SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SPEKTRUM 01 2013. Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis"

Transkript

1 SPEKTRUM časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky

2 Úvodní slovo Téma: Změny v EU v roce 2013 Čas nejistot a dluhů Evropské fondy na přelomu roku Velké podniky v ohrožení Jaké jsou priority SP ČR v Evropské Unii Mezi Prahou a Bruselem Schůzka BUSINESSEUROPE na Kypru: Pokračujte v reformách! Pomůže irské předsednictví řešit potíže byznysu?...13 Rozcestník: kudy na webu do Bruselu...14 Co prosazují členové SP ČR v Bruselu? Rozhovor Jan Rafaj: Slabě prosazujeme národní zájem Byznys volá po koordinaci naší europolitiky Evropa 2020: zotavení reformami?...21 Sociální problematika Zaměstnavatelé a důchodová reforma od Tripartita v roce 2012 žádná procházka růžovou zahradou.. 24 Sociální dialog prochází v Evropě zatěžkávací zkouškou Média Prosinec: DPH, Temelín a tripartita Studie Jak řezat bez bolesti? Seminář o rozhodčím řízení a mediaci...31 Zahraniční stáž Svenskt Näringsliv podobné problémy, specifická švédská řešení Otázky pro Anniku Bröms Partneři: Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Adresa: Freyova 948/11, Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: M. Mostýn, zástupkyně šéfredaktora: R. Hejná, výkonný redaktor: Z. Strnadel Foto: Z. Strnadel, B. Steinz, studio Pixl-e Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: Grafická úprava a sazba: studio Pixl -e Tisk: Tiskárna Macík, Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP 3285/99 P ze dne Vychází měsíčně Registrace: ISSN

3 Dámy a pánové, v květnu 2013 uplyne devět let od vstupu ČR do Evropské unie. Nejde sice o kulaté výročí, ale vzhledem ke kritickým komentářům na adresu EU, které se u nás v poslední době stále více objevují, a to i ve vyjádřeních vrcholných politiků, není na škodu zamyslet se nad postavením a perspektivou našeho členství v Unii. Jsme organizace sdružující zaměstnavatele, tak jde především o pohled byznysu, i když nelze úplně pominout celospolečenský rámec. Dovolte mi proto zamyšlení z pohledu člověka, který se z pozice prezidenta SP ČR zúčastnil řady přístupových jednání, z pozice člověka, kterému se větší část života členství Česka respektive Československa v EU zdálo jako něco nedosažitelného, a to nejen z důvodu volného pohybu přes hranice většiny členských států EU. Pokud jde o společenský rámec, nemohu nezmínit svůj špatný pocit z kritických komentářů některých politiků a většiny médií k udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii. Nemohu uvěřit, že autoři těchto komentářů si skutečně myslí, že mír v Evropě je něco úplně samozřejmého. Zapomněli snad, že generace našich rodičů (jsem ročník 1948) zažila jednu a generace našich prarodičů dvě pro Evropu naprosto zničující války? To, že se současná krize, pokud se to vůbec při pohledu na plné nákupní vozíky v tisících přeplněných supermarketů v Evropě dá krizí nazvat, řeší jednáním a opatřeními byť ne vždy efektivními a účinnými a nikoliv tarifními překážkami, prohibitivními opatřeními, zákazy dovozu a masivní inflací znehodnocující úspory obyvatel a v neposlední řadě ekonomickou válkou mezi jednotlivými státy s rizikem přechodu k válce reálné. To by bez existence byť nedokonalé Evropské unie nemuselo být samozřejmé. Ekonomickou výhodnost členství ČR v EU snad členům SP ČR nemusím podrobně rozebírat. Byli jsme, jsme a budeme exportně orientovanou ekonomikou. Většina exportu jde do zemí EU a ani to vzhledem k naší poloze jinak být nemůže, i když podíl exportu mimo země EU roste. Deset milionů obyvatel naší části Evropy vždy vyprodukovalo více než bylo schopno spotřebovat a export do okolních zemí byl vždy životním zájmem. Členství v EU nám export usnadňuje, ale zvyšuje i náročnost na kvalitu vyráběných produktů, což je rovněž pozitivní přínos. Čistý přínos příjmů z EU je rovněž evidentní, i když umístění zdrojů z EU bych si představoval efektivnější. To je ale především naší chybou a nikoliv orgánů EU. O korupci u nás v této oblasti pak štěbetají i pověstní vrabci na střeše. Nejsem nekritický obdivovatel evropské integrace. Přiznám se, že vždy, když se účastním schůzek v Bruselu a vidím byrokracii, jednám s úředníky, kteří se věnují nepodstatným problémům, vydávají přihlouplé pokyny mnohdy snižující konkurenceschopnost evropských firem a mluví nesrozumitelným jazykem, stávám se euroskeptikem. Po návratu do Česka si ale uvědomuji potřebu existence členství ČR v EU. Představa, že by ČR mohla žít mimo struktury EU, je naivní. To neznamená, že musí se vším souhlasit. Zároveň není možné se vším automaticky nesouhlasit. Negativním příkladem je skutečnost, že ČR jako jediná z celé kontinentální Evropy, z pro mne nepochopitelných důvodů, nepřistoupila na dohodu o rozpočtové disciplině. Myslím, že bychom si měli vzít příklad z postupu Polska. Je přitom důležité vytvářet aliance zemí s podobnými zájmy. Projekt EU není určitě bez chyb. Rychlé předávání kompetencí států s volenými orgány do rukou jmenovaných komisařů v Bruselu je nutné upravit a zredukovat, z projektu společné měny odstranit nedostatky, zajistit dodržování dohodnutých pravidel a sankcionování jejich nedodržování a zbavit se nadbytečných institucí. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že nelze dělat paralelu mezi vznikem USA a projektem jednotné Evropy. Pokud však bude existovat Evropská unie, je životním zájmem ČR být jejím aktivním členem. Nikdy jsme neměli takovou životní úroveň jako dnes a stejně tak nikdy neměla naše republika takové ekonomické a bezpečnostní ukotvení jako dnes. Měli bychom se poučit z historie. Stanislav Kázecký viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Úvodní slovo

4 Čas nejistot a dluhů Vstup do nového roku je obvykle naplňován optimistickými očekávání. Letos se však prognózy i výrazný optimismus drží při zemi. Nejistota a riziko jsou snad nejpoužívanější pojmy posledního období. Při pohledu na výhledy pro letošní rok se zdá, že jimi nadále zůstanou, což mimo jiné naznačuje indikátor měření nejistoty Economic Policy Uncertainty Index /www.policyuncertainty.com/. Ten z politických vyjádření v pěti vyspělých zemích světa citovaných v nejdůležitějších médiích a na základě prognóz hospodářského vývoje vytváří výše uvedený index. Jeho hodnoty v loňských prvních šesti měsících dosáhly smutného historického maxima. Přestože v průběhu druhé části roku poněkud klesly, tak v jeho závěru zase poskočily díky vývoji v eurozóně a v USA, byť tam rozpočtový kompromis přelomu roku odvrátil hrozící katastrofu. Jinak řečeno, podle tohoto indikátoru zejména eurozóna nadále balancuje na hraně recese, a to i přesto, že finanční trhy byly poněkud uklidněny oznámením Evropské centrální banky, že krizí zmítané evropské země mohou neomezeně poskytovat státní dluhopisy. Na národních úrovních se pak řada států snaží konsolidovat státní rozpočty a provádět potřebnou restrukturalizaci. Ovšem konsistentní, dlouhodobé a důvěryhodné strategie překonání dopadů krize a výjezdu z ní nejsou příliš vidět. I to je jeden z důvodů přetrvávajících obav z dalšího vývoje a rizik. Jedinou jistotou je, že ani letos si Evropa volně nevydechne a její ekonomika bude spíše přešlapovat. Evropa a její konkurence Sláva to byla velká. Však kdo se může pochlubit nejdelší trasou rychlovlaku, měřící 2298 kilometrů. Vede z Pekingu do Kantonu přes Wu-chan a vlak jedoucí rychlostí 300 kilometrů za hodinu ji urazí za necelých deset hodin, dříve to bylo 22 hodin. Vlak vyrobený největším čínským výrobcem, společností CSR, je navržen tak, aby se podobal čínskému dávnému meči a mohl dosáhnout rychlosti až 500 kilometrů v hodině. Samozřejmě, každé srovnání poněkud pokulhává, ale v tomto případě příklad rychle rostoucí Říše středu a ekonomicky přešlapující Evropské unie je možná na místě. Přirozeně, že Čína ráda i tímto způsobem dává na odiv rychlost a mohutnost, která napomíná o její rostoucí váze. Jestliže nyní představuje tamní ekonomika 53 % amerického hospodářství, v roce 2022 by podle Centre for Economics and Business Research /www.cebr.com/ mohla dotáhnout až na 83 % a přiblížit se tak největší ekonomice světa. Podobně má našlánuto Indie, která by se již v roce 2017 mohla stát po Británii druhou nejsilnější ekonomikou Commonwealth, či Indonésie, která se z dnešního 16. místa ve světě může posunout za devět let na šestou pozici, hned před Rusko. Při pohledu na dynamiku států BRIC a řady rozvojových zemí je tudíž na místě povzdechnutí dřívějšího šéfa Konfederace britského průmyslu. Pokud Evropa nezačne něco dělat pro 04 Téma: Změny v EU v roce 2013

5 zvýšení konkurenceschopnosti a povzbuzení ekonomického růstu, dá si nás Indie k obědu a Čína k večeři," uvedl před deseti lety při návštěvě v Praze tehdejší generální ředitel Digby Jones. Odhady vývoje HDP vybraných zemí Čína 7,8 8,0 7,5 Indie 3,8 6,5 7,5 Indonésie 6,0 6,0 6,0 Brazílie 1,0 3,0 4,5 Mexiko 3,9 4,0 4,5 Rusko 4,5 3,8 3,5 Zdroj: IMF, OECD Svítá na konci tunelu? Na konci každého roku se to všude hemží odhady a výhledy. Nejinak je tomu i letos. Například Institut pro světové hospodářství v Kielu ve své prosincové prognóze globální ekonomiky opatrně sděluje, že v loňském roce světová konjunktura ztratila na své dynamice. Přelom roku 2012 a 2013 vypadá tak, že bylo dosaženo dna. Další vývoj je však ovlivněn řadou nejistot, které mají spojitost s dluhovou krizí zemí eurozóny a budoucím finančním kurzem v USA, píše se v prognóze tohoto renomovaného institutu. Koncem prosince se svým pohledem přispěchalo i OSN. Slabá světová ekonomika se ani v roce 2013 nedočká oživení. Hrozí dokonce nebezpečí globální recese, uvádí se v jeho prohlášení a poukazuje se na prohloubení eurokrize, fiskální potíže USA a na ostrý vítr z Číny. Každé toto riziko může mít na svědomí od mínus jednoho procenta do tří procent plus, tvrdí OSN. Také Evropská centrální banka se tváří na letošek a hlavně na vývoj v eurozóně značně zdrženlivě. Pro rok 2013 očekává v zemích eura reálný propad ekonomiky o 0,3 %, což je v porovnání s OECD, Evropskou komisí a MMF ten nejponurejší výhled. Většina institucí počítá v tuto chvíli pro letošní rok v eurozóně spíše s kladnou nulou. Svou prognózu představila i Konfederace evropského podnikání /BUSINESSEUROPE/, jejímž členem je Svaz průmyslu a dopravy ČR, která na základě informací ze 40 národních evropských zaměstnavatelských a podnikatelských svazů sestavila svůj výhled ekonomiky. A ty nejsou nikterak růžové. V eurozóně růst HDP odhaduje na 0,5 %, ovšem v rámci celé EU pouze o 0,1 %. Tato mírně rostoucí hodnota se však musí brát s rezervou. Tam, kde je mnoho otazníků, je desetina procentního bodu krajně nejistou hodnotou, říká k prognóze BUSINESSEUROPE Bohuslav Čížek, analytik SP ČR. Co ale může ovlivnit současný vývoj, je schopnost fiskální konsolidace jednotlivých států. Napříč Evropou je vidět snaha o konsolidaci strukturálního deficitu, často se to však děje metodou tupých škrtů. Tato konsolidace probíhá živelně pro uklidnění investorů a finančních trhů, což trápí například zmíněné jižní křídlo EU. Evropský byznys kriticky hodnotí fakt, že pro skutečnou konsolidaci národních rozpočtů schází potřebná rozvaha, jako je tomu například u Německa či v Británii. Mimo jiné, jak uvádí koncem roku zveřejněná studie Citigroup, v zadlužených zemích s finanční krizí jsou dopady na ekonomiku dvakrát vyšší, než v zemích se stabilizovaným rozpočtem. Ale ani u nich oživování ekonomiky neprobíhá hladce kvůli slabé poptávce. To, co posouvá výhledy do pozitivních hodnot, je export na trhy mimo EU právě mimo Evropu jsou schopné evropské firmy stále pronikat. Prognóza BUSINESSEUROPE se zabývá také investicemi a přístupem firem k bankovním penězům. Investice jsou jeden z předpokladů dlouhodobého růstu, pokud se neinvestuje, žádné zásadní zlepšení zdraví ekonomiky se nedá očekávat. Podle uvedené prognózy v letech 2011 a 2012 byla výše investic na stejných hodnotách. Ani v letošním roce, minimálně v její první polovině, se nedá očekávat výrazný zlom. Pokud už se rozhodnou firmy investovat, nejvíce jejich aktivity směřují do inovací a racionalizace výroby, což vede ke snížení výrobních nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti. Jedním z výrazných problémů, s nimiž se firmy potýkaly na přelomu let 2008 a 2009 a v následujícím období, byl přístup k bankovním úvěrům. Zatímco v ČR poukazuje na problémy s dostupem k penězům jen malá část firem a Česká národní banka potvrdila finanční zdraví našich bank a dostatek jejich likvidity, v rámci Evropy je situace složitější. Četnost poskytovaných půjček dokonce klesá a nadále se zpřísňují kritéria, za nichž lze na půjčku dosáhnout. Vzrůstajícím motivem k obavám jsou i nerovnosti v úrokových sazbách půjček napříč eurozónou. Zatímco německé firmy si půjčují peníze s úrokem 3 %, ve Španělsku je to 5 %. Nezaměstnanost, tikající bomba Na eurozónu se valí krize zaměstnanosti, či spíše nezaměstnanosti. Jak vyplývá ze zprávy Ernst&Young, zveřejněné počátkem tohoto ledna, výhledy pro letošek jsou dost pesimistické. Jen v zemích eurozóny by se v průběhu roku počet lidí bez práce měl zvýšit až na 20 milionů. V roce 2010 to bylo jen 15,9 milionu. Zvláště katastrofické jsou prognózy pro Řecko s 28 % odhadovanou mírou nezaměstnanosti a Španělsko s 27 %. Problémům nezaměstnanosti se ostatně věnoval i vzpomínaný výhled BUSINESSEUROPE. V něm se uvádí, že nezaměstnanost je nejvyšší od vzniku eurozóny a dosáhla 10,5 %. Jen v roce 2012 zaniklo zhruba 700 tisíc pracovních míst a v letošním roce to bude dalších 400 tisíc pracovních míst. Celková nezaměstnanost v eurozóně by mohla narůst o půl procenta a v širším evropském rámci ještě o další půl procento. Problém Téma: Změny v EU v roce

6 je také v tom, že nezaměstnanost má zejména v jižním křídle EU trvalejší ráz. Pokud ekonomika strmě padá dolů, čtvrtina lidí je bez práce a narůstající nezaměstnanost se neřeší, ani v následujících letech nemůžeme očekávat v oblasti zaměstnanosti Španělska či Řecka zásadní zlepšení, upozorňuje Bohuslav Čížek. Závěr Nehledě na veškeré turbulence, mimo jiné v ČR loni zbankrotovalo 3692 firem, což je meziroční nárůst o 46 procent, panuje mezi částí evropských i českých podnikatelů lehký optimismus. Vyplývá to ze zjištění mezi členy představenstva SP ČR i řady anket, které se objevily na přelomu roku. Lehce povzbuzující je v této souvislosti prohlášení Dietera Hundta, šéfa vlivného Svazu německého průmyslu (BDI), který poznamenal k letošnímu roku: Jsem přesvědčen, že v Německu nezažijeme žádnou recesi a dosáhneme úrovně nejméně roku Prognóza vývoje HDP v EU Evropská unie /15/ 0,0 1,0 Nové země EU 1,3 2,7 Eurozóna -0,2 0,9 Eurozóna bez SRN -0,3 0,7 Zdroj: Eurostat Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR a tiskový mluvčí Evropské fondy na přelomu roku Začátek nového roku je vhodným časem k bilancování i k plánování. Dá se říci, že rok 2012 byl v oblasti evropských fondů výjimečný, ať už jde o probíhající projekty, tak i o přípravu nového období V březnu minulého roku pozastavila Evropská unie proplácení certifikovaných prostředků v návaznosti na podezření na nefungující kontrolu ze strany českých orgánů. Na základě vyjednávání byl stanoven program nápravných opatření (spočívající zejména v centralizaci auditů pod ministerstvo financí) a po vyhodnocení jeho plnění českou stranou Evropská komise (EK) uvolnila ve druhé polovině roku platby. Nicméně dopad do státního rozpočtu tento krok bude mít, protože EK stanovila pokutu (tzv. korekce) za nedostatky v čerpání, zatím ve výši 13 mld. Kč, za operační programy Doprava a Životní prostředí. Na druhé straně se podařilo zažehnat hrozbu nevyužití nasmlouvaných prostředků (pravidlo n+2), s výjimkou operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (spravovaného MŠMT), z něhož musela být převedena částka 1 mld. Kč do operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (spravovaného MPSV). Bohužel je již jisté, že v roce 2013, kdy dochází k souběhu pravidel n+2 a n+3, budou mít některé operační programy problém s dočerpáním prostředků, takže určitá část z nich zůstane nevyužita. Na evropské úrovni byla věnována hlavní pozornost přípravě nového programového období Dánské a následně kyperské předsednictví v rámci desítek jednání a schůzek připravilo společně s členskými zeměmi kompromisní návrhy, jimiž se budou fondy v novém období řídit. Vzhledem k tomu, že zatím nebyl dohodnut finanční rámec a vyjednávání s Evropským parlamentem začalo až koncem minulého roku, můžeme předpokládat, že spuštění možnosti čerpat prostředky z nového období bude reálně možné až ve druhé polovině roku Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) již vloni v dubnu předložilo návrh struktury budoucích operačních programů, nicméně vláda o tomto kroku rozhodla až závěrem listopadu. MMR je jejím rozhodnutím zavázáno (spolu s příslušnými resorty) předložit první návrhy operačních programů do letošního března. Svaz průmyslu a dopravy ČR již v lednu ustanovil svoji expertní komisi pro kohezní politiku, která je poradním orgánem právě pro oblast evropských fondů. V únoru byla formulována rámcová pozice, jež na národní úrovni požaduje zejména malý počet operačních programů, jednoduchou administrativu, kvalitní řízení a nediskriminační přístup pro všechny typy podniků. Zástupci Svazu se účastní všech podstatných jednání, ať už na národní, nebo evropské úrovni. Zde jsou naše kroky koordinovány se stanovisky a závěry, přijímanými v rámci BUSINESSEUROPE. Naším cílem je prosadit takové prostředí, aby mohl kterýkoli z podnikatelů předložit a realizovat svůj rozvojový záměr a aby, pokud bude tento záměr v souladu s principy a zaměřením fondů, jej mohl realizovat s minimální byrokracií a překážkami od státu. Rok 2013 bude rozhodující, aby se tyto cíle staly realitou. Miloš Rathouský Sekce zaměstnavatelská SP ČR 06 Téma: Změny v EU v roce 2013

7 Velké podniky v ohrožení V rámci nového plánovacího období pro strukturální fondy 2014 až 2020 přišla Evropská komise s návrhem na omezení veřejné podpory pro velké podniky. Zeptali jsme se viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara, který se účastní jednání s Evropskou komisí, jestli by se toto omezení mohlo dotknout i českých podniků. Jak by toto omezení vypadalo v praxi? Pokud by se komisi podařilo její návrh prosadit, nebylo by například možné, aby velké podniky nad 250 zaměstnanců čerpaly dotace na tvorbu nových pracovních míst a v některých oblastech méně postižených nezaměstnaností by mohla být citelně snížena výše veřejné podpory obecně. Jak na to Svaz reaguje? Svaz nechal vypracovat velmi kvalitní studii, která jasně ukazuje, že znevýhodnění velkých firem v přístupu k veřejné podpoře by negativně dopadlo i na malé a střední podniky, které jsou na ně navázané. Navíc by mohlo omezit příliv nových investic do země. Jako příklad je ve studii použito Brno, které se díky podpoře investic velkých domácích i zahraničních podniků dokázalo v minulých letech vypořádat s poklesem své tradiční průmyslové výroby. Je Evropská komise ochotná o svém návrhu jednat? Naštěstí ano. Například koncem ledna odlétáme do Bruselu na osobní pozvání Waltera Deffaa, šéfa Vrchního ředitelství pro regionální politiku, jednat právě o této věci. Představitele Komise se snažíme společně s Business Europe přesvědčit nejen pomocí studií, ale i na nejrůznějších odborných seminářích a osobních setkáních. Intenzivně pracujeme také s evropskými poslanci, kteří si uvědomují význam velkých průmyslových podniků pro růst české a evropské ekonomiky a jsou ochotni nám pomoci. Jak vidíte šanci Komisi přesvědčit? Jsem optimista a věřím, že se nám podaří dojednat pro obě strany přijatelný kompromis. (red) Které inovace přispějí k úspěšnosti Vašeho podnikání? ENGINEER SUCCESS Veletrh HANNOVER MESSE 2013 Vám na 11 předních mezinárodních odborných veletrzích nabízí kompletní přehled trhu Nejnovější technologie zaměřené na každý stupeň průmyslového řetězce tvorby hodnot Aktuální trendy v klíčových oblastech průmyslové automatizace a IT, energie a životního prostředí, techniky pohonu a fluidní techniky, průmyslových subdodávek, výrobních technologií a služeb, výzkumu a vývoje Nenechte si ujít světově nejvýznamnější technologickou událost. Více informací na hannovermesse.com New technologies New solutions New networks Poznamenejte si termín: dubna 2013 Deutsche Messe AG Hannover v ČR tel NEW TECHNOLOGY FIRST Téma: Změny v EU v roce April 2013 Hannover Germany

8 Jaké jsou priority SP ČR v Evropské Unii V období příštích dvou let se budou zaměstnavatelské a podnikatelské svazy vyjadřovat k řadě iniciativ Evropské komise, které se přímo dotýkají byznysu v ČR. Při definování svých priorit na období 2013/2014 vstupuje Svaz průmyslu a dopravy ČR, tak jako všichni evropští podnikatelé a zaměstnavatelé, na nejistou půdu měnící se Evropské unie. Konstantní priority byznysu jako konkurenceschopnost, inteligentní regulace, přístup k energii a surovinám, investice do výzkumu a inovací, infrastruktura, digitální agenda, moderní vzdělávací systémy, flexibilní trhy práce, vysoká exportní výkonnost a přístup na trhy budou konfrontovány se stále rigidnější hospodářskou správou EU, rodící se finanční unií, škrty v rozpočtu EU, tlakem na sociální dimenzi tržního hospodářství, bezbřehou solidaritou s těmi neodpovědnými, a v neposlední řadě s globálními tlaky a zhoršujícím se demografickým vývojem. To vše má logicky za následek krácení investic do projektů na podporu růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst, investic do výzkumu a lidských zdrojů, rostoucí ceny surovin a energie, stárnutí pracovní síly a omezení podpory malých a středních podniků expandovat a internacionalizovat se. Co by mohlo rozhýbat Evropu Přesto všechno je Unie schopna sebereflexe a přichází i s projekty, které reagují na potřeby zaměstnavatelů a podnikatelů a které, budou-li realizovány s dostatečnými ambicemi a adekvátně financovány, mohou ji udělat atraktivním místem pro podnikání a investice a vytáhnout ji z recese. Patří mezi ně bezesporu nová posílená průmyslová politika EU, Akt o jednotném trhu II a přehodnocený přístup EU ke vzdělávání a dovednostem. Co se týká průmyslové politiky, Evropská komise si dala za cíl, aby do roku 2020 byl podíl průmyslu na DPH 20 %. Průmysl se podílí ze čtyř pětin na vývozu Evropy a 80 % evropského vývozu i investic ze soukromého sektoru do výzkumu a vývoje pochází z výroby. Česká republika drží prvenství v EU svým podílem 31 % (u zpracovatelského průmyslu 25 %) na DPH. Hledání nových cest k prosazování zájmů Těžiště prosazování a hájení zájmů průmyslu a podnikání v České republice se jednoznačně přesouvá blíže k Bruselu, 08 Téma: Změny v EU v roce 2013

9 Na co se zaměřit v roce 2013 Ve svém pracovním programu na 2013/2014 přichází Evropská komise s 25 legislativními návrhy, 19 nelegislativními návrhy, 13 smíšenými návrhy a jednou vyjednávací směrnici. Ne všechny z těchto návrhů jsou nakloněny podnikům a podnikatelům. Svaz se proto bude v nejbližších dvou letech na úrovni EU zaměřovat na aktivity EK v těchto oblastech: Stabilita Eura, Eurozóny a finančních trhů I když Česká republika není členem Eurozóny a neratifikovala Fiskální pakt, stabilní a předvídatelné prostředí a podpora Eura je nutně v zájmu zaměstnavatelů a podnikatelů operujících v České republice. Prosincová Rada EU potvrdila Cestovní mapu skutečné hospodářské a měnové unie a dala tak časový řád jednotlivým krokům k vybudování finanční unie. Víceletý finanční rámec : Pokud má Unie realizovat smělé plány k obnovení růstu v Evropě, musí přijmout i odpovídající finanční rámec na příští období. V zájmu podnikatelů je silná kohezní politika a zejména udržení alokace na silné projekty kapitoly Konkurenceschopnost (1a) HORIZONT, COSME, CEF a Erasmus pro všechny. Průmysl a podnikání: Silné průmyslové svazy Evropy podporují kroky Unie směřující k posílení úlohy průmyslu v EU jako zdroje růstu a k zajištění jeho dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Hlavním dokumentem je Akční plán pro podnikání, jehož hlavním cílem bude zvýšit atraktivitu podnikání v EU. Fungující vnitřní trh s efektivní regulací a účinnou vymahatelností. Hybnou silou všech procesů v Unii je bezesporu vnitřní trh. Podnikatelé usilují o odstranění zbývajících překážek, zjednodušení regulace a zlepšení vymahatelnosti pravidel vnitřního trhu. Pozornost podnikatelů se zaměří na realizaci dvou strategických dokumentů Aktu o jednotném trhu I (Evropský patent a snížení počtu regulovaných profesí) a Aktu o jednotném trhu II s důrazem na oblasti podporující růst (infrastruktura, digitální agenda). Trhy práce, vzdělávání a odborná příprava: Podnikatelé vítají nový přístup EK ke vzdělávání a rozvoji dovedností jako zdroji růstu. Opatření Komise ve sděleních Přehodnocení přístupu ke vzdělávání, Balíček zaměstnanosti mladých a Internacionalizace evropského vysokého školství by měla přinést zásadní změny na podporu kvality systémů vzdělávání odborné přípravy v Evropě. Aktualizace dovedností a jejich lepší sladění s potřebami zaměstnavatelů by mělo pomoci k větší dynamice trhů práce, větší adaptabilitě pracovníků a jejich snadnějším přesunům na trhu práce. Zaměstnavatelé proto podpoří snahu EK o modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti a přeměnu EURES ve skutečný nástroj pracovní poptávky a nabídky na evropském trhu práce Energetická politika a politika klimatických změn V nejbližším období budou podnikatelé tlačit Komisi k vyváženému přístupu k energetické politice a politice klimatu. Budeme se proto zaměřovat zejména na budoucí fungování evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS), nový klimatický a energetický rámec pro období do roku 2030 a rozvoj energetických technologií v souladu s Energetickým cestovním plánem do roku Obchodní politika a přístup na trhy: Vnější rozměr EU na podporu růstu a konkurenceschopnosti: Obchodní politika by měla být jedním z hlavních zdrojů růstu. S ohledem na zatím stále neúspěšná multilaterální jednání WTO je snahou EK uzavírání dohod o volném obchodu (Korea, Japonsko, Indie, Singapur, země MERCOSUR, Ukrajina). komplexních dohod o spolupráci v oblasti obchodu a investic se strategickými partnery (USA, Kanada, Čína, Rusko). ne-li přímo do budov evropských institucí. Dohadování v národní tripartitě již nebude stačit. Je třeba zkvalitnit přípravu na pozicích k návrhům Komise. Tyto pozice se pak využijí na národní úrovni v rámci spolupráce se státní správou při přípravě rámcových pozic a mandátů pro jednání v jednotlivých formacích Rady, i v rámci aktivní účasti v pracovních orgánech BUSINESSEUROPE. Stále platí, že požadavky a priority se nejlépe prosadí cestou kontaktů v Evropské komisi. Co se nepodaří v rámci vnitřních procesů Komise, se pak v Radě již těžko ovlivňuje a mění. Rostoucí vliv Evropského parlamentu (trialog), sílicí pozice národních parlamentů (žlutá karta), léty prověřená autonomie evropských sociálních partnerů i důraz Komise na úlohu občanské společnosti, dává do rukou byznysu další nástroje pro prosazování zájmů nebo snížení rizika nepříznivých dopadů. Svaz průmyslu a dopravy se bude v nadcházejících dvou letech snažit více se prosadit v tomto procesu, koordinovat důležitá témata a politiky s českými europoslanci, posílit svoje zastoupení v Bruselu a současně i kompetence odborných sekcí centrály a angažmá svých členů v přípravě pozic a stanovisek. Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů SP ČR Mezinárodní organizace a EU Téma: Změny v EU v roce

10 Mezi Prahou a Bruselem Trocha bilancování, nadsázky a zamyšlení nad tím, co se děje v Bruselu může naznačit odpovědi na otázky, jak to chodí v kuloárech centrály Evropy a jak je to s našimi a evropskými zájmy. Finanční a ekonomická krize otřásla konstrukcí Evropské unie, evropští lídři přicházejí se stále novými ambiciózními nápady, paktů a kompaktů přibývá jako hub po dešti. Co se nemění, je vnitřní mašinerie bruselských institucí a denní robota vstříc všem naléhavým výzvám. Hned na začátku je třeba říci, že kdo chce dělat Unii, měl by splňovat několik podmínek. Předně musí s Evropskou unií dýchat a nesmí z procesu vyskočit, protože v opačném případě už těžko naskočí zpátky. Musí mít počáteční předpoklady pro práci na evropské úrovni a současně být připravený se dále učit od zkušenějších. Samozřejmě musí být i dostatečně fyzicky zdatný tahat kufr po letištích, nekonečných bruselských bulvárech, nesmí se bát letadla a musí být flexibilní, protože díky stávkám je nezřídka časově všechno jinak. Páni hravě vystačí se dvěma kravatami, dámy musí výrazně omezit bruselskou garderobu, make-up a vysoké podpatky, takže si své obvyklé parády v tom velkém světě neužijí. Vyrovnat se musíte i s rozdílným pracovním režimem.když v Bruselu skončí jednání pozdě večer, mateřská loď tam doma už většinou nereaguje na naléhavé signály. Objektivně nutno podotknout, že bruselský úředník si své bene vybere jinak. Přijde sice v devět, ale neomylně zamíří do kantýny, ve které později stráví i svou předlouhou obědovou pauzu. Je to takový bruselský socialismus, který se také odráží v otevírací době obchodů. Když vás v půl osmé vyhazují ze supermarketu, protože v osm zavírají a většinou už není ani půl bagety, berete co je. Bruselského harcovníka či harcovnici poznáte i podle toho, že je neustále on line ve spojení s ostatními spřízněnými nočními dušemi, které dohánějí domácí agendu (kterou zanedbali kvůli té bruselské). Nejsložitější je splnit první podmínku zachovat si nadšení pro Unii. Jednak člověk vniká postupem času do tajů bujících evropských procesů, jednak je odrazován extrémně euroskeptickým prostředím doma, které se negeneruje ani tak z aktivity Unie samotné, jako z neznalosti unijních procesů a nechuti do nich proniknout. Evropa je stále vnímána jako něco mimo naši zemi a Brusel jako symbol všeho špatného, co narušuje zaběhané pořádky. Evropské politiky jsou nadále zaměňovány se zahraničními záležitostmi a dokumenty se rozdělují na české a anglické. I horlivá optimistka, kterou práce baví a má možnost být součástí všech procesů vzestupů i pádů, by si měla zachovat dostatečnou míru realismu. Odstup je třeba k pochopení toho, že s tím ovlivňováním Evropy a prosazováním našich zájmů to není vždy až tak žhavé. Samotné lobbování v Bruselu není nic tak tajuplného a magického, tajné schůzky v kabinetech se dříve či později profláknou a tajné spisy Komise se odtajní ještě dříve, než jsou oficiálně zveřejněny. Je to taková hra a možná i vědomá pojistka Komise, že do ringu před zápasem mohou vstoupit zainteresované strany a usměrnit, co se ještě dá. Pokud komisař či komisařka daného DG (tedy svého výlučného pole působnosti) nehodlají ustoupit ze své pozice, lobby se přesouvá do kabinetů komisařů a většinou se hraje na city toho svého komisaře, aby něco uhrál ještě v rámci kolegia. Jakmile se návrh dostane do Rady, je lobbing obtížnější. Sedmadvacet členských států znamená stejný počet různých přístupů. Na své národní delegace nelze tak plně spoléhat, většinou je jejich pozice poplatná vládnoucí politické straně a v konečném závěru formovaná snahou po dosažení kompromisu s ostatními členskými státy. Do hry navíc vstupuje Evropský parlament, a tak jeho stanoviska, pozměňovací návrhy a následné trialogy procesy prodlužují. Do hry mohou vstoupit i národní parlamenty se svou žlutou kartou. Dosledovat ten váš zájem je přitom stále energeticky náročnější. Ve většině případů jde spíše o omezení škodlivých dopadů nových legislativních návrhů Komise. Stále variabilnější je i tvorba aliancí, blokačních menšin a tzv. stejně smýšlejících skupin. Když jde o to utáhnout kohoutek byznysu cestou nereálných klimatických cílů, spiknou se Komise, europarlament a členské státy. Když jde o to hradit stoprocentně mateřskou dovolenou, brání se svorně členské státy a zaměstnavatelé. Takže například u návrhu Komise na posílení směrnice o vysílání pracovníků vznikla patová situace dvou blokačních menšin. Pokud jde o kohezní politiku, sdružuje společný zájem nové členské státy, a když jde o rozpočet EU, mobilizují se největší plátci. Česká republika vyniká rolí chytré horákyně a dokáže být současně ve skupině přátel koheze i jejich nepřátel. Nechce být v bankovní unii, ale chce o ní rozhodovat. Chce se paktovat, ale nechce vzniklé pakty ratifikovat. Nicméně každý ostřílený zástupce zaměstnavatelů a podnikatelů pracuje s léty osvědčeným souborem principů a přístupů, který 10 Téma: Změny v EU v roce 2013

11 mu pomáhá okamžitě analyzovat situaci a rychle reagovat. Byznys nechce primárně žádnou legislativu, každopádně nechce žádnou novou legislativu, trvá vždy na řádné a jednotné implementaci již existujících pravidel a v případě nové legislativy trvá na zhodnocení jejích dopadů na podnikatelské prostředí. Byznys neúnavně volá po dodržování principů subsidiarity a proporcionality, nemiluje byrokracii a zvyšování administrativní zátěže a brojí proti sankcím. Byznys miluje flexibilitu, rozumnou regulaci, dobrovolné přístupy a dobrou praxi. Tento soubor pravidel musí být citlivě uplatňován podle toho, kde zájmy byznysu prosazujete. Pokud hájíte zájmy pod praporem Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, můžete být přímočařejší a jednoznačnější ve svých pozicích. Jestliže vstupujete do procesu Evropského sociálního dialogu, hledáte konsenzus posilující autonomii sociálních partnerů. Když jste členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, musíte nahlížet na zájmy zaměstnavatelů z pozice celé občanské společnosti. Evropský semestr, nová hospodářská správa, finanční unie a evropský rozpočet stále více propojují a podmiňují procesy na evropské a národní úrovni. Vzájemná interakce strategie Evropa 2020, národních programů reforem, specifických doporučení a národních strategických dokumentů je stále zřetelnější. Kruh se tedy uzavírá. Co to pro nás do budoucna znamená? Budeme-li aktivně doma tlačit vládu do provádění nezbytných reforem, budou se plnit společné cíle a Unii se ulehčí. Budeme-li aktivnější v Bruselu, usnadní nám to život při ovlivňování domácí legislativy, která je z 80 procent tvořena primárně v Bruselu. Chceme-li něco od Unie, musíme také něčím přispět. Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů SP ČR Mezinárodní organizace a EU 13. reprezentační ples podnikatelů a manažerů 23. února 2013 Obecní dům v Praze Srdečně Vás zveme na za podpory Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR Večerem provázejí Elen Černá a Aleš Valenta GENERÁLNÍ PARTNER: HLAVNÍ PARTNEŘI: PARTNEŘI: Téma: Změny v EU v roce

12 . Schůzka BUSINESSEUROPE na Kypru: Pokračujte v reformách! Prezidenti nejsilnějších podnikatelských a zaměstnavatelských svazů z celé Evropy se sešli v první polovině prosince 2012 v Nikósii, aby jednali o příčinách toho, proč je ekonomický růst stále v nedohlednu. Delegaci čtyř desítek šéfů národních svazů, jejímž členem byl i Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, přijal prezident Kyperské republiky Demetris Christofias. Hostem zasedání byl Vassos Shiarly, kyperský ministr financí. Oprávněnost obav byznysu, že nehledě na některá opatření se nedaří nastartovat růst a vytvářet pracovní místa, dokládá Roční analýza růstu Evropské komise. V ní se uvádí, že Evropa zaostává za svými cíli a že fiskální a měnové politiky již byly v plné míře nasazeny a manévrovací prostor je malý. Málo povzbudivé perspektivy potvrzují i výsledky nejnovějšího Ekonomického výhledu BUSINESSEUROPE (viz článek na str. 4), poukazující na dopady politické a finanční nejistoty na důvěru byznysu a na růst, zatímco zaměstnanost kulminuje. Prezidenti BUSINESSEUROPE ve svém poselství adresovaném Evropské radě apelovali na vlády národních států: Hlavy států a vlád Evropské unie se musí naléhavě zavázat k významným opatřením na obnovení důvěry byznysu, zvýšení konkurenceschopnosti a nastartování růstu Veřejné finance samy nemohou záplatovat vytvořené díry v rozpočtu, pokud podniky nebudou mít důvěru investovat. V poselství se dále píše: Členské státy musí pokračovat v reformách a fiskální konsolidaci. Současně svazy vyzvaly Brusel, že EU musí podpořit členské státy v jejich úsilí vytvářet národní politiky na podporu silného a udržitelného růstu. Pokud jde o eurozónu, prezidenti národních svazů požadovali konkrétní kroky, které směřovaly k další politické a ekonomické integraci. Konkrétním výstupem a příspěvkem evropského byznysu z Nikósie k novému směrování průmyslu v Evropě je příprava projektu Energetika a klima 2030 zaměřeného na vytvoření koherentní a vyvážené energetické a klimatické strategie. Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů SP ČR Mezinárodní organizace a EU JUBILEJNÍ. ROČNÍK SOUTĚŽE MANAŽER ROKU 2012 NOMINUJTE do 15. února 2013 Česká manažerská asociace 20 let vyhledáváme nejlepší manažery Vyhlašovatelé soutěže Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Generální partner Hlavní partner Významní partneři Mediální partneři Svaz průmyslu a dopravy ČR 25. duben 2013 palác Žofín DEN ÚSPĚŠNÝCH MANAŽERŮ A FIREM Program: Dopolední mezinárodní konference ČMA na téma: Věda, výzkum, inovace a vzdělávání Panelová diskuse s představiteli vlády Slavnostní vyhlášení výsledků 20. ročníku soutěže MANAŽER ROKU Neformální setkání s manažerskou elitou Večerní představení v Národním divadle Další info získáte na 12 Téma: Změny v EU v roce _Spektrum_190 x 117.indd :39:41

13 Pomůže irské předsednictví řešit potíže byznysu? Pro evropský byznys je klíčová otázka obnovy hospodářského růstu a podpory tvorby pracovních míst. Mottem irského předsednictví je proto Stabilita, pracovní místa a růst. V lednu se předsednictví v Radě Evropské unie již po sedmé ve své historii ujímá Irsko, které v roce 2013 současně oslaví 40. výročí vstupu do Evropských společenství. Irsko naposledy Unii předsedalo v roce Své funkce se ujímá v době, kdy Evropa prochází značnými změnami a čelí vnitřním i vnějším hospodářským a sociálním výzvám. Určujícím rámcem pro priority Irska v Radě Evropské unie je 18měsíční program předsednické trojky, program pro tři po sobě jdoucí předsednické země tzn. Irsko, Litvu a Řecko. Každá předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady, které předkládá na začátku svého funkčního období Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu. Irské předsednictví v duchu svého motta Stabilita, pracovní místa a růst naváže na výsledky kyperského předsednictví. Chce být předsednictvím realistickým a optimistickým, efektivně reagovat na finanční a hospodářskou krizi, dát evropskému hospodářství udržitelný růst a pracovní místa a odstranit příčiny nezaměstnanosti a posílit globální konkurenceschopnost EU. volného pohybu osob v EU, program Erasmus pro všechny a ochranu práv zaměstnanců; multilaterální a bilaterální obchodní dohody (zejména na obchodní dohodu mezi EU a USA, EU a Kanadou a Singapurem), posilování obchodních vztahů a otevírání nových trhů ve třetích zemích; přínosy vnitřního trhu EU pro růst a zaměstnanost (stanovení prioritních opatření v rámci Aktu o jednotném trhu I, uspíšení návrhů v rámci Aktu o jednotném trhu II, zejména dosažení dohody na směrnici o profesních kvalifikacích); pomoc malým a středním podnikům v přístupu k veřejným zakázkám, úvěrům a finančním zdrojům na výzkum (COSME); digitální agendu (projednání legislativního balíčku s důrazem na přepracování pravidel na ochranu dat) a podporu a uspíšení rozšiřování EU a posilování vztahů se sousedními zeměmi. Dokumenty k prioritám irského předsednictví jsou k dispozici na Předsednictví se zaměří na: obnovení stability v eurozóně a v evropském hospodářství na budování bankovní unie a implementaci jednotného evropského mechanismu dohledu, včetně daně z finančních transakcí, a na evropský semestr; dosažení dohody na víceletém finančním rámci začátkem roku 2013, včetně rámcového programu Horizont 2020, kohezních fondů a společné zemědělské politiky; řešení nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých na balíček k zaměstnávání mladých, na dosažení shody na základních principech garancí pro mladé, na podporu Partnerský svaz zaměstnavatelů a podnikatelů předsedající země Irský svaz podnikání a zaměstnavatelů (IBEC) Irský svaz je hlasem byznysu od roku Sdružuje více než organizací různých velikostí, které zaměstnávají téměř 70 % pracovních sil v soukromém sektoru v této zemi. IBEC je členem BUSINESSEUROPE, BIAC a IOE. Hlavní odvětví sdružená v IBEC jsou: potravinářský průmysl a výroba alkoholických nápojů, informační a komunikační technologie, telekomunikace, finanční služby, výroba zařízení pro zdravotnictví, farmaceutický a chemický průmysl, maloobchod. Priority podnikatelů pro období irského předsednictví v Radě EU shrnuje dokument IBEC Řízení zotavení Evropy: agenda pro pracovní místa a růst, který klade důraz na podporu tvorby Téma: Změny v EU v roce

14 pracovních míst a obnovu hospodářského růstu. Mimo úsporná opatření je potřeba provést hospodářské reformy, které posílí konkurenceschopnost a obchod, a cílené investice do dovedností a k vypořádání se s nezaměstnaností, píše se v dokumentu. Podle něho by předsednictví mělo upřednostnit iniciativy, které plně využijí potenciál vědy a technologií jako klíčových motorů hospodářského zotavení v Evropě. Důraz by měl být kladen nejen na samotnou reformu politik, ale zejména na zlepšení jejich provádění. Za hlavní zásady, kterými by se předsednictví mělo řídit, byznys označil obnovení důvěry v ekonomiku, rozhodné a efektivní rozhodování, transparentní a odpovídající rozpočet, reformu veřejných služeb, inteligentnější regulaci, stimuly a přístup ke správnému vzdělání a dovednostem, technologie a liberální obchod a bilaterální obchodní dohody. Fakta o Irsku Irsko je malá, moderní ekonomika závislá na obchodu a orientovaná na poskytování služeb. Od používá euro. Ačkoliv se irský hrubý domácí produkt na hlavu ve světovém měřítku pohybuje mezi 12. až 17. místem, v závislosti na zdroji, Irsko bývalo jedním z nejchudších států západní Evropy a mělo vysokou míru emigrace. V roce 1973 se Irsko připojilo k Evropskému společenství. V 80. letech 20. století dovedla ekonomická krize Irsko k zahájení velkých ekonomických reforem. Následná liberální ekonomická politika (mj. výrazné snížení daní ve srovnání s ostatními zeměmi EU) vedlo v letech k ekonomické prosperitě a Irsko si tím vysloužilo přezdívku keltský tygr. Finanční krize v roce 2008 ale zemi hluboce zasáhla. Irsko s téměř 4,6 milióny obyvatel se stalo jednou z vysoce zadlužených zemí EU (veřejný dluh v roce 2011 dosáhl 108,2 % HDP). V roce 2011 mu EU a Mezinárodní měnový fond poskytly finanční injekci ve výši 112 miliard eur. Irsko sanovalo svůj bankovní sektor a přijalo úsporná opatření. Podařilo se mu ekonomiku stabilizovat, snížit rozpočtový deficit na 10,1 % HDP (2011), obnovit hospodářský růst (1,4 % v roce 2011) a zvýšit obchod a investice. Nyní se nachází v poslední fázi zotavení zajištění pracovních míst. Vládnoucí strana: Fine Gael (premiér Enda Kenny) Marta Blízková Sekce Mezinárodních vztahů SP ČR Mezinárodní organizace a EU Rozcestník: kudy na webu do Bruselu Výběr webových serverů, které Vám poskytnou nejčerstvější a nejdůležitější informace z bruselského dění Poskytuje aktuální články a analýzy z evropské politiky v českých souvislostech. V sekci Links dossier je několik desítek linků s evropskou tematikou. oficiální portál Evropské unie magazín Evropského parlamentu zdroj informací o Evropské unii a našem členství v ní stránka Rady Evropské unie webová stránka o právu EU stránka evropského ombudsmana Česká podnikatelská reprezentace při EU sdružení evropských zaměstnavatelských svazů portál pro podnikání a export 14 Téma: Změny v EU v roce 2013

15 Co prosazují členové SP ČR v Bruselu? Těžiště průmyslových pravidel a regulací se posouvá od národních vlád do Bruselu. Jak svazy i členské firmy připomínkují evropské regulativy jsme se zeptali zástupců Sdružení automobilového průmyslu, Asociace českého papírenského průmyslu, Svazu chemického průmyslu a největší individuální členské firmy v oboru IT, IBM Česká republika. Na dotazy odpovídají: Antonín Šípek ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu Mimo členství v ACEA využívá však kontakty v SP ČR, CEBRE i v Hospodářské komoře ČR. Cestou, jak svá stanoviska a připomínky komunikovat do evropských struktur, je přes české vládní instituce, zejména prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo dopravy ČR. Patrik Mlynář ředitel sekretariátu Asociace českého papírenského průmyslu Ladislav Novák ředitel svazu Svaz chemického průmyslu ČR Milena Jaburková Government Programs Executive IBM Česká republika 1. Jakým způsobem komunikujete svoje potřeby směrem do Bruselu? Jste členem mezinárodních organizací, které vaše zájmy prosazují, využíváte lobbisty nebo máte přímo ve vaší organizaci osobu designovanou pro bruselská jednání? A. Š.: Sdružení automobilového průmyslu je členem Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), které se vyjadřuje k regulativním výstupům orgánů EU a lobuje za evropský autoprůmysl. Své pozice koordinuje se svou členskou základnou, což jsou automobilky a národní asociace automobilového průmyslu. ACEA se snaží podporovat a koordinovat jednání svých členů (automobilek i asociací) u příslušných národních orgánů (vlád, ministerstev), které pak prezentují svá stanoviska na úrovni EU. Česká Asociace neudržuje přímé kontakty s orgány EU. P. M.: Asociace českého papírenského průmyslu je členem mezinárodní nevládní organizace CEPI (Konfederace evropských výrobců papíru) se sídlem v Bruselu, která jako nadnárodní lobbistická skupina prosazuje zájmy papírenského průmyslu u institucí EU. Prezident ACPP Ivo Klimša je členem představenstva CEPI. Další zástupci asociace zasedají v několika výborech CEPI Jaroslav Tymich (sběrový papír), Tomáš Pařík (lesnictví a dřevozpracující průmysl), Josef Zbořil (životní prostředí), Patrik Mlynář (ředitelé národních asociací). Ne ve všech oborech, kde by bylo lobbingu třeba, má asociace zástupce, ale evropský papírenský průmysl tradičně úzce spolupracuje a největší papírenské společnosti členové ACPP, jsou součástí nadnárodních papírenských skupin, které lobují často přímo. Oborový evropský lobbing je zřetelně účinnější, než by mohl být jen svazový a národní přístup přímých zástupců. Na druhé straně právě tito zástupci v některých jmenovaných oborech hrají zastřešující roli za celou CEPI, která má svého člověka dokonce u celosvětové organizace FAO při OSN. L. N.: Svaz chemického průmyslu ČR je členem CEFIC (Evropské rady chemického průmyslu), která mnoho aktivit chemického průmyslu koordinuje a zastřešuje. Je i aktivním členem ECEG (Evropské skupiny zaměstnavatelů v chemickém průmyslu), která je součástí sociálního dialogu v chemickém průmyslu EU. Český svaz nemá přímo jmenovanou osobu, která by byla výlučně pověřena jednáním v bruselských institucích. Za Svaz v Bruselu jedná ponejvíce výkonný ředitel. Partnery jsou europoslanci, pracovníci stálého zastoupení ČR v EU i pracovníci Evropské komise. M. J.: IBM má vytvořen sedmičlenný regionální tým manažerů a specialistů vládních Téma: Změny v EU v roce

16 programů, jehož jsem součástí. Jednotliví členové týmu zodpovídají za témata, která považujeme za důležitá pro fungování IBM. Já například mám na starosti evropskou politiku soudržnosti pro období Jaká evropská témata jsou pro vás důležitá? A. Š.: Jsou to existující, aktualizované či nově navrhované regulativy (směrnice, nařízení ) v oblastech jako jsou : technické předpisy pro konstrukci, výrobu, zkoušení a schvalování vozidel, zvláště jde o normy související se životním prostředím, ochranou zdraví a bezpečností (zdraví poškozující emise, emise CO 2, fluorizovaná chladiva, hluk, ochrana chodců) energie a paliva recyklace likvidace vozidel s ukončenou životností (autovraky) udržitelný rozvoj dopravy (ekonomika, bezpečnost, životní prostředí) obchodní (připravované dohody o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi, např. Japonsko, Indie, USA, Kanada) P. M.: Prostřednictvím CEPI se snažíme ovlivňovat zejména návrhy, které se týkají oblasti : lesnictví recyklace energetiky životního prostředí L. N.: Všechna témata, která mají vliv na konkurenceschopnost našeho chemického průmyslu. Odvětví patří mezi nejvíce regulované, z toho vyplývá snaha Svazu komunikovat legislativu, týkající se chemického průmyslu, např. REACH a CLP, ale i Seveso, připravovanou legislativu k nanomateriálům, endokrinním disruptorům. Vedle toho Svaz velmi zajímá, jak se ovlivňují ceny energií a dostupnost zdrojů energií a surovin. Proto patří mezi sledovaná témata i tzv. energeticko-klimatický balíček a z toho vyplývající legislativa EU ETS (obchodování s emisními povolenkami). Svaz zásadně vystupuje proti snahám Evropské komise snížit uměle počet povolenek na trhu a tak zvýšit jejich cenu. To je případ, který křiví (a dokonce popírá) pravidla volného trhu a soutěže. Dále lze zmínit nařízení o průmyslových emisích a navazujícím integrovaném povolení. V Bruselu se neustále vymýšlí, jak a co dál regulovat. Zapomíná se však, že ve světě nejsme sami a že konkurence nespí, ale využije okamžitě každé slabé stránky. Vedle komunikace připravované a stávající legislativy se Svaz snaží zdůraznit podporu vědy, výzkumu a inovací. To je předpoklad pro konkurenceschopnost a budoucí prosperitu. M. J.: Témata jsou vybírána na základě analýzy z hlediska jejich dopadu na fungování IBM. Většinou je nacházíme v pracovním plánu Evropské komise a pak je sledujeme na jejich cestě v dalších evropských institucích. Zabýváme se tím, jak by navrhované opatření mohlo ovlivnit naší schopnost a pružnost přizpůsobovat náš obchodní model měnícím se podmínkám trhu, přístup k obchodním příležitostem atd. Evropská legislativa má zásadní dopad na podnikatelské prostředí v jednotlivých zemích. Témata, která nám velmi leží na srdci jsou příprava nového nařízení o ochraně dat, celá oblast pracovně právních vztahů od směrnice o některých aspektech pracovní doby, přes restrukturalizace až po vnitropodnikové převody zaměstnanců, povinného zveřejňování nefinančních informací, další oblastí je například ochrana duševního vlastnictví, nebo high performance computing. 3. Co se vám podařilo ovlivnit či prosadit? A. Š.: Nikdy se nepodaří prosadit všechny požadavky, protože ve hře jsou zájmy a názory mnoha účastníků. Konečná podoba téměř každého regulativu je kompromisem. ACEA v souladu s AutoSAP prosadila například část svých návrhů do smlouvy o volném obchodu EU J. Korea. Podařilo se částečně zreálnit emisní limity v rámci předpisů EURO a CO 2. P. M.: Splněnými cíli jsou především některé dílčí úspěchy ve znění právních předpisů v oblasti obalových papírů a životního prostředí. Jedná se především o tzv. Obalový zákon, respektive zákon o obalových odpadech, kde je pro nás rozhodující legislativní pohled na sběrový papír (papír určený pro recyklaci), který z pozice papírenského průmyslu není odpadem, ale významnou surovinou. Zhruba 42 % papírů v ČR je vyrobeno na bázi sběrového papíru (v Evropě pak v některých zemích ještě více až 70 %). Jde také o termín recyklace (a recyklátor), která z našeho pohledu začíná opravdu až zpracováním v papírně (nebo třeba v továrně na izolační materiály) a ne již v třídírnách odpadů, jak to bylo v původním znění zákona navrhováno. Vytříděný sběrový papír totiž bývá z ČR většinou vyvezen (cca 65 %) a nikoliv finálně zpracován. Obdobně zástupci ACPP ve spolupráci s CEPI přinesli podněty v oblasti směrnic EU ohledně ochrany životního prostředí a využití přírodních zdrojů (včetně lesnického sektoru a zpracování dřeva). 16 Téma: Změny v EU v roce 2013

17 L. N.: Zmínit lze REACH. Zpočátku toto opatření vypadalo na katastrofu. Ani dnes není však vyhráno a jeho druhá a třetí registrační fáze, tedy nařízení REACH a také proces autorizace a zákazů tohoto nařízení tvrdě dopadne na malé a střední podniky. Zdá, že se příznivě vyvíjí diskuse o nanomateriálech a mohlo by se povést, aby nevznikala zcela nová legislativa. Nanomateriály jsou materiály budoucnosti a při dostatečné kontrole možných rizik mají neuvěřitelnou perspektivu. M. J.: Naše cíle jsou většinou defenzivní povahy tj. zabránit přijetí opatření, která by pro nás mohla mít negativní důsledky. V této souvislosti si vzpomínám na úspěch, který se nám podařilo prosadit ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR. Zabránili jsme tomu, aby se v revidované směrnici o evropských zaměstnaneckých radách ocitla povinnost vedení podniku informovat zaměstnaneckou radu dopředu o zvažovaných fúzích či akvizicích. To by podobné transakce znemožnilo. 4. Co v unijním dění považujete za podstatné pro rok 2013? P. M.: Pro rok 2013 je pro nás ve vztahu k EU svým způsobem nejdůležitější především stabilita. Velkým problémem jsou neustálé změny, zpřísňování a upravování zákonů, předpisů a někdy i posunutá (a občas i zpřísněná) interpretace v návazných českých zákonech a opatřeních. Pro činnost průmyslových podniků je důležitý dostatek cenově dostupných surovin, energií a pracovního potenciálu zaměstnanců, aby mohl být konkurenceschopný nejen v evropském, ale i celosvětovém srovnání. L. N.: Rádi bychom společně s Ceficem a dalšími národními asociacemi resuscitovali všech 39 doporučení, se kterými v roce 2009 přišla tzv. Vysoká pracovní skupina pro konkurenceschopnost chemického průmyslu EU. Z konkrétních témat se Svaz určitě bude dále věnovat endokrinním disruptorům, nanomateriálům, podpoře malých a středních firem a také 7. environmentálnímu akčnímu plánu EU, aby nenastartoval další regulační vlnu, která by šla proti konkurenceschopnosti chemického průmyslu. M. J.: Za závažné považuji, aby nedošlo k vyloučení velkých podniků z produktivních investic a zhoršení jejich přístupu k veřejné podpoře. Dále aby nebyla přijata rámcová legislativa týkající se ochrany osobních údajů v podobě, ve které byla Komisí navržena, neboť by to znamenalo ochromení evropského hospodářství. V neposlední řadě je důležité, aby si politika soudržnosti zachovala nové zaměření na konkurenceschopnost a posílení ekonomického růstu v Evropě. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR Téma: Změny v EU v roce

18 Jan Rafaj: Slabě hájíme národní zájmy Agenda viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje je skutečně široká a zahrnuje energetiku, životní prostředí a evropské regulace. Všechny tyto vzájemně propojené oblasti ale vyvolávají řadu otazníků. Pane viceprezidente, počátkem ledna jste se zúčastnil setkání s pěti českými europoslanci a debatovalo se o řadě témat. Co jste si z něho odnesl? Potvrdilo se, že česká europolitika musí být daleko lépe koordinována politickou reprezentací a měla by vnímat strategické zájmy našeho průmyslu. Z debaty nakonec vyplynulo, že takový přístup je blízký i přítomným europoslancům, kteří projevili zájem o stanoviska zástupců zaměstnavatelů a podnikatelů. Před námi je proto úkol vytvořit informační kanál, jímž by od nás všichni europoslanci dostávali jednoznačné a odůvodněné pozice. Samozřejmě, že nemají exekutivní moc a jsou součástí početného Evropského parlamentu. Mají ale možnost vytvářet koalice s jinými a hlavně, české pozice by měli zastávat jednotně. Pokud nebudou slyšet, tlak Zelených proti evropskému průmyslu bude narůstat, což nese nepříznivé důsledky pro občany naší průmyslově zaměřené země. Příznačně situaci znázornil europoslanec Miloslav Ransdorf slovy, že vloni bylo výročí vzniku účinného parního stroje a pokud by v té době vládli Zelení, určitě by jeho šíření zakázali. Já k tomu dodávám, nerad bych se dočkal v praxi výroku, že USA je mozkem světa, Čína jeho továrnou a Evropa muzeem. Svaz se vedle tlaku na vládu a české politiky a komunikace s europoslanci chystá mít v v Bruselu svého stálého zástupce Ano. Od poloviny loňského roku pracujeme na lepší koordinaci a komunikaci průmyslových témat směrem k Bruselu. Jasně z těchto našich snah vyplynulo, že je třeba mít stálého zástupce na úrovni EU. Nyní finalizujeme zajištění jeho financování. A pro mě jako viceprezidenta Svazu pro oblast životního prostředí a energetiky a evropských regulací, kdy jsem se v uplynulé době mimořádné diskuse o energetické koncepci a dopadech obnovitelných zdrojů energie na naše firmy věnoval spíše prvním dvěma oblastem, bude nyní nutné se zaměřit více na poslední zmíněnou oblast, tedy na evropské regulace. V této souvislosti si dovolím poznámku. Jak se díváte na výrok profesora ekonomie Rolanda Vaubela, podle něhož evropské regulace jsou stále přísnější... a že centralizace EU je hrozbou inovacím a růstu Evropské regulace a jejich důsledky pro byznys jsou tématem snad každodenních našich debat. Uvědomme si ale, jak komplexní je to záležitost, která má široké explikace, z nichž mnohé si často ani neuvědomujeme. Jde přece o rámcovou stabilitu, jakkoliv to v kontextu posledních let poznamenaných ekonomickou krizí, dluhovými problémy a potížemi společné měny může znít kontroverzně. Složitější je odpovědět na to, jak potenciál Evropy dále rozvíjet, jakou rychlostí s ohledem na možnosti a kam ho směrovat. S ohledem na sociální a politické hodnoty, jež Evropa vyznává, může ve světě zažívajícím ekonomické změny uspět, jen bude-li jednotná a své hodnoty dobře doplní ekonomickou politikou. Právě v systémovém přístupu, chcete-li v holistickém pojetí, Evropa selhává. Hledá kvalitativní posun demokratického procesu vládnutí na národní i evropské úrovni, potýká se s důsledky nedosažené ekonomické jednoty i nepromyšlených regulativních a normativních kroků a především rozsáhlou nejistotou. Ta je u nás navíc spojena i se společenskou deziluzí. Zeptám se ještě trochu jinak. Evropské regulace mnohdy chápeme spíše jako zátěž pro tuzemské firmy Zhruba 85 procent ekonomické legislativy a regulativy vychází z evropských rámcových dokumentů, které jsou transponovány na národní úroveň. Takže odpověď zní evropská regulace je klíčová. A v jakémkoliv detailnějším pohledu odpověď musí nezbytně zahrnovat zda je evropský rámec správný respektive, co a jak s ním můžeme udělat, zda jsme jej transponovali správně a zda příslušnou normativu potřebným způsobem dodržujeme a vymáháme. Jsem ale přesvědčen, že problém evropské ekonomické regulativy je poměrně jednoduše řešitelný. Stačí 18 Rozhovor

19 ukončit místně oblíbenou hru na přehazování zodpovědnosti, plytké a nekonkrétní kritizování a na základě faktů začít formulovat základy ekonomické a hospodářské politiky. Zatím ji nemáme. Místo toho jsme svědky hujerství při přejímání evropské legislativy Nemám rád nálepky a tohle je jedna z nich. Dopředu tím vyvoláváme negativní konotace a zabraňujeme konstruktivní, věcné diskusi. Souhlasím ale s názorem, že řadu problémů si ČR způsobila nedomyšlenou či špatně a časově nevhodně provedenou transpozicí evropské legislativy, a to nemluvě o řadě případů, kdy ji národně upravila. Jenže ze své dlouhodobé neschopnosti formulovat vlastní ekonomické zájmy a hospodářskou politiku se alespoň v celospolečenské diskusi snadno vylhává používáním pojmů jako eurohujerství, bruselští byrokraté a svalováním viny na někoho jiného. A Brusel představuje ideálního viníka, protože tomuto přístupu nahrává. Na druhou stranu znáte případ, kdy by české politické elity na základě konsensu prosazovaly dlouhodobě hospodářské zájmy země či se aktivně podílely na formulaci evropských rámců a politik s ohledem na tyto potřeby či možnosti? Či dokázaly v evropské debatě tyto potřeby v dobrém smyslu slova vyměňovat za jiné? A nejsou to jen politici. Podobné je to na straně našich firem. Environmentální limity, které jsou u nás jedny z nejpřísnějších v Evropě, není to ukázka přehnaně vstřícného přístupu vůči bruselské autoritě? To je pěkný příklad naší neschopnosti formulovat vlastní zájem a prosazovat jej ke společnému prospěchu. Jsme jediná nová členská země, která se rozhodla jít v oblasti environmentální a klimatické politiky stejnou rychlostí jako staré země EU. To by nemuselo být a priori špatné rozhodnutí, pokud bychom k tomu přistupovali věcně správně, konzistentně a smysluplně. A to doma i na bruselské úrovni. Na místo toho tu jako nejprůmyslovější země EU máme situaci, kdy nejméně ve třech krajích budou přísnější emisní limity pro průmyslové podniky platit v roce 2014 plošně o dva roky dříve než v EU. Ocitli jsme se v situaci, kdy investicemi do environmentálních opatření byla podlomena schopnost firem investovat do vědy, výzkumu a inovací, které by zvýšily jejich celosvětovou konkurenceschopnost a měly by větší ekonomický přínos a zároveň by více snížily dopady na životní prostředí. Tupě prováděnou politikou podpory obnovitelných zdrojů energie pokrytecky splníme závazek podílu těchto zdrojů na celkové spotřebě energie jako první země EU ještě v tomto roce, tedy o sedm let dříve. Ovšem jedna megawatthodina energie z těchto zdrojů nás již nyní stála čtyřikrát více než v nepoměrně ekonomicky silnějším zeleném Německu. Daleko více zaplatíme v nejbližší budoucnosti. Řada dobrých a věcně správných aspektů OZE byla tím zdiskreditována na dlouhá léta dopředu. Myslíte, že tato nesprávná rozhodnutí a jejich důsledky, něco změnilo? Právě kvůli negativní zkušenosti s českým přístupem k environmentální regulativě si mnozí, jak na straně firem, tak i státní a místní správy, začínají uvědomovat potřebu vyváženého, environmentálně i ekonomicky přínosného přístupu a pracují na nalezení smysluplných řešení. A to navzdory protichůdným snahám pokračovat jako dosud, tedy hezkými proklamacemi usilovat o to, aby za peníze jiných či peněz všech byla vynuceně realizována opatření, která mají pochybný přínos pro životní prostředí. Případně pod touto kamufláží usilovat o konkurenční výhodu pro svůj podnik či sektor. Zmínil jste pojem vyváženost. Jak hodnotíte současnou evropskou politiku právě z hlediska vyváženosti environmentální a průmyslové? Vnímám a s povděkem kvituji, že i na evropské úrovni se kvůli rozsáhlému a stále viditelnějšímu nepoměru mezi představami a realitou, debata o hospodářské politice a jejím směřování začíná vracet k racionálnímu základu. Ať již jsou to závěry Rady EU o aktualizaci sdělení o průmyslové politice: silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu z loňského listopadu či zakládání sektorových pracovních skupin EK pro řešení klíčových problémů jednotlivých odvětví. Bohužel jsme stále teprve na začátku dlouhé cesty a čeká nás mnoho velmi složitých problémů. Myslíte tím třeba eurokomisařku pro životní prostředí Connie Hedegaard? Koncem listopadu jsem se s ní v Praze setkal. Je to vzdělaná žena, má srovnané argumenty. Ovšem je o své pravdě natolik přesvědčená, že není ochotna naslouchat jiným argumentům. Byla si velmi jistá pozicí USA a Číny, že tyto země podpoří obchodování s emisními povolenkami. Několik dnů poté při projednávání Kjótského protokolu se ukázal její mylný názor. Jak vidět, je to svým způsobem zelené náboženství a neochota hledat kompromisy, byť za zelenými technologiemi stojí část byznysu. Už tímto příkladem jste naznačil složitost tématu obchodování s povolenkami na emise? Důvod je prostý. Navzdory očekáváním evropský systém obchodování s povolenkami nefunguje. Byl totiž navržen a bohužel i implementován jako pouhý teoretický model. V praxi pak reálně pomohl pouze terciálním subjektům zainteresovaným na jeho chodu a nikoliv jeho účastníkům či snižování emisí CO2 bez nadbytečných ekonomických dopadů. Do plně zpoplatněného třetího obchodovacího období a to bez ohledu na opakované chybné proklamace některých o nějakých povolenkách zdarma tedy letos vstoupila EU, aniž by byl stanoven jednotný sektorový benchmarking, národní alokace, Rozhovor 19

20 národní korekční faktor a rozhodnuto o opatřeních na oživení v tuto chvíli ekonomicky skomírajícího trhu s povolenkami. Přitom zpoplatněné povolenky představují další zátěž pro průmysl, který je v důsledku vynuceného, téměř výhradního dosavadního financování celé evropské klimatické politiky již finančně vyčerpán. Na druhé straně pak stojí celá evropská energetika, která do systému EU ETS již nainvestovala obrovské peníze a jež by potřebovala, aby emisní obchodování fungovalo efektivně a cena povolenky byla vyšší. Evropská komise z tohoto dilematu vycouvala odložením řešení a přehozením problému na národní státy, potažmo Evropský parlament. Jsem přesvědčen, že z nastalé situace existuje cesta. Bude vyžadovat nemalé úsilí na evropské a především národní úrovni. Na řadě úrovní a dílčích částech řešení už pracujeme. Děkuji Vám za rozhovor Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR a tiskový mluvčí Byznys volá po koordinaci naší europolitiky Česká republika z pohledu zástupců zaměstnavatelů a podnikatelů, europoslanců i expertů nevede dostatečně jednotnou a aktivní politiky v Bruselu. prezident KZPS a člen představenstva SP ČR Jan Wiesner a viceprezident SP ČR Jan Rafaj na pracovním setkání s europoslanci Čeští politici by měli mluvit v Bruselu jednotně. Vláda a její ministři by tam měli být častěji vidět a naše republika by měla být schopná držet dohodnutá stanoviska. Tento názor vyslovil v březnu loňského roku Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), na konferenci s názvem Hospodářské zájmy ČR v EU a jejich prosazování. Nehledě na toto výrazné upozornění a následná jednání zástupců zaměstnavatelů stejný názor zazněl opět o devět měsíců později při lednovém pracovním setkání organizovaném Českou podnikatelskou reprezentací CEBRE a jejich zakladatelů, tedy SP ČR, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Hospodářskou komory ČR, s pěti českými europoslanci. Naše republika by měla výrazněji hájit své národní zájmy v Bruselu a vystupovat v klíčových tématech jednotně. Chybí výraznější snaha vlády a politiků sjednocovat tyto zájmy, které by měly být i ve prospěch průmyslu a české ekonomiky, shodli se přítomní zástupci byznysu a europoslanci, byť z různých politických stran. A do třetice, při lednovém jednání členských firem SP ČR v rámci debaty poznamenal prof. Michal Mejstřík, člen skupiny NERV: S postoji k evropským předpisům přicházíme pozdě... Formulacemi jednotných českých pozic v EU se pravidelně nikdo nezabývá Nevyvíjíme tlak, abychom se aktivně této tvorby zúčastnili. Na situaci zareagoval při výše zmíněném setkání s europoslanci viceprezident SP ČR Jan Rafaj slovy, že bude potřeba najít platformu setkávání a definování českých pozic v EU ke klíčovým tématům. Jsme připraveni výrazněji se zapojit do koordinace europolitiky České republiky, uvedl. (red) Další informace o pracovním setkání zakladatelů CEBRE s europoslanci najdete na webových stránkách : Rozhovor

21 Evropa 2020: zotavení reformami? Pokračování v reformách Evropské unie je předpokladem zvýšení její konkurenceschopnosti. Zatím však Evropa zaostává za svými cíli, byť se pokročilo v řadě oblastí. Pravidelná Roční zpráva o růstu 2013, kterou vydává Evropská komise, potvrdila skutečnost, že Evropa zaostává v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, klimatu, energetiky, vzdělávání a boje proti chudobě. Unie tak nenaplňuje své cíle stanovené strategií Evropa Od počátku finanční a hospodářské krize se přitom konalo třicet zasedání Evropské rady a vloni Evropská unie ještě vystupňovala své úsilí. Mimořádný lednový summitu zavázal přitom Unii a Eurozónu především Fiskálním paktem. Byla přijata rozhodnutí k zajištění finanční stability a fiskální konsolidace, jako nezbytná podmínka pro obnovení výraznějšího strukturálního růstu a zvýšení zaměstnanosti. K zajištění udržitelného růstu je ovšem třeba modernizovat evropskou ekonomiku a posílit její konkurenceschopnost to jsou ústřední prvky strategie Evropa 2020 a Paktu euro plus. Z právního hlediska byl ale vztah Paktu k právu a politikám od počátku problematický, a to zejména pokud šlo o přesun nových kompetencí a úkolů institucím EU. Nicméně Pakt podpořilo 25 členských států a ratifikovalo 12 zemí eurozóny. Červnová Evropská rada přijala poté další pakt Pakt pro růst a zaměstnanost. Ten byl již méně kontroverzní a jeho cílem nebylo nic jiného než povzbudit úsilí zákonodárců a správních orgánů EU na všech úrovních a přimět je k mobilizaci prorůstových opatření, která mají k dispozici, počínaje prováděním Aktu o jednotném trhu až po cílenější využívání strukturálních fondů. Na mimořádném říjnovém summitu představil prezident Evropské rady Herman van Rompuy svoji zprávu o skutečné hospodářské a měnové unii. Předseda Evropské komise Barosso zdůraznil, že práce na hospodářské a měnové unii musí být založena na třech základních principech: 1) využít stávajícího institucionálního a právního rámce, 2) postupovat s cílem udržet konvergenci eurozóny a těch, kteří mají závazek se k ní přidat v budoucnu, 3) zajistit integritu vnitřního trhu EU. V návaznosti na zadání Evropské rady van Rompuy zveřejnil koncem listopadu očekávanou Cestovní mapu prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie. Tento jednapadesátistránkový dokument Evropské komise naznačuje možná řešení z krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé perspektivy. První série opatření může být uskutečněna pomocí sekundární legislativy, některá střednědobá a dlouhodobá opatření budou dle Evropské komise vyžadovat změnu primárního práva. Finální verze van Rompuyovy zprávy Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii byla pak představena prosincové Evropské radě a bude sloužit jako určitý jízdní řád pro další integraci EU. Rok 2012 nepřinesl však to zásadní, co je pro investování do růstu pro Evropskou unii a její členské státy klíčové, tedy rozpočet pro růst. Mimořádný listopadový summit nedospěl totiž k tolik očekávané dohodě o Víceletém finančním rámci Nadějné je, že jednání bylo konstruktivní a je patrná konvergence v otázce závazků, i při zkráceném rozpočtu. Členské státy zůstávají však rozděleny v otázce příjmové stránky rozpočtu a dělí je rozdílné názory, zejména pokud jde o návrhy na nové vlastní zdroje Unie. Zdá se, že rok 2013 bude rozhodujícím mezníkem. Kurs na růst je zaměřen, prováděcí rámec nastaven, jízdní řad doladěn. Nyní jde o to, jak dalece budou členské státy ochotny se podělit o své pravomoci s evropskými institucemi, a naopak, jaký prostor dá Unie svým členským státům a do jaké míry bude respektovat jejich výchozí podmínky, priority a vlastní tempo reforem. Na základě priorit stanovených roční analýzou růstu začnou členské státy pracovat na svých Národních programech reforem 2013, tentokrát poprvé s důrazem na respektování pravidel jednotného trhu. V květnu Komise plány zhodnotí a v červnu vydá specifická doporučení pro jednotlivé členské země a bude monitorovat jejich plnění. Další výroční zpráva ukáže, kam se Evropa posunula a kruh evropského semestru se uzavře. Dojde-li navíc v prvních týdnech za irského předsednictví k dohodě o rozpočtu, mohl by se evropský vlak ztracených iluzí i nadějí vrátit do svých kolejí. Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů SP ČR Mezinárodní organizace a EU Rozhovor 21

22 Zaměstnavatelé a důchodová reforma od Od platí v ČR nová úprava důchodů. Dosavadní systém důchodového zabezpečení je doplněn o nový druhý pilíř dobrovolného soukromého důchodového spoření; nadále tak bude složen ze tří pilířů: I. pilíř povinné důchodové pojištění, státní systém důchodového zabezpečení Úpravu naleznete v zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů zejm. ve znění zákona č. 220/2011 Sb. (tzv. malá důchodová reforma platná od ) pojistné činí 28 % z hrubé mzdy (6,5% odvádí zaměstnanec, 23,5 % odvádí zaměstnavatel). Starobní a invalidní důchod se vyplácí jako doživotní penze s pravidelnou roční valorizací. II. pilíř dobrovolné důchodové spoření (tzv. opt-out ) Toto spoření upravují zejména zákony č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, a č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. Zaměstnanec bude mít možnost se rozhodnout, že neodvede celých 28 % do I. pilíře, ale 3 % z hrubé mzdy odvede do II. pilíře (o to se sníží odvod do I. pilíře místo 6,5 % jen 3,5 %) + dále dobrovolně odvede další 2 % z hrubé mzdy do II. pilíře, tedy soukromému subjektu (penzijní společnosti do některého z důchodových fondů spravovaných touto společností, který si účastník vybere). Jde o spoření, které je vedeno na individuálním účtu a stát negarantuje zhodnocení důchodových úspor účastníků; hodnota úspor se proto může odchylovat do kladných i záporných hodnot od vložených úspor. Prostředky nelze vybrat před dosažením důchodového věku účastníka. Za podmínek stanovených zákonem je lze použít pouze na pořízení některého z těchto důchodů: doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod se sjednaným pozůstalostním důchodem po dobu 3 let, starobní důchod na dobu 20 let, nebo sirotčí důchod na dobu 5 let. Uspořené prostředky jsou předmětem dědictví jen v době spořící fáze. Po jejím uplynutí za ně lze pořídit pouze některý z uvedených důchodů. Výše (ceny) doživotních penzí zákon nestanoví; bude záležet na konkrétních nabídkách pojišťoven v době, kdy bude účastník tento důchod pořizovat budou pravděpodobně výrazně nižší než současné modelové propočty. Zákon stanoví termín , do kdy se musí zaměstnanec starší 35 let rozhodnout, zda vstoupí do dobrovolného důchodového spoření. Ti mladší mají čas do doby, až jim bude 35 let. Zaměstnanec musí své rozhodnutí oznámit zaměstnavateli, který za něj bude provádět odvod pojistného na důchodové spoření příslušnému finančnímu úřadu. Důležité pro zaměstnavatele: Kdo je plátcem pojistného na důchodové spoření plátce daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Plátce pojistného je registrován na základě prvního hlášení, pokud je již registrován jako plátce k dani příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. 22 Sociální problematika

23 Komunikace výhradně elektronicky daňový portál. Dílčím základem pojistného je součet měsíčních vyměřovacích základů (vyměřovací základ je pro I. a II. pilíř shodný). Pojistným obdobím je kalendářní rok. Hlášení o sraženém pojistném na důchodové spoření za zaměstnance provádí zaměstnavatel do 20 dnů po uplynutí kalendářního měsíce elektronicky. Na základě hlášení dojde ze zákona k samovyměření záloh. Vyúčtování se podává 3 měsíce po skončení kalendářního roku, na základě vyúčtování je vyměřeno pojistné za kalendářní rok. Registrace smluv účastníků důchodového spoření Specializovaný finanční úřad. Výběr pojistného jednotlivé finanční úřady, které následně převedou pojistné na účty penzijních společností. III. pilíř dobrovolné doplňkové penzijní spoření Toto spoření upravuje zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 403/2012 Sb. Jde o upravené penzijní připojištění se státním příspěvkem, v němž všichni současní účastníci (vstup do tohoto systému byl uzavřen dne ) budou převedeni dnem 1. ledna 2012 do transformovaného fondu, který byly povinny zřídit spolu s konzervativním fondem všechny penzijní společnosti a budou v něm účastni doplňkového penzijního spoření a pobírat dávky za dosavadních podmínek stanovených jejich uzavřenými smlouvami. Vztahuje se na ně i nová výše státního příspěvku: výše příspěvku účastníka výše státního příspěvku 300 až 999 Kč 90 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 1000 Kč a víc 230 Kč. Noví účastníci, tj. ti, kteří uzavřou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření po 1. lednu 2013, budou moci čerpat naspořené prostředky pouze na některou z následujících dávek (nebude již možná výsluhová penze): starobní penze na určenou dobu invalidní penze na určenou dobu jednorázové vyrovnání odbytné úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. Předčasný důchod a předdůchod. Jaký je mezi nimi rozdíl? Předčasný starobní důchod (tedy starobní důchod před dosažením důchodového věku) je poskytován ze státního systému důchodového zabezpečení. Je upraven v zákoně č. 155/1995 Sb. Nárok vzniká za podmínek stanovených zákonem pojištěnec splňuje potřebnou dobu pojištění a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky (důchodový věk méně než 63 let) nebo nejvýše 5 let (důchodový věk činí 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let). Výše předčasného starobního důchodu je krácena podle délky doby předčasného odchodu do důchodu a jeho přiznání vylučuje žádat později o řádný starobní důchod, tj. snížení výše starobního důchodu je trvalé. Při předčasném důchodu si nelze vydělávat, je však přípustné zaměstnání malého rozsahu (do 2500 Kč měsíčně), práce na dohodu o provedení práce do Kč a podnikat (příjem nezakládá účast na pojištění tj. pro rok ročně). Předdůchod (starobní penze na určenou dobu) dle zákona o doplňkovém penzijním spoření umožňuje čerpání naspořených peněz formou předdůchodu a to až 5 let před dosažením důchodového věku stanoveného zákonem č. 155/1995 Sb. Pobírání předdůchodu bude pro výpočet řádného starobního důchodu posuzováno jako vyloučená doba, takže nebude mít negativní dopad na jeho výši a v této době bude příjemce předdůchodu považován za státního pojištěnce pro účely veřejného zdravotního pojištění, tj. nebude muset odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Příjemce předdůchodu, který bude zároveň výdělečně činný, si bude moci zvolit, zda má být doba posouzena jako vyloučená nebo má být započítáván příjem. Předdůchod z doplňkového penzijního spoření bude možné čerpat společně s předčasně vypláceným starobním důchodem z důchodového pojištění. Důležité pro zaměstnavatele: Lze poskytovat zvýšené příspěvky pro zaměstnance vykonávající rizikové, popř. namáhavé práce role kolektivního vyjednávání, Příspěvky zaměstnavatele jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné, roční limit osvobození (nyní je Kč) je společný i pro ŽP, v roce 2013 bude zvýšen v souvislosti se zavedením předdůchodů na Kč na rok (návrh je v závěrečné fázi legislativního procesu). Všem účastníkům budou moci přispívat na doplňkové penzijní spoření jejich zaměstnavatelé (daňově odečitatelné příspěvky), nově bude možné čerpat naspořené prostředky formou tzv. předdůchodu. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky pro oblast zaměstnavatelských vztahů Sekce zaměstnavatelské Sociální problematika 23

24 Tripartita v roce 2012 žádná procházka růžovou zahradou Zaměstnavatelské organizace vedoucí sociální dialog na vládní úrovni mají za sebou neklidný a složitý rok, kdy se přes řadu překážek podařilo prosadit některé jejich návrhy. Tripartitní jednání zaměstnavatelských organizací, odborových centrál a vlády jsou důležitá pro tuto zemi, prohlásilo v dotazníkovém šetření v polovině loňského roku 85 procent z více jak tisícovky oslovených českých občanů. V té době se již několik měsíců odboráři neúčastnili Plenárních zasedání Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD, tripartity) a většina obyvatel, stejně jako zaměstnavatelé, to považovala za chybu. Také média se v posledním období poměrně intenzivně zajímala o tripartitní setkání. Svědčí o tom množství až čtyř tisíc citací v loňském roce. Tripartita získala na větší vážnosti. O projednávaná témata se zvedl zájem veřejnosti i médií, poznamenává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Podobný názor zastává Pavel Juříček, viceprezident SP ČR pro zaměstnavatelskou oblast a kolektivní vyjednávání a spolupráci se sociálními partnery. Podle něho je tripartita platformou, kde se otevřeně poukazuje na problémy průmyslu a podnikání a dá se působit na vládu, aby přijímala potřebná opatření. Zástupci SP ČR současně kriticky poukazují na některé slabiny sociálního dialogu. Zmiňují například to, že se v rámci tripartity málo daří řešit koncepční záležitosti. Většinou se projednávají dílčí věci, koncepční se neřeší, domnívá se Jan Wiesner, člen představenstva SP ČR a předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová, šéf odborů Jaroslav Zavadil a viceprezident SP ČR Pavel Juříček před jednáním tripartity (zleva) Příkladem je i v prosinci vládou schválených 71 opatření na zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, na podporu podnikání a zaměstnanosti, které nezískaly ucelenou podobu, byť se o to zaměstnavatelé při jednání s vládními činiteli snažili. Pavel Juříček přesto mírně optimisticky vidí to, že v projednaném a schváleném materiálu je příslib jednotné hospodářské politiky: Dvacet let tady hospodářská politika neexistovala. Teď je v materiálu, že bude jednotná hospodářská politika, na jejíž vypracování, respektive sjednocení, se sociální partneři budou podílet. Existuje tu spousta různých strategií, které nejsou provázané a podstatné je opravdu udělat jednoduchou hospodářskou politiku. Jako nadějné zmiňuje i to, že se do opatření podařilo prosadit duální technické vzdělávání. Dnes je připraven pilotní projekt, který zahajuje v lednu. Všichni víme, že technické vzdělávání je absolutně nezbytné. Nemáme učně, nemáme technicky vzdělané středoškoláky a průmysl velmi trpí a zahraniční partneři si na problém nedostatku technicky vzdělaných lidí stěžují. Realizovat by se měl i projekt Vzdělávejte se pro stabilitu, zaměřený na firmy, které se ocitnou v krátkodobých ekonomických potížích, a který by měl podpořit až 10 tisíc pracovních míst, byť podnikatelé poukazují na příliš přísná vstupní kritéria. Přestože odbory tvrdí, že hora porodila myš a že se tím téměř nepodpoří česká ekonomika, lidé ze SP ČR berou výsledek pragmaticky jako umění možného. Byl jsem součástí patnácti členného týmu, jehož vytvoření jsme navrhli a který opatření 24 Sociální problematika

25 zpracovával. I díky tomu v nich máme řadu námi požadovaných kroků, které se týkající zkvalitnění práce institucí, zlepšení dopravní infrastruktury a technické vzdělanosti, aplikace vědy a výzkumu a podpory exportu, říká Jaroslav Hanák. Podle něho právě představitelé SP ČR byli ti, kdo požadovali u jednotlivých opatření termíny a osobní zodpovědnost ministrů nebo jejich náměstků. Zejména díky zástupcům SP ČR se tedy podařilo prosadit 18 klíčových opatření s vysokou prioritou, včetně snížení počtu operačních programů na čerpání dotací z EU a auditu výdajů státního rozpočtu či vytvoření jednotného kontaktního místa pro exportéry. Mezi další body patří zmírnění pravidel pro řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a zreálnění cen staveb silnic a dálnic. Složitosti jednání Tripartitní jednání nebyla v loňském roce nikterak jednoduchá. Svou roli v tom sehrála samotná témata a některé vládní návrhy, málo přijatelné pro sociální partnery. O to více se na ně zaměstnavatelé v rámci přípravných schůzek chystali. Nepříznivě sociální dialog ovlivnil radikální protivládní postoj části odborů. Ten vyvrcholil 23. března, kdy se po dvou hodinách debaty o vládních úsporných opatřeních delegace odborářů zvedla a opustila jednací sál Strakovy akademie. Oficiálním důvodem byla nepřipravenost kabinetu na jednání o úsporných opatřeních a škrtech. Předem připraveným manévrem byla však na půl roku přerušena Plenární zasedání RHSD a se zástupci vlády se scházeli už jen zaměstnavatelé. V dalších týdnech a měsících následovaly protesty platformy odborářů a aktivistů Stop vládě, které se nezamlouvaly reformy. Jak ale bývá v Česku pravidlem, že nic není černobílé, odboráři nadále pracovali v expertních týmech. Koncem září se pak odbory na jednání vrátily, a to kvůli návrhu rozpočtu. Možná bylo důvodem i vyhodnocení zjištění, že občané ve valné většině upřednostnili méně radikální formy protestů a že naše společnost není na celonárodní rebelii připravena a přeje si fungující sociální dialog. Zaměstnavatelům komplikovala tripartitní jednání a prosazení návrhů i samotná vláda s jejími ne vždy dotaženými návrhy, což byl případ první varianty návrhu státního rozpočtu a dalšího návrhu Ministerstva financí ČR. Na efektivitě fungování tripartity se podepsaly i koaliční personální a další politické turbulence. V řadě případů museli pak zástupci byznysu apelovat na vyčkávající a nervózní vládní úředníky, aby plnili svá předsevzetí a termíny a aby dodávali materiály k prostudování v dostatečném předstihu. Součástí tohoto neklidného stavu byla ne vždy dobře promyšlená vládní rozhodnutí, na které SP ČR poukazoval. Snad nejhorší pro kontinuitu vyjednávání byly turbulence na postech ministrů a hrozba rozpadu koalice. Naposledy se tak stalo v souvislosti se jmenováním a odvoláním Karolíny Peak z postu ministryně obrany. Pavel Juříček tuto situaci lakonicky shrnul: Vidím to jako realista a normální praktik, který řídí firmu. Jestliže se vyměňuje politická scéna, volí se noví politici a sestavuje se vláda, vždycky to zabere spoustu měsíců. My se ale potřebujeme pohnout z místa. Jsou tu operační programy, o nichž chceme s vládou jednat ještě v lednu a únoru, je tu proexportní politika, podpora technického vzdělávání Musí se udělat řada užitečných kroků a měl by se najít nějaký modus vivendi, který by v nich umožnil pokračovat. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR Sociální problematika 25

26 Sociální dialog prochází v Evropě zatěžkávací zkouškou Sociální dialog je ve své současné podobě evropským fenoménem. Přístup k němu se však v jednotlivých zemích liší, což dokazuje analýza, kterou si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR vypracovat. V evropských státech prochází sociální dialog náročnou zatěžkávací zkouškou. Děje se tak nejen v souvislosti s pokračujícím procesem rozšiřování Evropské unie a s rozvojem globalizace, ale zejména v důsledku dopadů hospodářské krize, jež vystavila sociální partnery novým výzvám a očekáváním. Vzhledem k rostoucímu významu sociálního dialogu a kvůli potřebě porovnání zkušeností kolektivního vyjednávání si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu zpracovat analýzu systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru v sedmi zemích EU, tedy v Německu, na Slovensku, v Polsku, Rakousku, ve Francii, Irsku a v Británii. Studii zpracoval v roce 2012 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV). V Německu mohou uzavírat kolektivní smlouvu pouze odbory a zaměstnavatelé, a to jak jednotlivci, tak i sdružení zaměstnavatelů. Odborové i zaměstnavatelské centrály mohou uzavírat kolektivní smlouvy pouze tehdy, jsou-li k tomu svými členy zmocněny. Zaměstnavatelé i zaměstnanci, na něž se vztahuje kolektivní smlouva na úrovni odvětví, mohou dále uzavírat kolektivní smlouvy podnikové, jež však nesmějí být s odvětvovou kolektivní smlouvou v rozporu. Kromě odborů zastupuje německé zaměstnance na pracovišti podniková rada. Na rozdíl od odborů ale nemůže jednat pouze ve prospěch zaměstnanců. Spolupracuje se zaměstnavatelem na základě vzájemné důvěry a v souladu s platnými kolektivními smlouvami, ve spolupráci s odbory a zaměstnavatelskými asociacemi působícími ve firmě, a to ve prospěch zaměstnanců i podniku. Německý koncept spolurozhodování je v mnoha ohledech jedinečný. Lze ho definovat jako účast zaměstnanců při řízení. Zaměstnanci tak mohou spolurozhodovat o některých provozních záležitostech a ovlivňovat pracovní podmínky ve firmě. Na Slovensku nedochází ke kolektivnímu vyjednávání na národní úrovni. Bipartitní sociální dialog probíhá na podnikové a odvětvové úrovni. V prvním případě vyjednávají dva sociální partneři zaměstnavatel a odborová organizace a výsledkem je podniková kolektivní smlouva. Na odvětvové úrovni vyjednávají zaměstnavatelé v daném odvětví hospodářství a odborové svazy působící v těchto odvětvích. Zpravidla mezi sebou uzavírají dvoustrannou dohodu kolektivní smlouvu vyššího stupně, která rámcově upravuje podmínky práce a zaměstnání v příslušném hospodářském odvětví, jakož i vztahy mezi sociálními partnery s přihlédnutím ke specifickým podmínkám daného sektoru. Takto uzavřená kolektivní smlouva má, stejně jako podniková kolektivní smlouva, povahu zákona. Kolektivní vyjednávání v Polsku probíhá jen na odvětvové a podnikové úrovni, pokrytí kolektivními smlouvami je relativně Délka pracovní doby (počet hodin týdně): Maximum ze zákona (včetně přesčasů) Pracovní doba sjednaná v kolektivních smlouvách (průměr) Francie 48 (bez přesčasů 35) 35,6 Irsko Německo 48 37,7 Polsko Rakousko 40 38,8 Slovensko 40 38,9 Velká Británie 48 37,5 Zdroj: VÚPSV 26 Sociální problematika

27 nízké a jejich přínos v oblasti pracovněprávních vztahů je omezený. Kolektivní vyjednávání ovšem není v Polsku dominantním činitelem při úpravě pracovněprávních vztahů. Kolektivní smlouvy pokrývají pouze minoritní část polských zaměstnanců. Předmětem polských kolektivních smluv bývají nejčastěji mzdy, pracovní doba a sociální dávky. V poněkud menší míře se objevují témata vzdělávání, pravomoce odborových svazů, dovolené, jakož i otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Obecně lze říci, že podmínky dohodnuté v kolektivních smlouvách relativně zřídka přinášejí zaměstnancům výrazné výhody oproti minimu, jež stanoví polský zákoník práce a jednotlivé pracovní smlouvy. Podnikové kolektivní smlouvy mají v Polsku obecně větší význam než kolektivní smlouvy vyššího stupně. V Rakousku spočívá základ stability sociálního dialogu v konceptu sociálního partnerství a v povinném členství rakouských firem v hospodářských komorách, které až na výjimky uzavírají za zaměstnavatele většinu sektorových kolektivních smluv. Vysoká míra pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami (podle odhadu asi 98 procent) je důsledkem povinného členství zaměstnavatelů v hospodářských komorách. V praxi tak kolektivní smlouvu na straně zaměstnavatelů nejčastěji uzavírá Hospodářská komora, respektive její organizační jednotka na úrovni konkrétního odvětví (sekce) a regionu (spolkové země). Vedle kolektivních smluv existují v Rakousku ještě takzvané podnikové dohody. Předmětem kolektivních smluv jsou nejčastěji mzdy a pracovní doba. Ve Francii se sociální dialog nikdy neobešel bez napětí mezi hlavními aktéry a byl silně ovlivňován legislativně. Zaměstnanecké vztahy ovlivňovalo též působení anarchistů a revolučních socialistů uvnitř odborového hnutí, ale také specifický charakter francouzských zaměstnavatelů vyznačujících se sklonem k paternalismu a konzervatismu. Těmito faktory se často vysvětluje tradiční nedostatek vzájemného pochopení mezi sociálními partnery a zasahování státu do sociálních záležitostí. Neodmyslitelným aspektem francouzského bipartitního sociálního dialogu je rozhodující role vlády, zejména při prosazování změn v systému kolektivního vyjednávání nebo v souvislosti s dohledem nad institucemi společně řízenými odbory a zaměstnavateli. Během let došlo k řadě vládních iniciativ a intervencí státu. V Irsku se mohou kolektivního vyjednávání účastnit a kolektivní smlouvu uzavřít pouze odborové organizace, které jsou držitelem vyjednávací licence. Kolektivní smlouvy mohou být uzavírány kdykoli během kalendářního roku, a to obvykle na dvanáctiměsíční období. Nejsou obecně právně závazné, s výjimkou smluv, jež byly formálně zaregistrovány u Pracovního soudu (Labour Court) kteroukoli stranou účastnící se kolektivního vyjednávání. Labour Court však provádí registraci smlouvy pouze v případě, že smlouva vyhovuje všem smluvním partnerům. Velká Británie se ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi vyznačuje neuspořádanou strukturou jednotlivých úrovní kolektivního vyjednávání a absencí komplexního právního ukotvení kolektivních smluv. Stát respektuje úlohu sociálního dialogu a podporuje jej, neusiluje však o právní regulaci dané oblasti, a to ani pokud jde o podmínky kolektivního vyjednávání, reprezentativnost sociálních partnerů a podobně. V souladu s převládající liberální tradicí představují kolektivní smlouvy dobrovolné nástroje, jejichž respektování je pouze otázkou etiky smluvních stran. Kolektivní vyjednávání se v Británii může odehrávat jak na úrovni podniků, tak na vyšší úrovni, především na úrovni odvětví. Kolektivní smlouvy však mohou být uzavřeny i na nižší než podnikové úrovni. V tomto případě jde obvykle o neformální smlouvy mezi zástupci odborů a nižšími vedoucími zaměstnanci. Pouze zhruba jedna třetina z celkového počtu zaměstnanců je ve Velké Británii pokryta kolektivními smlouvami a v soukromém sektoru je kolektivními smlouvami dokonce pokryta jen jedna šestina všech zaměstnanců. Tato bilance je mimo jiné výsledkem nízké míry odborové organizovanosti v posledních desetiletích. Pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami (v %): Francie 98 Irsko 44 Německo 62 Polsko 30 Rakousko 98 Slovensko Velká Británie 33 Eva Presová šéfredaktorka Regionálního kaleidoskopu SP ČR Analýzu najdete na webu Sociální dialog v rubrice Analýzy na Zdroj: VÚPSV Sociální problematika 27

28 Prosinec: DPH, Temelín a tripartita Poslední měsíc roku se v médiích nesl ve znamení výsledků za uplynulý rok, vyhlašování vítězů soutěží, dění na tripartitě i diskuze o dostavění Temelína. Ve všech tématech měl Svaz průmyslu a dopravy ČR svá komunikační želízka v ohni. Zákonodárci se v prosinci rozhodli pro zvýšení DPH v obou úrovních daňové sazby o jeden procentní bod, tj. na 15 a 21 procent. Konečné rozhodnutí padlo pět minut před dvanáctou a liknavost poslanců byla předmětem kritiky zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). To je veliká nezodpovědnost politické reprezentace a je mi jedno, jestli to je vláda, Senát nebo Poslanecká sněmovna. Takovou daňovou nestabilitu jsme ještě po roce 1989 nezažili, zlobil se Jaroslav Hanák, prezident SP ČR před televizní kamerou ČT24. Podobný kritický postoj vyjádřil pro ČRo 1 Radiožurnál viceprezident SP ČR Radek Špicar: To nejdůležitější, co byznys potřebuje, je stabilita a předvídatelnost. Především v takových oblastech, jako jsou daně, ztráty nebo vícenáklady s tím spojené jdou u jednotlivých firem do milionů korun. Jakékoliv měnění sazeb DPH v průběhu roku je tím vůbec nejhorším, k čemu by mohlo dojít. Pro ČRo 6 Rádio Česko pak doplnil nelichotivou vizitku na adresu českých politiků: V posledních dnech jsem se několikrát sešel i s velkými zahraničními investory, kteří přemýšlí o tom, že by v příštím roce nebo v budoucnu umístili své investice do České republiky. A samozřejmě padla otázka daňového systému. Když jsem musel přiznat, že skutečně v tuto chvíli ještě stále nevíme, jak to bude vypadat s daněmi, vzbuzovalo ta na straně těch partnerů opravdu velmi zvláštní reakce. Pospolu a technicky Mezi témata, která se SP ČR snaží trvale medializovat a vytvářet tím tlak na politiky, patří podpora technického vzdělávání. Jako reprezentanti tradiční průmyslové ekonomiky, založené na technických oborech, musí v současnosti čeští byznysmeni stále řešit jeden a tentýž vážný problém, tedy nedostatek 28 Média

29 technicky vzdělaných lidí. S přímočarostí sobě vlastní ho pro magazín Týden popisuje prezident Jaroslav Hanák: Našemu průmyslu hrozí takřka kolaps, pokud během příštích pěti, deseti let nebude školský systém nastaven tak, aby se na trh práce dostávali akutně potřební technicky vzdělaní pracovníci. Podle SP ČR (i dalších institucí) je směřování českého školství směrem k vyšším počtům v oblasti technicky vzdělaných absolventů klíčové pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Výraznou snahou zástupců SP ČR je to, aby se české odborné vzdělávání vrátilo k systému výrazné spolupráce škol a podniků. Jednou z prvních vlaštovek je projekt Pospolu, vypracovaný ve spolupráci MŠMT společně se Svazem a Českoněmeckou obchodní a průmyslovou komorou (ČNOPK). Podniky s žáky uzavírají vzdělávací smlouvy a ve spolupráci se státními orgány definují profily různých profesí, které platí v celém státě. Díky spolupráci podniků na obsahu studia tak prý vzdělávání sleduje nejnovější trendy technologického vývoje a odpovídá požadavkům trhu práce. Pro portál euractiv.cz k němu viceprezident SP ČR Pavel Juříček uvedl: Jedná se o pilotní projekt, do kterého se má zapojit 25 škol a 25 firem. Rád bych, aby projekt fungoval celoplošně a aby se do něj v každém kraji zapojily dvě školy a dvě firmy. Chceme ukázat, že je tento systém aplikovatelný opravdu v celé české společnosti. Úspěch členů SP ČR Jedním ze zaklínadel moderního českého byznysu je konkurenceschopnost a míra inovací. Tento trend reflektuje i soutěž Best Innovator, nová značka mezi firemními soutěžemi v ČR. Letošní první ročník vyhrála v kategorii velkých firem společnost Linet, přední evropský výrobce nemocničních a pečovatelských lůžek a souvisejícího vybavení. Stříbrnou cenu získalo společenství inženýrských a výrobních firem ČKD Group. V kategorii Malých a středních podniků zvítězila společnost COMTES FHT, soukromá organizace zaměřující se na aplikovaný materiálový výzkum a výzkum v oblasti tepelného zpracování kovových materiálů. Všechny vítězné společnosti jsou členy SP ČR. Mimo Marketingových novin a serveru novinky.cz, které o soutěži v prosinci informovaly, se nad tématem inovací v souvislosti se soutěží Best Innovator zamyslel ve sloupku pro týdeník Ekonom generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška, který cenu předával: Potenciál našich společností je oproti řadě zemí západní Evropy stále nedostatečný. Ke špičce se přiblížíme jen tehdy, pokud inovační úsilí budeme schopni dotahovat až do úspěšného byznysu. Kdo chce být úspěšný, musí sledovat globální trendy. Čím více se do společné věci zapojí ostatní, tedy univerzity, asociace, instituce, odborníci, tím lépe. V tomto případě nejde jen o peníze. Nejlepší inovátoři neinvestují více než jiní, jen peníze dokážou lépe využít. Temelínské želízko Dostavba dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín by měla být největší veřejnou zakázkou porevoluční historie, vyvolávající řadu otazníků, včetně potřebnosti výběru strategických partnerů jako ruské konsorcium Rosatom či americká firma Westinghouse. Samotnou potřebu najít pro dostavbu strategického partnera zpochybnili v médiích někteří oponenti slovy, že: Pokud ČEZ tvrdí, že stavbu Temelína si může dovolit jen tehdy, najdeli si silného finančního partnera a bude mít navíc předem garantované výkupní ceny elektřiny z Temelína, je to absurdní. Podle nich má ČEZ finančních zdrojů na to, aby mohl Temelín dostavět i bez partnera dost s tím, že za posledních osm let vydělal po zdanění přes 300 miliard korun. Zásadní argument obou stran, že z celkové proinvestované částky miliard korun by až 70 % padlo na zakázky pro české firmy, je podle kritiků nesprávný. Podle nich to bude jen asi 10 miliard ročně a celá dostavba Temelína jako protikrizové opatření je údajně na vodě. Určité pochybnosti vyjádřil v médiích i Stanislav Kázecký: Zatím se mi nedostala informace, že by Westinghouse pozval na některý ze svých zahraničních projektů i české firmy. O tom, kdo nakonec dostane šanci Temelín dostavět, se rozhodne v prosinci Tripartita V souvislosti s tripartitním jednáním 20. prosince si média zaměřila zejména na projednávaná opatření na podporu ekonomického růstu. Priority v prorůstových opatřeních naznačil pro ČRo-Radiožurnál a další média Jaroslav Hanák: Já vidím hlavní priority jednak v oblasti zlepšení stavu státní správy, protože to je největší černá díra a nejhorší součást ekonomiky. Na druhém místě je podpora exportu, protože export drží českou ekonomiku. Dále je to určitě zlepšení vědy, výzkumu a inovací. (Další informace najdete na str ) Mediálním tématem byla i hrozba pádu vlády. Jakkoliv se nestabilita vlády negativně podepisuje na české ekonomice, pád vlády si SP ČR nepřeje. I proto, že s ní intenzivně jedná o opatřeních, která by měly pomoci průmyslu. Pro ČRo 1 Radiožurnál postoj SP ČR shrnul Pavel Juříček: Nás by pád vlády mrzel. Když jsme konečně vládu jako Svaz průmyslu přiměli k tomu, že se najdou některá prorůstová opatření, mimo jiné je tam i technické vzdělávání a orientace na duální vzdělávání, byla by škoda teď celý proces zastavit. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR Média 29

30 Jak řezat bez bolesti? SP ČR byl partnerem zahraničního projektu, který zkoumal možnosti restrukturalizace a řízení změn ve firmách doma i v zahraničí. Klíčem k úspěchu je především komunikace a včasná příprava. Finanční krize, která od roku 2008 trápí evropské ekonomiky, si vynutila celou řadu změn, od hledání nových trhů a racionalizace výroby až po propouštění zaměstnanců. V posledních čtyřech letech tedy ve velkém množství firem docházelo ke strukturálním změnám. Tohoto období transformace využil projekt Network ProMCR (Síť proaktivního řízení změn a restrukturalizace). Projektu se jako partneři účastnily instituce státní, zaměstnavatelské i odborové z Maďarska, Slovinska a České republiky. Jádrem projektu bylo dotazníkové šetření, do kterého se v ČR zapojilo 140 firem. Na dotazníkové šetření pak k tématu restrukturalizace navázaly hloubkové rozhovory s představiteli podniků ve všech třech zemích. Účel projektu byl především vzdělávací. Rozšíření odborné způsobilosti mezi těmi, kdo pomáhají připravit restrukturalizaci, aby byla sociálně přijatelná, upozornění na stresové faktory a nechuť ke změnám v průběhu restrukturalizace či schopnost předjímání potřeby budoucích změn se ukázala u vedoucích pracovníků jako klíčová. Výzkum formou hloubkových rozhovorů se zaměřil především na restrukturalizaci ve smyslu změn výroby, zaměstnavatelské struktury a struktury pracovního procesu. Podrobná naopak - v tomto analýza případě změn se v ukazuje, počtu zaměstnanců že vyšší kvalifikace procento podporuje flexibilitu v rámci firmy a může zabránit propouštění. společností, v nichž se zvýšil/snížil počet zaměstnanců, podle období Podrobná restrukturalizace analýza změn v počtu zaměstnanců procento společností, v nichž se zvýšil/snížil počet zaměstnanců, podle období restrukturalizace % PŘED R (n=83) % OD R PO SOUČASNOST (n=86) % V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI (n=48) Zvýšil se o více než 10 % 10,8 9,3 14,6 Zvýšil se o 5 až 10 % 9,6 5,8 12,5 Zvýšil se až o 5 % 6,0 7,0 16,7 Počet se nezměnil 13,3 10,5 18,8 Snížil se až o 5 % 15,7 15,1 22,9 Snížil se o 5 až 10 % 21,7 22,1 10,4 Snížil se o více než 10 % 22,9 30,2 4,2 Komunikace a čas Ještě další kapitola, týkající se personální politiky, se týká restrukturalizace samotné: zásadní se při transformaci podniku ukazuje zkušenost s podobnými změnami z dřívějška. Vedení firem zřídkakdy Zdaleka největší výhodou v procesu restrukturalizace se ukázalo disponuje takovými schopnostmi, je tudíž přinejmenším užitečné vyhledat adekvátní pomoc zvenčíplánování už proto, že změn se tak s lze dostatečným opřít o zkušenosti časovým firem podobné předstihem velikosti a stejně nebo zaměření. Nezbytný je rovněž tak interní včasná audit. komunikace se všemi zainteresovanými stranami. Ve slovinské firmě, zabývající se subdodávkami v automobilovém průmyslu, Zajímavým poklesl faktorem počet spokojenosti zaměstnanců zaměstnanců o 20%, se ve přesto výsledcích byl však průzkumu díky prokázala angažovanost zaměstnanců - tam, kde je zaměstnancům umožněno připomínkovat pracovní proces a související komunikaci s podnikovou odborovou organizací celkový počet faktory (ať už formou podnikových porad, osobních rozhovorů nebo poštovních schránek na propuštěných zaměstnanců nižší díky dohodě o snížení platů nápady přímo ve výrobě), se opravdu rodí funkční a inovativní nápady, aplikovatelné ve výrobě. Rozpočet na vzdělávání Odhadněte prosím průměrnou výši finančních prostředků na vzdělávání na jednoho zaměstnance v roce 2011? Procento společností, které uvedly příslušnou odpověď (n=120) Odhad průměrné výše finančních prostředků na vzdělávání na jednoho zaměstnance v roce 2011? Procento společností, které uvedly příslušnou odpověď (n=120) 3% 37% 46% 13% 3% žádné 3 % / do 1250 Kč 37 % / Kč 46 % / Kč 13 %/ více než Kč 3 % 30 Studie 0% 20% 40% 60% 80% 100% Žádné Do Kč prostředky Kč Kč Více než Kč

31 v závislosti na budoucích zakázkách. Vše proběhlo hladce i díky tomu, že byly změny naplánovány s tříletým předstihem. Naopak u české strojírenské firmy se o přesunu hlavního závodu na novou lokalitu zaměstnanci dozvěděli až v době, kdy byla hala připravena k nastěhování strojního vybavení. Ačkoli se společnost po celou dobu restrukturalizace udržela v zisku, komunikace byla naprosto nepřipravená, což přiznalo i vedení podniku. Komunikace je tak důležitá nejen s odbory, ale i s podnikovou radou zaměstnanců, protože odbory nemusí zastupovat všechny zaměstnance. V neposlední řadě je nezbytná i komunikace s obyvatelstvem v okolí výrobních prostor. Zatímco další slovinská firma, vyrábějící brusný materiál, podle měření spokojenosti dosáhla vyšších hodnot po restrukturalizace než před ní, u okolí tomu bylo zcela naopak firma totiž zcela pominula komunikaci navenek s ohledem na přemístění výrobní linky. Zaměstnanci: Kam s nimi? Dalším důležitým krokem je už zmíněné propouštění zaměstnanců. Zde postupovali téměř všechny firmy shodně: Většina z nich nejdříve propustila agenturní zaměstnance, poté komunikovala se zaměstnanci v důchodovém věku o odchodu do důchodu. Velkou roli zde ale může hrát i další vzdělávání zaměstnanců, zvyšující jejich flexibilitu. Konkrétně v maďarské firmě, podnikající v oboru mražených potravin, šlo o proškolení řidičů vysokozdvižných vozíků na obsluhu lehkých strojů a naopak v tomto případě se ukazuje, že vyšší kvalifikace podporuje flexibilitu v rámci firmy a může zabránit propouštění. Ještě další kapitola, týkající se personální politiky, se týká restrukturalizace samotné: zásadní se při transformaci podniku ukazuje zkušenost s podobnými změnami z dřívějška. Vedení firem zřídkakdy disponuje takovými schopnostmi, je tudíž přinejmenším užitečné vyhledat adekvátní pomoc zvenčí už proto, že se tak lze opřít o zkušenosti firem podobné velikosti nebo zaměření. Nezbytný je rovněž interní audit. Zajímavým faktorem spokojenosti zaměstnanců se ve výsledcích průzkumu prokázala angažovanost zaměstnanců tam, kde je zaměstnancům umožněno připomínkovat pracovní proces a související faktory (ať už formou podnikových porad, osobních rozhovorů nebo poštovních schránek na nápady přímo ve výrobě), se opravdu rodí funkční a inovativní nápady, aplikovatelné ve výrobě. Dotazníkové šetření mezi sto čtyřiceti českými firmami a výběr analýz hloubkových rozhovorů jsou dostupné na webu: Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace Tento projekt je spolufinancován s podporou programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS ( ). Seminář o rozhodčím řízení a mediaci Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) pořádá ve spolupráci s Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR (URMŘ) ve čtvrtek 31. ledna 2013 v Brně vzdělávací seminář Rozhodčí řízení a mediace efektivní nástroje na řešení pohledávek a úpravu vztahů mezi smluvními stranami. Seminář, který povedou zkušení lektoři a rozhodci URMŘ, je určen všem, kdo chtějí získat informace o praktickém využití rozhodčího řízení, především pro majitele firem, vyšší i střední management, ekonomy, právníky, osoby řídící pohledávky a smluvní vztahy, pro osoby zainteresované na maximalizaci zisku a minimalizaci problémů v organizaci. Poplatek za účast na semináři je stanoven na 1500,- Kč za jednu osobu. Pro členy SP ČR je cena snížena na 700,- Kč za jednu osobu. Veškeré informace o semináři a o možnosti přihlášení získáte u junior konzultantky pro kraje Jihomoravský a Vysočina Pavly Adamčíkové ( Studie 31

32 Svenskt Näringsliv podobné problémy, specifická švédská řešení Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR absolvovali studijní stáž v partnerské Konfederaci švédských podniků a podnikatelů a odnesli si řadu inspirativních poznatků. Ulice Storgatan 19 v centru Stockholmu spojuje tradiční architekturu menších historických domů a moderních budov. Zajímavá je však zejména tím, že v ní sídlí desítky institucí a firem. Nepřehlédnutelná je pětipatrová vzdušná skleněná stavba, jejímž vchodem s výrazným nápisem Näringslivet Hus s logem připomínajícím žluto-oranžovo-červená křídla, prošly novodobé dějiny švédského byznysu a statisíce návštěvníků. Na sklonku loňského roku to byli i členové delegace Svazu průmyslu a dopravy ČR, kteří vstoupili do této centrály nejvýznamnější švédské zaměstnavatelské organizace Svenskt Näringsliv, aby zde absolvovali studijní stáž a seznámili se s jejím fungováním a strukturou. Konfederace švédských podniků a podnikatelů Svenskt Näringsliv je mocnou organizací hájící zájmy svých 49 členských organizací a celkem 60 tisíc členských firem. Proti sobě má však silné soupeře, Švédskou odborovou konfederaci zastřešující 14 dělnických Svazů a také vládu. Zástupci byznysu zastávají však diplomatické stanovisko: Naším zájmem je společná dohoda, a aby výsledek byl přijatelný a praktický pro všechny strany. Svou nynější podobu získal Svenskt Näringsliv v roce 2001, kdy se spojila Švédská asociace zaměstnavatelů Swedish Employers Association (Svenska Arbetsgivareföreningen, SAF) a Švédská národní federace pro průmysl Swedish National Federation of Industry (Sveriges Industriförbund). Konfederace zastupuje jak průmyslové firmy, tak i firmy z oblasti služeb, uvedl Niklas Bergström, ředitel Sekce mezinárodních vztahů a EU. Z valné většiny (70 %) se přitom jedná o malé a střední podniky. Regionální kanceláře Vzhledem k rozlehlosti země využívá Svenskt Näringsliv dvě desítky regionálních kanceláří, k tomu je zřizovatelem kanceláře v Bruselu. Právě regionální pobočky zajišťují komunikaci s členskou základnou. Bez nich bychom jako svaz neexistovali, shodují se v centrále Svenskt Näringsliv. Právě ony jsou organizátory diskuzních setkání s podnikateli v regionech, ročně jich uspořádají zhruba tři stovky. Vedle toho plní regionální kanceláře roli konzultantů, přičemž veškeré služby jsou členům nabízeny bezplatně v rámci členských příspěvků. Každá regionální pobočka jednou ročně zpracovává analýzu lokálního klimatu podnikatelského prostřední. Průzkum bariér podnikatelského prostředí v jednotlivých regionech provádíme již třináct let. Zjištěné problémy se pak snažíme odstraňovat s regionálními vládami. Někdy to však trvá i řadu let, podělila se o své zkušenosti Carolina Brånby, projektová manažerka odpovědná za analýzy lokálního podnikatelského klimatu. I na základě těchto výstupů probíhají v jednotlivých regionech diskusní setkání s podnikateli. A témat k projednávání je skutečně dost. 32 Zahraniční stáž

33 Trh práce Švédsko se potýká s nezaměstnaností, v letošním roce její míra dosáhla zhruba 7,5 procenta. Podstatnějším problémem je míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi do 25 let, odhadovaná na 25 procent. Na tomto hrozivém čísle může mít svůj podíl i systém ochrany pracovních míst. Například zaměstnanci blížící se důchodovému věku jsou v jakési ochranné lhůtě. Pokud firma potřebuje propouštět, musí proto nejprve sáhnout do řad mladších lidí. V některých případech toto pravidlo může být pro firmu komplikací. Švédským specifikem je to, že zaměstnavatelé využívají princip emergency loans funds. V praxi se jedná o fond, který musí mít každý zaměstnavatel a povinně do něj přispívá a z něhož v případě masovějšího propouštění či změn ve výrobě vyplácí náhrady zaměstnancům, ale například i poplatky za stěhování. Vedle 40hodinového pracovního týdne je běžná flexibilní úprava pracovní doby. A tak rodiče s dětmi do 8 let věku mají nárok na zkrácení pracovní doby až o čtvrtinu. Pokud odejde zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, je zcela běžné, že společnost ji po návratu zařadí do pracovního procesu, jako by se nic nestalo. Díky tomu si firma zvyšuje mezi zaměstnankyněmi jejich loajalitu. Celkově by se dalo říci, že švédským specifikem jsou pracovněprávní podmínky, kladoucí důraz na ochranu práv zaměstnanců, sociálních práv a chránící před diskriminací. Sociální dialog Klíčovou roli v pracovně-právních vztazích sehrává kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy s řadou podstatných závazných ustanovení. Ve Švédsku mají odbory silné zastoupení, byť již ne takové jako v dřívější době, přesto svou váhu dokážou uplatňovat zejména při mzdových vyjednáváních. Tato vyjednávání jsou o to důležitější, neboť minimální mzda není centrálně stanovena a její sjednání je záležitostí licitace odborů a zaměstnavatelských svazů. program se zaměstnavateli, dostává více prostředků a má lepší možností se rozvíjet než ti, kteří tak nečiní. Tato iniciativa se nese pod heslem: VZDĚLÁNÍ NENÍ NĚCO, CO MŮŽEME KONZUMOVAT, ALE NĚCO DO ČEHO INVESTUJEME. Svenskt Näringsliv se snaží osvětově působit i přímo mezi studenty. Představitelé Konfederace je navštěvují, diskutují s nimi a vysvětlují jim význam technického vzdělávání. Celkově se dá říci, že Švédsko by pro ČR mohlo být vzorem ve výši výdajů, věnovaných na vzdělávání a v úzkém propojení univerzitního výzkumu s výrobními podniky. Jednání s politiky Konfederace samozřejmě vyjednává s vládou a politickou reprezentací. Mimo jiné běžně pořádá v parlamentu semináře, při nichž informuje poslance o aktuální ekonomické situaci a situaci firemní sféry a o jejích problémech. Přirozeně, že častým tématem je i vztah vůči Evropské unii a k rozhodnutím Bruselu. Švédská vláda se snaží sladit legislativu země s EU, avšak jejím prvotním zájmem zůstává praktičnost národního práva. Dvojnásob to platí pro daňovou politiku. Švédsko prosazuje proto zpřísnění rozpočtové politiky EU. Bankovní unii sice nezavrhuje, zároveň si nedovede představit její společné fungování. Jak mimo jiné poznamenal viceguvernér švédské národní banky Riksbank Per Jansson, jeho země není ochotna podílet se případně na financování záchranných fondů eurozóny. Poskytli jsme podle dvoustranných dohod pomoc Irsku, Lotyšsku a Islandu, platíme značné příspěvky Mezinárodnímu měnovému fondu, vysvětluje pozici země Per Jansson. A s jeho postojem souhlasí v mnohém Svenskt Näringsliv. Švédsko je totiž zemí, kde celkové daňové příjmy v poměru k HDP dosahují 46,3 procenta. Řadí se tak v EU na třetí místo největších výběrčí daní, před nimi je jen Belgie a na prvním místě Dánsko s 48,5 procenta. Pro Švédy je toto daňové zatížení v podstatě akceptovatelné, pokud jim ovšem stát zajišťuje sociální jistoty a dlouhodobě panuje společenský konsenzus. Technické vzdělávání Podobně jako v České republice pociťují i ve Švédsku problém s technickými obory a nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků. S obavami hodnotíme propad výsledků žáků ve srovnávacích testech PISA a nesoulad mezi strukturou oborů vzdělávání a požadavky trhu práce, uvedl k problémům technického vzdělávání Tobias Kranz, bývalý ministr švédské vlády. Vedle toho se Švédsko potýká se zvýšeným počtem mladých lidí, kteří po základní škole dále nepokračují ve studiu. Zástupci Svenskt Näringsliv se proto snaží o zajištění co nejužší komunikace s podniky a univerzitami. Pro tuto spolupráci byl dokonce založen prémiový program. Kdo sdílí svůj výzkumný The Confederation of Swedish Enterprise zastupuje 49 členských organizací zastřešuje 60 tisíc členských firem členové zaměstnávají 1,5 milionu pracovníků Rada ředitelů (může mít různý počet) aktuálně má 82 členů, z toho 60 jsou ředitelé nebo generální ředitelé, 22 členů jsou alternátoři 48 ředitelů a jejich zástupci jsou voleni přímo členskými organizacemi Představenstvo až 12 ředitelů voleno Valnou hromadou do představenstva, to si mezi sebou zvolí prezidenta Zahraniční stáž 33

34 Zaměstnanci Svazu průmyslu a dopravy ČR se koncem roku zúčastnili dvoudenní studijní stáže v Konfederaci švédských podniků a podnikatelů ( Svenskt Näringsliv, ). Jejím cílem bylo zjistit, jak funguje tato partnerská organizace a jak komunikuje s členskou základnou a řeší problémy členských firem. Po předloňské studijní návštěvě v bavorském svazu, zajímalo zaměstnance SP ČR zejména to, jakým způsobem pracuje tento svaz pro své členské firmy. Studijní stáž byla realizována pomocí projektu Udržitelnost sociálního dialogu ( ). Zkušenosti z praxe Součástí studijní stáže pro zástupce SP ČR byla návštěva firmy Atlas Copco. Při debatě bylo zajímavé slyšet od tamních HR specialistů, jakým způsobem firma pracuje se zaměstnanci, rozvíjí své talenty, nabízí svým zaměstnancům různé studijní stáže, jak si vychovávají své odborníky. Zaměstnanci prochází po nástupu sérií školení, které jim zvyšují odbornost v dané profesi. Firma nabízí nadstandardní výdělky a možnost zvolit si profesi v jaké se zaměstnanec nejlépe cítí a ve které bude vynikající. Svoji personální politiku má nastavenou tak, aby ve firmě mohli pracovat národnosti celého světa. Zprostředkovává tedy i možnost pracovat v libovolné pobočce po celém světě. Současně od svých zaměstnanců vyžaduje stoprocentní loajalitu a pracovní nasazení. Dalším programem pro zaměstnance je oblast CSR. Jejím základem je systém, kdy zaměstnanci pociťují to, že si jich firma váží a tím pádem se mohou na ně spolehnout do důchodu. Součástí stáže byla i debata se zástupci Board of Swedish Industry and Commerce for Better Regulation (NNR). Tento úřad, zastupující všechna odvětví a kategorie podniků se snaží pomáhat zaměstnavatelům a zlepšovat jejich podmínky pro podnikání, včetně vytváření tlaku na snížení administrativní zátěže firem. Dále je jeho snahou zlepšovat legislativní proces v EU, a aby bruselská rozhodnutí měla co nejmenší negativní dopad na švédské podnikatelské prostředí. V neposlední řadě se snaží poznatky z firemní sféry konzultovat s vládními činiteli, tak aby dopady politických rozhodnutí na podnikatele byly co nejvíce přínosné a motivující. Věra Rojíčková Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ Otázky pro... Anniku Bröms ředitelku Sekce koordinace evropské politiky Svenskt Näringsliv Spektrum: Můžete uvést hlavní problémy a témata zaměstnavatelů, se kterými se potýkáte spolu s vládou a odbory? A. B.: Z našeho programu (i z toho, co jsme si pro Vaši návštěvu přichystali) je jasně vidět, že se snažíme o hlubší porozumění a informovanost o roli podnikatelské sféry a byznysu ve společnosti. Konkurenceschopné regulační podmínky jsou pro zdravý švédský byznys to hlavní. Švédská prosperita souvisí s investicemi firem do výzkumu a vývoje, se zaměstnáváním více lidí i s vytvářením většího zisku. Usilujeme o hlubší porozumění tomuto mechanismu. Spektrum: Brusel přijal nedávno strategii na podporu průmyslu. Na druhé straně přijímá opatření, která podvazují evropský průmysl a zabývá se oblasti zcela nedůležitými (40% povinné kvóty pro ženy do dozorčích rad evropských podniků atd.) a přitom se Evropa potýká s fiskálními, ekonomickými a sociálnímu problémy jižního křídla EU. Jaké vidíte výzvy pro vaši činnost v Bruselu? Co tam prosazujete? A. B.: Padesát až sedmdesát procent regulací, které Švédsko ovlivňují, pochází z EU. Tudíž přítomnost v Bruselu a snaha ovlivňovat pro nás relevantní směrnice a nařízení je naprosto zásadní. Naše podnikatelská veřejnost silně podporuje EU a myšlenku vnitřního trhu. Potřebujeme silný vnitřní trh s fungující strategií konkurenceschopnosti. Důležitá je jednoduchá implementace vnitřního trhu v členských státech. Na toto téma se zaměřujeme v rámci BusinessEurope i při samostatných jednáních v Bruselu. 34 Zahraniční stáž

35 Setkání členských firem v sídle SP ČR, v popředí člen představenstva SP ČR František Chaloupecký (vlevo) a generální ředitel Mastercard Europe Miroslav Lukeš. Viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký se na půdě Svazu sešel s velvyslancem USA v ČR Normanem L. Eisenem. Konference IQ industry, shrnující první rok vzdělávacího projektu pro učitele technických oborů, se za SP ČR zúčastnil viceprezident Pavel Juříček. Předseda Expertního týmu SP ČR pro ICT Ivan Vrzal hovoří na setkání členských firem o analýze využívání ICT technologií a dopadu na konkurenceschopnost českých podniků. Na Valné hromadě Českého svazu zaměstnavatelů v energetice vystoupil generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška. Cenu společnosti Siemens (nová členská firma SP ČR) pro nejlepšího vysokoškolského pedagoga převzal z rukou Eduarda Palíška, generálního ředitele Siemens ČR devadesátiletý MUDr. František Véle, CSc. z FTVS UK Praha.

36 Díky kulatému životnímu jubileu prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka se v prosinci v atraktivním prostředí pražské Střešovické vozovny uskutečnilo setkání podnikatelů, zástupců členských svazů a firem, politiků a diplomatů. Tomuto úspěšnému manažerovi přišlo blahopřát a neformálně debatovat více jak dvě stě hostů.

Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu

Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu III. Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu Obsah I.1. Úvod...3 I.2. Perspektivy hospodářské a měnové unie...3 I.3. Prioritní oblasti zájmu ČR...5 II. Ekonomická

Více

Je Amerika po krizi stejně dravá, jako byla před ní? str. 18 25

Je Amerika po krizi stejně dravá, jako byla před ní? str. 18 25 NOVINKY 3 / 2011 Je Amerika po krizi stejně dravá, jako byla před ní? str. 18 25 Vítěz kybernetických válek má na prsou lvíčka str. 14 15 Dnešní Švédsko je neformální, ale vysoce profesionální str. 28

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final}

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final} EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2015 SWD(2015) 23 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Zpráva o České republice 2015 {COM(2015) 85 final} Tento dokument je pracovním dokumentem útvarů Komise. Nepředstavuje

Více

Regionální politika EU a v ČR

Regionální politika EU a v ČR Regionální politika EU a v ČR Ing. Martin Pělucha, Ph.D. RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. 1 Obsah Úvod/předmluva... 4 1. Geneze a vývoj politiky soudržnosti... 7 1.1 Evropský integrační

Více

Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba?

Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba? Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba? Vzdělávání v ČR neodpovídá potřebám firem, ukazují data V globálním světě plném nových technologií potřebují firmy podle

Více

Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020

Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020 Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020 září 2012 Dokument stažen z portálu www.tretiruka.cz Obsah: I. Co je naším cílem?... 3 Základní principy politiky životního prostředí... 3

Více

Národní program reforem České republiky

Národní program reforem České republiky 2015 Národní program reforem České republiky Úřad vlády České republiky Obsah Shrnutí...1 1. Úvod...2 2. Aktuální makroekonomická predikce ČR...3 3. Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014...5

Více

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s.

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Charakteristika za období 2009 2013 Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) Konsolidované údaje (mil. Kč) 2013 2012 1 2011 2010 2009 Finanční

Více

Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje

Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje A. Kroupa, J. Hála, R. Vašková, Z. Mansfeldová, P. Šimoník VÚPSV Praha 2004 Tato studie je 1. dílem

Více

Strategie vznikla ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání Strategie byla schválena vládou usnesením č. 761/2007

Strategie vznikla ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání Strategie byla schválena vládou usnesením č. 761/2007 Název publikace: Strategie celoživotního učení ČR Strategie vznikla ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání Strategie byla schválena vládou usnesením č. 761/2007 Vydavatel: Ministerstvo školství,

Více

Česká republika. v Evropě a ve světě. sborník příspěvků. www.vize2020.cz

Česká republika. v Evropě a ve světě. sborník příspěvků. www.vize2020.cz Česká republika v Evropě a ve světě sborník příspěvků www.vize2020.cz Úvodní slovo Zahraniční politika musí důsledně vycházet ze zájmů státu. Tyto zájmy jsou dlouhodobé a společné všem občanům. Jejich

Více

Volební program 2010-2014

Volební program 2010-2014 Volební program 2010-2014 www.kdu.cz 1 2 Obsah Všem, kteří jsou ochotni nám naslouchat 6 Náš recept na cestu z krize 7 Soudržná společnost důvěry Rodinná politika přátelská dětem 10 Vzdělání a výchova

Více

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice Age management: Petr novotný, nina Bosničová, jana Břenková, jiří Fukan, Bohumíra lazarová, dagmar navrátilová, zdeněk Palán, Bohumil Pokorný, Milada rabušicová Asociace institucí vzdělávání dospělých

Více

E u r o p e a n h e a l t h f o r A l l s e r i e s N o. 6 ZDRAVÍ 21

E u r o p e a n h e a l t h f o r A l l s e r i e s N o. 6 ZDRAVÍ 21 E u r o p e a n h e a l t h f o r A l l s e r i e s N o. 6 ZDRAVÍ 21 Osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace Předmluva Praha 2000 Zdraví se týká nás všech.

Více

Volební program Strany zelených. pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2009

Volební program Strany zelených. pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2009 Volební program Strany zelených pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2009 Úvod... 1 Tři roky práce pro kvalitu života... 2 Zelená cesta z krize... 5 Cesta z krize vede po zelené... 6 Efektivní hospodaření

Více

Nizozemsko obchodní partner ČR

Nizozemsko obchodní partner ČR Partneři přílohy II/III Náš společný hlas zní v Evropě silněji inzerce A151000472 Nizozemsko je v současnosti jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Naše firmy včetně řady společností

Více

OBSAH. 1.2 Reforma veřejné správy v globálním kontextu. 1.2.1 Úloha státu a veřejné správy 1.2.2 Mezinárodní tendence v reformování veřejné správy

OBSAH. 1.2 Reforma veřejné správy v globálním kontextu. 1.2.1 Úloha státu a veřejné správy 1.2.2 Mezinárodní tendence v reformování veřejné správy OBSAH Předmluva Kap.1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA 1.1 Cíl a metodika analýzy 1.1.1 Účel a cíl 1.1.2 Soustředění na hlavní nedořešené problémy 1.1.3 Přizpůsobení metodiky účelu a možnostem 1.1.4 Návazné práce a

Více

CS 2014. Ustavení Evropské služby pro vnější činnost. Zvláštní zpráva EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

CS 2014. Ustavení Evropské služby pro vnější činnost. Zvláštní zpráva EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR CS 2014 č. 11 Zvláštní zpráva Ustavení Evropské služby pro vnější činnost EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel. +352 4398-1 E-mail: eca-info@eca.europa.eu

Více

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

SOCIAL WATCH Z P R Á V A 2 0 1 0. Po pádu S O C I A L W A T C H Z P R Á V A 2 0 1 0

SOCIAL WATCH Z P R Á V A 2 0 1 0. Po pádu S O C I A L W A T C H Z P R Á V A 2 0 1 0 S O C I A L W A T C H Z P R Á V A 2 1 SOCIAL WATCH Z P R Á V A 2 1 Po pádu Čas na změnu Průběžná zpráva o globálním vývoji v oblasti vymýcení chudoby a genderové spravedlnosti ZPRÁVA SOCIAL WATCH 21 ZPRÁVA

Více

Finanční řešení pro čistou energii pro střední a východní Evropu

Finanční řešení pro čistou energii pro střední a východní Evropu Finanční řešení pro čistou energii pro střední a východní Evropu Cambridgeský program pro vedení v udržitelnosti (CPSL) ve spolupráci s Regionálním centrem pro výzkum energetické politiky (REKK) na Korvínově

Více

Vysoké školství ve Finsku

Vysoké školství ve Finsku Vysoké školství ve Finsku Jan Kovařovic a Jan Koucký Praha, prosinec 2011 ISBN 978 80 7290 529 4 2 Tato práce je první z řady připravovaných studií, jejichž cílem je porovnat, jak v některých evropských

Více

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Ing. Petr Houška a kolektiv Tato publikace byla vytvořena pro projekt Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Více

Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání. Fond dalšího vzdělávání. Finální verze

Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání. Fond dalšího vzdělávání. Finální verze Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání Fond dalšího vzdělávání Finální verze Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Strategické vyhodnocení pro oblast dalšího vzdělávání" financované z projektu technické

Více

Ing. Jiří Paroubek VŠE dne 24. dubna 2007

Ing. Jiří Paroubek VŠE dne 24. dubna 2007 Ing. Jiří Paroubek VŠE dne 24. dubna 2007 Dámy a pánové, jsem poctěn možností vystoupit na Vysoké škole ekonomické v Praze, mé ALMA MATER a mít zde přednášku k hospodářskému růstu. Nebudu se věnovat hospodářskému

Více

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN SOCIÁLNÍ INKLUZE A ZPŮSOB JEHO TVORBY

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN SOCIÁLNÍ INKLUZE A ZPŮSOB JEHO TVORBY NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN SOCIÁLNÍ INKLUZE A ZPŮSOB JEHO TVORBY Publikace k projektu NAPSI spolu! organizací IQ Roma servis, Člověk v tísni, SKOK, Socioklub a EAPN Česká republika EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství

Více

Evropská cesta BOZP Základy, fungování a současné výzvy. Odborová příručka

Evropská cesta BOZP Základy, fungování a současné výzvy. Odborová příručka Evropská cesta BOZP Základy, fungování a současné výzvy Odborová příručka HESA Oddělení pro zdraví a bezpečnost Evropského odborového institutu pro výzkum, vzdělávání a BOZP (ETUI-REHS) má za cíl podporovat

Více

TÜV SÜD Journal Česká republika

TÜV SÜD Journal Česká republika 3/2010 TÜV SÜD Journal Česká republika MSV 2010 - Představujeme nejlepší stroj na světě 4 Úsporná opatření ve veřejných budovách 9 Co vlastně ti solárníci dělají? 10-11 Posuzování funkční bezpečnosti 12-13

Více

Erasmus+ Příručka k programu. Platí od 1. ledna 2014

Erasmus+ Příručka k programu. Platí od 1. ledna 2014 Erasmus+ Příručka k programu Platí od 1. ledna 2014 Verze 2: 27. 2. 2014 OBSAH ÚVOD... 7 ČÁST A - OBECNÉ INFORMACE O PROGRAMU ERASMUS+... 9 Cíle a důležité charakteristiky programu Erasmus+... 11 Struktura

Více

SMARTstavebnictví. Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27. Jak zelená je vaše budova?

SMARTstavebnictví. Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27. Jak zelená je vaše budova? SMARTstavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy červen 2011 Jak zelená je vaše budova? Zelené budovy developerům peníze vydělávají a uživatelům šetří str. 12 Hledání nových trhů jako

Více