6.3 Životní a penzijní pojištění Podnikání, daňová povinnost a daňový systém Ochrana spotřebitele Trvale udržitelný

Transkript

1 Obsah I. Základní lidská práva a pravidla jednání a chování Klasifikace základních lidských práv Lidská svoboda... 7 II. Život dítěte po odchodu z dětského domova Zajištění bydlení Azylový dům jako alternativní forma ubytování Sociální dávky III. Hledání zaměstnání Způsoby kontaktů se zaměstnavatelskými organizacemi Pohovor před nástupem do zaměstnání Osobnostní testy používané v rámci přijímacího řízení Pracovní smlouva Pohled zaměstnavatele jak najdu správného zaměstnance Rekvalifikace IV. V zaměstnání Výpověď Pracovní řád a pracovní kázeň Pracovní doba Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby Dovolená na zotavenou Sociální klima v zaměstnání Péče o zaměstnance Odpovědnost zaměstnance za způsobenou škodu Odměna za práci Práce v zahraničí Pracovní neschopnost V. Sociální interakce a jednání Stereotypy Předsudky VI. Finanční a společenská uvědomělost Úspory a nakládání s nimi Úvěry, dluhová past a možnosti řešení

2 6.3 Životní a penzijní pojištění Podnikání, daňová povinnost a daňový systém Ochrana spotřebitele Trvale udržitelný rozvoj a jeho základní aspekty Zásady osobní odpovědnosti v oblasti ochrany životního prostředí VII. Zdroje a použitá literatura

3 I. Základní lidská práva a pravidla jednání a chování Každé vyspělé společenství, každá vyspělá společnost má svá pravidla jednání a chování. Zatímco starší společnosti zdůrazňovaly především naše povinnosti, společnosti moderní a postmoderní zdůrazňují práva. Ale vždy a všude patří a patřilo obojí dohromady. (Starozákonní příkazy nezabiješ či nepokradeš znamenaly také nesmíš být zabit a nesmíš být okraden a obsahovaly tak v sobě moderní právo na život a právo na soukromý majetek.) Rubem našich práv jsou povinnosti povinnosti znát, ctít a prosazovat práva druhých lidí. A ovšem, i svá vlastní. Naše práva i naše svobody ovšem končí tam, kde začínají práva a svobody druhého člověka. Práva a povinnosti bývají někdy podřazovány pod pojem odpovědnost. Víš, že každý, tedy i Ty, má mít stejné možnosti? Okomentujete tyto názory: Neměli by mít ti schopnější více práv a možností? Neměli by naopak mít více možností ti slabší? A bylo by to vůbec spravedlivé? 1.1. Klasifikace základních lidských práv všichni lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech V článku 1 Všeobecné deklarace lidských práv se hovoří o lidské důstojnosti, o rozumu a svědomí a o duchu bratrství Co to znamená jednat s druhým člověkem lidsky? Co si pod tím představujete? Uveďte příklady! (Osobní, z historie, literatury, mýtů, pohádek, bájí atd.) Anebo se pokuste uvést příklady opaku: co to znamená jednat nelidsky? každý má právo na stejnou zákonnou ochranu každý člověk je povinen podporovat dobro a bránit zlu za všech okolností Všichni lidé jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakéhokoli rozdílu. Všichni mají na ochranu proti jakékoli diskriminaci. Dále nesmí být žádný občan svévolně 3

4 zatčen, zadržen nebo vyhoštěn. Každý, kdo je obviněn, má právo být považován za nevinného, pokud není jeho vina prokázána ve veřejném řízení. každý má právo na soukromí každý má respektovat právo na soukromí a na důvěrnost osobních a pracovních informací) Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Co to je rasismus (anebo také, co je to předsudek) a odkud se mezi lidmi bere? Jaké jsou jeho zdroje? Zvolte si jeden z pojmů, a vytvořte několik menších skupin a pokuste se nalézt v každé skupině společnou odpověď. Poté si zvolte mluvčího, aby názor vaší skupiny přenesl ostatním. I když je to zatím (možná) obtížně představitelné, budete (opět možná) jednoho dne matkou či otcem svých dětí. Představte si, že při úklidu naleznete deník jednoho z nich na přebalu bude mít nápis DENÍK a pod tím Neotevírat, nečíst! Tajné! Co uděláte? Či přesněji co si dnes myslíte, že v takovém případě uděláte? A proč? Jaké při tom budou (asi) vaše pocity? A teď se vžijte do situace dospívajícího dítěte to (možná) nebude tak těžké. Píšete si deník a zjistíte, že ho rodiče náhodou nalezli a četli si v něm. Jaké budou v takovém případě vaše pocity a co řeknete rodičům? Asi víte, že existují tzv. utajované informace. Jaké informace to jsou či jaké informace podle vás-by to měly být? Pokuste se zdůvodnit proč a pohovořte si o tom. Váš učitel si o vás vede vaši osobní kartu, do které si zaznamenává vaše známky, své postřehy a poznámky, popřípadě další informace. Myslíte, že máte právo vědět, co je v této kartě o vás napsáno? Pokuste se svou odpověď zdůvodnit třeba v rámci malé diskusní skupiny. Co to znamená útok na osobní čest? Co je to pomluva a co je to poplašná zpráva? Pokuste se o své pracovní definice a uveďte příklady! Lékař zjistil u pacienta smrtelnou chorobu a je přesvědčen, že pacient má před sebou nanejvýš dva měsíce života. Má to pacientovi říci? Má pacient právo na tuto informaci? Má lékař právo tuto informaci pacientovi odepřít? každý má právo na svou osobní identitu a na volný pohyb 4

5 je třeba respektovat důstojnost, svobodu a jedinečnost každého člověka nikdo však nesmí podporovat nelidské chování jakéhokoli druhu). Každý člověk má právo se volně pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu. Každý má právo na státní příslušnost. každý má právo na rodinu a majetek Každá osoba je nekonečně cenná a musí být chráněna. Muži i ženy, jakmile dosáhli plnoletosti, mají právo bez jakéhokoli omezení z důvodu rasových, národnostních nebo náboženských uzavřít sňatek a založit rodinu. Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu. Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s ostatními. Nikdo nesmí být svévolně majetku zbaven. každý má právo na svobodu myšlení, přesvědčení, projevu a shromažďování každý je povinen mluvit a jednat pravdivě Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu, toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace q myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování. Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení. I když už máme svobodu myšlení, přesvědčení a projevu, nemusí nám to být nic platné, protože ji nedokážeme využít. Mnohdy nedosáhneme svého, protože nedokážeme anebo se neodvážíme vyjádřit svůj názor nebo přání. Leckdy se s druhými nedomluvíme, protože jim nedokážeme dobře a pozorně naslouchat anebo se nedokážeme zeptat na to, co nám není jasné. Představte si, že vládu v zemi, ve které jste doposud žili, převzal totalitní režim, který nerespektuje lidská práva a svobody, a vám se naskytla možnost přejít se svými blízkými (se svou rodinou) tajně hranice, které jsou dosud nedostatečně střežené. V sousední demokratické zemi jste se přihlásili na policii či příslušném úřadě a byli jste spolu se svou rodinou umístěni do uprchlického tábora, kde máte vyčkat, než bude vyřízena vaše žádost o azyl. Jakou pomoc očekáváte? Co by vám jako uprchlíkům ulehčilo situaci v uprchlickém táboře? Jak dlouhá by měla být čekací doba? Proč, podle vašeho názoru, kvete v ČR korupce, proč se krade a podvádí? Co vede člověk agresi a násilí? A co má či může svou agresivitou dělat? Rozmyslete si své odpovědi nejprve individuálně a pak si o nich pohovořte ve skupině. ÚKOL: Rozdělte se se do trojic a dohodněte se na jednom z vás, kdo bude mít roli pozorovatele. Zbývající dva si zvolí nějaké téma-např. význam lidských práv anebo co bychom mohli změnit u nás v 5

6 dětském domově, aby v něm byla lidská práva více uplatněna. (Pokud se vám tato témata nezdají dostatečně zajímavá, zvolte si jiná např. jak bych uspořádal další výlet DD či co mi např. vadí na škole, ve které studuji.) Potom se dohodněte na tom, kdo z vás bude mluvčí a kdo posluchač. Poté se mluvčí rozhovoří na dané téma přibližně na tři minuty (pozorovatel vám čas stopne ). Po ukončení má posluchač možnost položit mluvčímu tři otázky, aby si mohl některé věci a souvislosti blíže ujasnit. Poté, co mu mluvčí odpoví, vyzve pozorovatel posluchač, aby celý projev mluvčího svými slovy zopakoval. Když posluchač skončí, sdělí pozorovatel jemu i mluvčímu své postřehy a dojmy z celého cvičení a posléze oba vyzve, aby se s ním podělili o své vlastní dojmy a postřehy. Toto cvičení si můžeme pracovně označit jako komunikace a zpětná vazba. každý má právo na práci, odpočinek a přiměřenou životní úroveň každý má podporovat trvalý vývoj k zajištění lidské důstojnosti, svobody, bezpečnosti a spravedlnosti pro všechny lidi. Každý, kdo má potřebné prostředky, je povinen usilovat o překonání bídy, podvýživy, nevědomosti a nerovnosti. Každý má nárok na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. Každá má právo na stejný plat za stejnou práci. Každý, kdo pracuje, má nárok na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany. Každý má právo na odpočinek a zotavení. Každý má nárok na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu jeho i rodiny, čítajíc v to potravu, šatstvo, bydlení, lékařskou péči a nezbytné sociální služby. Mateřství a dětství mají právo na zvláštní péči a pomoc. Zamyslete se nad tím, jaké psychické a sociální dopady může mít dlouhodobá nezaměstnanost a) u absolventa střední nebo vysoké školy po jejím ukončení, b) u člověka středních let, který živí rodinu. V rámci skupinové diskuse si vyměňte své názory a pokuste se navrhnout, jak by bylo možné za prvé snížit nezaměstnanost a za druhé eliminovat či alespoň omezit její dopady na život jedince a rodiny. každý má právo na vzdělání, účast na kulturním životě a výsledcích vědeckého pokroku Všichni jsou povinni rozvíjet své schopnosti pílí a úsilím a mají mít rovný přístup ke vzdělání a smysluplnou práci. Každý je povinen podporovat potřebné, postižené a diskriminované. Každý má právo na vzdělání, vzdělání nech je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání má být povinné a má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti. Každá má právo účastnit se kulturního života společnosti, těšit se z umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výsledcích. lidská práva a svobody mají jediné omezení: končím tam, kde začínají práva a svobody druhého člověka. 6

7 Rubem a nedílnou součástí- práv a svobod je povinnost respektovat a zachovávat práva a svobody druhých lidí. Nečiň druhým to, co nechceš, aby jiní činili tobě. Každý má povinnost vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost. Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznání a zachování práv a svobod ostatních a vyhověno požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti Lidská svoboda Lidská svoboda je nerozlučně spjata se zodpovědností za vlastní jednání. Svoboda znamená schopnost (a nutnost) rozhodovat se a volit. Protože však žijeme ve společnosti s druhými lidmi, dotýkají se naše rozhodnutí a volby i jich. Trest je pak následkem takového jednání, které ohrožuje společnost a její členy. V demokratických zemích stanovují hranice naší svobody právní normy svoboda je zde neoddělitelná od povinnosti člověka. 7

8 8

9 II. Život dítěte po odchodu z dětského domova 2.1 Zajištění bydlení Po odchodu dítěte z dětského domova se naskýtá otázka: Jak a kde sehnat kvalitní bydlení? Pokud je situace skutečně vážná a osoba nemá žádné příbuzné či partnera, se kterým by mohla sdílet společnou domácnost, může využít pomoc v rámci obce s rozšířenou působností. Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Zaměstnanci sociálních odborů (odborů sociálních služeb apod.) mají obvykle pro tyto případy zpracován seznam ubytovacích zařízení v okolí, sloužících k dlouhodobému i krátkodobému ubytování (např. ubytovny, azylové domy), mohou pomoci s nalezením dočasného a finančně dostupného ubytování. Základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení poskytnou také zaměstnanci obce s pověřeným obecním úřadem. Další možnou alternativou je nájem. Obce pečují o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů, tedy i potřeby bydlení, obec však není povinna byt pronajmout. Bytová politika souvisí s místními předpoklady a finančními možnostmi konkrétní obce. Po podání žádosti o zařazení do pořadníku žadatelů o pronájem obecního bytu je povinností obce žádost projednat a posoudit ji na základě nediskriminačních kritérií. Kromě možnosti ubytování v zařízeních, která slouží pouze ke krátkodobému řešení krizové nebo nepříznivé sociální situace, můžete využít pronájmu bytu jiných vlastníků než obce (např. bytu ve vlastnictví soukromé osoby, bytová družstva). Nalézt přiměřený byt můžete například prostřednictvím inzerátu (v případě realitních kanceláří je třeba počítat se zaplacením provize za zprostředkování). Vytvořte žádost o pronájem bytu, kterou si následně vyměňte se svým sousedem. Spolu s vyučujícím pak opravte možné chyby. 9

10 2.2 Azylový dům jako alternativní forma ubytování Další možností, jak řešit dočasně svou bytovou situaci, je využití azylového domu. Tento typ bydlení je sociální službou, u níž je stanovena maximální výše úhrad. Za poskytnutí ubytování činí maximální výše úhrady 100,- Kč denně, jedná-li se o rodinu s nezletilými dětmi, 70,- Kč denně za dospělou osobu a 40,- Kč denně za dítě. Za poskytnutí stravy činí úhrada 150,- Kč denně za celodenní stravu, příp. 75,- Kč za oběd. 2.3 Sociální dávky Kterých sociálních dávek mohu využít v situaci, ve které se právě nacházím? K úhradě nákladů, které jsou spojeny s bydlením, slouží příspěvek na bydlení (ze systému státní sociální podpory) a lze využít také doplatek na bydlení (ze systému hmotné nouze). O obě tyto dávky lze zažádat. Dávka státní sociální podpory - příspěvek na bydlení - je dávkou přednostní, o níž je třeba žádat nejdříve. Její přiznání je jednou z podmínek pro přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi - doplatku na bydlení. 1. Kde mohu o příspěvek na bydlení požádat a co je třeba k žádosti doložit? Na odboru sociálních věcí u příslušného úřadu státní sociální podpory, tzn. Na sociálním odboru městského úřadu, příslušného dle místa trvalého bydliště žadatele. 2. Ve kterých případech mohu požádat i o doplatek na bydlení? V případech, kdy příjem (společně posuzovaných osob) spolu s příspěvkem na živobytí zabezpečuje Vaše živobytí, ale nedostačuje i s využitím příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení. Vyplňte tiskopis žádosti o přiznání příspěvku na bydlení. Následně si ho vyměňte se sousedem a při společné kontrole si opravte případné chyby. 10

11 III. Hledání zaměstnání Existuje několik možností, jak si hledat zaměstnání. Nejdůležitějšími orgány jsou v tomto ohledu úřady práce, kde je třeba se zaregistrovat. Z tohoto kroku plynou pro uchazeče o zaměstnání určité výhody, ovšem je třeba se připravit i na skutečnosti negativní. I když by měly úřady práce fungovat jako instituce nabízející volná místa, realita je poněkud jiná. Úřad práce pomáhá najít práci jak registrovaným uchazečům o práci, nezaměstnaným, tak lidem, kteří pracují, a zajímá je nabídka práce v daném regionu. Lidem zastupujícím první či druhou skupinu se však může se stát, že za několik měsíců nedostanou ani jednu odpovídající nabídku práce. Počet volných míst je totiž mnohem větší než nabídka úřadů práce. Některé profese se nemusí v nabídce úřadu práce objevit po několik měsíců a není tedy dobré spokojovat se jen s tímto informačním zdrojem. Prostřednictvím úřadu práce hledají zaměstnavatelé především uchazeče o dělnické profese a střední administrativní pozice. Vyšší pozice v nabídce úřadu práce většinou nenaleznete. Problémem bývá i skutečnost, že ne vždy bývá nabídka práce aktuální, neboť zaměstnavatelé někdy opomíjejí úřadu nahlásit, že volné místo je již obsazeno. Při úřadech práce fungují Informační a poradenská střediska, která pomáhají s volbou zaměstnání, informují o možnostech rekvalifikace či organizují Jobkluby pomáhající nezaměstnaným zvolit správnou taktiku při hledání zaměstnání. 3.1 Způsoby kontaktů se zaměstnavatelskými organizacemi Pokud jste evidován jako uchazeč o zaměstnání, získáváte podporu v nezaměstnanosti a je za vás hrazeno zdravotní pojištění. Nabídka úřadů práce nebývá vždy nejaktuálnější, převažují v ní především dělnické, řemeslnické a administrativní pozice. Čerství absolventi škol nebo učilišť nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti Existuje několik cest, které vedou k získání za-městnání. Lidé však nejčastěji využívají personálních agentur, nebo sázejí na přímý kontakt se zaměstnavatelem. Personální agentury jsou jen prostředníkem mezi potenciálním zaměstnavatelem a uchazeči o zaměstnání, konečný výběr většinou provádí zaměstnavatel sám. Uchazeč o zaměstnání tedy může počítat s více koly přijímacích pohovorů, konzultant personální agentury provádí jen před-výběr. Na žádost zaměstnavatele může agentura uchazeče podrobit jazykovým, psychologickým či jiným testům ověřujícím jeho schopnosti a dovednosti. 11

12 Je třeba mít na zřeteli: Jednání s agenturou se může jevit zdlouhavější, agentura plní jen funkci prostředníka. Lidé se mnohdy cítí podvedeni, pokud jim po registraci není žádné místo nabídnuto a po odpovědi na inzerát se nedočkají žádné reakce. Mnohdy to ale bývá způsobeno přílišným množstvím došlých životopisů. Proto je dobré neváhat a svého konzultanta telefonicky či osobně kontaktovat. Možností jak o sobě dát vědět se nabízí celá řada. Ne všechny jsou však využívány ve stejné míře a ne všem je důvěřováno stejnou měrou. Jedním ze způsobů je podat si inzerát v tisku. Na podání inzerátu se rozhodně nespoléhejte jako na jedinou možnost, šance, že si vás zaměstnavatel najde přes inzerát, je malá. Zviditelnit se můžete i prostřednictvím internetu. Na většině serverů máte možnost vytvořit si své CV, kde se můžete představit prostřednictvím dosaženého vzdělání, svých pracovních zkušeností, jazykových znalostí. Šance, že se vám potenciální zaměstnavatel ozve, je mnohem větší, neboť vyhledávání životopisů není zdaleka tak pracné jako je tomu v případě prohledávání inzerátů. Velmi úspěšní budou ti, po jejichž profesi je poptávka. Další možností jak "se prodat " je nabídnout své CV přímo firmě či instituci, ve které toužíte pracovat, a to i přesto, že v ní nehledají nové zaměstnance. Máte dvě možnosti, buď své CV doručíte osobně, nebo je pošlete poštou či em. V obou případech je však dobré předem zatelefonovat a zjistit, komu je nejlepší CV zaslat či koho navštívit a o svých šancích na přijetí pohovořit. Zabráníte tak situaci, že váš životopis skončí na stole či v ové schránce někoho nepovolaného. Nepodaří-li se vám místo získat hned, nezoufejte, možná po vašem CV sáhnou později. 12

13 Už jste nějaký pátek doma a chcete sehnat práci za každou cenu. Napíšete tedy do životopisu všechno, co jste kdy dělali, a snažíte se prodat za každou cenu. To však není dobrá strategie. Vaše vyhraněnost v určité profesi je pozitivním signálem pro každého pracovníka z oddělení lidských zdrojů. Je lepší mít životopis kratší, ale pracovní pozice jasné. Přehršle informací působí vychloubačně a snižuje tak možnost uspět u přijetí k pohovoru. Pokud rozesíláte životopisy, počítejte s častým telefonováním a zasíláním e- mailů. Buďte dostupní a berte telefon, odepisujte rychle. I to vypovídá o vašich kvalitách. Velkým minusem v očích všech HR specialistů jsou pozdní příchody a neznalost, kde se firma nachází. Zmatený uchazeč, který telefonuje 5 minut po stanoveném termínu, že zabloudil, si vlastně sám zavírá dveře do firmy. 1. Ukončili jste svou přípravu na povolání a nyní hledáte místo. Zauvažujte, na jaké místo byste mohli a chtěli nastoupit. Dále napište svůj stručný (ale výstižný) životopis a spolu s tzv. motivačním dopisem (zde jasně uveďte, jaké místo žádáte a proč o toto zaměstnání usilujete) jej zašlete potenciálnímu zaměstnavateli, kterým bude buď váš vyučující, nebo váš soused. 2. Vyměňte si spolu se sousedem své dopisy a životopisy a vzájemně si sdělte, jak na vás působí. Co vás na nich oslovilo, co se vám líbí, co nelíbí a co vám v takto sdělených informacích schází. A nakonec si vzájemně sdělte, zda byste svého souseda jako zaměstnance přijali či nikoliv a proč. 3. Ukončili jste školu a založili si svou vlastní firmu. Vymyslete její název, krátkou informací inzerát do novin, či Zlatých stránek (popř. nakreslete logo). Připravte inzerát oznamující, že hledáte např. ředitele (popřípadě prodejce či řemeslníka). Své výtvory přečtěte ostatním a nakonec vyberte nejlepší názvy a především tři nejlepší inzeráty. 13

14 14

15 3.2 Pohovor před nástupem do zaměstnání První dojem je v rámci přijímacích pohovorů zásadní, jeho podcenění patří mezi fatální chyby uchazečů a v rámci příprav je proto třeba ho vzít rozhodně vážně. Nikdy nepodceňujte možnost spolupráce, a i když si nejste nabídkou místa jistí, přijďte na pohovor společensky oblečení, upravení a připravení. Není nic horšího, než když přijdete na pohovor v džínech a pracovník HR je v obleku. Nejen, že se budete cítit nepříjemně, ale pravděpodobně vzbudíte dojem, že vám o pozici zas tak moc nejde. Nezapomeňte také na suchý, teplý a pevný stisk ruky, dívejte se do očí a stůjte vzpřímeně. Pokud skutečně chcete na pohovoru uspět, krátce si nastudujte, s kým máte vlastně tu čest. Doporučuje se projít si webové stránky, management firmy a také je vhodné si pročíst pár posledních tiskových zpráv. Z nich se dozvíte, co firma aktuálně řeší. Snad na každém pohovoru padne otázka, kde chce uchazeč být za pět let. Mnozí z lidí to však nevědí a nejsou na takovou otázku připravení. Určitě byste měli své plány alespoň trochu znát a mít představu, kam se chcete v životě posunout. Většinou se podle kvality odpovědi poznají lidé, kteří mají kapacitu na rozvoj a získání dalšího postupu v rámci společ-nosti. Několik dobrých tipů: Výběrový pohovor je výměna informací, proto se ptejte i vy na to, co vás o nabízené práci zajímá. Dodržujte striktně zásadu: nehodnotit bývalé zaměstnavatele negativně. I v případě, že důvod vašeho posledního odchodu ze zaměstnání byl nesnesitelný šéf nebo chaos v řízení, zvolte jen neutrální sdělení bez podrobností ( nenalezli jsme s nadřízeným společnou řeč, vyhovuje mi jiný styl řízení ). Jsou otázky, které nesmí u pohovoru zaznít. Pokud zazní, pak na ně nemusíte odpovídat a navíc vám to napoví o korektnosti takové organizace. Tabu jsou otázky jako: Máte děti? Jste věřící? Kdy plánujete těhotenství? Jste v odborech? Když vám zástupce organizace něco vysvětluje, rekapitulujte jeho informace a přeptejte se, není-li vám něco jasné. Nakonec poděkujte za čas a interview. V některých případech se hodí poděkovat i písemně. I přes skutečnost, že pohovory patří mezi nejužívanější techniku výběru nových zaměstnanců, generují celou řadu rizik. Pokud jsou realizovány nekvalifikovanými pracovníky, vykazují velmi nízkou validitu. Mezi nejčastější chyby ze strany zaměstnavatelů patří nevhodné strukturování pohovoru, nezodpovědně volené otázky, které nejsou předem připraveny, nedostatečný počet předem dostupných informací, který umožní kandidátům zodpovědnou přípravu a malý prostor poskytnutý kandidátům pro jejich otázky. 3.3 Osobnostní testy používané v rámci přijímacího řízení Psychologické testy verbálních i neverbálních, matematických a technických schopností, testy abstraktního myšlení, pozornosti a osobnostní testy se ve stále větší míře užívají při výběru uchazečů o zaměstnání jako součást přijímacích zkoušek ke studiu i při řadě dalších příležitostí. 15

16 Je nějaká cesta, jak se na testy v případě pracovních pohovorů připravit? Nehledejte nic převratného, žádné univerzální řešení není. Pokud na psychotesty od potenciálního zaměstnavatele pozvánka dorazí, je možné to řešit několika způsoby. Můžete začít shánět informace z veřejně dostupných zdrojů a ze svého okolí. Tento postup nemůže být na škodu, pokud dokážete brát zkušenosti jiných s nadhledem a nenecháte se jimi rozhodit. Termín psychologické testování je často zaměňován s pracovním či psychometrickým testováním. Tyto termíny jsou používány k popisu nástrojů, které představují v podstatě propracované metody navržené k porovnávání individuálních rozdílností, jako například inteligence a schopností. Vedle samotného náborového procesu se testy často využívají i k jiným účelům profesní poradenství, team building atd. Testování při vstupních pohovorech se používá již více než 50 let a v posledních letech tyto metody zaznamenávají trvalý nárůst. Většina testů je navrhována podnikovými psychology a jsou doplněny detailními návody poskytujícími informace, jak zajistit věrohodnost a objektivní srovnatelnost kandidátů. Samotné vyhodnocení je velmi často komplexní činností a jeho kvalita výrazně předurčuje, jak je test později hodnocen. V testech osobnosti neexistují žádné správné ani špatné odpovědi, jejich účelem je prezentovat především osobnost jedince. 3.4 Pracovní smlouva Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon, do kterého vstupují zaměstnanec i zaměstnavatel dobrovolně. Jaké náležitosti musí splňovat každá pracovní smlouva? informace osobní povahy u zaměstnance údaje o zaměstnavateli den nástupu do práce druh práce místo práce výše mzdy podpisy obou stran Z pracovní smlouvy dále vyplývají vzájemná práva a povinnosti obou stran: Povinnosti zaměstnance: chodit do práce včas dodržovat pracovní dobu 16

17 vykonávat práci dle pracovní smlouvy svědomitě plnit úkoly, které zaměstnavatel zadal plnit další povinnosti, které vycházejí z pracovní smlouvy Práva zaměstnance: právo získat za práci výdělek právo na pravidelné přestávky v práci právo na odložení a uschování si vlastních věcí právo na příznivé pracovní podmínky právo na pracovní pomůcky, které nejsou v rozporu s BOZP Povinnosti zaměstnavatele platit zaměstnanci mzdu přidělovat práci podle pracovní smlouvy vytvářet příznivé pracovní podmínky pro práci poskytnout zaměstnanci ochranné a bezpečnostní pomůcky k práci poskytnout zaměstnanci kvalitní pracovní pomůcky Správně vyplňte předtisk pracovní smlouvy a dohody o provedení práce mimo pracovní poměr. 17

18 PRACOVNÍ SMLOUVA Uzavírá ji 1. Zaměstnavatel... (obchodní jméno, sídlo, IČ, odpovědný zástupce) 2. Zaměstnanec... (jméno, datum narození, bydliště, číslo obč. průkazu, rodné číslo) Účastníci této smlouvy se dohodli uzavřít podle zákoníku práce pracovní poměr v němž ustanovují: I. a) den vzniku pracovního poměru... b) místo výkonu práce... c) druh práce (fuknce)... II. Kromě uvedených podstatných náležitostí účastníci o uzavřeném pracovním poměru ujednávají: výši a způsob odměňování práce délku zkušební doby (může být maximálně 3 měsíce) pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou pracovní poměr na plnou pracovní dobu nebo zkrácenou pracovní poměr souběžný případně další podmínky výkonu práce III. Zaměstnanec podpisem této smlouvy současně potvrzuje, že byl zaměstnavatelem seznámen s předpisy o bezpečnosti práce a o ochraně zdraví při práci. 18

19 IV. Tato smlouva je sepsána a podepsána ve dvou vyhotoveních, zaměstnanec svým podpisem smlouvy současně potvrzuje převzetí jednoho vyhotovení. V... dne podpis zaměstnance... podpis zaměstnance 19

20 DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE MIMO PRACOVNÍ POMĚR Uzavírají ji: 1. Zaměstnavatel... (obchodní jméno, sídlo, IČ, odpovědný zástupce) 2. Zaměstnanec... (jméno, datum narození, bydliště, číslo obč. průkazu, rodné číslo) I. Zaměstnanec se zavazuje, že v době... provede pro zaměstnavatele mimo pracovní poměr tuto práci:... v rozsahu... pracovních hodin. II. Za provedenou práci poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu ve výši...kč za 1 hodinu. Celková výše odměny nepřekročí částku...kč. Odměna je splatná... (buď ihned po odevzdání práce, nebo ve splátkách, případně tak, že na počátku se proplatí záloha a po odevzdání doplatek apod.) III. Další ujednání... (např. o vytvoření pracovních podmínek k provedení práce a o způsobu provedení práce) IV. 20

21 Pracovní vztah účastníků se řídí ustanoveními zákoníku práce o pracích konaných mimo pracovní poměr na základě dohod o provedení práce. V. Tato dohoda je sepsána a podepsána ve dvou vyhotoveních. Zaměstnanec svým podpisem dohody současně potvrzuje převzetí jednoho vyhotovení. V... dne podpis zaměstnance... podpis zaměstnance 21

22 3.5 Pohled zaměstnavatele jak najdu správného zaměstnance KOHO HLEDÁM? (POPIS PRACOVNÍHO MÍSTA) Potřebujeme nového člověka? Jakémukoli náboru musí předcházet ujasnění potřeb organizace. Potíže s vysokými personálními náklady, zmatenost zodpovědností a malá výkonnost začíná tam, kde jsme nezvážili potřebnost nového pracovníka ze všech myslitelných úhlů. Plán potřebných pracovních míst vychází ze strategických a operativních plánů činnosti organizace a zdůvodněná pracovní místa jsou uspořádána v organizační struktuře. Různé typy organizačních struktur: funkcionální/hierarchická, divizionální, maticová. Jakého člověka hledáme? Potřeba vykonání konkrétní práce pro organizaci a potřeba splnění jejích konkrétních cílů spolu s analýzou práce (ke které používáme metody jako pozorování, technika kritických incidentů, mřížka atributů apod.) nám určí pracovní náplň pozice. Z té pak vycházejí i požadavky (odborné, psychologické, sociální apod.) na hledaného pracovníka. Tuto náplň a požadavky nejlépe shrneme v popisu pracovního místa. Ten nám určí strategii náboru i výběru a měl by obsahovat následující informace: Název pozice, oddělení, nadřízená pracovní pozice, zdravotní kategorie, pracovní poměr na dobu určitou/neurčitou, pracovní úvazek, pracovní činnost (povinnosti, pravomoci, zodpovědnosti), stanovené požadavky (jazyky, práce s počítačem, vzdělání, praxe), znalosti a dovednosti, ukazatele výkonu. Souhrn popisů všech pracovních míst v organizaci je Katalog pracovních pozic. V malých organizacích, kde někdy různé činnosti vykonává jeden pracovník, je možné popsat kombinované pracovní pozice (např. finanční a personální manažer, specialista pro fundraising a vedení projektů). KDE BUDU HLEDAT? (NÁBOR) Cesty náboru Nejdříve si určíme, zda budeme vybírat z vnitřních nebo vnějších zdrojů, z nichž každý má své výhody a nevýhody. U vnějšího náboru zvolíme nejvhodnější z následujících cest: Média (tisk, rozhlas, televize), internet (bannery, servery práce), venkovní inzerce (poutače, vývěsky, letáčky), úřad práce, spolupráce se školami, agentury, doporučení zaměstnancem (můžeme stanovit i odměnu za úspěšné doporučení), dny otevřených dveří, pronájem pracovníků. Při volbě vhodné cesty náboru a při sestavování inzerce je potřeba přesně zvážit účel, cílovou skupinu a náklady. Stačí malá chyba v takovém vyhodnocení a vynaložené prostředky přivedou jen malý počet vhodných uchazečů. Pomoci nám může i vedení vlastní statistiky úspěšnosti jednotlivých cest náboru. 22

23 JAK VYBERU NEJVHODNĚJŠÍHO PRACOVNÍKA? (VÝBĚR) Cílem výběrového řízení je odpovědět na tři otázky: Může uchazeč vykonávat danou práci (má pro to schopnosti)? Chce uchazeč vykonávat danou práci (je k práci motivován)? Jak uchazeč zapadne do organizace? Nejdříve stanovíme kritéria (musí mít vztah k výkonu budoucího pracovníka), prediktory (způsoby, jak změříme kritéria) a validitu (ověření, zda je prediktor relevantní). Podle zvolených kritérií a podle počtu uchazečů zvolíme některé z metod výběru: analýza životopisu a motivačního dopisu, telefonický předvýběr, reference, pracovní vzorky, simulační situace, výběrový rozhovor, testy (psychologické, znalostní a dovednostní, výkonové, postojové), assessment centra. Každá z těchto metod má svá pravidla a úskalí a jejich správné použití zvyšuje šanci na zvolení nejvhodnějšího kandidáta. Po celou dobu výběrového řízení vybírá nejen organizace svého budoucího pracovníka, ale i uchazeč vybírá svého budoucího zaměstnavatele. Aby nakonec pracně vybraný kandidát naši nabídku přijal, vedeme jednání se všemi uchazeči profesionálně, včetně informování všech o stavu výběrového řízení. JAK K NÁM VYBRANÝ PRACOVNÍK ZAPADNE? (ADAPTACE) Adaptace je promyšlený program aktivit, které umožní rychlé a kvalitní přizpůsobení nových zaměstnanců jejich nové práci a kultuře (zvyklostem) organizace. Časově se adaptační program může, ale nemusí, shodovat se zkušební dobou nového zaměstnance, pokud byla sjednána (možné zrušení pracovního poměru ve zkušební době). Nejlépe je určit novému pracovníkovi garanta a plán adaptace zpracovat písemně. Jeho obsahem má být adaptace pracovní i sociální (prohlídka pracoviště, představení kolegům, seznámení s pracovní náplní, s organizační strukturou, s formou odměňování, se zvyklostmi, s vnitřními předpisy atd.). 23

24 3.6 Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí podle ustanovení 108 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Každý uchazeč nebo zájemce o zaměstnání evidovaný na úřadu práce má možnost se informovat o aktuální nabídce rekvalifikačních kurzů a případně požádat o zařazení do vybraného kurzu. Rekvalifikace jsou hrazeny z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky (prostřednictvím Aktivní politiky zaměstnanosti). Hrazení rekvalifikace úřadem práce není nárokové a je plně na zvážení příslušného úřadu. Vždy se vychází z aktuální situace na trhu práce. Základní podmínky pro zařazení a účast v rekvalifikaci: 1. konzultace s poradcem pro změnu povolání či zprostředkovatelkou (doporučí účast v kurzu). Zohledňuje se např. dosažená kvalifikace, zdravotní stav, následná uplatnitelnost na trhu práce. 2. sepsání dohody mezi úřadem práce a účastníkem rekva-lifikace (uchazečem či zájemcem o zaměstnání) Po dobu rekvalifikace náleží uchazeči o zaměstnání zvýšená podpora při rekvalifikaci a to ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání 24

25 IV. V zaměstnání Zaměstnanec při vzniku pracovního poměru musí zaměstnavateli poskytnout dostatečnou součinnost, aby pracovní poměr mohl vzniknout. Mezi nejzákladnější povinnosti zaměstnance obvykle patří: předložení zápočtového listu (doklad o předchozích zaměstnáních) podpis prohlášení vyjadřující souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů pro úkony související se zaměstnáním, jejich uchováním a zpracováním součinnost při zpracování formulářů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení (například poskytnout průkaz zdravotní pojišťovny zaměstnance) povinnost poskytnout zaměstnavateli doklady nutné pro vznik pracovního poměru například výpis z rejstříku trestů, doklad o zdravotní způsobilosti (vstupní lékařská prohlídka), občanský průkaz, doklady o ukončeném vzdělání, doba praxe, řidičské oprávnění požadované skupiny atd. v případě bezhotovostní výplaty odměny za práci předat číslo bankovního účtu, na který bude mzda vyplácena, pro účely uplatňování slev při výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podepsat tzv. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, a to nejpozději do 30 dnů od vzniku pracovního poměru. Při přípravě na nástup do nového zaměstnání nezapomínejte na to, že budete potřebovat hodně pomoci. Proto než nastoupíte, si ujasněte, od koho pomoc můžete očekávat. Spojence můžete hledat v následujících skupinách. NADŘÍZENÍ - Váš budoucí nadřízený, případně i další vedoucí zaměstnanci společnosti, jsou odpovědní za vaše přijetí či jmenování. To je, samo o sobě, předurčuje k tomu, aby vám pomáhali. V případě vašeho neúspěchu padá totiž určitý díl zodpovědnosti i na ně. Jak dalece vám budou pomáhat, bude záležet i na tom, jak velký na vás budou mít osobní zájem. KOLEGOVÉ V ODDĚLENÍ - Udělejte si jasno, kdo jsou vaši kolegové a co od nich můžete očekávat. OSTATNÍ ZAMĚSTNANCI - Lidé v ostatních odděleních (zejména jejich vedoucí) mohou mít velký zájem na tom, aby váš útvar zlepšil svůj výkon, a mohou tento cíl s Vaším přijetím spojovat. Snažte se s nimi setkat a zjistit jejich postoje dříve, než nastoupíte. ZÁKAZNÍCI, PARTNEŘI, DODAVATELÉ - Navštivte klíčové zákazníky, partnery a dodavatele a zjistěte jejich názory. Své první kroky v nové společnosti nebo na nové pozici si musíte pečlivě naplánovat a rozvrhnout. Zvažte skutečně velmi pečlivě, čím se na svém novém pracovišti uvedete. Může to být doba, kdy přicházíte nebo odcházíte z práce, otázky, které pokládáte, lidé, s nimiž se scházíte i to, jakým způsobem trávíte pracovní dobu. 25

26 26

27 Rozplánujte si prvních sto dní ve vašem novém místě, ujasněte si, čeho chcete dosáhnout a stanovte si jednoduché a měřitelné cíle, abyste mohli sledovat váš pokrok. Pokud to uděláte, vaše šance na úspěch podstatně vzrostou. 4.1 Výpověď Výpověď patří k nejčastějším formám ukončení pracovního poměru. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná. Tímto způsobem může jednostranně rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, která je stejná pro zaměstnavatele i pro zaměstnance, začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a trvá dva měsíce. 3. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel musí výpověď odůvodnit podle zákoníku práce. Zákonnými důvody jsou např. zánik, přemístění nebo reorganizace zaměstnavatelské organizace, nadbytečnost zaměstnance, ztráta jeho zdravotní způsobilosti, neuspokojivé pracovní výsledky atd. 4. Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnanci, se kterým rozvazuje pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z organizačních důvodů (zaměstnanec se stal nadbytečným) a ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku zaměstnanci, který nemůže pokračovat v práci z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 27

28 Sepiště výpověď z pracovního poměru. 1. Z pozice zaměstnance 2. Z pozice zaměstnavatele 28

29 29

30 4.2 Pracovní řád a pracovní kázeň Pracovní řád můžeme charakterizovat jako souhrn předpisů, které se vážou na konkrétní pracoviště. Tyto předpisy je velmi důležité dodržovat. Před podpisem pracovní smlouvy musí zaměstnavatel zaměstnance s pracovním řádem seznámit a totéž se týká pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Představte si, že jste majitel firmy a máte za úkol sestavit jedoduchý pracovní řád, který se bude vázat na vámi zvolené pracoviště. Pracovní řád následně představte svým kolegům ve studijní skupině. 30

31 4.3 Pracovní doba Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Součástí pracovní doby není doba odpočinku. Délka pracovní doby činí obecně nejvýše 40 hodin týdně. Zvláštním způsobem je upravena délka týdenní pracovní doby u zaměstnanců, kteří pracují v náročnějších pracovních režimech. Pracovní doba je zpravidla rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení zaměstnavatel přihlíží k několika hlediskům např. k možnostem zabezpečení plynulé dopravy zaměstnanců do zaměstnání. Pojmem "směna" se označuje část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Kromě jednosměnného pracovního režimu existují dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim. Dvousměnný pracovní režim je takový režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. V třísměnném pracovním režimu se zaměstnanci vzájemně střídají ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích po 7 dnů v týdnu. 4.4 Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek alespoň v trvání 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. Tento časový interval může být zkrácen až na 8 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin, a to pouze tam, kde to dovoluje 90 ZP. Ženám, které pracují v nepřetržitých provozech, může být tento odpočinek zkrácen pouze na 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Odpočinek se vztahuje také na dobu dnů pracovního klidu. Práci ve dnech pracovního klidu lze nařídit jen výjimečně. Jde o nutné práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Pokud to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. 4.5 Dovolená na zotavenou Zatímco přestávky během směny a mezi směnami umožňují překonat běžnou únavu z práce, dovolená na zotavenou má vést k obnově pracovní síly, snížené nahromaděnou únavou po dlouhém období výkonu práce. Zaměstnanci v pracovním poměru přísluší dovolená na zotavenou za kalendářní rok, jestliže v něm odpracoval alespoň 60 dnů. Za odpracovaný se považuje takový den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část dovolené na zotavenou. Základní délka dovolené je 4 týdny. Týden se počítá jako sedm po sobě následujících dnů. 31

32 32

33 4.6 Sociální klima v zaměstnání Faktor prostředí, který je dán osobními vztahy mezi členy pracovního kolektivu v rámci společného úkolu, v němž jsou určitým způsobem vymezeny povinnosti (kompetence) a odpovědnost jednotlivých členů. Jeho kvalita je dána tím, do jaké míry členové přijímají zavedené normy chování, jak se ztotožňují se společnými úkoly a cíli, jaké jsou způsoby kooperace, dodržování pravidel a předpisů, způsoby komunikace atd. Z hlediska jeho vlivu na pocity pracovní spokojenosti, pracovní komfort, dobrou sociální atmosféru, je rozhodující skladba kolektivu, tj. osobnostní typy jeho jednotlivých členů, jak ve smyslu horizontálním, tak vertikálním (členové na stejné úrovni, nadřízení - podřízení). Např. osoby s tendencí vyvolávat konflikty a napětí, s agresivními rysy, netolerantní a naopak osoby s malou sebedůvěrou, úzkostné, nerozhodné, emocionálně a sociálně nevyrovnané, snadno podléhající zvýšené psychické zátěži apod., mohou značně ovlivnit žádoucí sociální pohodu, zejména v případech mimořádných situací, jako jsou závažné poruchy až havárie, jejichž racionální řešení vyžaduje dobrou spolupráci a spolehlivost výkonu. Narušené interpersonální vztahy mohou být příčinou potíží psychosomatického typu. Příznakem sociálního napětí může být např. celková pracovní nespokojenost, která se projevuje častějším výskytem žádostí o přechod na jiné pracoviště (vnitropodniková fluktuace), častými návštěvami lékaře, či fluktuací mimopodnikovou. Důvody změny pracoviště nebo přechod do jiného pod-niku v důsledku narušených interpersonálních vztahů, jsou často transformovány do jiných příčin. 4.7 Péče o zaměstnance Péče o zaměstnance je rozdělena mezi zaměstnavatele a stát Co můžeme zahrnout do kompetence zaměstnavatele? zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance, zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť, poskytovat zaměstnancům kvalitní pracovní pomůcky poskytovat zaměstnancům pravidelné přestávky na odpočinek a oběd zajistit zaměstnancům prostory na uložení osobních věcí a převlečení 33

34 4.8 Odpovědnost zaměstnance za způsobenou škodu Obecně platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud však byla škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Chce-li však zaměstnavatel po svém zaměstnanci uplatnit právo na náhradu škody, musí mu prokázat zavinění. O odpovědnosti za nesplnění povinnosti k odvrácení škody jsme si řekli již v minulém výkladu, proto se zaměříme na další ustanovení Zákoníku práce. Dále rozeznáváme zvláštní druhy odpovědností za škodu: odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů odpovědnost za škodu při odvrácení škody 4.9 Odměna za práci Mzdu nebo plat dostávají zaměstnanci od svých zaměstnavatelů. Podíváme se, jaký je v obou pojmech rozdíl, jakou nejnižší mzdu mohou zaměstnanci dostat, a nezapomeneme se podívat také na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tyto dohody jsou většinou využívány, právě při zaměstnávání brigádníků, proto se podíváme, jak se postupuje při danění nejen v těchto případech. Zákon definuje tři pojmy: minimální mzdu, nejnižší úroveň zaručené mzdy a platové tarify. Životní minimum = státem uznaná hranice minimálních příjmů. Jedinec s příjmy pod touto hranicí se dostává do stavu nouze. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. Nejnižší úroveň zaručené mzdy platí v nepodnikatelské sféře a organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva, která by stanovovala mzdové podmínky. Je stanoveno několik skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Tyto skupiny jsou klasifikovány různou nejnižší úrovní zaručené mzdy. Platové tarify jsou uplatňovány v nepodnikatelské sféře tj. ve veřejných službách a státní správě Práce v zahraničí Práce v zahraničí nabízí možnost zajímavého výdělku, zlepšení v cizím jazyce a získání cenných profesních i osobních zkušeností. Jak ale práci v zahraničí najít? A jaké administrativní záležitosti 34

35 musíte vyřešit před odjezdem do cizí země? Od vstupu České republiky do Evropské unie se administrativní nároky spojené s prací v cizině neustále snižují. JAK PRÁCI V ZAHRANIČÍ NAJÍT? Ve většině zemí Evropské unie chybí pracovníci v oblasti informačních technologií, zdravotnictví, pečovatelé/pečovatelky a inženýři z nejrůznějších technických oborů. Pokud tedy hledáte práci v některém z těchto oborů, máte velkou šanci najít si místo rychle a bez problémů vyřídit i pracovní povolení. V ostatních oblastech záleží na aktuální situaci na trhu v dané zemi. Jak postupovat, pokud mám zájem o práci v zahraničí: 1. oslovit přímo firmy, které působí v oboru, ve kterém chcete pracovat 2. vybrat si z nabídek na internetových serverech práce 3. využít služeb zprostředkovatelské agentury, která práci v zahraničí zajistí 4. jet do země, ve které chcete pracovat, a zkusit si najít práci na místě Pokud se rozhodnete oslovit vybrané firmy přímo nebo budete odpovídat na nabídky na internetu, počítejte s tím, že hledání práce v zahraničí může zabrat dlouhou dobu a často na zaslaný se životopisem nedostanete žádnou odpověď. Na druhou stranu se tímto způsobem můžete dostat k zajímavým nabídkám, které například agentury vůbec nenabízejí. Jestliže se chcete spolehnout na zprostředkovatelskou agenturu, vždy se snažte ověřit si předem její důvěryhodnost. Na trhu funguje mnoho agentur, které slibují, že vám najdou práci. Bohužel jen některé z nich vám však místo opravdu zařídí a v zahraničí se o vás postarají v případě problému. Zkuste si například jméno agentury vyhledat na internetu, pokud s ní měl někdo špatné zkušenosti, většinou se to po chvíli hledání dozvíte. Hledání práce přímo v cizí zemi je nejriskantnější způsob, jak shánět místo v zahraničí, u některých profesí je to ale jediný možný způsob, jak práci v zahraničí najít. Už doma si připravte svůj životopis v angličtině, abyste jej mohli hned po příjezdu začít rozdávat potenciálním zaměstnavatelům. S hledáním práce začněte okamžitě, abyste co nejvíc zkrátili dobu, kdy nevyděláváte, ale musíte platit náklady na živobytí. 35

36 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A PRÁCE V ZAHRANIČÍ Pokud začnete pracovat v některé ze zemí EU/EHP, budete nadále zdravotně pojištěni v této zemi a musíte se odhlásit z českého systému zdravotního pojištění a vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění. Více informací o zdravotním pojištění najdete v článku Zdravotní pojištění v zahraničí. BRIGÁDA V ZAHRANIČÍ Na brigády do zahraničí vyjíždí každý rok víc a víc lidí, kteří chtějí poznat novou zemi, zlepšit si znalosti cizího jazyka a vydělat přitom peníze. Velká konkurence mezi brigádníky panuje v Irsku a ve Velké Británii, kam se vždy sjíždí největší počet zájemců. Nalezení práce proto může být také otázkou štěstí. V ostatních zemích většinou není příliš obtížné najít brigádu, pokud ovládáte místní jazyk. Někdy vystačíte pouze s angličtinou, nabídka práce se ale v takovém případě zužuje. Největší šance na sehnání dobré brigády v zahraničí máte vždy na začátku sezóny, pak už jsou místa často obsazená. JAK SE VYVAROVAT AGENTUŘE, KTERÁ NENÍ SERIÓZNÍ? Ne všechny agentury, které zprostředkovávají práci v zahraničí, jednají s klienty seriózně. Některé nedodržují termíny stanovené ve smlouvě, jiné nezajistí klientovi všechny slibované služby nebo je jejich úroveň velmi nízká. V horším případě se majitel agentury jen snaží získat co nejvíce peněz a nabízí něco, co nikdy nesplní. Abyste se vyhnuli takovým agenturám, je důležité se držet při výběru následujících doporučení. 1. Prověřte si co nejzevbrubněji zprostředkovatelskou agenturu a získejte o ní co nejvíce informací Zkontrolujte web. Prověřte, co o sobě píše agentura a zda zde existují základní kontaktní údaje. Je možné si tyto údaje ověřit? Pokud ano, udělejte to zajděte do sídla agentury nebo tam alespoň zatelefonujte. Hledejte negativní zkušenosti na internetu. 2. Zjistěte, zda má agentura licenci pro svou činnost od Ministerstva práce a sociálních věcí Seznam licencovaných agentur najdete na stránkách portal.mpsv.cz. Pokud agenturu v databázi nenajdete, zeptejte se přímo zástupců agentury, proč si o licenci nepožádali Pracovní neschopnost Dočasnou pracovní neschopnost (čili krátkodobý stav poruchy zdraví, která je způsobena nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat) posuzuje pouze ošetřující lékař, popřípadě lékař okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního (nemocenského) zabezpečení. Ošetřující lékař uzná občana práce neschopným, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání. Dále uzná občana práce neschopným, pokud byl tento občan přijat do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení nebo mu byla na náklady zdravotního pojištění poskytnuta komplexní (tedy zdravotní pojišťovnou plně hrazená) lázeňská péče, a to na celou dobu léčení, rovněž uzná práce neschopným občana, který byl jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavní péče, a též občana, který nemůže vykonávat dosavadní zaměstnání pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky, a to po dobu nezbytně nutnou k její opravě nebo opatření pomůcky nové. Lékař uzná v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou i ženu, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Nárok na nemocenskou nemá mj. ten, kdo si přivodil pracovní neschopnost: v úmyslu vylákat nemocenské dávky zaviněnou účastí ve rvačce 36

37 jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok. 37

38 38

39 V. Sociální interakce a jednání Ve svém každodenním životě se neustále setkáváme s druhými lidmi. Kontaktu s nimi se jako společenství tvorové jen těžko můžeme vyhnout. Tato setkávání, řídící se vlastními pravidly, označujeme jako sociální interakcí. Může přitom jít o rozhovor s přáteli na party, krátké pozdravení souseda na ulici, nebo dokonce o jízdu výtahem s neznámým člověkem, kterého si zdvořile nevšímáme. Interakcí je nejen setkání tváří v tvář, ale i komunikace prostřednictvím telefonu, dopisu nebo chatu na internetu. Sociální interakce je jakákoli forma setkání mezi dvěma či více jedinci, kteří na sebe navzájem reagují. Její základní formou je sociální komunikace. Pro zlepšení kvality interakce s druhými lidmi toho můžeme sami udělat hodně. Důležité je umět věnovat druhému svou pozornost, naslouchat mu a nebýt neustále zaměřen jen na sebe. Ochotu a schopnost spoluprožívat radostné i těžké chvíle s druhými nazýváme empatií. V určitých situacích je potřeba umět být tu pro druhé. Jindy je ale stejně tak nutné, abychom dokázali o pozornost či pomoc sami požádat a tuto podporu přijmout. Umění zdravě vyjádřit své emoce, názory a potřeby nazýváme asertivitu. Nejde o prosazování se za každou cenu, ale o schopnosti ozvat se a vyjádřit své stanovisko, když je třeba. a) Rozhodli jste se s kamarádem/kamarádkou, že spolu budete trávit páteční večer. Vy byste rádi šli do kina na svůj oblíbený film, ale on/ona chce zajít do nově otevřené kavárny. Jak spolu situaci vyřešíte? b) Kamarád/kamarádka vás požádá o zapůjčení vašeho nového notebooku. Tato představa je pro vás nepříjemná. Co mu/ji řeknete? c) Váš soused si dlouho do noci nahlas pouští televizi. Co uděláte? Sociální jednání je smysluplná činnost, při které člověk reaguje na jiné lidi a předvídá jejich reakce. Své chování poměřujeme se skupinou, jejímiž jsme členy. To, co je někde považováno za normální, je jinde vnímáno jako divné až nepřijatelné. Japonci se např. Chovají k cizím lidem podle našich měřítek velmi zdvořile až úslužně neustále vyjadřují zájem, přitakávají si a omlouvají se. Smrkání v přítomnosti druhých je zde považováno za velmi neslušné, zatímco srkání polévky je v pořádku. Japonské milenecké dvojice jsou na veřejnosti na naše poměry velmi zdrženlivé. Líbání na lavičce v parku by bylo považováno za nehoráznost a páry držící se za ruce potkáme zřídka. Kulturní šok 39

40 logicky zažívají i Japonci při návštěvě Evropy. Jednání lidí z jiné kultury jednoduše nemůžeme poměřovat měřítky té vlastní. 5.1 Stereotypy Kultura, ve které vyrůstáme, nás učí jak vnímat svět, jak mu rozumět, jak třídit informace a pořádat je do smysluplných celků. I když si to v běžném životě neuvědomujeme, je obtížné vnímat věci, osoby či skupiny lidí nepředpojatě. Při našem vnímání druhých hraje např. Podstatnou roli používání zjednodušujících představ říkáme např., že kluci se rádi perou nebo Francouzi pijí víno. Systém podobných stereotypů nám usnadňuje orientaci ve světě okolo nás. Stereotyp je zobecněný a zjednodušený způsob vnímání druhých, který není výsledkem naší přímé zkušenosti, ale je přebírán a udržován kulturou. Používání stereotypů umožňuje rychlé zpracování a uložení informací za cenu jejich zkreslení. Při utváření stereotypů nás ovlivňuje rodina, kultura a také média. Poznatky o druhých zobecňujeme často s ohledem na jejich věk (mladí lidé se snadno učí novým věcem), pohlaví (muži vydělávají peníze, ženy pečují o rodinu) nebo sociální status (kdo je bohatý, je také šťastný). Stereotypy jsou nedílnou součástí našeho myšlení a umožňují nám rychlou orientaci ve světě. Šetří nám čas a pomáhají nám zpracovat informace, aniž bychom museli zkoumat všechny souvislosti. Díky stereotypům obvykle vnímáme příslušníky vlastního národa pozitivněji než členy ostatních národů. Američané se tak často považují za pracovité, inteligentní a materialistické, naopak Číňany vnímají jako pověrčivé, úskočné, konzervativní a jako jedlíky psů. Kdybychom však požádali Číňany o jejich názor na Američany, zjistili bychom, že je považují za hloupé, hlučné a zaměřené na sebe, zatímco sami sebe vidí jako citlivé k druhým, slušné a mírné. 5.2 Předsudky Předsudek je negativní, zjednodušující postoj k určité skupině lidí, který není založen na naší předchozí zkušenosti (je iracionální), ale vychází z výchovy a kultury, v níž žijeme. Předsudky jsou nejčastěji sexistické, etnické, rasové či náboženské. Předsudky vychází z výchovy a kultury, ve které žijeme. Dítě do 3 let věku nemá žádné předsudky. Ty teprve přebíráme ze svého bezprostředního okolí, od rodičů, kteří nám řeknou, že chlapeček s jinou barvou pleti na pískovišti je špinavý, a my s ním pak nechceme hrát. Toto je příklad rasového předsudku. Dalším typem je náboženský předsudek, který pramení z odlišného vyznání holčička s šátkem na hlavě (muslimka) a ostatní děti na stejném pískovišti si spolu nebudou hrát kvůli tomu, že holčička nechce jíst ve škole salám ani vepřo-knedlo-zelo. Do dalšího života si odnášíme iracionální a nepodložený pocit, že lidé z této (vietnamské, romské, muslimské aj.) skupiny jsou tak trochu jiní, a proto před nimi musíme být ostražití. Ve chvíli, kdy si takový předsudek skutečně osvojíme, ho přestáváme podrobovat kritické analýze, stane se pro nás samozřejmostí, o které už neuvažujeme, protože je to prostě tak. 40

41 Jsou vám předsudky vlastní? Přečtěte si otázky a bez rozmýšlení na ně odpovězte. Následně proveďte kolektivní vyhodnoceni. 1/ Seznámíte se s někým, kdo je vám na první pohled nesympatický? a) Na svůj instinkt nedáte dopustit, pokud máte z někoho špatný pocit, něco prostě není v pořádku. b) Dokud ho lépe nepoznáte, neděláte žádné ukvapené soudy 2/ Jedete v MHD a těsně vedle vás se postaví člověk jiné pleti a) své chování nezměníte b) Dáte si rychle tašku do druhé ruky a pro jistotu také ještě poodstoupíte 3/ Setkáte se s osmdesátiletou ženou, která se nikdy nevdala, nemá děti a tvrdí, že je naprosto spokojená a nic ji nechybí. Věříte jí? a) Proč ne? Každý má jiné priority a rodina nemusí být vždy na předních místech b) Ženy v sobě mají mateřský instinkt a prostě nevěřím, že by své samoty nelitovala. 4/ Vidíte na ulici dívku ve velmi krátké minisukni. Co si pomyslíte? a) Že jí to sluší. Snažím se na ni nezírat. b) takové oblečení vypovídá o její morálce. 5/ Co si myslíte o lidech, kteří jezdí na motorce? a) Jsou to dobrovolní dárci orgánů, kteří zbytečně riskují b) Mají rádi rychlost a adrenalin 6/ Věříte médiím? a) Ano, jsem si jistý/á, že co se dostane do zpráv, je pravda. b) Ne, dělám si úsudek sám/sama, a když si chci nějakou zprávu ověřit, snažím se porovnat různé zdroje. 41

42 42

43 VI. Finanční a společenská uvědomělost 6.1 Úspory a nakládání s nimi V současné době je velmi populární především zadlužování. I přes tuto skutečnost je více než vhodné myslet i na tvorbu a zhodnocení úspor, které povedou k zajištění sebe a rodiny. Jaké produkty je v této oblasti možné a vhodné využít? Na co si dát pozor při jejich výběru? S jakými produkty rozhodně nevyděláte? Spoření, nebo investice? Jaký je rozdíl? Hranice mezi spořením a investicí je poměrně mlhavá. Rozdíl se nejčastěji určuje mírou rizika, které střadatel či investor musí podstoupit. V případě úspor jsou rizika střadatele minimální a to především za cenu nižšího výnosu. Investice nabízejí výrazně lepší výnosový potenciál, ale nesou s sebou rizika možné ztráty. Za spoření je možno považovat především bankovní a nebankovní vklady, stavební spoření a další státem podporované formy úspor (penzijní a investiční životní pojištění) Mezi nejběžnější investice patří podílové fondy, investice do dluhopisů, akcií, nemovitostí, komodit, nebo derivátových produktů. Platí nepsané pravidlo, že v ideálním případě by úspory měly být rozloženy do různých spořících a investičních) produktů podle účelu, k jakému mají sloužit, časovému horizontu, kdy budete prostředky potřebovat, a míry rizika, jaké jste ochotni přijmout. Je-li hlavním zájmem bezpečnost vkladu, vězte, že je třeba za ni zaplatit nižším výnosem. Vklad je možné pojistit i na více než 90%. Na území republiky působí zahraniční banky, které pojišťují až na 100% vkladu. Pojištění je však třeba zařadit až jako poslední bezpečnostní nástroj. V první řadě je třeba volit co nejstabilnější finanční instituci. Samotné spoření je nejen zajímavé, ale dokonce velmi vhodné. Zejména s přihlédnutím k výhledu nízkých státních důchodů. Sázkou na jistotu je volba spoření se 43

44 stálým a zaručeným výnosem jde především o stavení spoření, vkladní účty, či termínované vklady. Pokud jsme ochotni částečně z jistot slevit, alternativu představuje zajištěný podílový fond. Stát se snaží podporovat řadu bohulibých lidských činností, a nechybí mezi nimi spoření na bydlení a na stáří. Podpora je poskytována jak formou přímé dotace (stavební spoření a penzijní připojištění), tak formou daňových úlev. STAVEBNÍ SPOŘENÍ Výše státní podpory stavebního spoření se blíží úrovni 15 % z naspořené částky, maximálně z 20 tis. Kč. Nejvyšší částka, kterou stát jednomu člověku poskytne, je 3 tis. Kč za rok. Podle nových pravidel lze čerpat státní podporu i na více smluv, ovšem její úhrnná výše 3 tis. Kč překonat nemůže. Majitelé starších smluv mohou dosáhnout na státní podporu ve výši Kč. Úrokový výnos ze stavebního spoření navíc nepodléhá zdanění. 6.2 Úvěry, dluhová past a možnosti řešení Letmý pohled do celé řady novin přivede čtenáře ke zjištění, že ostražitost bank s ekonomickou krizí rapidně vzrostla. Získat spotřebitelský úvěr či úvěr na bydlení je dnes výrazně náročnější než dříve. Hypoteční banky začaly enormně tlačit na odhadce, aby pomocí nižších odhadů vytvářely bankovním domům finanční polštáře, jako ochranu proti klientům s nízkou splátkovou kázní. Podobně opatrné začínají být i velké splátkové společnosti, kterým se kupí nesplácené úvěry, a proto zpřísňují podmínky pro nové klienty. Opatrnost je vzhledem k současné ekonomické krizi na místě a většina expertů ji chválí. Velmi často však není brán v potaz přístup celé řady klientů, které odmítnutí z řad stabilních bankovních domů žene do náruče méně seriozních institucí. Vinou léta realizovaných marketingových aktivit je v lidech budován dojem, že je v pořádku zadlužit se kvůli čemukoliv. Je vhodné preferovat půjčky na věci trvalejší hodnoty (bydlení) a vždy se dobře informovat na konkrétní podmínky. Právě úroky a poplatky patří mezi veličiny, na které by si lidé vždy měli dávat velký pozor. Řada lidí však netuší, co je RPSH a z volně dostupných zdrojů se nemá šanci dopátrat informací o neseriózních podnikatelích. V běžné praxi jsou navíc zhusta používány triky, kterými se úvěráři mohou vyhnout rovněž dozoru ČOI. Do smlouvy třeba postačí napsat, že se peníze půjčují na opravu, nebo údržbu nemovitosti a v takovém případě RPSN není povinně uváděna. 44

45 PŘÍKLADY NEVÝHODNÝCH PODMÍNEK UVÁDĚNÝCH V ÚVĚROVÝCH SMLOUVÁCH: Klient sice dostane požadovaný úvěr, ale poskytovatel si hned strhne určitou částku jako poplatek, aniž ho upozorní předem. Bývá to 10 % i víc. Úvěrová smlouva zavazuje klienta, aby v krátké době po obdržení úvěru zaplatil první splátku, jinak je sankcionován pokutou. Poskytovatel úvěru si ve smlouvě vymíní, že může požadovat kdykoli předčasné splacení úvěru a nesplacení zatíží vysokou sankcí. Úrok stanovený z úvěru uvedený ve smlouvě platí jen v případě, že klient sežene každý týden někoho dalšího, kdo si vezme úvěr. Pokud se mu to nepovede, úrok se zvyšuje. Úvěrující instituce požaduje nepřiměřenou záruku například za úvěr ve výši 200 tisíc korun chce do zástavy dům a zapíše si své zástavní právo do katastru. Když klient nezaplatí splátku, dům zabaví. Úvěrová smlouva obsahuje rozhodčí doložku a právo poskytovatele úvěru zvolit si rozhodce. V případě sporu mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, bývá rozhodce vždy na straně věřitele a jeho rozhodnutí je konečné. Dlužník nemá prakticky žádnou šanci. Na osud by se mohl obrátit jen v případě, že při rozhodnutí by došlo k procesní chybě. Velice nepříjemnou situací může být předlužení, tedy situace, kdy si jedinec zřídí větší počet úvěrů a jejich splácení mu činí značné problémy. V žádném případě není vhodné tuto situaci řešit dalším nevýhodným úvěrem, určeným ke krytí splátek. Jako vhodná řešení se nabízejí v podstatě pouze dvě cesty. Velmi nešťastné je případné schovávání před věřiteli. Pokud se k takovéto situaci přeci jen schyluje, doporučujeme využít služeb finančních poradců, kteří v rámci krizové intervence velice často poskytují své služby zdarma (např. Poradna při finanční tísni). KONSOLIDACE ÚVĚRŮ Konsolidace půjček v podstatě znamená sloučení několika stávajících úvěrů do úvěru jediného. Novým úvěrem dojde k uhrazení dosavadních závazků a následně je splácena již pouze jediná půjčka. Pokud se tato cesta zvolí ve správný čas, je možné v součtu ušetřit díky vhodným podmínkám. Nižší výsledné měsíční splátky je dosaženo především výhodnější úrokovou sazbou. Ušetříte také na transakčních nákladech za vedení několika úvěrů a dalších poplatcích, neboť splátku budete platit nyní jen jednu. Další výhodou konsolidace půjček je přizpůsobení parametrů nového úvěru vašim aktuálním potřebám. Je možné dosáhnout mnohem delší doby splatnosti a podstatně tak snížit výši měsíčních splátek za cenu většího přeplacení. OSOBNÍ BANKROT Pojem osobního bankrotu není českou specialitou. Podobná právní úprava platí v řadě dalších států. Obecně dlužníci volí formu oddlužení pomocí splátkového režimu, kdy po dobu 5 let dochází k pravidelnému odčerpání veškerých jejich prostředků nad úrovní životního minima. Splátkový kalendáře vychází ze stejných pravidel, jako exekuce. Rozdílem je především to, že dlužník ví, že po 5 letech bude čistý a nevyhýbá se úmyslně práci, tak jak tomu bývá v případě klasické exekuce. Při oddlužení je totiž dlužník povinen pracovat a nevyhýbat se práci, jinak je ohrožen konkurzem. Veškeré případné dary, či dědictví je rovněž povinen proměnit ve finanční prostředky a použít je k umoření svých závazků. Po celou dobu je pod dohledem insolvenčního správce, kterému je povinen hlásit relevantní změny. 45

46 Nezabavitelné minimum = státem určený finanční normativ, který není možné jedinci odebírat. Na jedince jde o Kč 3.856,- a v případě odpovědnosti za další osoby maximálně Kč 5.784,- Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od dalšího placení pohledávek. Učiní tak výhradně na návrh dlužníka. Pokud by v té době bylo dlužníkům uhrazeno méně než 30% dluhu, musí dlužník navíc prokázat, že se tak nestalo v důsledku jeho úmyslného zavinění a že případných konkurz by pro jeho věřitele nebyl výhodnější. 6.3 Životní a penzijní pojištění ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A DŮVODY, PROČ HO UZAVŘÍT Životní pojištění představuje pro pojištěného a jeho nejbližší rodinné příslušníky finanční jistotu pro případ nepředvídatelných událostí. Případné uzavření tohoto typu pojištění je důležitým rozhodnutím, které není dobré činit bez předchozího dobrého zvážení. Pokud od něj očekáváme odpovídající krytí pojistných událostí, nebývá levnou záležitostí. Při jeho špatné volbě pak nejen, že neplní svou funkci, ale může znamenat v podstatě neefektivní vyhazování peněz. Tento druh pojištění je vhodnou volbou především v případech, kdy jsou na příjmech jedince závislé další osoby. Vedle této situace pak pojištění stojí za uvážení i v případech, kdy se chystám pořídit bydlení na hypotéku, či čerpat nějakou větší částku na úvěr. Nabídka tržních produktů je dnes velmi variabilní a je tak možné najít a sestavit téměř ideální variantu. Životní pojištění chrání především před rizikovými situacemi, na prvním místě kryje především riziko smrti. V případě této neradostné události tedy vyplácí pojišťovna pojistné plnění oprávněným osobám. Ovšem smrt není vždy podmínkou. Smlouva je sjednávána i pro případ dožití, kdy po uplynutí sjednané doby dochází k výplatě peněžních prostředků, a to buď jednorázově, nebo v pravidelných splátkách. Výše plnění vždy záleží na podmínkách sjednaných v pojistné smlouvě. PENZIJNÍ POJIŠTĚNÍ A JEHO ÚČEL Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji naší země lze téměř s jistotou očekávat určité problémy stávajícího penzijního systému. S velkou pravděpodobností jeho výše bude postupně klesat a to i do té úrovně, že z něj nebude možné pokrýt základní potřeby občana. Penzijní připojištění by tak mělo být dalším zdrojem prostředků, které zajistí reaktivně důstojné podmínky v seniorském věku. Jedná se navíc o poměrně efektivní nástroj dlouhodobého spoření. Základním principem je dlouhodobé střádání relativně nízkých finančních částek během celé doby ekonomické aktivity člověka. Dalším důvodem hovořícím pro uzavření penzijního připojištění je fakt, že tento finanční produkt je efektivním nástrojem dlouhodobého spoření. Základní myšlenkou je postupné střádání relativně malých finančních obnosů během ekonomicky aktivního života, které se hromadí na osobním účtu 46

47 klienta. Poměrně zajímavé částky na tento účet připisují rovněž někteří zaměstnavatelé a stát formou státního příspěvku. Poslední výhodou je pak možnost odečíst prostředky zaplacené na penzijní připojištění z daně z příjmu. Odečíst lze to, co pojištěnec zaplatí ročně nad Kč (maximálně však Kč). Uveďte příklady životních situací, pro které je vhodné využít: a) Penzijního připojištění b) Životního pojištění 6.4 Podnikání, daňová povinnost a daňový systém Podnikat u nás mohou občané ČR, stejně jako cizinci. Podnikatelé jsou zapsáni buď v obchodním rejstříku, nebo živnostenském rejstříku, výjimečně i v jiné evidenci (notáři). S případným zápisem do obchodního rejstříku se pojí odlišné režimy administrace podnikání. V obchodním rejstříku jsou primárně zapsány osoby právnické. Mohou zde být zapsány i fyzické osoby a to na vlastní žádost. Fyzické osoby zde nezapsané nabývají postavení podnikatele udělením živnostenského oprávnění. Podnikání = soustavná činnost, provozovaná samostatným podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní riziko, za účelem dosažení zisku. Všechny podnikatelské subjekty mají rovné postavení DANĚ A DAŇOVÁ SOUSTAVA Celá řada aktivit, realizovaných v rámci států, je hrazena v rámci prostředků veřejných financí. Jde například o infrastrukturu, veřejné školství a zdravotnictví, či například pouliční osvětlení. Tyto náklady jsou hrazeny v rámci výdajových kapitol státního rozpočtu. Příjmová část státních financí je pak tvořena soustavou daní a poplatků. Převažující část příjmů je tvořena příjmy daňovými. Obecně se daně člení na přímé a nepřímé, a to především dle různého způsobu vybírání a odvodu těchto daní státu. Přímé daně jsou zdaněním příjmů či majetku. Osoba poplatníka (ten, z jehož prostředků je daň hrazena) a plátce (ten, kdo fakticky daň přiznává a odvádí) bývá v případě těchto daní totožná. Finančnímu úřadu (správce daně) bývá odváděna na základě daňového přiznání. Jde například o daně z příjmů, daň z převodu nemovitostí, daň dědickou a darovací. Jako nepřímé jsou definovány ty daně, 47

48 u kterých je rozdílná osoba plátce a poplatníka. Poplatník, jako osoba, která nese daňové břemeno, nepodává žádné přiznání a velice často ani nevnímá, že aktem nákupu vlastně platí daň. Jde o daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Z hlediska výběru pro stát se příjem postupně přesouvá od daní přímých, k daním nepřímým. K doložení přímých daní slouží daňové přiznání. Důvodem je skutečnost, že povinnost vypočítat daňové břemeno nese každý plátce sám za sebe. Jde tedy o jakýsi předepsaný tiskopis a metodickou pomůcku, jak standardizovat daňový odvod. Přiznání pak slouží k faktickému vyčíslení daňové povinnosti a je rovněž dokladem pro jednotlivé finanční úřady, které vystupují v roli správce daně. V rámci jednotlivých daní jsou předepsány podmínky, za kterých plátce daňové přiznání podává, či nepodává. Dán je rovněž termín, do kdy je třeba přiznání k příslušné dani předložit. Vyjmenujte jednotlivé daně, které znáte, a proveďte jejich formální rozřazení na: 1. přímé 2. nepřímé 48

49 6.5 Ochrana spotřebitele Evropská unie má otevřený trh, který je tvořen 27 státy s více než 490 milióny spotřebitelů. Tato skutečnost by měla garantovat přístup k širokému spektru výrobků a služeb a dávat možnost nakupovat zboží za nejvýhodnější ceny. S postupným vstupem států do Eurozóny navíc odpadají další starosti spojené se cly, daněmi a směnnými kurzy národních měn. Většina občanů EU těchto možností zatím nevyužívá a netroufají si nakupovat v jiné zemi EU nebo prostřednictvím internetu. Cílem je tento stav měnit a proto se do centra pozornosti dostává i problematika ochra-ny práv spotřebitelů. Orgány EU i národní vlády se snaží zajistit, abyste v případě, že se rozhodnete si cokoliv kdekoliv v EU koupit, byli chráněni důležitými a obecně platnými principy pro ochranu spotřebitele. Pro každý ze členských států je tak dán minimální práv-ní rámec, o jehož primární dodržování a rozvoj nadstandardních služeb každá členská země usiluje. V rámci ČR se otázkám ochrany spotřebitele věnují zejména následující instituce: SDRUŽENÍ OBRANY SPOTŘEBITELŮ (SOS) SOS vzniklo jako nezávislá, nezisková a nepolitická organizace v Ostravě 1. února 1993, od roku 1999 má sídlo v Praze. V současné době má SOS své členy ve všech regionech ČR a provozuje Spotřebitelská informační centra již ve všech krajích ČR. Hlavními prioritami organizace je spotřebitelské vzdělávání, shromažďování, zpracování a šíření informací souvisejících s ochranou spotřebitele. Realizuje poradenství a konzultace se spotřebiteli, připomínkuje zákony týkající se ochrany spotřebitelů. ČESKÁ OBCHODNÍ INSPEKCE (ČOI) Deset hlavních zásad ochrany spotřebitele v EU 1. Nakupujte co chcete a kde chcete 2. Pokud je zboží vadné, vraťte ho 3. Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin a spotřebního zboží 4. Informujte se o tom, co jíte 5. Smlouvy musí být čestné vůči zákazníkům 6. Spotřebitelé mohou někdy měnit svá rozhodnutí 7. Možnost jednoduššího porovnání cen 8. Spotřebitelé by neměli být klamáni 9. Ochrana spotřebitele během dovolené 10. Účinné urovnání přeshraničních sporů Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a byla ustanovena zákonem. V rámci svého poslání kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad. Česká obchodní inspekce nekontroluje 49

50 potraviny, pokrmy a tabákové výrobky, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje. Při odhaleném pochybení je oprávněna pokutovat či zamezit prodeji. Česká obchodní inspekce kontroluje: Jakost zdravotní nezávadnost, skladování, dopravu, hygienické podmínky atd. Korektnost měření a měřících zařízení (např. váhy atd.) Dodržování státem daných podmínek např. označení, doložení dokumentů (překlady návodů, bezpečnostní normy a certifikáty) atd. Zda nedochází ke klamání spotřebitele Zda jsou výrobky bezpečné Zda splňují prodejci kvalifikační předpoklady ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB) ČNB odpovídá za ochranu spotřebitele u finančních institucí. Její kontrole podléhají zejména banky, spořitelní a úvěrová družstva, obchodníci s cennými papíry, pojišťovny, penzijní fondy, likvidátoři pojistných událostí, směnárny a další finanční instituce. Vykonáván je dohled nad ochranou spotřebitele výlučně v oblasti finančních služeb. Pokud je např. pojišťovnou jako vedlejší aktivita realizován provoz parkoviště, dohledu ČNB již nepodléhá. Z hlediska hodnocených předpisů ČNB sleduje především používání nekalých obchodních praktik (dle zákonných definic), diskriminaci spotřebitele, dodržování pravidel o dostupnosti obchodních informací a o dodržování pravidel, předepsaných pro finanční služby realizované na dálku. ČNB se dále nezabývá ochranou spotřebitele u některých subjektů, které sice na finančním trhu působí, ale jejímu dohledu nepodléhají. Mezi tyto subjekty patří zejména leasingové společnosti, nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, finanční poradci atd. Dohled nad těmito subjekty realizuje ČOI. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE (SZPI), STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY Organizační strukturou a přidělenými kompetencemi jsou tyto instituce shodné s Českou obchodní inspekcí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává dozor nad kvalitou potravinářských výrobků. Státní veterinární správa České republiky vykonává dozor nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz, popřípadě jejich nositelů. 6.6 Trvale udržitelný rozvoj a jeho základní aspekty Slovo EKOLOGIE je staré jen asi sto padesát let. Označuje mladou vědu, která se snaží poznat jemné předivo života a na vysoké vědecké úrovni moderní civilizace najít cestu k nové harmonii člověka s přírodou. Její dosavadní poznatky i jí odhalené problémy vykládá srozumitelně veřejnosti. Lidská společnost žije a rozvíjí se vždy v konkrétních podmínkách, v prostředí, které ji obklopuje. Označujeme je jako životní prostředí. Životním prostředím člověka rozumíme soubor abiotických, biotických a socioekonomických prvků, které člověka v krajině obklopují a poskytují mu základní potřeby. Člověk je součástí přírody. Bez ní nemůže existovat. K zajištění života potřebuje vzduch, vodu, potravu. Je jediným tvorem, který si dovede své prostředí uvědoměle utvářet. Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie. Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů, atd. Od- 50

51 pady zamořují životní prostředí. Hrozí nebezpečí, že nebude dost čistého, dýchatelného vzduchu, kvalitní pitné vody, paliv a energie, surovin ani potravin pro další generace. 6.7 Zásady osobní odpovědnosti v oblasti ochrany životního prostředí O nepostradatelnosti šíření informací v oblasti ekologie a udržitelného rozvoje už dnes pochybuje málokdo. Idea udržitelného rozvoje je založena na předpokladech nových způsobů chování a jednání jednotlivců, skupin a subjektů. Lidská populace již dnes čítá více, než 6 mld. jedinců, ekonomické a sociální rozdíly a rozpory mezi jednotlivými zeměmi se spíše prohlubují a vlivy na životním prostředí se dostávají do fáze, kdy ovlivňují a ohrožují samotnou existenci naší civilizace. Zásadně se také změnila úroveň lidského poznání, díky které si lidé stále častěji uvědomují svou osobní odpovědnost, což přináší předpoklad možného naplnění principů udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj = taková forma rozvoje, která není realizována na úkor budoucnosti. Nevede k vyčerpání přírodních zdrojů a nevratnému poškození životního prostředí. Jednotlivé zboží a výrobky, které si dnes v obchodech můžeme koupit, se různě podílí na znečištění prostředí, na spotřebě surovinových a energetických zdrojů. Zvláště s přihlédnutím k těmto okolnostem je vhodné se řídit snahou spotřebovat co nejméně v co nejvyšší kvalitě. Přitom do kvality se počítá i vliv na životní prostředí. Některé výrobky jsou neekologické už ze své podstaty: například automobil. Ideální ekologický automobil nespotřebovává benzín, nečoudí, je lehký, vyrobený z recyklo-vatelných materiálů, nehlučí, nezabírá místo v ulicích, nepotřebuje nové široké dálnice, nezabíjí. Tato kritéria splňuje snad bicykl, ale zatím žádné auto. Můžeme tedy mít auta, která poškozují lidské životní prostředí více nebo méně, ale v žádném případě auta "ekologická". Nálepkou ekologické se většinou označuje to, co ve srovnání s jiným obdobným zbožím udělá v přírodě nejmenší škodu. Tak tedy auto s katalyzátorem je lepší nežli bez něho, kotle ústředního vytápění mají různě vysoké emise, nátěrové barvy obsahují různě škodlivé chemikálie, recyklovaný papír je lepší nežli papír ze dřeva. Ekologický spotřebitel dává přednost kolu nebo autobusu, svůj dům izoluje, aby protopil co nejméně, natírá jen to, co opravdu musí a na papír píše z obou stran. Dává si pozor, aby nesklouzl do pasti ekologického plýtvání: když si koupí novou žárovku, která spotřebuje čtyřikrát méně proudu, nenechá ji svítit čtyřikrát déle. Nejzelenější chování není totiž vůbec vidět. Odhodit papír na zem je barbarství, odhodit jej do popelnice je normální, dát jej do sběru je dobré, ale nejlepší je vůbec vyhnout se nákupu zbytečného papíru. 51

52 EKOZNAČKY V rámci EU je ekologicky zaměřené chování poměrně rozšířené. Jistě je možné vidět návaznost na skutečnost, že ekologie je tak trochu módou a v neposlední řadě také jednou z cest, jak přilákat zákazníka. Jsou zde domestikovány programy certifikace ekologických výrobků, široký spotřebitelský servis i specializovaná média. Jak tedy poznáme, že výrobek byl skutečně produkován s co největším ohledem na životní prostředí? Poměrně spolehlivé vodítko nabízí orientace podle tzv. ekoznaček. To ovšem platí pouze v případě, že je dobře znáte a dokážete je odlišit od značek matoucích, falešných, či zavádějících. Podle zákona na ochranu spotřebitele je používání klamavých značek zakázáno. Ekoznačky jsou propůjčovány na základě splnění poměrně přísných kritérií. V rámci ČR v podstatě existují pouze dvě opravdové ekoznačky, jejichž získání není snadné. Výrobci se proto často uchylují k řešení, že své obaly opatřují obrázky, které si na ekoznačky pouze hrají. Někdy jsou výrobky opatřeny značkami, které se vztahují pouze na obal. TESTOVÁNÍ NA ZVÍŘATECH Valná většina látek a chemických přípravků, se kterými přichází člověk do kontaktu, je podrobena testům na zdravotní nezávadnost. Povinnost látky testovat je dána zákonem. Ne vždy však musí být samotné testy realizovány na zvířatech. Povinnost použít k testování zvířata platí pouze tehdy, není-li možné aplikovat jiné metody (výpočty, tkáňové metody atd.). Látky označené jako pro člověka ne-*bezpečné jsou testovány na vdechnutí i kontakt s pokožkou. To, jak se má zacházet se zvířaty, jež jsou pokusům vystavena, je dáno zákonem, etičnost těchto pokusů je však vystavena rozsáhlé společenské diskusi. Velmi diskutované je použití testování na zvířatech zvláště v oblasti farmacie podstatným argumentem je nedostatečná schopnost mezidruhového srovnání. Za totálně zbytečné je pak možné označit testování v rámci výroby kosmetických přípravků. Značný potenciál ke korekci nabízí rovněž oblast výuky zvláště při využití moderních virtuálních prostředků (na oblast výuky při-padá ¼ všech testovaných zvířat). ODPADY A OBALY VÝROBKŮ EKOZNAČKY: Používané v ČR: BIO produkt ekologického zemědělství Ekologicky šetrný výrobek Používané v rámci EU Umweltzeichen well Nordic environmental label Umwelt zeichen The Flower evropská ekoznačka Králíček kosmetika netestovaná na zvířatech Natur papír Odpady a obaly v rámci naší civilizace představují velikou zátěž. Na každého jedince ročně připadá ohromné množství těchto produktů, které jsou v řadě případů zbytečné. Obaly tvoří převážnou část komunálního odpadu, jehož likvidace prakticky vždy způsobuje poškození životního prostředí. Stačí se řídit několika jednoduchými principy a minimalizace negativního dopadu na životní prostředí je téměř okamžitě dosažitelná. Co se týče obalů, tak některé zboží není třeba balit vůbec, například zeleninu a ovoce. Při nakupování s vlastní taškou navíc nepotřebujeme tašky igelitové, které navíc vždy platíme přímo nebo nepřímo v ceně ostatních výrobků. Většina zboží se bez obalu neobejde. 52

53 Spotřební zboží bývá baleno v obalech z papíru nebo z plastu. Výraznou předností papíru oproti plastům je, že se dá daleko snadněji recyklovat. Podíl recyklace plastů je u nás malý. Podstatná část plastových obalů končí buď na skládce, kde se budou rozkládat opravdu velmi dlouho, nebo ve spalovně, kde se z nich získá zpět trochu energie. Recyklací se však uspoří energie mnohem více. Recyklace ovšem také znamená prakticky vždy degradaci suroviny. Jen zřídka se ze sběrového papíru a skla vyrobí stejně kvalitní kancelářský papír nebo láhev. Papírové obaly jsou z hlediska životního prostředí asi nejlepší, ale neplatí to vždy zcela jednoznačně. Zejména v případech, kdy se obal umastí nebo ušpiní, není papír vhodný. Stále častěji se lze setkat s obaly, na kterých je deklarováno, že jde o výrobek z recyklovaného papíru. Takovýto obal je pro ekologického spotřebitele ten pravý. Vratné skleněné lahve jsou obvykle pro přírodu nejšetrnější. Proto jim dává ekologický spotřebitel přednost. Skleněná láhev může být naplněna až sedmdesátkrát, než je vyřazena a znovu roztavena pro výrobu nové lahve. Vratné lahve se ale musí vymývat s použitím značného množství energie, vody a čisticích prostředků. Největší nevýhodou skleněné láhve zůstává to, že je těžší, takže na dopravu se spálí více nafty. Vozí-li se skleněné lahve více než km (údaje se poměrně dost liší), bývá plastová láhev z hlediska životního prostředí vhodnější. Nápoje v hliníkových plechovkách není vhodné kupovat. Hliník je mezi obaly zdaleka nejnáročnější na spotřebu energie i surovin na výrobu. Co se týče nevratných PET-lahví (polyetylentereftalát), dává ekospotřebitel přednost modrým a bílým před zelenými a jinak barevnými. Barevné se totiž hůře recyklují a o výsledný produkt není takový zájem (což dokládá i to, že jediný tuzemský zpracovatel odpadních PET-lahví jiné než bílé a modré prakticky nebere). PET-lahve jsou z plastových obalů nejlépe recyklovatelné. Vyrábí se z nich např. oblečení. 53

54 VII. Zdroje a použitá literatura 1. SKOŘEPA M., SKOŘEPOVÁ E., Finanční a ekonomická gramotnost pro ZŠ a víceletá gymnázia / Manuál pro učitele, Scientia, Praha: 2008, ISBN: , 200 str. 2. HAELY L.: Psychotesty u přijímacích pohovorů, Portál, Praha: 2004, ISBN: RYSKA R.: Právo pro střední školy, Fortuna, Praha: 2007, ISBN: ŠÍMA A., SUK M., Základy práva pro středí a vyšší odborné školy, 7. Doplněné vydání, C.H.Beck, Praha: 2006, ISBN: HELUS Z., Psychologie pro SŠ, Vydání 3, Fortuna, Praha: 2004, ISBN: HAYSOVÁ N., Základy sociální psychologie, Portál, Praha: 2003, ISBN: VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L., Daňový systém ČR 2010, 1. V.O.X., a.s., Praha: 2010, ISBN:

55 55

56 56