Rozvod manželství a vypořádání majetkových poměrů

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Rozvod manželství a vypořádání majetkových poměrů Bakalářská práce Daniela Stratílková Duben 2009

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Právnická katedra Rozvod manželství a vypořádání majetkových poměrů Bakalářská práce Autor: Daniela Stratílková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Milík Praha Duben, 2009

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, dne Daniela Stratílková

4 Anotace Obsahem mé bakalářské práce je přiblížení problematiky majetkových poměrů souvisejících s uzavřením manželství v českém právním systému. Práce obsahuje základní popis institutu manželství a majetkových vztahů mezi manžely, které okamžikem uzavření manželství vytváří nový institut společné jmění manželů. V práci definuji rozsah společného jmění, ale zároveň i to, co do společného jmění manželů nepatří. Je zde popsáno, jakým způsobem lze společné jmění manželů ze zákona modifikovat a jaké podmínky musí být pro tuto modifikaci splněny. Práce je zaměřena zejména na zánik manželství a následné vypořádání majetkových poměrů mezi manžely. Tudíž je zde věnován poměrně značný prostor rozvodu a jiným způsobům ukončení manželství. Dále se ve své práci zabývám zánikem společného jmění manželů a jeho vypořádání, jak za trvání manželství, tak po jeho zániku. Postřehy týkající se této problematiky jsou obsaženy v samotném závěru práce. Součástí této práce jsou přílohy vzorů příslušných smluv či dohod. Annotation A target of my bachelor work was to approach the issue of property relations in marriage within the Czech legal system. It outlines a basic description of a marriage, and property relations between married couples. I have defined what is included in joint possession and also what should be excluded from joint possession. The work also describes how to modify joint possession from the law, and under which conditions it should be modified. My work, above all, targeted the end of a marriage and the subsequent property settlement between spouses. Therefore, I have dedicated a relatively large portion to divorce and to the different ways of ending a marriage. Furthermore, I paid attention to the termination of spouses' joint possession and to their financial settlement; both during the marriage and after it has ended. Remarks considering these issues are included in the final paper. Related examples of contracts or agreements are also included.

5 Obsah Úvod Vznik manželství Uzavírání manželství podle české legislativy Platnost manželství Účel manželství Práva a práva a povinnosti manželů Uspokojování potřeb rodiny Náklady společné domácnosti Rozhodování o záležitostech rodiny Zastupování mezi manžely Vznik společného jmění manželů a jeho rozsah Rozsah společného jmění manželů Aktiva Výlučný majetek Pasiva (závazky) Výlučné závazky Práva a povinnosti manželů Správa společného jmění manželů Společné jmění manželů a podnikání Společný nájem manželů bytů Modifikace rozsahu společného jmění manželů Rozšíření společného jmění manželů Zúžení společného jmění manželů Zúžení rozsahu společného jmění smlouvou manželů Zúžení společného jmění soudním rozhodnutím Změna vzniku společného jmění ke dni zániku manželství Změna správy společného jmění manželů Předmanželská smlouva Zánik manželství Vývoj rozvodovosti Příčiny rozvratu manželství podle české legislativy Rozvodové řízení Zamítnutí žaloby o rozvod manželství Nesporný čili smluvený rozvod Předpoklady nesporného rozvodu Sporný rozvod Náležitosti návrhu na rozvod Výživného rozvedeného manžela Obecně k zániku společného jmění manželů Vypořádání společného jmění manželů Zánik společného jmění smrtí jednoho z manželů Zánik společného nájmu bytu manžely jako následek zániku manželství smrtí Zánik společného jmění prohlášením jednoho manžela za mrtvého Zánik a vypořádání společného jmění manželů podle insolvenčního zákona za trvání manželství Zánik SJM soudním výrokem o propadnutí majetku některého z manželů

6 6 Zánik společného jmění rozvodem manželů Dohoda manželů Dohoda o vypořádání společného jmění manželů a práva věřitelů Dohoda o zrušení společného nájmu bytu Vypořádání společného jmění soudním rozhodnutím Náležitosti žaloby na vypořádání společného jmění manželů Kritéria pro rozhodování soudu o vypořádání SJM Předmět vypořádání Zánik společného nájmu bytu rozsudkem soudu Zánik společného nájmu družstevního bytu manželi rozvodem manželství Bytové náhrady Zákonná domněnka vypořádání Podmínky při vypořádání SJM nevyvratitelnou domněnkou Závěr Seznam použité literatury Přílohy

7 Úvod Jednou z životních událostí, která je převážně spjata s touhou založit rodinu, je uzavření manželství. S uzavřením manželství jsou spojeny vážné změny v životech dvou lidí, zejména pak v oblasti majetkových poměrů. Nejen snoubenci, kteří vstupují do manželského svazku, ale i ostatní, by měli být seznámeni s platnou právní úpravou tohoto svazku a jejich majetkových poměrů po jeho uzavření. Zejména pak s úpravou rozvodu manželství a vypořádání společného jmění, aby tak mohli zabránit nejen nechutným tahanicím o děti, ale i předejít problémům týkajících se vypořádání jejich majetku. O tom, že je tato problematika velmi aktuální svědčí výsledky statistik, které potvrzují, že se v dnešní době každé druhé manželství rozvádí. V této práci nemohu postihnout všechny skutečnosti spojené s uzavřením manželství resp. s jeho zánikem. Jedná se o velmi rozsáhlou problematiku, proto jsem svou pozornost převážně věnovala úpravě majetkových poměrů a problematiku týkající se dětí, zejména svěřením dětí do péče v důsledku rozvodu manželství, výživného atd. jsem se nezabývala. Dozvíme se základní informace o institutu manželství, jakými způsoby manželství zaniká, co činí předmět společného jmění manželů, zda a jak lze rozsah společného jmění upravovat, jakým způsobem společné jmění manželství zaniká a jak se provádí jeho vypořádání. Neopomeneme představit i jiné způsoby zániku manželství než je rozvod, stejně tak jako zánik společného jmění manželů z jiného důvodu než v důsledku rozvodu. V závěru své práce jsem se pokusila nastínit nedostatky řešení nesporného rozvodu manželství a současně odhalit nedostatky, které spatřuji v aplikace nevyvratitelné právní domněnky ohledně vypořádání společného jmění manželů. 6

8 1 Vznik manželství Manželství jakožto právní a společenská forma soužití muže a ženy zaznamenalo v průběhu jeho vývoje nesčetný počet změn, počínaje důvody a způsoby jeho uzavírání, jeho formou, zásnubami, způsoby jeho ukončení, změn v právech a postavení manželů a jiné. Historie manželství začíná v mladším paleolitu. Šlo však spíš o skupinový vztah. Manželský svazek v dnešním slova smyslu se datuje až od neolitické patriarchální rodiny, která tehdy byla základní hospodářskou jednotkou. V pozdním středověku se páry ženily z praktických důvodů, nikoliv z lásky. Přispívali do vzájemného svazku potřebnými kontakty, žádoucími schopnostmi anebo kusem půdy. Sňatek se prakticky neuzavíral mezi jednotlivci, ale mezi rodinami. Nejdůležitějším úkolem partnerů byla produkce dětí, a neplodnost byla proto pádným důvodem rozvodu. Evropu změnila katolická církev, kdy manželský pár od té doby mohla rozdělit jen smrt. Osvícenství propagovalo samostatnou volbu partnera a rostoucí tržní hospodářství osvobozovalo manžele od rodičovského vlivu. Na přelomu 18. a 19. století pak přišla vlna romantismu, jediným platným argumentem sňatku se stala láska. Samostatný život byl znemožněn zvláště ženám v jejich závislosti na mužském partnerovi, který začal pracovat mimo lokalitu domova. Ženám zbyly děti a domácnost a jejich účast na veřejném a kulturním životě byla prakticky nemožná. Přesto se tento stav po celé 18. a 19. století považoval za ideální. Tato "harmonie" vládla ještě dalších dvě stě let až a do padesátých let dvacátého století. Zvláště u nás se lidé brali velmi mladí. Manželství bylo nejen definováno jako dospělé a na rodičích nezávislé, ale přispívalo i k tlaku na společenské organizace k získání samostatného bytu. Dnešní manželství se uzavírají daleko později než v dobách dřívějších a ještě neznáme, jak to s nimi v budoucnu dopadne Uzavírání manželství podle české legislativy Pojem manželství definuje v České republice zákon o rodině č. 94/1963 Sb., (dále jen zákon o rodině) v ustanovení 1 odst. 1 jako trvalé společenství muže a ženy založené 1 Dr. Pořízka: O manželství, 7

9 zákonem stanoveným způsobem. Manželství se v uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci, ("matriční úřad") nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem. Prohlášení se činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků. Trvalým společenstvím se rozumí, že sňatek nebude uzavřen jen na nějakou určitou dobu, ale předpokládá se doba co nejdelší. Představa o trvalosti společenství jako manželství do konce života je v dnešní době spíše idylická, avšak neznamená, že nejsou páry, které vskutku rozdělí až smrt. Pojem trvalost avšak zákon nikterak nedefinuje. 1.2 Platnost manželství Zákon o rodině upravuje ve svých ustanoveních podmínky pro vznik platného manželství: Manželství nesmí být uzavřeno s vdanou ženou či ženatým mužem. Manželství nemůže vzniknout mezi předky, potomky a sourozenci. Příbuzenství se nevztahuje na sestřenice a bratrance. Totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá. Tato vada nikdy nemůže odpadnout a tak soud vždy prohlásí manželství za neplatné. Manželství může uzavřít pouze osoba starší osmnácti let (osoba zletilá). Existují však výjimky, kdy soud povolí uzavřít manželství osobě starší šestnácti let, která je zároveň zplnoletněna i pro všechny další právní úkony. Většinou se jedná o případy, kdy žena otěhotní a nechce být z různých důvodů svobodnou matkou. Bez tohoto povolení je manželství neplatné. Takové manželství se stane platným, jestliže manžel, který byl v době uzavření manželství nezletilý, již dovršil osmnáctý rok, nebo jestliže manželka otěhotněla. 8

10 Manželství nemůže uzavřít osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům např. pro závažnou duševní poruchu. Manželství pak může uzavřít jen s povolením soudu. Manželství dále nemůže být uzavřeno v důsledku bezprávní výhružky. Pokud je manželství uzavřeno v důsledku bezprávní výhrůžky běží lhůta jeden rok, kdy může soud uznat manželství za neplatné. Zároveň tak je manželství prohlášeno za neplatné, bylo-li uzavřeno v důsledku omylu, týkající ho se totožnosti jednoho z manželů. Omyl může vzniknout např. v důsledku zahalení snoubence. Právo manžela uplatnit neplatnost takového manželství zanikne uplynutím jednoho roku ode dne, kdy se o rozhodné skutečnosti dozvěděl. Samozřejmě v České republice k těmto situacím téměř nedochází. 1.3 Účel manželství Jak jsem již zmínila v Kapitole 1, i účel manželství se po staletí měnil. Podle 1 odst.1 o zákona o rodině je v České republice hlavním úkolem manželství založení rodiny a řádná výchova dětí. S účelem manželství souvisí i to, že by měli snoubenci před uzavřením manželství navzájem poznat své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav, aby založili manželství, které opravdu splní svůj společenský účel a nedošlo k jeho rychlému rozpadu. Manželství je samozřejmě uzavíráno i z jiných důvodů než je založení rodiny a výchova potomků, např. se sňatek uzavírá z pouhé lásky, ale i z rozumu. Během manželství se jeho role i funkce mění, děti dospějí a není nutné je dále vychovávat. Stávají se samostatnými nejen po fyzické, psychické, ale i po materiální stránce. Na druhou stranu manželé stárnou, s přibývajícím věkem přibývají nemoci a funkce manželství se mění zejména v poskytování materiální a psychické pomoci mezi manžely navzájem. 1.4 Práva a práva a povinnosti manželů Podle ustanovení 18 zákona o rodině platí, že muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Manželé jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat 9

11 svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Uzavření manželství se promítá i do vzniku osobně majetkového práva mezi manžely, kterým je právo na výživné a povinnost výživné poskytovat. S povinností vzájemné pomoci manželů souvisí i hospodářská či ekonomická funkce manželství a zvláště pak rodiny. Dále je manžel oprávněn zastupovat druhého v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně. 1.5 Uspokojování potřeb rodiny Zákon o rodině v 19 stanoví to, že o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Ve fungující rodině se oba manželé snaží, aby druhý partner, děti, ale i on sám byli spokojeni. Dochází k situacím, kdy má některý z manželů vyšší příjem než druhý manžel z důvodu lepšího zaměstnání. Je nemorální tvrdit, že lépe finančně ohodnocený partner má v manželství větší práva nebo větší výhody než druhý. Po uzavření manželství zůstává řada žen na mateřské dovolené a i poté, kdy by mohly nastoupit do zaměstnání, se věnují rodině. Je to možné v případě, že manžel vydělává tolik, že rodinu je schopen zajistit ze svého platu. Bylo by ovšem pokleslé tvrdit, že ten, kdo chodí do zaměstnání a vydělává peníze, má větší práva než ten, který pečuje o domácnost. Zákon o rodině proto v 19 odst.2 stanoví, že osobní péče o společnou domácnost a o děti může být zcela nebo zčásti vyvážena poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti. 1.6 Náklady společné domácnosti Občanský zákoník definuje jako společnou domácnost osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Těmito náklady nejsou pouze finanční prostředky, ale i různé činnosti, kterými je chod domácnosti zajišťován. Jedná se např. o 10

12 vaření, úklid, ale i konání jako jsou obstarávání nákupu, mytí nádobí nebo i vynášení odpadků. Na fungování domácnosti se proto podílí nejen manžel vydělávající peníze, ale i jeho manželka, která o domácnost pečuje, ovšem i děti, které přiměřeně ke svému věku již mohou např. pomáhat. Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti. Neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodně na návrh druhého manžela ve věci soud. Ten může dotyčného manžela odsoudit k tomu, aby na náklady společné domácnosti přispíval konkrétní částkou. Částka, k jejímuž placení by byl dotyčný manžel odsouzen, slouží k udržení samotného chodu domácnosti. 1.7 Rozhodování o záležitostech rodiny O záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Nedohodnou-li se o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. Nejčastěji se rozhodování manželů týká jejich majetkových záležitostí. V takovém případě platí, že obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z nich. V méně obvyklých záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Kterýkoliv z manželů proto může hradit obvyklé výdaje spojené s chodem domácnosti, uzavírat běžné kupní smlouvy jako je např. nákup v obchodě atd. ale v důležitějších věcech, u mimořádných výdajů např. za auto, drahé zařízení domácnosti apod. je třeba souhlasu obou manželů. Pokud by některý z manželů překročil svoje oprávnění, je jeho právní úkon v tomto směru neplatný. Nejedná se ovšem o tzv. absolutní neplatnost, která směřuje vůči každému a za všech okolností, nýbrž o tzv. relativní neplatnost. V praxi to znamená, že by se neplatnosti právního úkonu musel dovolávat u soudu druhý z manželů, a to do tří let od okamžiku, kdy k takovému právnímu úkonu došlo. Pokud by neplatnost relativně neplatného úkonu druhý z manželů ve lhůtě nenapadl, stal by se právní úkon platným a dotčený manžel by se již nemohl nápravy u soudu účinně domáhat. 11

13 1.8 Zastupování mezi manžely Manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud není stanoveno jinak. Jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba společně a nerozdílně. Toto ovšem neplatí, jestliže jiné osobě bylo známo, že druhý manžel tyto účinky proti ní výslovně nevyloučil. Kterýkoli z manželů může vyřizovat běžné záležitosti rodiny a není třeba souhlasu druhého z manželů. Kdyby se ovšem jednalo o nějaké závažnější, nikoliv běžné úkony, bylo by třeba souhlasu obou dvou. Zákon o rodině ovšem nepředpokládá, že vztahy mezi manžely jsou takto idylické; jeden z manželů proto může vyloučit vůči jiným osobám, aby druhý z manželů za něho jednal i v běžných záležitostech. V životě to může vypadat tak, že se např. dohodne se svým věřitelem, že dluh vůči němu bude splacen přímo jemu (věřiteli) a nikoliv jeho partnerovi, ačkoli by to jinak bylo lege artis. Je samozřejmé, že takové prohlášení je třeba učinit předtím, než ke zmíněnému právnímu úkonu dojde, nikoliv později. 12

14 2 Vznik společného jmění manželů a jeho rozsah Uzavřením manželství vzniká mezi manžely ze zákona soubor právních vztahů, který jejich budoucí život výrazně ovlivňuje. Pro soubor právních norem, které upravují důsledky uzavření manželství v majetkové sféře mezi manžely navzájem, jakož i mezi manžely a osobami třetími, se ujal pojem manželské majetkové právo. Základ právní úpravy majetkových vztahů manželů v právu soukromém obsahuje občanský zákoník č.40 / 1964 Sb., (dále jen občanský zákoník), který upravuje majetkové společenství manželů formou společného jmění manželů. Mezi jinými osobami než mezi manžely toto společenství nevzniká. Od okamžiku uzavření manželství mají manželé možnost nabývat věci, práva a závazky do jejich společného jmění. Společné jmění manželů vzniká i v manželství neplatném. Ke vzniku společného jmění nestačí jen uzavření manželství, je třeba i nabytí majetku za určitých podmínek. Významnou roli v manželských majetkových vztazích sehrály v České republice politické a ekonomické změny v r. 1989, které vyvolaly velkou sociální mobilitu, masivní přesuny majetku, změny profesí i změny bydliště. Tyto změny do života mnoha manželských párů výrazně zasáhly. Nové uspořádání společenských poměrů změnilo mnoha rodinám sociální status a přisoudilo jim jinou sociální roli, než měly před r Společné jmění manželů nahradilo na základě novely občanského zákoníku č. 91/1996 Sb., účinné od , předchozí právní úpravu, kterou od představovalo bezpodílové vlastnictví manželů. Společné jmění manželů znamená, že každý z manželů je nadále vlastníkem celé věci, přičemž jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem druhého manžela 3. Na rozdíl od bezpodílového spoluvlastnictví se jeho předmětem staly nejen věci, ale i majetková práva a závazky. I pro společné jmění platí stejně jako pro bezpodílové spoluvlastnictví zásada rovnoprávnosti manželů, společné a stejné účasti na nabývání práv. 2 ASPI, Společné jmění manželů v teorii a judikatuře, str. 5 Jan Dvořák, Jiří Spáčil, 2., rozšířené vydání, Rozvod, rozchody a zánik partnerství Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 48, ASPI, 2. rozšíření vydání,

15 Společné jmění vyjadřuje rovněž právní jednotu a nedělitelnost manželů, kteří společně věci užívají pro potřebu svou a své rodiny, aniž by byl vyjádřen jejich podíl na společném majetku. Manželům patří toto právo společně a nedílně. Každý z manželů je samostatně oprávněn k podání žaloby na vydání neoprávněně zadržované věci ze společného jmění. Toto právo má obdobně každý z manželů i v době, kdy společné jmění již zaniklo, avšak nebylo vypořádáno Rozsah společného jmění manželů Pojmem jmění se obecně označuje souhrn penězi ocenitelných majetkových hodnot patřících určité osobě, tj. aktiv, a souhrn penězi ocenitelných majetkových hodnot, které tato osoba dlužní jinému, tj. jejích pasiv. Z takto chápaného pojmu vychází i občanský zákoník při definici společného jmění manželů v 143a odst.1 písm.a) a písm.b). Podle platné právní úpravy tvoří předmět společného jmění: 1. Majetek (aktiva) nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkami, které stanovuje zákon. 2. Závazky (pasiva), které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství s výjimkou závazků, které stanovuje zákon Aktiva Do společného jmění manželů patří vše, co jeden či oba manželé nabudou za trvání manželství, tedy ode dne sňatku až do zániku manželství. Nabýváním se rozumí všechny způsoby nabytí vlastnického práva, tedy kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem 4 Občanské právo hmotné 1, Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání str. 381, ASPI

16 Nezáleží přitom na tom, zda manželé spolu žijí či nikoliv. Občanský zákoník stanoví v ustanovení 144 vyvratitelnou domněnku, podle které, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Nezáleží na tom, zda jeden z manželů má za trvání manželství větší příjmy než druhý. Stejně tak nezáleží na tom, zda některý z manželů je v domácnosti, pečuje o společné dítě nebo z nějakého jiného důvodu není zaměstnán. Pokud byla jakákoli věc získaná za trvání manželství, tvoří společné jmění a oba dva z manželů k takovému majetku mají stejná práva a povinnosti. Do společného jmění manželů v podobě aktiv spadají zejména: movité věci Nemovitosti, které byly v době manželství zakoupeny, pokud ve smlouvě nebylo uvedeno, že nemovitost kupuje pouze jeden z manželů ze svých výlučných finančních prostředků pohledávky pohledávky z vkladových a jiných účtů zejména úroky získané v době manželství jiná práva např. průmyslová, která nejsou spjata s osobou některého z manželů a peněžní příjem z autorské odměny, z odměny za vynálezy, příjmy ze smluv nakladatelských, průmyslové vzory a zlepšovací návrh atd. 5. jiné hodnoty ocenitelné penězi např. cenné papíry peněžní příjem manželů z pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že mzdu jako odměnu za práci v pracovním poměrů lze považovat za osobní nárok zaměstnance 6, netvoří předmět společného jmění právo na mzdu, ale až mzda vyplacená. peněžní příjem manželů ze sociálního zabezpečení, z důchodu či nemocenských dávek Vyplacené prémie Výhry ze sázek a loterií, u kterých je důležitý je okamžik výhry, nikoli zakoupení losu atd. 5 Občanské právo hmotné I., Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání, str. 384, ASPI Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů 15

17 2.1.2 Výlučný majetek Majetek, který netvoří předmět společného jmění ani předmět podílového spoluvlastnictví mezi manžely, zůstává výlučným majetkem každého z manželů. K výlučnému majetku manžela nemá druhý manžel žádné právo, není tedy oprávněn ho užívat, spravovat, ani s ním bez souhlasu vlastníka disponovat. Pokud však výlučný majetek nese užitky, jsou již tyto užitky ve společném jmění. Jedná se např. o úroky z vkladu náležejícího jen jednomu z manželů. Mezi majetek, který patří do výlučného jmění manžela patří: Majetek nabytý před uzavřením manželství jedním z manželů Občanský zákoník ve ustanoveních 143 vylučuje z předmětu společného jmění manželů majetek s ohledem na dobu jeho nabytí. Do předmětu společného jmění manželů nevchází majetek nabytý manželem před uzavřením manželství. Každý manžel si zachová vlastnické právo ke všemu majetku, se kterým do manželství vstupuje. Aby věc připadla do výlučného vlastnictví manžela, musí být uzavřena nejen smlouva, kterou se věc nabývá, ale musí dojít i k převzetí věci ještě před uzavřením manželství. Majetek nabytý z titulu dědictví či darováním Občanský zákoník dále vylučuje v 143 z předmětu společného jmění manželů majetek pro právní důvod jeho nabytí. Do společného jmění manželů nepatří majetek získaný dědictvím nebo na základě darovací smlouvy, a to bez ohledu na to, zda se některý z manželů stal dědicem za trvání manželství nebo zda byl za trvání manželství obdarován. Věci získané darem a dědictvím jsou ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který věc takto získal. Pokud majetek nabudou oba, tato věc je v jejich podílovém spoluvlastnictví. Pokud jednomu z manželů vznikne za trvání manželství děděním právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne manželům společný nájem, společné členství v družstvu jim však nevznikne. 16

18 Platná právní úprava připouští darování mezi manžely za předpokladu, že předmět daru netvoří součást společného jmění manželů. Darovat manželovi lze jen ze zdrojů, které nejsou společné. Obdaruje-li jeden z manželů druhého penězi či věcí získanou za trvání manželství, jedná se z právního hlediska o neplatné darování a tyto hodnoty či věci nadále zůstávají součástí společného jmění. Darovat manželovi je tedy možné pouze z majetku, který manžel měl již před uzavřením manželství, v případě modifikace zákonného rozsahu společného jmění manželů z těch zdrojů, které nejsou předmětem společného jmění. Získá-li některý z manželů před manželstvím nebo i za trvání manželství dědictvím nějakou nemovitost, může ideální polovinu darovat druhému manželovi. Nemůže však platně prohlásit, že automobil získaný za trvání manželství ze společných prostředků daruje druhému. Majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví Podle 143 Občanského zákona nejsou součástí společného jmění manželů ani hodnoty získané jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví. Nejde o nabytí nového majetku ani o rozmnožení dosavadního majetku za trvání manželství, ale o změnu, která nemá vliv na povahu těchto věcí jako předmětu výlučného vlastnictví. Slovy nabytý majetek se rozumí všechny způsoby nabytí vlastnického práva včetně jeho směny. Hodnota nově nabyté věci není při směně ve vztahu k hodnotě původní věci rozhodující. Výlučné vlastnictví jednoho manžela zůstává zachováno i v případě, že neobdrží rovnocennou náhradu za svou věc, či naopak obdrží věc, jejíž hodnota výrazně přesahuje hodnotu původního majetku. Věci získané výměnou za věc nebo z výtěžku prodeje věci, která byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, jsou nadále výlučně tohoto manžela. Výlučné vlastnictví jednoho z manželů vydané podle předpisu o restituci majetku Součástí společného jmění manželů nejsou ani věci vydané podle předpisů č.509/1991 Sb, zákona o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 17

19 Podle své povahy majetek sloužící k osobní potřebě jen jednomu z manželů I když jde o věci, které byly nabyté úplatně za trvání manželství, a proto by jinak měly tvořit předmět společného jmění, z rozsahu společného jmění jsou vyjmuty s ohledem na jejich osobní povahu. Pokud tyto věci byly pořízeny ze zdrojů společného jmění, pak hodnotu těchto věcí je třeba při vypořádání kompenzovat ve prospěch společenství, na jehož úkor byly získány. Pokud jde o věci sloužící osobní potřebě nebo o věci sloužící výkonu povolání jednoho z manželů, musí jít o věci, které jsou svou povahou schopny sloužit osobní potřebě nebo výkonu povolání, zároveň těmto účelům také skutečné slouží, a to výlučně jednomu z manželů. Za splnění těchto podmínek věc bez ohledu na její hodnotu do společného jmění manželů nepatří. Za věci sloužící osobní potřebě se považuje ošacení, kožichy, osobní prádlo, boty, běžné šperky, hodinky, pánské holící strojky nebo dámské depilátory atd Pasiva (závazky) Společné jmění manželů tvoří od novelizace občanského zákona také závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství zejména závazky ze smlouvy o půjčce včetně úroků, ze smlouvy o úvěru, o závazek zaplatit kupní cenu, o závazek ručitelský atd., s výjimkou závazků stanovených zákonem. Občanský zákoník nerozlišuje mezi důvody vzniku závazků náležejících do společného jmění manželů. Většinou jde o závazky vzniklé z právních úkonů, zejména smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Za společné závazky odpovídají manželé veškerým svým majetkem, tj. i majetkem náležejícím výlučně jednomu z manželů 7. 7 Rozvod, rozchody a zánik partnerství Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 53, ASPI, 2. rozšířené vydání,

20 2.1.4 Výlučné závazky Z předmětu společného jmění jsou vyloučeny: závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů (např. závazek manžela vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené ohledně zděděné či darované nemovitosti) závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého manžela. Pojem rozsah závazku přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů je třeba posuzovat podle konkrétních okolností. Pokud na sebe závazek vzali společně oba manželé nebo pouze jeden z nich, avšak se souhlasem druhého, tak bez zřetele k rozsahu přijatého závazku podle ( 145 odst. 3 občanského zákoníku platí, že tento závazek plní oba manželé společně a nerozdílně, tj. solidárně Práva a povinnosti manželů Obsahem společného jmění manželů jsou práva a povinnosti manželů. Jejich rozsah je dán jednak přímo úpravou v občanském zákoníku, jednak modifikacemi, které si manželé mohou dohodnout. Každý z manželů má stejná práva a stejné povinnosti jako jiný spoluvlastník, spoluvěřitel nebo spoludlužník s tím, že práva a povinnosti vykonává společně s druhým manželem. Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oba manželé oprávnění a povinni solidárně (Solidární závazek). Společné věci a společná majetková práva užívají a udržují oba manželé společně

21 2.1.6 Správa společného jmění manželů Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují podle 145 občanského zákoníku oba manželé společně. Pojem správa majetku není v občanském zákonu definován. Správou majetku se v teorii i v praxi obvykle rozumí hospodaření a disponování majetkem. Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů a v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Jedná se o neplatnost relativní, to znamená, že právní úkon je platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Oprávněný subjekt se může této relativní neplatnosti dovolat ve lhůtě 3 let, neboť v té době se právo promlčuje. Promlčecí doba počne běžet od okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. od učinění právního úkonu. Po 3 letech se již nelze při vznesené námitce promlčení s úspěchem neplatnosti právního úkonu dovolat. 9 Každý z manželů proto např. může kupovat věci běžné denní potřeby pro domácnost, hradit náklady spojené s provozem společného auta, obstarávat běžné opravy, plnit pravidelné platební povinnosti domácnosti platby za službu spojené s užíváním společného bytu atd. Úkony, které přesahují rámec obvyklé správy jsou takové, jimiž se mění podstata majetku nebo se snižuje jeho hodnota významným způsobem. Jedná se o případy dlouhodobých pronájmů společných věcí, uzavírání smluv týkajících se nákladných oprav nemovitostí, přijímání dalších osob do společného bytu atd. V těchto záležitostech je třeba souhlasu obou manželů. Právní účinky dovolání při neplatnosti tohoto právního úkonu nastanou doručením tohoto právního úkonu druhému účastníku. Protože nestanoví požadavek zvláštní formy souhlasu druhého manžela, lze jej udělit jak výslovně, tak konkludentně. Tento souhlas může být udělen jak před právním úkonem, tak i dodatečně po provedení úkonu. 9 Rozvod, rozchody a zánik partnerství Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 56, ASPI, 2. rozšířené vydání,

22 2.1.7 Společné jmění manželů a podnikání Často dochází k tomu, že některý z manželů nebo oba manželé se rozhodnou podnikat a pro potřebu podnikání chce nebo chtějí použít majetek, která spadá do společného jmění manželů. Jeden z manželů či oba manželé mohou podnikat jako fyzická osoba nebo fyzické osoby nebo jako společník či společníci obchodní společnosti (s.r.o., v.o.s. nebo k.s.) K použití majetku, který spadá do společného jmění manželů, je potřeba souhlasu druhého manžela. Pro souhlas druhého manžela k použití majetku ze společného jmění se nevyžaduje písemná forma; proto tento souhlas může být učiněn podle 35 občanského zákoníku ústně nebo i konkludentně. Jakmile je souhlas jednou dán, k dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba. Může se stát, že manžel podniká v nebytových prostorách společného domu. Podnikání je tedy nutno chápat jako činnost, z níž výnosy náleží oběma manželům a která obvykle slouží i k získávání hodnot náležejících do společného vlastnictví manželů. Potom ovšem nelze opomenout ani výdaje a závazky podnikajícího manžela, které mu vznikly v souvislosti s jeho podnikáním, neboť je nelze oddělovat od podnikání, z něhož má prospěch i druhý manžel. 10 Přírůstek hodnoty obchodního podílu ve společnosti za předpokladu, že obchodní podíl jako takový (nebo akcie) nabyl manžel před uzavřením manželství, není součástí společného jmění manželů. Nelze totiž na druhém z manželů spravedlivě požadovat, aby plnil povinnosti vyplývající pro druhého z vlastnictví obchodního podílu nebo členství ve družstvu. Na druhé straně však při vypořádání společného jmění bude třeba přihlédnout k částkám, které ze společných prostředků byly vynaloženy na tyto aktivity některého z manželů. Podle obchodního zákoníku musí podnikatelé fyzické osoby, kteří se zapisují do obchodního rejstříku, doložit doklad o souhlasu manžela s použitím společného jmění nebo jeho části k podnikání zákoníku do sbírky listin, která je součástí obchodního rejstříku. 10 Rozvod, rozchody a zánik partnerství Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 92, ASPI, 2. rozšířené vydání,

23 Souhlas může být jak ústní, tak i písemný; z ustanovení zákona však vyplývá, že doklad o souhlasu může být jen písemný. Podnikatelé, kteří se zapisují do obchodního rejstříku, musí podle do sbírky listin dále založit případně i stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradně jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo. De lege ferenda lze vzhledem na ochranu třetích osob doporučit přijetí právní úpravy, která by ukládala povinnost obdobným způsobem zveřejnit změny zákonného majetkového režimu manželů výrazně širšímu okruhu osob, než jak to činí platná právní úprava Společný nájem manželů bytů Společný nájem bytu manžely může vzniknout pouze u bytů, ohledně kterých byla uzavřena nájemní smlouva, tj. u bytů obecních, státních, v domech soukromých majitelů a u bytů družstevních, nikoliv tedy u bytů a bytů v domě ve vlastnictví jednoho z manželů. Společný nájem bytu manžely nevzniká také u bytů služebních, bytů a domech zvláštního určen. Pokud se stal některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne dle ustanovení 704 odst.1 občanského zákoníku oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. 12 Základní podmínkou vzniku společného nájmu bytu manžely je, že manželé spolu trvale žijí. Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci 11 Občanské právo hmotné I.,, str. 391, Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI Rozvod, rozchody a zánik partnerství Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 98, ASPI,2. rozšířené vydání,

24 nedružstevního bytu, vzniká jejich společný nájem. Jde-li o byt družstevní, pak vznikneli jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne spolu se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu. Z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. V případě, že se některý z manželů stal nájemcem bytu před uzavřením manželství, vzniká společný nájem uzavřením manželství. Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. V tomto případě vzniká pouze společný nájem, nikoli však již i společné členství manželů v družstvu Občanské právo hmotné II.,, str. 254 Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI

25 3 Modifikace rozsahu společného jmění manželů Občanský zákoník připouští v 143a modifikaci zákonné úpravy společného jmění manželů. Možností této úpravy se výrazně posiluje majetková samostatnost manželů. Důvody, pro které k těmto změnám dochází, jsou různé. Nejčastěji se tak stává v souvislosti s podnikáním některého z manželů. K modifikace dochází ve třech směrech: Změnami v rozsahu společného jmění manželů tedy jeho zúžením nebo rozšířením společného jmění manželů Změnou doby vzniku společného jmění manželů odložením vzniku společného jmění ke dni zániku manželství Změnou zákonné úpravy správy společného jmění manželů 3.1 Rozšíření společného jmění manželů Rozšířením společného jmění manželů se rozumí, že jeho předmětem se stane jak majetek, tak i závazky, které jsou jinak z předmětu společného jmění výslovně vyloučeny. Předmět společného jmění pak může tvořit i majetek, který byl nabyt za trvání manželství dědictvím, darem, patřil do výlučného vlastnictví jednoho z manželů atd. Rozšíření stanoveného rozsahu společného jmění je možné uzavřením smlouvy mezi manžely formou notářského zápisu. Manželé mohou změnit nejen rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale rozsah i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Je-li předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá tato smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.. Vkladem do katastru nemovitostí tak ukládá katastrální úřad vlastnické právo i pro druhého manžela. 3.2 Zúžení společného jmění manželů 24

26 Zúžením zákonného rozsahu společného jmění se rozumí to, že majetek a závazky, které by jinak ze zákona tvořily předmět společného jmění, se z předmětu společného jmění vyjímají a zůstávají ve vlastnictví jednoho z manželů. Ohledně majetku a závazků, které byly ze společného jmění vyloučeny, se uplatňuje obecný vlastnický či závazkový právní režim. Občanský zákoník připouští zúžení rozsahu společného jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Pojem věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti není nijak definován, bude se ale lišit v závislosti na životní úrovni a majetkových poměrech manželů. Nejčastěji se jedná o bytové zařízení, jako jsou pračka atd. Naopak předmětem obvyklého vybavení společné domácnosti není např. automobil, nemovitost, podnik, finanční příjmy, dále pak součást bytu neboť podle ustanovení 120 občanského zákoníku je součástí věci vše, co nemůže být odděleno, aniž by byla věc funkčně znehodnocena. Jedná se např. o vestavěnou skříň, topení, vanu, umyvadlo apod.. K zúžení rozsahu společného jmění manželů dochází dvěmi způsoby: Smlouvou mezi manžely o zúžení společného jmění rozhodnutím soudu o zúžení společného jmění na návrh jednoho z manželů Zúžení rozsahu společného jmění smlouvou manželů Zúžení stanoveného rozsahu společného jmění je možné uzavřením smlouvy mezi manžely formou notářského zápisu. Manželé mohou zúžit nejen rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale rozsah i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Zúží-li manželé společné jmění až na předměty tvořící obvyklé vybavení domácnosti, pak nabývá-li jeden z manželů majetek, nabývá jej sám pro sebe, nabývají-li jej manželé společně, nabývají jej do podílového spoluvlastnictví. Smlouvou podle 143a však nelze měnit podíl, v jakém manželé vlastnické právo do společného jmění nabývají. Právě tak nelze měnit právní režim jiného majetku a jiných závazků něž těch, které jsou, případně mohou být předmětem společného jmění. Předmětem smluv podle 143 a nemůže být ani otázka rozšíření či zúžení členských práv v družstvu, a to s ohledem na platnou právní úpravu družstev a členských práv. Smlouvou nelze modifikovat práva osobní povahy, např. 25

27 rodičovská práva, poručenská práva atd. Lze však sjednat dohodu o výživném pro rozvedenou manželku, v této části však smlouva nemůže do rozvodu nabýt účinnosti. 14 Manželé se mohou odvolávat na uzavřenou smlouvu vůči jiné osobě pouze tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám Zúžení společného jmění soudním rozhodnutím Na základě soudního rozhodnutí může dojít k zúžení společného jmění ve dvou případech: 1. na návrh některého z manželů, a to ze závažných důvodů 2. na návrh některého z manželů kvůli podnikání jednoho z manželů Zúžení společného jmění na základě soudního rozhodnutí je na rozdíl od zúžení společného jmění na základě smlouvy vůči třetím osobám účinné, i když o existenci takového rozhodnutí nevěděli. Výrok soudu zní společné jmění dotyčných manželů se zužuje na věci tvořící společné vybavení domácnosti. Právní mocí rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění zaniká společné jmění manželů k těm věcem a jiným majetkovým hodnotám, které netvoří obvyklé vybavení společné domácnosti. Pokud však po zániku společného jmění manželů k uvedeným věcem nenásleduje jejich vypořádání, platí ohledně těchto věcí dočasně režim společného jmění manželů. To mj. znamená, že pokud jednomu z manželů po právní moci rozsudku o zúžení společného jmění vznikne nový dluh, půjde sice o jeho výlučný závazek, avšak při exekuci by k vydobytí tohoto závazku zatím stále mohl být postižen majetek, který tvoří nevypořádané zaniklé společného jmění. Pokud bylo společného jmění zúženo rozhodnutím soudu, může být rozšířeno do předchozího rozsahu opět jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů. Nestačilo by tedy uzavřít pouze dohodu o rozšíření společného jmění 15. Zúžení společného jmění manželů ze závažných důvodů 14 Společné jmění manželů v teorii a judikatuře, str. 169 Jan Dvořák, Jiří Spáčil, 2., rozšířené vydání, ASPI,

28 Soud může zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, pokud pro to existují závažné důvody. Jedná se např.o případy, kdy jeden z manželů výrazně nehospodárně nakládá se společným majetkem na úkor rodiny, na úkor nezletilých dětí, o případy, kdy se jeden z manželů nepřičiňuje o vytváření společného jmění. Může jít i o případy, kdy spolu manželé trvale nežijí, kdy kvůli alkoholismu či jiné závislosti jeden z manželů poškozuje či zneužívá společný majetek, nebo když spolu manželé dlouhodobě nevedou společnou domácnost, nedokážou se dohodnout na správě společné jmění a nejsou tak vytvořeny podmínky, aby společným přičiněním vznikal v rodině společný majetek. Podle platné právní úpravy by mohlo být považováno za závažný důvod zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům jednoho z manželů na základě soudního rozhodnutí. Avšak k zániku společného jmění dojít nemůže. Zúžení společného jmění manželů z důvodu podnikání V případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti ( veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti), soud zúží na návrh některého z manželů jejich společné jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Pokud je podnikatelská činnost po zrušení majetkového společenství vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou. Nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem. Bez této výslovné zákonné úpravy by totiž manžel podnikatel měl právo na všechny příjmy dosažené z podnikání, aniž by měl zákonnou povinnost dělit se o dosažené příjmy z podnikání s druhým manželem. Institut soudního zúžení společného jmění slouží především k ochraně nepodnikajícího manžela, jehož by mohl zruinovat případný podnikatelský nezdar druhého manžela. Důvodem k zúžení společného jmění je pouhý fakt, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti. Soud nezkoumá, zda manžel podnikatelskou činnost vskutku zahájil či vykonává. 27

29 3.3 Změna vzniku společného jmění ke dni zániku manželství Manželé rovněž mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zcela nebo zčásti vyhradit vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti. Po uzavření takové smlouvy každý z manželů nabývá do svého výlučného vlastnictví, nabývají-li manželé společně, pak nabývají do podílového vlastnictví. Předmětem společného jmění v okamžiku zániku manželství bude to, co přesahuje jmění každého manžela, se kterým do manželství vstupoval a nabyl ho v souladu s 143 občanského zákoníku. Tento způsob modifikace společného jmění manželů se objevuje ojediněle. 3.4 Změna správy společného jmění manželů Občanský zákoník v ustanovení 147 umožňuje, aby manželé smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu upravili správu společného jmění odchylně od zákonné úpravy stanovené v 145 a 146. Jaké jiné formy správy společného jmění si mohou manželé zvolit, zákon nestanoví. Manželé se proto mohou např. domluvit na společné správě společného jmění či na výlučné správě společného majetku jen jedním z manželů. 3.5 Předmanželská smlouva Novela občanského zákoníku z roku 1998 v 143a umožnila, aby muž a žena, kteří chtějí vstoupit do manželství (snoubenci), mohli smlouvou upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobným způsobem, jímž mohou manželé upravovat společné jmění manželů. Smlouva musí být uzavřena formou notářského zápisu pod hrozbou absolutní neplatnosti. Uzavřít předmanželskou smlouvu je vhodné tehdy, pokud jeden ze snoubenců, s ohledem na jeho současnou majetkovou pozici, očekává výrazně vyšší příjmy nebo závazky i v budoucnu ( např. pokud podniká) a předejít tak případným konfliktům či 28

30 ohrožení rodinného majetku 16. Předmanželská smlouva nabude účinnosti až dnem uzavření manželství. Jestliže snoubenci smlouvu u notáře neuzavřou, po sňatku nastoupí v jejich majetkových vztazích režim společného jmění manželů stanovený občanským zákoníkem. Jestliže je předmanželská smlouva neplatná, nemění to nic na existenci uzavřeného manželství. Naopak prohlášením manželství za neplatné nezaniká ani účinnost, ani platnost předmanželské smlouvy. Po jeho uzavření již nemůže být předmanželská smlouva uzavřena. Pro regulaci majetkových vztahů mezi manžely přichází v úvahu již jen smluvní modifikace společného jmění manželů jeho zúžením nebo rozšířením, případně jeho vznikem ke dni zániku manželství podle 143a odst. 1 a 2. Jestliže je obsahem předmanželské smlouvy právní úprava vlastnického režimu k nemovitostem, nemůže dojít k zápisu relevantních skutečností do katastru nemovitostí před uzavřením manželství. Na předmanželskou smlouvu je třeba v průběhu manželství zřejmě třeba pohlížet stejně, jako kdyby šlo o smlouvu manželů o modifikaci jejich společného jmění

31 4 Zánik manželství Smrt jednoho z manželů bývala dříve i nyní mezi věřícími považována za nejpřirozenější způsob zániku manželství. O tom svědčí i křesťanská zásada "Co bůh spojil, člověk nerozděluj". Nastávají ale také situace, kdy s jistotou nelze určit, zda manžel zemřel. Aby se umožnilo pozůstalému manželovi uzavřít další sňatek, ale také upravit majetkové poměry, je v právních řádech upraven institut prohlášení za mrtvého, v České republice konkrétně upraven zákonem o rodině v ustanovení 22. Byl-li manžel prohlášen za mrtvého, manželství zaniká dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. Bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové. Bohužel v dnešní době se stal nejčastějším způsobem zániku manželství rozvod. 4.1 Vývoj rozvodovosti Rozvod je právním ukončením manželství, který se uskutečňuje se na základě návrhu / žaloby a dojde k němu rozhodnutím soudu resp. dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Rozvody existovaly již ve starém Řecku i Římě, kdy byla ve většině případech důvodem bezdětnost. Povinností ženy bylo rodit děti, tedy v případě, že manželství zůstalo bezdětné, považovala se za vinnou a manžel se s ní nechal rozvést: Postupem času se důvody i způsoby rozvodu měnily. Dlouhou dobu existoval prakticky ve všech průmyslových zemích rozvod na základě žaloby např. pro kruté zacházení, opuštění partnera nebo pro nevěru. První rozvody bez výroku o vině, tj. po vzájemné dohodě, se objevily v právním řádku několika zemí teprve v polovině 60. let 20.století. Od té doby byly s různými obměnami prosazeny v mnoha západních státech. 17 Např. v Itálii byly rozvody povoleny až v roce Jedinou ze západních zemí, kde zákaz rozvodu zůstává, je Malta. Ta povoluje pouze soudní odluku, kdy spolu manželé nemusejí sdílet společnou domácnost Sociologie, Anthony Giddens, str. 164, kap. Rozvod v západní společnosti, Růst rozvodovosti, ARGO,