehoţ prostřednictvím je Lisabonská strategie realizována. ROP SZ podporuje cíle obnovené Lisabonské strategie v oblastech zvyšování atraktivity území regionu Severozápad pro podnikání zejména zlepšením regionální dopravní infrastruktury a dostupnosti jednotlivých částí regionu a zlepšením prostředí ve městech. Dále přispěje ke zlepšování podmínek pro vzdělávání, včetně celoţivotního vzdělávání a zlepšení zdravotní a sociální péče prostřednictvím budování infrastruktury těchto sluţeb. Zaměření ROP SZ je rovněţ významně propojeno s podoblastmi NPR: Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí, zavádění inteligentních systémů pro řízení dopravy a dopravního provozu, zvyšování podílu ţelezniční dopravy na přepravním trhu a zvyšování územní mobility a Udrţitelné vyuţívání zdrojů. 15

16 Tab. č. 4: Vazby oblastí podpory ROP SZ na priority Lisabonské strategie, resp. NPR Pozn.: x - slabá vazba, xx - střední vazba, xxx - silná vazba Zdroj: Programový dokument ROP SZ K dosažení globálního cíle ROP SZ navrhuje strategie ROP SZ realizaci cílených investic, které pomohou nastartovat proces postupné adaptace a modernizace zejména urbanizovaných městských center regionu jako základních oblastí s rozvojovým potenciálem, jejichţ rozvoj bude přínosem pro celý region. Novým nástrojem umoţňujícím koncentraci prostředků k modernizaci a adaptaci největších měst jako rozvojových pólů regionu je integrovaný plán rozvoje města (IPRM). IPRM jako soubor vzájemně časově a obsahově provázaných akcí (projektů) se zaměřuje na podporu a řešení problémů: Deprivovaného území s koncentrací negativních jevů, jako je vysoká nezaměstnanost, kriminalita, sociální vyloučení, atd.; Území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů můţe být pouţit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny; Tématicky vymezené oblasti města, zejména oblast veřejné dopravy. Současně s regenerací fyzického a sociálního prostředí jsou intervence zaměřeny na zlepšení vnější a vnitřní dostupnosti regionu a jeho dopravní obslužnosti tak, aby z ní měli prospěch všichni obyvatelé regionu Severozápad i jeho návštěvníci. Podpora ROP SZ soustředěná na zlepšení dostupnosti a obsluţnosti vytvoří podmínky pro vyšší mobilitu obyvatelstva (včetně pracovní síly) i pro rozvoj podnikatelských aktivit v regionu Severozápad. Pro zajištění adekvátních podmínek pro rozvoj urbanizovaných center regionu Severozápad je potřeba zaměřit intervence rovněţ na restrukturalizaci a modernizaci jejich zázemí tvořeného především neurbanizovanými venkovskými oblastmi, s cílem vytvoření podmínek pro rozvoj občanské vybavenosti těchto oblastí spolu s podporou rozvoje místních komunit a občanských iniciativ. Strategie ROP SZ se zaměřuje rovněţ na cílené intervence směřující k vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Rozvoj cestovního ruchu by přitom měl přispět jak k vytvoření pracovních příleţitostí ve venkovských oblastech regionu Severozápad, tak k vyšší diverzifikaci ekonomické základny, a tím i ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti regionu Severozápad. V tomto kontextu byly definovány následující cíle ROP SZ. Globálním cílem ROP SZ je zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu Severozápad jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a ţivot obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. 16

17 Globální cíl bude naplněn prostřednictvím splnění tří specifických cílů ROP SZ: Specifický cíl I Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu; Specifický cíl II Venkovské oblasti vyuţívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného ţivota obyvatel; Specifický cíl III Dostupný region umoţňující efektivní mobilitu svých obyvatel. Pro dosaţení stanoveného globálního cíle a dílčích specifických cílů stanovuje ROP SZ 5 prioritních os, které se následně člení do 12 oblastí podpory. Celková alokace ROP SZ z prostředků ERDF činí EUR. Celkové zdroje ROP SZ, včetně národních zdrojů, činí EUR. Celková finanční alokace ROP SZ je do jednotlivých prioritních os a oblastí podpory rozdělena dle poměrů, které jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 5: Procentní finanční alokace do úrovně jednotlivých oblastí podpory Podíl Podíl Podíl oblasti prioritní oblasti Prioritní osa Oblast podpory podpory osy na podpory na prioritní ROP SZ na ROP SZ ose 1.1 Podpora rozvojových pólů 42,95 % 17,11 % Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost regionu 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 39,86 % 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti 4,36 % 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu 33,96 % 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a Prioritní osa 4 infrastruktury CR Udržitelný rozvoj 4.2 Zlepšování kvality a nabídky cestovního ubytovacích a stravovacích zařízení ruchu 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu 5.1 Podpora implementace ROP Prioritní osa 5 Severozápad Technická 5.2 Podpora rozvoje absorpční asistence kapacity a publicity Zdroj: Programový dokument ROP SZ 19,12 % 2,70 % 26,01 % 10,37 % 31,04 % 12,38 % 10,00 % 0,44 % 90,00 % 3,92 % 68,55 % 23,28 % 31,45 % 10,68 % 62,51 % 11,95 % 30,49 % 5,83 % 7,00 % 1,34 % 78,00 % 2,11 % 22,00 % 0,59 % Rozdělení prostředků plně reflektuje jak strategii ROP SZ samotného, tak postavení ROP SZ ve vztahu k ostatním operačním programům, včetně Programu rozvoje venkova. Hlavní a stěţejní prioritní osou celkové strategie ROP SZ je prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst. Tato skutečnost byla promítnuta i do návrhu finančního plánu, který na tuto oblast 17

18 vyčleňuje významnou část finančních prostředků ROP SZ. Členění na úrovni jednotlivých veřejných zdrojů financování v členění do úrovně prioritních os shrnuje následující tabulka. Tab. č. 6: Finanční alokace podle druhů veřejných zdrojů na úrovni prioritních os (v EUR) Zdroj: Programový dokument ROP SZ Graf č. 3: Finanční alokace příspěvku ERDF pro jednotlivé prioritní osy ROP SZ (v EUR) Zdroj: Programový dokument ROP SZ Jednotlivé prioritní osy nestojí samostatně, ale tvoří vzájemně provázaný systém, jehoţ realizace jako celku přispěje k dosaţení poţadované změny v regionu Severozápad. Nejdůleţitějším aspektem ROP SZ je proto uplatnění principu koncentrace. Kromě geografické koncentrace však bude nezbytné koncentrovat také pracovní úsilí (tj. zajistit i určitou úroveň integrace) tak, aby vynaloţené prostředky byly soustředěny vţdy na komplexní vyřešení identifikovaných problémů v určité části regionu Severozápad. 18

19 Graf č. 4: Vazby mezi cíli a prioritními osami ROP SZ Globální cíl ROP Severozápad Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU/ ČR Specifický cíl I Moderní a atraktivní města, představující hybnou cílu ekonomického rozvoje regionu Specifický cíl II V enkovské oblasti, využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života svých obyvatel Specifický cíl III D ostupný region umožnující efektivní mobilitu svých obyvatel Priorita P1 Priorita P2 Priorita P3 Priorita P4 Regenerace a rozvoj měst Hlavní cíl priority : Z výšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu Integrovaná podpora místního rozvoje Hlavní cíl priority : Oživení a rozvoj venkovských oblastí realizací místních integrovaných projektů Dostupnost a obslužnost regionu Hlavní cíl priority : Z lepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Hlavní cíl priority : V yužití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj CR v regionu Priorita P5 Technická asistence Zdroj: Programový dokument ROP SZ V rámci ROP SZ jsou příjemci podpory definováni zvlášť pro kaţdou oblast podpory. Kategorie příjemců zůstávají od roku 2008 beze změn. Bliţší legislativní vymezení jednotlivých příjemců je aktualizováno při změnách legislativy. Příjemce podpory ROP SZ definuje následující tabulka, přičemţ upřesnění způsobilosti jednotlivých kategorií příjemců podpory v rámci prioritních os, respektive oblastí podpory, obsahuje Prováděcí dokument ROP SZ viz 19

20 Tab. č. 7: Kategorie příjemců pomoci ROP SZ Zdroj: Programový dokument ROP SZ Základní cílovou skupinou pro ROP SZ jsou na základě schválené Strategie regionálního rozvoje ČR na období a v souladu s usnesením vlády ČR č. 560 ze dne a jeho aktualizací usnesením vlády ČR č. 141 ze dne 22. února 2010 regiony se soustředěnou pomocí státu (více viz kapitola Pomoc podle cílových skupin ). V programovém dokumentu ROP SZ jsou vymezeny i další cílové skupiny, na něţ se ROP SZ ve svých jednotlivých prioritních osách zaměřuje. 20

21 Tab. č. 8: Cílové skupiny ROP SZ Zdroj: Programový dokument ROP SZ 21

22 2. PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza Tab. č. 9: Indikátory kontextu Indikátory kontextu jsou uváděny v hodnotách za rok 2005, stejně jako v Programovém dokumentu ROP SZ. Popisují pomocí statistických a makroekonomických veličin výchozí situaci v regionu Severozápad před zahájením realizace ROP SZ a zároveň nabízejí srovnání regionálních a celorepublikových údajů. Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu i z analýzy zpracované v Programovém dokumentu ROP SZ, výchozí situace regionu Severozápad je v řadě oblastí sloţitější, neţ v ostatních regionech ČR, coţ se odráţí v méně příznivých hodnotách některých indikátorů kontextu v porovnání s celorepublikovým průměrem. Pro ilustraci lze např. uvést ekonomickou oblast (tvorba HDP na 1 obyvatele), strukturu vzdělanosti (index vzdělanosti), míru nezaměstnanosti (počet registrovaných uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo registrovaných na pracovním úřadě). Niţší ekonomická výkonnost regionu Severozápad spojená s niţším podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a vysokou mírou nezaměstnanosti vede pak i k niţší míře disponibilního důchodu domácností v porovnání s celorepublikovým průměrem. Zajímavým údajem je podíl městského obyvatelstva, který je v regionu vyšší cca o 10 %, neţ je celorepublikový průměr. Je zřejmé, ţe indikátory kontextu mohou do jisté míry slouţit jako benchmarkingová základna k posouzení přínosu realizace ROP SZ pro region Severozápad. Avšak výraznější výkyvy nebo dokonce poruchy hospodářského cyklu globálního charakteru, coţ je i případ 22

23 probíhající finanční krize, mohou výrazně tyto kontextové indikátory ovlivnit, a tak do jisté míry zkomplikovat jejich roli srovnávací základny Informace o fyzickém pokroku operačního programu Tab. č. 10: Indikátory programu Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ, ČHMÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v prosinci 2011 U indikátorů 51/11/00, 51/12/00, 51/15/00 a 51/21/00 jsou hodnoty uváděny od stavu P5 Realizace projektu ukončena, u ostatních indikátorů od stavu P45 Projekt v realizaci. Ve výročních zprávách za rok 2007 a 2008 byly z důvodu nutnosti vykázání věcného pokroku tyto indikátory uváděny jiţ od stavu P45; tato skutečnost je od roku 2009 změněna a historická data byla přepočítána. 23

24 V souvislosti s aktualizací NČI, kterou provedl NOK, došlo k úpravě kódů, názvů, měrných jednotek a zdrojů některých indikátorů ROP SZ (tj. změna oproti indikátorům, které jsou uvedeny v Programovém dokumentu ROP SZ a ve Výroční zprávě ROP SZ za rok 2009): 63/05/02 Návštěvníci v regionu počet přenocování úprava měrné jednotky, 63/15/02 Zahraniční návštěvníci v regionu počet přenocování úprava měrné jednotky. U indikátoru 55/20/02 Regionální HDP na obyvatele, EU 25 = 100 byla upravena metodika výpočtu a historická data byla přepočítána. Indikátory ROP SZ lze rozdělit podle původu do dvou kategorií: Indikátory zjišťované agregací z úrovně jednotlivých projektů (zdrojem je tedy monitorovací systém), jedná se o indikátory typu počet projektů a většina z nich je v kategorii CORE indikátorů; Indikátory zjišťované z úrovně statistických dat mimo ROP SZ. Pouţití těchto indikátorů je důleţitým předpokladem pro moţnost posouzení, zda realizace ROP SZ ovlivnila tato statistická/makroekonomická data regionu. ŘO ROP SZ si je vědom i určitých omezení vyuţití těchto indikátorů, která spočívají v tom, ţe se tyto indikátory mohou měnit i vlivem celé řady jiných a velmi proměnlivých faktorů, které jsou v současné době ještě umocněny poněkud nestandardním makroekonomickým prostředím a v řadě případů bude sloţité přímý vliv realizace ROP SZ na tyto veličiny zanalyzovat. Pokud bychom však tyto indikátory na úrovni programu nevyuţili, neměli bychom vůbec moţnost posoudit, zda realizace ROP SZ nějak významně ovlivnila vývoj regionu Severozápad jako celku. Pro vlastní zjištění, nakolik realizace ROP SZ případně ovlivní tyto statistické/makroekonomické veličiny, plánuje ŘO ROP SZ vyuţít analyticko-evaluační studii v pokročilejší fázi realizace programu. Tab. č. 11: Přehled vyhlášených a realizovaných výzev v roce 2010 (v EUR) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: ŘO ROP SZ vyhlašuje výzvy jen na evropské zdroje. Měnový kurz, který byl při přepočtu pouţit, je uveden v tabulce u jednotlivých výzev (oblast podpory 1.1 je vyhlašována v CZK, proto u výzvy č. 12, 14, 18 a 20 kurz EUR/CZK není uveden). U finančních částek Podané ţádosti o podporu a Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou byl pouţit kurz EUR/CZK 25,24. Ve sloupci Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou jsou uvedeny data od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou a zahrnují i tzv. negativní stavy. Výše uvedená tabulka shrnuje přehled o vyhlášených (resp. realizovaných) výzvách ROP SZ v roce V roce 2010 probíhalo celkem 9 výzev, z toho 2 výzvy byly vyhlášeny na konci roku 2009 a 3 výzvy prošly plným procesem administrace ještě do konce roku 2010 (tj. výzva č. 12, 14 a 19). Podrobnější popis průběhu výzev a specifikace projektů je uvedena 24

25 v kapitole 3 Provádění podle prioritních os. Pro celkový přehled o věcném pokroku ROP SZ uvádí následující tabulka informace o realizovaných výzvách ROP SZ od počátku programu. Tab. č. 12: Přehled realizovaných výzev od počátku ROP SZ (v EUR) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: ŘO ROP SZ vyhlašuje výzvy jen na evropské zdroje. Měnový kurz, který byl při přepočtu pouţit, je uveden v tabulce u jednotlivých výzev (oblast podpory 1.1 je vyhlašována v CZK, proto u výzvy č. 10, 12, 14, 18 a 20 kurz EUR/CZK není uveden). U finančních částek Podané ţádosti o podporu a Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou byl pouţit kurz EUR/CZK 25,24. Ve sloupci Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou jsou uvedeny data od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou a zahrnují i tzv. negativní stavy. 25

26 2.1.2 Finanční údaje Tab. č. 13: Finanční údaje za všechny prioritní osy (v EUR) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 26,40 Pozn.: Tabulka obsahuje údaje za veřejné prostředky celkem (tj. údaje za ERDF + národní veřejné prostředky). U celkových částek vyţádaných od EK nelze pouţít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných ţádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. V roce 2010 byly jiţ standardně registrovány a propláceny ţádosti o platbu ve všech prioritních osách. U proplacených ţádostí o platbu byla cca polovina projektů jednoetapových, u ostatních po proplacení ţádostí o platbu projekty dále pokračují v realizaci. U 71 projektů byla proplacena závěrečná ţádost o platbu. U prioritní osy 5 Technická asistence byly vyúčtovány zálohové platby za 2 projekty TA roku 2009 a projekty byly finančně ukončeny. Dva projekty TA roku 2010 byly do konce roku 2010 fyzicky ukončeny, jejich finanční ukončení proběhne v 1. čtvrtletí Dvěma projektům TA na rok 2011 byly vyplaceny počáteční zálohové platby. Ve výše uvedené tabulce ve sloupci Celkové certifikované způsobilé výdaje vynaloţené příjemci jsou uvedeny částky odsouhlasené EK z 1. aţ 4. řádné certifikace. 26

27 Tab. č. 14: Finanční plán ROP SZ na celé programové období (v EUR) Zdroj: MSC2007 stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 V následující tabulce je uveden seznam zálohových a průběţných plateb, které ŘO ROP SZ obdrţel od EK tyto platby jsou rozpočítány poměrově do prioritních os dle % alokace prioritní osy na celkové alokaci ROP SZ. Tab. č. 15: Zálohové a průběžné platby ROP SZ (v EUR) Zdroj: MSC2007 stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Zálohové platby jsou finanční prostředky, které slouţí na počátku programu k urychlení čerpání a k menšímu zatíţení ekonomik daného státu. Ze zálohových plateb jsou prostředky vraceny zpět do státního rozpočtu. Jsou vyuţívány postupně prostřednictvím podaných souhrnných ţádostí o platbu. ŘO ROP SZ v roce 2010 podal celkem 11 souhrnných ţádostí o platbu. Ve výše uvedené tabulce jsou vedle zálohových plateb započítány i průběţné platby, které byly připsány ŘO ROP SZ po schválení 1. aţ 4. řádné certifikace. Detailní rozpis zálohových a průběţných plateb je moţné vidět v následující tabulce ve sloupci b a c. 27

28 Tab. č. 16: Naplňování pravidla n+2/n+3 (v EUR) Zdroj: MSC2007 stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: U certifikovaných prostředků předloţených EK nelze pouţít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných ţádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Plnění pravidla n+3/n+2 je pro ŘO ROP SZ velmi uspokojivé. V průběhu roku 2010 bylo proplaceno a certifikováno tolik prostředků, ţe ŘO ROP SZ má jiţ v současné době splněno čerpání alokace 2011 a větší polovinu alokace 2012, jak je patrné z tabulky č. 16 Naplňování pravidla n+2/n+3 (v EUR). Při zachování současného tempa čerpání, by se ŘO ROP SZ neměl dostat do potíţí s plněním pravidla n+3/n+2 ani v roce 2013, kdy dochází k souběhu pravidla n+3 pro alokaci 2010 a n+2 pro alokaci Informace o rozpisu využití fondu Tab. č. 17: Kumulativní rozdělení přídělů z příspěvku Společenství podle kategorií 28

29 29

30 Zdroj: MSC2007, MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 26,40 Pozn.: Jedná se o prostředky Společenství od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou a zahrnují i tzv. negativní stavy. Finanční částky, přiřazené k jednotlivým prioritním tématům, byly na konci roku 2010 analyzovány a lze konstatovat, ţe došlo k výraznému nárůstu hodnot oproti stavu z konce roku Zároveň byly analýzou vybrány projekty, jimţ bylo doporučeno přidání dalšího prioritního tématu nebo byla doporučena výměna prioritního tématu za jiné, které více odpovídá aktivitám realizovaným v rámci daného projektu. U řady projektů ţadatelé stále často přiřazují pouze jedno prioritní téma, a to i v případě, ţe projekt naplňuje více prioritních témat. Před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace je poté zmíněným projektům doporučeno zvolit si případně další prioritní téma. Prioritní téma 24 Cyklistické stezky je zatím plněno z 20 %. V roce 2011 bude vyhlášena výzva pro oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti, ve které ţadatelé připravují nové projekty cyklostezek. Oproti původnímu očekávání došlo ke zpoţdění v naplňování toho prioritního tématu především z důvodů delšího řešení majetkoprávních vztahů při přípravě projektů na cyklostezky. Prioritní téma 28 Inteligentní dopravní systémy je zatím plněno ze 14 %. ŘO ROP SZ však očekává jeho výrazné naplnění v roce 2011 prostřednictvím karlovarského projektu, který se začne realizovat od března Prioritní téma 52 Podpora čisté městské dopravy zatím není plněno. Předpokládá se, ţe toto prioritní téma bude naplněno projekty v rámci výzvy č. 27 ROP SZ pro oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu (IPRM III.). Plánovaný termín vyhlášení této výzvy je červenec U prioritních témat 55 Propagace přírodního bohatství (plněno z 25 %) a 56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví (zatím neplněno) bude navrhována úprava plánovaných cílových hodnot při revizi Programového dokumentu ROP SZ. Prioritní téma 60 Jiná podpora zlepšení kulturních sluţeb je naplňováno z 9 %. Předpokládá se, ţe ţadatelé vybírají témata s obecnějšími názvy (např. 57 Jiná podpora zlepšení sluţeb cestovního ruchu ), proto bude provedena analýza a vybraným ţadatelům/příjemcům bude doporučen výběr tohoto tématu. 30

31 Prioritní téma 77 Infrastruktura péče o děti není naplňováno podle původních předpokladů (zatím plněno na 29 %), proto bude zváţena varianta návrhu změny předpokládané cílové hodnoty při revizi Programového dokumentu ROP SZ Pomoc podle cílových skupin Cílové skupiny v rámci ROP SZ lze rozdělit na několik kategorií: regionálně definované cílové skupiny; aktivitami definované cílové skupiny; cílové skupiny definovaném typem příjemce/ţadatele. Vláda ČR na svém zasedání ze dne schválila usnesení č. 141, kterým bylo aktualizováno vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. Původně byly regiony se soustředěnou podporou státu pro období vymezeny na základě usnesení vlády ČR č. 560 ze dne Seznam strukturálně postiţených regionů nově zahrnuje území okresu Ústí nad Labem, jenţ byl přesunut z kategorie regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Hospodářsky slabým regionem je nově okres Děčín přesunutý z kategorie regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Okres Louny byl přesunut z kategorie hospodářsky slabý region do kategorie region s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Okres Litoměřice byl zařazen do zvláštní kategorie pro přechodnou podporu státu pro rok Strukturálně postiţené regiony tvoří území okresů: Most Chomutov Teplice Ústí nad Labem Sokolov Hospodářsky slabé regiony: Děčín Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností: Louny Ostrov (okres Karlovy Vary) obvod obce s rozšířenou působností Region se soustředěnou přechodnou podporou státu pro rok 2010: Litoměřice Z celkem 10 okresů regionu Severozápad zaujímá území se soustředěnou podporou státu 8 celých okresů a část devátého okresu. Pouze na 1 okres v rámci regionu Severozápad (okres Cheb) se soustředěná podpora státu nevztahuje. 31

32 Tab. č. 18: Přehled o schválených projektech ve strukturálně postižených regionech (v EUR) Zdroj: IS MONIT7+, stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Jedná se o prostředky Společenství od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou (pouze tzv. pozitivní stavy). Tab. č. 19: Přehled o schválených projektech v hospodářsky slabých regionech (v EUR) Zdroj: IS MONIT7+, stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Jedná se o prostředky Společenství od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou (pouze tzv. pozitivní stavy). Tab. č. 20: Přehled o schválených projektech v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (v EUR) * Údaj podle základní územní jednotky převaţujícího místa realizace projektu. Zdroj: IS MONIT7+, stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Jedná se o prostředky Společenství od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou (pouze tzv. pozitivní stavy). Tab. č. 21: Přehled o schválených projektech v regionech s přechodnou podporou pro rok 2010 (v EUR) Zdroj: IS MONIT7+, stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Jedná se o prostředky Společenství od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou (pouze tzv. pozitivní stavy). 32

33 Tab. č. 22: Přehled o schválených projektech v regionech se soustředěnou pomocí státu (v EUR) Zdroj: IS MONIT7+, stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Jedná se o prostředky Společenství od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou (pouze tzv. pozitivní stavy). Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe v roce 2010 bylo schváleno celkem 39 nových projektů v regionech se soustředěnou podporou státu ve výši cca 107,6 mil. EUR, tj. 86 % z celkového objemu nových projektů v regionu Severozápad. Nejvíce projektů bylo schváleno v kategorii strukturálně postiţených regionů. Jednalo se o 27 nových projektů ve výši cca 60,5 mil. EUR. V hospodářsky slabých regionech bylo za rok 2010 schváleno 6 nových projektů ve výši 11,7 mil. EUR a 4 projekty ve výši cca 33,6 mil. EUR byly schváleny v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. V regionu s přechodnou podporou pro rok 2010 byly schváleny v okresu Litoměřice 2 projekty ve výši 1,8 mil. EUR. Od začátku implementace ROP SZ bylo v regionech se soustředěnou pomocí státu schváleno celkem 180 projektů ve výši 380,6 mil. EUR, tj. cca 84 % z celkového objemu schválených projektů v regionu Severozápad. Převáţně se jedná o projekty zaměřené na: Modernizaci, obnovu a rozvoj městských center i obcí, náměstí, veřejných prostranství a zeleně, včetně doplňkové infrastruktury; Modernizaci infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů; Přípravu projektů a potřebných podkladových dokumentací, související projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěţ, projektová spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP), aktivity související s řízením IPRM; Rozvoj a budování páteřních regionálních cyklostezek, včetně jejich napojení na páteřní síť; Výstavbu, rekonstrukci a modernizaci ubytovacích zařízení hotelového typu (včetně případné restaurační části) na úroveň nejméně středního standardu (***), včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí; Výstavbu, rekonstrukci a modernizaci vhodných objektů na celoroční ubytovací zařízení, včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí; Vytváření systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech regionu Severozápad, rozvoj informačních a rezervačních systémů a vytvoření regionální sítě informačních center; 33

34 Podporu marketingu a propagace akcí regionálního významu. V Programovém dokumentu ROP SZ 1 jsou vymezeny i další cílové skupiny, na něţ se ROP SZ ve svých jednotlivých prioritních osách zaměřuje (více informací viz kapitola 1.2 Stručná charakteristika programu, tab. č. 7 Kategorie příjemců pomoci ROP SZ a tab. č. 8 Cílové skupiny ROP SZ ). V následující tabulce je uveden přehled typů ţadatelů/příjemců a jejich právních forem v rámci ROP SZ. Stejně jako v předchozích letech, byla i v roce 2010 nejčastějším typem ţadatele obec. Obce jako ţadatelé podávají ţádosti o poskytnutí dotace ve třech z pěti prioritních os ROP SZ (tj. v prioritních osách 1 Regenerace a rozvoj měst, 2 Integrovaná podpora místního rozvoje a 4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu ). Kraje realizují největší podíl ze svých projektů v oblastech podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu, 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu a také 1.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů

35 Tab. č. 23: Přehled typů žadatelů/příjemců a právních forem ROP SZ za rok 2010 Zdroj: IS MONIT7+, stav k

36 V roce 2010 byly schváleny projekty, které mají dopad na následující cílové skupiny: tuzemští a zahraniční investoři; obyvatelé/lidé ţijící, pracující a podnikající ve venkovských oblastech, městech či velkých městech; domácí a zahraniční návštěvníci a turisté přijíţdějící do regionu, měst či velkých měst; místní podnikatelé a subjekty zajišťující sluţby; subjekty působící v neziskovém sektoru Vrácená nebo znovu použitá pomoc Ve sledovaném období nedošlo k vrácení prostředků po zrušení podpory, jak je uvedeno v článku 57 Udrţitelnost operací a v článku 98 Finanční opravy prováděné členskými státy odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Kvalitativní analýza V roce 2010 došlo k velmi dynamickému pokroku v realizaci ROP SZ, zejména v oblasti ukončených projektů a v oblasti proplacených a certifikovaných prostředků. Nejvíce ukončených projektů je v oblasti cestovního ruchu v prioritní ose 4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu, konkrétně v oblasti podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. Velký počet ukončených projektů je také v prioritní ose 1 Regenerace a rozvoj měst, zejména v oblastech podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst a 1.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů, a dále v prioritní ose 2 Integrovaná podpora místního rozvoje, konkrétně v oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí. K datu bylo proplaceno více neţ 241 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Nejvyšší objem prostředků byl proplacen v roce 2010 směrem k příjemcům z prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst, kde došlo k proplacení cca 96,8 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Nejvyšší podíl proplacených prostředků však zaznamenala prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje, resp. oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí, kde došlo k proplacení téměř 18 mil. EUR, coţ je zhruba 52 % celkové alokace na tuto oblast podpory. Značný podíl byl v roce 2010 proplacen také v oblastech podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst (42 %), 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu (téměř 36 %) a 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR (přes 32 %). Z výše uvedeného objemu proplacených prostředků bylo v roce 2010 certifikováno přes 120 mil. EUR, tedy téměř 14 % alokace. Největší podíl certifikovaných prostředků zaznamenaly oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí (přes 30 %), 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR (přes 23 %) a 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst (téměř 21 %). Nejméně ukončených projektů a proplacených a certifikovaných prostředků je v oblasti podpory 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu, kde jsou realizovány větší projekty s termínem ukončení v letech a zároveň jsou na rok 2011 ještě naplánovány další výzvy s indikativní alokací ve výši přes 28 mil. EUR. Malý počet ukončených projektů je také v oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu, kde jsou realizovány spíše víceetapové projekty (které jsou průběţně propláceny příjemcům za rok 2010 činí podíl 36

37 přes 26 % alokace na tuto oblast podpory) s termínem ukončení v letech Malý počet ukončených projektů je také v oblasti podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti, kde jsou realizovány převáţně jednoetapové projekty s termínem ukončení v roce 2011; zároveň se očekává nárůst podpořených projektů z výzvy č. 16 ROP SZ, která byla vyhlášená v 2. polovině roku Reálný pokrok ROP SZ v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory uvádějí následující 2 tabulky. Tab. č. 24: Reálný pokrok ROP SZ za rok 2010 (v EUR) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování veřejné prostředky celkem od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou, a to i včetně tzv. negativních stavů. U certifikovaných prostředků předloţených EK nelze pouţít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných ţádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Tab. č. 25: Reálný pokrok ROP SZ od počátku ROP SZ (v EUR) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování veřejné prostředky celkem od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou, a to i včetně tzv. negativních stavů. U certifikovaných 37

38 prostředků předloţených EK nelze pouţít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných ţádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. ŘO ROP SZ si je vědom, ţe pro úspěšnou realizaci ROP SZ je třeba věnovat dostatečnou pozornost struktuře a skladbě přijatých projektů, stejně jako vyhodnocení jednotlivých výzev. Proto ŘO ROP SZ přistoupil k pravidelnému detailnímu vyhodnocení výsledků jednotlivých výzev (zvlášť pro jednotlivé oblasti podpory). V rámci kvantitativní analýzy výsledků výzev je zjišťován: počet předloţených projektů, včetně jejich finančního objemu a % podílu finanční alokace výzvy pro danou oblast podpory; počet vyřazených projektů, včetně členění dle důvodu vyřazení, jejich finančního objemu, % podílu z finančního objemu alokace výzvy pro danou oblast podpory a % podílu z celkového počtu předloţených projektů; počet schválených projektů, vč. jejich finančního objemu, % podílu z finančního objemu alokace výzvy pro danou oblast podpory a % podílu z celkového počtu předloţených projektů. K nejčastější chybovosti při předkládání projektů docházelo především u ţadatelů, kteří své projekty nekonzultovali na příslušných pracovištích ÚORP a neúčastnili se pořádaných seminářů. V případě, ţe projekt nesplnil formální náleţitosti, bylo moţné ve lhůtě 5 pracovních dnů tyto náleţitosti na příslušné OAP doloţit. Toto kritérium tedy v konečném výsledku nebylo splněno jen ojediněle. 38

39 Tab. č. 26: Podíl vyřazených projektů na celkovém počtu předložených žádostí podle prioritních os Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Podrobnější informace o pokroku v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory, jak projekty ROP SZ přispívají k naplnění cílů NSRR a jaký mají přínos k horizontálním cílům EU jsou uvedeny v kapitole 3 Provádění podle prioritních os. 39

40 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství V roce 2010 nebyly při provádění ROP SZ zjištěny ţádné případy nesouladu s právními předpisy ES, a to ani na straně ŘO ROP SZ, tak ani na straně příjemců pomoci z ROP SZ. ŘO ROP SZ vydává systém řízené dokumentace zahrnující celý systém implementace ROP SZ, který je v souladu s legislativou ČR i EU. Systém řízené dokumentace po obsahové i formální stránce klade důraz na soulad s pravidly: hospodářské soutěţe, veřejných zakázek, ochrany ţivotního prostředí, podpory rovných příleţitostí. A) Pravidla hospodářské soutěže Prostředky na realizaci ROP SZ jsou povaţovány za veřejné prostředky, na jejichţ poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU týkající se veřejné podpory a národní předpisy. Základní normou vymezující veřejnou podporu je článek 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s tímto článkem jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěţ tím, ţe zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z tohoto základního pravidla jsou zakotveny v ustanoveních článku 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a dále v sekundární legislativě EU. V ČR je ochrana hospodářské soutěţe realizována na základě zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje dohled nad dodrţováním pravidel hospodářské soutěţe je, dle zákona č. 272/1996 Sb., Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Řádné dodrţování pravidel hospodářské soutěţe je zakomponováno v nastavení jednotlivých operačních programů. V rámci procesu posuzování ţádostí o poskytnutí dotace je také zohledněn princip kontroly projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. B) Veřejné zakázky V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace ROP SZ pro všechny příjemce pomoci povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který reflektuje evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES a současně podle doplňujících pravidel ROP SZ. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany ŘO ROP SZ. Na základě proběhlých auditů a zkušeností z období přistoupilo MMR (NOK) ve spolupráci s Ministerstvem financí (PCO) k vytvoření základního minima v oblasti zadávání zakázek, které nejsou upraveny zákonem. Cílem dokumentu Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období je proto 40

41 stanovit pro všechny subjekty zapojené do procesu implementace kohezní politiky jednotný postup v oblasti zadávání zakázek nespadajících pod zákonnou úpravu. Tento dokument byl schválen usnesením vlády ČR dne č. 48. Tyto závazné postupy slouţí také jako podklad při tvorbě metodického pokynu pro řídící orgány operačních programů při výkonu kontroly zadávání zakázek. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy ES musí být striktně dodrţován, kontrolován a při jehoţ porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. Proto bylo nutné danou problematiku sjednotit, k zadávání zakázek a postihu nerespektování stanovených principů přistupovat jednotně a transparentně bez ohledu na to, jedná-li se o zakázky ne/spadající pod zákonnou úpravu. C) Ochrana životního prostředí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2001/42 ze dne o posuzování vlivů některých plánů a programů na ţivotní prostředí je do právního řádu ČR promítnuta zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. D) Podpora rovných příležitostí Princip podpory rovných příleţitostí je uplatňován v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, článek 6 Rovnost ţen a muţů a zákaz diskriminace. Na národní úrovni je tato problematika reglementována zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). 2.3 Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Shrnutí vážných problémů zjištěných v rámci postupu uvedeného v čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Odbor auditu ÚRR SZ zajišťuje činnost interního auditu a na základě Smlouvy o výkonu auditu uzavřené mezi Ministerstvem financí ČR a předsedou RR SZ také činnost Pověřeného auditního subjektu (PAS). Audity PAS jsou součástí auditního systému ROP SZ, jehoţ základním cílem je ověřovat správnost nastavení a fungování řídících a kontrolních systémů ROP SZ. Zjištění vyplývající z provedených auditů PAS jsou podkladem pro celkové hodnocení přiměřenosti a účinnosti řídících a kontrolních systémů ROP SZ. V roce 2010 provedl Odbor auditu ÚRR SZ u ŘO ROP SZ celkem 18 auditů operací dle článku 16 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, 4 audity systému ve funkci PAS a 6 interních auditů. Audity byly zaměřeny na ověření funkčnosti nastaveného řídícího a kontrolního systému ROP SZ. 41

42 Tab. č. 27: Přehled vykonaných auditů v roce 2010 Evidenční Název auditu číslo auditu OP/01/2010 OP/02/2010 OP/03/2010 OP/04/2010 OP/05/2010 OP/06/2010 OP/07/2010 OP/08/2010 OP/09/2010 OP/10/2010 OP/11/2010 CZ.1.09/5.1.00/ ÚRR - monitoring a evaluace 2008 (1. etapa) CZ.1.09/5.1.00/ ÚRR - monitoring a evaluace 2008 (2. etapa) CZ.1.09/5.1.00/ ÚRR - úřad etapa CZ.1.09/5.1.00/ ÚRR - úřad etapa CZ.1.09/4.2.00/ Modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu sluţeb Spa Resortu Sanssouci Karlovy Vary CZ.1.09/4.2.00/ Hotel V Údolí Zlatého potoka CZ.1.09/3.1.00/ Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji - I. etapa CZ.1.09/3.1.00/ Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji - I. etapa CZ.1.09/4.1.00/ Přestavba objektu ZŠ na muzeum, infocentrum a knihovnu, Habartov - Kluč CZ.1.09/4.2.00/ Rekonstrukce ubytovacích zařízení v Nových Hamrech CZ.1.09/4.3.00/ Poznej Jeţíškův svět na Boţím Daru OP/12/2010 CZ.1.09/5.1.00/ Rozvoj lidských zdrojů ÚRR v roce 2008 OP/13/2010 CZ.1.09/5.1.00/ Rozvoj lidských zdrojů ÚRR v roce 2008 OP/14/2010 OP/15/2010 CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti odborných útvarů Úřadu regionální rady CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti odborných útvarů Úřadu regionální rady OP/16/2010 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita v roce 2009 OP/17/2010 CZ.1.09/5.2.00/ ÚRR - Publicita a absorpční kapacita v roce 2008 OP/18/2010 CZ.1.09/5.2.00/ ÚRR - Publicita a absorpční kapacita v roce 2008 S/01/2010 S/02/2010 S/03/2010 S/04/2010 1/2010/IA 2/2010/IA 3/2010/IA 4/2010/IA 5/2010/IA 6/2010/IA Zdroj: Odbor auditu ÚRR SZ Audit veřejná podpora - horizontální téma Audit vybraných klíčových prvků řídícího a kontrolního systému - kontrolní mechanismy ŘO, účinnost systému pro implementaci preventivních a nápravných opatření Audit vybraných klíčových prvků řídícího a kontrolního systému - postupy pro výběr operací, audit trail, vymezení, rozdělení a oddělení funkcí ŘO Audit vybraných klíčových prvků řídícího a kontrolního systému - adekvátní informační opatření a strategie, spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví Audit veřejných zakázek RR SZ Audit systému inventarizace na RR SZ Audit adekvátního vymezení, rozdělení a oddělení funkcí v rámci ŘO Audit řízení bezpečnosti informací na RR SZ Audit cestovních náhrad a autoprovozu Audit řídících a kontrolních systémů - plnění opatření z ukončených interních auditů 42

43 Veškerá zjištění vyplynula ze závěrů auditů zaměřených především na všechny klíčové prvky řídícího a kontrolního systému ROP SZ a dále z auditu, jehoţ cílem bylo prověření souladu postupů procesu veřejné podpory s obecně platnými právními normami ČR, legislativou EU a vnitřními předpisy ÚRR SZ. Audity prokázaly nedostatky se střední a nízkou mírou závaţnosti. Na základě zpráv z auditů, formou akčních plánů, byla přijata ŘO ROP SZ adekvátní opatření k nápravě či řešení zjištěných nedostatků. Při auditech nebyly zjištěny ţádné nedostatky s vysokou mírou závaţnosti a nebyla identifikována zjištění, která by negativně ovlivnila čerpání finančních prostředků z rozpočtu EU a národního spolufinancování. Zároveň nebyly zjištěny problémy, které by byly označeny za systémové, ani nebyla zjištěna taková pochybení, která by vedla k vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav. Ţádné zjištění v rámci auditů systémů a auditů operací nebylo identifikováno jako nesrovnalost. Opatření uloţená na základě prováděných auditů PAS v letech 2008 a 2009 byla splněna. Implementace přijatých opatření ŘO ROP SZ z provedených auditů byla ověřena jako samostatný cíl auditu systémů č. S/03/2010 ve 2. pololetí 2010 a následným ověřením plnění k Při auditech realizovaných v 1. pololetí 2010 (jednalo se o audity operací) byla identifikována 3 zjištění ve vazbě na ŘO ROP SZ. Ke všem těmto zjištěním ŘO ROP SZ přijal vhodné opatření k nápravě. V rámci provedených 4 auditů systému PAS v 2. pololetí roku 2010 bylo identifikováno celkem 25 zjištění, ke kterým přijal ŘO ROP SZ opatření. K bylo ověřeno, ţe 13 opatření bylo splněno, u 1 opatření byl prodlouţen termín a u 12 opatření stále lhůty probíhají. V rámci interních auditů bylo provedeno prověření plnění přijatých opatření k nápravě ze zjištění ukončených auditů v roce 2009 a 2010, u kterých nebylo dosud provedeno ověření plnění v praxi. V průběhu auditu bylo ověřováno celkem 20 zjištění, z toho 17 zjištění bylo odstraněno zcela, 3 zjištění byla odstraněna částečně. Osoby odpovědné za splnění opatření k nápravě podaly ţádost o prodlouţení termínu splnění a jejich ţádosti bylo vyhověno. Další kontroly ŘO ROP SZ v roce 2010 Na ŘO ROP SZ byl proveden v období přezkum hospodaření, který kaţdoročně provádí Ministerstvo financí ČR. Ze zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2009 vyplývá, ţe nebyly zjištěny chyby a nedostatky. V období proběhla na ŘO ROP SZ kontrola ze strany NKÚ. Kontrola byla zaměřena na prověření čerpání peněţních prostředků na dopravní infrastrukturu z ROP SZ v souladu s právními předpisy, na zabezpečení účelnosti a hospodárnosti čerpaných peněţních prostředků a nastavení implementačního systému ROP SZ při čerpání prostředků poskytovaných z rozpočtu EU. Kontrolovaným obdobím bylo období let Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. V období proběhla na ŘO ROP SZ kontrola MMR zaměřená na hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a prostředky státního rozpočtu určenými na spolufinancování ROP SZ. Kontrolou nebyly zjištěny ţádné závaţné nedostatky. Při mimořádném auditu s názvem Prověření nákupu zdravotnického zařízení a techniky, který provedl AO u ŘO ROP SZ (audit zahájen v březnu 2010 a ukončen ve 2. polovině prosince 2010), byl identifikován jeden systémový nedostatek, který můţe vést 43

44 k nesrovnalostem. Tento nedostatek se týká nastavení a provádění kontroly hospodárnosti veřejných prostředků. Vliv tohoto nedostatku na efektivní fungování základních poţadavků systémů ŘO ROP SZ je významný. V rámci auditu byla formulována doporučení k odstranění tohoto nedostatku. Rovněţ z mimořádného auditu, který prováděla společnost Deloitte Advisory, s.r.o. s názvem Audit u Krajské zdravotní, a.s., a souvisejících nemocnic vyplynuly nedostatky se střední a nízkou mírou významnosti. Na odstranění všech nedostatků ŘO ROP SZ pracuje. K nebyl stanoven konečný finanční dopad vyplývající z těchto auditů. Oba audity souvisely s projekty pro Krajskou zdravotní, a.s. Na tyto projekty zatím nebyly vynaloţeny ţádné prostředky z ERDF. Přijatá opatření Tato oblast je plně v kompetenci MMR a Ministerstva financí ČR (AO - CHJ), jako orgánu, který vydává konečné stanovisko o souladu podle článku 71 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Personální zajištění Ústecký kraj je jedním z krajů, které mají největší nezaměstnanost a odborníci s odpovídající praxí se zde hledají velmi obtíţně. Napovídá tomu i statistika dojíţdějících do ÚRR SZ jak v Ústí nad Labem, tak v Karlových Varech. V Karlovarském kraji je situace s nezaměstnaností lepší, avšak trh práce je zde na odborníky orientující se v prostředí strukturálních fondů chudší. Na většině pracovních pozic ÚRR SZ je vyţadována specifická odbornost, která je velmi zřídka podloţena praxí, neboť v minulých programových období tyto pozice neexistovaly (neexistovaly ani v Katalogu prací v současné době pracuje MMR na jejich aktualizaci právě v oblasti strukturálních fondů). Z výše uvedených důvodů byli uchazeči vybíráni v souladu s jejich odborným vzděláním, podobnou praxí a variabilními schopnostmi a znalostmi. Tab. č. 28: Přehled výběrových řízení RR SZ v roce 2009 a 2010 Rok Počet výběrových řízení Z toho nových míst (původně neobsazených) Počet přihlášených uchazečů Počet úspěšných uchazečů Zdroj: OVČ, stav k Fluktuace je pro ŘO ROP SZ klíčovou záleţitostí, a to z důvodů jejího přispívání k nárůstu finančních nákladů potřebných k nahrazení odchozích zaměstnanců (nábor, adaptace, zaškolení), ke sníţení produktivity práce a ke zhoršení klimatu firemní atmosféry a image firmy. Fluktuace jako ukazatel definuje moţné přístupy, jak podpořit stabilitu a spokojenost zaměstnanců. 44

45 Tab. č. 29: Ukazatelé fluktuace v letech Průměrný Počet počet ukončených Rok % fluktuace zaměstnanců pracovních v roce poměrů ,83 3 7, , , , , , ,89 Zdroj: OVČ, stav k Ve zvýšené fluktuaci roku 2010 se projevily následující okolnosti: některé činnosti byly outsourcovány subdodavatelsky, některé pracovní poměry skončily ve zkušební době ze strany zaměstnance, vybraní zaměstnanci ve výběrových řízeních nenaplnili odpovídající kompetence (zejm. odborné). Přijatá opatření V průběhu roku 2010 díky organizačním změnám probíhal proces směřující ke stabilizaci personálního obsazení ÚRR SZ. Fluktuace se pohybuje na poměrně vysoké úrovni a je třeba provést opatření vedoucí k jejímu sníţení. Tato opatření budou zavedena prostřednictvím liniového i strategického managementu. Při obsazování nových nebo stávajících pracovních pozic postupuje ŘO ROP SZ formou výběru uchazečů z vyhlašovaných výběrových řízení. Nadále ŘO ROP SZ věnuje budování administrativní kapacity velkou pozornost a to zejména s ohledem na další vzdělávání pracovníků a na zamezení hrozby fluktuace zejména vysoce kvalifikovaných pracovníků. Odborné vzdělávání je zajišťováno dle plánu a dle aktuálních potřeb zaměstnanců (změna legislativy, metodické úpravy atp.). V roce 2010 na ÚRR SZ pokračovala výuka anglického jazyka. V roce 2010 bylo zahájeno vzdělávání, jehoţ realizace je uskutečňována prostřednictvím OPTP. Kapacitní zabezpečení implementační struktury ROP SZ vychází z pravidelně aktualizované analýzy, která je zaměřena na posouzení potřeb pracovních sil ÚRR SZ. Na základě vyhodnocení analýzy jsou stanoveny problémové oblasti. Závěry analýzy mají vazbu k organizačním a personálním opatřením. Analýza byla provedena k pro všechny odbory ÚRR SZ. Výchozím materiálem pro tuto analýzu jsou tzv. megaprocesy (výčet všech prováděných činností), jejichţ hodnocení provedené vedoucími jednotlivých odborů objektivně postihl ustanovený tým pracovníků ÚRR SZ. Tým byl jmenován k vypracování této analýzy ředitelem ÚRR SZ. Pravidelná aktualizace potřeb pracovních sil vychází z modelu kapacitního zabezpečení implementační struktury operačních programů a reaguje na stav v hodnoceném období. Metodika aktualizace je koncipována jako posouzení současného stavu rozpracování nebo vykonávání činností vzhledem k cílovému stavu a zároveň zhodnocením kompetencí pracovníků, kteří činnost vykonávají. Tato analýza je základem pro stanovení: personálních kapacit ÚRR SZ, kompetencí a jejich získávání event. prohlubování (vzdělávání), odstranění event. zjištěných moţných rizik, podkladu pro nastavení personálního systému. 45

46 Navrhovaná opatření mající vztah k lidským zdrojům: Posílení organizační struktury na ÚORP lze řešit postupným převedením pracovníků z Oddělení administrace projektů do Oddělení realizace a kontroly projektů nebo do oblasti nesrovnalostí. Bude provedeno po projednání s jednotlivými vedoucími oddělení a odborů; V oblasti nesrovnalostí byla navrţena změna organizační struktury přesun jednoho zaměstnance z OMEŘ do Úseku pro řešení nesrovnalostí; Posílení lidských zdrojů pro zabezpečení procesů je moţno řešit spoluprací s externími odborníky dle náročnosti dané činnosti (právník, HR specialista, externí hodnotitelé); Personální zabezpečení procesů a činností pro stanovení reálných personálních potřeb je nutné najetí do standardního reţimu vykonávání činnosti, v současné chvíli jsou procesy popsány, ale neaplikovány do praxe. Graf č. 5: Organizační struktura od Zdroj: ŘO ROP SZ 46

47 Graf č. 6: Organizační struktura od Zdroj: ŘO ROP SZ Monitorovací systémy ŘO ROP SZ vyuţíval v roce 2010 informační systémy na základě smlouvy s CRR (objednatel) a TESCO SW, a.s. (zhotovitel) uzavřené dne (Smlouva o zajištění řádného fungování softwarového produktu MONIT7+ a formuláře webové ţádosti BENEFIT7 pro uţití ŘO ROP SZ). Tato třístranná smlouva nahradila dosavadní dvoustranné smluvní vztahy mezi ŘO ROP SZ a CRR a mezi CRR a TESCO SW, a. s. Za celkový rozvoj monitorovacích systémů a zajištění všech poţadovaných funkčností v rámci celého projektového cyklu odpovídá MMR ve vazbě na navrhovaná, schvalovaná a realizovaná tzv. centrální zadání. V roce 2010 nebyly v oblasti monitorovacích systémů zaznamenány významnější problémy systémového charakteru ani zásadní výpadky funkčnosti (s výjimkou předem známých měsíčních termínů instalace nových funkčností). Stav informačních systémů, které vyuţívá ŘO ROP SZ, je tedy moţné hodnotit jako vyhovující a stabilní. Počet a rozsah poţadavků na úpravy IS BENEFIT7 byl v roce 2010 velmi nízký s ohledem na jeho téměř 100% dopracování do vyhovující finální podoby. Současně také došlo v důsledku realizace značného počtu poţadavků k dalšímu zlepšení funkčnosti IS MONIT7+. Některé poţadavky na úpravy monitorovacích systémů souvisely se změnami v Metodice monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti pro programové období MMR (například úprav lhůt pro předkládání monitorovacích zpráv) a bylo je nutno řešit po technické i metodické stránce bez moţnosti ovlivnění ze strany pracovníků ŘO ROP SZ. Problémy související s oblastí centrálního monitorování se v průběhu roku 2010 vyskytly při zasílání elektronické formy výročních zpráv za rok 2009 z centrálního systému MSC2007 do systému EK SFC2007. Tento způsob předávání dat byl v roce 2010 nově implementován. 47

48 Problémy souvisely především s nepřesným způsobem načítání dat na úrovni MSC2007 a s nejednoznačným metodickým výkladem poţadovaných dat centrálního monitorování určených pro přenos do systému EK SFC2007. Následně po jednáních s MMR (NOK) došlo k metodickému zpřesnění celého procesu přenosu dat a byly zpracovány poţadavky na úpravy systému MSC2007 tak, aby zasílání elektronické verze výročních zpráv za rok 2010 proběhlo bez jakýchkoliv problémů. Přijatá opatření V roce 2010 řešil ŘO ROP SZ s dodavatelem informačních systémů řadu operativních problémů spojených se zajištěním poţadované funkčnosti monitorovacích systémů. Současně byly zásadnější poţadavky na úpravy systémů řešeny formou společného nebo specifického zadání. Velký význam pro rozvoj monitorovacích systémů v roce 2010 měla pravidelná jednání pracovních skupin na úrovni regionálních operačních programů (Pracovní skupina monitorování ROP) nebo všech operačních programů (Pracovní skupina pro jednotný monitorovací systém). Současně byla ze strany pracovníků ŘO ROP SZ iniciována řada návrhů na zlepšení funkčnosti monitorovacího systému, především na úrovni IS BENEFIT7 a IS MONIT7+. Mezi hlavní nástroje ŘO ROP SZ pro řešení podnětů na optimalizaci funkčnosti systémů patří připomínkový list, kam pracovníci ŘO ROP SZ mohou zaznamenávat všechny rozvojové poţadavky, a dále meetingy Oddělení monitoringu a monitorovacích systémů ÚRR SZ, resp. Odboru řízení programu ÚRR SZ, kde zástupci jednotlivých útvarů ÚRR SZ mohou diskutovat a řešit problematiku související s monitorovacími systémy Ostatní problémy A) Kurzové rozdíly a čerpání alokace Pouţívání dvou měn (CZK, EUR) při implementaci ROP SZ s sebou přináší komplikace při zajištění optimálního vyuţití přidělené alokace. Zatímco alokace ROP SZ je stanovena v EUR a rovněţ čerpání programu se sleduje v EUR, veškerá realizace a proplácení jednotlivých projektů je prováděno v CZK. Vzhledem k aţ několikaleté prodlevě mezi vyhlášením výzvy spolu s výběrem projektů na straně jedné a jejich konečným proplacením na straně druhé existuje do budoucna riziko (vzhledem k nestálému kurzu EUR/CZK) pro určování disponibilní alokace k rozdělení ve výzvách. Při neuváţeně zvoleném kurzu pro vyhlášení výzvy můţe dojít aţ k přezávazkování programu. Vývoj kurzu CZK má rovněţ přímý dopad na velikost disponibilní alokace v ROP SZ. Vývoj kurzu tímto způsobem také přímo ovlivňuje počet a velikost projektů, které mohou být z ROP SZ podpořeny. Tuto situaci ještě komplikuje současná finanční krize, jedním z důsledků je i výrazně vyšší volatilita kurzu EUR/CZK. Přijatá opatření ŘO ROP SZ má nastaven podrobný systém sledování čerpání alokace v souladu s Metodikou finančních toků a kontroly. Před vyhlášením výzvy je vţdy znovu přepočtena aktuální disponibilní alokace pro danou oblast podpory. Pro přepočet prostředků určených na danou výzvu ŘO ROP SZ většinou pouţíval uměle podhodnocený kurz EUR/CZK. Pro případ větších výkyvů ve vývoji kurzu můţe být na pokrytí případných rozdílů pouţita 48

49 zatím nevyhlášená část alokace ROP SZ. VRR je průběţně informován o zbývající alokaci ROP SZ v závislosti na aktuálním vývoji kurzu EUR/CZK. B) Plnění pravidla n+2/n+3 Plnění pravidla n+2/n+3 představuje pro ŘO ROP SZ vzhledem k nastavení harmonogramů projektů v realizaci zatím pouze potenciální riziko, a to především s ohledem na moţný pokles příjmů veřejných subjektů (obcí a krajů) a jejich problémy s kofinancováním projektů. Přijatá opatření Vyhlášené výzvy obsahují termíny pro poslední moţnost podání ţádosti o platbu pevně stanovené s ohledem na pravidlo n+2/n+3. Například výzvy, v nichţ byla rozdělována alokace 2007, obsahují povinnost pro příjemce předloţit ţádosti o platbu nejpozději v polovině roku Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 ze dne (novela obecného nařízení č. 1083/2006) došlo k určitému rozvolnění pravidla n+2/n+3 prodlouţení lhůty pro výpočet automatického zrušení ročního rozpočtového závazku v souvislosti s celkovým ročním příspěvkem na rok 2007 tak, aby se zvýšilo čerpání prostředků poskytnutých na některé operační programy. Alokace na rok 2007 je tak rozpočítána na alokace následujících let, a v roce 2010 tak zrušení závazku za rok 2007 ŘO ROP SZ nehrozí. C) Realizace projektů PPP Přestoţe je v současné době k dispozici řada příruček k problematice partnerství veřejného a soukromého sektoru (např. metodika Ministerstva financí ČR Praktická interpretace finančních modelů k PPP projektům z května 2010), včetně studie identifikující typy projektů v jednotlivých operačních programech, které by byly způsobilé pro realizaci pomocí PPP, není ještě zcela připraven právní základ pro přípravu a realizaci PPP projektů v ČR. Nebyl totiţ zatím schválen návrh nového zákona o veřejných koncesních zakázkách, který by měl nahradit platný zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). I přes existující metodický rámec nejsou nastaveny vhodné podmínky pro přípravu a realizaci PPP projektů. Přijatá opatření V rámci ROP SZ proběhlo na úrovni měst mapování absorpční kapacity. Z tohoto průzkumu vyplynulo, ţe města mají zájem o realizace projektů formou PPP. Konkrétní PPP projekt však doposud nebyl zmíněn. Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu a oblast podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst uţ od samotného počátku implementace ROP SZ umoţňují předloţení projektů zaměřených na vytvoření související projektové přípravy, projektové dokumentace, architektonické soutěţe a spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP), avšak během roku 2010 nebyl ţádný takový projekt předloţen. D) Finanční nástroj JESSICA Při vyjednávání konečné podoby programového dokumentu ROP SZ byl na základě poţadavku EK včleněn do textu také odkaz na moţné vyuţití nového finančního nástroje JESSICA, a to buď prostřednictvím holdingového fondu, nebo za vyuţití jiných variant organizace řízení tohoto finančního nástroje. 49

50 Přijatá opatření Podle zjištění ŘO ROP SZ není dosud ze strany příjemců v tuto chvíli dostatečný zájem o vyuţití finančního nástroje JESSICA, a to zejména proto, ţe tomuto finančnímu nástroji v současnosti konkuruje převaţující dotační způsob rozdělování prostředků ze strukturálních fondů. Aby ŘO ROP SZ posílil povědomí o této moţnosti financování projektových záměrů, uspořádal ve dnech 27. a v Ústí nad Labem a Karlových Varech semináře pro města nad obyvatel regionu soudrţnosti Severozápad (celkem 24 měst), na kterých byly zástupcům měst detailněji představeny moţnosti finančního nástroje JESSICA. I přes nízký zájem svých příjemců a omezené mnoţství pouţitelných finančních prostředků ŘO ROP SZ situaci ohledně moţné implementace finančního nástroje JESSICA průběţně mapuje a shromaţďuje zkušenosti získané v jiných regionech, které přípravu jiţ započaly. Zástupci ŘO ROP SZ se zároveň pravidelně účastní jednání, seminářů a konferencí týkajících se vyuţití finančního nástroje JESSICA či obdobných nástrojů finančního inţenýrství v EU. V červenci 2010 byly zveřejněny výsledky studie MMR o formě vyuţití nástroje finančního řízení JESSICA (ať uţ prostřednictvím holdingového fondu spravovaného Evropskou investiční bankou nebo za vyuţití jiných variant) jako moţného pokračování financování investic podporujících rozvoj regionu. Jejím hlavním cílem bylo identifikovat a posoudit vhodné uspořádání pro implementaci finančního nástroje JESSICA v podmínkách ČR v rámci stávajícího programového období. Zpracovatel ve výsledné studii navrhl několik variant implementačních struktur a některé z nich podrobněji rozpracoval a zhodnotil. S ohledem na skutečnost, ţe ve zpracovatelem vytipovaných programech, tj. programech vhodných pro implementaci tohoto finančního nástroje (ROP a IOP), není v tuto chvíli dostatečné mnoţství pouţitelných finančních prostředků vyuţitelných pro finanční nástroj JESSICA, bylo jiţ v průběhu zpracování studie zadavatelem rozhodnuto, ţe finanční prostředky ve prospěch finančního nástroje JESSICA budou vyuţity z OPTP. Návrh uvaţuje buď s variantou pilotního projektu (pilotního ověření finančního mechanismu), jehoţ příjemcem a realizátorem bude NOK, nebo s variantou přímého vyvedení z OPTP, pokud budou EK schváleny takové změny programu, které realizaci této varianty umoţní. V rámci právní analýzy dané problematiky byly zpracovatelem rovněţ identifikovány některé problémové oblasti, kterým bude nutné se v budoucnosti věnovat, a zpracovatel také upozornil na nezbytné úpravy legislativy. Tyto však nejsou v kompetenci ŘO ROP SZ. ŘO ROP SZ tak v současné situaci tenčících se finančních prostředků ve vlastním programu vítá vypracovanou studii a za důleţitou povaţuje debatu o podobě realizace některé z navrţených variant implementace finančního nástroje JESSICA. OPTP však pravděpodobně není věcně zaměřen na podporu aktivit spadajících do působnosti tohoto finančního nástroje (např. revitalizace či regenerace zón měst, zlepšení dopravní obsluţnosti ve městech); lépe vyhovují ROP, které mají blíţe městům, podrobně znají region a jeho potřeby a navíc disponují zkušeným a kvalifikovaným personálem. Nicméně realizace nejbliţších moţných kroků však v tuto chvíli spočívá na bedrech MMR. ŘO ROP SZ plánuje v roce 2011 kontaktovat Evropskou investiční banku, která na základě projevu zájmu nechává pro řídící orgány zdarma zpracovat prvotní evaluační studii mapující vhodné oblasti pro vyuţití nástroje JESSICA v jednotlivých regionech. Takto bude stanoven alespoň určitý rámec aktivit vhodných pro financování z tohoto finančního nástroje v regionu Severozápad a ŘO ROP SZ bude částečně připraven na vyuţití nástroje JESSICA buď jiţ v tomto (např. v případě realokace prostředků mezi operačními programy ČR), případně v příštím programovém období. 50

51 E) Nesrovnalosti Za oblast nesrovnalostí v rámci ROP SZ je odpovědný ÚRR SZ, který při nahlašování a evidenci jednotlivých případů postupuje v souladu s vybranými legislativními předpisy EU a ČR, centrálními metodikami, metodickými příručkami vydanými ministerstvy ČR a interní dokumentací ROP SZ. Řešení nesrovnalostí zahrnuje evidenci, šetření a hlášení podezření na nesrovnalosti a potvrzených nesrovnalostí, jejich další monitoring a ve stanovených případech také vymáhání prostředků dotčených potvrzenou nesrovnalostí. Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů EU nebo ČR v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR. Odhalení nesrovnalosti v projektu můţe vést ke komplikacím v jeho realizaci. Nejčastější z nich je pozastavení administrace ţádosti o platbu a proplácení výdajů. Zjištěná a potvrzená nesrovnalost pak s sebou zpravidla přináší krácení způsobilých výdajů projektu, ale v některých případech můţe dokonce vést aţ k odejmutí celé částky dotace. S pokračující realizací ROP SZ a rostoucím počtem administrovaných projektů se očekává postupné zvyšování počtu hlášených nesrovnalostí. Tab. č. 30: Přehled nesrovnalostí Období Nahlášené případy Uzavřené případy Případy v šetření rok rok rok (+ 1 případ uzavřen z roku 2009) Zdroj: Úsek pro řešení nesrovnalostí ÚRR SZ, stav k (+ 1 případ v šetření z roku 2009) Nejčastěji hlášené případy se vztahují k porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a k porušení Pokynů pro zadávání zakázek. Mimo oblast veřejných zakázek dále ÚRR SZ eviduje případy, které spočívají ve dvojím financování, proplacení výdaje z jiného neţ projektového účtu nebo pozdní dodání povinných materiálů. Přehled typů porušení v roce 2010 v souvislosti s nahlášenými případy zachycuje níţe uvedená tabulka. 51

52 Tab. č. 31: Přehled nahlášených nesrovnalostí v roce 2010 Počet Typ porušení nahlášených případů Porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění Dvojí financování 3 Porušení Pokynů pro zadávání veřejných zakázek 1 Problém s převodem vlastnických práv k nemovité věci 1 Podezření na podvod 1 Proplacení výdaje z jiného neţ projektového účtu 2 Podezření na nenaplnění cíle projektu 1 Nenaplnění indikátorů 1 Pozdní zahájení fyzické realizace 1 Pozdní dodání monitorovacího hlášení 1 Celkem 18 Zdroj: Úsek pro řešení nesrovnalostí ÚRR SZ, stav k U nahlášených nesrovnalostí za rok 2010 jsou příjemci jak veřejné, tak soukromé subjekty; konkrétně se jedná o tyto příjemce: Krajská zdravotní, a.s., Ústecký kraj, Město Roudnice nad Labem, Město Louny, Město Cheb, Obec Travčice a Řehlovice. Přijatá opatření Řešení nesrovnalostí je od září 2009 v kompetenci Úseku pro řešení nesrovnalostí, který spadá pod Odbor řízení programu ÚRR SZ. Jeho povinností je evidovat vzniklé nesrovnalosti, provádět pravidelná hlášení, ve stanovených případech také vymáhat prostředky dotčené potvrzenou nesrovnalostí a zajišťovat zasedání interní pracovní skupiny pro nesrovnalosti ROP SZ. Prostřednictvím napojení na síť AFCOS zodpovídá jmenovaný pracovník sítě AFCOS za sledování a hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). V roce 2010 bylo na OLAF nahlášeno celkem 7 nesrovnalostí. V 6 případech se jedná o porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kde stále probíhá správní řízení na ÚOHS. V 1 případě došlo k podezření na podvod. Orgány činné v trestním řízení však tuto skutečnost nepotvrdily. Kaţdý případ nesrovnalosti je projednán na interní pracovní skupině pro nesrovnalosti ROP SZ, kde členové jednají a rozhodují o dalším postupu šetření dané nesrovnalosti. Vzhledem k aktuálnímu vývoji a zkušenostem z řešení konkrétních případů hlášených nesrovnalostí je rovněţ průběţně aktualizována Příručka řešení nesrovnalostí ROP SZ. Příručka řešení nesrovnalostí ROP SZ je součástí interních postupů ŘO ROP SZ. Odhalení nesrovnalosti v projektu můţe vést ke komplikacím v jeho realizaci. Zjištěná a potvrzená nesrovnalost pak s sebou zpravidla přináší krácení způsobilých výdajů projektu, v některých případech můţe dokonce vést aţ k odejmutí celé částky dotace. V závislosti na tom, kdy k porušení podmínek poskytnutí dotace a odhalení nesrovnalosti dojde, mluvíme o korekci (finanční opravě) způsobilých výdajů (před proplacením výdajů) nebo odvodu za porušení rozpočtové kázně (po proplacení), kdy ÚRR SZ přistoupí k vymáhání prostředků 6 52

53 dotčených nesrovnalostí po příjemci zpět. V celkovém součtu byly uděleny korekce ve výši ,47 Kč, tzn. ţe došlo k pokrácení způsobilých výdajů u ţádostí o platbu dotčených nesrovnalostí. Pokud se jedná o odvody při porušení rozpočtové kázně, ÚRR SZ vystavil 3 platební výměry v celkové výši 4 492,73 Kč. ÚRR SZ se snaţí nesrovnalostem předcházet. O problematice nesrovnalostí jsou informováni ţadatelé/příjemci na seminářích, na internetových stránkách RR SZ jsou zveřejněny informace o nejčastějších pochybeních při realizaci veřejných zakázek 2. Zaměstnanci RR SZ provádějí kontrolu dokumentace k veřejným zakázkám před vyhlášením výzvy a před uzavřením smlouvy příjemce s vítězným dodavatelem, nikoliv aţ k datu podání ţádosti o platbu, coţ umoţňuje příjemci případná pochybení včas napravit. ŘO ROP SZ zároveň plánuje v roce 2011 evaluaci procesu nesrovnalostí, která by měla být zaměřena na zhodnocení správnosti nastavených metodických postupů v oblasti nesrovnalostí a na posouzení souladu realizovaných postupů s dokumentací a stanovenou metodikou. F) Veřejné zakázky Z obecných zkušeností ČR z obdobných dotačních titulů a také z předchozího programového období vyplývá, ţe k vysokému procentu v chybovosti docházelo právě při realizaci veřejných zakázek. Ţe v této oblasti mohou chybovat také příjemci ROP SZ dokládá i počet jednotlivých nahlášených případů nesrovnalostí uvedený v tabulce č. 31 Přehled nahlášených nesrovnalostí v roce Komplikací (více spíš pro příjemce neţ pro ŘO ROP SZ) jsou nepřiměřeně dlouhé čekací lhůty na vydání rozhodnutí ÚOHS ve věci přezkoumávání zadávacích řízení. Není výjimkou, ţe některé případy řeší ÚOHS více neţ rok a brání tak proplacení dotace. Povinnost hlásit podezření na nesrovnalost spočívající v porušení zákona o veřejných zakázkách vyplývá pro regionální rady přímo z Metodiky finančních toků a kontroly. Přijatá opatření Kontrole veřejných zakázek je ze strany ŘO ROP SZ věnována velká pozornost. Od roku 2009 byl zaveden nový systém kontroly veřejných zakázek, který umoţňuje zkontrolovat veřejnou zakázku z velké většiny dříve, neţ příjemce uzavře smlouvu s dodavatelem a tedy ve fázi, kdy ještě je v případě nutnosti moţno příjemci doporučit adekvátní úpravu a postup. Pro kontrolu veřejných zakázek ŘO ROP SZ vyčlenil na obou územních pracovištích zaměstnance, kteří se na danou problematiku specializují. Vybraní pracovníci ORKP i OMEŘ se pravidelně účastní také vzdělávacích akcí a seminářů a snaţí se o pravidelnou výměnu zkušeností s jinými řídícími orgány operačních programů. Zároveň jsou sporné případy konzultovány s pracovníky ÚOHS. Při odhalení nesrovnalosti spočívající v podezření na porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je podnět zaslán k přezkumu ÚOHS. Pracovníci ŘO ROP SZ navíc na základě analýzy problémů příjemců dotace při zadávání a realizaci veřejných zakázek zpracovali seznam doporučení pro jejich zdárné provedení. Informace na internetových stránkách RR SZ (sekce Pochybení při realizaci VZ ) 3 mají příjemcům pomoci vyvarovat se zbytečných chyb tak, aby mohli úspěšně realizovat své

54 projekty. Problematice veřejných zakázek jsou věnovány rovněţ speciální bloky seminářů pro příjemce. G) Finanční krize V souvislosti s finanční krizí, která zasáhla také ČR, se očekávaly také dopady na čerpání finančních prostředků z ROP SZ, předpokládal se citelný dopad zejména na oblast cestovního ruchu. Na druhou stranu však mohou efektivní a udrţitelné projekty financované z veřejných zdrojů přispět ke zmírnění krize. Přijatá opatření Systém časových etap zavedený v prosinci 2009 se během roku 2010 osvědčil. Proplácení etap je rychlejší a přesuny prostředků mezi etapami jednodušší, a to při zachování výhod etapového systému (řízení alokace, eliminace rizik vzniku nesrovnalostí apod.). Systém podstatně sníţil nároky na disponibilní prostředky pro předfinancování projektů u kaţdého příjemce. Poměrně velký počet příjemců na časový etapový systém přešlo ze systému předchozího (věcného). Pracovníci ŘO ROP SZ však zároveň dlouhodobě monitorují a vyhodnocují snahy některých operačních programů o další usnadnění proplácení projektů. Připojili se k aktivitě pracovníků ŘO ROP Střední Čechy a ŘO ROP Jihovýchod, kteří ve svém programu zavedli nový systém proplácení (tzv. systém modifikovaných plateb), jenţ příjemcům umoţňuje předloţit v ţádosti o platbu kromě faktur jiţ dodavateli uhrazených rovněţ faktury, které dosud zhotovitelům uhrazeny nebyly a které budou dodavatelům uhrazeny poté, co příjemce obdrţí dotaci z řídícího orgánu po kontrole ţádosti o platbu. Na základě rozhodnutí VRR participoval ŘO ROP SZ na přípravě tzv. dlouhodobého řešení systému modifikovaných plateb s předpokládaným termínem realizace podzim V rámci realizace této varianty byl na základě spolupráce Ministerstva financí ČR a MMR vypracován nový formulář ţádosti o platbu pro modifikované platby (nový formulář F1), který bude po svém zapracování do IS zohledňovat skutečnost, ţe se jedná o jistou formu zálohového financování, tzn. poskytnutí zálohy příjemci na dosud neproplacené faktury a následné vyúčtování a dvoufázová kontrola. Pro dokončení dlouhodobé varianty řešení však bude ještě nutné provést poměrně značné úpravy informačních systémů (IS MONIT7+, MSC2007). Na základě usnesení VRR č. 14/44/2010 ze dne , který zváţil veškeré okolnosti a aspekty nově připraveného systému, však bylo ŘO ROP SZ doporučeno nezavádět systém modifikovaných plateb, neboť v něm zůstává několik diskutabilních a sporných záleţitostí. Mezi ně patří: ÚRR SZ je odkázán na výstupy analýzy dodavatele IS (TESCO SW a.s.) ohledně konkrétní podoby zapracování do IS a s tím spojené finanční náročnosti zvolené varianty, případně dalších variant finančně efektivnějších. Z informací od ŘO operačních programů, které tento systém ve svých pravidlech jiţ zavedly, vyplývá, ţe odezva nebyla zdaleka taková, jaká se očekávala. O tuto variantu způsobu financování byl mezi ţadateli a příjemci mizivý zájem (v řádu jednotek). Vzhledem k pokroku v realizaci ROP SZ (projektů realizovaných v rámci ROP SZ) by byl přínos zavedení této varianty financování projektů, především s ohledem na skutečnost, ţe by mohla být zavedena pouze pro nové projekty či běţící projekty, 54

55 které ještě nezaloţily ţádnou ţádost o platbu, v podstatě v závěrečné fázi ROP SZ velmi diskutabilní. ŘO ROP SZ vzhledem k důsledkům finanční krize rovněţ preventivně vyhodnocuje rizikovost jednotlivých indikátorů z hlediska splnění udrţitelnosti. Z předběţných odhadů vyplývá, ţe plnění cílových hodnot indikátorů bude zřejmě v největší míře ohroţeno v oblasti cestovního ruchu, kde pravděpodobně citelně poklesne poptávka po sluţbách a produktech, i kdyţ se zatím ŘO ROP SZ s ţádným takovým případem nesetkal. ŘO ROP SZ však preventivně zachovává zavedené změkčení hodnocení naplňování indikátorů, kdy je bez postihu moţné nenaplnit indikátory do 10 % ze stanovené hodnoty. ŘO ROP SZ zároveň získal informace o zkušenostech při sledování plnění cílových hodnot indikátorů ze zahraničí. Situace byla mapována především na základě přímé korespondence s vybranými ŘO z některých členských zemí EU. ŘO ROP SZ nezaznamenal zvýšený nárůst odstoupení od smlouvy o poskytnutí dotace, došlo k němu v rámci ROP SZ zatím pouze ve velmi nízkém počtu (dosud celkem 7 projektů). Z následující tabulky vyplývá, ţe k odstoupení od smlouvy došlo hlavně u projektů z oblasti cestovního ruchu. Důvodem ukončení projektu ovšem není ve všech případech zmiňovaná finanční krize. Tab. č. 32: Přehled předčasně ukončených projektů v roce 2010 Číslo Oblast Důvod ukončení Typ žadatele Změna stavu výzvy podpory projektu soukromá firma ekonomická situace, vývoj cestovního ruchu soukromá firma stavební a finanční náročnost projektu soukromá firma obec obec obec soukromá firma Zdroj: IS MONIT7+, ORKP, stav k finanční situace obce nemoţnost zajištění předfinancování projektu (exekuce na obec) zrušení zadávacího řízení na dodavatele stavebních prací, a s tím související nedodrţení termínů ve fyzické realizaci daného projektu K častějšímu výskytu odstupování od smluv nedochází bezesporu také proto, ţe v rámci ţádosti o dotaci musí ţadatelé předkládat dostatečné finanční krytí na předfinancování projektů (a to buď dvou prvních etap, nebo 30 % z celkových nákladů projektu) a dále je také hodnoceno jejich finanční zdraví. ŘO ROP SZ tak maximálně klade důraz na výběr finančně udrţitelných projektů. Z výše uvedeného vyplývá, ţe ŘO ROP SZ zatím nijak výrazně nepociťuje dopady hospodářské krize, moţná i díky dříve provedeným úpravám systému implementace, které umoţňují pruţnější čerpání finančních prostředků ROP SZ. 55

56 H) Spolufinancování ROP ze státního rozpočtu Ohroţení rozpočtu a samotnou realizaci jednotlivých projektů ROP SZ zapříčinilo usnesení vlády ČR č. 563 ze dne , ve kterém vláda rozhodla o zrušení podílu státního rozpočtu na spolufinancování ROP. Zároveň ve stejném usnesení vláda ČR uloţila ministru financí změnit pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů, schválená usnesením vlády ČR ze dne č. 560, o pravidlech pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů, podle bodu II/5 tohoto usnesení (tj. usnesení č. 563 pozn. zpracovatele). Záměr vlády ČR škrtnout spolufinancování státního rozpočtu v ROP a v operačních programech hl. města Prahy, které administrují přibliţně 1/5 celkové alokace prostředků EU pro ČR na období , představuje zásadní změnu podmínek čerpání evropských fondů v průběhu programového období. Toto rozhodnutí bylo nečekané, přičemţ nebyla dána ŘO ROP (regionálním radám) moţnost se k němu předem vyjádřit; tato moţnost však nebyla dána ani krajům, obcím nebo dalším veřejným subjektům v roli příjemců, jejichţ rozpočtů se toto usnesení přeneseně také týkalo. Usnesení č. 563 vláda ČR přijala přesto, ţe: NSRR schválený EK uvádí, ţe vláda ČR (rozhodla) dne (usnesení vlády ČR č. 1618), ţe spolufinancování je prioritou při přípravě rozpočtů ; Pravidla spolufinancování operačních programů z národních veřejných prostředků, schválená usnesením vlády ČR č. 560 z stanoví, ţe prostředky ze státního rozpočtu budou poskytovány na financování ROP a operačních programů pro Prahu v letech , tj. po celé období jejich implementace ; Rámcové Rozhodnutí o poskytnutí dotace ministra pro místní rozvoj dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), na spolufinancování ROP vydané pro kaţdý ROP v roce 2007 stanovuje sedmileté spolufinancování ROP ze státního rozpočtu ve výši 7,5 % z celkových veřejných výdajů projektů financovaných ROP. Ministerstvo financí ČR vypracovalo v souladu s usnesením vlády ČR č. 563 ze dne rovněţ nová Pravidla pro spolufinancování operačních programů (dále jen Pravidla ). Avšak regionální rady, jeţ jsou ŘO ROP, kterých se nová Pravidla bytostně týkají, nebyly do připomínkového řízení zahrnuty a mohly se k materiálu vyjádřit pouze prostřednictvím krajů, případně Asociace krajů ČR. Nové znění Pravidel je dokladem toho, ţe Ministerstvo financí ČR při přípravě návrhu usnesení č. 563 nezanalyzovalo všechny okolnosti a nezváţilo všechny dopady předmětného usnesení. Rozhodnutím o zrušení spolufinancování projektů ze státního rozpočtu vláda ČR zásadně mění podmínky dotací poskytovaných z ROP. Uvedením jejího usnesení do praxe se výrazně zkomplikují podmínky čerpání finančních dotací z EU. Regionální rady jsou také v nelehké pozici, jelikoţ na jednotlivé projekty ROP SZ nevydávají rozhodnutí, nýbrţ uzavírají s příjemci smlouvy dle obchodního zákoníku, jejichţ změna vyţaduje dohodu obou stran. Taktéţ by mohla být ohroţena realizace integrovaných plánů rozvoje měst nebo jejich části, jelikoţ ŘO ROP SZ nebude schopen dostát kvůli absenci spolufinancování ze státního rozpočtu svému závazku poskytnout určitou částku dotace. Původní usnesení vlády č. 563/2010 bylo následně korigováno a jeho dopady částečně zmírněny usneseními vlády č. 675/2010 a č. 64/2011 (viz níţe). 56

57 Přijatá opatření Regionální rady byly náhlým a dopředu neznámým rozhodnutím vlády ČR zaskočeny, nicméně přistoupily okamţitě k rychlým krokům. Začaly situaci analyzovat a představitelé regionálních rad předkládaly argumenty a výsledky svých studií, analýz a prognóz na jednáních uskutečňovaných na všech úrovních. Na rozdíl od některých ŘO ROP v jiných regionech soudrţnosti ŘO ROP SZ nepozastavil příjem a schvalování projektů k financování či podepisování smluv, pozdrţelo se jen vyhlášení výzvy č. 21 ROP SZ o několik měsíců. Díky dosavadnímu společnému úsilí představitelů regionů se podařilo prvotní záměr vlády ČR částečně odvrátit a zrušení spolufinancování do jisté míry zmírnit. Vláda ČR dne schválila nové usnesení č. 675, kterým je zajištěno spolufinancování podílu státního rozpočtu ČR u projektů všech příjemců kromě krajů a krajských organizací schválených VRR do , a dále dne přijala usnesení č. 64, kterým přiznala spolufinancování podílu státního rozpočtu i projektům krajů a krajských organizací schválených VRR do Spolufinancování tak nebude zajištěno od roku 2011 u projektů všech příjemců nově schvalovaných po I tak je však záměr vlády ČR zrušit u zmíněných projektů spolufinancování velmi problematický a můţe ohrozit průběh budoucího čerpání finančních prostředků. Regionální rady jsou přístupem vlády ČR a Ministerstva financí ČR velmi znepokojeny. Skutečnost, ţe regionální rady nebyly do diskuze příprav tohoto zásadního kroku vlády ČR zapojeny, mohla mít na čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU závaţné následky (finanční, technické, ale i právní, neboť po srpnovém usnesení vlády ČR hrozily celé vlny ţalob). Zástupci ŘO ROP vynaloţili nemalé úsilí na to, aby zpracovali celou řadu podkladů, odborných stanovisek a analýz a připravili argumenty pro jednání na všech úrovních tak, aby se podařilo původní usnesení vlády ČR ještě modifikovat. I) Výzva pro předložení IPRM zaměřených na modernizaci veřejné hromadné dopravy problematika veřejné podpory Při udělování dotací spolufinancovaných z prostředků strukturálních fondů EU hraje důleţitou roli také aspekt veřejné podpory, který rozhoduje o tom, zda můţe být projekt podpořen a jaká bude případná výše poskytnuté dotace. Tato oblast je však velmi sloţitá a v některých specifických případech chybí v rozhodovací praxi EK precedent či výkladová pravidla. Tento nedostatek pocítil i ŘO ROP SZ při vyhlášení výzvy pro předloţení IPRM zaměřených na modernizaci veřejné hromadné dopravy. V rámci sledovaného období rozhodl VRR usnesením č. 11/42/2010 ze dne o zrušení výzvy č. 2 pro předkládání IPRM zaměřených na oblast dopravy, konkrétně na nákup dráţních vozidel pro MHD, která měla trvat v termínu Důvodem pro zrušení této výzvy bylo, ţe se s ohledem na specifickou situaci v regionu Severozápad objevily odlišné právní názory na problematiku veřejné podpory a ŘO ROP SZ musel situaci přehodnotit. Nákup dopravních prostředků totiţ patří v praxi evropského soutěţního práva k nejsloţitějším oblastem s různými, často protichůdnými, výklady. V oblasti MHD pak dále komplikuje situaci i skutečnost, ţe existuje jen zanedbatelné mnoţství rozhodnutí EK ve věci poskytnutí či neposkytnutí zakázané veřejné podpory, řešící navíc jen dílčí a navzájem tématicky vzdálené problémy. Při stanovení podmínek výzvy č. 2 pro předkládání IPRM poslouţilo za základ, kromě rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Altmark Trans GmbH, také nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných sluţbách v přepravě cestujících po ţeleznici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, 57

58 které nabylo účinnosti Některé právní výklady tohoto nařízení připouští moţnost přímé podpory nákupu dopravních prostředků, která je jinak moţná pouze s notifikací EK. Problémem se však ukázala skutečnost, ţe o podporu nákupu tramvají a trolejbusů v rámci IPRM se mohou ucházet celkem čtyři statutární města a jejich provozovatelé MHD, kteří však nemají shodnou vlastnickou strukturu. Zároveň právní analýza, kterou si ŘO ROP SZ nechal zpracovat, zpochybnila moţnost postupovat v situaci regionu Severozápad za jiných podmínek, neţ stanovuje notifikace N 410/ Pořízení a obnova vozidel pro městskou dopravu. Přijatá opatření Zástupci ŘO ROP SZ se proto obrátili k ÚOHS a na osobním jednání s týmem odborníků ÚOHS na otázky veřejné podpory v oblasti dopravy se zaobírali jednotlivými moţnostmi. Jelikoţ neexistuje v rozhodovací praxi EK precedent (souběţná existence výslovné notifikace a nařízení upravujícího obdobné záleţitosti), dále z důvodu dosavadní absence výkladových předpisů k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, včetně problematické návaznosti na některá ustanovení legislativy ČR, a dále z důvodu velkého počtu příjemců s odlišným charakterem, dospěl ŘO ROP SZ k rozhodnutí z důvodu právní jistoty zrušit výzvu č. 2 pro předkládání IPRM a vyhlásit novou výzvu č. 3 pro předkládání IPRM dle notifikace N 410/ Pořízení a obnova vozidel pro městskou dopravu, která stanovuje přísnější, ale jednoznačnější a méně riziková pravidla poskytnutí podpory. Tato nová výzva byla vyhlášena na období a byly do ní předloţeny 3 IPRM, které do zatím nebyly vyhodnoceny z hlediska přijatelnosti, formálních náleţitostí a kvality. J) Indikátory V rámci indikátorové soustavy ROP SZ existují indikátory, jejichţ plánované hodnoty nejsou plněny v dostatečné míře. Naopak, v indikátorové soustavě ROP SZ existují také indikátory, jejichţ plánované hodnoty jsou přeplňovány o více neţ 200 %. Přijatá opatření ŘO ROP SZ jiţ od počátečních fází realizace programu věnuje problematice plnění indikátorové soustavy zvýšenou pozornost, a to nejen dosaţeným hodnotám indikátorů z realizovaných projektů, ale ŘO ROP SZ zároveň na základě principu prevence rizik zpracovává také průběţné analýzy plánovaných hodnot indikátorů ve schválených projektech a informuje o těchto výstupech management ÚRR SZ, VRR i MV ROP SZ. O indikátorech, které mají nízké plnění, jsou informováni ţadatelé na seminářích, pro oblast dopravy byla vyhlášena řízená výzva a ŘO ROP SZ také mapuje absorpční kapacitu u vybraných oblastí podpory (např. oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu, kde je pouze specifický okruh příjemců). Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole Indikátorová soustava. V souvislosti s naplňováním cílových hodnot indikátorů (jejich přeplňováním či naopak nedostatečným plněním) plánuje ŘO ROP SZ provést jejich revizi v Programovém dokumentu ROP SZ, a to na základě externí analýzy provedené na konci roku

59 2.4 Přijaté změny v souvislosti s prováděním operačního programu Vnější změny s dopadem na provádění programu Tato kapitola popisuje změny způsobené vnějšími faktory, které měly přímý vliv na ROP SZ a jeho implementaci. Na tyto změny ŘO ROP SZ reaguje přijetím patřičných opatření, která mají zabránit nepříznivému vývoji. Za nejzávaţnější vnější změny, které mají či mohou mít dopad na provádění ROP SZ, lze povaţovat: vývoj kurzu CZK vůči EUR; rozhodnutí vlády ČR o zrušení spolufinancování ROP ze státního rozpočtu; finanční krize. Výše uvedené faktory a opatření k jejich eliminaci jsou popsány v kapitole 2.3 Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Změny v provádění programu Programový dokument ROP SZ Programový dokument ROP SZ představuje hlavní programový dokument určující priority regionu Severozápad pro čerpání strukturálních fondů v programovém období V roce 2010 nebyly provedeny ţádné revize Programového dokumentu ROP SZ. ŘO ROP SZ rovněţ neidentifikoval problémy s naplňováním alokací definovaných pro jednotlivé prioritní osy, a proto ani neuvaţuje o změnách ROP SZ v této souvislosti (kromě převedení finančních prostředků v roce 2011 v rámci prioritní osy 5 Technická asistence mezi oblastmi podpory 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad a 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity ). Zároveň ŘO ROP SZ uvaţuje v roce 2011 (po ukončení finančně objemnějších výzev) o případných revizích plánovaných hodnot některých indikátorů (podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole Indikátorová soustava, popř. v kapitole Ostatní problémy, bod J Indikátory ). Prováděcí dokument ROP SZ Prováděcí dokument ROP SZ detailněji rozvádí Programový dokument ROP SZ. V rámci sledovaného období prošel Prováděcí dokument ROP SZ drobnými úpravami byly vypracovány verze 14.0 aţ Úpravy se týkaly zejména definic pojmů, postupů pro zajištění synergických vazeb, popisu organizační struktury ŘO ROP SZ a změn struktury kofinancování projektů v souvislosti s usneseními vlády ČR o zrušení podílu státního rozpočtu na spolufinancování ROP. 59

60 Tab. č. 33: Přehled revizí Prováděcího dokumentu ROP SZ v roce 2010 Datum schválení Číslo verze Platnost od VRR Zdroj: OMEŘ Operační manuál ROP SZ Operační manuál ROP SZ popisuje vnitřní administrativní uspořádání a postupy pro výkon činností ŘO ROP SZ. Součástí Operačního manuálu ROP SZ je rovněţ Příručka pro ţadatele a Příručka pro příjemce (obě včetně příloh) a Příručka pro řešení nesrovnalostí (včetně příloh). Operační manuál ROP SZ je schvalován vţdy před vyhlášení výzvy jako součást dokumentace pro vyhlašovanou výzvu, je tak závazný jak pro vnitřní implementační strukturu ROP SZ, tak jeho veřejné části (tj. Příručka pro ţadatele a Příručka pro příjemce, včetně příloh) pro ţadatele a příjemce. Operační manuál ROP SZ byl v roce 2010 průběţně upravován s ohledem na poţadavky auditů, připomínek PCO, změn legislativy a centrálních metodik vztahujících se k implementaci strukturálních fondů a také především na základě zkušeností z administrace projektů a implementace ROP SZ v průběhu programového období. Tab. č. 34: Přehled revizí Operačního manuálu ROP SZ v roce 2010 Datum schválení Číslo verze Platnost od VRR Zdroj: OMEŘ 2.5 Případná podstatná změna podle článku 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Ve sledovaném období nebyla zjištěna podstatná změna podle článku 57 Udrţitelnost operací Nařízení Rady (ES) č. 1083/

61 2.6 Doplňkovost s jinými nástroji Současný systém vyuţívání strukturálních fondů v období se vyznačuje velkou mírou provázanosti mezi jednotlivými operačními programy. Z hlediska zajištění co nejefektivnějšího vyuţití finančních prostředků je důleţité, aby ŘO při realizaci svých operačních programů v jednotlivých navazujících oblastech podpory postupovaly koordinovaně. Hlavní úlohu v tomto směru plní NOK, kterým je pověřeno MMR. Z důvodu sladění problematiky synergií mezi jednotlivými ŘO a stanovení jednotných pravidel pro naplňování a sledování synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období vydal NOK dne Metodické doporučení k zajištění synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období (dále jen Metodika ). Metodika navazuje na závěry studie Zajištění synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období a byla projednána se zástupci dotčených ŘO, kteří byli nominováni jako odpovědní pracovníci pro oblast synergií. Na základě zkušeností s implementací prošla Metodika v průběhu roku několika revizemi, v rámci kterých byly provedeny dílčí úpravy v nastavení pravidel pro řízení a sledování synergických vazeb. Dne vydal NOK poslední aktualizované vydání Metodiky. Metodika ukládá ŘO jednotlivých operačních programů s potenciálními synergickými vazbami určité povinnosti (např. sledování a ověřování jednotlivých synergických vazeb, označování synergických projektů speciálními kódy), které byly průběţně zapracovávány do dokumentace ROP SZ. V souladu s Metodikou byly rovněţ centrálně upraveny informační systémy BENEFIT7, MONIT7+ a MSC2007. Synergické vazby vznikají dle Metodiky mezi dvěma projekty předloţenými ve dvou operačních programech stejným nebo dvěma ţadateli v ten moment, kdy jejich současné, resp. bezprostředně návazné působení, má potenciál přinést vyšší efekt ve srovnání se součtem efektů kaţdého z projektů realizovaného odděleně. V rámci ROP SZ byly proto vytipovány oblasti podpory, ve kterých mohou být předkládány projekty vytvářející prostor pro vznik synergických vazeb. Přehled konkrétních oblastí podpory s potenciální synergickou vazbou v rámci jednotlivých operačních programů představuje následující tabulka. Tab. č. 35: Oblasti podpory vytvářející synergické vazby mezi ROP SZ a ostatními operačními programy vymezené Metodikou NOK Počáteční projekt (program, oblast podpory) ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Navazující projekt (program, oblast podpory) OPVK 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání OPVK 1.2 Rovné příleţitosti dětí a ţáků, včetně dětí a ţáků se speciálními potřebami OPVK 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení OPVK 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Zaměření Vzdělávání Vzdělávání 61

62 ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury IOP 4.1a Národní podpora cestovního ruchu Zdroj: OMEŘ OPVK 2.1 Vyšší odborné vzdělávání OPLZZ 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb OPLZZ 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit ROP SZ 4.3 Podpora marketingu a tvorby rozvoje produktů rozvoje cestovního ruchu Vzdělávání Sociální integrace Cestovní ruch, propagace, marketing Nezbytným krokem pro efektivní zajištění synergických vazeb mezi operačními programy je zapracování příslušné problematiky do relevantních programových dokumentů. V rámci ROP SZ je této problematice věnována samostatná kapitola Příručky pro ţadatele, rovněţ v Prováděcím dokumentu ROP SZ je u kaţdé relevantní oblasti podpory uvedena informace s přehledem operačních programů a oblastí podpory, kde mohou vznikat synergické vazby. Informace o dalších moţných zdrojích financování k zajištění co nejvyššího synergického efektu jsou ţadatelům/příjemcům taktéţ k dispozici na internetových stránkách RR SZ

63 Zpracovatel formuláře: Tématická oblast: Synergické oblasti podpory ROP SZ: Návaznost na oblasti podpory IOP: ŘO ROP SZ Rozvoj cestovního ruchu 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu 4.1a Národní podpora rozvoje cestovního ruchu 5.1a,b Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP) a ŘO ANO (NP) Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tématických mikrotýmech* svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v Příručce pro žadatele/příručce pro příjemce, aj.): Mezi ROP SZ a IOP je navázána dle dohody vzájemná spolupráce, která zajišťuje fungování řady koordinačních mechanismů (výměna informací ohledně plánovaných výzev a schválených projektech, poskytování informací na seminářích pro ţadatele/příjemce). Do programové dokumentace ROP SZ (Příručka pro ţadatele, Prováděcí dokument ROP SZ) byly rovněţ zapracovány informace o moţnosti zvýšení efektivnosti projektů mezi ROP SZ a IOP. Informace o IOP jako dalším moţném zdroji financování k zajištění co nejvyššího synergického efektu jsou ţadatelům/příjemcům taktéţ k dispozici na internetových stránkách RR SZ 5. Na základě vzájemné spolupráce došlo v roce 2010 k vyhlášení řízené výzvy č. 17 ROP SZ určené pro projekty spadající do oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR. V této výzvě mohly být podpořeny výhradně projekty prokazatelně navazující na hlavní projekt realizovaný v IOP, oblasti intervence 5.1 Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví. Příjem ţádostí o dotaci byl zahájen dne a ukončen dne Alokovaná částka (podíl ERDF) byla stanovena na 50 mil. Kč (tj. cca 2 mil. EU, kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). O dotaci v této výzvě poţádalo město Terezín, které předloţilo projekt Revitalizace přístupů k rekonstruovaným budovám v Terezíně. Tento projekt navazoval na hlavní projekt Terezín projekt oţivení historických památek", který je realizován v rámci IOP, v podporované aktivitě 5.1b Realizace vzorových projektů obnovy a vyuţití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. Projekt prošel fází hodnocení, tedy jak kontrolou přijatelnosti projektu, kontrolou formálních náleţitostí, tak i bodovým hodnocením kvality dle stanovených hodnotících kritérií a byl doporučen k financování. Další synergické vazby mezi ROP SZ a IOP bude moţné vysledovat i v roce 2011, a to u připravované výzvy č. 21 ROP SZ určené pro projekty spadající do oblasti podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. V této výzvě budou podpořeny projekty navazující na projekty realizované v IOP, oblasti intervence 4.1a Národní podpora cestovního ruchu. Dle plánu výzev se předpokládá, ţe celková alokovaná částka (podíl ERDF) dosáhne výše 90 mil. Kč (tj. cca 3,5 mil. EUR, kurz výzvy 25,50 CZK/EUR). V roce 2011 ŘO ROP SZ předpokládá vyhlášení další řízené výzvy č. 28 ROP SZ. Ta bude opět určena pro projekty spadající do oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR a opět výhradně pro projekty, které prokazatelně navazují na hlavní projekt realizovaný v IOP, oblasti intervence 5.1 Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví. O dotaci se budou moci tentokrát ucházet projekty navazující na hlavní projekt Vzorová obnova NKP Klášter premonstrátů Teplá. Dle plánu výzev se předpokládá, ţe celková alokovaná částka (podíl ERDF) dosáhne výše 150 mil. Kč (tj. cca 6,6 mil. EUR, kurz výzvy 22,50 CZK/EUR)

64 Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu sestava MSC221; v případě, že ŘO nevyužívá ke sledování všech synergických vazeb systém MSC2007, uvede vlastní evidenci synergických projektů. Č. 1 Číslo synerg. projektu OP/ROP1 (PP, NP) CZ.1.09/ / Název projektu OP/ROP1 Revitalizace přístupů k rekonstruovaným budovám v Terezíně Popis synergie Přiřazený kód synergie Číslo synerg. projektu OP/ROP2 Název projektu OP/ROP2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): Projekt Revitalizace přístupů k rekonstruovaným budovám v Terezíně reaguje na v současné době nevyhovující stav doprovodné infrastruktury pro turistiku a cestovní ruch, který odrazuje mnoho turistů k opakované návštěvě města, a tím město zbytečně přichází o svou atraktivitu. Hlavním cílem tohoto projektu se tedy stala výstavba, obnova a rozvoj doprovodné infrastruktury pro turistiku a cestovní ruch, přičemţ investicí do rekonstrukce a úpravy přístupových komunikací, chodníků, parkoviště, cest, veřejného osvětlení, zbudování přístaviště, vybudování části navigačního a informačního systému a ostatní turistické infrastruktury by měla být celkově zlepšena dostupnost a zajištěn kvalitní přístup k místním kulturním, technickým a průmyslovým památkám, kulturnímu dědictví a ostatním turisticky významným objektům. Celkové způsobilé výdaje předloţeného projektu byly vyčísleny na 54 mil. Kč (tj. cca 2 mil. EUR, kurz 25,24 CZK/EUR), dotace ve výši cca 46 mil. Kč (tj. cca 1,8 mil. EUR, kurz 24,25 CZK/EUR). Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Ţádné závaţné problémy nebyly identifikovány. Náměty na jednání koordinačního výboru/tématického mikrotýmu: - Další poznámky: - * viz Příloha k rozhodnutí č. 235/2009 ministra pro místní rozvoj 64

65 Zpracovatel formuláře: Tématická oblast: Synergické oblasti podpory ROP SZ: Návaznost na oblasti podpory OPLZZ: ŘO ROP SZ Regenerace a rozvoj měst 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků rómských lokalit Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP) a ŘO NE (NP) Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tématických mikrotýmech* svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v Příručce pro žadatele/příručce pro příjemce, aj.): Karlovarský a Ústecký kraj působí v rámci OPLZZ v roli zprostředkujícího subjektu. S příslušnými odbory krajských úřadů v Karlovarském a Ústeckém kraji je navázána vzájemná spolupráce, která zajišťuje fungování řady koordinačních mechanismů (výměna informací ohledně plánovaných výzev a schválených projektech, poskytování informací na seminářích pro ţadatele/příjemce). Do programové dokumentace ROP SZ (Příručka pro ţadatele, Prováděcí dokument ROP SZ) byly rovněţ zapracovány informace o moţnosti zvýšení efektivnosti projektů mezi ROP SZ a OPLZZ. Informace o OPLZZ jako dalším moţném zdroji financování k zajištění co nejvyššího synergického efektu jsou ţadatelům/příjemcům taktéţ k dispozici na internetových stránkách RR SZ 6. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu sestava MSC221; v případě, že ŘO nevyužívá ke sledování všech synergických vazeb systém MSC2007, uvede vlastní evidenci synergických projektů. Č. Číslo synerg. projektu OP/ROP1 (PP, NP) Název projektu OP/ROP1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Číslo synerg. projektu OP/ROP2 Název projektu OP/ROP2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): - Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Ţádné závaţné problémy nebyly identifikovány. Náměty na jednání koordinačního výboru/tématického mikrotýmu: - Další poznámky: - * viz Příloha k rozhodnutí č. 235/2009 ministra pro místní rozvoj

66 Zpracovatel formuláře: Tématická oblast: Synergické oblasti podpory ROP SZ: Návaznost na oblasti podpory OPVK: Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) ŘO ROP SZ Integrovaná podpora místního rozvoje 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příleţitosti dětí a ţáků, včetně dětí a ţáků se speciálními potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání NE Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tématických mikrotýmech* svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v Příručce pro žadatele/příručce pro příjemce, aj.): Karlovarský a Ústecký kraj působí v rámci OPVK v roli zprostředkujícího subjektu. S příslušnými odbory krajských úřadů v Karlovarském a Ústeckém kraji je navázána vzájemná spolupráce, která zajišťuje fungování řady koordinačních mechanismů (výměna informací ohledně plánovaných výzev a schválených projektech, poskytování informací na seminářích pro ţadatele/příjemce). Do programové dokumentace ROP SZ (Příručka pro ţadatele, Prováděcí dokument ROP SZ) byly rovněţ zapracovány informace o moţnosti zvýšení efektivnosti projektů mezi ROP SZ a OPVK. Informace o OPVK jako dalším moţném zdroji financování k zajištění co nejvyššího synergického efektu jsou ţadatelům/příjemcům taktéţ k dispozici na internetových stránkách RR SZ 7. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu sestava MSC221; v případě, že ŘO nevyužívá ke sledování všech synergických vazeb systém MSC2007, uvede vlastní evidenci synergických projektů. Č. Číslo synerg. projektu OP/ROP1 (PP, NP) Název projektu OP/ROP1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Číslo synerg. projektu OP/ROP2 Název projektu OP/ROP2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): - Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Ţádné závaţné problémy nebyly identifikovány. Náměty na jednání koordinačního výboru/tématického mikrotýmu: - Další poznámky:

67 - * viz Příloha k rozhodnutí č. 235/2009 ministra pro místní rozvoj Synergické vazby, přestoţe nejsou explicitně v Metodice vymezeny, mohou v rámci ROP SZ vznikat i mezi projekty, které jsou řazeny k prioritní ose 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost. Násobení účinku intervencí ze strukturálních fondů EU se pak vztahuje k Operačnímu programu Doprava. ŘO ROP SZ zařadil do plánu výzev na rok 2011 vyhlášení výzvy č. 21 ROP SZ, která bude určena pro projekty spadající do oblasti podpory 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu. Finanční nástroj JESSICA Při vyjednávání konečné podoby Programového dokumentu ROP SZ byl na základě poţadavku EK začleněn do textu také odkaz na moţné vyuţití nové iniciativy JESSICA. Finanční nástroj JESSICA je nástrojem finančního inţenýrství, který je iniciativou EK a Evropské investiční banky. Prostředky z nástroje JESSICA mohou být poskytovány formou úvěrů, záruk či kapitálového podílu. JESSICA podporuje projekty, které nejsou z hlediska času a míry návratnosti investice a socioekonomického přínosu zařaditelné mezi projekty realizované s dotací, a dále projekty, které jsou v rozumném časovém horizontu ekonomicky návratné. ŘO ROP SZ průběţně shromaţďuje informace o moţnosti spolufinancování, podmínkách a předpokladech pouţití nástroje JESSICA. Zástupci ŘO ROP SZ se za tímto účelem v průběhu roku 2010 pravidelně účastnili řady jednání. IPRM Synergické vazby lze v neposlední řadě vysledovat i mezi projekty v oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu v rámci IPRM a tématických operačních programů. Na základě potvrzení města o tom, ţe projekt je součástí IPRM, poskytuje daný ŘO v procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci ve výši 10 % (dle usnesení vlády ČR č. 883 ze dne k hlavním zásadám pro přípravu, schvalování a hodnocení IPRM). Tím je umocněn synergický efekt příslušného IPRM. Do ROP SZ předloţila města 2 IPRM, které předpokládají doplňkové intervence z tématických operačních programů. Jedním z nich je město Ústí nad Labem, které v průběhu roku 2010 vydalo 21 potvrzení o souladu projektu s jeho IPRM, a to pro projekty předkládané do OPVK, OPLZZ a Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Město Děčín v průběhu roku 2010 vydalo 2 potvrzení o souladu projektu s jeho IPRM, a to pro projekty předkládané do OPLZZ. 67

68 2.7 Opatření k monitorování Monitorovací systém Nezbytným předpokladem pro zajištění efektivní a úspěšné implementace a realizace ROP SZ je existence a bezchybné provozování monitorovacího systému, který je v obecné rovině definován v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Dlouhodobou snahou řídících orgánů všech operačních programů je zajistit průběţnou optimalizaci funkčnosti monitorovacího systému a cíleně působit ve spolupráci s provozovateli, správci a dodavateli na jeho další rozvoj. Naplňování těchto aktivit je zajišťováno formou individuálních, společných nebo centrálních poţadavků a řešení v rámci pracovních skupin, zejména pak Pracovní skupiny pro jednotný monitorovací systém. Na úrovni regionálních operačních programů byly pak zásadní problémové okruhy spojené s fungováním monitorovacích systémů řešeny v rámci pravidelných jednání pracovní skupiny monitorování. V roce 2010 se podařilo zajistit implementaci nebo dopracování mnoha funkcionalit monitorovacích systémů. Velmi důleţitou oblastí byl například proces optimalizace funkčnosti elektronické komunikace se ţadatelem prostřednictvím webové aplikace BENEFIT7 pro předkládání monitorovacích zpráv a ţádostí o platbu, zajištění sledování synergických vazeb mezi operačními programy v informačních systémech, systémové úpravy v oblasti monitorovacích indikátorů a environmentálních kritérií, atd. V průběhu roku 2010 byly ze strany ŘO ROP SZ aktivně řešeny také oblasti, u kterých se nepodařilo zajistit centrální zapracování do IS v předchozím roce, a měly proto časový přesah do dalšího období např. řešení projektů generující příjmy, zajištění plné funkčnosti výstupních sestav (zejména sestavy MSC210), zajištění funkčnosti všech modulů IS MITIS a dopracování datových oblastí v monitorovacích systémech všech úrovní pro sledování výběrových řízení a jejich dodavatelů. Určité problémy způsobuje evidence a aktualizace dat o IPRM jako celku v IS MSC2007 tyto údaje jsou předkládány ve formě monitorovacích zpráv IPRM bez moţnosti vyuţít elektronický přenos a automatické dohrání dat do IS MSC2007 po schválení monitorovací zprávy IPRM. Významného pokroku bylo dosaţeno v zajištění shody dat věcného a finančního monitoringu vykazovaných v IS MONIT7+ a v centrálním IS MSC2007. Ke konci roku 2010 nevykazovaly pravidelné kontrolní sestavy (zpracovávané v měsíční periodicitě ze strany MMR) u ROP SZ v této oblasti ţádná negativní zjištění. V průběhu roku 2010 došlo také k dopracování Interaktivního modulu ROP SZ do téměř finální podoby. Jedná se o externě pořízený softwarový nástroj určený pro sledování a optimalizaci procesů a umoţňující analýzu plnění cílů ROP SZ a tvorbu reportů na základě definovaného okruhu dat. V daném období došlo k četnému vyuţití tohoto nástroje pro zajištění nejrůznějších podkladů (výroční zpráva, materiály pro VRR, ad-hoc reporty poţadované s souvislosti se zpracováním analýz ke změně financování ze státního rozpočtu, atd.). Do Interaktivního modulu ROP SZ byl zřízen přístup pro 26 pracovníků ŘO ROP SZ s tím, ţe za rok 2010 je evidováno 983 přístupů. Celkově je moţno hodnotit stav monitorovacích systémů v roce 2010 jako stabilizovaný a funkční. V tomto sledovaném období nebyly evidovány problémy při jednorázovém načítání projektů do IS MONI7+ při ukončení výzvy, nedošlo k zásadním problémům hardwarového charakteru a ani nebyly řešeny problémy se zajištěním stability monitorovacího systému. Komunikaci s příjemci pozitivně ovlivnilo zavedení automaticky generovaných zpráv 68

69 upozorňujících na hlavní události v procesu administrace projektu, monitorovací zprávy nebo ţádosti o platbu. Operativní problémy ve funkčnosti monitorovacího systému byly řešeny ve spolupráci s dodavatelem monitorovacího systému (TESCO SW a.s.). V druhé polovině roku 2010 byly s dodavatelem diskutovány moţnosti úpravy monitorovacích systémů ve vazbě na schválené změny v kofinancování projektů (zrušení spolufinancování ze státního rozpočtu) Indikátorová soustava Plnění indikátorové soustavy ROP SZ umoţňuje kvantifikované posouzení průběţného naplňování cílů ROP SZ. Z tohoto důvodu je této problematice ze strany ÚRR SZ (resp. Oddělení evaluací) věnována velká pozornost jiţ od počátečních fází realizace programu, a to nejen dosaţeným hodnotám indikátorů z realizovaných projektů, ale na základě principu prevence rizik zpracovává Oddělení evaluací systematicky i průběţné analýzy plánovaných hodnot indikátorů ve schválených projektech a informuje o těchto výstupech management ÚRR SZ, VRR i MV ROP SZ. Účelem těchto aktivit je včasná identifikace případných rizik a přijetí včasných adekvátních opatření. Oddělení evaluací vypracovalo podrobnou studii, v rámci které je pro kaţdý indikátor začleněný v indikátorové soustavě ROP SZ stanovena aktuální plánovaná hodnota, a to po realizaci jednotlivých výzev ROP SZ. Plánované hodnoty indikátorů, ke kterým se zavázali příjemci ve svých projektech (resp. jejich míra plnění vůči plánovaným hodnotám stanoveným za celé programové období ROP SZ), byly posuzovány v souvislosti s % mírou zasmluvněné finanční alokace ROP SZ Pro Výroční zprávu ROP SZ za rok 2010 byla tato analýza provedena k datu , a to po realizaci 1. aţ 19. výzvy ROP SZ. Podobná analýza byla provedena také k datu (s jejími výsledky byl seznámen MV ROP SZ dne ), k datu (s jejími výsledky byl seznámen VRR dne ) a k datu (s jejími výsledky byl seznámen MV ROP SZ dne ). Smyslem studie je zejména včasné postižení těch indikátorů, u kterých nedochází k naplnění plánovaných hodnot z předložených projektů po 1. až 19. výzvě ROP SZ. Z této studie jednoznačně vyplývá, ţe po realizaci 1. aţ 19. výzvy ROP SZ existují v rámci indikátorové soustavy ROP SZ indikátory, jejichţ monitoringu je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se zejména o následující indikátory, kde uvádíme jak plánovanou hodnotu na úrovni programu, tak plnění této hodnoty. Je však třeba upozornit, ţe nejde o plnění ve smyslu reálného dosaţení dané hodnoty, ale o plnění, ke kterému se ţadatelé zavázali ve svých projektových ţádostech: 51/15/41 Počet podpořených projektů na ostatní města plánovaná hodnota 40 plněno 14 Tento indikátor je spojen s dílčími projekty IPRM (kromě IPRM Ústí nad Labem). V rámci IPRM Doprava je plánováno dalších 8 dílčích projektů, tzn. celkem 22 projektů. Dle těchto předpokladů zde existuje riziko nenaplnění, proto bude plánovaná hodnota upravena (poníţena) v rámci revize Programového dokumentu ROP SZ. 61/02/47 Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě plánovaná hodnota 30 plněno 2 69

70 Tento indikátor je spojen s dílčímu projekty IPRM Doprava, které nebyly doposud podány (zatím jsou schváleny IPRM jako celky, vyhlášení výzvy na dílčí projekty je naplánováno na červenec 2011). Lze předpokládat, ţe jednotlivými dílčími projekty bude hodnota naplněna. V opačném případě bude plánovaná hodnota upravena (poníţena) v rámci revize Programového dokumentu ROP SZ. 51/21/00 Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí plánovaná hodnota 70 plněno 37 U tohoto indikátoru je plánováno navýšení o dalších 23 projektů, které budou zasmluvněny aţ v roce 2011, tzn. celkem 60 projektů. Dle tohoto plánu by hodnota tohoto indikátoru měla být naplněna. 61/01/01 Délka nových silnic II. a III. třídy plánovaná hodnota 20 km plněno 2,16 km ŘO ROP SZ velmi detailně sleduje vývoj plnění tohoto indikátoru a úzce komunikuje se zástupci Karlovarského a Ústeckého kraje. Existuje zde však riziko nenaplnění, proto bude plánovaná hodnota upravena (poníţena) v rámci revize Programového dokumentu ROP SZ. 61/01/09 Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných silničních obchvatů měst a obcí plánovaná hodnota 2,7 km plněno 0 km ŘO ROP SZ velmi detailně sleduje vývoj plnění tohoto indikátoru a úzce komunikuje se zástupci Karlovarského a Ústeckého kraje. Dle předpokladu by hodnota tohoto indikátoru měla být naplněna, v opačném případě bude plánovaná hodnota upravena (poníţena) v rámci revize Programového dokumentu ROP SZ. 63/25/10 Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem plánovaná hodnota 15 plněno 5 ŘO ROP SZ předpokládá, ţe v rámci 21. výzvy ROP SZ, která byla ukončena k , bude hodnota indikátoru naplněna. V opačném případě bude plánovaná hodnota upravena (poníţena) v rámci revize Programového dokumentu ROP SZ. 51/41/00 Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc plánovaná hodnota 60 plněno 11 ŘO ROP SZ nastavil hodnotu v době, kdy nebylo zcela jasné, jak budou projekty TA administrovány. Praxe následně v roce 2008 ukázala, ţe příliš podrobné členění projektů TA vede k neúměrné časové zátěţi, dodatečným nákladům a administrativním procedurám. ŘO ROP SZ tedy přistoupil ke koncepci niţšího počtu projektů TA. Protoţe je však při této koncepci ohroţeno plnění indikátoru, byl tento krok předběţně konzultován s EK. Plánovaná hodnota indikátoru bude upravena (poníţena) v rámci revize Programového dokumentu ROP SZ. 70

71 48/02/00 Celkové výdaje na realizaci projektů technické pomoci plánovaná hodnota 604,49 mil. Kč plněno 229,30 mil. Kč I v případě tohoto indikátoru je pravděpodobné, ţe nebude naplněn v plné výši, a to vzhledem k úrovni kurzu EUR/CZK, který byl stanoven pro vyčíslení korunové hodnoty tohoto indikátoru. I tento problém byl předběţné konzultován se zástupci EK. Plánovaná hodnota indikátoru bude upravena (poníţena) v rámci revize Programového dokumentu ROP SZ. Aţ na výše uvedené případy lze konstatovat, ţe indikátorová soustava ROP SZ je z plánovaných aktivit projektů naplňována v dostatečné míře, je však třeba upozornit na skutečnost, ţe jde v této fázi pouze o plánované hodnoty. Tato studie je průběţně aktualizována a v současné době je rozšířena také o sledování plnění cílových hodnot indikátorů na úrovni programu z dosaţených hodnot indikátorů od příjemců (tyto hodnoty jsou však naplňovány postupně a s určitým zpoţděním, tj. po ukončení etapy či celého projektu), a to za účelem včasné identifikace potenciálních rizik a přijetí adekvátních opatření Evaluační aktivity Evaluační aktivity ROP SZ doplňují standardní monitoring, který je zároveň zdrojem vstupních dat realizovaných evaluačních aktivit. Evaluační aktivity ROP SZ byly v roce 2010 realizovány v souladu s rámcovým evaluačním plánem ROP SZ na období , který byl v srpnu 2007 schválen VRR a předloţen MV ROP SZ, a v souladu s Evaluačním plánem ROP SZ pro rok 2010, který byl schválen VRR v listopadu 2009 a předloţen MV ROP SZ v prosinci Pro kaţdý rok je na základě rámcového evaluačního plánu ROP SZ pro období vypracován aktualizovaný roční plán evaluací a následně podrobné vyhodnocení jeho realizace všechny tyto dokumenty jsou pro informaci kaţdoročně předloţeny MV ROP SZ. Součástí evaluačních aktivit ROP SZ je i evaluační vzdělávání, neboť vysoká profesionalita v této oblasti je nezbytným předpokladem pro zajištění kvalitních evaluací, které mohou být velmi cenným zdrojem informací pro řízení a publicitu ROP SZ. Evaluační pracoviště (Oddělení evaluací ÚRR SZ) je doplněno interní pracovní skupinou pro evaluace a odbornou oponentní skupinou pro evaluace, kde jsou do evaluačních aktivit ROP SZ zapojeni partneři a externí experti. V roce 2010 byly realizovány následující evaluační aktivity: Roční zhodnocení ROP SZ za rok 2009, Tématická evaluace zaměřená na územní rozloţení projektů ROP SZ, Evaluace IPRM ROP SZ, Analýza pro provedení případných změn ROP SZ, Podpora kapacit pro evaluaci programu. 71

72 Roční zhodnocení ROP SZ za rok 2009 V rámci tohoto projektu byly začátkem roku 2010 realizovány tyto dílčí činnosti: posouzení plnění cílů ROP SZ a NSRR, analýza typů projektů, analýza vývoje indikátorů ROP SZ, vyhodnocení absorpční kapacity, zhodnocení vývoje IPRM, analýza plnění pravidla n+2/n+3, analýza prioritních témat, souhrnná analýza problémů zjištěných při implementaci ROP SZ, vyhodnocení evaluačních aktivit ROP SZ. Ve sledovaných oblastech nebyla zjištěna ţádná významná rizika. Problémy absorpční kapacity, které byly analyzovány v předchozím roce 2008, se v dalších výzvách jiţ neopakovaly. Doporučení se týkala především oblasti prioritních témat. Tématická evaluace zaměřená na územní rozloţení projektů ROP SZ Předmětem této evaluace bylo vyhodnocení územních aspektů implementace ROP SZ na regionální strukturu socioekonomických charakteristik, a to jak v rámci celého regionu Severozápad, tak se zaměřením na regiony se soustředěnou pomocí státu, tzn. posouzení vyváţeného územního rozvoje na základě monitoringu dat o rozloţení projektů v území ve vztahu k čerpání a plnění indikátorů a na základě místního šetření. V rámci této evaluace byly provedeny následující aktivity: kvantitativní a kvalitativní analýza regionálního rozloţení projektů (počtem projektů i ve finančním vyjádření) do úrovně okresů včetně IPRM a do úrovně okresů bez projektů IPRM; posouzení rozloţení překládaných, zasmluvněných a ukončených projektů bude provedeno také na úrovni 1. aţ 4. prioritní osy a jejich oblastí podpory; specifické posouzení i z hlediska problematiky regionů se soustředěnou pomocí státu; posouzení indikátorů přírůstek/úbytek obyvatelstva v podpořených městech a obcích migrací v rozlišení na velikostní kategorie (posouzení ve vztahu k objemu poskytnutých dotací; zda socioekonomické/demografické trendy korespondují s intervencí ROP SZ; důvody a další externí faktory/vlivy, které nelze ovlivnit intervencí ROP SZ); důvody případných disparit s pozitivním i negativním vlivem na vyváţený rozvoj regionu; dosaţené efekty a přínosy nerovnoměrně či rovnoměrně poskytované pomoci pro region Severozápad; negativa nerovnoměrně či rovnoměrně poskytované pomoci pro region Severozápad. Evaluace neshledala ţádná významná rizika. Výsledná doporučení se týkala především absorpční kapacity v rámci regionu soudrţnosti Severozápad (zaměření na méně aktivní části regionu Severozápad) a posouzení vybraných indikátorů (posouzení vlivu realizovaných projektů na přírůstek či úbytek obyvatelstva). Výstupy byly zpracovány také graficky do mapy regionu Severozápad. 72

73 Obr. č. 3: Přehled úspěšných projektů v regionu Severozápad Zdroj: Archiv ŘO ROP SZ Evaluace IPRM ROP SZ Záměrem této evaluace byla problematika IPRM realizovaných v rámci oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu, jejichţ implementace má oproti ostatním oblastem podpory řadu specifik a má výrazně sloţitější strukturu. Představuje zároveň jednu z klíčových oblastí ROP SZ, na kterou je alokováno 17 % z celkového příspěvku Společenství pro ROP SZ. V neposlední řadě bylo také nutné vzít v úvahu, ţe v regionu je nejhustěji osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev s konurbací měst Děčín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov, kde se hustota zalidnění pohybuje mezi obyvateli na km 2 tato osa tedy zahrnuje i města, kde jsou realizovány IPRM a jejich realizace můţe být z hlediska dopadů na obyvatelstvo regionu významná. Cílem této evaluační aktivity byly následující samostatné oblasti: posouzení kvality řízení IPRM, kvality a dostatečnosti monitoringu, komunikace, způsobu implementace, a to jak ze strany ŘO ROP SZ, tak ze strany příjemců; posouzení realizace IPRM z hlediska předpokládaného naplnění cílů ROP SZ v dané prioritní ose (na základě přijatých a plánovaných individuálních projektů v rámci IPRM), dodrţení plánovaných časových harmonogramů, vyhodnocení pokroku finančního čerpání, předpokládaný dopad na rozvoj a udrţitelnost regionu Severozápad; posouzení přidané hodnoty IPRM oproti individuálním projektům. 73

74 Tato evaluace zahrnovala následující aktivity: věcný a finanční pokrok v naplňování cílů IPRM; efektivnost IPRM, časová a finanční náročnost, administrativní zátěţ, personální kapacity; vztah k Lipské chartě; vyhodnocení vzájemné provázanosti intervencí ROP SZ a ostatních operačních programů, zejména ERDF a ESF prostřednictvím IPRM; posouzení partnerství měst, zapojení do dalších programů na rozvoj měst; očekávané dopady IPRM na region Severozápad; návrh metodiky sledování/vykazování indikátoru 65/51/00 Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí. Evaluace neshledala ţádná významná rizika. Výsledná doporučení se týkala především monitoringu IPRM jako celku (např. aktuální stav realizace či plnění finančního plánu) a vyuţití dobré praxe pro případná budoucí IPRM. Analýza pro provedení případných změn ROP SZ Tato evaluace byla zadána ad-hoc na základě aktuální potřeby. Byla zaměřena na navrţení potřebných změn, které budou předmětem revize Programového dokumentu ROP SZ a Popisu řídících a kontrolních systémů ROP SZ, především se zaměřením na schopnost plnění cílových hodnot indikátorů ROP SZ. Revize Programového dokumentu ROP SZ je časově i administrativně náročný proces. Evropská komise vyţaduje obhájení potřebných změn, které budou předmětem revize. Evaluační jednotka ROP SZ proto zajistila sběr plánovaných změn v Programovém dokumentu ROP SZ, avšak z důvodu potřeby další argumentace pro Evropskou komisi, zvolil ŘO ROP SZ i moţnost nezávislého objektivního externího hodnocení. V rámci této analýzy byly zahrnuty následující aktivity: analýza vývoje socioekonomické a demografické situace regionu Severozápad; analýza dokumentace ROP SZ a její porovnání s vývojem procesů ROP SZ a legislativy ČR a EU; analýza plnění cílových hodnot indikátorů ROP SZ; predikce vývoje plnění indikátorů ROP SZ vycházející z reálných předpokladů (např. od příjemců); nastavení/úprava cílových hodnot indikátorů ROP SZ pro rok 2013, včetně zdůvodnění a důkladné argumentace neplnění/přeplňování cílových hodnot indikátorů ROP SZ. Výsledná doporučení směrem k Programovému dokumentu ROP SZ se týkala doplnění některých aktivit, zajištění finančního nástroje JESSICA, zajištění dodatečné alokace a vypořádání se s výpadkem financování ze státního rozpočtu. Další doporučení byla identifikována v souvislosti se změnou Národního číselníku indikátorů, doporučení v souvislosti se změnou organizační struktury ÚRR a v neposlední řadě několik doporučení na opravy technického charakteru oprava formálních chyb v textu Programového dokumentu ROP SZ. 74

75 Výsledná doporučení směrem k dokumentu Popis řídících a kontrolních systémů ROP SZ se týkala aktualizace organizační struktury, popisu zodpovědností jednotlivých organizačních jednotek a popisy způsobu plateb. Výsledná doporučení směrem k indikátorové soustavě ROP SZ se týkala naplňování indikátorů, tj. doporučení ke sníţení či zvýšení jejich cílových hodnot. Podpora kapacit pro evaluaci programu V roce 2010 se někteří pracovníci ŘO ROP SZ zúčastnili semináře Counterfactual Impact Evaluation, který pořádal ŘO Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na základě získaných zkušeností z letní školy v italském Fenestrelle v září Předmětem tohoto semináře byly jak základní pojmy, tak i různé metody vztahující se k dopadovým evaluacím, součástí byly i názorné příklady a skupinové úkoly. Hodnocení systému implementace ROP SZ V roce 2008 byl připraven 3letý evaluační projekt Hodnocení systému implementace ROP SZ, který byl realizován dílčími evaluacemi na základě rámcové smlouvy uzavřené na období září prosinec Vzhledem k pokroku realizace ROP SZ bylo v rámci interní pracovní skupiny pro evaluace ROP SZ rozhodnuto, ţe tato evaluace bude v externí formě ukončena jiţ v roce 2009, neboť nebyla identifikována zvýšená míra rizika u dílčích procesů, které by bylo třeba následně posoudit externími experty. V průběhu roku 2010 ŘO ROP SZ aktivně pracoval s evaluačními doporučeními v rámci interních evaluačních aktivit realizovaných prostřednictvím evaluační jednotky ROP SZ (zda se úspěšně podařilo implementovat zjištěná doporučení z předchozích dílčích evaluací, které byly zajištěny prostřednictvím rámcové smlouvy). Na rok 2011 jsou naplánovány následující evaluační aktivity: Roční zhodnocení ROP SZ za rok 2010, Analýza se zaměřením na finanční nástroj JESSICA, Evaluace na horizontální témata, Analýza priorit regionu Severozápad pro období , Evaluace procesu nesrovnalostí, Evaluace absorpční kapacity pro evaluace. V roce 2010 se také uskutečnila 4 zasedání interní pracovní skupiny pro evaluace ROP SZ, jejichţ předmětem bylo projednání výsledků a doporučení evaluací Hodnocení systému implementace ROP SZ část I., Hodnocení systému implementace ROP SZ část II. a Průběţné hodnocení programu ROP SZ. Dále byla projednána interní evaluace Roční zhodnocení ROP SZ za rok 2009, zadání územně zaměřené evaluace a evaluace IPRM či příprava evaluačního plánu ROP SZ na rok ŘO ROP SZ se také účastní pracovní skupiny pro evaluace na úrovni NOK. V roce 2010 se uskutečnila 3 zasedání, kde byla projednána např. následující témata: aktualizace evaluačního plánu NSRR, informace o připravovaných evaluací, diskuse nad Strategickou zprávou 2009, aktuální informace ze setkání s EK, oblast indikátorů, přenos zkušeností. 75

76 2.8 Případná národní výkonnostní rezerva Pro hodnocené období 2010 není relevantní. 76

77 3. PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS 3.1 Prioritní osa 1 Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu Oblast podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Oblast podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 36: Indikátory prioritní osy 1 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 77

78 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v prosinci B) Kvalitativní analýza V roce 2010 byly v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst otevřeny následující výzvy. Tab. č. 37: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 1 Podávání projektových Podávání žádostí projektových Pořadové datum žádostí číslo Druh výzvy zahájení datum výzvy příjmu ukončení projektových výzvy žádostí Číslo prioritní osy/oblasti podpory průběţná IPRM kolová průběţná kolová 1.2, průběţná IPRM kolová průběţná 1.1 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Kromě výzev vyhlášených pro dílčí projekty IPRM (výzva č. 12, 14, 15, 18 a 20), byly vyhlášeny v rámci této prioritní osy také výzvy č. 2 a 3 k předkládání se zaměřením na oblast dopravy. V rámci výzvy č. 2 IPRM byly podány 4 IPRM, administrace výzvy byla však zrušena z důvodu právní jistoty ze strany ÚRR SZ došlo k přehodnocení podmínek v oblasti veřejné podpory (podrobnější informace viz kapitola Ostatní problémy, bod I Výzva pro předloţení IPRM zaměřených na modernizaci veřejné hromadné dopravy problematika veřejné podpory ). Vzápětí byla vyhlášena výzva č. 3 IPRM, kde byly jiţ upraveny podmínky výzvy v souladu s aktuálním vývojem problematiky veřejné podpory. Do této výzvy podala IPRM zaměřený na rozvoj městské hromadné dopravy 3 statutární města, a to: Chomutov IPRM Moderní trolejbusy zdravé město ; Most IPRM Doprava ; Ústí nad Labem IPRM Mobilita. 78

79 Tab. č. 38: Přehled předložených IPRM do výzvy č. 3 IPRM ERDF v CZK ERDF v EUR IPRM Ústí nad Labem IPRM Chomutov IPRM Most Celkem Vyhlášená alokace Zdroj: ÚORP, pouţit kurz EUR/CZK 25,24; u alokace pouţit kurz výzvy EUR/CZK 23,50 Podané IPRM obsahovaly např. následující aktivity pořízení nízkopodlaţních vozidel, modernizace tratí, rekonstrukce zastávek nebo pořízení informačních a odbavovacích systémů. Jedná se o komplexní záměry zlepšování dopravní dostupnosti veřejné dopravy pro specifické skupiny obyvatel, zvyšování její atraktivity i bezpečnosti v rámci výše zmíněných měst. Výsledky výzvy č. 3 IPRM budou k dispozici aţ v roce Informace o počtu předloţených dílčích projektů v rámci výzvy č. 12, 14, 15, 18 a 20 ROP SZ a jejich úspěšnosti zobrazuje následující tabulka. Tab. č. 39: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 1 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci admin. kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % Výzva č. 12 (OP 1.1) % Výzva č. 14 (OP 1.1) % Výzva č. 15 (OP 1.2) % Výzva č. 15 (OP 1.3) % Výzva č. 18 (OP 1.1) % Výzva č. 20 (OP 1.1) 3 probíhá (r. 2011) Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 40: Celkový přehled za prioritní osu 1 v EUR Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , pouţit kurz EUR/CZK 25,24 Pozn.: Kromě uvedených 4 smluv, které vzešly z výzev vyhlášených v roce 2010, bylo v roce 2010 uzavřeno v rámci prioritní osy 1 ještě dalších 38 smluv s celkovou částkou EUR z projektů administrovaných a hodnocených na konci roku 2009, jejichţ lhůta pro podpis smluv přesáhla do roku Z celkového počtu 52 předloţených projektů v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst bylo doporučeno k financování 20 projektů, 2 projekty byly staţeny ţadatelem, 4 projekty neprošly procesem administrativní kontroly, 7 projektů bylo vyřazeno z důvodu 79

80 nízkého bodového hodnocení, 17 projektů nebylo podpořeno z důvodu nedostatečné alokace. Celkem byly k podepsány 4 smlouvy o poskytnutí dotace, proces uzavírání smluv bude pokračovat ještě v roce 2011, stejně tak i proces hodnocení projektů podaných v rámci výzvy č. 20 ROP SZ. Zároveň byly v roce 2010 uzavírány smlouvy na projekty, které byly podány a doporučeny k financování jiţ v roce V roce 2010 opětovně došlo k velkému převisu projektů předkládaných v ROP SZ, které nebylo moţné podpořit, a to zejména v oblasti podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst. Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu moţný převis vyloučila prostřednictvím jiţ schválených IPRM, neboť byly předkládány pouze projekty, na neţ byla finanční alokace v rámci schvalovacího procesu Integrovaných plánů rozvoje měst jiţ předschválena. V roce 2010 pokračovalo proplácení finančních prostředků u úspěšně realizovaných projektů, celkem bylo v prioritní ose 1 za rok 2010 proplaceno 96,8 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). V roce 2010 proběhly také první certifikace prostředků. Předloţeno EK a úspěšně certifikováno bylo 39,6 mil. EUR, coţ činí 11,33 % alokace na tuto prioritní osu. Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu V regionu Severozápad jsou prostřednictvím ROP SZ realizovány 4 IPRM, jedná se o IPRM měst Děčín, Chomutov, Karlovy Vary a Ústí nad Labem. Zaměření jednotlivých IPRM bylo popsáno ve Výroční zprávě ROP SZ za rok V roce 2010 byly pro oblast podpory 1.1 otevřeny celkem 4 výzvy (výzva č. 12, 14, 18 a 20), v rámci kterých bylo předloţeno celkem 11 projektů naplňujících jednotlivé IPRM. Statutární město Děčín a statutární město Chomutov předloţila ke konci roku 2010 jiţ všechny plánované projekty. Z celkového předloţeného počtu 11 projektů bylo 7 projektů doporučeno k financování, z toho u 4 projektů byla podepsaná smlouva o poskytnutí dotace a u 3 projektů bude smlouva uzavřena v roce projekt byl staţen ţadatelem. U zbylých 3 projektů předloţených v roce 2010 v rámci výzvy č. 20 ROP SZ proběhne schvalovací proces aţ v roce Zároveň byly v roce 2010 uzavírány smlouvy na projekty, které byly podány a doporučeny k financování jiţ v roce V roce 2010 byly v oblasti podpory 1.1 proplaceny prostředky příjemcům ve výši 39 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Část těchto prostředků byla v roce 2010 také certifikována, a to ve výši téměř 21 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Mezi úspěšné projekty podpořené v oblasti podpory 1.1 patří zejména projekty zaměřené na budování a modernizaci zařízení pro sport a volný čas (letní stadion, plavecký bazén, sportoviště pro základní školy), projekty revitalizace městských částí a objektů veřejné správy a projekty zaměřené na modernizaci budov pro kulturní a společenské aktivity. 80

81 Obr. č. 4: Fotografie z projektu Centrum sportu a volného času Zimní stadion (IPRM Chomutov) Zdroj: ŘO ROP SZ Oblast podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst V roce 2010 byla pro oblast podpory 1.2 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 15 ROP SZ), v rámci které bylo předloţeno celkem 36 projektů. Pro tuto výzvu byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Z celkového počtu 36 předloţených projektů byly 4 projekty vyřazeny v rámci administrativní kontroly, 5 projektů z důvodu nízkého bodového hodnocení, 17 projektů nebylo podpořeno z důvodu nedostatečné alokace a 1 projekt byl staţen ţadatelem. Na základě výsledné úspěšnosti projektů bylo k financování doporučeno celkem 10 projektů. Proces uzavírání smluv bude probíhat aţ v roce Zároveň byly v roce 2010 uzavírány smlouvy na projekty, které byly podány a doporučeny k financování jiţ v roce V roce 2010 byly v oblasti podpory 1.2 proplaceny prostředky příjemcům ve výši 38 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí cca 42 % alokace na tuto oblast podpory. Část těchto prostředků byla v roce 2010 také certifikována, a to ve výši 18,7 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy zhruba 20 % alokace. Nejčastějšími typy úspěšných projektů byly projekty zaměřené na modernizaci zařízení a objektů určených pro sportovní aktivity (veřejné sportovní areály, bazény), regeneraci městských center a veřejných prostranství a rekonstrukci zařízení pro kulturu a volný čas. Veškeré podpořené projekty jsou svým zaměřením a realizovanými aktivitami v souladu s cíli oblasti podpory, kterými jsou např. regenerace, revitalizace a zatraktivnění městských částí, areálů a objektů vedoucí k jejich oţivení a znovuvyuţití (naplňováno např. prostřednictvím projektu Rekonstrukce komunikací a veřejných prostranství v historickém centru města Jirkova ), zvýšení kvality ţivota obyvatel středních a malých měst prostřednictvím modernizace infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů (např. prostřednictvím projektu Dům kultury Ostrov Centrum pro kulturu, vzdělávání a volný čas ). 81

82 Obr. č. 5: Fotografie z projektu Modernizace centrálních operačních sálů nemocnice Ostrov Zdroj: ŘO ROP SZ Oblast podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů V roce 2010 byla pro oblast podpory 1.3 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 15 ROP SZ), v rámci které bylo předloţeno celkem 5 projektů. Pro tuto výzvu byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Z celkového počtu 5 předloţených projektů byly 2 projekty vyřazeny z důvodu nízkého bodového hodnocení, k financování byly tedy doporučeny 3 projekty. Proces uzavírání smluv bude probíhat aţ v roce Příjemcům byly proplaceny prostředky ve výši 19,4 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí cca 18 % alokace na tuto oblast podpory. Zároveň byly v roce 2010 uzavírány smlouvy na projekty, které byly podány a doporučeny k financování jiţ v roce V oblasti podpory 1.3 byly v roce 2010 podpořeny projekty zaměřené na rozvoj sluţeb poskytovaných v sociální oblasti nestátními neziskovými organizacemi. Úspěšný byl také projekt Karlovarské krajské nemocnice, který má za cíl modernizovat zařízení a přístrojové vybavení v jejích zdravotních zařízení. Podpořené projekty jsou v souladu s cíli oblasti podpory, přičemţ hlavním přínosem pro region Severozápad je zejména zajištění kvalitní, moderní a dobře dostupné infrastruktury pro sociální péči s regionálním významem (např. projekty Výstavba chráněného bydlení pro duševně nemocné v Ústí nad Labem nebo Centrum následné péče v Ústí nad Labem) a budování kvalitní a moderní infrastruktury 82

83 pro zdravotnictví s regionálním významem a její vybavení novými technologiemi (např. projekt Modernizace vybavení a zařízení Karlovarské krajské nemocnice a.s. ). Obr. č. 6: Fotografie z projektu Evropská obchodní akademie Děčín rekonstrukce budovy Zdroj: ŘO ROP SZ A) Partnerství Principy partnerství v jednotlivých projektech podávaných v rámci ROP SZ jsou jedním ze sledovaných a bodovaných kritérií. Ţadatelé spolupracují se svými partnery ve všech fázích realizace projektu (v přípravné, realizační i provozní). Forma partnerství je převáţně doloţena smlouvou o partnerství. Partnerem v ţádném případě však nesmí být dodavatel. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích je prověřováno a bodově zvýhodněno na základě hodnotících kritérií uvedených v příloze č. 4 Příručky pro ţadatele. 83

84 Příklady aktivit partnerů na základě znění smluv o partnerství: Oblast podpory 1.1 Název projektu: Revitalizace Domu kultury část C,D Ţadatel: Statutární město Ústí nad Labem Partner 1: Dům dětí a mládeţe Ústí nad Labem, příspěvková organizace Příklad aktivit partnerů v rámci smlouvy o partnerství: Účast na jednáních pracovní skupiny k projektu, poskytování odborných konzultací, poskytování podkladů pro přípravu z oblasti provozu kulturních zařízení, poskytování dat a podkladů pro monitorovací zprávy o projektu. Oblast podpory 1.2 Název projektu: Rekonstrukce bazénu 6. ZŠ a sadové úpravy Ţadatel: Město Sokolov Partner 1: 6. základní škola Sokolov Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: Partner se podílel na přípravě projektu ve formě odborných konzultací v rámci projektové přípravy. V realizační fázi bude partner zapojen do publicity projektu. V provozní fázi bude partner zajišťovat správu a údrţbu bazénu a zároveň ho vyuţívat pro vlastní výuku. Partner 2: Domov pro osoby se zdravotním postiţením SOKOLÍK Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: Partner se podílel na přípravě projektu ve formě odborných konzultací v rámci projektové přípravy. V realizační fázi bude partner zapojen do publicity projektu. Oblast podpory 1.3 Název projektu: Výstavba chráněného bydlení pro duševně nemocné v Ústí nad Labem Ţadatel: Fokus Ústí nad Labem, o.s. Partner 1: Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: Předmětem spolupráce bude dlouhodobá sociální rehabilitace klientů, kteří jsou dlouhodobě hospitalizováni v léčebně, a to primárně z důvodu sociálních hospitalizací. Příprava bude mít za cíl integrovat duševně nemocné klienty do nově vzniklého chráněného bydlení v rozsahu cca 12 klientů ročně. Obě strany budou společně plánovat přípravu klientů do chráněného bydlení, léčebna bude průběţně vybírat vhodné klienty pro nově vzniklou sluţbu. B) Horizontální témata V rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst sleduje ŘO ROP SZ vlivy na 2 průřezové oblasti (horizontální témata) udrţitelný rozvoj a rovné příleţitosti. EU povaţuje tato dvě témata za své zásadní politiky a principy a také ŘO ROP SZ povaţuje tato témata za strategická. Ţadatelé jsou povinni při realizaci svých projektů zajistit minimálně neutrální vliv na ţivotní prostředí a rovné příleţitosti. Hlavním cílem začlenění horizontálních témat do projektové činnosti je přispět jednak ke zlepšení stavu ţivotního prostředí, resp. ke zlepšení situace v oblasti rovných příleţitostí, a zároveň k vyšší kvalitě projektů. Problematice horizontálních kritérií se věnuje příloha č. 12 Příručky pro ţadatele. V rámci hodnocení vlivu projektu na udrţitelný rozvoj byly bodově zvýhodněny ty projekty, které přispěly ke zlepšení stavu ŢP, přičemţ se ţadatel zavázal k naplňování alespoň jednoho environmentálního kritéria. Nejvyšší bodové ohodnocení získaly v této oblasti 84

85 projekty naplňující alespoň 2 kritéria vlivu na udrţitelný rozvoj. Předloţené projekty představují důleţité přínosy v oblasti: zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech, regenerace brownfieldů, ochrany přírodních prvků v území, úspor energie, sníţení emisí skleníkových plynů. V souvislosti s hodnocením vlivu projektu na rovné příleţitosti byly opět bodově zvýhodněny ty projekty, které přispějí ke zlepšení situace v oblasti RP. Nejlepší bodové ohodnocení opět získaly v této oblasti projekty naplňující alespoň 2 kritéria RP. Předloţené projekty vykazují pozitivní vliv na RP prostřednictvím realizace aktivit vedoucích ke zlepšení: pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace jedná se zejména o osoby na vozíku, invalidy, zrakově postiţené, osoby pokročilého věku, těhotné ţeny a děti (bezbariérové nájezdy na silnice, vyuţití slepecké dlaţby na upravených chodnících); začlenění osob ohroţených sociálních vyloučením jedná se zejména o dlouhodobě nezaměstnané, osoby s nedostatečnou kvalifikací, drogově závislé, propuštěné vězně, absolventy škol, národnostní menšiny (domy s pečovatelskou sluţbou, centrum volnočasových aktivit); sluţeb pro rodiče s dětmi (centrum pro matky s dětmi). C) Earmarking ŘO ROP SZ upřednostňuje ty projekty, které spadají do intervencí v rámci earmarkingu. Aktivity spadající do earmarkingu jsou bodově zvýhodněné, pokud přispívají k naplnění Lisabonské strategie. V ROP SZ byly definovány kategorie výdajů (kódy intervencí) 11, 28, 29 a 52 pro earmarking v celkové výši EUR, coţ představuje 5,76 % z celkové ERDF alokace ROP SZ ve výši EUR. V roce 2010 byl realizován projekt Modernizace informační a telekomunikační infrastruktury Krajské zdravotní. Hlavní přínos projektu spočívá ve vyuţití nových informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví a rozšiřování nových poznatků a inovací prostřednictvím převodů technologií a mechanismů pro výměnu přístrojů. Prostřednictvím vyuţití nových technologií z oblasti přístrojového vybavení dojde ke zlepšení podmínek kvality péče o pacienty, a tím i k plnění lisabonských cílů. 85

86 D) Vazba na NSRR ROP SZ v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst svým zaměřením přímo navazuje a naplňuje priority definované v rámci NSRR. Tab. č. 41: Vazba na NSRR Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst má přímou vazbu na prioritu Vzdělávání, která je součástí druhého strategického cíle NSRR. Přímá vazba je také mezi prioritou Vyváţený rozvoj městských oblastí čtvrtého strategického cíle NSRR a prioritní osy 1 ROP SZ, a to v oblasti zaměřené na posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionu Severozápad. Prioritní osa 1 má dále sekundární vazbu na priority Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a Posilování sociální soudrţnosti druhého strategického cíle NSRR, na prioritu Ochrana a zlepšení kvality ţivotního prostředí třetího strategického cíle NSRR a na prioritu Vyváţený rozvoj regionů čtvrtého strategického cíle NSRR. V roce 2010 byly realizovány např. následující projekty, které mají svým zaměřením přímou vazbu na priority NSRR: II. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost příklady projektů zaměřených na vzdělávání a posilování sociální soudrţnosti: o Revitalizace Domu kultury Ústí nad Labem část C,D realizovaný v rámci IPRM statutárního města Ústí nad Labem; o Informační a vzdělávací centrum městská knihovna realizovaný v Lounech v rámci oblasti podpory 1.2; o Integrovaná SŠ energetická, Chomutov, výstavba vzdělávacího centra realizovaný v Chomutově v rámci oblasti podpory 1.3; III. Strategický cíl Atraktivní prostředí příklady projektů: o Revitalizace městského centra II. etapa, 2. stavba realizovaný v rámci IPRM statutárního města Ústí nad Labem; o Nábřeţí Maxipsa Fíka v Kadani realizovaný v Kadani v rámci oblasti podpory 1.2; Naplňování IV. Strategického cíle Vyváţený rozvoj území vychází z podstaty ROP SZ a zaměření prioritní osy 1. 86

87 3.1.2 Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V oblastech podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu a 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst nebyly identifikovány výraznější problémy. Z nestandardních situací je moţné uvést pouze zrušení výzvy č. 2 IPRM (podrobné informace viz kapitola Ostatní problémy, bod I Výzva pro předloţení IPRM zaměřených na modernizaci veřejné hromadné dopravy problematika veřejné podpory ). Tímto krokem došlo ke zpoţdění realizace IPRM zaměřených na rozvoj městské hromadné dopravy zhruba o 6 měsíců, nicméně čerpání alokace nebude s největší pravděpodobností s ohledem na pravidlo n+2/n+3 ohroţeno. Se zástupci statutárních měst probíhají pravidelná jednání, z nichţ vyplývá, ţe města mají své IPRM kvalitně připraveny. V oblasti podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů pokračují kontroly veřejných zakázek u projektů Krajské zdravotní a.s. a probíhá kontrolní audit na veškeré projekty tohoto ţadatele. V oblastech podpory spadajících do prioritní osy 1 nebyl identifikován problém s absorpční kapacitou, naopak zájem o jednotlivé oblasti podpory je vţdy vyšší neţ alokované finanční prostředky. V roce 2010 došlo ke změně struktury financování projektů financovaných z operačních programů na základě usnesení vlády č. 675 ze dne U projektů schválených po (coţ se týká projektů z výzvy č. 15 ROP SZ) bude činit podíl státního rozpočtu 0 %. 87

88 3.2 Prioritní osa 2 Oblast podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti Oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 42: Indikátory prioritní osy 2 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v prosinci B) Kvalitativní analýza V roce 2010 byly v rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje vyhlášeny následující výzvy pro předkládání projektů. Tab. č. 43: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 2 Podávání projektových Podávání žádostí projektových Pořadové datum žádostí číslo Druh výzvy zahájení datum výzvy příjmu ukončení projektových výzvy žádostí Číslo prioritní osy/oblasti podpory kolová kolová 2.1 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k

89 Tab. č. 44: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 2 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci admin. kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % Výzva č. 15 (OP 2.2) % Výzva č. 16 (OP 2.1) % Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Z celkového počtu 80 předloţených projektů ve výši cca 49 mil. EUR (veřejné prostředky celkem) v rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje bylo vyřazeno 8 projektů v rámci administrativní kontroly, 21 projektů z důvodu nízkého bodového hodnocení, 26 projektů nebylo podpořeno z důvodu omezené alokace, k financování bylo tedy doporučeno celkem 25 projektů ve výši cca 10 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Proces uzavírání smluv bude probíhat aţ v roce V roce 2010 byl v oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury zaznamenán stejně jako u výzev vyhlášených v roce 2009 velký převis podaných projektů. Všechny podané projekty nebylo moţné podpořit vzhledem k omezené alokaci na danou výzvu. V roce 2010 pokračovalo proplácení finančních prostředků u úspěšně realizovaných projektů, celkem bylo v prioritní ose 2 za rok 2010 proplaceno cca 18,3 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ je cca 48 % alokace na tuto prioritní osu. V roce 2010 proběhly také první certifikace prostředků. Předloţeno EK a úspěšně certifikováno bylo 10,7 mil. EUR, tedy necelých 28 % alokace. Oblast podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti V roce 2010 byla pro oblast podpory 2.1 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 16 ROP SZ), v rámci které bylo předloţeno celkem 26 projektů. Pro tuto výzvu byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Z celkového počtu 26 předloţených projektů byl 1 projekt vyřazen v rámci administrativní kontroly a 10 projektů z důvodu nízkého bodového hodnocení. Na základě výsledné úspěšnosti projektů bylo k financování doporučeno 15 projektů. Proces uzavírání smluv bude probíhat aţ v roce V roce 2010 byly v oblasti podpory 2.1 proplaceny prostředky příjemcům ve výši cca 253 tis. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí necelých 7 % celkové alokace na tuto oblast podpory. Část těchto prostředků byla v roce 2010 také certifikována, a to ve výši cca 208 tis. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy zhruba 5,5 % alokace. Nejčastěji podpořeným typem projektů v této oblasti bylo zpracování územní rozvojové dokumentace pro obce či svazky obcí nebo zpracování projektové dokumentace pro jednotlivé konkrétní projekty obcí či měst. Podpořené projekty jsou plně v souladu s cíli prioritní osy. Jejich realizace přispěje k posílení místní rozvojové kapacity pro přípravu a realizaci integrovaných projektů (např. projekty Projektová příprava pro rozvoj mikroregionu Kamenné vrchy ze svazku obcí Kamenné vrchy, Kvalitní projektová dokumentace prostředek ke zvýšení rozvojové kapacity území ze svazku obcí INTEGRO 89

90 západ Českého středohoří Poohří) a k rozvoji a zkvalitnění infrastruktury a fyzického a kulturního prostředí (např. projekty Revitalizace historického centra obce Kostomlaty pod Milešovkou zpracování projektové dokumentace z obce Kostomlaty pod Milešovkou nebo projekt Obnova reliktů zaniklých obcí Slavkovského lesa z MAS Sokolovsko o.p.s.). Obr. č. 7: Fotografie z projektu Rozvojové území Královské Poříčí západ Zdroj: ŘO ROP SZ Oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury V roce 2010 byla pro oblast podpory 2.2 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 15 ROP SZ), v rámci které bylo předloţeno celkem 54 projektů. Pro tuto výzvu byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Z celkového počtu 54 předloţených projektů bylo 7 projektů vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 11 projektů z důvodu nízkého bodového hodnocení a 26 projektů nebylo podpořeno z důvodu nedostatečné alokace. Na základě výsledné úspěšnosti projektů bylo k financování doporučeno 10 projektů. Proces uzavírání smluv bude probíhat aţ v roce V roce 2010 byly v oblasti podpory 2.2 proplaceny prostředky příjemcům ve výši cca 18 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí cca 52 % celkové alokace na tuto oblast podpory. Část těchto prostředků byla v roce 2010 také certifikována, a to ve výši cca 10,5 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy cca 30 % alokace. V oblasti podpory 2.2 získaly v roce 2010 dotaci nejčastěji projekty zaměřené na revitalizaci veřejných prostranství a center obcí či měst. Podpořeny byly také projekty modernizace objektů v majetku obcí a budování sportovišť. Podpořené projekty jsou plně v souladu s cíli oblasti podpory, mezi které patří například regenerace a revitalizace částí obcí (např. projekty Revitalizace Masarykova náměstí z města Hranice a Revitalizace centra obce Údlice ) nebo modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro vzdělávání, sociální péči a zdravotnictví (např. projekty Sportovně volnočasový areál Brozany nad Ohří nebo Stavební úpravy budovy č.p. 111 z obce Obrnice). 90

91 Obr. č. 8: Fotografie z dokončeného projektu Centrum setkávání v Dolní Poustevně Zdroj: ŘO ROP SZ A) Partnerství Principy partnerství v jednotlivých projektech podávaných v rámci ROP SZ jsou jedním ze sledovaných a bodovaných kritérií. Ţadatelé spolupracují se svými partnery ve všech fázích realizace projektu (v přípravné, realizační i provozní). Forma partnerství je převáţně doloţena smlouvou o partnerství. Partnerem v ţádném případě však nesmí být dodavatel. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích je prověřováno a bodově zvýhodněno na základě hodnotících kritérií uvedených v příloze č. 4 Příručky pro ţadatele. Příklady aktivit partnerů na základě znění smluv o partnerství: Oblast podpory 2.1 Název projektu: Budování kapacity pro místní rozvoj města Luby Ţadatel: Město Luby Partner 1: Spolek pro obnovu venkova Karlovarského kraje Příklad aktivit partnera v projektu: Partner se společně podílí zejména formou konzultační činnosti na návrhu projektové ţádosti, výměny know-how, informací a zkušeností, podpora přípravy kvalitních projektů a souvisejících projektových dokumentací, účast na seminářích, posilování společných vazeb a partnerství místních komunit, sdílení informací, budování a rozvíjení partnerství a společných projektů. Partner 2: Svazek obcí Kamenné vrchy Příklad aktivit partnera v projektu: Výměna know-how, sdílení informací a zkušeností, podpora přípravy kvalitních projektů a souvisejících projektových dokumentací, posilování společných vazeb a partnerství místních komunit, publicita projektu, konzultace potenciálních rozvojových cílů. Oblast podpory 2.2 Název projektu: Sportovně volnočasový areál Brozany nad Ohří Ţadatel: Městys Brozany nad Ohří Do projektu je zapojeno celkem 5 partnerských organizací, příklad: Partner 1: Základní škola a mateřská škola Brozany nad Ohří Příklad aktivit partnera v projektu: Vyuţívání výstupů projektu (infrastruktury) v rámci hodin tělesné výchovy, pořádání akcí mimoškolní výchovy sportovní, výchovné a společenské (besídky) aktivity, prezentace sportovně volnočasového areálu Brozany nad Ohří, na webových stránkách základní školy, podílení se na přípravě (plánování) aktivit 91

92 realizovaných ve sportovním areálu, zejména pro děti konzultační a organizační podpora při komunitních akcích (např. Den dětí). Partner 2: Sbor dobrovolných hasičů Příklad aktivit partnera v projektu: Konzultace a připomínkování ve fázi přípravy projektové dokumentace její aktualizace dle poţadavků na technické zázemí a nároky hasičské techniky (kvůli hasičskému sportu, tonáţi techniky atp.), podílení se na přípravě a zajištění bezpečnosti aktivit probíhajících ve sportovním areálu, např. formou dozoru a případného nouzového zásobování areálu (doprava pitné vody v případě potřeby), spolupráce v oblasti zajištění a udrţení poţární bezpečnosti sportovního areálu, cvičná dráha příprava a realizace soutěţí pro děti, zdokonalování schopností a dovedností hasičů, ukázky hasičské techniky a dovedností členů dobrovolného hasičského sboru, příprava, organizační zajištění a realizace soutěţí/závodů jednotek dobrovolných hasičů v regionu Severozápad (kulturněspolečenských událostí) s pozitivním dopadem na posílení patriotismu a sociálních vazeb v obci. Partner 3: TJ Sokol Brozany Příklad aktivit partnera v projektu: Uţívání zázemí šaten (tělocvičny) pro volnočasové sportovní aktivity, rozvoj dětí a mládeţe a setkávání při příleţitosti přípravy společných a záţitkových aktivit (prostor pro jejich nácvik, trénink atp.), podílení se na udrţení pořádku v okolí sportovního areálu jako opatření pro posílení vztahu mládeţe a dětí k odpovědnosti a k vybudované hodnotě sportoviště, zázemí a okolí, realizace sportovní činnosti příprava a realizace sportovně-volnočasových aktivit, vč. zajištění odborného dozoru nad vyvíjenými aktivitami, rozvíjení sportovní dovednosti mládeţe a vztahu ke sportu jako prevence sociálně-patologických jevů v obci a okolí. Detailněji k partnerství a rozdělení jednotlivých aktivit partnerství do fáze přípravné, realizační a provozní, viz Dohoda o partnerství (příloha ţádosti). Respektování principu partnerství je v rámci ROP SZ hodnoceno na základě uvedení jasného výčtu partnerů podílejících se na předkládaném projektu včetně základních informací o organizaci a jejich pracovnících, vymezení zapojení partnerů v jednotlivých fázích projektu a doloţení smlouvy (dohody) o partnerství (průhlednost a jasné vymezení partnerství). Ţadatelé jsou na základě zkušeností z minulého období průběţně upozorňováni na nedostatky, které se vyskytly za účelem zkvalitnění forem principu partnerství. B) Horizontální témata Vzhledem ke stejně zaměřeným aktivitám v projektech jako u prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst jsou v této prioritní ose 2 Integrovaná podpora místního rozvoje sledována stejná kritéria pro udrţitelný rozvoj a rovné příleţitosti. V souvislosti s hodnocením vlivu projektu na rovné příleţitosti i udrţitelný rozvoj byly opět bodově zvýhodněny ty projekty, které naplňují alespoň 2 kritéria obou dvou horizontálních témat. Problematice horizontálních kritérií se věnuje příloha č. 12 Příručky pro ţadatele. Nejčastěji zvoleným kritériem bylo: obnova zelených ploch v sídlech, příspěvek projektu k ochraně přírodních prvků v zastavěném území. Veškeré podpořené projekty vykazují pozitivní vliv na rovné příleţitosti, a to prostřednictvím realizace aktivit vedoucích ke zlepšení zejména: 92

93 pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace jedná se zejména o osoby na vozíku, invalidy, zrakově postiţené, osoby pokročilého věku, těhotné ţeny a děti (bezbariérové nájezdy na silnice, vyuţití slepecké dlaţby na upravených chodnících); začlenění osob ohroţených sociálních vyloučením jedná se zejména o dlouhodobě nezaměstnané, osoby s nedostatečnou kvalifikací, drogově závislé, propuštěné vězně, absolventy škol, národnostní menšiny (domy s pečovatelskou sluţbou, centrum volnočasových aktivit); sluţeb pro rodiče s dětmi (centrum pro matky s dětmi). C) Earmarking V rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje nepřispíval ţádný projekt k naplnění cílů Lisabonské strategie. Prioritní osa 2 nezahrnuje činnosti, které jsou v rámci eamarkingu sledovány. Jedná se o informační a komunikační technologie, inteligentní dopravní systémy, letiště a podpora čisté městské dopravy, které jsou sledovány v rámci prioritní osy 1 a 3. D) Vazba na NSRR ROP SZ v rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje svým zaměřením přímo navazuje a naplňuje priority definované v rámci NSRR. Tab. č. 45: Vazba na NSRR Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Prioritní osa 2 ROP SZ má přímou vazbu na prioritu Vzdělávání, která je součástí druhého strategického cíle NSRR. Přímá vazba je i mezi prioritou Posilování sociální soudrţnosti a prioritou Rozvoj venkovských oblastí čtvrtého strategického cíle NSRR podporující udrţitelný rozvoj venkovských oblastí. Mezi prioritní osou 2 ROP SZ a prioritou NSRR Rozvoj informační společnosti je sekundární vazba, a to především v souvislosti s rovným přístupem k poptávce a nabídce informační a komunikační technologie. Další vedlejší vazba s druhým strategickým cílem NSRR je v prioritní ose 2 ROP SZ a prioritou NSRR Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti zaměřující se především na zlepšení přístupu k zaměstnání a prevenci nezaměstnanosti prostřednictvím efektivně zacílených a modernizovaných nástrojů aktivní 93

94 politiky trhu práce a na podporu intervence zaměřené na zvýšení kvality informačních, poradenských, vzdělávacích, zprostředkovatelských a ostatních sluţeb poskytovaných institucemi na trhu práce, a to především v souvislosti s modernizací, dostavbou a úpravou potřebné infrastruktury. Sekundární vazba je také s prioritami NSRR Ochrana a zlepšení kvality ţivotního prostředí a Zlepšení dostupnosti dopravou třetího strategického cíle NSRR a s prioritou Vyváţený rozvoj regionů čtvrtého strategického cíle NSRR Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V prioritní ose 2 Integrovaná podpora místního rozvoje nebyly identifikovány výraznější problémy. Absorpční kapacita v této prioritní ose je dostatečná. V rámci výzvy č. 15 ROP SZ byl zaznamenán několikanásobně vyšší zájem o finanční prostředky z oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury, neţ jaké byly pro danou výzvu alokovány. V rámci výzvy č. 16 ROP SZ se ze strany obcí a dobrovolných svazků obcí projevil oproti předchozím kolům výzev větší zájem o oblast podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti, coţ je moţné z části přičítat i aktivní snaze ÚRR SZ, který realizoval aktivity typu fokusních skupin, workshopů či dotazníkových šetření, kterými poskytl potenciálním ţadatelům o dotaci v této oblasti podpory maximální pomoc při tvorbě jejich projektových záměrů a aktivně zjišťoval bariéry, které byly příčinnou malého zájmu o podávání ţádostí o dotaci do této oblasti podpory v předchozích výzvách. V roce 2010 došlo ke změně struktury financování projektů financovaných z operačních programů na základě usnesení vlády č. 675 ze dne U projektů schválených po (coţ se týká projektů z výzvy č. 15 a 16 ROP SZ) bude činit podíl státního rozpočtu 0 %. 94

95 3.3 Prioritní osa 3 Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 46: Indikátory prioritní osy 3 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ 95

96 Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v prosinci Výchozí hodnota dle statistiky z roku B) Kvalitativní analýza V rámci prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost byla ţadatelům v roce 2010 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 13 ROP SZ), a to pouze pro oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu v období Tab. č. 47: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 3 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci admin. kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % Výzva č. 13 (OP 3.2) % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Z celkového počtu 3 předloţených projektů ve výši cca 11 mil. EUR (veřejné prostředky celkem) v rámci prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost byly k financování doporučeny všechny 3 projekty, se kterými následně byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Zároveň byly v roce 2010 uzavírány smlouvy na projekty, které byly podány a doporučeny k financování jiţ v roce V roce 2010 pokračovalo proplacení dalších finančních prostředků u úspěšně realizovaných projektů, celkem bylo v prioritní ose 3 za rok 2010 proplaceno cca 73,4 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí téměř 25 % alokace na tuto prioritní osu. Část těchto prostředků byla v roce 2010 certifikována, a to ve výši 35,5 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy téměř 12 % alokace. Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu V průběhu roku 2010 probíhala realizace jiţ dříve schválených projektů. Další výzva je plánovaná na rok ŘO ROP SZ nechává příjemcům dostatečný časový prostor na dokončení jiţ schválených projektů. Současně poskytuje potenciálním ţadatelů dostatek času na přípravu sloţitých obsáhlejších projektů, které by měly být předloţeny v průběhu roku 2011 a 2012, kdy budou vyhlášeny výzvy na zbylou část alokace této oblasti podpory. V roce 2010 došlo k proplacení dalších finančních prostředků v této oblasti podpory, a to ve výši cca 73,4 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí téměř 36 % alokace na tuto oblast podpory. Část těchto prostředků byla v roce 2010 certifikována, a to ve výši 35,5 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy cca 17 % alokace. Všechny realizované i dokončené projekty jsou zaměřené na rekonstrukci a modernizaci silniční sítě s cílem lepšího napojení regionu Severozápad na páteřní síť. Největším přínosem bude zlepšení dopravní dostupnosti především prostředky veřejné dopravy s cílem dosáhnout významného zvýšení vnitřní mobility obyvatel regionu Severozápad, a tím sníţení lokální nezaměstnanosti. 96

97 Obr. č. 9: Fotografie z projektu Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji - II. etapa Zdroj: ŘO ROP SZ Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu V roce 2010 byla pro oblast podpory 3.2 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 13 ROP SZ), v rámci které byly předloţeny celkem 3 projekty. Pro tuto výzvu byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Z celkového počtu 3 předloţených projektů byly k financování doporučeny všechny 3 projekty, se kterými následně byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Schválené a realizované projekty mají za cíl zlepšit kvalitu dopravní obsluţnosti regionu Severozápad, a to jak hromadné přepravy osob, tak i z pohledu volnočasových aktivit, především z oblast cykloturistiky. Projekty jsou zaměřeny na nákup vozidel regionální ţelezniční dopravy, dojde ke zvýšení kvality cestování na hlavních regionálních tratích jak v Ústeckém, tak i v Karlovarském kraji. Další tři projekty (schválené v rámci výzvy č. 13 ROP SZ) jsou zaměřené na zvýšení standardu cestujících v hromadných prostředcích, a to jak zkvalitněním odbavovacích systémů, tak zlepšením podmínek při přestupování mezi různými druhy dopravy. Výstavbou nových dopravních terminálů se zvýší pohodlí cestujících, usnadní se napojení autobusové a vlakové dopravy a současně výstavbou parkovacích ploch i moţnost kombinace s automobilovou dopravou. 97

98 Obr. č. 10: Fotografie z projektu Dopravní terminál Sokolov Zdroj: ŘO ROP SZ A) Partnerství ŘO ROP SZ i v prioritní ose 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost se významně snaţí podporovat vznik partnerství na úrovni přípravy a realizace projektů. V případě, ţe ţadatelé deklarují vytvoření funkčního partnerského vztahu, který zvyšuje kvalitu předkládaného projektu, je za tuto skutečnost bodově zvýhodněn. Z pohledu hodnotitelů projektu se sleduje míra zapojení partnera do všech fází projektu, a to jak prostřednictvím informací v ţádosti, tak i v partnerských smlouvách. Příklady aktivit partnerů na základě znění smluv o partnerství: Oblast podpory 3.1 Název projektu: Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji - II. etapa Ţadatel: Krajská správa a údrţba silnic Karlovarského kraje, příspěvková organizace Partner: Město Nejdek, Město Merklín, Město Chodov Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: vydání platného stavebního povolení s nabytím právní moci na stavební objekty města, financování stavby v rozsahu stavebních objektů města, realizaci stavby v rozsahu stavebních objektů města, 98

99 technický a stavební dozor na stavbě v rozsahu stavební objektů města. Oblast podpory 3.2 Název projektu: Dopravní terminál Sokolov Ţadatel: Karlovarský kraj Partner: Koordinátor integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje, Město Sokolov Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: zajištění kompletní projektové dokumentace pro územní řízení, stavební povolení a provedení stavby, poradní orgán pro výběrová řízení na dodavatele stavby, součinnost a spolupráce při zpracování monitorovacích hlášení a zpráv, spolupráce při zajištění provozu a údrţby dopravního terminálu. B) Horizontální témata V rámci prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost je kladen velký důraz na sledování horizontálních kritérií. Ţadatelé musejí prokázat, ţe projekt nemá negativní vliv a dále mohou uvést přímo do ţádosti, zda jejich projekt naplňuje cíle pro udrţitelný rozvoj a kritéria rovných příleţitostí pro znevýhodněné skupiny. Kaţdá prioritní osa má v elektronické ţádosti nadefinovaný číselník kritérií, ze kterých si ţadatel vybírá. Této problematice se věnuje i příloha č. 12 Příručky pro ţadatele Průvodce horizontálními tématy. V případě, ţe se ţadatel v ţádosti zaváţe k plnění některých kritérií pro udrţitelný rozvoj či rovné příleţitosti, je bodově zvýhodněn v rámci hodnocení projektu. Po skončení realizace projektu musí příjemce dotace uvedená kritéria garantovat minimálně po dobu udrţitelnosti projektu. C) Earmarking V rámci ROP SZ byly definovány aktivity v návaznosti na Lisabonskou strategii, tzv. Earmarking. Prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost se týkají dvě aktivity, neboli prioritní témata, a to kód 29 Letiště a 28 Inteligentní dopravní systémy. V případě, ţe ţadatel předloţí projekt, který svými prostředky naplňuje cíle Lisabonské strategie, je tento projekt bodově zvýhodněn. D) Vazba na NSRR Jedno z hledisek, prostřednictvím nějţ jsou hodnoceny operační programy, je i návaznost na NSRR. Proto i v prioritní ose 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost je tomuto věnována pozornost, a to především při výběru a hodnocení předloţených projektů. Jiţ v době, kdy se ROP SZ tvořil, bylo nutností navázat jednotlivé prioritní oblasti na cíle uvedené v NSRR. Ve chvíli, kdy dochází k výběru podaných projektů, jsou tyto vyhodnocovány i z pohledu naplňování dané prioritní osy, ale i celého ROP SZ. 99

100 Tab. č. 48: Vazba na NSRR Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Prostřednictvím výše uvedené tabulky je moţné konkrétně posoudit návaznost předloţených projektů ROP SZ na NSRR. Předloţené projekty na rekonstrukci a modernizaci komunikací svým charakterem přispívají k naplňování jednotlivých dílčích strategických cílů. Prostřednictvím zkvalitnění komunikací jiţ dochází ke zlepšení dostupnosti a do určité míry i ke zlepšení ţivotního prostředí. Jako velký přínos je moţno označit i očekávané benefity pro zpřístupnění venkovských oblastí, a to nejen ve smyslu zlepšení dostupnosti, ale díky zkrácení dojezdových časů zvyšují venkovské oblasti svůj potenciál ve vztahu k dalším ekonomickým a společenským aktivitám. Budování dopravních terminálů a modernizace odbavovacích systémů je téţ úzce spojeno s cíli NSRR. Dochází ke zlepšení dostupnosti, vyrovnávání rozdílů městských oblastí a rozvoji venkovských oblastí. Podobný efekt přináší i budování páteřních cyklostezek Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost je určena pro středně velké infrastrukturní projekty řešící dopravní infrastrukturu s cílem zlepšit dostupnost regionu Severozápad. To přináší poměrně malé mnoţství větších projektů předkládaných stejnými ţadateli. Tato skutečnost přináší pozitivní efekt v podobě dobré kvality zpracovaných ţádostí o dotaci. Jiţ od roku 2008 zaznamenává tato prioritní osa vysokou úspěšnost předloţených ţádostí o dotaci. V roce 2010 nebyl vyřazen ţádný z projektů a úspěšnost je tedy stoprocentní. 100

101 3.4 Prioritní osa 4 Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 49: Indikátory prioritní osy 4 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v prosinci B) Kvalitativní analýza V roce 2010 byly v rámci prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu vyhlášeny následující výzvy pro předkládání projektů (v případ výzvy č. 17 ROP SZ pro oblast podpory 4.1 se jednalo o řízenou výzvu s IOP). 101

102 Tab. č. 50: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 4 Podávání projektových Podávání žádostí projektových Pořadové datum žádostí číslo Druh výzvy zahájení datum výzvy příjmu ukončení projektových výzvy žádostí Číslo prioritní osy/oblasti podpory kolová kolová 4.1 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 51: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 4 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci admin. kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % Výzva č. 16 (OP 4.2) % Výzva č. 17 (OP 4.1) % Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Z celkového počtu 49 předloţených projektů ve výši cca 58 mil. EUR (veřejné prostředky celkem) v rámci prioritní osy 4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu bylo vyřazeno 12 projektů v rámci administrativní kontroly, 6 projektů z důvodu nízkého bodového hodnocení, 16 projektů nebylo podpořeno z důvodu omezené alokace, k financování bylo tedy doporučeno celkem 15 projektů ve výši cca 22 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Proces uzavírání smluv bude probíhat aţ v roce Zároveň byly v roce 2010 uzavírány smlouvy na projekty, které byly podány a doporučeny k financování jiţ v roce V roce 2010 došlo stejně jako v předchozích letech k převisu projektů předkládaných v ROP SZ, které nebylo moţné podpořit (celková výše podaných projektů převyšovala vyhlášenou alokaci cca o 184 %). Obdobnou situaci lze očekávat i v roce 2011, kdy podané projekty pravděpodobně převýší vyhlášené alokace, a to zejména pro oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR, neboť výzva pro tuto oblast podpory v plném rozsahu (tzn. neřízená) byla vyhlášena naposledy v roce 2008 a je o ní mezi potenciálními ţadateli velký zájem. Projekty v prioritní ose 4, které byly dosud zasmluvněny a jsou v roce 2010 v realizaci, jsou poskytovány jak bez veřejné podpory, tak formou podpory de minimis a nebo v reţimu Regionální investiční podpory. Z 15 projektů, které byly schváleny k financování v roce 2010, je 14 projektů poskytováno v reţimu veřejné podpory (oblast podpory 4.2) a 1 projekt bez veřejné podpory (oblast podpory 4.1). V roce 2010 pokračovalo proplácení finančních prostředků u úspěšně realizovaných projektů, celkem bylo v prioritní ose 4 za rok 2010 proplaceno cca 46,5 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ je téměř 28 % alokace na tuto prioritní osu. V roce 2010 proběhly také další certifikace prostředků. Předloţeno EK a úspěšně certifikováno bylo cca 31,6 mil. EUR, tedy téměř 19 % alokace. 102

103 Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR V roce 2010 byla pro oblast podpory 4.1 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 17 ROP SZ). Pro tuto výzvu byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Jednalo se o řízenou výzvu s IOP, v jejímţ rámci byl podán 1 projekt (město Terezín), který byl doporučen k financování a bude s ním uzavřena smlouva na začátku roku Projekt je přímo návazný na hlavní projekt "Terezín - projekt oţivení historických památek". Na realizaci tohoto projektu byla přidělena dotace IOP, oblast intervence 5.1 Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví, podporovaná aktivita 5.1b Realizace vzorových projektů obnovy a vyuţití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. Realizace projektu "Terezín - projekt oţivení historických památek" je plánována na období od září 2010 do prosince V roce 2010 byly v oblasti podpory 4.1 proplaceny prostředky příjemcům ve výši téměř 35 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí cca 33 % celkové alokace na tuto oblast podpory. Část těchto prostředků byla v roce 2010 také certifikována, a to ve výši téměř 25 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy zhruba 24 % alokace. V roce 2010 byly také dokončeny projekty z předchozí výzvy, která byla vyhlášena v roce Mezi dokončené a certifikované projekty patří např. projekt města Františkovy Lázně na vybudování naučné stezky s expozicí zvířat v lesoparku Amerika, projekt města Loket na vybudování infrastruktury amfiteátru. V Ústeckém kraji byl dokončen např. projekt Ústeckého kraje na revitalizaci Nového Hradu v Jimlíně či projekt obce Travčice na propojení páteřních cyklostezek Labe-Ohře cyklotrasou a přívozem. Obr. č. 11: Fotografie z projektu Revitalizace vrchu Háj Zdroj: ŘO ROP SZ 103

104 Oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení V roce 2010 byla pro oblast podpory 4.2 otevřena pouze 1 výzva (výzva č. 16 ROP SZ), v rámci které bylo předloţeno celkem 48 projektů. Pro tuto výzvu byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Z celkového počtu 48 předloţených projektů bylo 12 projektů vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 6 projektů z důvodu nízkého bodového hodnocení, 15 projektů nebylo podpořeno z důvodu omezené alokace a 1 projekt byl staţen ţadatelem. Na základě výsledné úspěšnosti projektů bylo k financování doporučeno 15 projektů. Proces uzavírání smluv bude probíhat aţ v roce V roce 2010 byly v oblasti podpory 4.2 proplaceny prostředky příjemcům ve výši cca 10,5 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí téměř 21 % celkové alokace na tuto oblast podpory. Část těchto prostředků byla v roce 2010 také certifikována, a to ve výši cca 6,4 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy zhruba 13 % alokace. V roce 2010 byly také dokončeny projekty z předchozích výzev, které byly vyhlášeny v roce Mezi dokončené projekty patří např. projekt v Ústeckém kraji Penzion Českého Švýcarska v Krásné Lípě či projekt v Karlovarském kraji Úprava interiéru, zkvalitnění sluţeb a zvýšení standardu v hotelu Alice v Březové u Karlových Varů. Obr. č. 12: Fotografie z projektu Wellness hotel Beethoven**** v Chomutově Zdroj: ŘO ROP SZ 104

105 Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu V průběhu roku 2010 probíhala realizace jiţ dříve schválených projektů. Byly také dokončeny projekty z předchozích výzev, které byly vyhlášeny v roce Došlo k proplacení dalších finančních prostředků v této oblasti podpory, a to ve výši cca 2 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí téměř 19 % alokace na tuto oblast podpory. Část těchto prostředků byla v roce 2010 certifikována, a to ve výši téměř 929 tis. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy zhruba 8 % alokace. Charakteristickými projekty, které byly podávány do oblasti podpory 4.3, je pořízení propagačních materiálů obce/města či zřízení turistického rezervačního či informačního systému. Cílem podaných projektů je zvýšit nejen povědomí návštěvníků o atraktivitách cestovního ruchu v regionu Severozápad, ale podat jim komplexní informace o moţnosti, jak strávit volný čas, ale i kde se ubytovat a stravovat. Zároveň si podané projekty kladou za cíl vytvořit nové produkty cestovního ruchu. Jako příklad lze uvést projekt města Chebu na vytvoření audiovizuálního průvodce městem, projekt města Horní Slavkov na zajištění turistického informačního a orientačního systému ve městě nebo rozšíření nabídky sluţeb regionálního informačního centra ve Šluknově. Obr. č. 13: Fotografie z projektu Audiovizuální průvodce městem Cheb Zdroj: ŘO ROP SZ A) Partnerství Principy partnerství v jednotlivých projektech podávaných v rámci ROP SZ jsou jedním ze sledovaných a bodovaných kritérií. Ţadatelé spolupracují se svými partnery ve všech fázích realizace projektu (v přípravné, realizační i provozní). Způsoby jejich zapojení jsou rozličné finanční, materiální, formou odborných sluţeb nebo nejčastěji kombinací více způsobů. Forma partnerství je převáţně doloţena smlouvou o partnerství. Partnerem v ţádném případě však nesmí být dodavatel. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích je prověřováno a bodově zvýhodněno na základě hodnotících kritérií uvedených v příloze č. 4 Příručky pro ţadatele. Častými partnery ţadatelů v prioritní ose 4 bývají spolupracující města 105

106 a obce, tělovýchovné jednoty, nestátní neziskové organizace, informační centra, knihovny, muzea a také firmy, které uţ realizovaly projekty s dotací EU. Příklady aktivit partnerů na základě znění smluv o partnerství: Oblast podpory 4.1 Název projektu: Revitalizace vrchu Háj Ţadatel: město Aš Partner: Tělovýchovná jednota Jiskra Aš Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: Přípravná fáze spolupráce na přípravě ţádosti, poskytování konzultací při zpracování stavební projektové dokumentace; realizační fáze odborné konzultace v průběhu stavby, účast zástupců na kontrolních dnech; provozní fáze zajišťuje vytíţenost areálu, publicitu. Oblast podpory 4.2 Název projektu: Penzion Českého Švýcarska Ţadatel: ECON C & S s.r.o. Partner: Město Krásná Lípa Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: Přípravná fáze odborné konzultace v oblasti marketingového poradenství, analýza cílových skupin, konzultace v oblasti projektového řízení přípravy realizace projektu; realizační fáze odborné konzultace v oblasti administrace projekt, propagační podpora na tiskovinách a internetových stránkách; provozní fáze organizační podpora společně pořádaných akcí, propagační podpora v Domě Českého Švýcarska, na tiskovinách a internetových stránkách, podpora důleţitých prezentačních aktivit uskutečňovaných v rámci komplexního projektu Centrum Českého Švýcarska. Oblast podpory 4.3 Název projektu: Konference cestovního ruchu a lázeňství Ţadatel: Karlovarský kraj Partner: Národní památkový ústav Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: Provozní fáze bezplatné zajištění přednesení odborných příspěvků dle programu konference (zajištění lektorů), bezplatné prohlídky kulturních památek ve správě Národního památkového ústavu, bezplatné zajištění odborných průvodců pro exkurze hostů po kulturních památkách a lázeňských městech, propagace konference mezi odbornou veřejností. B) Horizontální témata Naplňování horizontálních cílů v rámci ROP SZ je věnována velká pozornost. Hodnocení přínosů projektů k rovným příleţitostem a udrţitelnému rozvoji jsou zohledněna v hodnotících kritérií, která má ţadatel k dispozici při zpracování projektu, a to v příloze č. 4 Příručky pro ţadatele. Projekty předkládané v rámci prioritní osy 4 nesmí mít negativní vliv na udrţitelný rozvoj a rovné příleţitosti. Doporučeny ke schválení jsou pouze projekty, které mají minimálně neutrální vliv na horizontální témata. V rámci hodnocení vlivu projektu na udrţitelný rozvoj jsou bodově zvýhodněny ty projekty, které mají pozitivní vliv na zlepšení stavu ŢP, přičemţ se zaváţí k naplňování alespoň jednoho environmentálního kritéria. Nejvyšší bodové ohodnocení získají projekty naplňující 106

107 alespoň 2 kritéria vlivu na udrţitelný rozvoj a zároveň je smysluplně popsán přínos projektu ke zlepšení situace v oblasti ŢP. V souvislosti s hodnocením vlivu projektu na rovné příleţitosti jsou bodově zvýhodněny ty projekty, které přispějí ke zlepšení situace v oblasti rovných příleţitostí, přičemţ se zaváţí k naplňování alespoň jednoho kritéria rovných příleţitostí. Nejvyšší bodové ohodnocení získají projekty naplňující alespoň 2 kritéria, přičemţ je smysluplně popsán přínos projektu ke zlepšení situace v oblasti rovných příleţitostí. Naplnění kritérií vlivu projektu na udrţitelný rozvoj a na rovné příleţitosti je ve fázi realizace kontrolováno pracovníky oddělení realizace a kontroly projektů ÚORP v rámci prováděných kontrol. Příjemce musí naplnění environmentálních kritérií a kritérií rovných příleţitostí prokázat také v předkládané závěrečné monitorovací zprávě a následně musí tato naplněná kritéria udrţet po celou dobu udrţitelnosti projektu. C) Earmarking Prioritní osa 4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu nezahrnuje činnosti, které jsou v rámci earmarkingu sledovány. Jedná se o informační a komunikační technologie, inteligentní dopravní systémy, letiště a podpora čisté městské dopravy, které jsou sledovány v rámci prioritní osy 1 a 3. D) Vazba na NSRR Cíle priority 4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu přímo navazují na prioritu Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu a vyuţití potenciálu kulturního bohatství prvního strategického cíle NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika. Jedná se o silnou vazbu, neboť přímo souvisí se zaměřením prioritní osy na podporu udrţitelného rozvoje stávajících atraktivit cestovního ruchu, tvorbu a nabídku produktů, programů a aktivit regionálního a nadregionálního významu, které budou atraktivní pro domácí i zahraniční turisty. Slabší vazba je pak na prioritu Konkurenceschopný podnikatelský sektor v rámci prvního strategického cíle NSRR, prioritu Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti v rámci druhého strategického cíle NSRR Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost a na všechny priority v rámci čtvrtého strategického cíle NSRR Vyváţený rozvoj území, neboť v rámci oblastí podpory prioritní osy 4 jsou vytvářeny podmínky pro vznik nových pracovních míst (především v oblasti podpory 4.2) a udrţení zaměstnanosti (zejména v oblasti podpory 4.2). V souvislosti s modernizací a revitalizací infrastruktury cestovního ruchu dochází ke zlepšení prostředí v městských i venkovských oblastech (oblasti podpory 4.1 a 4.2). 107

108 Tab. č. 52: Vazba na NSRR Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Svým charakterem projekty předloţené do prioritní osy 4 nejvíce naplňují dílčí strategický cíl popsaný jako udrţitelný rozvoj cestovního ruchu. Jiţ výše je zmíněno, ţe především projekty realizované v oblastech podpory 4.1 a 4.2 mají přímý přínos na zvyšování zaměstnanosti. Toto se týká projektů jejichţ záměrem je vybudování infrastruktury cestovního ruchu wellness provozy, ubytovací a stravovací zařízení. Předloţené a následně schválené projekty jsou realizovány jak v městských oblastech, kde je určitá absence turistické infrastruktury znemoţňující přilákání, případně udrţení turistů po delší období (např. projekt na rekonstrukci vojenské ubytovny na hotel Vinohrady v Chomutově), tak i ve venkovských oblastech, které sice nabízejí turisticky zajímavé a vyhledávané atraktivity, nicméně nedisponují potřebným infrastrukturním zázemím (např. rekonstrukce budovy bývalého zemědělského podniku na hotel V Údolí Zlatého potoka v obci Blšany) Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V prioritní ose 4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu nebyly zaznamenány výraznější problémy. Absorpční kapacita v této prioritní ose je dostatečná. I nadále pokračuje pozitivní tendence z předchozího období a dochází k rychlému čerpání prostředků dotace na účty konečných příjemců. Důvodem je postupné ukončování projektů z výzvy č. 2 ROP SZ, která proběhla v roce 2008, a výzvy č. 5 ROP SZ z roku Častým důvodem, proč projekt neuspěl je, ţe nedosáhl při hodnocení (bodování) projektů minimální procento váţených bodů za všechny tři fáze hodnocení (min. výše činí 65 % váţených bodů). Ţadatelé neměli kvalitně zpracované studie proveditelnosti, přestoţe si je ve většině případů nechávali vypracovat firmami, které se zabývají zpracováním ţádostí o dotace z EU. Nedostatky byly jak v návaznosti harmonogramu, tak i v kvalitě rozpočtu, finanční analýze apod. Někteří ţadatelé podcenili přípravu projektů vycházeli ze zkušeností, které získali v rámci SROP, neseznámili se s aktuální dokumentací platnou pro dané kolo výzvy v rámci ROP SZ, neúčastnili se na seminářích či osobních konzultací na ÚRR SZ. V roce 2010 byl velký zájem ţadatelů o oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení. V této oblasti podpory byl zaznamenán převis, a přestoţe řada ţadatelů prošla administrativní kontrolou a získala potřebné bodové ohodnocení, nebyla uspokojena z důvodu nedostatečné alokace. 108

109 Aby se zamezilo vysoké chybovosti ţadatelů v předchozích výzvách byl uspořádán v červnu 2010 seminář po vyhlášení výzvy č. 16. a 17. ROP SZ, a to jak v Ústí nad Labem, tak i v Karlových Varech. Jedním z bodů programu bylo upozornění na nejčastější chyby při zpracování ţádostí, ţadatelé byli seznámeni s podstatnými změnami v dokumentaci ROP SZ platné pro příslušnou výzvu a s webovou ţádostí BENEFIT7. Neúspěšní ţadatelé mají moţnost konzultovat své projekty na OAP na obou územních pracovištích v Karlových Varech a v Ústí nad Labem. Cílem seminářů i osobních konzultací je sníţit procento vyřazených projektů jiţ ve fázi administrativní kontroly (kontroly přijatelnosti a formálních náleţitostí). Vzhledem k tomu, ţe systém odborně zaměřených seminářů se osvědčil, bude v nich ŘO ROP SZ pokračovat i v roce 2011, a to na obou územních pracovištích v Ústí nad Labem a Karlových Varech vţdy po vyhlášení větších výzev (počátkem roku 2011). V roce 2010 došlo ke změně struktury financování projektů financovaných z operačních programů na základě usnesení vlády č. 675 ze dne U projektů schválených po (coţ se týká projektů z výzvy č. 16 a 17 ROP SZ) bude činit podíl státního rozpočtu 0 %. U projektů z oblasti podpory 4.2 převezmou závazek státního rozpočtu v plné výši oba kraje a příjemců se to nijak nedotkne. U oblasti 4.1 musí příjemce tento výpadek pokrýt z vlastních zdrojů vzhledem k tomu, ţe se však jedná jen o jediného příjemce, který byl na tuto skutečnost včas upozorněn, neměl by být v budoucnu problém s financováním tohoto projektu. 109

110 3.5 Prioritní osa 5 Oblast podpory 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 53: Indikátory prioritní osy 5 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období B) Kvalitativní analýza V roce 2010 byla v rámci prioritní osy 5 Technická asistence otevřena pouze 1 výzva pro předkládání projektů (výzva č. 19 ROP SZ). Tato výzva byla vyhlášena v období jako kontinuální a pro obě oblasti podpory. V rámci výzvy č. 19 ROP SZ byla pro oblast podpory 5.1 stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Pro oblast podpory 5.2 byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (pouţit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR). Celkem byly předloţeny 2 projekty (5.1-1 projekt, projekt) ve výši 3,7 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Oba 2 projekty byly doporučeny k financování a podepsány podmínky poskytnutí dotace. V roce 2010 pokračovalo proplacení dalších finančních prostředků u úspěšně realizovaných projektů, celkem bylo v prioritní ose 5 za rok 2010 proplaceno téměř 6 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), coţ činí cca 25 % alokace na tuto prioritní osu. Část těchto prostředků byla v roce 2010 certifikována, a to ve výši 3,3 mil. EUR (veřejné prostředky celkem), tedy 14 % alokace. 110

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011. Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011. Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŢNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2011 Obsah Seznam pouţitých zkratek... 4 MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...10 1.1 Stručná charakteristika

Více

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 ke

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2010 Obsah Seznam pouţitých zkratek... 4 MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...10 1.1 Stručná charakteristika

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŢNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2011 Obsah Seznam pouţitých zkratek... 4 MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...10 1.1 Stručná charakteristika

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŢNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2012 Obsah Seznam pouţitých zkratek... 4 MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...10 1.1 Stručná charakteristika

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŢNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2013 Obsah Seznam pouţitých zkratek... 4 MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...10 1.1 Stručná charakteristika

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2013 Obsah Seznam použitých zkratek... 4 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...10 1.1 Stručná charakteristika

Více

ROČNÍ ZHODNOCENÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2008 Manažerské shrnutí

ROČNÍ ZHODNOCENÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2008 Manažerské shrnutí ROČNÍ ZHODNOCENÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2008 Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí Evaluační aktivita Roční zhodnocení Regionálního operačního programu

Více

Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary,

Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary, Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace Karlovy Vary, 18.3.2008 Regionální rada RS Severozápad Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad orgán, resp. právnická

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2014 Obsah Seznam použitých zkratek... 4 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...11 1.1 Stručná charakteristika

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 9 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ...4. IDENTIFIKACE...8. Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad...8.

Více

Regionální operační program Severozápad The Regional Operational Programme Severozapad

Regionální operační program Severozápad The Regional Operational Programme Severozapad Regionální operační program Severozápad The Regional Operational Programme Severozapad Ing. Petr Vráblík, Ph.D. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Úvod Regionální operační program (dále

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 29 VÝROČNÍ ZPRÁVA 29 Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ...4. IDENTIFIKACE...8. Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad...8.2

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 9 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ...4. IDENTIFIKACE...8. Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad...8.

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

Prováděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč

Prováděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč EVIDENCE ZMĚN Číslo verze Kapitola / Podkapitola Popis změny 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč 3.4 6.2.13 Doplněn indikátor výsledku

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD Obsah Seznam použitých zkratek... 4 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 7 1. IDENTIFIKACE...11 1.1 Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad...11

Více

ZPRÁVA O REALIZACI REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU

ZPRÁVA O REALIZACI REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ZPRÁVA O REALIZACI REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ ČECHY PRO 5. ZASEDÁNÍ MONITOROVACÍ HO VÝBORU Z A OBDOBÍ OD 1. DUBN A DO 31. SRPN A 2008 REGION ÁLNÍ R AD A REGI O NU SOUDRŽNOST

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 28 VÝROČNÍ ZPRÁVA 28 Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ...6 1. IDENTIFIKACE...11 1.1 Stručná charakteristika regionu soudržnosti

Více

Výroční zpráva o realizaci ROP Střední Morava za rok 2010

Výroční zpráva o realizaci ROP Střední Morava za rok 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA O REALIZACI ROP STŘEDNÍ MORAVA 2010 1 Obsah SEZNAM ZKRATEK... 3 Manaţerské shrnutí Výroční zprávy... 5 1 Identifikace operačního programu... 15 1.1 Popis a stručná charakteristika programu...

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 51 ze dne 22. srpna 2013 ke změně Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 ROČNÍ EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 VYDÁNÍ Č. PLATNÉ OD ZPRACOVAL: ZREVIDOVAL:

Více

VÝROČNÍ KONFERENCE ROP Severozápad

VÝROČNÍ KONFERENCE ROP Severozápad VÝROČNÍ KONFERENCE ROP Severozápad MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI JUDr. Olga Letáčková Ministerstvo pro místní rozvoj Vrchní ředitelka sekce NOK OBSAH Stav čerpání strukturálních

Více

Výroční zpráva za rok 2009

Výroční zpráva za rok 2009 Výroční zpráva za rok 2009 OBSAH Úvodní slovo... 4 Manažerské shrnutí... 6 1 Identifikace operačního programu... 9 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... 9 1.1.1 Prioritní

Více

Výhled. Nové programovací období SF

Výhled. Nové programovací období SF Výhled Nové programovací období SF 2007 2013 Obsah prezentace Cíle podpory Pravidla podpory Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Operační programy Harmonogram příprav Cíle podpory

Více

Podíl ERDF, k strana:2

Podíl ERDF, k strana:2 Manažerské shrnutí Regionální operační program Jihovýchod je jedním ze sedmi regionálních operačních programů v České republice v období 2007 2013. Jeho prostřednictvím jsou naplňovány cíle politiky hospodářské

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Technická pomoc. Operačního programu. za rok 2011. březen 2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Technická pomoc. Operačního programu. za rok 2011. březen 2012 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR VÝROČNÍ ZPRÁVA Operačního programu Technická pomoc za rok 2011 březen 2012 Výroční zpráva Operačního programu Technická pomoc za rok 2011 OBSAH 1 IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO

Více

Měsíční analýza ROP SV. Leden 2010

Měsíční analýza ROP SV. Leden 2010 Měsíční analýza ROP SV Leden 2010 ~ 1 ~ Obsah 1 ÚVOD... 2 2 ANALÝZA VÝZEV PRO PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ... 3 2.1 UKONČENÉ VÝZVY... 3 2.2 PROBÍHAJÍCÍ VÝZVY... 5 2.3 PLÁNOVANÉ VÝZVY... 6 3 ANALÝZA

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Integrovaný operační program

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Integrovaný operační program VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Integrovaný operační program Určeno pro 13. zasedání Monitorovacího výboru IOP dne 3. 6. 2014 OBSAH MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ... 4 1 IDENTIFIKACE PROGRAMU... 6 1.1 Cíle IOP... 6 1.2

Více

Zhodnocení ROP Střední Morava. Ing. Hana Linhartová vedoucí oddělení metodiky Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Zhodnocení ROP Střední Morava. Ing. Hana Linhartová vedoucí oddělení metodiky Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Zhodnocení ROP Střední Morava Ing. Hana Linhartová vedoucí oddělení metodiky Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Obsah: 1. Pokrok v realizaci ROP Střední Morava 2. Plnění monitorovacích

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční konference OPPI Praha, 5. prosince 2011 Stav realizace NSRR v programové

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Datum: Místo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Finanční prostředky

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

Obsah Přílohy... 3 SEZNAM ZKRATEK... 4 Manaţerské shrnutí Výroční zprávy... 6 1 Identifikace operačního programu... 16

Obsah Přílohy... 3 SEZNAM ZKRATEK... 4 Manaţerské shrnutí Výroční zprávy... 6 1 Identifikace operačního programu... 16 VÝROČNÍ ZPRÁVA O REALIZACI ROP STŘEDNÍ MORAVA 2012 1 Obsah Přílohy... 3 SEZNAM ZKRATEK... 4 Manaţerské shrnutí Výroční zprávy... 6 1 Identifikace operačního programu... 16 1.1 Popis a stručná charakteristika

Více

Petr Achs,

Petr Achs, ROP Severozápad 2007-13 Petr Achs, petr.achs@nuts2severozapad.cz Obsah Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad Úřad Regionální rady Základní informace o ROP Prioritní osy a jednotlivé oblasti podpory

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Mgr. Ivana Krůželová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Využívání fondů EU v období 2004-2006 Alokace 2004 Alokace 2004-2006 Stav k 1.11.2006

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

Shrnutí Výroční zprávy o implementaci Operačního programu Rybářství za rok pro veřejnost

Shrnutí Výroční zprávy o implementaci Operačního programu Rybářství za rok pro veřejnost Shrnutí Výroční zprávy o implementaci Operačního programu Rybářství 2014 2020 za rok 2016 pro veřejnost 1 Úvod Výroční zpráva o implementaci Operačního programu Rybářství je zpracována na základě článku

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 Obsah

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 27 Obsah 1. Identifikace operačního programu...4 1.1 Základní údaje o programu...4 1.2 Základní charakteristika programu

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období 2014 2020 Podklad pro jednání 120. Plenární schůze RHSD ČR Červenec 2015 Úvod Ministerstvo

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 9 ze dne 4. června 2008 k Výroční zprávě o realizaci Operačního programu Praha

Více

Cíl IPRM. Integrovaný plán rozvoje města. Definice

Cíl IPRM. Integrovaný plán rozvoje města. Definice Integrovaný plán rozvoje města IPRM je jedním z účinných nástrojů urbánní politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Zároveň představuje nástroj pro čerpání finančních

Více

Obsah. Předmluva... VII. O knize napsali... IX. Seznam zkratek... XIII. Seznam boxů... XXVII. Seznam obrázků... XXIX. Seznam tabulek...

Obsah. Předmluva... VII. O knize napsali... IX. Seznam zkratek... XIII. Seznam boxů... XXVII. Seznam obrázků... XXIX. Seznam tabulek... Předmluva..................................................... VII O knize napsali.................................................. IX Seznam zkratek................................................ XIII

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod ( dle pracovní verze ROP JV č. 6 a Prováděcího dokumentu 1) VelkéMeziříčí, 26. září 2006 Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Více

KOHEZNÍ POLITIKA PODPORA PROJEKTŮ PO ROCE Kurz

KOHEZNÍ POLITIKA PODPORA PROJEKTŮ PO ROCE Kurz KOHEZNÍ POLITIKA PODPORA PROJEKTŮ PO ROCE 2014 Kurz 10. 4. 2014 JAK FUNGUJE DOTAČNÍ ŘÍZENÍ DO JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ? Definování výdajů do KP z evropského rozpočtu (336 mld. EUR) Cíl 1 Investice pro růst a

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 23. 12. 2013 Č.j.: 92531/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD Sídlo: Masarykova 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severozapad.cz, www.europa.eu Pracoviště: Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 10. 2013 Č.j.: 75857/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období

Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014 2020 Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU SRPEN

Více

Zpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR

Zpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR Zpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR Za období: 2014-2018 Leden 2019 REGIONÁLNÍ STÁLÁ KONFERENCE ÚSTECKÉHO KRAJE II Obsah Úvod... 4 Metodika... 4

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V31 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU

Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014 2020 Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU ÚNOR 2018 1. Úvod Ministerstvo pro místní rozvoj - Národní orgán

Více

Manažerské shrnutí... 4. 1 Identifikace operačního programu... 7. 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod...

Manažerské shrnutí... 4. 1 Identifikace operačního programu... 7. 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... Výroční zpráva za rok 2010 OBSAH Manažerské shrnutí... 4 1 Identifikace operačního programu... 7 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... 7 1.1.1 Prioritní osa 1 Dostupnost

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2010

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2010 Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2010 ~ 1 ~ 1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 2. IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU... 9 2.1. Stručný popis programu... 10 2.2. Globální cíl a specifické cíle... 12 2.3.

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD Sídlo: Masarykova 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severozapad.cz, www.europa.eu Pracoviště: Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary tel.: 354 222 624, fax: 354 222

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO PŘÍPRAVU HODNOCENÍ PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ CÍLŮ SRR ČR A DOPADŮ KOHEZNÍ POLITIKY NA REGIONY ČR hlavní zpracovatel projektu společnost

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 ČERVEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 E-mail:

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013 PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013 SEZNAM ZMĚN Kapitola č. Název dokumentu Změny v textu oproti verzi předcházející 1-x. Odstavec/formulace/slovo/tabulka/graf..

Více

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2008

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2008 Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2008 1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 5 2. IDENTIFIKACE... 8 2.1. Stručný popis programu... 9 2.2. Globální cíl a specifické cíle... 10 2.3. Struktura prioritních os a

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD Sídlo: Masarykova 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severozapad.cz, www.europa.eu Pracoviště: Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502

Více

Informace o realizaci IPRM

Informace o realizaci IPRM Příloha: XX Příloha č. 1, bod 25-10/2015 Informace o realizaci IPRM 25. zasedání Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod ~ 1 ~ Příloha č. 1, bod 25-10/2015

Více

Analýza pokroku realizace ROP SČ

Analýza pokroku realizace ROP SČ Analýza pokroku realizace ROP SČ K 31. 12. 2008 Interní evaluace leden únor 2009 Obsah Obsah... 2 1. Úvod... 3 2. Hlavní zjištění a závěry... 4 3. Doporučení... 7 4. Harmonogram a použitá metodika... 9

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,

Více

Výroční zpráva za rok 2012

Výroční zpráva za rok 2012 Výroční zpráva za rok 2012 Brno, březen 2013 OBSAH Manažerské shrnutí... 4 1 Identifikace operačního programu... 9 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... 9 1.1.1 Prioritní

Více

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Strategie

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 LISTOPAD 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 E-mail:

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 ÚNOR 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 E-mail:

Více

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z Regionální operační program Střední Morava Postupy čerpání dotací z Evropské unie 1. Audit shody připravenost Úřadu Regionální rady k implementaci ROP Střední Morava a. Nyní probíhá reaudit b. Vliv na

Více

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SPOLUFINANCOVANÁ ZE SF / FS A NÁRODNÍCH ZDROJŮ ÚNOR 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR

Více

Výroční zpráva za rok 2011

Výroční zpráva za rok 2011 Výroční zpráva za rok 2011 Brno, duben 2012 OBSAH Manažerské shrnutí... 4 1 Identifikace operačního programu... 10 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... 11 1.1.1 Prioritní

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více