Vůdcovství v globální ekonomice druhé dekády 21.století. Jak vnímá pojetí vůdcovství Manažer roku 2011 Lubomír Stoklásek

Transkript

1 1 Vůdcovství v globální ekonomice druhé dekády 21.století Jak vnímá pojetí vůdcovství Manažer roku 2011 Lubomír Stoklásek Drtivá většina států a osobností touží být úspěšnými. Státy chtějí být úspěšnými nejen v ekonomice, vojenské síle, ale stále více chtějí uspět v rámci celého dnešního globálního světa a globální ekonomiky. Pokud otázku úspěšnosti států zjednodušíme, jsou tyto pozice dány již historicky. Historickým vývojem jsou již předurčeni určití kandidáti a nejméně posledních 100 let se to potvrzuje. Jsou to především velké státy s velkým počtem obyvatel, které mají rozvinutou ekonomickou a surovinovou základnu. Nejúspěšnější státy k těmto základům ekonomiky ještě přidaly vojenskou sílu a vsadily na vzdělávání, suroviny proměňují v dokonalé technologie a požadované finální výrobky. Tyto státy, ale i jejich firmy a jednotlivci, se tak staly vůdci v dnešní globální ekonomice. Je samozřejmostí, že vojenská síla sehrála výraznou roli při prosazování ekonomických zájmů států nebo globálních požadavků nadnárodních společností. Všichni jsme svědky postupu velkých států při řešení ekonomické krize ve světě, pokud čteme mezi řádky, vždy se jedná o podporu lobbování ve prospěch vlastních zájmů nadnárodních koncernů, které si těmito postupy nadále upevňují svoji ekonomicko-politickou moc ve světě. Samozřejmě zároveň přispívají ekonomice svého státu. Pokud tento úvod shrnu, svět v současnosti prochází transformací technickou, ekonomickou a geopolitickou. Jaké cíle a jakou strategii má Česká republika v dnešním světě? Její politici, vědci, podnikatelé a čeští občané? Upřímně řečeno, nasměrovat českou ekonomiku k vyššímu výkonu je pro nás nezbytností. Pozice Česka v mezinárodním srovnání konkurenceschopnosti se zhoršuje. V žebříčku globálního srovnání, které každoročně vypracovává Světové ekonomické fórum, se Česká republika v loňském roce propadla o 5 míst na 36.pozici. Ve sledovaném období jsme nebyli schopni se přiblížit vysoce konkurenceschopným zemím jako je Německo nebo skandinávské státy, ale naopak se přibližujeme k zemím jako je Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. To

2 2 není z hlediska naší budoucnosti dobrá zpráva, bohužel však jen dále dokresluje současný neutěšený stav českého hospodářství. Zpomalující růst produktivity ekonomiky jako celku, nezdravé a neudržitelné zadlužování, korupce a neefektivita ve veřejném sektoru a nedokončená dopravní infrastruktura, to vše jsou faktory, které nás brzdí a oslabují naši konkurenceschopnost. Tam, kde jiné státy zrychlují tempo, aby posílily svou pozici na mezinárodních trzích, Česká republika zaostává. Jednoduše řečeno, bez reforem, bez koncepce a vize budování naší mezinárodní konkurenceschopnosti, nebudeme schopni si udržet naše stávající pozice na globálních trzích, natož pak snižovat náš odstup od vyspělých zemí. Pokud nebudeme reformovat náš přístup k inovacím a vzdělanosti, dá se očekávat, že se role českých firem bude stále více redukovat do pozice subdodavatelů bez kontaktu s koncovými trhy či s inovacemi. V kombinaci s klesající úrovní školství a vzdělávání bude mít tato situace v dlouhodobém měřítku devastující účinky na růst i udržitelný rozvoj české ekonomiky i na konkurenceschopnost české pracovní síly v mezinárodní soutěži. Bohužel naše historie za posledních 400 let nám neumožnila se samostatně ekonomicky rozvíjet. Jsou to především důsledky okolností po bitvě na Bílé hoře a jen krátké období svobody po 1.světové válce. I v tomto období po 1.světové válce podíl HDP zahraničních firem a občanů na ekonomice České republiky však činil téměř 65%. Další období po 2.světové válce až do r neumožnilo podnikům a občanům se dostatečně samostatně rozhodovat a přemýšlet a s těmito návyky se bohužel potýkáme dodnes. V období po revoluci r až do r bylo učiněno hodně pozitivních společenských a ekonomických rozhodnutí, ale domnívám se, že z pohledu občana České republiky také rozhodnutí špatná. Pokud se znovu vrátím k otázce vůdcovství a postavení států v globální ekonomice 2.dekády 21.století, zajímá mě především Česká republika. Ostatní státy si svoje řešení najdou i bez naší pomoci a bez osvícených rad některých našich politiků. Abychom mohli dál rozhodovat o dění v našem malém státě, musíme se naučit chovat tak, abychom byli alespoň přiměřeně ekonomicky samostatní. Co to znamená? V současné době podíl reálného HDP v České republice, tím míním HDP tvořený ekonomicky samostatnými subjekty, tedy bez ekonomických aktivit

3 3 státu a jednotlivých složek státní správy, tvoří téměř z 50% české firmy se zahraniční majetkovou účastí. Tento postup v porevolučním období a zejména v letech byl jistě nezbytný. Výhodné podmínky pro zahraniční firmy, investiční pobídky a podobná zvýhodnění přispěly k rychlému a relativně stabilnímu růstu HDP v těchto letech a částečně i v současné době. Česká ekonomika ovšem v současné době neprožívá zlaté časy. Přesto disponuje řadou příkladů investorů a firem, které dokazují, že prostor k růstu zde je a snad i nadále bude. Dominantním oborem u nás je strojírenství a v úzké návaznosti na něj je pro Českou republiku zásadní export. Možná by se dalo říci, že strojírenství je v českých podmínkách fenoménem s výjimečným posláním a možnostmi pro celou českou ekonomiku. V úvodu jsem hovořil o tom, jakým způsobem podporují velké, ale samozřejmě i úspěšné malé státy, firemní zájmy domácích firem i v zahraničí. Co nyní dělá naše společnost pro zvýšení efektivnosti ekonomiky České republiky? Nebudu se zabývat otázkou zákonů, daní, protože to je samostatné odborné téma na další konferenci. Domnívám se, že je především nutné, aby česká politická scéna vytvořila strategický plán rozvoje české ekonomiky na období 5 20 let a nasměrovala omezené zdroje ze státního rozpočtu správným směrem, tak, aby efekt vynaložených prostředků byl co největší. K rychlému a racionálnímu rozhodovacímu procesu se jistě dají využít statistická čísla, samozřejmý je i nezbytný nadhled k této strategii, která by měla být projednána s odbornou veřejností. Struktura ekonomiky je naprosto jasná. Naskýtá se sice velice dobrá geografická poloha, ale skutečným tahounem české ekonomiky je ovšem strojírenství. Stále existují produkty, které ve světě šíří slávu zlatých českých rukou a není to jen známý příklad piva. Abychom si dobrou pozici ve světě udrželi, je potřeba investovat víc finančních prostředků do vědy a reálného aplikovanému vývoje a především do školství. Slova a spojení jako inovace, vzdělanostní potenciál, práce s talenty, proexportní strategie, by se měly zařadit trvale nejen do našeho slovníku, ale především by se měly stát skutečností v praktickém životě. Krátce bych zrekapitulovat stávající stav školství z informací, které jsem získal. V Kraji Vysočina je 74 středních škol, z toho je 14 technicky zaměřených. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že se jedná o pouhých 19%. Podíl technicky

4 4 zaměřených škol v okrese Pelhřimov je pak stejný. Myslím si, že v ostatních regionech České republiky je situace v poměru technicky zaměřených škol vzhledem k ostatním školám ještě horší. Podle mých zkušeností a informací zahraniční firmy neusilují v současné době o nové akvizice v ČR především z důvodu nedostatku technicky vzdělaných pracovníků, a to jak vyučených, tak středoškoláků a vysokoškoláků. Úplně jiná situace je přitom v Polsku, kde stát pochopil význam technického vzdělání a výsledky jsou již vidět v nových průmyslových zónách v přítomnosti světových firem. V nedávné době jsem byl v polském městě s přibližně obyvateli, průmyslová zóna v okolí tohoto města byla větší než v našem druhém největším městě Brně. Abychom zkonfrontovali naše úvahy a strategii, pozvali jsme na celý den do naší firmy Agrostroj prof. Zeleného a celé vedení společnosti mělo možnost si v diskuzi ověřit naši cestu. Při této debatě jsme se mimo jiné dozvěděli, že ve Španělsku se neobjevily ekonomické problémy ze dne na den. Tamní špatný školský systém produkoval absolventy středních a vysokých škol především zaměřených na humanitní vzdělání. Opačným příběhem může být německé školství, které za let si vylepšilo svoji pozici školství v rámci hodnocení zemí celého světa - z 16 místa je v současné době na 6. místě. Naše školství se přitom v tomto hodnocení propadlo z původně 15. místa až na příčku. Několik otázek k zamyšlení: 1) Je nezbytné, aby naše školství produkovalo 30% a více nezaměstnaných? 2) Jestliže odejde 10 20% zahraničních firem z naší ekonomiky z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, zvýší se procento nezaměstnaných, můj výpočet činí o 3 5%. 3) Jestliže v jednom okrese (Pelhřimov) lze docílit nezaměstnanost u mužů 1,3 %, proč to nejde i v jiných regionech? 4) Proč má naše ekonomika jednu z nejdražších energií, když jsme největší vývozci elektrické energie na osobu v Evropě? 5) Proč neaplikujeme zkušenosti německých firem, které jsou základem zaměstnanosti a nejlépe se vypořádaly s obdobím krize ?

5 5 6) Proč je naše státní administrativa v efektivnosti služeb občanům a firmám na 72 místě ve světě? 7) Proč ve školství a jeho systému nejsou správní lidé na správných místech? Vždyť před r.1989 to bylo samozřejmostí. Technicky vzdělaní lidé, kteří po revoluci byli již pracovně samostatní a bylo jim kolem 30 let, v roce 2012 mají již 52 roků a za let odejdou do důchodu. Jak jsem již konstatoval, za posledních 20 let naše školství vyprodukovalo 20% technicky vzdělaných pracovníků budu optimistou, včetně rekvalifikací do 30%. Za 10 let vznikne drastický nedostatek technicky vzdělaných pracovníků na úrovni vyučení, středoškoláci a vysokoškoláci. Procento firem se zahraniční účastí, které odejdou z naší ekonomiky, se jeví zcela reálné. Závěr tohoto vývoje, i když se zdá jako sci-fi, ať si každý rozumný člověk udělá sám. Nutno podotknout, že tato čísla jsem zjišťoval z různých zdrojů, nemusí být úplně přesná, ale již i tato čísla by měla alarmovat všechny kompetentní osoby k tomu, aby za deset let nedošlo k děsivému propadu české ekonomiky. Systémové změny ve školství: A. Návrhy: Základní školy zavést systém praktické výuky a motivaci rodičů a žáků Zjistit technickou úroveň a manuální zručnost dětí od třídy. Technicky zdatné děti směrovat k technickým povoláním, speciální exkurze do vybraných strojírenských podniků v regionu technické soutěže na školách, atd. Motivace rodičů a žáků pro studium na strojírenských školách a učilištích: technické vzdělání v místě, praxe a letní brigády v místě ve firmě k tomu vybavené/technologie, pracovníci/ poskytnutí stipendia po dobu studia od firmy široký výběr profesí a funkcí po absolvování studia kariérový postup ve firmě, zejména s jazykovými znalostmi celoživotní systém školení a vzdělávání ve firmě nebo externě Motivace základních škol:

6 6 Dotace pro ZŠ, které se zaměřují na technicky zdatné žáky Střední školy Pravidelně analyzovat úroveň škol a uplatnění absolventů. Pravidelné analýzy z regionů centrálně vyhodnocovat na úrovni ministerstva školství a začít důsledně řešit koncepci v zajištění absolventů v technických oborech pro rozvoj průmyslu. Přitom vycházet z návrhů a požadavků zaměstnavatelů v regionu a kraji. Na tyto dlouhodobé potřeby /2-5 let/ vázat kapacitu a strukturu středních škol v regionu a ČR celkem. Výrazně zvýšit spolupráci /zaměstnavatel - hospodářská komora - úřad práce kraj obec - ministerstvo/. Zavést větší a trvalou podporu technických oborů formou stipendií, materiálních výhod /platba za dopravu, stravu, atd./. Zvýšit jazykovou vybavenost studentů středních škol. Navázat spolupráci s odbornou školou v zahraničí. Zvýšit podíl praxe u vybraných podniků. Výsledkem by měl být připravený absolvent do pracovního procesu. Rekvalifikace Výraznější podpora rekvalifikace v technických oborech. Podporu přitom vázat na období 3 let práce v oboru po skončení rekvalifikace u vybraného zaměstnavatele. Podporu směřovat zaměstnavateli, který by sám motivoval rekvalifikanta po uvedenou dobu výkonu práce. B. Postup Agrostroje Pelhřimov, a.s. Základem je trvalá systémová práce firmy a školy Formy spolupráce : o Základní školy Pravidelné každoroční exkurze ve firmě a to buď samostatně /firma-škola/ nebo v rámci spolupráce se SPŠ a SOU Pelhřimov- Projektové dny, které probíhají vždy na podzim běžného roku /letos od /. Firma zajišťuje prohlídku podniku a podnikový autobus pro svoz žáků. Celkem se takto ročně zajišťuje 600 a více žáků z cca 20 ZŠ. o Střední školy exkurze posluchačů, pravidelné praxe, stipendia/cca 20 ročně/, brigády cca 50 strojařů/rok

7 7 - Specializované kurzy pro pedagogy odborných předmětů, kde přednáší firemní specialisté/dělení materiálů, ohraňování, svařování, obrábění, lakování, výrobní kontrola-iso - Výstupem kurzu je CERTIFIKÁT Agrostroje. o Celoživotní vzdělávání ve firmě samostatné školící středisko pro odbornou a jazykovou výuku, kapacita 50 míst. C. Výsledky v letech : Firma : Průměrný věk zaměstnanců 37 let 94 % zaměstnanců má střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání 71% jsou absolventi technických škol, z toho 42% maturantů 22% zaměstnanců je ve věku do 25 let 125 zaměstnanců se domluví minimálně jedním světovým jazykem Okres Pelhřimov : Míra nezaměstnanosti k ,83%,/ z toho 3,5 % žen, 1,3% muži/ Z celkového počtu nezaměstnaných je 54% žen Podíl mladistvých je 3,4 % Lubomír Stoklásek Agrostroj Pelhřimov, a.s. Manažer roku 2011