Konference: Rozvojový den FoRS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Konference: Rozvojový den FoRS"

Transkript

1 Knference: Rzvjvý den FRS

2 Obsah 1 Rzvjvý den FRS Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme? Inka Píbilvé, Petr Lebeda, Petr Drbhlav, Karel Plechl Kmu se zdpvídáme: suvislsti mezi praxí rzvjvé splupráce, glbálním rzvjvým vzděláváním a vlivňváním plitik Eva Malířvá, Jan Svitálek Je mžné zajistit finanční stabilitu a zárveň nezávislst? Pavel Gruber, Evžen Diviš Splupráce s privátním sektrem Petr Lebeda, Inka Píbilvá Jak naše splečné i rzdílné phledy kmunikvat navenek? Ivna Remundvá Dpručení pr FRS... 14

3 1 Rzvjvý den FRS 1.1 Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme? Inka Píbilvé, Petr Lebeda, Petr Drbhlav, Karel Plechl Úvd Zástupci pracvní skupiny FRS Inka Píbilvá (knzultantka a evaluátrka, pzrvatelka FRS) a Daniel Svbda (členská rganizace FRS Develpment Wrldwide) nejprve představili mžnsti pr zvyšvání efektivnsti rzvjvých NNO jakžt pdklad pr následnu diskusní skupinu Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme?. Inka Píbilvá zmínila jak jeden z nástrjů Kdex efektivnsti FRS a hlavní blasti, které vyšly jak nejsilnější a nejprblematičtější z letšníh sebehdncení členů a pzrvatelů na základě tht kdexu. Mezi silnými stránkami zmínila dmítání steretypů, uvádění pravdivých a nezkreslujících infrmací, dmítání krupčních praktik při fundraisingu a realizaci prjektů, respektvání lidské důstjnsti a lidských práv a nevyužívání zbrazení extrémníh utrpení pr fundraising. Prblematické stránky plynucí ze sebehdncení spadají právě d bu hlavních diskusních skupin: plánvání a analýza ptřeb (nedstatečné zapjení se d činnsti pracvních skupin FRS či nezveřejňvání strategických pririt) a zjišťvání dpadů a udržitelnsti (neuvádění názrů cílvých skupin a partnerů v závěrečných zprávách neb nezahrnvání participativníh hdncení d evaluací a indikátrů dpadů). Inka Píbilvá také zmínila, že krmě tht subjektivníh hdncení dle kdexu FRS lze také využít bjektivnější nástrje pr zvyšvání efektivnsti - z 10% nám mhu pmci wrkshpy neb knference, z 20% učení se d statních např. v rámci pravidelných sdílení Develpment Cffee, pracvních skupiny ve FRS neb peer review a ze 70% praxe. Peer review Peer review byl představen pdrbněji na základě zkušensti z piltníh prjektu členské rganizace FRS SIRIRI v rce Pkud jde pstup, na začátku je důležité dmluvit se v rámci dané rganizace, prč peer review pdstupujeme, pté zajistit dstatečné kapacity a vlastnictví, vybrat si partnera, kterému věříme (zde může Sekretariát FRS pradit). Jak pdklad je mžné využít Kdex efektivnsti FRS a jak vdítk manuál pr peer review ze zmiňvanéh piltníh prjektu. Zájemci peer review by měli být tevření různým perspektivám a změnám, stanvit si pririty a navázat na celý prces akčním plánem. Vzhledem k různým nejasnstem a mýtům klem peer review, Inka Píblvá také bjasnila, c tent prces znamená (tj. získání perspektivy d praktiků, vzájemné učení se, nízké finanční náklady a časvu flexibilitu) a c není (externí evaluace či audit, expertní pradenství, ztráta knw-hw) a že sam sbě nepřináší změny. Znalst prblematiky

4 Daniel Svbda se pté zaměřil na výše zmíněné prblematické blasti a zárveň hlavní témata diskusní skupiny. V první z nich, spjené se znalstí prblematiky, zdůraznil význam zveřejňvání strategických pririt jak důvd existence dané rganizace a specializace uvedením reginů a sektrů, sdílení naší expertízy jakžt důkaz dbrnsti a zájmu výsledky, zajištění místníh vlastnictví prstřednictvím zapjení cílvých skupin, dhdu na priritách, rvnprávné zapjení d realizace (nejen účast na placených akcích), splečný mnitring a reprting a věřvání infrmací na základě triangulace. Uvedl také knkrétní příklad z praxe a pskytl něklik praktických návdů jak například nepužívat dříve frmulvané prjekty, nepvažvat vyplnění dtazníků za dstatečnu participaci neb ptát se lidí na jejich vlastní tázky. Dpady a udržitelnst V druhé blasti zjišťvání dpadů a udržitelnsti- pukázal na nezbytnst zakmpnvání indikátrů dpadů d prjektů, které by nám pmhly věřit terii změny (chvání), budvání evaluačních kapacit pr zhdncení dpadů, participace, tj. uvádění názrů cílvých skupin i ve zprávách, braní v ptaz pzitivních i negativních vlivů našich činnstí na živtní prstředí a dpvědnst za dpady (péče výsledky, Realistická a reálná terie změny). SIRIRI Karel Plechl V následné diskusní skupině nejprve Karel Plechl, ředitel členské rganizace FRS SIRIRI, uvedl na knkrétním příkladu, jak v jejich rganizaci prbíhá plánvání a analýza ptřeb. V rámci tht blku zazněl, že je nutné rzlišit, kdy je vhdná úplná důvěra v místní partnery a kdy je třeba vše raději věřvat. Účastníci diskuze zmínili nezbytnst dluhdbé přítmnsti na místě, realizace pčátečních výzkumů (tj. situace před naší činnstí), znát dělbu mci v místě (kd čem rzhduje apd.). Také zazněl jak vhdné předem přemýšlet situaci cílvé skupiny p našem dchdu, dplňvat naši expertizu s jinými a jak dpručení pr FRS uspřádat vlastní průzkum veřejnéh mínění zahrnující naše tázky. Člvěk v tísni Petr Drbhlav Druhý blk zjišťvání dpadů a udržitelnsti- také uvedl příkladem z vlastní praxe Petr Drbhlav, zástupce další členské rganizace Člvěk v tísni, pčínaje kntrverzní tázku, zda musí být každý prjekt udržitelný. Diskuse směřvala k tmu, že je vhdnější zaměřit se na prgramvu a sektrvu udržitelnst, než na jedntlivé prjekty. Byl také zmíněn, že udržitelnst by měla být sučástí celé fáze prjektvéh cyklu. Zazněl názr, že by výstupy měly být předány spíše rdinám a jedntlivcům s jejich finanční spluúčastí, než kmunitám. za žáducí účastníci pvažvali průběžné budvání kapacit, zjišťvání vedlejších negativních dpadů a nalézání alternativních řešení. Účast cílvých skupin v evaluacích a závěrečných zprávách by měla být kvalitní. Také bychm si měli uvědmit, že k určitému knkrétnímu dpadu nepřispíváme jen my. Kmunikace navenek

5 Ohledně kmunikace úspěchů navenek zazněly názry, že bychm měli sdělvat výstupy a ne infrmaci realizaci prjektu, že je nutné, aby zazněl hlas lidí a daná prblematika vysvětlena na knkrétním lidském příběhu. 1.2 Kmu se zdpvídáme: suvislsti mezi praxí rzvjvé splupráce, glbálním rzvjvým vzděláváním a vlivňváním plitik Eva Malířvá, Jan Svitálek PROPOJENÍ GRV A POLICY Téma skupiny: Jsme knzistentní? Suvislst mezi praxí ZRS, GRV a plicy V zápise uvádíme nejdříve plánvané cíle sezení, přehled bsahu diskuze a nejdůležitější myšlenky. Pdrbný zápis následuje ptm. Cíl: ppsat, jak vzájemné vlivňvání mezi blastmi funguje - Ppsat, jak by t měl vypadat - Navrhnut způsby, jak t v rámci rganizací i v rámci FRS dělat Obsah: Diskutvaná témata 1. překryv cílvých skupin s příjemci benefitu 2. dělení práce našich rganizací d tří skupin a přemýšlení v těcht škatuklách je mezující 3. měl by být GRV glbální? 4. c d sebe blasti ptřebují a c mhu druhým nabídnut a kde se t překrývá Shrnutí: nejdůležitější myšlenky Rzdělení účastníků d skupin plicy GRV rzvjvá praxe 1. Kd jsu cílvé skupiny a kd příjemci (beneficaries) našich aktivit (kd má největší benefit) GRV ARPOK: cílvé skupiny jsu žáci a učitelé cílvá skupina i příjemci Varianty: cílvá skupina pedaggvé, příjemci žáci (sekundárně rdiny, veřejnst) RS: cílvé skupiny a beficaries bývají titíž Finálními příjemci u GRV a plicy není cílvá skupina pracujeme s plitiky, ale příjemci jsu nejen ni, ale i veřejnst a lidé v rzvjvých zemích. Obecně lze říci, že primárně má největší prspěch žák, ptažm pak kdkli, s kým se v živtě setká. Pkud máme zbecnit příjemce GRV prjektů, jsu t všechny marginalizvané skupiny kdekli na světě. Příjemci jsme všichni. Ovšem i prjekty na Jihu mají dpad na Severu. Ve výsledku jsu prjekty bjíh typu zaměřené na glbální změnu. Cílem je empwerment, ať už u kterékli skupiny.

6 Na druhu stranu implementátr, přestže by měl mít pvědmí suvislstech, by si měl stanvit c nejknkrétnější cílvu skupinu. Nevytvářet pririty sami, aniž bychm se zeptali lidí na Jihu. Zarámvání debaty vzdělávání nemusí být jen úzce zamřené, ale glbální rzvj může být průřezvým témem v různých jiných tématech (finanční gramtnst, bčanská výchva, eklgie ) a na všech úrvních vzdělávacíh systému 2. Je GRV glbální? Jaký je stav GRV na Jihu? Paradxně k chápání suvislstí dchází čast v zemích Jihu ještě víc, než u nás (např. dchází k defrestaci, prtže se pěstují rstliny pr bipaliva na Severu) GRV na Jihu by měl bsahvat dstranění mýtů Severu i Sever má svje prblémy, není t ráj na zemi, v tm můžeme přispět na jihu 3. Dělení činnstí rganizací FRSu d tří blastí (rzvjvé prjekty, GRV, vlivňvání plitik) nás mezuje. 1. Věnujeme se i blastem, které nezapadají d stanvených tří škatulek. Jaké další blasti naší práce tedy jsu: 1. ZRS 2. GRV 3. Plicy (i plitická práce) 4. Výzkum 5. Síťvání (i jak cíl mít spjence pr řešení prblémů) 6. Splupráce se sukrmým sektrem 7. Splupráce s akademickým sektrem 8. práce s médii 9. kampaně 2. diskuze, zda jsu t blasti činnsti, neb cílvé skupiny Návrh: říct si blast práce, nástrje a cílvky a t nakmbinvat. Např. GRV ve firmách. Všechny nástrje splu suvisí navzájem! Každá rganizace si může určit kmbinaci, která jí bude nejvíce vyhvvat. CÍL je stejný v GRV, plicy i v prjektech na Jihu. Je ale škda, že se jedntlivé skupiny nedívají na t, jak t dělají statní, včetně jiných sektrů (akademie, firmy, média ). 2. Organizace se mhu převážně věnvat a hlásit k jedné blasti, ale ve své činnsti dělají i druhé (např. Rzvjví pracvníci dělají plicy v zemích svých prjektů) reflektujme prvky a buďme si vědmi prvků práce blastí a spjujme v rámci FRSu tyt lidi 4. Jak se ptkávají ptřeby a nabídka th, c si blasti (GRV, RS, OP ) mhu pskytnut

7 (Práce ve skupinách pdle příslušnsti k blasti, srvnání slupců vedle sebe tedy ukazuje, d jaké míry se představy lidí pracujících v různých blastí překrývají). RS nabízí GRV: evidence z praxe rzvjvých prjektů kntakt s partnery v zemích Jjihu kmunikace prblémů/plitik zpětnu vazbu na zbrazvání reality ve vzdělávání Infrmace skutečných ptřebách příjemců OP nabízí GRV Glbální rzvjvé vzdělávání GRV ptřebuje d RS infrmace z terénu (knkrétní příklady, cases) data (analýzy, výsledky) infrmace d dnrů (kam jsu chtni směřvat prstředky? Nezávislst?) Znalst jaké jsu aktuální prblémy (message) GRV ptřebuje d OP tlak na efektivní uktvení GRV ve frmálním vzdělávání tlak na vytvření a uktvení plitik, které pdpří dsažení cílů GRV (zeměděl, bchd, ŽP, Průmysl) pdpra, prsazvání gd gvernance Zajištění prstředí práce pr NNO, watchdg, przumění rzhdvacím prcesům - Otázka, která vzniká: kd je nsitelem tlaku s cílem dsahvání cílů GRV, kd by měl vyvíjet hlavní aktivitu a jaké mají být nástrje RS nabízí plicy evidence z praxe rzvjvých prjektů kntakt/síťvání s partnery v zemích Jihu kmunikace prblémů/plitik zpětná vazba předávat zkušensti z vlastní plicy práce v zemích prjektů GRV nabízí Plicy příklady dbré praxe a výstupy (pdklady pr argumentaci) pmc s reflexí suvislstí, s kntexty (GRV je dál) Ovlivňvání plitiky (OP plicy) OP ptřebuje d RS zapjit implementátry prjektů d skutečné plicy data, infrmace dpadech evidence-based apprach průběžné věřvání přímé zapjení příjemců/dát jim hlas zpětnu vazbu: když změny nastaly, jestli vedly k dpadům, ke kterým směřvaly znvu ddatečně hdntit OP ptřebuje d GRV splečná frmulace argumentů=přetavit slžitá sdělení d srzumitlné řeči znalst názru v ČR d cílvek GRV přímé zapjení cílvých skupin

8 věřvání dat+pstjů budvání pdpry veřejnsti bčanské vzdělávání (aby lidé věděli, c je plitika a prč je důležitá) - Lidé ve fieldu se dvlávají na nedstatek kapacit, přitm jsu ale naknec plicy nucení dělat měli by částečně být plicy fficery. Není kapacitách, ale nastavení pririt. - Pkud se bude ZRS ubírat směrem, který se teď bjevuje, bude důležité pr NNO na Severu ne hlavně budvat své kapacity pr pliticku práci. Stejně tak plicy fficeři jezdit na Jih, aby místním NNO pmáhali vlivňvat plitiky na místě. - GRV je krk napřed v chápání glbálnsti rzvjvých prblémů suvislsti, kntext měli by víc tyt zkušensti sdílet s statními (plicy i ZRS) GRV nabízí RS přens infrmací k veřejnsti zpětná vzaby d veřejnsti na RS knkrétní metdy jak kmunikvat vytčená (aktuální) témata a jak jim przumět změna brazu rzvjvky ve splečnsti OP nabízí RS Ovlivnění pririt + finance watchdg skutečnéh naplňvání enabling envirnment pr NNO kherence statních plitik z phledu rzvjvých cílů uznání neziskvéh sektru jak aktéra + kredibilita NNO sektru prmítání dat a prblémů z fieldu d kncepční plicy úrvně przumění rzhdvacím prcesům Rzvjvá splupráce RS ptřebuje d GRV Sdílení metd, przumění tématům a cílům Přens infrmací k veřejnsti, kmunikvání kntextu (pkud nebude d veřejnsti) Zviditelnění RS ale má být včetně kritiky a zviditelnění negativních dpadů? RS ptřebuje d OP zviditelnění RS vlivňvání dnrů a širké veřejnsti (Ovšem OP nepracuje s veřejnstí) zpětná vazba sdílení zkušenstí/metd Nvé myšlenky: výměna plicy zkušenstí mezi lidmi z terénu a lidí z plicy dma Pkud se bude ZRS ubírat směrem, který se teď bjevuje, bude důležité pr NNO na Severu ne hlavně budvat své kapacity pr pliticku práci. Stejně tak plicy fficeři jezdit na Jih, aby místním NNO pmáhali vlivňvat plitiky na místě.

9 GRV je v přemýšlení a reflektvání vývje kntextů a suvislstí dál (než plicy a rzvjvka), může pmci s reflexí praxe GRV může přispět Plicy se znalstí názru a pstjů cílvek mžná splupráce Závěry: - Činnstí je víc, než c by bsahval rzdělení na 3 základní blasti - Je ptřeba překnat stych ze splupráce s statními a mnhem lépe se prpjit navzájem, t umžní být věrnější realitě - Definice ptřeb zazněla - Je nutné přijít na způsby, jak čekávání dsáhnut!!! Ve FRS by se měly nastavit dluhdbé mechanismy na splupráci a kmunikaci napříč blastmi práce nejen pracvní skupiny, ale také správní rada a valná hrmada strategické a praktické průběžné vytváření strategií a pririt. Parkviště: cílvá skupina světy by měl být byznys kdy, jak a jaku rzvjvu splupráci kmunikvat v GRV ( může být včetně kritiky a zviditelnění negativních dpadů?) Paradx: plicy nepracuje s veřejnstí, ale veřejnst pr svu práci ptřebuje 1.3 Je mžné zajistit finanční stabilitu a zárveň nezávislst? Pavel Gruber, Evžen Diviš Zpčátku se debatující zaměřili na tázku, c pr ně znamená nezávislst. V dpvědích nejčastěji zazníval názr, že se rganizace nemůže nazývat zcela nezávislu, pkud je pdprvána granty d státních neb sukrmých dárců. Byl by t mžné puze v případě, že by se spléhala puze na dary individuálních dárců (př. Greenpeace), ale t je pr středně velké rganizace nereálné. Záleží také na blasti, každá blast si najde svéh dárce, v případě rzvjvé prblematiky je tu však vždy vazba na státní a evrpské granty (hrzba také u sukrmých dárců). Někteří diskutující vnímali finanční nezávislst jak ttžnu s myšlenkvu. Zazněl názr, že není dbře se přizpůsbvat penězům za cenu ústupků ze své vize. Nikd by neměl dělat t, s čím se nezttžňuje. Ale většina se shdla na tm, že bez těcht ústupků by nebyla živtaschpná. Prt je důležité, aby dnátři a realizátři sdíleli stejnu vizi. Zazněla tázka, zda z grantů pkrývat puze prjekt. Peníze jsu nezbytné i na chd a činnst rganizací. Je důležité si tut skutečnst uvědmit a přijmut uvnitř rganizace za samzřejmst a pté umět kmunikvat navenek (dnrům a veřejnsti). Je důležité, aby byli zaměstnáváni dbrníci a byli za svu práci příslušně hdnceni. Shda panvala v tm, že je dbré si strategie financvání jasně definvat d začátku fungvání rganizace (př. chci/nechci využívat státní pdpru, přijmu /nepřijmu finanční pdpru d knkrétních sukrmých dárců). Nejvíce finančně hrženy jsu středně velké rganizace. Malé rganizace mají jen drbné výdaje na zaměstnance a vedení kanceláře a využívají d značné míry práce

10 dbrvlníků. Velké rganizace mhu náhlý nedstatek financí řešit financváním z jiných prjektů (tzv. diverzifikace zdrjů financí). Středně velké rganizace jsu tak nejvíce hrženy zánikem, pkud nepřijmu státní grant Stávají se tak nejvíce závislé na pdpře. Čast chybí peníze na prvz kanceláře. V některých případech je řešení mezit aktivity či navázat partnerství. Zazněl názr, zda neuvažvat jiných právních frmách rganizací. Na příklad p vzru OXFAM implementační agentura. Snižuje se tak závislst na dnrech. V tázce nezávislsti se bjevuje i prblematika sítí síť pdléhá tzv. většinvým zájmům, jedna rganizace v rámci sítě není nikdy zcela nezávislá (př. ADRA). Pkud jde kmunikaci rganizací směrem k veřejnsti, je nutné, aby si rganizace nastavily/změnily vnitřní rganizační kulturu. Tzn. aby se naučily vnímat samy sebe jak plnhdntné dbrníky ve své specializaci (nikli trpící pr blah lidstva, dbrvlníci ). Teprve ptm, je mžné měnit veřejné mínění neziskvých rganizacích. Pdle diskutujících velká část veřejnsti netuší, c je náplní práce zaměstnanců neziskvky, vnímá je spíše jak dbrvlníky. Diskutující vnímají tlak d českých dnrů na snížení platů (až 18 tisíc hrubéh) a pačné tendence ze strany evrpských dnrů. Organizace by si měly neústupně stát za určenu výší platů a neustupvat. Diskutující sumarizvali následné dpručení směrem k rganizacím Transparentní účet (nline všichni můžu sledvat finanční tky) X nebezpečí kntrla dárců, u některých plžek (např. kancelářský prvz) je lepší uvést klnku jiné Nutné zrušit autcenzuru v NNO, sami se zavrhují, mzdvě pdhdncují Dbré diverzifikvat vlastní zdrje, přesvědčit lidi své užitečnsti Důsledná transparentnst, kmunikvat prvnáváním s businessem (ptřeba kvalitních lidských zdrjů dbře placených), rganizace musí přijmut rizik, že někh dbře zaplatí Individuální kmunikace, náklady za účast na přednášce atd., důležité kmunikace (vysvětlení v čem spčívá práce v rganizaci) s přáteli, rdinu atd. Chce t čas u nás stále převládají nadšenci, kteří pracují za mál peněz, v zahraničních neziskvých rganizacích již jsu stanveny dpvídající platy V blasti rzvjvé splupráce se stále častěji bjevuje nebezpečí dumpingu (pdhdncené financvání režijní a mzdvé a sbní náklady), rganizace by se neměly navzájem vnímat jak knkurenční a neměly by tmut trendu prpadat. Zazněla tázka, zda se prezentvat se jak prfesinální neziskvá rganizace, která se přibližuje businessu neb zůstat vylženě nevládní bjvat prti prjektvému jazyku. Otázka d buducna. Diskutující se shdli, že velku překážku firemnímu fundraisingu je byrkracie. Čast víc financvání za směrnice než za samtný prjekt. 1.4 Splupráce s privátním sektrem Petr Lebeda, Inka Píbilvá Úvdní příspěvek: Petr Lebeda (viz ppt prezentace) Facilitace: Inka Píbilvá Prč splupracvat s privátním sektrem?

11 Prtže je t jeden z nejdůležitějších aktérů eknmiky pkud chceme zlepšvat udržitelný rzvj a eknmiku, tak s privátem musíme splupracvat. V phledu z implementace rzvjvé splupráce ta nevyhnutelnst není tak zřejmá. Vyvstává tázka definice rzvjvé splupráce. Existuje určitá kmplementarita my i ni máme určité schpnsti, silné a slabé stránky, vhdnu kmbinací se může dsáhnut vyšších výsledků než samstatně. Ovlivňvání th, jakým způsbem pdnikají tzn. abychm je vlivňvali. Mají jiný phled na věc znát h. Zasáhnut širku škálu zákazníků, sptřebitelů, mají vypracvané strategie, kmunikaci, marketing, pstupy můžeme tu jejich síť využít neb se naučit ty pstupy. Umět si zmapvat, kd c dělá, jestli mají splečné cíle / zájmy řada může mít blíže než jiné NNO. Nsitelé invací, searchers pr řešení. Mají zdrje různé typy zdrjů: knw-hw, manažerské schpnsti, lidské zdrje, finanční, sciální kapitál kntakty. Prč nesplupracvat s privátním sektrem? Hrzba manipulace s cílvu skupinu (sptřebiteli), nelze přijmut jejich způsb. Ale tázka, c je manipulace je t vlivňvání neb belhávání, aniž by ten manipulvaný věděl, kam t směřuje. Nedělají t i nevládky? Zneužitelnst th, c je pr velku část splečnsti zajímavé a tím zneužijí pr vlastní prsazení (např. využívání značky Bi pr marketing). Suvisí s dravstí určitéh Green washing zneužívání pr NNO a rzvjvky pr jiné cíle. Může t vést k pškzení dbréh jména rganizace, diskreditaci. Hrzba hržení reputace: Zvážit dpady splupráce s určitým byznysem pr naše vnímání naší rganizace ve veřejnsti a vůči dalším partnerům nutné určit si hranice splupráce, d kh brát peníze a ne, uvědmit si vlastní cenu (rizik pr malé NNO pr firmu nemusí být velká částka, ale pr NNO je t hdně a spjení jména může mít pr firmu větší efekt). Není mžné udělat celkvý screening, vždy se najde část lidí, kteří danu firmu neberu musíme si určit, klik jsme schpní ztratit u určité části veřejnsti. Jak určitá firma přistupila k řešení určitých prblémů v minulsti. Nárdní divize vs. celá firma jak MNC. Připravit kmunikaci a krizvý manuál. Důležitá kmunikace, prč s byznysem splupracujeme. Mžnst nadále kritizvat firemní dárce. Jednstranné přebírání knw-hw ze strany firmy d NNO. Udržet míru vzájemnéh užitku. Hledání splečnéh knsensu a cílů (viz. Nepdařená pdpra pr ftvltaiku).jeden příklad může pškdit celý sektr (bipaliva, nemcnice v Zambii). Prblém, když se institucinalizuje určitý pdíl bipaliv neb ftvltaiku musíme přiznat chybu, mrzí nás t, jdeme dál, kultivvat prstředí, řešit chyby. Prblém knkrétních prjektů na míru d firmy ptřeba důkladné analýzy prjektu / needs assessment a rizik a zpětná kntrla stejně jak u jiných prjektů. Hrzba zneužití pr jiné účely / plicy práce nutn definvat, za jakých pdmínek i ujasnit si mtivy. Odlišit typ splupráce, d které jít a d které ne, pečlivě vybrat typ splupráce s danu firmu.

12 Finanční závislst nutn diverzifikace prtflia financvání, neutralizvat ty dnry, kde je větší rizik ztráty finanční nezávislsti frmu multistakehlders přístupu i při financvání sdílené cíle i v multilaterálních firemních prjektech. Zneužití NNO pr získání grantu/zakázky v ZRS tedy pět jednstrannst. Negativní přístup k určité firmě nás může dříznut zcela d mžnsti ckliv změnit v sektru (např. ČEZ a energetika a klimatické změny nelze je zcela dstřihnut d diskuse změnách). Měří se míra změny a ptenciál změny, pzitivní přístup zlepšvat a kultivvat p dbrém t, c tam je. Diskusí získáme nvé phledy, argumenty. Jsu tu firmy, které jsu zcela mim splupráci? Asi existují (zbrjařské apd.). Ale je t tázka naší filzfie část NNO, které s nimi budu chtít splupracvat, bychm měli respektvat, že mají jinu filzfii změny. Není ale mžné z th dělat kdex a nrmu zakazvat s někým určitý typ splupráce. Zkušenst s Hme Credit ceněný ČvT za pkrk, ale zneužil dal si na letáky, že ČvT dpručuje Hme Credit. Je nutný definvat cíl splupráce a frmu debaty? Financvání? Spjvání jména? Ovlivňvání? Neexistuje bezpdmínečná pmc a dtace d firem. C je cílem splupráce? Chceme peníze neb jinu frmu např. pr vlivňvání, diskuse? Existující typy splupráce: Např. pskytující služby P.R., kmunikace, grafika. Plicy/advcacy práce např. výnsy s emisníh bchdvání vznikla kalice mezi firmami a NNO (zateplvání staveb, stavební firmy) pr využití prti klima změnám. Splečné pzice, debaty s plitiky apd. 1. Realizace prjektů v partnerských zemích velký kredit, PR, velké NNO, filantrpie, neb prjektvá spluráce, časem bhcní zájmy českých firem (SME). Příspěvky na ZRS prjekty má asi jen Člvěk v tísni, velké prjekty. Knsrcium při realizaci prjektů dělení ddávky na hard a sft části, dplňující. Uchpitelné téma je mžné lépe získat prstředky d firem i menší firmy. Využití kmunit pr ddávky velkým firem (viz CARE). Kmerční splupráce. 2. Osvěta a GRV rzšířit vnímání rzvjvky na glbální udržitelnst Zlepšvání praxe firem a jejích dpadů (např. NaZemi a jejich průzkum utdr firem ddavatelských řetězcích). Splupráce přes CSR přes malé prjekty je mžné se dstat k velkým změnám byznys mdelu (změna výrbníh neb distribučníh pstupu). Frma kmplexní splupráce výrbní pstupy a změna prstředí i jak fundraising. Splupráce při definvání CSR strategie vč. připjení se k myšlence a jejich vlastní prpagace vůči veřejnsti, vezmu si téma za své a změna jejich myšlení (viz. Bageterie Bullevard). Vysvětlit firmě, že ač má lkální byznys, tak může své zákazníky slvit s glbální vazbu. GRV může pdpřit CSR prjekty mim ČR. 3. Plicy/advcacy

13 Splupráce přes ILO. Mezinárdní tematické sítě (pr multistakehlder) pr systémvé změny (např. naše NNO t ještě nereflektují, byl by dbré pdpřit, jak se zapjit d tét splupráce. EDUFON fórum pr představení invativních vzdělávacích prjektů, Praha, Brn, prjekty se představují mezi firmami a NNO a síťuje se. 2 Jak naše splečné i rzdílné phledy kmunikvat navenek? Ivna Remundvá Diskuse: Bude FRS kmunikvat jedntně? Shdneme se na splečných tezích? A jak t budeme kmunikvat? Inzeráty za velké peníze vs. k čemu t vede a jaký t má dpad? Pdbné prblémy v jiných blastech: dpadvá kampaň jak strukturální fndy měly reálný dpad na ČR Ppularizační kampaň na vědu a techniku zapjení studentů, prč se tmu věnvat. Výzvy: nechta schpnst se přizpůsbit té cílvé skupině, na kteru se zaměřujeme. Jak srzumitelně vysvětlit smysl a dpad primárníh výzkumu, dpad na splečnst. Pr nás: phybujeme se ve sféře pjmů a hdnt, ale cílvá skupina (veřejnst, plitici apd.) t nebudu vnímat srzumitelně. Termíny a způsb kmunikace budeme je schpni plpaticky přenést na cílvu skupinu? Trpíme prfesinální sleptu. Zkusme si vysvětlit naší babičce, c děláme a prč. Maximální umění je ppsat kmplexní a slžitu věc jednduše. Výzva: dstat se mentálně na tut úrveň i plitici jsu bčané, jiné nástrje, ale způsb kmunikace bude stejný. Jaký t pr ně bude mít příns, jaké plitické bdy t pr ně bude znamenat. Sft prjekty se těžk prdávají, ale síla je v těch příbězích. Rztříštěnst názrů, nejedntnst. Mst (přestřihnu pásku, data, klik t ušetří) vs. vzdělávání (k dispzici je řada příběhů) Výhda: schpnst kmunikace, běžně hvříme s lidmi, jsme schpní mluvit. Musíme splu pracvat při vlivňvání apd. Vytvřit minimální kmunikační minimum, na kterém se můžeme shdnut hlavně argumentační minimum. Vydefinvat si 10 tázek a dpvědí a na ně být schpní stejně dpvídat. Argumentář a jedntný hlas na všech úrvních. Bude t trvat dluh. Mít jednh ambasadra mim sektr a plitiku dluhdbě by za nás mhla stát a pdprvat a vydupat sektr z prachu. Ušetří nám t peníze. Někd, kh budu schpní vyslechnut i PS Parlamentu. Chce mít FRS splečný argumentář? Chceme mít jednh ambasadra? Máme splupracvat s agenturu, která pmáhala prpagvat nejdražší stezku. Budeme půsbit důvěryhdněji, prces bude vést k tmu, aby FRS fungval lépe, příchzí rganizace, které přijdu k htvému, bude pr ně ušetření kapacit.

14 Mít pr FRS zlidštěný slvník t by pmhl všem. Prces je mžná důležitější než ta kmunikace. Otázka, jestli navyšvat neb nenavyšvat nebyla zřejmá. Kde ten stejný hlas je. Není t jen hlas FRS, ale sektru, splupráce s MZV a ČRA při tvrbě. C jsu cíle a ataky takvéh nástrje hníme mc zajíců najednu. Musíme si ujasnit, c přesně chceme. Kmunikační minimum je akrát tak ambiciózní. Argumentační materiál pr nejčastější útky z veřejnéh prstru a d plitiků. Bude t mít i přidaná hdnta pr usazvání naší strategie c chceme, na čem jsme schpní se shdnut (ta míra neshdy je vyská). Další přidaná hdnta splupráce s externími dbrníky mim náš sektr, dstat zpětnu vazbu, nutnst převyprávět t, c děláme. Dbré kmunikační minimum becně vnímání neziskvéh sektru blázni, c za mál peněz něc dělají neb vyžírkvé, c žijí z grantů, a nevíme, c dělají. Připravit argumentář ze spřátelených médií a plitiků. Ambasadr prblém, že sami nemáme vždy schpnst bejmut všechny suvislsti. Nejsme schpní se shdnut na jednm i na tm širkém bsahu. Nemůžeme čekávat, že bude mít veškeré znalsti. Spíše upzrňvat na ty glbální výzvy a tím by t sknčil. Ppisvat, že se glbální kntext mění a že je třeba, aby česká splečnst začala vnímat ty prblémy. Spíše nastlvat tázky než se zapjvat d diskuse. 2.1 Dpručení pr FRS Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme? Zazněl rvněž názr, že neúspěchy by měly být uváděny např. ve výrčních zprávách. FRSu byl dpručen, aby dšel k dhdě, jak si dávat zpětnu vazbu (i kriticku) mezi jedntlivými rganizacemi ve FRS a zamezit výměnu názrů skrze média a pdkpávat si tak vlastní dpady, či zveřejňvat bsah fóra určenéh jen členům a pzrvatelům FRS. Ohledně pužívaných technických a dbrných termínů, které kmplikují správné chápání našich sdělení, je třeba zlidštit slvník (jedna rganizace se t právě pkuší). Byl též dpručen budvat dbré vtahy se susedy naší kanceláře, aby przuměli tmu, c děláme. Rlí FRS by měl být ujasnění, c je cílem splečné kmunikace snaha zajistit pdpru veřejnsti i plitiků, vybrat splečné pselství/argumenty. Také byl zmíněn, že rle FRS by měla být spíše v rámci becné advcacy a plicy práce, ne v knkrétních tématech. FRS by měl pdprvat různrdst (např. menší rganizací v nepriritních zemích), prvzní věci a vzájemný respekt. Také by měl předávat dbré zprávy (i malá změna je dbrý vklad, pracvat s sbní výpvědí), zhlednit ne/fungvání médií a dplňvat zjedndušené phledy. Sdělení by měla být jednduchá - prč ZRS, prč GRV. Prblémy by měly být jedntně a celistvě kmunikvané. Jak sektr bychm se neměli tvářit nadřazeně (děláme dbr) nad privátním sektrem, spíše stavět msty. Suvislsti mezi praxí rzvjvé splupráce/plic a světu

15 Ve FRS by se měly nastavit dluhdbé mechanismy nejen pracvní skupiny, ale také správní rada a valná hrmada strategické a praktické průběžné vytváření strategií a pririt. Financvání zvýšit tlak na státní/nestátní dnry, zrušit priritní země, vypisvat grantvá řízení v suladu s iniciativu neziskvých rganizací ne dnrů. Zazněla tázka, jaká je přidaná rle severní neziskvé rganizace. Nejdřív kapacitní struktury v jižních zemích, až pté práce na severu? Jižní neziskvé rganizace zatím nejsu připraveny převzít vše d svých ruku. Budeme si umět přiznat, kdy budu jižní země připraveny? Řeknu si sami. Aktuálním trendem je decentralizace. Pkud jde kmunikaci a světu na veřejnsti. Je tázku, zda veřejnu vůbec zajímá, zda jsu neziskvé rganizace v blasti rzvjvé splupráce nezávislé. Zazněl názr, že jde puze interní tázku. Lidé spíše ceňují viditelnu pmc a průhlednst na příklad knkrétní příběh malé neziskvé rganizace. Nezávislst veřejnst řeší v tu chvíli, kdy se něc stane, důležité u firemních dárců. Zastupitelé rganizací by měli vytvářet vztahy s lidmi, kmunikvat přes přednášky neb světvé akce. Jsu v tázce financvání důležité kmerční aktivity NNO? Mhu t být ptenciální finanční zdrje na prjekt. Pdle zkušenstí diskutujících má např. prdej předmětů určitý příns, ale důležitější je t, c prdej předmětů přináší pr PR. Nicméně zazněl dpručení, že je dbré nastavit účastnické pplatky za každu přádanu akci. Psledním diskutvaným tématem byla etika firemních dárců. Většina diskutujících má v rámci rganizace tzv. black list dnrů a striktně jej ddržuje (v tmt směru kritika vůči FRS). Apriri zamítat všechny firemní peníze není dbré, nicméně je vhdné si nastavit vnitřní kdex etickéh financvání. Něklik rganizací pužívá strategii knsensu, musí se na kdexu shdnut všichni. Rzhdně není vhdné brát peníze d firem, které kritizujeme, ani d jejich knkurentů. Splupráce s privátním sektrem: Návrh na MZV/ČRA vytvřit prgram pr CSR prjekty a multistakehlders přístupu světa a plicy. Vytvřit mechanismus financvání splupráce NNO a sukrméh sektru v blasti je t ddatečný incentiv a pbídka, aby t ty NNO dělaly, není t ale nutně ptřeba k tmu, aby ta splupráce prbíhala. Pkud bude vytvřen tent prstr, tak t bude mít šanci vyčlenit určitu systematičnst. Vyčlenit člvěka, který se té zmapvání splupráci mhl věnvat. Ale není mžné t takt institucinalizvat je třeba, aby si t ta NNO uvědmila a sama chtěla a vyčlenila zdrje a kapacity, jinak t nebude efektivní. Vyvlávání pcitu viny vy jste ti, c vyděláváte, tak musíte dávat peníze na NNO a rzvjvku. Byznys prpaguje úspěch vs. NNO vypráví negativních věcech. NNO jsu úspěšné, ale nejsme schpni sebevědmě prezentvat náš úspěch. Ale my se zase nemůžeme stát těmi marketéry. Ale NNO nesmí být vnímaný ze strany byznysu jak ten, kd stále natahuje ruku. Pzr na steretypy z bu stran!

16 Pjďme si říct, c je ten mechanismus pr MZV ale taky t, c jsu už ty existující mechanismy, zvát lidi zvenku a diskutvat. Nehledě na mechanismu. Ptřeba ale knkrétníh, specifickéh výkpu, knkrétní téma ale t je na každé NNO. Má FRS vůbec tut splupráci facilitvat? Neb t nechat na bilaterální cestu. Platfrma musí vytvářet rámec, příležitsti pr knkrétní příležitsti, pmáhat rganizacím, jak t dělat. Vytvřit téma pr HUB setkání mezi byznysem Jít dva-tři krky dále a vydefinvat si typy práce, ptřeb NNO a k nim napasvat typy firem, připravit mžné setkání pr určitý typ splupráce (realizace ZRS prjektů, CSR apd.). Přistupvat k tmu trchu ad hc a nebudvat splupráci pr splupráci, ale pr jasný a knkrétní účel (např. k prsazení určitéh cíle/tématu např. emisní pvlenky apd.). V jakých našich tématech máme mezi firmami spjence? Při našich aktivitách přemýšlet, s jakými aktéry splupracujeme. Asi bychm neměli vstupvat d plicy práce vztahu byznysu a rzvje. Vytvřit kncepci na splupráci NNO a firem a zapjvání firem d ZRS? Musíme si připravit argumenty, abychm nebyly příliš v defenzivní rli.

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty.

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty. Studentská Agra Studentská Agra je škla kultivvané diskuze pr středšklské studenty. Jeh sučástí jsu šklení debatních dvednstí a studentská debatní sutěž. Prjekt se snaží zlepšit debatní prstředí v ČR a

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Zápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 16

Zápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 16 Zápis z diskusníh fóra pracvní skupiny č. 16 (Průřezvá skupina) Termín knání: 25. 5. 2017 Míst knání: Ostrava Mariánské Hry, budva DTO Facilitátři: Mgr. Jarslava Krömervá, PhDr. Jarslava Sýkrvá Téma: Kvalita

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Regionální stálá konference pro území Středočeského kraje

Regionální stálá konference pro území Středočeského kraje 1 Reginální stálá knference pr území Středčeskéh kraje 17.12.2014 2 Reginální stálá knference dbrvlné reginální uskupení územních partnerů v blasti místníh a reginálníh rzvje, jež je zastupené představiteli

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Přílha č. 2 Ppis pdprvaných aktivit Pdprvané aktivity pdpry typu A - Systémvá pdpra sciální práce v bcích (maximální dba realizace 24 měsíců): 1) Výkn sciální práce dle 63 zákna č. 111/2006 Sb., pmci v

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Suchá Lz č.p.72 687 53 Suchá Lz IČO: 27015777 Zápis z jednání valné hrmady MAS Výchdní Slváck dne 15.11.2012, Strání Přítmni: Hsté: dle prezenční listiny 24 členů Ing. Pavel Rada,

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ

JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ Kurz vhdný pr ty, kteří chtějí rzumět výsledkům klinických studií a umět je interpretvat JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ Dpručen pr lékaře, dbrné garanty a další sby aktivně prezentující

Více

Jak zavést systém managementu kvality

Jak zavést systém managementu kvality Jak zavést systém managementu kvality Systém managementu kvality může být zaveden d Vaší rganizace něklika způsby, například: 1. knzultační frma Pravidelné návštěvy v rganizaci dbrným pradcem a knzultace

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvdní seminář Vsetín, 1. listpadu 2017 www.zdravamesta.cz/ps2017 Tat akce byla připravena za finanční pdpry SFŽP a MŽP. Pdzimní škla NSZM Vsetín, 1. 11. 2017 Metdická pdpra

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Erasmus + Příručka k programu. V případě rozdílného výkladu jednotlivých jazykových verzí je třeba se řídit verzí v angličtině.

Erasmus + Příručka k programu. V případě rozdílného výkladu jednotlivých jazykových verzí je třeba se řídit verzí v angličtině. Erasmus + Příručka k prgramu V případě rzdílnéh výkladu jedntlivých jazykvých verzí je třeba se řídit verzí v angličtině. Verze 1 (2015): 1/10/2014 1 2 OBSAH ÚVOD... 7 ČÁST A OBECNÉ INFORMACE O PROGRAMU

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA Magna supeří rázně, ale čestně a pdpruje svbdnu a férvuhspdářsku sutěž. Budeme ddržvat všechny platné antimnplní

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014 Cena hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 1. Úvdem Cenu hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 vyhlašují: Rada Plzeňskéh kraje, Reginální hspdářská kmra Plzeňskéh

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Vítejte na. Jihomoravské partnerství E5

Vítejte na. Jihomoravské partnerství E5 Vítejte na setkání Jihmravské partnerství E5 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Brn 25.10.2016 www.rrajm.cz 1 představení činnsti RRAJM rzvj měst a bcí zahraniční splupráce pdpra scieknmicky slabším

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ

Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ Cena Ministerstva vnitra za invaci ve veřejné správě Rčník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ 1. Stručný název řešení: Suběžná implementace mderních metd řízení na Ministerstvu pr místní rzvj. 2. Autr zprávy:

Více

Role metodika v procesu zavádění a ověřování standardů kvality v praxi

Role metodika v procesu zavádění a ověřování standardů kvality v praxi Rle metdika v prcesu zavádění a věřvání standardů kvality v praxi Standardizace rgánu sciálně-právní chrany dětí na Městském úřadu v Třinci 20.05.2015 Standard kvality Standard nrma, kritérium, becně uznávaný

Více

SC 4.2 Zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím posílení inkluze v multikulturní společnosti

SC 4.2 Zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím posílení inkluze v multikulturní společnosti SC 4.2 Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti Datum vyhlášení výzvy: 14. 10. 2015 Datum a čas uknčení příjmu žádstí: 16. 12. 2015 16:00 Předpkládané vyhlášení

Více

1 Úvod Plán realizace Dlouhodobého záměru UHK pro rok

1 Úvod Plán realizace Dlouhodobého záměru UHK pro rok 1 Úvd... 4 2 Plán realizace Dluhdbéh záměru UHK pr rk 2018... 6 2.1.1 Invace studijních prgramů (P1/DC1) pdle pžadavků praxe, pr zvýšení kvality, splupráce s dběratelsku sféru, prstupnsti prgramů atd....

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY KDO JSME A KOMU SLOUŽÍME platná d 1. 4. 2015 Charakteristika dlehčvací služby Odlehčvací služba je terénní služba pskytvaná sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu

Více

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD Sídl: Masarykva 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severzapad.cz, www.eurpa.eu Pracviště: Závdní 353/88, 360 21 Karlvy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502 353 e-mail:

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Analytick - kncepční studie - Kncepční část - Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání Jmén hlavníh metdika: Marek Velas Jména splupracujících autrů: Tereza Viceníkvá, Ondřej Palán, Zuzana Vdňanská, Michaela Hrubá,

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

Koncepce Smart Administration města Mohelnice

Koncepce Smart Administration města Mohelnice Mtt: Smart Administratrin = měkké metdy + tvrdá data Kncepce Smart Administratin města Mhelnice Draft 1.0, 25.1.2010 1. Obsah 1. OBSAH... 2 2. VYMEZENÍ SMART ADMINISTRATION... 3 3. SMART ADMINISTRATION

Více

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu.

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu. Evrpský prstr dvednstí a kvalifikací Pracvní text zpracvaný pr ptřeby řešitelů suvisejících úklů v NÚV a MŠMT, který vlně reflektuje pstřehy účastníka mezinárdní knference Twards a Eurpean Area f Skills

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2 Program Akce příroda. Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2

Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2 Program Akce příroda. Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2 Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 1 1. Vymezení prgramu Akce přírda Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 1.1 O c prgram usiluje Hnutí Brntsaurus (dále

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let (včetně). Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ II

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ II MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ II VE SO ORP DOMAŽLICE A SO ORP HORŠOVSKÝ TÝN REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0008509 Pracvní skupina pr financvání 23. 05. 2018 Dmažlice OBSAH

Více

Specifikace pro SW aplikaci Start-up business.

Specifikace pro SW aplikaci Start-up business. Zakázka na vytvření výukvé aplikace Start-up businees a Interaktivní webvé rzhraní Přílha č. 2 Technická specifikace Pžadavky: Specifikace pr SW aplikaci Start-up business. Obecné pžadavky Cílem je vytvřit

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Název zadavatele Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Sídl Na Slvance 1999/2, 182 21 Praha 8 IČ 68378271 Právní frma Zástupce zadavatele Název zakázky Druh zadávacíh

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Pozn.: v číselníku je často obsaženo více možností k výběru, ale pro program Interreg V-A ČR-Polsko jsou relevantní pouze možnosti výběru zde uvedené.

Pozn.: v číselníku je často obsaženo více možností k výběru, ale pro program Interreg V-A ČR-Polsko jsou relevantní pouze možnosti výběru zde uvedené. Zpráva realizaci prjektu / dílčí části prjektu Pzn.: v číselníku je čast bsažen více mžnstí k výběru, ale pr prgram Interreg V-A ČR-Plsk jsu relevantní puze mžnsti výběru zde uvedené. Úvdní strana dkumentu

Více

Kurz DVPP. Žádost o akreditaci DVPP Vzdělávací program,,bezpečná a zdravá školka

Kurz DVPP. Žádost o akreditaci DVPP Vzdělávací program,,bezpečná a zdravá školka Kurz DVPP Žádst akreditaci DVPP Vzdělávací prgram,,bezpečná a zdravá šklka Vzdělávací prgram,,bezpečná a zdravá šklka Přadvé čísl: 13 1. Název vzdělávacíh prgramu: Bezpečná a zdravá šklka 2. Obsah - pdrbný

Více

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení Infrmačně expertní systém včasnéh varvání a vyrzumění v důsledku stanvení rizik skalníh řícení Prjekt je realizván za finanční pdpry Ministerstva vnitra České republiky, v rámci Prgramu bezpečnstníh výzkumu

Více

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6 Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ Pučíme Mgr. se z příkladů Grafia, Jana s.r.. Brabcvá špatné praxe? T/F: T: E: Budilva 37 brabcva@grafia.cz 37 722 722 4, 55 77 Plzeň 22 01 WWW.GRAFIA.CZ Mtt: Bže, dej mi

Více

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ V ORP DOMAŽLICE REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ /0.0/0.0/15_005/

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ V ORP DOMAŽLICE REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ /0.0/0.0/15_005/ MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ V ORP DOMAŽLICE REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000067 Pracvní skupina Předšklní vzdělávání a péče: dstupnst inkluze kvalita 26. 5. 2016 Dmažlice OBSAH

Více

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti Pdací razítk MZ ČR/ Č.j.: Identif. Čísl prjektu: Žádst pskytnutí státní dtace na realizaci prjektu prevence HIV/AIDS pr rk 2010 A. becná část Žádsti Základní infrmace prjektu a dtačním titulu Název pskytvatele

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

Seminář: Česká rozvojová spolupráce na křižovatce Odpovídá česká rozvojová spolupráce na současné globální výzvy

Seminář: Česká rozvojová spolupráce na křižovatce Odpovídá česká rozvojová spolupráce na současné globální výzvy Seminář: Česká rzvjvá splupráce na křižvatce Odpvídá česká rzvjvá splupráce na sučasné glbální výzvy Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky. Obsah 1 Česká

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015 Návrh rámcvéh pstupu a knceptu implementace standardů taxi MODRÝ ANDĚl s.r.., srpen 2015 Obsah Prhlášení a mtivace k návrhům standardů 3 Návrh rámcvéh knceptu zavedení standardů 4 Pdrbnější rzpad realizačních

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

Individuální projekt MPSV: Inovace systému kvality sociálních služeb. Cíl 4 - Závěry

Individuální projekt MPSV: Inovace systému kvality sociálních služeb. Cíl 4 - Závěry Individuální prjekt MPSV: Invace systému kvality sciálních služeb Cíl 4 - Závěry z 1. Metdickéh setkávání inspektrů sciálních služeb Téma metdickéh setkání: Tematický kruh č. 1: Kde se nacházíme a c t

Více

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014 A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více