ROČNÍK X ČÍSLO 4/2006 ZDARMA

Transkript

1 Partnerem čísla je společnost ROČNÍK X ČÍSLO 4/2006 ZDARMA Ministryně přivezla dobré zprávy str. 5 Jaká budoucnost čeká náš kraj? str. 6 7 Lukáš Bauer studuje HGF str. 8 Jako významný zaměstnavatel v severomoravském regionu si plně uvědomujeme, že lidské zdroje jsou to nejcennější, co firma má, a že bez kvalitních zaměstnanců nelze dělat dobrou práci. Říká ve svém úvodním slově Ing. Vladimír Bail, Ph.D., předseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE STEEL, a. s. Jak uspět na trhu práce str liga futsalu na VŠB-TUO str. 18 Výjezdní zasedání Studentské komory AS VŠB-TUO str. 19

2

3 úvodní slovo V ûenì Ëten i, mnozì z v s jistï zaznamenali, ûe akciov spoleënost VÕTKOVICE STEEL proch zela v minulèm roce velmi sloûit m privatizaënìm procesem, kter 13. Ëervence 2005 vstoupil do svè poslednì f ze. Vl da v tento den schv lila v sledky v bïrovèho ÌzenÌ na prodej VÕTKOVICE STEEL ñ poslednì ËeskÈ st tnì huti, jejìû 99procentnÌ akciov podìl na z kladnìm kapit lu vlastnila od roku 2002 spoleënost Osinek. Nov m vlastnìkem spoleënosti VÕTKOVICE STEEL, a. s., se stala skupina Evraz Group, kter v listopadu loúskèho roku odkoupila 98,96 % jejìch akciì. NejvÏtöÌ rusk v robce oceli a svïtov dvan ctka v oboru ovl d t i nejvïtöì ûelez rny v Rusku, a to NTMK v NiûnÈm Tagilu, Zapsib a NKMK na Sibi i. Evraz Group rovnïû vlastnì a provozuje d lnïv chodnì p Ìstav Nachodka, jeden z nejv znamnïjöìch rusk ch exportnìch termin l. OdbornÌci navìc oceúujì sobïstaënost tèto firmy a vertik lnì integraci. Evraz Group totiû vedle ûelez ren disponuje zdroji ûeleznè rudy a uhlì, v koncernu jsou i firmy dopravnì a energetickè. SpoleËnost VÕTKOVICE STEEL pat Ì v souëasnè dobï mezi nejv znamnïjöì evropskè v robce oceli a ocelov ch v robk, a to tlust ch plech, profil, ötïtovnic a tvarov ch v palk z tlust ch plech. Firma si udrûela pozici jednè z nejv znamnïjöìch hutì v»eskè republice a vypracovala se na firmu, kter je schopna obst t v silnèm konkurenënìm prost edì a posilovat svè postavenì. Po letech pauzy se tato v znamn huù vr tila takè ke sponzorstvì akademick ch program a zkè spolupr ci s vysok mi ökolami, p edevöìm s VäB-TU Ostrava. StudentskÈ brig dy, st ûe a praxe, exkurze pro usnadnïnì volby specializace, Ëi p Ìmo pomoc p i zad nì i eöenì diplomov ch pracì a poskytov nì informacì pro jejich zpracov nì ñ to je jen Ë st strategickè person lnì politiky spoleënosti VÕTKOVICE STEEL. Akademick Ëinnost VÕTKOVICE STEEL smï uje p edevöìm k povzbuzenì motivace, prohlubov nì znalostì student st ednìch i vysok ch ökol v oblasti hutnictvì a rozöì enì povïdomì o firmï. KonkrÈtnÏ absolvent m vysok ch ökol nabìzìme tzv. jednoroënì adaptaënì proces v novï z ÌzenÈm ÑSt edisku p Ìpravyì. V pr bïhu jednoho roku zìskajì absolventi nejen teoretickè, ale p edevöìm praktickè zkuöenosti z oboru, podrobnï se sezn mì s chodem firmy i se vöemi odborn mi Ëinnostmi jednotliv ch tvar. CÌlem je adaptovat absolventa a komplexnï p ipravit na pr ci v tèto prosperujìcì hutnì spoleënosti. KaûdoroËnÏ navìc umoûnìme p ibliûnï stovce vybran ch student absolvov nì bezplatn ch odborn ch praxì, st ûì i brig d v naöich provozech, coû je oboustrannï jednoznaënï prospïönè. V znam spolupr ce ökol s velk mi technologick mi firmami se st v fenomènem, kter na jednè stranï p in öì v hody student m, kte Ì zìsk vajì kontakt s praxì. Na stranï druhè si firmy vychov vajì potenci lnì zamïstnance s vysok mi odborn mi znalostmi. I my hled me talentovanè osobnosti, kterè z roveú musejì umït pracovat v t mu. Jako v znamn zamïstnavatel v severomoravskèm regionu si plnï uvïdomujeme, ûe lidskè zdroje jsou to nejcennïjöì, co firma m, a ûe bez kvalitnìch zamïstnanc nelze dïlat dobrou pr ci. Ing. VladimÌr Bail, Ph.D. p edseda p edstavenstva a gener lnì editel VÕTKOVICE STEEL, a. s. AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Doc. Ing. Ji Ì Loö k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) Ostrava-Poruba tel./fax: icentrum@centrum.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C Ostrava-Poruba tel.: Distribuce: vlastnì N klad: kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: Toto ËÌslo vyölo: ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN AKADEMIK 4/2006 3

4 Akademické Mistrovství ČR v ledním hokeji Slaný, Letošní ročník byl zároveň jako memoriál Jana Eysselta, bývalého reprezentanta, hráče Sparty a v minulých ročnících trenéra FTVS Praha, který zemřel po těžké nemoci krátce před turnajem. Hrálo se ve 3 skupinách: Čechy, Praha, Morava. Do z vïreënè Ë sti play off postoupilo 8 nejlepöìch t m. V naöì skupinï jsme prohr li jedin z pas s MU Brno. Po 2 sporn ch vylouëenìch neudrûeli hr Ëi svè emoce na uzdï a byli vyluëov ni za protesty. Dokonce to nevydrûel m j asistent L Ôa Bˆhm (kter vykonal obrovsk kus pr ce na st ÌdaËce) a taky dostal 2 minuty. Tato prohra n s vöak pou- Ëila, v öatnï jsme si vöechno vy Ìkali a myslìm, ûe n s to zocelilo psychicky. Postoupili jsme jako druzì z moravskè skupiny a utkali jsme se s nejvïtöìm favoritem FTVS Praha. Praû ci byli v bornì, ale naöi hr Ëi do toho öli srdcem. Rychle jsme vedli 2:0 a pak disciplinovanï br nili modrou. VynikajÌcÌ hr Ëi FTVS srovnali na 2:2, ale pak p iöel rozhodujìcì okamûik. Petr Pfeiler si vöiml p i vhazov nì v toënè t etinï öpatnèho postavenì brank e a skûroval p Ìmo z buly. Trochu n s v semifin le potr pili hr Ëi z Z»U PlzeÚ, ale dali jsme jim 5 gûl a postoupili do fin le. Znovu jsme se potkali s MU Brno (stejnï jako v roce 2004). MÏli jsme jim co vracet. Povedlo se n m hr Ëe vyburcovat a p esvïdëit, ûe jedinï disciplinovan hra bez chyb a bez vyluëov nì povede k titulu. Bylo to ûasnè drama. V norm lnì Ëase 0:0, po prodlouûenì po d 0:0 a na adu p iölo trestnè st ÌlenÌ. MyslÌm, ûe brank i jsou trochu ve v hodï (led uû byl hodnï öpatn ). Kdyû ve ËtvrtÈm kole n jezd dal Petr JaneËka gûl, uû jsem vï il, ûe n ö gûlman Duöan äafr nek brnïnskèho toënìka vychyt. Takov v buch radosti a nadöenì jsem jeötï v ûivotï nezaûil. MyslÌm, ûe oslav na ledï jsme si uûili nejvìc. SouËasn t m jsme sestavovali v pr bïhu 3 let. Z klad t mu je z loúskèho roku. Letos p iöli studovat na naöi univerzitu t i posily: Duöan äafr nek (brank ), Luk ö Zientek (obr nce), oba z HavÌ ova, Petr JaneËka ( toënìk ze Sarezy). Velk m a p Ìjemn m p ekvapenìm byl v kon Jardy ätorka, kter uû 3 roky nehraje z vodnï hokej, ale svou technikou a rychlostì nadïlal soupe m hodnï problèm. Obrovskou z sluhu na vìtïzstvì mïl kapit n t mu Michal Holuöa, kter nechal na ledï duöi a vyburcoval ostatnì k maxim lnìmu v konu. P i volbï kapit na jsme dlouho v hali mezi nïkolika hr Ëi a zd se, ûe jsme mïli öùastnou ruku. V prvnìm roënìku jsme mïli k vìtïzstvì kousek, ale MU Brno byla o ten kousek lepöì. Vloni se n m nepoda ilo vytvo it v t mu tu spr vnou bojovnou atmosfèru a Sestava VäB-TU Ostrava Brank i: Duöan äafr nek EKF 1. Jan Blucha FBI 3. Obr nci: Jan Dresler EKF 1. Luk ö Zientek EKF 1. Luk ö Grussmann EKF 2. Jan Schreier EKF 3. Tom ö SkoËovsk FS 4. Pavel Slowik HGF 2. Ji Ì Hus rik FAST 1. DRS Adam Kaötovsk FAST 4. LudÏk Pokorn EKF 3. toënìci: Michal Holuöa EKF 1. Petr JaneËka EKF 1. Jaroslav ätorek FMMI 3. Tom ö MÏch EKF 1. Jan Weiss EKF 1. Michal Kukol EKF 3. David VaötÌk FEI 3. Petr Pfeiler FS 3. Ladislav Opravil FBI 3. Petr Bravenec EKF 2. Oskar VelËek EKF 4. RealizaËnÌ t m: ZdenÏk Br zdil ñ trenèr VladimÌr Bˆhm ñ asistent trenèra Eduard Kova Ìk ñ manaûer prohr li jsme s vynikajìcì FTVS Praha vedenou Honzou Eysseltem a pak uû nebyla tak siln motivace v boji o 3. mìsto. Letos rozhodla obrovsk v le po vìtïzstvì a disciplinovan hra vöech hr Ë. MÏli jsme v bornou 4. pïtku a vynikajìcìho druhèho gûlmana Honzu Bluchu, takûe jsme mohli v lehëìch z pasech öet it sìly 1. formace (Dresler, Zientek, JaneËka, Holuöa, ätorek). P Ìprava probìhala pr bïûnï v klubech. NÏkte Ì hr Ëi chodili trènovat od nora do hodin tïlesnè v chovy (2x t dnï m me hokej na Sareze), ostatnì se p idali bïhem b ezna po skonëenì soutïûì. Hr li jsme 3 p ÌpravnÈ z pasy s Ostravskou univerzitou. HodnÏ n m pom hal manaûer t mu Ing. Eduard Kova Ìk, kter zajiöùoval sponzory, dresy, iontovè a energetickè n poje pro turnaj, prostï se postaral o materi lnì podporu t mu. Na VäB-TUO je o hokej velk z jem. Spousta student chodì hr t hokej v r mci tïlesnè v chovy, ale jen ti nejlepöì mohou reprezentovat naöi ökolu. O vysokè rovni naöich hr Ë svïdëì i to, ûe osm hokejist bylo vybr no do öiröì akademickè reprezentace»eskè republiky pro ZimnÌ univerzi - du, kter bude v lednu 2007 v TurÌnÏ. Na z vïr bych chtïl podïkovat vedoucìmu KTVS PaedDr. Aleöi Hrabovi za velkou podporu naöeho t mu a hlavnï vedenì VäB-TU Ostrava za celkovou podporu sportu a tïlesnè v chovy na naöì ökole, neboù takovè podmìnky pro provozov nì sportu nem û dnè vysok ökola v»r. ZdenÏk Br zdil TrenÈr hokejist VäB-TUO Foto: archìv 4 AKADEMIK 4/2006

5 Ministryně přivezla dobré zprávy S prvním jarním sluníčkem zavítala na naši univerzitu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková. Společně s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR PhDr. Lubomírem Zaorálkem během své návštěvy Moravskoslezského kraje navštívili dne 19. dubna 2006 i další vysoké školy v regionu Ostravskou univerzitu a Slezskou univerzitu v Opavě. CÌlem n vötïvy na VäB-TUO bylo setk nì se studenty a pedagogy univerzity, kterè probïhlo v posluch rnï C1 v are lu univerzity v OstravÏ-PorubÏ. Na vod vystoupila panì ministrynï s p Ìzniv mi informacemi, kterè se t kaly investiënì v stavby naöì ökoly. P ed dokonëenìm je nov aula, byly p idïleny finanënì prost edky na laborato e CPIT, finance se naöly takè na dostavbu Fakulty stavebnì. Vysoce pozitivnì zpr va zaznïla i pro pedagogy a studenty Fakulty elektrotechniky a informatiky, neboù panì ministrynï zmìnila schv lenì finanënìch zdroj na projekt v stavby novè budovy tèto fakulty. HlavnÌm tèmatem n sledujìcì besedy byl v znam rozvoje vysokèho ökolstvì pro Moravskoslezsk kraj. P edseda PhDr. Zaor lek p ednesl naöim student m takè novè zajìmavè moûnosti, kterè do budoucna nabìzì oëek vanè p edsednictvì»eskè republiky v EvropskÈ unii, jeû by mïlo zaëìt v prvnì polovinï roku Beseda by vöak mïla b t dialogem, proto se studenti mohli obou vz cn ch host zeptat na cokoli, co je zajìm. Mezi dotazy tak zaznïl nap. problèm odchodu mlad ch lidì z MoravskoslezskÈho kraje, placenì ökolnèho na Ëesk ch vysok ch ökol ch Ëi dotaz na p ebujelou byrokracii nejen v org - nech EU ale takè p i zpracov v nì projekt pro zìsk nì finanënìch prost edk na vïdu a v zkum. D leûit m z vïrem n vötïvy obou host byl p Ìslib podpory dalöìho rozvoje naöì Alma Mater. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka VäB-TUO AKADEMIK 4/2006 5

6 Jaká budoucnost čeká náš kraj? Zajímavé ústřední téma Region v poločase nesly odborné referáty vystupujících na stejnojmenné konferenci uspořádané na naší univerzitě. Konference, jìû se z Ëastnila ada osobnostì, mj. ËlenovÈ vl dy, poslanci, p edstavitelè ady v znamn ch firem z regionu a samoz ejmï pedagogovè a studenti naöì ökoly byla zamï ena na minulost, souëasnost a budoucnost transformace MoravskoslezskÈho kraje, tak nastìnila mnoho zajìmav ch tèmat k diskusi. Jak uvedl p edseda PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R PhDr. LubomÌr Zaor lek, pod jehoû z ötitou se konference konala: ÑN zvem Region v poloëase lze popsat ukonëenì prvnì f ze restrukturalizace, kter probïhla v odvïtvì tzv. tïûkèho pr myslu. Byla n roën, ale poda ilo se ji zvl dnout bez velk ch soci lnìch ot es a daleko lèpe neû v nïkter ch jin ch zemìch...ì TÈmatem konference vöak nebylo pouze zhodnocenì uplynul ch 15 let transformace, ale takè moûn budoucì v voj naöeho regionu. P i jeho prognûz ch se nejen politici, ale takè vystupujìcì p edstavitelè firem, mìstnì samospr vy, univerzit Ëi Hospod skè komory»r shodli, ûe se jak»eskè republice, tak naöemu regionu da Ì dob e rozvìjet, p iëemû nejvïtöì devìzou kraje do budoucna budou vzdïlanì lidè a jejich schopnosti, s ËÌmû zce souvisì i nutnè zv öenì investic plynoucìch do ökolstvì, vïdy, v zkumu a nov ch technologiì. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov a Josef Pol k Program konference Region v poloëase Zah jenì konference prof. Ing. Ivo JanÌk, CSc. vedoucì Katedry ekonomiky a managementu v metalurgii FMMI 1. blok odborn ch p edn öek PhDr. LubomÌr Zaor lek p edseda PS Parlamentu»R ÑRegion v poloëaseì doc. Ing. Ji Ì Havel, CSc. mìstop edseda vl dy»r pro ekonomiku ÑKlÌË k spïchu»eskè republikyì prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. rektor VäB-TUO Ñ loha VäB-TU Ostrava v procesu restrukturalizace moravskoslezskèho pr myslovèho regionuì PaedDr. Tom ö Bouda vedoucì Odboru ökolstvì, ml deûe a sportu KrajskÈho adu MoravskoslezskÈho kraje ÑV voj struktury st ednìho ökolstvì v MoravskoslezskÈm krajiì Ing. Petr Kajnar n mïstek prim tora mïsta Ostravy pro investice ÑP ÌmÈ zahraniënì investice v MoravskoslezskÈm krajiì Diskuse 2. blok odborn ch p edn öek Ing. Pavel Bartoö p edseda KrajskÈ hospod skè komory ÑRestrukturalizace v kraji z pohledu KHKì Ing. Radim Tab öek OKD ñ editel pro revitalizaci ÑProces restrukturalizace v OKD a.s.ì Ing. Gregor M nstermann gener lnì editel Mittal Steel Ostrava ÑV voj nov ch v robk ñ cesta k trvalè prosperitï podnikuì Ing. Boguslaw Heczko person lnì editel T ineckè ûelez rny ÑPot eby souëasnèho hospod stvì, perspektivy podnik, spolupr ce podnik a ökolyì Ing. VladimÌr Bail, Ph.D. gener lnì editel VÕTKOVICE STEEL ÑPot eby pr myslu ve vzdïl v nì pro rozvoj regionuì V clav äpirhanzl editel divize OKIN OUTSOURCING ÑVytv enì kompetenënìch center s evropskou p sobnostìì doc. Ing. Petr Wolf, CSc. vl dnì zmocnïnec pro MSK ÑRozvoj MoravskoslezskÈho kraje oëima vl dnìho zmocnïnceì Diskuse 6 AKADEMIK 4/2006

7 AKADEMIK 4/2006 7

8 Stříbrný olympionik z Turína Lukáš Bauer studuje HGF Na konci března přijel do Ostravy navštívit naši školu úspěšný olympionik z Turína lyžař Lukáš Bauer. Zatímco jindy sem jezdí zcela inkognito a s hlavou plnou skript, k nám zavítal na osobní pozvání rektora VŠB-TUO prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a děkana Hornicko-geologické fakulty prof. Ing. Vladimíra Slivky, CSc. ÑNikdo z kantor mi ale jenom proto, ûe jsem Bauer, nic nedaruje. Naopak, m m tu sm lu, ûe na zkouök ch b v m vïtöinou s m, takûe mi spoluû ci nemohou napovìdat, nem m ani od koho opisovat (ne ûe P ijel si totiû pro svoji prvnì Ñakademickouì zlatou medaili. Tu vöak z rukou rektora nedostal za û dn konkrètnì z vod, n brû jako podïkov nì za reprezentaci ökoly a dosaûenè sportovnì i studijnì v sledky. Luk ö Bauer je totiû studentem Hornicko-geologickÈ fakulty a uû druh m rokem se vïnuje oboru Ekonomika, management a informatika v oblasti ve ejnè zpr vy, kter HGF vyuëuje ve svèm detaöovanèm pracoviöti v MostÏ. Proto mezi gratulanty nechybïl ani dïkan fakulty ñ prof. Slivka, kter Ñstudentoviì Bauerovi p edal mimo dnè stipendium ve v öi 10 tisìc korun. P estoûe to Luk ö Bauer nem z domova v BoûÌm Daru do ökoly daleko, s m p iznal, ûe skloubit studium s vrcholov m sportem a navìc jeötï s rodinou je nïkdy ËasovÏ velmi n roënè. HlavnÏ pak doh nït zkouöky ze zimnìho semestru v letnìm. ÑDokonce i do TurÌna jsem si s sebou vzal skripta a uëebnice ke statistice a informaënìm systèm m, protoûe na mï t i dny po p Ìjezdu z olympi dy Ëekala zkouöka pr vï ze statistiky. PÌsemnou Ë st jsem sice zvl dl v pohodï, ale ta stnì byla troöku horöì. No, nakonec jsem dostal dvojku. Jsem prostï norm lnì pr mïrn studentì, uvedl s smïvem sobï vlastnìm. Do Ostravy ale p eci jenom nïkdy jezdì. To kdyû t eba v dnèm termìnu nestihne zkouöky v MostÏ. STRU»N PROFIL LUK äe BAUERA: Narodil se 18. srpna 1977 v OstrovÏ nad Oh Ì, nynì bydlì s manûelkou Kate inou a synem Maty öem v BoûÌm Daru. Na lyûe se postavil poprvè ve dvou letech, v osmè t ÌdÏ ho objevil Miroslav Petr sek, s nìmû trènuje dodnes. Vystudoval st ednì pr myslovou ökolu a nynì druh m rokem studuje na Hornicko-geologickÈ fakultï VysokÈ ökole b ÚskÈ-TechnickÈ univerzity Ostrava obor Ekonomika, management a informatika v oblasti ve ejnè spr vy v detaöovanèm pracoviöti HGF VäB-TUO v MostÏ. NejvÏtöÌ spïchy: na MS junior na 30 km na OH na 30 km volnï 2002/03 5. ve SvÏtovÈm poh ru a vìtïz t Ì z vod na MS na 15 km volnï na OH 2006 na 15 km klasicky bych se obëas po oëku ke kolegovi nepodìval) a pedagogovè tìm p dem na mï majì vìce Ëasu a mohou se mi stoprocentnï vïnovat. O û dnè protekci se proto ned hovo it, ale o û dnou protekci ani nestojìmì. Na Ëastou ot zku, proë si vybral zrovna obor na HGF, Luk ö Bauer odpovïdïl: ÑEMIOS se dot k mnoha lidsk ch ËinnostÌ a obor. Nap Ìklad ekonomiky, psychologie, z klad pr va, v poëetnì techniky a informatiky, cizìch jazyk a dalöìch, kterè n slednï mohu vyuûìt v praxi. DalöÌm d vodem byla skuteënost, ûe mi HGF vytvo- ila s ohledem na mou sportovnì karièru vhodnè studijnì podmìnky (pozn.: individu lnì studijnì pl n) a koneënï, z BoûÌho Daru to m m do Mostu kousekì. V r mci odpolednì neform lnì besedy a autogrami dy se studenty a zamïstnanci VysokÈ ökoly b ÚskÈ-TechnickÈ univerzity Ostrava se Luk ö Bauer taky p iznal, ûe u sportovc neuzn v a naprosto odsuzuje dopingovè l tky. P esto on s m je na jednom Ñdopinguì p Ìmo z visl a jeho spoluû ci to o nïm vïdì. Proto od nich dostal velk olympijsk dort. Ivo»elechovsk Asistent dïkana HGF pro vnïjöì vztahy 8 AKADEMIK 4/2006

9 Trošku jiný pohled na systém adresných sociálních dávek Oceněná práce dokazuje, že v České republice existuje i více než 72% dodatečné zdanění! Jednou z laure tek letoönì mezin rodnì studentskè soutïûe v oboru ve ejn ch financì na VysokÈ ökole ekonomickè v Praze (konanè ) se stala posluchaëka 5. roënìku EkonomickÈ fakulty VäB-TUO Marie Ot halìkov. V sledky jejì soutïûnì pr - ce ÑZmÏna daúovèho zatìûenì rodiny p i vz - jemnè interakci soci lnìch d vek a v öe mzdyì jsou mnohdy alarmujìcì. PosluchaËka si za p edmït svèho zkoum - nì vybrala pïtiëlennou rodinu se t emi dïtmi, kter pobìr soci lnì d vky. D vod v bïru je z ejm : p edevöìm u rodin s vyööìm poëtem dïtì se p edpokl d p i niûöìch p Ìjmech rodië moûnost nedostateënèho finanënìho z zemì, kterè b v zp sobeno zv öen mi v daji na osobnì pot eby vïtöìho poëtu nezaopat en ch dïtì. Anal za jen jedinèho typu dom cnosti si vöak v praktick ch v poëtech vyû dala testov nì mnoha kombinacì ñ adresnè d vky se poskytujì jednak v z vislosti na dosaûenèm ûivotnìm minimu (I. varianta p edstavuje 1,1 n sobek ûivotnìho minima, II. varianta 1,3 n sobek a III. varianta 1,6 n sobek ûivotnìho minima), jednak podle vïku dïtì (do 6 let, 6-10 let, let a let, tj. p i t ech dïtech 17 r zn ch kombinacì). Autorka shodnï nahlìûela na p Ìjem ze soci lnìch d vek a p Ìjem zìskan ze zdanïnè mzdy, coû ji umoûnilo porovnat ÑËist ì p Ìr stek penïûnìch prost edk dom cnosti v situaci, kdy rodina v d sledk svè aktivity (a tìm docìlenì vyööìch vlastnìch p Ìjm ) o Ë st transfer p ijde. V sledky zìskanè pomocì vöeobecnï dostupnèho programu Excel jsou ilustrov ny alespoú jednìm obr zkem. Ten ukazuje, ûe pokud se dom cnost v roce 2006 dostane na vyööì roveú ûivotnìho minima tìm, ûe ztr cì Ë st soci lnìch d vek, z stane ji z tohoto dodateënèho p Ìjmu mènï neû 42 procent. Tento z vïr platì pro vöech 17 kombinacì st Ì dïtì (Ñaaaì znamen t i dïti ve vïku do 6 let, Ñdddì t i dïti ve vïku let). Pr vï u pïtiëlennè rodiny s dïtmi ve vïku 15 aû 26 let je v letoönìm roce dosaûeno nejvyööìho procentu lnìho zdanïnì dodateën ch p Ìjm v p ÌpadÏ, ûe se jejich ËistÈ p Ìjmy zv öì z 1,1 n sobku ûivotnìho minima na 1,3 n sobek. Pokud se uvedenè rodinï zv öì hrubè mïsìënì p Ìjmy o Ë stku korun, dojde k n r stu jejich Ëist ch p Ìjm o pouh ch KË. Tato Ë stka p edstavuje 27,95 % dodateën ch p Ìjm, tedy vìce neû 72 procentnì ÑzdanÏnÌì! O motivaci k pracovnìmu silì asi net eba ps tö Tato vysok hodnota jeötï d le vynikne ve srovn nì s poplatnìkem, kter se nach zì v nejvyööìm daúovèm p smu (32%) a kter ze svè dodateënè novï zìskanè stokoruny zaplatì (po zapoëtenì povinnèho pojistnèho) daú Ñjenì ve v öi 40,50 KË. Je z ejmè, ûe novelizovan systèm soci lnìch d vek by mïl reagovat i na tyto skuteënosti. Doc. Ing. Jan äirok, CSc. Katedra ve ejnè ekonomiky EkF Obr. ProcentnÌ zdanïnì rozdìlu hrub ch a Ëist ch p Ìjm rodiny v roce 2006 Pramen: Ot halìkov Setkání s bývalými pedagogy HGF Mezi tradiční jarní akce Hornicko-geologické fakulty patří každoroční setkání s bývalými kolegy pedagogy. V r mci toho letoönìho se od dïkana prof. Ing. VladimÌra Slivky, CSc. mimo jinè dozvïdïli, jakè person lnì zmïny ve vedenì HGF nastaly od 1. nora, co fakultu Ëek v nadch zejìcìm akademickèm roce a rovnïû aktu lnì informace o st vajìcìch i nov ch studijnìch oborech. P telsk setk nì p i troöe dobrèho vìna a s mal m obëerstvenìm vedenì fakulty pravidelnï po d od roku 2000 p i p Ìleûitosti dnes jiû historickèho Dne uëitel. Nejsou ale jedinou formou generaënì v mïny zkuöenostì. HGF se sv mi kolegy na zaslouûenèm odpoëinku i nad le spolupracuje a jejich poznatk vyuûìv nejenom ve v uce. B valì pedagogovè jsou rovnïû aktivnì v r mci posudkov ch ËinnostÌ, jsou zv ni do st tnicov ch komisì a jako odbornìci v danèm oboru s dlouholetou praxì zce spolupracujì na grantov ch programech. Ivo»elechovsk Asistent dïkana HGF pro vnïjöì vztahy Foto: Ing. Otakar Vavruöka AKADEMIK 4/2006 9

10 Exkurze do společnosti BOSCH Diesel s. r. o. Jihlava Dne jsme se zúčastnili již druhým rokem celodenní exkurze do jednoho ze tří jihlavských výrobních závodů společnosti BOSCH Diesel Závodu III. Pávov. Exkurze byla nabídnuta INFOCENTRU VŠB-TUO na základě aktivní účasti a spokojenosti společnosti s úspěchem personalistické akce Symbióza. SpoleËnost BOSCH byla zaloûena Robertem Boschem v roce 1886 ve Stuttgartu v NÏmecku. V dneönì dobï zamïstn v p es zamïstnanc ve 260 z vodech po celèm svïtï. V naöì republice se nach zejì t i v robnì z vody Bosch a to v JihlavÏ Bosch Diesel, v»esk ch BudÏjovicÌch Robert Bosch a v BrnÏ Bosch Rexroth. Z Ostravy jsme vyjeli r no v 7:30 od VäB- TUO a zhruba za t i hodiny jsme dorazili do z vodu III. BOSCH Diesel v JihlavÏ. Po p Ìjezdu se n s ujal Ing. Michal Navr til, kde po kr tkèm obëerstvenì jsme byli sezn meni s v vojem firmy, jejìm souëasn m postavenìm na n rodnìm i mezin rodnìm trhu a s jejìmi pl ny budoucìho rozvoje. N sledovala p edn öka, kde odbornì pracovnìci p edstavili ËastnÌk m stïûejnì v robky z vodu a to nejen formou prezentace, ale i hmotn mi modely v robk. Po vydatnèm obïdï probïhla prohlìdka v robnìho provozu za odbornèho v kladu za- Studentská jarní slavnost Majáles 2006 Každý majáles je nejen studentský svátek, oslava krás studentského života, setkání studentů, ale také prezentace studentských dovedností. Maj les VäB-TUO je nejv znamnïjöì a nejd leûitïjöì z bavnou studentskou ud lostì roku, kter m jiû dlouholetou tradici. RoËnÌk letoönìho veselì p ipadl na st edu Samotn Maj les po mnoha hodin ch p Ìprav zaëìn pr vodem masek, kejklì, ûonglè, hudebnìk a vöech p Ìznivc, kte Ì se chtïjì na chvìli odv zat a vr tit do dïtsk ch let. Vöechny tyto masky se seöly dopoledne po p l jeden ctè u kruhovèho objezdu na HlavnÌ t ÌdÏ v PorubÏ, odkud kaûdoroënï vych zì maj lesov pr vod smïrem k are lu kolejì VäB-TUO. V Ëele pr vodu jely koë ry taûenè koúsk m sp eûenìm, v nichû sedïli nov kr l Maj lesu doc. Ing. Ji Ì Cienciala, CSc. (p edseda p edstavenstva a gener lnì editel T ineck ch ûelez ren) spoleënï s rektorem VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom öem»erm kem, CSc. a takè odstupujìcì kr l loúskèho Maj lesu 2005 prof. Ing. Ivo Vondr k, CSc. (dïkan FEI VäB-TUO) spoleënï s p edsedkynì StudentskÈ komory akademickèho sen tu VäB-TUO Ing. et Ing. Mgr. Janou Nov kovou. Pr vod v doprovodu dvou formacì maûoretek a dechovè kapely dorazil do are lu kolejì v mïstnanc s pouûitìm bezdr tovèho komunikaënìho za ÌzenÌ headsetu. Naöi pr vodci n s sezn mili s v robnìmi stroji a postupy, kterè jsou aplikov ny p i v robï. Na z vïr exkurze byli vöichni informov ni o moûnostech vöestrannèho uplatnïnì absolvent, o moûnostech eöenì tèmat diplomov ch pracì, zìsk nì odbornè praxe, brig d a v neposlednì adï takè s poûadavky na novè uchazeëe o zamïstn nì a v hodami, kterè spoleënost sv m zamïstnanc m poskytuje. OstravÏ -PorubÏ kolem poledne, kde potè na pûdiu vystoupili ËestnÌ hostè v Ëele s rektorem VäB-TUO prof. Ing. Tom öem»erm kem, CSc. Vl du nad stavem studentsk m pro n - sledujìcì rok p evzal doc. Ing. Ji Ì Cienciala, CSc. ñ p edseda p edstavenstva a gener lnì editel T ineck ch ûelez ren, a.s., kter pronesl eë ke sv m poddan m (student m). Po slavnostnì korunovaci doölo k vyhl öenì nejlepöì masky Maj lesu VäB-TUO pro rok Porota sloûen ze z stupc StudentskÈ komory AS VäB-TUO mïla i tentokr t nelehk kol, neboù rok od roku jsou masky zda ilejöì, propracovanïjöì a velmi origin lnì. Bylo rozhodnuto, ûe nejlepöì maskou se stali Shrek a Fiona, kte Ì p evzali z rukou vedoucì ostravskè poboëky GTS International Silvie Karky hlavnì cenu. Tou byla zp teënì jìzdenka do Lond na vëetnï ubytov nì na dvï noci. SkuteËnÈ maj lesovè oslavy vypukly odpolednìm programem, kter odstartovala kapela T.U.T., na nìû nav zala seskupenì ArÈna a skupina äajtar. ProklamovanÈ kr snè poëasì se dostavilo jiû od r na, stejnï jako obrovskè mnoûstvì p Ìznivc studentsk ch oslav. Proto tuto atmosfèru blìûìcìho se lèta podtrhovaly chytlavè melodie a rytmy kapel SvÈ n zory na pr bïh celè akce sdïlili studenti, kte Ì se exkurze z Ëastnili: ÑSpoleËnost BOSCH je velmi zajìmav pro uplatnïnì v oboru strojìrenskè technologie. MÏl jsem z jem o pr ci v tèto spoleënosti a proto jsem se z Ëastnil tèto exkurze. Prezentace firmy mï utvrdila v rozhodnutì usilovat pr vï zde o zìsk nì zamïstn nì nejen kv li nabìzenèmu platovèmu ohodnocenì, ale i prestiûi firmy.ì Petr Navr til, 5. roënìk FS ñ obor StrojÌrensk technologie ÑNa exkurzi bylo vidït, ûe pro firmu BOSCH pat Ì k jejìm priorit m pèëe o vzdïl v nì a spokojenost zamïstnanc. Nap Ìklad hradì r znè vzdïl vacì a jazykovè programy, navìc se snaûì zlepöovat sv m zamïstnanc m jejich pracovnì prost edì apod.ì V clav Houba, 4. roënìk FS ñ obor StrojÌrensk technologie Z ohlas student je patrnè, ûe zhodnotili exkurzi pozitivnï jak po str nce odbornè, tak organizaënì. Z vïrem nezb v neû podïkovat pracovnìk m firmy BOSCH Diesel, kte- Ì se zaslouûili o bezproblèmov pr bïh akce a tïöit se na dalöì moûnou spolupr ci. Text: Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov kov P edsedkynï SK AS VäB-TUO Foto: Ji Ì Petr jako KuliËky ötïstì, spïch, Gaia Mesiah, kterè rozh baly vöechny p ÌtomnÈ. Legend rnì Beatles n m p ipomnïla skupina The Backwards, vìtïzovè mezin rodnìho Beatlefestu 2003 v New York City. Pauzy mezi jednotliv mi kapelami prolìnaly r znè soutïûe, jako nap Ìklad PivnÌ ötafeta a PivnÌ bïh. ObÏ tato z polenì vyhr l favorizovan t m, kter si Ìk Muöket i. V herci soutïûì, stejnï jako kaûd maska v pr vodu, zìskali n poj zdarma. HvÏzdou veëera se stala hudebnì skupina Ready Kirken, spoleënï se slovenskou kapelou Polemic. N ö maj lesovï, kulturnï a spoleëensky n roën den uzav ela skupina Wohnout. Na parkoviöti mezi VÏdeckotechnologick m parkem a kolejemi se opït seölo nïkolik tisìc student, aby si m jovou veselici uûili po svèm. Oproti loúskèmu roku bylo letos p ekr snè poëasì. Hojn Ëast student opït dok zala oblìbenost tèto akce, kter se uskuteënila dìky v znamnè podpo e VäB-TUO, KolejÌ a menz VäB-TU Ostrava a sponzor akce. DÌk pat Ì zejmèna panu rektoru prof. Ing. Tom öi»erm kovi, CSc., celèmu vedenì KolejÌ a menz a t mu technik pod vedenìm panì GavendovÈ. Vöem, kte Ì n m pomohli a tìm umoûnili kon nì Maj lesu, velmi dïkujeme. Veronika VonöÌkov Viceprezident pro finanënì z leûitosti SUS 10 AKADEMIK 4/2006

11 AKADEMIK 4/

12 Ministr financí rokoval s mladými ekonomy Dne 16. března 2006 proběhla na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava odborná přednáška 1. místopředsedy vlády a ministra financí Mgr. Bohuslava Sobotky na téma Veřejné finance a daňová legislativa. Posluchačům, kteří zaplnili do posledního místa přednáškovou aulu a mnozí dokonce museli stát (viz přiložená fotografie), přednášel o fiskální stabilizaci ČR. Studentům předal své praktické zkušenosti získané při realizaci hospodářské politiky v uplynulých 4 letech. Z jemce o toto tèma sezn mil p edevöìm s konvergenënìm programem, kter se zaëal v»r uplatúovat od roku Doposud m tento program pro»r pozitivnì vliv ñ nìzk inflace, 6 % r st HDP za loúsk rok, klesajìcì nezamïstnanost. Mgr. Bohuslav Sobotka ale neopomnïl ani rizika fisk lnì konsolidace. Ta se projevujì p edevöìm na trhu pr ce v jeho kvalifikaënì struktu e, d le existuje barièra nejistoty a posilov nì kurzu ËeskÈ koruny. PoslednÌ hrozbou je, ûe by vl da nemusela udrûet tempo a smïr fisk lnì konsolidace»r. PotÈ dal ministr prostor ot zk m, Ëehoû studenti r di vyuûili. V asi hodinovè diskusi zaznïla ada zajìmav ch a podnïtn ch dotaz. Mgr. Bohuslav Sobotka se narodil v Telnici u Brna. V letech 1985ñ1990 studoval gymn zium v BuËovicÌch, Evropská unie... ANO či NE? 1990ñ1995 Pr vnickou fakultu Masarykovy Univerzity v BrnÏ. V roce 1996 byl zvolen poprvè do PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R, opïtovnï pak v letech 1998 a Od kvïtna 2001 do Ëervence 2002 byl p edsedou PoslaneckÈho klubu»ssd a p edsedou doëasnè komise PoslaneckÈ snïmovny pro d chodovou reformu. V obdobì od do zast val funkci ministra financì ve vl dï VladimÌra äpidly. V Ìjnu 2003 se stal mìstop edsedou vl dy odpovïdn m za reformu ve ejn ch financì. Dne byl jmenov n 1. mìstop edsedou vl dy a ministrem financì. OdbornÏ se zamï uje na oblast ve- ejn ch financì a daúovou legislativu. Jeho z jmem je historie, literatura sci-fi, cestov - nì a film. Je ûenat, m jednoho syna. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Ing. Sylvie Kupkov Dne 20. dubna 2006 vystoupil na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava poslanec Evropského parlamentu PhDr. Vladimír Železný s přednáškou na téma Evropská unie... ANO či NE?. Cílem jeho vystoupení bylo seznámit studenty jak s výhodami, tak s nevýhodami vstupu do EU. Jako euroskeptik věnoval převážnou část přednášky odhalování negativ. ÑVe svèm budoucìm ûivotï chci b t francouzsk m farm emì uvedl nap Ìklad, kdyû vypoëìt val mnoûstvì finanënìch prost edk, kterè je poskytov no zemïdïlc m p vodnìch Ëlen EU. Na opaënèm pûlu pak podle PhDr. éeleznèho stojì t eba ËeötÌ vina i, kte Ì obdrûì pouze 25 % dotace sv ch z padoevropsk ch konkurent. Jako hlavnì problèm EU vidì jejì byrokracii a mnoûstvì regulacì r znèho charakteru. Na mnoûstvì p Ìklad dokumentoval, ûe dodnes pro»r plnohodnotnï nefungujì nïkterè svobody, kv li kter m m smysl k EU p istoupit (voln pohyb osob, sluûeb a kapit lu). Pod palbou dotaz se v duchu svèho vlastnìho motta ÑJsme jako olivy. To nejlepöì ze sebe vyd me teprve, kdyû jsme drceniì, dok zal dostat takè k pozitiv m vstupu do EU. PoËÌt mezi nï velk prostor pro naöe zboûì a svobodn pohyb student. Jako v bec nejv znamnïjöì klad vidì tu skuteënost, ûe na n s p estal cel svït nazìrat jako na ÑÖchudÈ rozvojovè pomocnìky SovÏtskÈho svazuöì. NynÌ jsme jiû d vïryhodn m partnerem, kter je souë stì velkèho bloku siln ch evropsk ch st t. CelÈ vystoupenì i s diskusì trvalo p esnï 90 minut a mimo p ed v nì informacì stihl PhDr. éelezn obdarovat studenty takè napeëen mi kol Ëi, protoûe dle jeho slov Ñje pot eba lid studentsk nakrmitiì. Mezi p Ìtomn mi studenty tato ud lost vyvolala dobrou n ladu a mnozì si p ipomenuli, ûe pan PhDr. éelezn byl i v minulosti sv mi kol - Ëi povïstn. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov 12 AKADEMIK 4/2006

13

14 Jak uspět na trhu práce V loňském roce započal na Ekonomické fakultě VŠB-TUO rozvojový projekt č. 740/2005 s názvem Vstup absolventů bakalářských i magisterských studijních programů na trh práce (spolupráce s praxí). l sk ch i magistersk ch studijnìch program informace pot ebnè pro vstup na trh pr ce a ve spolupr ci se zamïstnavateli p ipravit tïmto student m dostateënè informaënì zdroje pro jednoduööì p echod ze studia na trh pr ce pomocì speci lnìch p edn öek a tiötïn ch materi l. Proto byl na EkonomickÈ fakultï VäB- TUO vytvo en p edn ökov cyklus s n - zvem ÑJak uspït na trhu pr ceì v r mci nïhoû p edn öejì student m z stupci prestiûnìch zamïstnavatel spolupracujìcìch s IN- FOCENTREM VäB-TUO (nap. Deloitte, GTS international, KPMG, Philip Morris, PricewaterhouseCoopers, Procter&Gamble). Jelikoû n plnì p edn öek jsou informace pot ebnè pro uplatnïnì na trhu pr ce, jsou zpravidla p edn öejìcìmi person lnì manaûe i. Na p edn ök ch se studenti nap. dozvïdì jak hledat zamïstnavatele, kterè kompetence (znalosti a dovednosti) jsou mezi zamïstnavateli nejvìce û danè, co je to motivaënì dopis, jak napsat strukturovan ûivotopis, PhDr. ZdenÏk Star, Person lnì editel VOKD, a.s. Ing. MarkÈta Hrychov, Specialista pro n bor zamïstnanc OSRAM Brunt l, spol. s r. o. Mgr. Veronika Bl hov Langrov, HR Director, Deloitte ucelen publikace, kterou absolventi EkF obdrûeli p i promocìch, aby ji mïli vûdy po ruce, kdyû ji budou pot ebovat. P edn öky mïly u student velk ohlas, a proto byly v letoönìm roce nabìdnuty takè student m technick ch fakult sìdlìcìch v PorubÏ, kte Ì si mohli vyslechnout tèmaticky stejnï zamï en vystoupenì ale spìöe od z stupc zamïstnavatel popt vajìcìch pr vï techniky (nap. Bosch Diesel, Osram Brunt l, T ineckè ûelez rny, VOKD). Na podzim nav ûe na tyto p edn öky cyklus vzdïl vacìch kurz, kter je souë stì rozvojovèho projektu Ë. 414/2006 ÑP Ìprava absolventa Vä pro vstup do zamïstn - nìì, jehoû eöitelem je prorektor pro studium prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc. Na tïchto kurzech budou z jemci d kladnï proökoleni pr vï v tïch oblastech, kterè b vajì rozhodujìcì pro spïön vstup na trh pr ce. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ÿeöitel projektu Foto: archìv P edkl dan projekt m v souladu s Dlouhodob m z mïrem univerzity i fakulty pomoci zajistit snazöì vstup a uplatnïnì absolvent bakal sk ch i magistersk ch studijnìch program EkonomickÈ fakulty VäB- TUO na trh pr ce pomocì p izp sobenì studijnìch program pot eb m praxe a spolupracì se zamïstnavateli p i poskytov nì informacì student m poslednìch roënìk bakal sk ch i magistersk ch studijnìch program. JednÌm z dìlëìch cìl projektu je poskytnout student m poslednìch roënìk baka- jak se p ipravit na osobnì pohovor nebo co to jsou assessment centra. Protoûe p ijetìm do pracovnìho pomïru nekonëì absolvent m p sobenì na trhu pr ce, zìskajì studenti takè povïdomì, co jsou to trainee programy nebo jakè zamïstnaneckè v hody mohou u svèho zamïstnavatele n rokovat. Z tïchto p edn - öek je zpracov na Silvie Karky, Branch Manager GTS international, Miroslav äruba, Travel consultant GTS international 14 AKADEMIK 4/2006

15 HODNOCENÍ SYMBIÓZY 2006 Pokud patříte mezi pravidelné čtenáře Akademika, pak jste byli jistě zvyklí na tomto místě nacházet grafy s vyhodnocením zpětné vazby návštěvníků Symbiózy. Protože jejich pozitivně laděné tvary se rok od roku příliš nelišily, připravili jsme letos spíše výčet slovních názorů zjiš ovaných pomocí dotazníku. Studenti v nïm uvedli, ûe p iöli na Symbi- Ûzu p edevöìm dìky aktivnì propagaënì kampani INFOCENTRA a takè si nechali poradit od staröìch koleg, kte Ì se Ëastnili SymbiÛzy v minul ch letech. Jako nej ËinnÏjöÌ hodnotì studenti kombinaci Ëasti firmy na st nku s nabìdkou osobnìch pohovor, podpo enou inzercì v katalogu. Z mnoha n zor student vybìr me 2 studenty technick ch fakult: Marian H rav 3. roënìk Fakulty strojnì ÑJako student jsem se dostal do kontaktu se zajìmav mi lidmi a firmami, kterè urëitï zlepöily m j rozhled, co se t k moûnostì pr ce a zamïstn nì. A proto by se tento druh sezn menì firem a student nemïl jen nad le udrûovat, ale i rozöi ovat. SymbiÛza 2006 byla spïönï zvl dnuta jak ze str nky p Ìprav, tak i pr bïhu.ì Veronika ätrbìkov 4. roënìk Fakulty metalurgie a materi lovèho inûen rstvì: ÑVelmi mï p ekvapilo, kolik firem se Ëastnilo a jak byl z jem student o pracovnì mìsta! Zaujala mï ochota a z jem z stupc firem p edstavit se a nabìdnout pr ci, kter by uspokojila mou popt vku. MyslÌm si, ûe akce SymbiÛza d v p Ìleûitost potkat se na jednom mìstï a uzavìrat vz jemnï v hodnè pracovnì kontrakty mezi studenty a zamïstnavateli.ì Jiû pot etì za sebou se jako nejzajìmavïjöì zamïstnavatel jevì student m KomerËnÌ banka. V hodnocenì jednotliv ch moûnostì prezentace zvìtïzila Skupina»EZ, Procter&Gamble a 2x Siemens (viz tabulka). HodnocenÌ z stupc firem bylo n sledujìcì: Denisa Valasov (Deloitte): ÑAkce SymbiÛza je vûdy perfektnï organizaënï zajiötïna, z jem i mnoûstvì student je velkè a celkovï je akce pro naöi firmu velmi p Ìnosn a takè p Ìjemn. Spolupr - ce s INFOCENTREM je perfektnì - vûdy m me dostatek informacì, komunikace a domlouv nì detail je takè vyhovujìcì. CelkovÏ v bornï odveden pr ce. DÏkujeme.ì Ing. Jarmila Kunderov (Honeywell): ÑDÏkujeme za v bornï zorganizovanou akci. Ve srovn nì s ostatnìmi veletrhy je preciznï napl novan a v pr bïhu akce je o vystavujìcì firmy skvïle postar no. MnoûstvÌ student a jejich nadöenì jsou jednìm z d vod, proë se SymbiÛzy zcela jistï z - ËastnÌme i v p ÌötÌm roce.ì Mgr. VÏra V lkov (Mittal Steel Ostrava): ÑPoda ilo se vybudovat akci, kter si zaslouûì pochvalu. Mittal Steel Ostrava a. s. je ËastnÌkem od poë tku. Zaznamenali jsem kaûd m rokem prvky zlepöenì a zdokonalenì. Cel t m pracuje na profesion lnì rovni a celkov dojem a v stupy pro firmy jsou p ÌznivÈ. Celou akci povaûujeme za velice produktivnì a v roce 2007 budeme urëitï pat it mezi ËastnÌky.ì ZdeÚka Mach Ëkov (Freescale PolovodiËe): ÑAkce se n m lìbila, organizaënï nemïla chybu, servis byl vyëerp vajìcì. Studenti byli komunikativnïjöì a otev enïjöì nïû na jin ch podobn ch akcìch. R di opït p ijedeme.ì ä rka JehliËkov (Black&Decker): ÑV porovn nì s ostatnìmi veletrhy podobnèho charakteru musìm potvrdit, ûe Symbi- Ûza se adì k nejlepöìm akcìm, kter ch jsme se doposud Ëastnili. Byli jsme naprosto spokojeni s organizacì, z zemìm, p Ìstupem organiz tor, nenaöli jsme nic, co bychom V m mohli vytknout. DÏkujeme za p Ìjemnou spolupr ci.ì O tom, ûe nebyly z mïrnï vybr ny pouze kladnè ohlasy, ale jedn se o skuteën pr ez n zory, svïdëì nap. z jem vöech firem p ijet i v budoucnu a 70 % firem, kterè hodnotily organizaci akce maxim lnì zn mkou 10! Tato pozitivnì zpïtn vazba klade p ed po adatele SymbiÛzy nelehk kol udrûet v budoucnu velmi vysoce nastavenou laùku a starat se tak i nad le o zvyöov nì öancì student a absolvent VäB-TUO uspït na trhu pr ce. Ing. Roman Kozel, Ph.D. Garant projektu Kdyû byli studenti dot z ni, u koho vidì po SymbiÛze nejvïtöì moûnosti uplatnïnì, uv dïli nejëastïji n sledujìcì patn ctku spoleënostì: P i bliûöìm rozboru atraktivity jednotliv ch forem prezentacì zìskali u student nejvìce hlas tito zamïstnavatelè: TOP KOMER»NÕ BANKA 2. SIEMENS 3. SKUPINA»EZ 4. PROCTER&GAMBLE 5. SKANSKA 6. äkoda AUTO 7. BOSCH DIESEL 8. VISTEON AUTOPAL 9. PHILIP MORRIS 10. HONEYWELL 11. TCHAS 12. CITIBANK 13. KPMG 14. DELOITTE 15. VOKD ST NEK 1. SKUPINA»EZ 2. BANG & OLUFSEN 3. DELOITTE 4. PROCTER&GAMBLE 5. äkoda AUTO 6. KRAFT FOODS OSOBNÕ POHOVORY 1. PROCTER&GAMBLE 2. KOMER»NÕ BANKA 3. ACCENTURE 4. HYDROSYSTEM PROJECT 5. AISIN EUROPE MANUFACTURING 6. VOKD 10 MIN. PREZENTACE 1. SIEMENS 2. KOMER»NÕ BANKA 3. BOSCH DIESEL 4. SIEMENS AUTOMOBILOV SYST MY 5. OSRAM BRUNT L 6. TESCO STORES AKADEMIK 1. SIEMENS 2. PROCTER&GAMBLE 3. KPMG 4. DELOITTE 5. SIEMENS KOLEJOV VOZIDLA 6. ACCENTURE AKADEMIK 4/

16 Katedra elektroniky a telekomunikační techniky slaví desáté narozeniny Katedra elektroniky a telekomunikační techniky je nejmladší katedrou Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Byla zřízena 1. května 1996 a dnes je jednou ze tří kateder v České republice poskytující vysokoškolské vzdělání v oboru telekomunikační techniky na srovnatelné úrovni, která je běžná v zemích Evropské unie. Laborato poboëkov ch st eden sponzorov na firmou Siemens s.r.o. VedoucÌ katedry prof. Ing. ZdenÏk Diviö, CSc. klade velik d raz na p Ìpravu absolvent oboru s praktick mi znalostmi z oblasti telekomunikacì a souvisejìcìch technologiì. V sledkem dlouhodobè spolupr ce s praxì jsou speci lnì laborato e se öpiëkovou technikou, na jejichû vybavenì se podìlì cel ada p ednìch firem v»r. Laborato poboëkov ch st eden pro spojovacì soustavy, ÌzenÌ a programov nì telefonnìch st eden je vybavena a pr bïûnï doplúov na nejmodernïjöìmi technologiemi spoleënostì Siemens. KromÏ praktickè v uky slouûì i jako ökolìcì centrum. Jan Lerche, editel divize podnikovè sìtï Siemens Ìk ÑZ pohledu editele komunikaënì divize Siemens vnìm m Katedru elektroniky a telekomunikaënì techniky VäB- TUO jako instituci, kter je v r mci»eskè republiky nejd l ve v uce na telekomunikaënìch Laborato r diov ch sìtì ñ na vybavenì v oblasti mobilnìch komunikacì se v raznï podìlì spoleënost T-Mobile Czech Republic, a.s technologiìch Siemens. Do budoucna bychom r di p ipravili dalöì aktivity v r mci mezin - rodnìho programu firmy Siemens pro vysokè ökoly. To dokladuje, ûe Siemens dosavadnì spolupr ci vnìm oboustrannï jako velmi prospïönou a uûiteënou. Jde tedy o p Ìkladnou spolupr ci mezin - rodnì firmy a ËeskÈho vysokèho ökolstvì.ì Studenti, doktorandi i pedagogovè zde eöì projekty ve velmi zkè spolupr ci se studenty a pedagogy»vut Praha, kde je z Ìzen podobn laborato. ÑZa 10 let svèho fungov nì se z Katedry elektroniky a telekomunikaënì techniky stalo öpiëkovè vïdeckè a v ukovè pracoviötï a jejì absolventi se adì k tïm nejlepöìm ve svèm oboru. Je mi velkou ctì, ûe se mohu prost ednictvìm spoleënosti Siemens na chodu Fakulty elektrotechniky a informatiky i nad le podìlet a podporovat tak jejì studenty a z roveú ËeskÈ vysokè ökolstvì. K v znamnèmu v roëì p eji kated e vöe nejlepöì, neutuchajìcì el n a dostatek kvalitnìch student,ì dod v Petr Klauda, editel oddïlenì Business Development Siemens. Na technologickèm vybavenì Laborato e r diov ch sìtì se z kladnovou stanicì GSM se v raznï podìlì nejnovïjöì technikou spoleënost T-Mobile. P vodnì vybavenì 2 telefony a 2 SIM kartami je dnes nahrazeno 5 modernìmi pracoviöti v laborato i a 2 mobilnìmi v terènu. Studenti prov dì n roënè testov nì, praktick mï enì a zdokonalujì systèmy komunikace pro pouûitì v praxi. ZdenÏk Vrba, z stupce T-Mobile Czech Republic a.s. Ìk : ÑV r mci zbudovanè GSM laborato e d v me student m prostor a z zemì k eöenì nejr znïjöìch loh, diplomov ch pracì a projekt z praxe, organizujeme odbornè p edn öky, poskytujeme mobilnì za ÌzenÌ a sluûby naöì sìtï. SnaûÌme se student m prakticky p iblìûit technologie mobilnìch komunikacì, aby vìce rozvìjeli znalosti zìskanè studiem. V takovèm prost edì potom nenì problèm najìt kvalitnì studenty, kte Ì s n mi zce spolupracujì jiû bïhem studia, nebo je poslèze p ivìt me v naöich ad ch. V naöì spoleënosti pracuje nïkolik absolvent katedry, vedenè profesorem Diviöem. NÏkte Ì z nich dokonce st le udrûujì vazbu na katedru a p ispìvajì tak k zajiötïnì jeötï kvalitnïjöì spolupr ce naöì spoleënosti s katedrou.ì V r mci programu podpory odborn ch vysok ch ökol byla v z Ì 2003 ve spolupr ci 2N a Katedry elektroniky a telekomunikaënì techniky otev ena nov Laborato p Ìstupov ch sìtì, na jejìmû technologickèm vybavenì se v raznï podìlela spoleënost 2N Telekomunikace a.s. Studenti majì moûnost praktickèho sezn menì s modernì- 16 AKADEMIK 4/2006

17 mi komunikaënìmi systèmy pro malè a st ednì firmy. SpoleËnost z roveú s VäB-TUO spolupracuje i na p ÌpravÏ v ukovèho programu v oblasti tzv. konvergentnìch technologiì. Pr vï moûnost podìlet se na p ÌpravÏ celèho studijnìho programu byla d leûit m faktorem p i rozhodov nì 2N o spolupr ci s touto katedrou. 2N poskytuje vybavenì adï odborn ch ökol, ale komplexnost spolupr ce s katedrou prof. Diviöe adì FEI VäB-TUO mezi nejmodernïjöì vzdïl vacì za ÌzenÌ s d razem na spojenì teorie s praxì se sledov nìm technologickèho v voje. 10 let trv nì slavì v letoönìm roce i SdruûenÌ CESNET, kterè zaloûily vysokè ökoly a Akademie vïd»r v roce HlavnÌm cìlem je provozovat a rozvìjet p te nì akademickou poëìtaëovou sìù»eskè republiky. SouËasn generace tèto sìtï se naz v CES- NET2 a nabìzì na p te nìch tras ch p enosovè rychlosti v du gigabit za sekundu. Rozvoj sìtï vyûaduje, aby CESNET vïnoval znaënou pozornost v zkumu a v voji v oblasti pokroëil ch sìùov ch technologiì a aplikacì, kterè je vyuûìvajì. V zkumnè aktivity se odehr vajì ve formï projekt, kde jsou zapojeni i studenti a pedagogovè Katedry elektroniky a telekomunikaënì techniky. ÿada institucì p ipojen ch k CESNET2 je zapojena do sìtï IP telefonie. JejÌ z kladnì sluûbou je p enos telefonnìch hovor po datovè sìti, dìky nïmuû spolu mohou p ipojenì ËastnÌci hovo it zdarma. TÌmto zp sobem spolu komunikujì na semin Ìch a konferencìch z stupci r zn ch vysok ch ökol. V hodou pro katedru je i spolupr ce se spoleënostì»esk Telecom a.s., kde studenti zìsk vajì zkuöenosti formou exkurzì do mezin - rodnìch st eden a umoûnïnìm loh na simulovan ch procesech na bezplatnè telefonnì lince. V sledky student a pedagog na poli vïdy a v zkumu v oblastech telekomunikacì jsou pro firmy v znamn m p Ìnosem. Ing. Jana MlateËkov Fakulta elektrotechniky a informatiky Laborato r diov ch sìtì ñ na vybavenì v oblasti mobilnìch komunikacì se v raznï podìlì spoleënost T-Mobile Czech Republic, a.s Laborato p Ìstupov ch sìtì byla vybudov na za vydatnè pomoci firmy 2N Telekomunikace a.s. INZERCE AKADEMIK 4/

18 PrvnÌ spïch sezony p iöel na prestiûnìm turnaji evropsk ch univerzit UNI, kter byl uspo d n v Praze a Ëastnilo se jej 10 t m. Na tomto celoevropskèm setk - nì student soupe ili naöi futsalistè i s University of Southampton, UniversitÈ Libre de Bruxelles Ëi University of Cyprus a v sledkem pïtidennìho turnaje bylo celkovè vìtïzstvì VäB-TU Ostrava a titul mistr evropsk ch univerzit. O nïkolik t dn pozdïji zah jil n ö t m sezonu ve 2. futsalovè lize-v chod a jiû nïkolik vodnìch st etnutì napovïdïlo, jak m smïrem se bude nadch zejìcì roënìk ubìrat. Po sèrii vìtïzn ch utk nì a velmi kvalitnìch v konech se VäB-TU Ostrava posunula do Ëela tabulky a bodov ztr ta soupe se zaëala navyöovat. V sledkem podzimnì Ë sti sezony bylo vöech 11 utk nì bez prohry a do- 1. liga futsalu na VŠB-TUO Futsalový tým VŠB-TU Ostrava, pod vedením zkušeného trenéra Mgr. Václava Svobody, dosáhl v této sezoně velkých úspěchů na domácí i mezinárodní scéně a potvrdil tak svoje postavení mezi elitou univerzitních sportovních týmů. Největším úspěchem uplynulé sezony 2005/2006 se stal postup do nejvyšší futsalové soutěže ČR, 1. Umbro ligy! HornÌ ada: trenèr Mgr.V clav Svoboda, Jaroslav Pol Ëek (HGF), Michal VyleûÌk (FMMI), Martin Kapsa, Ji Ì Chalupsk (EKF), Richard Fasan, Petr Gelnar (EKF). DolnÌ ada: Dalibor Petrûelka (FBI), Pavel Mach lek (FEI), Ji Ì Lal k, Luk ö éoch, Radek Baus, Miroslav Nejezchleba (vöichni EKF). minantnì pozice v Ëele 2. ligy. spïchu dos hli naöi futsalistè i na turnaji WSB-Futsal cup v polskèm ChorzÛwe, kde se za Ëasti osmi univerzit probojovali aû do fin le, ve kterèm porazili WSB Wroclaw 3:1 a oslavili jiû druh turnajov titul. D le n sledoval postup v poh ru»mfs ve formï vyhranèho utk nì nad prvoligov m t mem Mikeska Ostrava, kter sledovala zaplnïn tribuna sportovnì haly VäB-TUO. V tèto Ë sti sezony bylo naöe muûstvo ve velmi dobrè hernì pohodï a p ipraveno na zb vajìcì klìëov utk nì ve 2. lize. Velk disciplinovanost, cìlevïdomost a soudrûnost t mu nakonec p inesla spïch, na kter naöe vysok ökola dlouho Ëekala. T m VäB-TU Ostrava zvìtïzil ze 2. lizev chod a vöichni jeho hr Ëi vëetnï trenèra mohli oslavovat vytouûen postup mezi futsalovou elitu»eskè republiky!!! PodÏkov nì za dosaûen spïch pat Ì p edevöìm trenèru Mgr. Svobodovi, vöem hr Ë m, kte Ì se o postup zaslouûili, a takè div k m, kte- Ì po celou sezonu podporovali n ö futsalov t m VSK VäB-TU Ostrava. Jaroslav Pol Ëek student HGF Foto: archìv INZERCE 18 AKADEMIK 4/2006

19 Výjezdní zasedání Studentské komory AS VŠB-TUO O víkendu dubna proběhlo výjezdní zasedání Studentské komory AS VŠB-TUO na středisku v Horní Bečvě. Zúčastnili se také někteří členové fakultních senátů a prezident SUS Ing. Daniel Otáhal. Na programu byly d leûitè ot zky, t kajìcì se fungov nì sen tu, studentsk ch komor, ale i problèmy souvisejìcì se spokojenostì student. PrvnÌm z diskuznìch tèmat bylo projedn v nì nïkter ch zmïn ve VolebnÌm a jednacìm du AS VäB-TUO, o kterèm se velmi d kladnï jednalo v legislativnìch komisìch jednotliv ch fakult i legislativnì komisi AS VäB-TUO. D le byli vöichni p Ìtomni sezn meni s chodem StavovskÈ unie student, s v sledkem plesu a s pokraëujìcìmi p Ìpravami na Maj les V odpolednìch hodin ch byl napl nov n voln program, kdy mìstnì autobus odvezl vöechny z jemce do blìzkèho Roûnova pod RadhoötÏm, kde si ËastnÌci prohlèdli skanzen neboli muzeum v p ÌrodÏ. Po veëe i bylo napl nov no dalöì kolo jedn nì, tentokr t na tèma hodnocenì v uky a pedagog. Studentsk komora se shodla, ûe je t eba systèm hodnocenì, kter probìh na jednotliv ch fakult ch s nep Ìliö spïönou n vratnostì sjednotit a vytvo it tak systèm celoökolsk. Velmi dlouze se projedn - valy ot zky anonymity studenta, kter se zapojì do hodnocenì, Ëinn propagace a tedy z roveú i dobr motivace pro studenty. NejpalËivÏjöÌ problèm, o kterèm se diskutovalo, byl projedn v n aû v samotnèm z vïru zased nì, a to zkvalitnïnì v uky cizìch jazyk v r mci celè univerzity. V pr bïhu jedn nì se vych zelo p edevöìm z n - zor student a jejich vnìm nì sv ch jazykov ch schopnostì. P edevöìm studenti z technick ch fakult se vyslovili, ûe jazyk je v jejich studiu jeden z hlavnìch Ñnep telì a totèû platì v pokroëilejöìm studiu pro odborn jazyk. Vöichni p ÌtomnÌ se zam öleli, jak m zp sobem zmïnit systèm v uky a jak spr vnï motivovat studenty k navötïvov nì v uky jazyk v novèm systèmu. Vöechny z vïry v jezdnìho zased nì byly p edneseny panu rektorovi prof. Ing. Tom öi»erm kovi, CSc., kterèmu takè pat Ì podïkov nì za to, ûe v jezdnì zased nì SK AS VäB- TUO umoûnil a podpo il. ZmiÚovanÈ z vïry byly potè projedn v ny v AkademickÈm sen tu VäB-TUO. Pokud m te z jem dozvïdït se vìce o pr ci StudentskÈ komory AS VäB- TUO, sledujte internetovè str nky Lucie Vilamov SK AS EkF Foto: Bc. Kate ina PolÌnkov SK AS VäB-TUO Exkurze v Hasičském muzeu V úterý navštívila skupina studentů 2. ročníku oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu pod vedením doc. Miloše Kvarčáka Hasičské muzeum v Ostravě-Přívoze. Jednalo se o zpest enì v r mci v uky p edmïtu N stupnì odborn v cvik, kter posluchaëi absolvujì a mïl by je p ipravovat na v kon budoucìho povol nì v oblasti poû rnì ochrany. Studenti se zde mohli sezn mit s historiì a souëasnostì hasië v OstravÏ. T i pr vodci provedli postupnï studenty po celèm muzeu, kde mohli shlèdnout nap Ìklad historickè koúskè st ÌkaËky, uniformy, p ilby a jinè expon ty, mapujìcì historii hasië nejen v OstravÏ, ale v celèm MoravskoslezskÈm kraji. D le zde shlèdli video ze souëasn ch z sah HasiËskÈho z chrannèho sboru a mohli se podìvat na prost edky Chemicko-technickÈ sluûby. PoslednÌ Ë st expozice byla vïnov na simulaci z sahu u dopravnì nehody vëetnï prohlìdky hasiëskèho vozidla a sanitky z chrannè sluûby. Snad nejvïtöì atrakcì celèho muzea pak byla moûnost si vyzkouöet sjezd po hasiëskèm skluzu. Studenti tuto exkurzi p ivìtali, neboù se mohli v praxi podìvat na vïci, o kter ch se uëì ve ökole. Jinak samotnè HasiËskÈ muzeum v OstravÏ- P Ìvoze je p ÌstupnÈ pro ve ejnost a informace o nïm lze zìskat na adrese: /muzeum.hzsmsk.cz Adam Fuksa, Miloö KvarË k Sbor dobrovoln ch hasië VäB-TUO Foto: David StanÏk AKADEMIK 4/