Dějepis a History získat základní orientaci v dějinách

Transkript

1 Dějepis a History Dějepis vyučujeme jako povinný předmět od sekundy do septimy, vyučovacím jazykem je čeština a angličtina. Dějepisná témata a cíle tvoří také podstatnou část osnov předmětů Kořeny evropské kultury v primě a Humanities v kvartě. Od tercie si studenti také mohou vybrat z dějepisně orientovaných volitelných předmětů z aktuální nabídky pro daný školní rok. Cíle výuky Cílem studia Dějepisu je (vedle výše uvedených společných cílů pro všechny předměty Humanitního základu) získat základní orientaci v dějinách, to znamená osvojit si základní historickou terminologii a umět časově a prostorově zařazovat historická fakta, osobnosti jevy a procesy. Fakta a terminologie nejsou cílem, ale prostředkem k pochopení souvislostí a posouzení významu historických událostí a osobností pro dnešek a budoucnost. Studenti se učí s fakty a terminologií pracovat učí se analyzovat a kriticky interpretovat historické informace v pramenech i v sekundárních zdrojích (knihy, filmy, fotografie, novinové články apod.); učí se porovnávat historické informace a spojovat je do celků, vykládat vazby a rozdíly mezi nimi. Zamření dějepisu v různých ročnících V sekundě a tercii je důraz kladen na dějiny civilizace tzn. na vývoj způsobu obživy a na rozvoj technologií a hmotné kultury, na složení a fungovaní společnosti a na typické projevy myšlení a umění v daném období, velmi důležitou součástí tohoto přístupu jsou dějiny každodennosti. Naopak relativně méně pozornosti věnujeme politickým dějinám. Druhým významným důrazem v sekundě a tercii je zaměření na dějiny na území českého státu. V duchu výše uvedeného zaměření na dějiny civilizace si co nejvíce jevů a procesů ukazujeme na českých tématech, anebo naopak porovnáváme vývoj české společnosti s vývojem v ostatních částech Evropy, je-li český vývoj významně odlišný. V rámci českých dějin však navíc věnujeme pozornost významným osobnostem určitých epoch, na nichž si ukazujeme obecné rysy doby (příklad: Karel IV., Jan Hus a Jan Žižka, Jan Ámos Komenský, František Palacký, Tomáš Garrigue Masaryk atd.). V kvartě se věnujeme především českým dějinám 20. století. Z obecných dějin 20. století se zaměřujeme na klíčové události, bez nichž by nebylo možné pochopit český a československý historický vývoj (příčiny, průběh a výsledky 1. a 2. světové války, velká hospodářská krize, ruské revoluce a vývoj v Sovětském svazu, příčiny a charakter studené války apod.). V anglicky vyučovaném předmětu Humanities se detailně zabýváme vývojem v Německu mezi světovými válkami. V kvintě a sextě se dějepis vyučuje anglicky. Obsah i cíle vycházejí z IGCSE kurikula pro 15 a 16 studenty mezinárodních škol. Hlavními tématy jsou mezinárodní vztahy během studené války, vývoj v USA a Rusku v 19. a 20. století a proces kolonizace a dekolonizace, který studujeme obecně i na několika případových studiích. V septimě se dějepis vyučuje v češtině a jeho náplní jsou především dějiny českých zemí od příchodu Slovanů po dotvoření občanské společnosti na začátku 20. století. Při tomto 2. kole studia českých dějin klademe jednak na upevnění přehledu o českých dějinách, jednak na různé dobově a ideologicky podmíněné interpretace našich národních dějin (obrozenecký a pozdější vlastenecký

2 pohled, Češi vs. Němci a oproti tomu protektorátní pohled, čechoslovakistický, třídní, současný vědecký, popularizační, příp. i bulvární pohled na dějiny). Na začátku každé kapitoly si studenti opakují a prohlubují své znalosti o evropském a celosvětovém kontextu, na jehož pozadí se české dějiny odehrávaly. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci pololetí) v Dějepise jsou především: - znalosti studentů, tzn. jejich orientace ve významných událostech, osobnostech a důležitých pojmech spojených s daným obdobím nebo tématem formou faktograficky zaměřených otázek v písemných opakováních a testech, které obvykle následují po každém tematickém celku - schopnost samostatně a přitom správně a co nejpřesněji uplatnit tyto znalosti jednak v písemných opakováních a testech formou aplikačních úloh typu: porovnej, vysvětli, uveď příčiny nebo následky apod., jednak formou souvislejších úkolů, jakými je zpracování údajů do grafů, diagramů, myšlenkových map apod., nebo psaní úvah, tematických prací a vytváření prezentací (ústních, písemných, elektronických, v podobě plakátu apod.) na dohodnuté téma a podle předem známých obsahových i formálních kritérií - schopnost spolupracovat v týmu na dílčích úkolech a projektech formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, tyto úkoly mají někdy charakter projektu (např. zpracování a prezentování určitého tématu z různých pramenů) a jsou také vždy hodnoceny podle předem známých kritérií, přičemž tato kritéria se kromě obsahu a formy vztahují i na organizaci práce v rámci skupiny a na reflexi jejího průběhu a výsledku. V kvartě studenti vypracovávají seminární práci. Úspěšná obhajoba této práce je jednou z podmínek postupu na vyšší gymnázium. Studenti mohou práci vypracovat v předmětech Dějepis nebo Humanities, jazykem práce a obhajoby může být čeština i angličtina. V sextě studenti skládají souhrnnou písemnou zkoušku (za kvintu a sextu), která vychází z podoby mezinárodní zkoušky IGCSE. Časová dotace sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima v kvintě a sextě je vyučovacím jazykem angličtina Učebnice sekunda kvarta: Dějepis 6 až 9 pro základní školy. SPN (Dějepis 6 až 9 pro ZŠ a víceletá gymnázia. Fraus)

3 kvarta sexta Twentieth Century History: IGCSE: International Relations since Cambridge University Press. Lacey, Shepherd: Germany Bookpoint Limited. Fiehn, Mills: The USA between the wars. Bookpoint Limited. Rees: Britain and the nationalist challenge in India. Pearson. septima: Beneš Z., Petráň J.: České dějiny I pro SŠ. SPL Práce. Kvaček R.: České dějiny II pro SŠ. SPL Práce. další doporučená literatura Toulky českou minulostí, nakl. Baronet. Toulky minulostí světa, nakl. Via Facti. knihy z ediční řady Děsivé dějiny nakladatelství Egmont Smetana V., Gjuričová A., Ellinger J., Cuhra J. - České země v evropských dějinách. Paseka. Dějepis pro gymnázia a střední školy 1-4. SPN. GCSE Modern World History (History in Focus). Heinemann. Dějepis - sekunda Konkrétní cíle Úvod do výuky dějepisu obhajuje svůj názor na smysl zabývání se dějinami, výuku dějepisu, budování muzeí, pomníků apod. objasní, jak se velké události dějin 20. století projevily v osudech rodiny a jejích příslušníků orientuje se bezpečně na časové ose a v datech podle křesťanského letopočtu, zná i jiné způsoby počítání letopočtů popíše a logicky roztřídí historické prameny, uvádí příklady na konkrétních příkladech vysvětlí pojmy pramen, fakt a interpretace uvádí různé příčiny a okolnosti, proč docházelo nebo může docházet ke zkreslování dějin uvede příklady pomocných historických věd a příklady spolupráce historiků s dalšími vědci Počátky lidské společnosti charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost uvede příklady archeologických kultur na našem území Nejstarší civilizace Učivo - smysl zkoumání dějin a výuky dějepisu, smysl muzeí a památníků - velké dějiny v (malých) dějinách rodiny - časová osa, letopočty - metody historického zkoumání - pramen, kritika pramene, fakt, interpretace, zkreslování dějin - pomocné vědy historické a spolupráce historiků s vědci z jiných vědních oborů - člověk a lidská společnost v pravěku

4 vysvětlí souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací popíše vývoj organizace společnosti a vzniku státu uvede, čím významným přispěly tyto civilizace v oblasti výroby a technologií, vzdělanosti a umění, organizace společnosti demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem porovná formy vlády a postavení společenských skupin v některých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie uvede, jaké kultury žily v době bronzové a železné na našem území, uvede významné archeologické lokality a nálezy z toho období porovná organizaci společnosti a hmotnou kulturu ve střední Evropě ve srovnání s civilizací řeckou a římskou - společnost a kultura nejstarších států v oblasti Mezopotámie, Egypta, Předního východu, Indie, Číny a Střední a Jižní Ameriky - antické Řecko a Řím - střední Evropa a její styky s antickým Středomořím Křesťanství a středověká Evropa popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států porovná základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti s důrazem na to, čím významným přispěly tyto civilizace v oblasti výroby a technologií, vzdělanosti a umění, organizace společnosti vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti uvede příklady románské a gotické kultury, charakterizuje projevy románské a gotické kultury České země ve středověku objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech ilustruje postavení jednotlivých vrstev české středověké společnosti a jejich život uvede příklady velkomoravské, románské a ranně gotické kultury na československém území - nový etnický obraz Evropy a důsledky stěhování národů a pádu říše římské - byzantská společnost a kultura - islámská civilizace a kultura, její kontakty s křesťanským světem - křesťanství, papežství, křížové výpravy, katedrály, kláštery - život a vzdělanost ve středověké společnosti - umění a kultura doby románské a gotické - Velká Morava - české země v době Přemyslovců

5 ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti doby Karlovy a jejich život vysvětlí význam Karlovy státnické a zakladatelské činnosti uvede příklady významných památek doby vlády Lucemburků vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život - české země a Praha v době Lucemburků s důrazem na dobu vlády Karla IV. - husitství Dějepis - tercie Konkrétní cíle Zámořské objevy a dobývání. Renesance a humanismus vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka uvede příklady renesanční kultury, charakterizuje její projevy, uvede příklady významných kulturních památek uvede významné představitele renesanční kultury a humanistického myšlení a porovná jejich vidění světa a člověka se středověkým a dnešním viděním popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky popíše společnost a kulturu nejvyspělejších států Ameriky Reformace, náboženské války objasní postavení a moc církve, kněžích, papeže vysvětlí, v čem se Lutherovo učení a učení dalších reformátorů odklánělo od katolického pojetí víry uvede příklady náboženských válek v Evropě a ilustruje na nich, které společenské vrstvy a zajatých příčin se jich účastnily objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky na příkladu událostí v českém státě objasní stavovské a absolutistické pojetí státu ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti doby rudolfínské a jejich život uvede příklady významných osobností a památek spojených s dobou vlády Rudolfa II. Doba barokní na příkladu Ludvíka XIV. ilustruje absolutistický způsob vlády rozpozná základní znaky barokního kulturního stylu a uvede jeho představitele a příklady významných kulturních památek v Evropě a v českých zemích vysvětlí přínos a význam života a díla Jana Ámose Komenského Modernizace společnosti Učivo - renesance a humanismus - zámořské objevy a počátky dobývání světa - reformace a její šíření Evropou, náboženské války - třicetiletá válka - české země v době jagellonské a po nástupu Habsburků - české země a Praha v době rudolfínské - Ludvík XIV. a Francie jeho doby - barokní umění a myšlení - Jan Ámos Komenský

6 uvede významné představitele osvícenského myšlení a jejich nejdůležitější myšlenky vysvětlí pojem osvícenský absolutismus, uvede významné reformy a jejich dopad na různé stránky života společnosti objasní souvislost mezi osvícenským myšlením a událostmi amerického boje za nezávislost, Velké francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů uvede významné osobnosti českého národního obrození - osvícenství - habsburské země v době Marie Terezie a Josefa II. - vznik USA, Velká francouzská revoluce, napoleonské války - národní hnutí ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti v době národního obrození na příkladu průběhu a důsledků průmyslové revoluce ve Velké Británii a v českých zemích vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích a porovná je s postavením těchto skupin dnes České země, Evropa a svět v druhé polovině 19. století ilustruje postavení a život jednotlivých vrstev české společnosti uvede příklady významných osobností z politiky, kultury, vědy, příklady jejich děl a činů zhodnotí jejich význam, charakterizuje nejvýznamnější umělecké styly doby charakterizuje základní politické proudy charakterizuje vztahy mezi Čechy a Němci a jejich proměny; vysvětlí, proč byly pokusy o uspořádání česko-německých vztahů neúspěšné vysvětlí rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem na příkladu tzv. hilsneriády charakterizuje soudobý český antisemitismus uvede nejvýznamnější koloniální říše a příklady některých významných jednotlivých kolonií vysvětlí, proč státy o kolonie usilovaly, a charakterizuje, jakými prostředky je ovládaly Dějepis - kvarta Konkrétní cíle - industrializace a její důsledky - Velká Británie a české země v době 1. průmyslové revoluce - česká společnost, život v Praze, život na venkově - vztahy Čechů a Němců - soupeření mezi velmocemi, kolonialismus Učivo

7 1. světová válka a vznik Československa vysvětlí nejdůležitější příčiny války charakterizuje válku způsob vedení bojů a vývoj techniky, dopad na civilní obyvatelstvo uvede výsledky a důsledky války charakterizuje různý postoj Čechů k rakouské armádě a Habsburkům obecně charakterizuje domácí a zahraniční odboj uvede použité prostředky, významné osobnosti charakterizuje ruský stát a ruskou společnost na začátku války charakterizuje program bolševiků, vysvětlí jeho souvislost s učením Marxe uvede hlavní změny, které provedla sovětská vláda, a charakterizuje metody bolševiků při budování jejich státu Československo, Evropa a svět mezi světovými válkami uvede hlavní výsledky konference a porovná nové postavení velmocí charakterizuje ČSR z hlediska politického, národnostního, hospodářského a kulturního ve 20. a pak ve 30. letech charakterizuje politickou a hospodářskou situaci v těchto státech a především dopady hospodářské krize rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů charakterizuje fašismus a nacismus 2. světová válka vysvětlí nejdůležitější příčiny války, rozlišuje mezi příčinami záminkami uvede nejdůležitější události v průběhu války charakterizuje válku způsob vedení bojů a vývoj techniky, dopad na civilní obyvatelstvo uvede výsledky a důsledky války charakterizuje cíle a prostředky nacistické okupace a jejich proměny v průběhu války ilustruje všední život v protektorátu charakterizuje různý postoj Čechů k okupační moci a jeho proměny charakterizuje domácí a zahraniční odboj uvede jeho cíle, použité prostředky, významné osobnosti a také postup nacistů vůči odboji Československo po 2. světové válce; Rozdělený svět - příčiny, charakter a důsledky 1. světové války - Češi a Slováci v době války a tzv. 1. odboj - ruské revoluce - versailleská mírová konference - charakter československého státu v době vzniku a ve 20. létech a po hospodářské krizi - Československo, USA, Německo a Sovětské Rusko, - příčiny, průběh, charakter a výsledky války - Čechoslováci ve 2. světové válce, život za okupace a tzv. druhý odboj

8 vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce charakterizuje život a systém pod vládou komunistických stran z hlediska politického, národnostního, hospodářského a kulturního, z hlediska dodržování lidských práv na konkrétních příkladech posoudí postavení rozvojových zemí v souvislosti s jejich koloniální minulostí Československo od únorového převratu do r objasní souvislost mezi postavením komunistické strany a jejím nástupem k moci a výsledky a důsledky 2. světové války (z hlediska mezinárodního i vnitrostátního) zamýšlí se nad obecnějšími příčinami obliby komunistického učení objasní, proč a jakými prostředky komunisté perzekuovali některé skupiny obyvatelstva zamýšlí se nad důvody, proč byl totalitní režim přijat většinou obyvatelstva vysvětlí pojem propaganda a objasní základní principy jejího fungování, rozpozná je na konkrétních příkladech komunistické i jiné propagandy, zamýšlí se nad okolnostmi a vlivy, které mohou snižovat účinnost propagandy na příkladech osudů jednotlivců (z primárních i sekundárních pramenů) se zamýšlí nad možnostmi jejich jednání, nad jejich motivací a nad důsledky jejich postojů a činů ilustruje všední život v 60. letech a v letech normalizace Rozpad východního bloku charakterizuje hlavní příčiny rozpadu východního bloku a pádu komunistických stran - studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi; politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření - vnitřní situace v zemích východního bloku (na vybraných příkladech srovnání s charakteristikou západních zemí) - rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět - nástup KSČ k moci - represe v 50. letech a v době normalizace - jedinci a skupiny obyvatel a jejich možnosti v extrémní situaci totalitního režimu a odepření lidských práv skupině obyvatel z pohledu - skupiny obětí, pachatelů, diváků a účastníků tzv. 3. odboje a disidentů - životní úroveň a všední život History kvinta, sexta Cíle výuky dějepisu v kvintě a sextě společné všem níže uvedeným blokům

9 zná významné historické události k danému tématu a dokáže vysvětlit jejich význam a souvislosti mezi nimi a správně je zařadit časově i geograficky zná významné historické osobnosti, dokáže zhodnotit jejich význam a správně je zařadit časově i geograficky na podporu svého názoru a při odpovídání na otázky k jednotlivým tématům a hodinám správně a vhodně používá faktografické znalosti a odbornou terminologii rozlišuje mezi příčinami a důsledky historických procesů a událostí a s použitím relevantních znalostí demonstruje, že chápe souvislosti mezi nimi při srovnávání různých historických událostí, procesů, osobností apod. je schopen brát ohled na jejich historický kontext a postihovat jak to, co mají společného, tak to, v čem se liší zlepšuje se ve schopnosti interpretovat a porovnávat různé historické prameny, vyvozovat z nich logické důsledky a jasně, přehledně a kultivovaně je prezentovat Učivo - kvinta Počátky studené války Zahraniční politika USA do r Zahraniční politika Sovětského svazu do r a její dopad na země tzv. východního bloku OSN a její role a možnosti v době studené války Izraelsko-palestinský konflikt - Příčiny rozpadu válečné aliance spojenců na konci války a těsně po ní - Vznik a charakter tzv. východního bloku, metody, kterými Sovětský svaz získal nad jednotlivými zeměmi kontrolu, reakce Spojenců - Okupace Německa, blokáda Západního Berlína a její důsledky - Obecná charakteristika americké zahraniční politiky - Její periodizace a porovnání jejích prostředků a úspěšnosti v jednotlivých etapách studené války - Vybrané detailněji studované epizody: - Karibská krize - Vietnamská válka - Obecná charakteristika sovětské zahraniční politiky - Její periodizace a porovnání jejích prostředků a úspěšnosti v jednotlivých etapách studené války - Vybrané detailněji studované epizody: - intervence v Maďarsku 1956 a v Československu Stavba Berlínské zdi v r Vývoj v Polsku, hnutí Solidarita - Gorbačov a kolaps Sovětského svazu - Funkce OSN, prostředky k jejich vykonávání a míra do jaké se jí tyto funkce dařilo plnit - Vybrané detailněji studované epizody: - Korejská válka - Židé a Arabové v Palestině v 19. a 20. stol, vznik státu Izrael - Války v roce 1956, 1967 a 1973, role a postoj velmocí - Dopad konfliktu na život Izraelců a Palestinců - Vývoj v 90. letech

10 - Přetrvávající problémy a jejich možná řešení Učivo - sexta Dopad kolonialismu západních velmocí v 19. století Proces dekolonizace Občanská válka v USA a její důsledky USA mezi světovými válkami USA po 2. světové válce Čína v letech Příčiny evropského úspěchu při ovládání různých částí světa - Vybrané detailněji studované konkrétní příklady: - Charakter a dopad koloniální politiky západních mocností - v Číně - v Indii - v Africe - Okolnosti a příčiny dekolonizačního hnutí po 2. světové válce obecná charakteristika - Vybrané detailněji studované konkrétní příklady: - Vznik a rozdělení Indie - Občanská válka v Kongu - Otroctví v USA a jeho role ve vypuknutí občanské války - Osobnost Abrahama Lincolna - Co rozhodlo o vítězství severu - USA po občanské válce - Zlatá 20. léta a jejich dopad na společnost v USA - Příčiny, projevy a důsledky velké hospodářské krize - F. D. Roosevelt, New Deal a jeho úspěšnost - USA v letech - Hnutí za lidská práva - USA v 70. letech a 80. letech - Dopad 2. světové války na situaci v Číně - Šíření komunismu, vítězství komunistů v občanské válce - Čína v 50. až 70. letech, charakter čínské verze komunismu, Maovy kampaně - Proměny čínské hospodářské politiky v 80. a 90. letech a jejich důsledky Dějepis septima Cíle výuky dějepisu v septimě společné všem níže uvedeným blokům

11 zná významné historické události českých dějin a dokáže vysvětlit jejich význam a souvislosti mezi nimi a správně je zařadit časově zná významné historické osobnosti českých dějin, dokáže zhodnotit jejich význam a správně je zařadit časově zopakuje se milníky a zásadní trendy evropského a světového historického vývoje události, osobnosti a trendy českých dějin uvádí do souvislosti evropskými a světovými dějinami na podporu svého názoru a při odpovídání na otázky k jednotlivým tématům a hodinám správně a vhodně používá faktografické znalosti a odbornou terminologii rozlišuje mezi příčinami a důsledky historických procesů a událostí a s použitím relevantních znalostí demonstruje, že chápe souvislosti mezi nimi při srovnávání různých historických událostí, procesů, osobností apod. je schopen brát ohled na jejich historický kontext a postihovat jak to, co mají společného, tak to, v čem se liší zlepšuje se ve schopnosti interpretovat a porovnávat různé historické prameny, vyvozovat z nich logické důsledky a jasně, přehledně a kultivovaně je prezentovat Učivo - septima České země před vznikem přemyslovského státu - Periodizace a charakter (technologie, stupeň organizace, památky) jednotlivých prehistorických a starověkých epoch dějin Evropy - Prehistorie území Čech a Moravy a jejich srovnání - s významnými evropskými oblastmi - Keltové a Germáni a Slované na našem území porovnání jejich společnosti a kultury - 1. slovanské státní útvary Sámova říše, Velká Morava České země v době Přemyslovců - Periodizace evropských dějin středověku, charakter středověké společnosti, kultury, vzdělanosti ve středověku obecně i v jeho jednotlivých etapách - Vznik českého přemyslovského státu, jeho vývoj do konce 12. století - Český stát v době posledních Přemyslovců České země za vlád Lucemburků, Jiříka z Poděbrad a Jagellonců České země od nástupu Habsburků do konce třicetileté války České země v době barokního a osvícenského absolutismu - Evropa na hranici středověku a novověku zvl. - renesanční kultura a vzdělanost - Vláda Jana a Karla - husitské války a jejich důsledky, vláda Jiřího z Poděbrad - české země za vlády Jagellonců - Evropa v době reformace a zámořských objevů - vláda prvních Habsburků - Rudolf II a jeho doba, rudolfinská Praha - stavovské povstání, třicetiletá válka a její důsledky - Evropa a svět v době barokní a osvícenské zvl. kultura, vzdělanost, základy vědy, důsledky osvícenského myšlení pro pojetí státu a společnosti - proměny české společnosti a habsburského státu vláda Marie Terezie a Josefa II.

12 České země v sobě národního obrození České země v době formování moderní společnosti ( ) - Evropa v době francouzské revoluce a napoleonských válek, vznik a charakter USA - charakter a důsledky průmyslové revoluce - 1. a 2. obrozenecká generace, jejich cíle, proměny české společnosti - Evropa svět v 19. století a na zač. 20. století koncert velmocí, charakter jednotlivých oblastí a velmocí, průmyslová společnost, vzdělanost, kultura - česká společnost a její proměny - vztahy Čechů a Němců, postavení českých zemí v habsburské říši - hlavní politické proudy a strany