5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu"

Transkript

1 5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu financované z projektu technické spolupráce OP LZZ Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/ ).

2 Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny Praha 7 a Člověk v tísni, o.p.s. Sokolská 1869/ Praha 2 Verze dokumentu: č. 1.5 (finální) ze dne

3 Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 5 SEZNAM ZKRATEK ÚVOD VÝSTUPY KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ZAMĚSTNANCI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ LIDÉ NAD 50 LET MLADÍ LIDÉ OD 15 DO 25 LET LIDÉ DO 26 LET VYRŮSTAJÍCÍ BEZ RODIN, OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNOU VÝCHOVU OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, OSOBY S CHRONICKÝM DUŠEVNÍM NEMOCNĚNÍM OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VĚZENÍ OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÉ ČINNOSTI OSOBY ZÁVISLÉ (NA DROGÁCH APOD.) A ZÁVISLOSTÍ OHROŽENÉ OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ IMIGRANTI, AZYLANTI, CIZINCI A ETNICKÉ MENŠINY (VYJMA ROMŮ) ROMOVÉ A OSOBY Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE SAMOŽIVITELKY, SAMOŽIVITELÉ ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ, PODNIKATELKY TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI A ASISTENTI PEDAGOGA EVALUAČNÍ OTÁZKY ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ SHRNUTÍ DÍLČÍCH DOPORUČENÍ SYNTÉZA DÍLČÍCH DOPORUČENÍ LONGITUDINÁLNÍ VÝVOJ DOPORUČENÍ NAKLÁDÁNÍ S DATY ZDROJE PŘÍLOHA Č. 1: TECHNICKÁ ČÁST KVALITATIVNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ HARMONOGRAM VÝZKUMU PŘÍLOHA Č. 2: PODKLADY PRO ROZHOVORY A FOKUSNÍ SKUPINY OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY (SOUHRN) OBLASTI PRO FOKUSNÍ SKUPINY (SOUHRN) OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY SE ZÁSTUPCI CÍLOVÝCH SKUPIN NEPODPOŘENÝCH PROGRAMEM (SOUHRN)

4 9 PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM EVALUAČNÍCH OTÁZEK A HYPOTÉZ PŘÍLOHA Č. 4: SHRNUTÍ PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN PŘÍLOHA Č. 5: SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZMĚNÁCH V PŘECHODECH MEZI CS (VYBRANÉ CS) SEZNAMY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK

5 Manažerské shrnutí Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je komplexním programem, jehož globálním cílem je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU (Národní strategický referenční rámec NSRR). Předkládaná zpráva (5. průběžná zpráva) je součástí studie, která se zaměřuje na první tři prioritní osy OP LZZ, jejichž cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. Tato zpráva zachycuje výsledky druhé vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu. Zkoumány jsou okolnosti, za kterých se účastníci pro projekt rozhodli, průběh projektu a jeho dopady. Důraz je přitom kladen na subjektivní hodnocení projektu, krátkodobou i dlouhodobou efektivitu a na změny životní a pracovní situace účastníků v čase od absolvování projektu do konání rozhovorů. Zvláštní pozornost je věnována porovnání skupin zasažených programem OP LZZ a skupin zcela mimo program OP LZZ. Metodami sběru dat byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny 1. Sběr dat probíhal v srpnu až říjnu Ve druhé vlně kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 214 respondentů, z čehož dotazovaných respondentů bylo podpořeno z projektů OP LZZ (z toho 120 původních respondentů a 48 nových respondentů), 46 respondentů nepodpořených z projektů OP LZZ (tj. jde o skupinu tvořenou 45 původními respondenty a 1 novým respondentem) 3. Celkem 57 respondentů bylo dotazováno prostřednictvím fokusních skupin, 157 respondentů prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. V jednotlivých podkapitolách druhé kapitoly uvádíme doporučení pro efektivní intervence v daných CS. Na tomto místě uvádíme pouze nejdůležitější nálezy obecnějšího charakteru. Efektivitu projektů je možné zvyšovat jejich větším přizpůsobením individuálním potřebám účastníků. Například u CS zaměstnanců je třeba usilovat o předávání takových znalostí a dovedností, které budou následně opravdu využívány v praxi na daném pracovišti. U uchazečů o zaměstnání a dlouhodobě nezaměstnaných je třeba individuálními 1 Příloha č. 2 obsahuje bodový rozpis podkladů pro rozhovory a fokusní skupiny. 2 První vlny se účastnilo celkem 268 respondentů (minimální počet plánovaný ve Vstupní zprávě byl 200 respondentů). Ve Vstupní zprávě se počítalo s úbytkem 20 až 30 % původních respondentů, kteří měli být doplněni do počtu 200 tak, aby zastupovali typově stejné osoby. Lze identifikovat několik důvodů, proč nebylo možné oslovit stejné respondenty v obou vlnách šetření. Roli hraje např. nestálost získaných kontaktů, což platí převážně u nízkopříjmových osob bez telefonního spojení či bez přístřeší. Uvažovat lze také skutečnost, že po skončení projektu již účastníci necítí žádnou ani neformální povinnost rozhovor poskytnout. Navíc se ukazuje, že formát fokusních skupin není vhodný pro longitudinální studii: Je velmi obtížné domluvit opakování fokusní skupiny ve stejném složení a ne všechny jednotlivé účastníky původních fokusních skupin se podařilo přesvědčit k individuálnímu rozhovoru, a to ani ve chvíli finanční pobídky 500 Kč za přibližně hodinový rozhovor pro některé vybrané skupiny. 3 Celkem bylo v druhé vlně kvalitativního šetření osloveno 165 původních (stejných jako v první vlně šetření) respondentů a 49 nových respondentů. 5

6 konzultacemi včas identifikovat přidružená rizika jako zadluženost nebo ztrátu bydlení a tyto okamžitě začít řešit. Individuální přístup včetně individuálních konzultací a poradenství je ale vhodné podporovat prakticky u všech cílových skupin. Další obecně platný závěr vychází ze zjištění, že prakticky všechny opakovaně identifikované problémy jako zadluženost, problémy s bydlením, špatný psychický stav a rezignace souvisí s nezaměstnaností. Respondenti napříč cílovými skupinami si stěžují na nemožnost najít zaměstnání, i když z rozmanitých důvodů (věk, etnikum, nízká kvalifikace, chybějící zkušenosti, nutnost starat se o děti, zdravotní omezení, zápis v trestním rejstříku). K nalezení zaměstnání přitom často nevede ani absolvování rekvalifikačního kurzu či práce s terénním sociálním pracovníkem. Ve světle těchto zjištění a na pozadí současné ekonomické situace, kdy uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce dalece převyšují nabídku pracovních míst, se jako vhodná strategie jeví investice do tvorby nových a zachování stávajících pracovních míst. Vzhledem ke specifickým požadavkům některých cílových skupin (samoživitelé/ky, osoby pečující o závislé osoby, osoby se zdravotním postižením aj.) lze především doporučit investice do tvorby pracovních míst na zkrácený pracovní úvazek. Zkušenosti s rekvalifikačními kurzy nejsou jednoznačné. Kladné hodnocení se objevuje spíše v situacích, kdy si respondent po absolvování kurzu nalezl práci. Naopak pokud k nalezení práce nedošlo, vyskytuje se nezřídka kritické hodnocení kurzu a jeho potenciálu vyřešit nezaměstnanost. Představa, že rekvalifikační kurzy samy o sobě povedou k výraznému zlepšení pozice na trhu práce a nalezení zaměstnání, se ukazuje jako problematická. Často tomu tak není, protože na rekvalifikační kurzy nenavazuje zajištěné pracovní místo ani praxe, kterou zaměstnavatelé zpravidla vyžadují. Rekvalifikační kurzy mají ale i nepřímá pozitiva, což potvrzují realizované rozhovory. Často vedou ke zvýšení sebevědomí a motivace, upevňování pracovních návyků a jsou také cestou ze sociální izolace. V tabulkové části manažerského shrnutí prezentujeme vybraná specifika jednotlivých cílových skupin na základě syntézy poznatků z první a druhé vlny kvalitativního šetření. Zaměstnanci MSP Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a zájemci o zaměstnání Rozmanitá skupina. Společným rizikem je potenciální ztráta zaměstnání a obtíže při hledání nového. Účastníci projekty většinou oceňují, ale často se domnívají, že by se bez projektu mnoho nezměnilo. Pro větší dopad by bylo vhodné, aby projekty častěji zahajovaly procesy interního vzdělávání, které budou pokračovat i po skončení samotného projektu. Častými přidruženými problémy této CS jsou zhoršený psychický stav, zadluženost, problémy s bydlením a financemi. Někteří účastníci projektů nalezli zaměstnání (prokazatelnost návaznosti na projekt je různá), nicméně to nelze vnímat jako jediný dopad projektů. Vedle toho dochází k pomoci při řešení výše uvedených přidružených problémů, což je sice často na dlouho (např. zadluženost), ale samotné uvedení věcí do pohybu a pomoc s orientací v problému je hodnocena pozitivně a ceněna. 6

7 Dlouhodobě nezaměstnaní Lidé nad 50 let Mladí lidé 15 až 25 let, dobrovolníci Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní anebo ochrannou výchovu Osoby se ZP, chronicky duševně nemocné Osoby propuštěné z vězení Skupina je obzvlášť silně ohrožena ztrátou pracovních návyků, ztrátou víry v možnost legálního zaměstnání, rezignací a pasivitou. Jinak jsou přítomny stejné problémy jako pro CS uchazečů o zaměstnání na ÚP. Skutečnost, že u většiny dlouhodobě nezaměstnaných nevedly projekty k nalezení práce, nelze vnímat jednoznačně negativně. Projekty se totiž často soustředily na celkovou situaci jedince, nejen na zaměstnanost. Ve všech případech se začala jejich situace řešit. Sami respondenti potvrzují pozitivní efekt své účasti v projektu, s odstupem času ale optimismu někdy ubývá, když se stále nedaří nalézt práci. Mezi častá omezení lidí nad 50 let patří zdravotní problémy, neznalost ICT a jazyků. To může u některých vést k rezignaci. Většina nemá žádné profesní ambice, jejich snahou je získat jakékoli zaměstnání. Účastníci identifikují velké plus v psychické podpoře a v obnovení smyslu pro povinnost, i když řada po půl roce dotované zaměstnání opět ztratila. Efektivní se ukazuje rovnou zprostředkovávat kontakt s konkrétními zaměstnavateli, což by mohlo být využito i pro ostatní CS. Skupina se skládá ze studujících a hledajících zaměstnání. Ti první jsou ohroženi nízkou motivací a opětovným zažíváním neúspěchu při studiu. Mezi těmi druhými se často vyskytují mladí lidé s nízkým vzděláním a chybějící kvalifikací. Projekty pomáhají zlepšit studijní výsledky a především si ujasnit plány do budoucna. Pro řešení problému chybějící praxe by bylo vhodné nabízet praxe a stáže ve firmách v rámci projektů. Tato skupina mladých lidí je oproti ostatním lidem znevýhodněna nedostatečným sociálním kapitálem a horší orientací v běžných záležitostech. Hrozí dluhy na zdravotním pojištění. Z hlediska možnosti projektů pomoci se získáním legálního zaměstnání jsou účastníci skeptičtí. S pozitivnějším hodnocením se setkávají programy sociálního poradenství. Osoby v této CS se v důsledku své nemoci či postižení velmi často dostávají do finanční tísně. Častý je strach z omezování dávek. Hodnocení dopadů jsou protichůdná. Velmi pozitivní, pokud vedou k nalezení zaměstnání např. v chráněné dílně, ale také skeptická, pokud projekty žádné hmatatelné výsledky nepřinášejí. Lze jednoznačně doporučit investice do chráněných pracovních míst. Kromě jiných často se vyskytujících problémů se překážkou pro tyto osoby stává samotný záznam v trestním rejstříku. Ve své situaci hodnotí účastníci často i dílčí zlepšení velmi pozitivně. Základem by měl být komplexní přístup, sociální poradenství a zajišťování pracovních míst např. v rámci veřejné služby. 7

8 Oběti násilí a trestné činnosti Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené Osoby bez přístřeší Imigranti, azylanti a cizinci Romové a osoby z odlišného sociokulturní ho prostředí Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku TSP, Zdravotní personál V této cílové skupině se často objevuje pocit bezmoci, nejistota a dlouhé čekání na verdikt soudu. Problémem může být také následná nevymahatelnost vysouzených pohledávek nebo ztráta zaměstnání v důsledku složitého zvládání situace poté, co se osoba stane obětí v takovém případě by bylo vhodné nabídnout oběti intenzivní pomoc při návratu na trh práce. Pomoc projektů je především psychická. Drogová závislost vede často k podobným problémům jako u jiných CS nezaměstnanost, finanční tíseň, problémy s bydlením. Mezi závislými osobami se ale prakticky neobjevují osoby (v našem malém výběrovém vzorku), které by se domnívaly, že mají na pomoc od státu nárok. Projekty vnímají spíše jako požehnání, které si nezaslouží, ale o to víc si ho váží. Jako zásadní se jeví nutnost navázat na pobyt v léčebně a doléčovací terapii zaměstnáním. U této cílové skupiny dochází často nejen ke kumulaci, ale také vyhrocení různých problémů a rizik. V důsledku toho řeší projekty nejpalčivější existenční problémy účastníků (jídlo, bydlení). Pro účastníky kurzů se zdá extrémně těžké nalézt si práci. Práce s osobami bez přístřeší musí být zpravidla dlouhodobá a podtrhuje tak význam prevence tohoto problému. Typickým problémem této cílové skupiny je jazyková bariéra. Dalšími zmiňovanými problémy jsou nedostatek pracovních míst a bezradnost při komunikaci s úřady. Jazykové kurzy se jeví jako efektivní řešení přispívající k integraci do většinové společnosti této CS, ale je potřeba se zaměřit také na komplexní řešení pomoc s komunikací s úřady, vízy, zdravotním pojištěním apod. Velmi častým problémem této cílové skupiny je dlouhodobá nezaměstnanost, přičemž se obtížně odlišuje, do jaké míry za ni může diskriminace z důvodu etnika na straně zaměstnavatelů a do jaké míry ostatní rizikové faktory (věk, kvalifikace, zdravotní stav apod.). Často se objevují obavy z budoucnosti. Spolupráce s terénním sociálním pracovníkem efektivně pomáhá v řešení dluhů, výchovných a studijních problémech dětí apod. Nalézt práci se ale díky projektům příliš nedaří. Jako své problémy uvádějí osoby v této cílové skupině mj. psychickou a finanční náročnost péče a malou flexibilitu na trhu práce. Častěji než jiné CS oceňují sociální přínos projektů setkávání se s lidmi v podobné situaci a s podobnými problémy. Této cílové skupině by nejvíce pomohla podpora zkrácených úvazků, sdílených úvazků a možnost částečné práce z domova a zajištění péče o děti, závislé osoby se zdravotním postižením a seniory. Stěžejními problémy této CS je nestabilita pracovního místa a nízké finanční ohodnocení. Při hodnocení projektů kladli účastníci velký důraz na kvalitu přednášejících a na aktivní zapojení účastníků v kurzu. 8

9 Pedagogičtí pracovníci a pedagogičtí asistenti 4 Začínající podnikatelé/ ky Rodiče vracející se po RD na trh práce Samoživitelky samoživitelé Stejné stěžení problémy jako u CS TSP a zdravotní personál. Účast na projektech hodnotili jen jako splnění pracovní povinnosti, s tím souvisí spíše negativní hodnocení projektů. Pomoc by si představovali spíše formou zvýšení platů. Mezi problémy této CS patří nejistoty spojené s chystanými legislativními změnami a u začínajících podnikatelek často nutnost sladit práci s péčí o rodinu. Účast na projektu znamenala pro účastnice podstatný impulz, díky kterému se do podnikání pustily. U projektů lze doporučit klást maximální důraz na detailní představení postupů z praxe. Stáž ve firmě se rovněž ukazuje jako přínosná součást projektu. Klíčovým problémem je slaďování rodičovství a pracovního života. Podobně jako u osob pečujících lze i zde doporučit vytváření a podporu zkrácených a flexibilních úvazků. Důležitá je také podpora služeb péče o děti (vč. hlídání dětí během projektů). Významným pozitivním dopadem projektu bylo získání pracovního rytmu a větší sebedůvěry, vyvázání se ze sociální izolace. V této cílové skupině se objevují podobné problémy jako u pečujících a vracejících se po RD na trh práce, ale nabývají často ještě tíživějšího rozměru. Také v této CS si účastníci na projektech chválili sociální kontakt a pravidelný režim. Konkrétním doporučením pro práci s jednotlivými cílovými skupinami a pro projekty tří zkoumaných prioritních os je věnována celá kapitola 4 Závěry a doporučení. 4 Pro účely zprávy byli v analýze přiřazeni k CS TSP a zdravotní personál. 9

10 Seznam zkratek CS ČR ČSÚ DOT DPČ DPP ESF EU FS MONIT7+ MPSV MSP MV NNO NSRR NUTS OP OP LZZ OP VK OSVČ PCS PR PO PR PSE RD ŘO ÚP SAS TSP ZS Cílová skupina Česká republika Český statistický úřad Dotazníkové šetření Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o provedení práce European Social Fund, Evropský sociální fond European Union, Evropská unie Fokusní skupina/y Aktuální monitorovací systém OP LZZ Ministerstvo práce a sociálních věcí Malý/é a střední podnik/y Monitorovací výbor Nestátní nezisková/é organizace Národní strategický referenční rámec Nomenclature of Territorial Units for Statistics, Nomenklatura územních statistických jednotek Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Osoba samostatně výdělečně činná Primární cílová skupina Polostrukturovaný rozhovor Prioritní osa Public relations, vztahy s veřejností Pracovní skupina pro evaluace Rodičovská dovolená Řídící orgán Úřad práce Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní sociální práce, terénní sociální pracovník Zprostředkující subjekt 10

11 1 Úvod Předkládaná 5. průběžná zpráva Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu shrnuje výsledky druhé vlny kvalitativního šetření mezi cílovými skupinami OP LZZ a analyzuje změny, ke kterým u respondentů došlo od první vlny šetření, jejíž výsledky prezentovala 3. průběžná zpráva. V rámci studie dále předcházely 5. průběžné zprávě 1. průběžná zpráva pojednávající o přípravné fázi výzkumu a "předvýzkumu" na základě sekundární analýzy dostupných dat, 2. průběžná zpráva zachycující výsledky první vlny kvantitativního dotazníkového šetření mezi příjemci podpory z OP LZZ (tj. mezi organizacemi realizujícími jednotlivé projekty) a 4. průběžná zpráva, která zachycuje výsledky druhé vlny kvantitativního dotazníkového šetření mezi příjemci podpory z OP LZZ. Kvalitativní šetření, jehož výsledky 5. průběžná zpráva shrnuje, probíhalo od srpna 2012 do října Respondenty šetření byly cílové skupiny OP LZZ, tedy účastníci jednotlivých projektů, nikoliv příjemci podpory (ti byli cílovou skupinou v obou kvantitativních vlnách dotazníkového šetření) a osoby nezasažené projekty z OP LZZ (tzv. srovnávací skupina). Pro sběr dat byly využity metody polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin, doplňkově evaluační návštěvy. Protože se jedná o průběžnou (longitudinální) studii, cílem bylo oslovit ty samé respondenty opakovaně, aby mohla být zkoumána změna jejich situace. U průběžných studií je nutno počítat s tím, že se v návazných vlnách šetření nebude dařit oslovovat všechny respondenty z vlny předchozí. V první vlně kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 268 respondentů, z nichž 221 byli zástupci cílových skupin podpoření z OP LZZ a 47 byli zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ (srovnávací skupina). Přes maximální úsilí realizovat v rámci druhé vlny kvalitativního šetření co největší množství rozhovorů a fokusních skupin s respondenty z první vlny šetření se nepodařilo získat požadovaných 200 respondentů, kteří by se účastnili obou vln šetření, nýbrž 165 původních respondentů. Pro doplnění byly proto realizovány rozhovory a fokusní skupiny také s 49 novými respondenty, kteří se první vlny neúčastnili. 5 Celkem tedy ve druhé vlně šetření bylo dotazováno 214 respondentů. Provedené šetření bylo zaměřeno na 22 cílových skupin OP LZZ. 6 Konečný vzorek vybraných respondentů je tedy relativně složité popsat, protože do hry vstupuje několik dimenzí: 5 Při výběru nových respondentů byla zohledňována primární cílová skupina, geografická oblast, věk a přináležitost do ostatních cílových skupin. Hledání nových respondentů probíhalo dvojím způsobem. Jednak s pomocí organizace, která v první vlně poskytnula kontakt na daného nahrazovaného respondenta, což v některých případech umožnilo oslovit jiného respondenta ze stejného projektu. Druhým způsobem bylo oslovení nových respondentů na základě vlastní znalosti. 6 To je o tři více než v souhrnné tabulce v Manažerském shrnutí. To je dáno tím, že v tabulce byli sloučeni zaměstnanci MSP, zatímco v rámci podrobnějšího členění rozlišujeme tři kategorie zaměstnanců MSP dělnické profese, kvalifikované profese a manažerské profese. V tabulce je také 11

12 Je třeba rozlišit, zda respondenti byli, nebo nebyli účastníci projektu podpořeného z OP LZZ, zda byli zkoumáni osobním polostrukturovaným rozhovorem, nebo byli účastníky fokusní skupiny, zda se účastnili obou, nebo jen jedné vlny kvalitativního šetření a nakonec do jakých cílových skupin spadají. Je přitom zřejmé, že cílové skupiny se v rámci každé vlny kvalitativního šetření překrývají, např. zájemce o zaměstnání v evidenci Úřadu práce může být zároveň osobou nad 50 let. Vedle toho dochází k migraci respondentů mezi cílovými skupinami v období mezi oběma vlnami kvalitativního šetření, např. respondent evidovaný v první vlně na Úřadu práce je v druhé vlně již zaměstnaný. Přechod mezi cílovými skupinami přitom nemusí být změnou v pravém slova smyslu, např. rodič, který se ve druhé vlně vrací na trh práce po rodičovské dovolené, nepřestává být osobou pečující o osoby závislé. Příslušnost k cílovým skupinám se tedy u jednoho respondenta může mezi oběma vlnami šetření rozšiřovat či zužovat. Popis výběrového vzorku je tedy komplexním problémem, který je řešen následujícím způsobem: V každé podkapitole věnované určité cílové skupině je uvedeno složení dané cílové skupiny včetně vzájemného překrývání s dalším cílovými skupinami. Vedle toho jsou v příloze 5 k dispozici tabulky, které zachycují proměny počtu respondentů v jednotlivých cílových skupinách mezi rokem 2011 (první vlna) a 2012 (druhá vlna). Souhrnné údaje o přechodech respondentů mezi cílovými skupinami pro vybrané cílové skupiny jsou dostupné v příloze č. 5. Stěžejní část 5. průběžné zprávy představuje kapitola č. 2 Výstupy kvalitativního šetření. Výstupy v této kapitole jsou členěny do podkapitol podle cílových skupin. V každé podkapitole, tj. pro každou cílovou skupinu, je věnována pozornost těmto tématům: Výzkumný vzorek Problémy cílové skupiny Je popsán počet respondentů, jejich charakteristika, překrývání primární cílové skupiny s ostatními, změna počtu respondentů v dané cílové skupině mezi oběma vlnami šetření atd. Na základě kvalitativního šetření jsou popsány problémy a rizika, kterým daná cílová skupina čelí. sloučena skupina mladých lidí od 15 do 25 let se skupinou dobrovolníci, které v podrobnějším členění také rozlišujeme. 12

13 Dopady projektů Srovnání s nepodpořenými Dílčí doporučení Případové studie Zvýšená pozornost je věnována analýze toho, jak se změnila situace respondentů v porovnání s první vlnou šetření. Dokázali se po projektu uplatnit na trhu práce? Měl pro ně projekt nějaké jiné pozitivní či negativní dopady? Jsou celkově spokojení? Jak hodnotí projekt s odstupem a jak vnímají své další vyhlídky? Pokud je to možné, jsou srovnány osudy respondentů podpořených z OP LZZ s těmi respondenty ve stejné cílové skupině, kteří z OP LZZ podpořeni nebyli. Jsou formulována dílčí doporučení pro danou cílovou skupinu. V případových studiích jsou představeny konkrétní osoby a jejich příběhy. Snahou bylo vybrat typické případy z analyzovaného vzorku a respondenty, kteří se účastnili obou vln šetření. Analýza jednotlivých cílových skupin v kapitole č. 2 se zpravidla nejvíce opírá o respondenty, kteří do dané cílové skupiny spadali primárně, tj. byli přímo vybráni na základě splňování charakteristik definujících danou cílovou skupinu. Vedle toho byla ale pozornost věnována také ostatním respondentům, kteří do dané cílové skupiny spadali sekundárně, tedy byli původně vybráni do jiné cílové skupiny, ale svými charakteristikami spadají stejně dobře do analyzované cílové skupiny. To umožňuje založit analýzu na podstatně větším množství výpovědí. U některých cílových skupin hrají sekundární respondenti, kteří se často liší od těch primárních pouze formálně, nikoli věcně, poměrně významnou roli pro analýzu. Data získaná v rámci kvalitativního šetření byla pro účely studie anonymizována (jména, zaměstnavatel, místa bydliště atd.), aby nebylo možné identifikovat jednotlivé respondenty. Kapitola č. 3 Evaluační otázky zkoumá, zda a případně do jaké míry se potvrdily jednotlivé hypotézy spojené s výzkumem. Kapitola č. 4 Závěry a doporučení uvádí nejdůležitější závěry a doporučení plynoucí z výzkumu na základě syntézy jednotlivých dílčích doporučení. Další kapitoly jsou už technického rázu a jejich obsah je zřejmý z jejich názvu. 13

14 2 Výstupy kvalitativního šetření Tato kapitola shrnuje výstupy realizované druhé vlny kvalitativního šetření. Zjištění jsou založena na sděleních respondentů, jejich názorech a postojích k problematice. Kapitola je členěna do podkapitol podle jednotlivých cílových skupin, obsahuje informace o struktuře výzkumného vzorku, problémech CS, hlavních dopadech projektů, porovnání podpořených a nepodpořených respondentů a případové studie. Zvýšená pozornost je věnována tomu, jak se situace respondentů změnila v porovnání s první vlnou šetření. 2.1 Zaměstnanci malých a středních podniků Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ Celkem primárních 32 respondentů (28 původních respondentů a 4 noví), 20 respondentů bylo dotazováno formou FS a 12 respondentů formou polostrukturovaných rozhovorů 25 podpořených respondentů z OP LZZ a 7 nepodpořených ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ PŘEKRYV CÍLOVÝCH SKUPIN Fokusních skupin se účastnilo 12 mužů a 8 žen. Polostrukturované rozhovory proběhly u 10 žen a 1 muže. Respondenti z CS zaměstnanci zároveň spadali do dalších CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let, lidé ve věku nad 50 let, pečující, Romové, samoživitelé/ky. Do cílové skupiny zaměstnanců spadali i někteří respondenti z jiných cílových skupin, se kterými byl realizován rozhovor (tyto rozhovory byly v tomto kontextu analyzovány pouze okrajově, protože jsou ve většině případů specifické a projekt, kterého se účastnili v OP LZZ, byl často zcela odlišný od zde prezentovaných projektů pro zaměstnance, které byly realizovány v rámci firmy, v níž respondenti pracují). MÍRA ZAPOJENÍ RESPONDENTŮ DO PROJEKTŮ OP LZZ REGION Jedná se o velkou skupinu respondentů s účastí v rozličných projektech, v rámci kterých se respondenti účastnili různých aktivit. Míra zapojení respondentů byla různá, od dlouhodobé a pravidelné účasti v kurzu až po účast pouze na několika školení. 7 respondentů nebylo z OP LZZ podpořeno vůbec. Střední Čechy, Jihozápad, Střední Morava, Severovýchod, Praha 14

15 Počty primárních respondentů 35 FS 11 SR 35 podpoření FS 20 podpoření 0 nepodpoření 0 nepodpoření 3 podpoření 12 SR 4 podpoření 8 nepodpoření 8 nepodpoření 46 CELKEM 32 CELKEM Změny od první vlny kvalitativního šetření z toho opakovaní resp. 18 z toho noví resp. 2 z toho opakovaní resp. 0 z toho noví resp. 0 z toho opakovaní resp. 3 z toho noví resp. 1 z toho opakovaní resp. 7 z toho noví resp. 1 Celkem 20 podpořených respondentů z jiných CS se stalo zaměstnanci (tj. byli zaměstnanci pouze v roce 2012, nikoli v roce 2011), 16 z nich bylo předtím uchazeči o zaměstnání na ÚP a 7 dlouhodobě nezaměstnaných. Z těchto 20 respondentů 5 je v managementu, 4 v dělnických profesích a 11 v kvalifikovaných profesích. Naopak zaměstnanci přestalo být celkem 9 respondentů (a přešlo do jiné CS). Změny, ke kterým v CS u podpořených respondentů došlo mezi první a druhou vlnou šetření, shrnuje následující tabulka. Tabulka 1: CS zaměstnanci (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny zaměstnance (ze všech CS, tedy nejen se zaměstnanci za PCS zaměstnanci), tj. uvádí údaje o situaci 47 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech. Cílová skupina Byli zaměstnanci pouze v roce 2011 (v roce 2012 přestali být zaměstnanci) Stali se zaměstnanci v roce 2012 (v roce 2011 nebyli zaměstnanci) Byli zaměstnanci v obou letech (nedošlo ke změně) Zaměstnanci celkem Zaměstnanci - management Zaměstnanci dělnické profese Zaměstnanci kvalifikované profese Respondenti z CS zaměstnanci spadající do jiných CS pouze v roce 2011 (už ne v roce 2012) Respondenti z CS zaměstnanci spadající do jiných CS pouze v roce 2012 Respondenti z CS zaměstnanci spadající do jiných CS v obou letech Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání 16 5 nikdo Dlouhodobě nezaměstnaní 7 1 nikdo 15

16 Protože výzkum zkoumal i projekty, jejichž cílem nebyla přímo zaměstnanost, nebyl systematicky zjišťován vliv projektu na zaměstnanost explicitní otázkou. Nicméně byly pokládány otázky, které zjišťovaly pozitiva projektu, dopady projektu, splnění očekávání od projektu apod. Proto je v řadě případů možné identifikovat přímou či nepřímou vazbu projektu na získání zaměstnání. Přímá příčinná souvislost vyplývá především z případů, kdy na projekt navazovalo dotované pracovní místo, které se několika respondentům podařilo udržet i po uplynutí dotované doby. V jiných případech vyplývá vazba projektu na získání zaměstnání nepřímo z výpovědí o tom, že projekt řešil nejpalčivější problémy a ze skutečnosti, že v době druhé vlny šetření měl respondent místo. Dokonce i samotná příležitost bydlet s rodinou v azylovém domě byla jedním respondentem reflektována jako velmi důležitá pro možnost hledat si práci Problémy cílové skupiny Cílová skupina zaměstnanců malých a středních podniků (MSP) je z hlediska dotazovaných respondentů jedna z nejrozmanitějších. Proto i jednotlivé projekty realizované v rámci prioritní osy 1 byly velmi rozmanité a vzdělávaly zaměstnance např. v jazycích, v práci na počítači, zdokonalovaly je v tzv. softskills, tedy např. komunikačních dovednostech; dále byly realizovány kurzy na vzdělávání interních lektorů, kteří by mohli zajistit udržitelnost vzdělávacích procesů ve firmě, a někteří zaměstnanci absolvovali také technická školení, např. o materiálech, které využívají při výrobě. V důsledku rozmanitosti cílové skupiny jsou v jejím rámci rozlišovány tři podskupiny: zaměstnanci MSP v dělnických profesích, zaměstnanci MSP v kvalifikovaných profesích a zaměstnanci MSP v managementu. Pro účely této studie jsou za dělnické profese považovány pouze nekvalifikované a pomocné práce typu (stavebního) dělníka, uklízečky, prodavačky apod., které nevyžadují žádné odborné vzdělání (obyčejně je možné vykonávat je pouze se základní školou). Mezi kvalifikované profese spadají ty práce, které předpokládají určitou míru odbornosti. Do kategorie kvalifikovaných profesí řadíme osoby od kvalifikovaných řemeslníků (např. instalatéra) přes asistenty managementu až po kvalifikované v konkrétním oboru vysokoškolsky vzdělané odborníky, např. účetní. Mezi management zahrnujeme ty profese, u kterých hrají nejvýznamnější roli manažerské aktivity jako řízení, organizace a plánování. Toto dělení samozřejmě není zcela ostré, což je dáno tím, že také reálně vytvářejí existující pracovní pozice spíše nepřehlednou profesní krajinu, než že by je bylo možné snadno roztřídit do disjunktních kategorií. Specificky se projevuje blízkost mezi kvalifikovanými a manažerskými pozicemi zejména mezi mikro a malými podniky, kde je hierarchie vedení firmy velmi plochá nebo např. projektově orientována. Přesto je následující text veden snahou o rozlišování mezi těmito třemi podskupinami. Dělnické profese U osob zaměstnaných v dělnických profesích se objevují obavy ze ztráty zaměstnání, kterým dodává na váze skutečnost, že mají v mnoha případech smlouvu pouze na dobu 16

17 určitou. Smlouva na dobu neurčitou pro ně představuje o něco větší jistotu a může být považována za určitou výhodu těch, kdo ji mají, oproti těm, kdo ji nemají. S obavami z možné ztráty zaměstnání se pojí obavy o schopnost zajistit bydlení a obecně rodinu a její potřeby, což přímo souvisí s výší mzdy v této podskupině. Kvalifikované profese Ani kvalifikovaným profesím se ale nevyhýbají obavy ze ztráty zaměstnání, která je reálnou hrozbou, jak dokládá např. citát respondentky s maturitním vzděláním, která v první vlně rozhovorů působila jako asistentka v kanceláři: Nejsem spokojená, protože už jsem skoro půl roku bez práce. Živí mě přítel, ale jeho mzda není příliš velká. Snažím se brigádničit, ale brigády jsou nahodilé a jednorázové. (Respondent č. 68, rozhovor, Severozápad, ze skupiny nepodpořených) Manažerské profese Identifikované problémy osob v manažerských profesích se týkají spíše překážek osobního rozvoje, kterými jsou nedostatek času, případně peněz. Dovedu si představit, že by mne zajímalo ještě milion věcí, pošilhávám po koučovi a těhlech věcech, ale vždy mi to na něčem zkolabuje buď není čas, nebo nejsou peníze. (Respondent č. 69, rozhovor, Praha, projekt z PO 1 7 ) Nevyskytují se u nich závažnější existenční obavy spojené se zabezpečením rodiny a bydlení Dopady projektů Dopady projektu jsou hodnoceny různorodě, i když vždy spíše na pozitivní straně spektra. Někteří zaměstnanci hodnotí pozitivně dopad projektu na svůj osobní rozvoj, ale jedním dechem dodávají, že si nejsou jistí, do jaké míry dokáže jejich firma využít nabídnutou příležitost. Nemají pocit, že by ve firmě nově nabyté zkušenosti ve své práci nějak upotřebili a stali se pro firmu užitečnějšími. ( ) Asi bych to také doporučila, ale zvážit, jestli je ta firma na to připravená. Tohle byl dobrý projekt pro firmu v trošku jiném stádiu. Zvážit, jak to postavit, protože ti lidé viděli jen to, jak ten člověk v ten den na tom oddělení chybí a musí to prostě zvládnout bez něj. Z hlediska rozvoje 7 Prioritní osa projektu je u podpořených respondentů doplněna bez ohledu na to, zda si byl respondent této skutečnosti vědom (v mnoha případech nebyli respondenti schopni rozlišit ani zdroj podpory, věděli např. pouze to, že jde o projekt ). Důvodem uvedení je tedy doplnění kontextu citace pro čtenáře zprávy. 17

18 personálu je to skvělá příležitost. (Respondent č. 1, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) Získala jsem certifikát, takže moje cena zase o něco málo stoupla, takže jsem spokojená. (Respondent č. 2, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) Jiní zaměstnanci projekt oceňují a jmenují zejména zlepšení odborných PC znalostí, jazykových dovedností a softskills. Zároveň se ale často domnívají, že by se bez projektu moc nezměnilo. Pozitivum, že byl projekt hrazen a neznamenal tedy pro firmu výdaje, je někdy kaleno tím, že byl spojen s velkým množstvím administrativy a byrokracie. Tuto skutečnost reflektují jak projektoví manažeři, tak řadoví zaměstnanci, kteří se zapojili jen do dílčích aktivit projektu. Změny v harmonogramu běhu projektu pak často způsobovaly velké potíže, např. když se školení posunula na dobu prázdnin, kdy mají zaměstnanci hodně práce už s tím, že zaskakují za kolegy na dovolené. Významný dopad projektu na pracovní dráhu, na výkon práce nebo na fungování firmy vnímají zaměstnanci jen ojediněle. Kdybych se neúčastnil, tak v mém případě by se to neprojevilo nijak, jenom bych neuměl anglicky ( ) a nezdokonalil bych se v počítačích. (Respondent č. 3, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) To, co potřebujete v práci, tak si stejně musíte zjistit, prostudovat. (Respondent č. 4, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) Přes převládající pozitivní hodnocení a shodu v tom, že projekt znamenal pro účastníky obohacení, se tedy nedá říct, že by projekt vždy splnil očekávání. Ukazuje se, že absolvování kurzu bez další práce se zaměstnanci, managementem a bez podpory používání naučených znalostí a dovedností nestačí samo o sobě k výrazným zlepšením. No, ale stejně nám tu někdy komunikace vázne, i když jsme si mysleli, že se to hodně zlepší tohle je prostě těžký, držet se všech těch pouček. (Respondent č. 6, fokusní skupina, Jihozápad, projekt z PO 1) Jak už jsem říkal, s tím počítačem mi to pomohlo, ale ostatní moc nevyužívám. (Respondent č. 7, fokusní skupina, Jihozápad, projekt z PO 1) Srovnání s nepodpořenými Dělnické profese Na základě výzkumu se ukazuje, že projekty v prioritní ose 1 nejsou příliš často zaměřeny exkluzivně na osoby v dělnických profesích, pokud jako dělnické profese chápeme obecně nekvalifikovaná nebo pomocná zaměstnání. Dělnické profese jsou zahrnuty většinou jen v rámci projektů cílících na zaměstnance podniku jako na celek. Důvodem může být i nestálost těchto zaměstnanců, resp. fluktuace spojená s prací na dobu určitou nebo na 18

19 dohodu, kdy se taková investice podniku nevyplatí. Přestože výzkum není v tomto smyslu reprezentativní a neklade si za cíl zhodnotit rovnoměrnost zasažení různých profesních skupin projekty z prioritní osy 1, zdá se, že zaměstnanci v dělnických profesích jsou mnohem častěji zasahováni projekty z jiných prioritních os. 8 Respondentka s dělnickou profesí (prodavačka), která se zúčastnila projektu z prioritní osy 1 a kterou se podařilo v rámci výzkumu zasáhnout, se účastnila psychologicky laděných kurzů komunikace na pracovišti. Účast v kurzu byla povinná pro všechny zaměstnance firmy. Přestože někdy došlo v souvislosti s kurzem k přesunu směn a k zmatkům v organizaci, účast v projektu hodnotila pozitivně řešil problémy, které se reálně řeší v práci v rámci komunikace mezi lidmi. Přesto se domnívá, že by bylo vhodné zaměřit projekt ještě více prakticky. Respondentka očekávala v měsíci následujícím po rozhovoru povýšení na vedoucí nově otevírané prodejny, s čímž souvisí také to, že by měla dostat pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Nelze přesně doložit, v jakém vztahu je účast v projektu a očekávané povýšení. Pohled na skupinu nepodpořených respondentů v dělnických pozicích zachycuje převážně osoby, u kterých není primárním zájmem osobní nebo kariérní růst, ale především udržení práce a bydlení, případně splácení dluhů. V nepodpořené skupině se objevují problémy jako zadluženost, zdravotní problémy a zkušenosti s diskriminací kvůli barvě pleti při hledání zaměstnání nebo bydlení, případně nadměrné vytížení staráním se o děti, především u samoživitelek. Kvalifikované profese Jeden z nepodpořených respondentů kvalifikované profese (muž, 34 let, VŠ vzdělání) působí ve školství, kde se v současné době musí spokojit se smlouvou na dobu určitou, která mu byla v tuto chvíli prodloužena. Od prvního kola rozhovorů absolvoval seminář na téma práce s rizikovou mládeží, takže se i bez účasti v projektu financovaném z ESF dále vzdělává. Z tohoto hlediska je jeho odlišení od podpořených z ESF spíše formální, protože pro respondenty obyčejně nehraje příliš velkou roli, z jakého zdroje je projekt, do kterého se zapojují, financován. Jiná nepodpořená respondentka (25 let, SŠ s maturitou) pracovala v první vlně šetření na administrativní pozici. Smlouva na dobu určitou jí ale nebyla prodloužena, takže se v době druhé vlny šetření nacházela mezi uchazeči o zaměstnání na ÚP a procházela rekvalifikačním kurzem na mzdové účetnictví. Je možné, že pokud by se nějakého vzdělávacího projektu zúčastnila již v době své zaměstnanosti, zkrátila by se následná doba na ÚP. Další dva nepodpoření respondenti (muž a žena, oba nad 50 let) jsou se svojí současnou pozicí spokojeni a oba chtějí ve své firmě zůstat do důchodu. Oslovená respondentka na 8 V rámci tohoto výzkumu byly zkoumány ještě prioritní osy 2 a 3. 19

20 jednu stranu uvádí obavy z propouštění, protože tržby v její firmě klesaly, na druhou stranu má vyhlídku na povýšení do manažerské pozice, až současná manažerka odejde do důchodu. Oslovený respondent, kvalifikovaný řemeslník, cítí sounáležitost se svojí firmou, odejít jinam nechce. Ve firmě cítí odpovědnost za učení mladých řemeslníků, kteří podle něj nepřichází příliš dobře připraveni, a také se podílí na plánování stavebních postupů u složitějších zakázek. V obou případech je na straně zaměstnavatelů zřetelný problém s investicemi do firemního vzdělávání, resp. průběžného zvyšování kvalifikace zaměstnanců, což může ve výsledku ohrozit jejich konkurenceschopnost. Manažerské profese Pro srovnání s podpořenými manažery se nepodařilo získat žádného nepodpořeného respondenta, který by byl vhodný pro srovnání. Zaměstnanci na manažerských pozicích byli nicméně zkoumáni především formou fokusních skupin, které se zaměřují převážně na samotný projekt, takže by ani v případě uskutečnění rozhovoru s nepodpořeným respondentem na manažerské pozici nebylo srovnání pravděpodobně příliš přínosné. Celkový pohled Z celkového pohledu na nepodpořené respondenty je patrné, že hranice mezi zaměstnanci, kteří s určitou mírou zdravé kritiky posuzují, nakolik jim projekty pomáhají v osobním rozvoji, kariérním růstu a efektivnějším plnění pracovních úkolů, a těmi, kteří se spíše obávají ztráty zaměstnání, pádu na dno a další vzdělávání příliš neřeší, velmi často souvisí s přidruženými rizikovými faktory, které se nejčastěji týkají dělnických profesí. Zjištěné rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými respondenty tak nelze příliš přičítat jejich účasti či neúčasti v projektu. I v době, nebo možná především v době, kdy míra nezaměstnanosti je relativně vysoká a nabídka pracovních míst na úřadech práce je hluboko pod počtem uchazečů o zaměstnání, jsou nejvíce ohroženými skupinami Romové, mladí lidé bez praxe, starší lidé po padesátce, lidé s nízkým vzděláním a samoživitelé. Projekty musí velmi přesně reflektovat, jakých cílů chtějí dosáhnout a pro jaké cílové skupiny jsou určeny. Tato zjištění pak odpovídají závěrům u těchto dílčích cílových skupin (viz další kapitoly) Dílčí doporučení 9 Více se soustředit na implementaci a dlouhodobou udržitelnost vzdělávacích procesů a transferu informací mezi zaměstnanci než na pouhé vytržené krátkodobé kurzy. Z tohoto hlediska se nadějně tváří projekty na vzdělávání interních lektorů, nicméně je potřeba zajistit, aby na výcvik interních lektorů navazovalo jejich opravdové lektorské působení, což se zdaleka ne vždy děje. Důraz na školení všech zaměstnanců na všech úrovních firmy. 9 Všechna dílčí doporučení pro jednotlivé cílové skupiny jsou shrnuta na začátku Závěry a doporučení, ve které je s dílčími doporučeními následně dále pracováno a kde jsou formulována komplexní doporučení, která z dílčích doporučení vychází. 20

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu 3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá

Více

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost)

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost) 5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST 3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

JAK JE PLNĚN PROJEKT ESF V RÁMCI OP RZL, PROBĚHLO- LI JIŢ 6 MOTIVAČNÍCH KURZŮ A PRVNÍ SPOLEČNÁ KONFERENCE?

JAK JE PLNĚN PROJEKT ESF V RÁMCI OP RZL, PROBĚHLO- LI JIŢ 6 MOTIVAČNÍCH KURZŮ A PRVNÍ SPOLEČNÁ KONFERENCE? TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY PROJEKT OP RLZ, OPATŘENÍ 2.2 Číslo projektu CZ 4.1.03/2.2.15.1/0069 Název ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015

OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015 OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015 NÁSTROJ CLLD POSTUP IMPLEMENTACE Nástroj komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) poprvé

Více

Počítačová služba s.r.o.

Počítačová služba s.r.o. Jeden z největších národních projektů v Olomouckém kraji Dodavatel: Stupkova 413/1a, Olomouc Najdi si práci v Olomouckém kraji Termín realizace: od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 CÍLE PROJEKTU Cílem je přispět

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 Struktura prioritních os OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 ING. JITKA BEDNÁŘOVÁ Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Investiční priority 1.1 Přístup k zaměstnání pro

Více

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ PROJEKT METR (Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024) Konference

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

KADAŇ VÝCHOZÍ STAV, PRIORITY A PRVNÍ NÁVRHY OPATŘENÍ (na základě srovnání analytických a strategických dokumentů města a partnerů)

KADAŇ VÝCHOZÍ STAV, PRIORITY A PRVNÍ NÁVRHY OPATŘENÍ (na základě srovnání analytických a strategických dokumentů města a partnerů) KADAŇ VÝCHOZÍ STAV, PRIORITY A PRVNÍ NÁVRHY OPATŘENÍ (na základě srovnání analytických a strategických dokumentů města a partnerů) I. Priority (obecné, průřezové) 1.-2. Prunéřov (co s ním?) 3. Posílení

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

ZÁVĚREČNÁ MONITOROVACÍ ZPRÁVA SHRNUTÍ

ZÁVĚREČNÁ MONITOROVACÍ ZPRÁVA SHRNUTÍ Registrační číslo projektu Název projektu Název příjemce CZ.1.04/1.1.02/35.00379 Vzděláváním zaměstnanců KOBLA, spol. s r.o. ke zvýšení jejich adaptability KOBLA, spol. s.r.o. IČ 42192153 Kontaktní osoba

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené PS. - Město Nymburk má v roce 2017 zajištěné dostupné sociální

Více

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Bc. Simona Faberová;Lucie Kadlecová;Bc. Barbora Koldová; Mgr. Aneta Langrová; Mgr. Markéta Mlezivová; PhDr. Iva Poláčková Šolcová,PhD.;PhDr.

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU ÚDAJE O PROJEKTU Registrační číslo projektu Název projektu CZ.1.04/3.1.03/22.00170 Zajištění základní kvalifikace pro osobní asistenty a start dalšího profesního vzdělávání asistentů

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

Závěrečná evaluace projektu Firemní mateřská škola AV ČR

Závěrečná evaluace projektu Firemní mateřská škola AV ČR Závěrečná evaluace projektu Firemní mateřská škola AV ČR reg.č.: CZ.2.17/2.1.00/34313 Obrázek č. 1: Budova ÚMG AV ČR, Praha Krč 1 1 Září 2014 Obsah 1 Úvod... 3 2 Stručné informace o Projektu... 4 3 Jednotlivé

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor řízení pomoci z ESF (Řídící orgán OP LZZ) vyhlašuje VÝZVU k předkládání

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Příloha č. 1 Terénní šetření - evaluační otázky a podotázky EVALUACE PROJEKTU VZDĚLÁVEJTE SE PRO RŮST! PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI CZ.1.04/2.1.00/03.

Příloha č. 1 Terénní šetření - evaluační otázky a podotázky EVALUACE PROJEKTU VZDĚLÁVEJTE SE PRO RŮST! PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI CZ.1.04/2.1.00/03. Příloha č. 1 Terénní šetření - evaluační otázky a podotázky EVALUACE PROJEKTU VZDĚLÁVEJTE SE PRO RŮST! PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI CZ.1.04/2.1.00/03.00015 PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Strana 1 1.

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Návrh spolupráce na společnou realizaci projektu z ESF. Výzva č.35 Školení je šance

Návrh spolupráce na společnou realizaci projektu z ESF. Výzva č.35 Školení je šance Návrh spolupráce na společnou realizaci projektu z ESF Výzva č.35 Školení je šance Co pro vás uděláme? Fáze podání projektové žádosti: zpracujeme kompletní projektovou dokumentaci (popis cílů, školících

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zvyšování adaptability a konkurenceschopnosti společnosti Ostrapack, s.r.o. a jejich zaměstnanců formou systematického vzdělávání na základě klíčových kompetencí zaměstnanců Projekt byl financován z prostředků

Více

Výroční zpráva společnosti InHelp,o.p.s. za rok 2012

Výroční zpráva společnosti InHelp,o.p.s. za rok 2012 Výroční zpráva společnosti InHelp,o.p.s. za rok 2012 Identifikace organizace: InHelp, o.p.s. Sídlem: 5. Května 3, 289 23 Milovice IČ: 27923151 Tato zpráva zahrnuje popis činnosti společnosti InHelp, o.p.s.

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

1 OBECNÉ INFORMACE... 2 2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ... 2 3 PODMÍNKY REALIZACE PROJEKTŮ... 4 4 FINANČNÍ INFORMACE... 4 5 DALŠÍ INFORMACE...

1 OBECNÉ INFORMACE... 2 2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ... 2 3 PODMÍNKY REALIZACE PROJEKTŮ... 4 4 FINANČNÍ INFORMACE... 4 5 DALŠÍ INFORMACE... Hlavní město Praha vyhlašuje dne 31. října 2012 VÝZVU ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí pro prioritní osu 2 Podpora vstupu na trh práce Obsah výzvy 1 OBECNÉ INFORMACE...

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o.

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o. Czech Interview Protocols Scénář pro rozhovory Navreme Boheme, s.r.o. Content Scénář pro rozhovory skoordinátory a lektory programu... 3 Scénář pro rozhovory s tvůrci politik a podstatnými aktéry... 10

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Hlavní město Praha. výzvu ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí. Příloha 1. vyhlašuje dne 8.

Hlavní město Praha. výzvu ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí. Příloha 1. vyhlašuje dne 8. Příloha 1 Hlavní město Praha vyhlašuje dne 8. ledna 2008 výzvu ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí 1. Identifikace výzvy Operační program Praha Adaptabilita Prioritní

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Projektový záměr STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2

Projektový záměr STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2 STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2 PhDr. Kateřina Šímová vedoucí oddělení stáží, Fond dalšího vzdělávání Obsah Souhrnné informace o projektu Hlavní a dílčí cíle projektu Cílová skupina projektu Zdůvodnění

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

JAK FUNGUJÍ STÁŽE PRO MLADÉ ZÁJEMCE O ZAMĚSTNÁNÍ

JAK FUNGUJÍ STÁŽE PRO MLADÉ ZÁJEMCE O ZAMĚSTNÁNÍ JAK FUNGUJÍ STÁŽE PRO MLADÉ ZÁJEMCE O ZAMĚSTNÁNÍ Vědunka Kopečná (FDV) Markéta Nekolová (FDV) Martin Nekola (FSV UK) Evaluace ve světle nových příležitostí, 9. 6. 2015 1 Obecné informace o stážích pracovní

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ Verze č: 01 Datum platnosti výzvy: 31. 12. 2014 Stránka: 1 z 9 Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Název odboru/úseku

Více

1 OBECNÉ INFORMACE... 2 2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ... 2 3 PODMÍNKY REALIZACE PROJEKTŮ... 6 4 FINANČNÍ INFORMACE... 7 5 DALŠÍ INFORMACE...

1 OBECNÉ INFORMACE... 2 2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ... 2 3 PODMÍNKY REALIZACE PROJEKTŮ... 6 4 FINANČNÍ INFORMACE... 7 5 DALŠÍ INFORMACE... Hlavní město Praha vyhlašuje dne 9. září 2014 VÝZVU ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí pro prioritní osu 2 Podpora vstupu na trh práce Obsah výzvy 1 OBECNÉ INFORMACE...

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Č.j.: MSMT 7246/2015-2 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o

Více

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 zpracovala Lenka Chvátalová, leden 2013 Úvod V průběhu měsíců října a listopadu 2012 bylo provedené výběrově dotazníkové šetření mezi

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ Verze č: 01 Datum platnosti výzvy: 30. 12. 2011 Stránka: 1 z 8 Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Název odboru/úseku

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Prestiž povolání červen 2013 Technické parametry Výzkum:

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Závěrečné vyhodnocení projektu

Závěrečné vyhodnocení projektu Projekt VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ČLENSKÝCH FIREM JIHOČESKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V OBORU DOPRAVA (CZ.1.04\1.1.06\52.00113) Závěrečné vyhodnocení projektu 10. 12. 2013 České Budějovice Obsah 1 O projektu...

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Havířov Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných

Více

Název a číslo projektu. Žadatel projektu. Kontaktní osoba. Cíle projektu. Cílové skupiny

Název a číslo projektu. Žadatel projektu. Kontaktní osoba. Cíle projektu. Cílové skupiny ANOTACE PROJEKTU OP LZZ WWW.ESFCR.CZ Název a číslo projektu Zpracování ovoce a bylin ve Velké Kraši CZ.1.04/3.1.06/30.00128 Žadatel projektu VS Rychleby s.r.o. 24704971 Olivova 303/49 Praha 251 01 Kontaktní

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ konané dne 27.11.2013 na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně v rámci projektu Slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců JMK a jeho PO Přítomni:

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 %

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 % Vzdělávac vací projekty financované ESF aneb jak to vidí hodnotitel Věcné hodnocení - úkol pro hodnotitele Základní zásady o Žádosti často obsahují obecné formulace, které je možné interpretovat různě

Více

ZPŮSOB TVORBY REGIONÁLNÍCH PROJEKTŮ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI. Ing. Leopold Podmolík, jednatel a ředitel firmy

ZPŮSOB TVORBY REGIONÁLNÍCH PROJEKTŮ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI. Ing. Leopold Podmolík, jednatel a ředitel firmy ZPŮSOB TVORBY REGIONÁLNÍCH PROJEKTŮ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI Ing. Leopold Podmolík, jednatel a ředitel firmy PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POJMŮ Evropský sociální fond (ESF) Globální grant (GG) Operační program Rozvoj

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ OBLAST PODPORY 2.1 POSÍLENÍ AKTIVNÍCH POLITIK ZAMĚSTNANOSTI

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ OBLAST PODPORY 2.1 POSÍLENÍ AKTIVNÍCH POLITIK ZAMĚSTNANOSTI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ OBLAST PODPORY 2.1 POSÍLENÍ AKTIVNÍCH POLITIK ZAMĚSTNANOSTI PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec a spádová oblast Sociodemografická studie města Třinec Sociodemografická studie města Třinec

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Karel Rychtář (AZZP ČR) Ostrava, 15.9.2014 OP LZZ, CZ.1.04.5.1.01/77.00003 PPS pilotní kurz legislativa 1. Úvod 2. Osoba se zdravotním postižením

Více