KompostovÆn odpadø a potencionæln riziko mikrobiæln kontaminace
|
|
- Emil Matějka
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KompostovÆn odpadø a potencionæln riziko mikrobiæln kontaminace Magdalena ZimovÆ a Ladislav Mat jø 1.0 vod V celøm sv t vzrøstæ snaha o znovu-vyu væn nejrøzn j ch druhø odpadø a vedlej ch produktø z nejrøzn j ch prømyslov ch a zem d lsk ch Łinnost vłetn odpadø z domæcnost. OrganickØ odpady se nejłast ji płepracovævaj biologick mi metodami. NejŁast j je kompostovæn za aerobn ch i anaerobn ch podm nek (DØportes et al., 1995). TechnologickØ postupy jsou velmi røznorodø a zæle płedev m na typu zpracovævan ch odpadø a dæle pak na poadovan ch produktech, napł. kompost, bioplyn, płedłit næ odpadn voda a pod. Płi v b ru materiælu pro kompostovæn je pozornost v novæna płedev m chemickømu sloen, zejmøna obsahu t k ch kovø a dal ch cizorod ch lætek. Tento zæjem je oprævn n, protoe obsah cizorod ch lætek nebezpełn ch pro ivotn prostłed, kulturn rostliny, ivołichy i lidi se Łasto v prøb hu kompostovac ho procesu nem n a zøstævæ i v konełnøm produktu, take s n m płechæzej do zem d lskø pødy a pod. (Henry a Harrison, 1992, Garcia et al., 1990). Odpady urłenø ke kompostovæn nejsou vak vøbec hodnoceny a sledovæny z hlediska mikrobiologickøho, płestoe jejich kontaminace fekæln mi streptokoky (enterokoky), fekæln mi koliformn mi mi i dal mi patogenn mi a podm n n patogenn mi mikroorganismy je Łasto velmi vysokæ. Proto je v posledn dob v novæna v celøm sv t pozornost tomu, jak jednotlivø technologickø postupy kompostovæn Łi jinøho biologickøho zpracovæn odstra uj a nił tyto neædouc mikroorganismy. Tento zæjem je velmi døleit zejmøna s ohledem na n kterø druhy pouit v sledn ch produktø biologickøho zpracovæn odpadø. Velmi Łasto jsou komposty a z nich odvozenø substræty pou væny ke hnojen hłi, parkø a dal ch vełejn ch prostranstv, kde nebezpeł inhalace płe vaj c ch mikroorganismø je velmi vysokø. NebezpeŁ kontaminace je i płi otevłen ch zran n ch płi sportu na kompostem Łi substrætem oetłen ch travnat ch sportovit ch (Pepper et al., 1993, Scanlan et al., 1989). Jet v t je nebezpeł u d t. Studie toti prokæzaly, e d t møe denn oræln płijmout a 100 mg prachu z pødy. Kdy d t trp geophagi, mnostv poitø pødy møe b t a 5 g za den (Calabrese et al., 1989, Sheppard et al., 1992). Vzhledem k tomu, e v soułasnø dob je velkø mnostv kompostø a substrætø distribuovæno v maloobchodn s ti a jejich vyuit je velmi ŁastØ i v domæcnostech napł. v kv tinæł ch Łi płi p stovæn røzn ch rostlin na balk nech a lodi ch, je potłeba mikrobiologickø kontroly a sniovæn 33
2 połtu podm n n patogenn ch a patogenn ch mikroorganismø nezbytnæ stejn jako œłinnø postupy potlałuj c neædouc mikrobiæln os dlen ji płi samotnø v rob. 2.0 BiologickÆ rizika S ohledem na biologickæ rizika pou væn kompostø bylo ve sv t i u næs provedeno velkø mnostv studi, kterø m ly za hlavn c l urłit velikost rizika a jeho druhy. V ræmci t chto prac byly v kompostech sledovæny v skyty jednotliv ch typø organismø, kterø maj urłit vztah ke vzniku ohroen. Stanoven byla provæd na jak v kompostech, tak ve vzduchu kompostæren, skladovac ch prostorech kompostø a pod. Napł. Salmonella byla nalezena ve Łtyłech vzorc ch ze 108 zkouman ch, Escherichia coli se vyskytovala v połtech 0 a 158 bun k na 1 g su kompostu, celkov połet koliformn ch bakteri dosahoval a 10 6 KTJ na 1 g su a vyskytovaly se v 95 % zkouman ch vzorkø kompostu, fekæln streptokoky ve 24 vzorc ch se vyskytovaly v połtech 10 2 a 10 9 KTJ na g su kompostu. V skyt vaj Łek n kter ch Łervø se pohyboval ve zkouman ch vzorc ch od 0 do 90 kusø v g kompostu (DØportes et al., 1995). Płi studiu obsahu røzn ch organismø ve vzduchu kompostæren byly zjiovæny pl sn, aktinomycety, gramnegativn i kvasinky. U pracovn kø v kompostærnæch (płedev m zpracovævaj c ch płebytełn aktivovan kal a organick pod l domovn ho odpadu) byly zjit ny i zdravotn problømy (Heida et al., 1995, Sigsgaard et al.,1994). 2.1 Cesty łen ivotn prostłed i lidø jsou vystaveni nepł zniv m vlivøm kompostø płi jejich v rob, skladovæn a zræn, jejich aplikaci i næsledn. Pokud nen kompost dostatełn sanitovan møe dochæzet k ohroovæn ivotn ho prostłed i lidskøho zdrav ve vech dł ve uveden ch pł padech. Płi v rob a skladovæn dochæz k rozprachu a obohacovæn v stupn ch plynø (płi nucenø aeraci). LidØ jsou pł mo ohroovæni inhalac mikroorganismø adsorbovan ch na prachov ch ŁÆstic ch. Płi aplikaci kompostø dochæz rovn k rozprachu a płi nedostatełnø ochran mohou lidø kompost i nedopatłen m po t. Po aplikaci møe kompost ulp t na zelenin Łi jin ch rostlinæch a płi nedostatełnøm omyt møe b t sn den. Aplikac, zejmøna opakovanou, dochæz k obohacovæn pødy o neædouc organismy, kterø mohou b t płi oetłovæn pødy rozpræeny, møe dochæzet k jejich vyplavovæn vlivem sræek do podzemn vody i povrchov ch tokø. Płi sportovæn na trævn c ch dochæz rovn k rozprachu. Nav c płi zran n ch køe møe doj t k pł mømu zanesen infekce. 34
3 Z uvedenøho je złejmø, e cest kontaminace je velkø mnostv a e je nezbytnø sanitaci kompostø v novat velkou pøłi. Tato skutełnost nab væ na v znamu takø proto, e stæle v t mnostv kompostø a nejrøzn j ch substrætø se vyu væ v domæcnostech płi p stovæn kv tin Łi rostlin. Proto je nezbytnø, aby mikrobiologickæ kvalita kompostø byla stanovena zævazn mi ukazateli, kterø mus vichni v robci dodrovat. Je samozłejmø, e sanitace kompostu je nezbytnæ. SamotnØ technologickø postupy mohou podstatn eliminovat neædouc organismy, avak płi skladovæn a zræn kompostø, jejich balen a płeprav dochæz Łasto k sekundærn kontaminaci, kteræ mæ v kompostu velmi dobrø podm nky k mnoen. 2.2 Rizika Z mikrobiologickøho hlediska mohou rizika pøsobit organismy obsaenø ve zpracovævanøm materiælu, organismy vznikaj c v prøb hu kompostovæn nebo mikroorganismy, kterø se do kompostø dostanou jako sekundærn kontaminace. Mikroorganismy płichæzej c do procesu se zpracovævan m odpadem jsou v tinou spojeny se za vac m traktem a v tina by jich m la v prøb hu kompostovæn vymizet. Organismy, kterø se vyvinou v prøb hu kompostovæn a pod lej se na degradaci organickø hmoty, jsou v tinou mezofiln a termofiln a pl sn. Mezi nimi se vyskytuje n kolik podm n n patogenn ch druhø (Strauch, 1987). Organismy, jejich spory i toxiny (endotoxiny gramnegativn ch bakteri ) pøsob zdravotn nebezpeł u pracovn kø kompostæren i uivatelø kompostø. Do organismu se dostævaj płedev m d chac mi cestami. Jsou to grampozitivn (vłetn aktinomycet), gramnegativn a pl sn. O tom, jakæ kriteria z biologickøho hlediska by kompost m l spl ovat se vedou stæle spory. Avak jako doporułenø hodnoty z literatury lze uvøst næsleduj c : fekæln streptokoky max. 5x10 3 /g, entero 5x10 2 /g, nepł tomnost salmonel ve 100 g kompostu a nepł tomnost vaj Łek parazitø (Strauch, 1987). Płe væn virø zævis płedev m na vlhkosti a teplot. Jejich mnoen v hotovøm kompostu nebylo prokæzæno. Płe væn vaj Łek parasitø (Ascaris) je velmi dlouhø. Byla nalezena i tłi roky po aplikaci kompostu do pødy. V kompostech byly kvalitativn prokæzæny i aflatoxiny. Jejich koncentrace vak nebyly zjit ny, a proto nelze posoudit jejich negativn vliv (Epstein a Epstein, 1985). Gramnegativn jsou nebezpełnø proto, e tvoł endotoxiny. Jako limit se uvæd koncentrace gramnegativn ch bakteri v 1 m 3 vzduchu 1000 KTJ. Stanoven endotoxinø ve vzduchu v kompostærnæch ukæzalo jejich koncentraci v rozmez 10 a 14 ng/m 3 vzduchu. Tato koncentrace je povaovæna za nekodnou (DØsportes et al., 1995). 35
4 Pom rn velkø riziko souvis s v skytem aktinomycet. Jejich negativn vliv byl prokæzæn ji dł ve u zam stnancø v ampionærnæch. Koncentrace aktinomycet jsou v kompostech Łasto velmi vysokø a jejich negativn pøsoben na zdrav zam stnancø kompostæren bylo prokæzæno (Shenyi et al., 1991). V kompostech byla sledovæna i pł tomnost patogenn ch kvasinek, zejmøna kvasinky Candida albicans. Tento druh ani jinø patogenn kvasinky nebyly v kompostech nalezeny. Płi kompostovæn organickøho pod lu vytł d nøho z pevnøho domovn ho odpadu po drcen byly nalezeny fekæln koliformn, enterokoky, Salmonella, gramnegativn a pl sn (Jager et al., 1994). V Australii bylo prokæzæno, e v tina infekłn ch onemocn n pøsoben ch mi z rodu Legionella je zpøsobovæna druhem Legionella longbeachae, kter byl prokæzæn v kompostech z dłevn ch odpadø (Hughes a Steele, 1994). Krom tohoto druhu se v tomto druhu kompostu vyskytovala i L. bozemanii a n kterø dal druhy tohoto rodu. Vzhledem k rozsahu infekc (Cameron et al., 1991) byl proveden podrobn prøzkum v kompostech vyræb n ch prømyslov i na zahrædkæch a v parc ch soukrom ch osob. V podstat ve vech vzorc ch byly rodu Legionella nalezeny (Hughes a Steele, 1994). Z literærn ch œdajø vypl væ, e patogenn organismy zjit nø v kompostovan ch odpadech zahrnuj płes dvacet druhø virø, 15 druhø protozo, kolem 30 druhø a rodø bakteri, 15 druhø pl sn a 14 druhø helminthø (DØportes et al., 1995). 3.0 Poadavky na kvalitu kompostu V soułasnø dob se kvalit kompostø vłetn jejich zdravotn nezævadnosti v nuje ve stætech EvropskØ unie stæle vy pozornost.vysokæ kvality v slednøho produktu zævis na v b ru vhodn ch vstupn ch surovin a ł zen kompostovac ho procesu. StÆle v ce je vyu væn separovan odpad z domæcnost vłetn zelenøho odpadu. V Evrop je tak vyprodukovæno okolo 5 milionø tun kompostu. Pł stup ke kvalit kompostovæn nen ve vech stætech EU jednotn, lze jej rozd lit do tł skupin. V prvn skupin, kam patł Rakousko, Belgie, N mecko, DÆnsko, Luxembursko, Holansko a v carsko, maj stanovena kriteria kvality a tvoł cca 85 % celkovø produkce kompostu z bioodpadu. 36
5 Do druhø skupiny se ład Francie, Finsko, ItÆlie, vødsko a UK. Tyto stæty se teprve płipravuj na płevzet pravidel pro ł zen kvality kompostovæn. Ve tłet skupin zat m nejsou płijata ÆdnÆ pravidla pro vyu væn separovanøho odpadu a v tinou se pou væ neseparovan TKO. Sem patł ecko, pan lsko, Irsko a Portugalsko. Zem patł c do prvn skupiny si stanovily vlastn kriteria kvality. Kde kadæ zem krom obecn ch poadavkø preferuje i dal kriteria. Napł. Belgie pachovø emise, DÆnsko obsah organick ch lætek. HygienickØ płedpisy v Rakousku maj konkrøtn poadavky na kompostovac proces. Teplota kompostovanøho materiælu mus m t teplotu b hem regulovanøho kompostovæn po 4 dny v ce ne 64 stup ø Celsia. Podm nky pro regulovanø kompostovæn se stanovuj płed uveden m zał zen do provozu a płi kadø zm n technologie. V N mecku mus b t v sledkem kompostovac ho procesu hygienicky bezpełn produkt, kter v ÆdnØm pł pad nesm obsahovat patogenn mikroorganismy. V ł jnu 1998 byl pro kompostovæn bioodpadu płijat zvlætn płedpis, kter stanov pł pustnø materiæly do kompostu, obsah t k ch kovø, hygienickæ kriteria, postup płi odb ru a anal ze vzorkø. V Holansku mus b t kadæ kompostærna individuæln certifikovæna. 4.0 eskø zkuenosti Od roku 1986 byl sledovæn v skyt pathogenn ch organismø v n kter ch typech odpadø ve v zkumnø skupin pødy a odpadø StÆtn ho zdravotn ho œstavu v Praze. V sledky dlouhodobøho sledovæn jsou graficky znæzorn ny na obr. Ł. 1. ProcentuÆln v skyt indikætorø fekæln ho znełit n a salmonel ve sledovan ch vzorc ch je uveden v tab. Ł. 3. TABULKA Ł. 3 ProcentuÆln v skyt indikætorø fekæln ho znełit n v kejdæch, kalech a tuhøm domovn m odpadu (procento vzorkø obsahuj c ch sledovanø mikroorganismy) Odpad Koliformn FekÆln Enterokoky Salmonely koliformn Kejda 56,0 48,0 40,0 8,3 Kaly 100,0 100,0 100,0 45,5 Tuh domovn odpad 100,0 100,0 100,0 0 37
6 Z v sledkø uveden ch v tab. Ł. 3 je złejmø, e v skyt bakteri rodu Salmonella je nejłast j v kalech z mechanicko-biologick ch Łist ren odpadn ch vod. (ZimovÆ, 1994) MIKROBIOLOGICK ROZBOR KEJD, KAL A TUH CH DOMOVN CH ODPAD KEJDA KALY TDO 0 mesofiln sporuluj c termofiln koliformn fekæln koliformn enterokoky Na zæklad dlouholet ch zkuenost a praktick ch znalost a v souladu s doporułen mi sm rnicemi WHO byly stanoveny limitn połty mikrobiæln ho znełit n pro Łist renskø kaly aplikovanø do zem d lsk ch pød, pro komposty a z nich płipravenø substræty: fekæln koliformn < 10 KTJ v g, enterokoky < 10 KTJ v g, rodu Salmonella nesm b t pł tomnø (KlÆnovÆ a MasnÆ, 1990). Pro velkoplonou aplikaci kompostø jsou limitn połty deseti næsobnø, pł tomnost bakteri rodu Salmonella je pł pustnæ, avak nebyla konkretizovæna (KlÆnovÆ a MasnÆ, 1990). Novela zækona o odpadech navrhuje pro kaly aplikovanø na zem d lskou pødu vy limitn hodnoty: pro fekæln koliformn a enterokoky 10 3 KTJ/g. Bakterie rodu Salmonella nesm b t pł tomnø. Na naem pracoviti do płijet zækona o hnojivech bylo pravideln provæd no hodnocen v robkø płed schvælen m jejich distribuce v obchodn s ti (komposty, zeminy, hnojiva) se provæd mikrobiæln charakteristika v robkø. V tab. Ł. 4 jsou uvedeny procentuæln połty v robkø, kterø nesplnily v e uvedenø hygienickø limity. TABULKA Ł. 4 ProcentuÆln v skyt indikætorø fekæln ho znełit n v kompostech, kompostovanø kejd, aerobn stabilizovanøm kalu (procento vzorkø, kterø nevyhov ly hygienick m limitøm). V robek FekÆln koliformn Enterokoky Salmonely Kompost 33,3 66,7 0 38
7 KompostovanÆ kejda 57,1 28,5 0 Kaly z OV 66,7 50,0 20 V sledky ukazuj, e kompostovac technologie v soułasnø dob nejsou dostatełnou zærukou hygienizace odpadø. Zv enø obsahy podm n n pathogenn ch a pathogenn ch mikroorgasnimø mohou b t zpøsobeny takø sekundærn kontaminac płi manipulaci a skladovæn v sledn ch produktø. V soułasnø dob se vak kontrola kompostø po strænce hygienickø d læ velmi ojedin le a ze strany UKZUZ je poadovæna v ojedin l ch pł padech. Z t chto døvodø næm nen zcela jasnø jak prob hæ kontrola v robkø z hlediska mon ch rizik tak, aby bylo vyhov no zækonu o hnojivech. SledovÆn kvality kompostovan ch odpadø mæ svø opodstatn n vzhledem k tomu, e mnoho v robcø złejm nedodruje technologickou kæze. MikrobiologickÆ kontrola płi v rob by m la b t ned lnou soułæst v robn praxe, aby nedochæzelo k distribuci v robkø ohrouj c ch jejich uivatele a ivotn prostłed. 5.0 PouitÆ literatura American Public Health Association (1992): Standard methods for the analysis of water and wastewater, 18th edition, American Public Health Association, Washington D.C. Calabrese, E.I., Barnes, R., Stanek, E.J., Pastides, H., Gilbert, C.E., Veneman, P., Wang, X., Laszuty, A., Kostecki, P.T. (1989): How much soil do young childern ingest: an epidemiologic study, Regul.Toxicol.Pharmacol. 10:123 DØportes, I., Benoit-Guyond, J.-L., Zmirou, D. (1995): Hazard to man and the environemnt posed by the use of urban waste compost: a review, Sci.Total Environ. 172:197 Epstein, E., Epstein, J.J. (1985): Health risk of composting, BioCycle, May-June:38 Feachem, R.G., Bradley, D.J., Garelick, H., Mara, D.D. (1983): Sanitation and Disease - Health Aspects of Excreta and Wastewater Management, John Wiley and Sons, Chichester p. 145 Garcia, C., Hernandez, T., Costa, F. (1990): The influence of composting and maturation processes on the heavy metals extractability from some organic wastes, Biol.Wastes, 31:291 Goluecke, C.G. (1991):When is compost save, The Biocycle Guide to the Art and Science of Composting, J.G. Press, Emmaus, USA p. 220 Heida, H., Bartman, F., Zee van der, S.C. (1995): Occupational exposure and indoor air quality monitoring in a composting facility, Am.Ind.Hyg.Assoc.J. 56:39 39
8 Henry, C.L., Harrison, R.B. (1992): Fate of trace metal in sewage sludge compost in C.D. Adriano (Ed.), Biochemistry of Trace Metal, Lewis, London, p. 195 Hill, R.T., Knight, I.T., Anikis, M.S., Colwell, R.R. (1993): Benthic distribution of sewage sludge indicated by Clostridium perfrigens at a deep ocean dump site, Appl.Environ. Microbiol. 59:47 Hughes, M.S., Steele, T.W. (1994): Occurence and distribution of Legionella species in composted plant materials, Appl.Environ.Microbiol. 60:2003 Huysman, F., Renterghem, B.V., Verstraete, W. (1992): Antibiotic resistant sulphite reducing clostridia in soil and groundwater as indicator of manuring practises, Water Air Soil Poll. 69:243 Jager, E., Ruden, H., Zeschmar-Lahl, B. (1994): Kompostierungsanlagen, 2. Mitteilung: Aerogene Keimbelastung an verschiedenen Arbeitsbereichen von Kompostierungsanlagen, Zbl.Hyg. 196:367 KlÆnovÆ, K., MasnÆ, D. (1990): NÆvrh jednotn ch mikrobiologick ch vyetłen pødy, tekut ch a tuh ch materiælø, Acta.Hyg.Epidem.Microbiol. pł loha Ł. 15. Larsen, H.E., Munch, B., Schlundt, J. (1994): Use of indicators for monitoring the reduction of Pathogens in animal waste treated in biogas plants, Zbl.Hyg. 195:544 Pepper, I.L., Josephson, K.L., Balley, R.L., Burr, M.D., Gerba, C.P. (1993): Survival of indicator organisms in Sonoran Desert soil amended with sewage sludge, J.Environ.Sci. Health A28(6):1287 Pillai, S.D., Widmer, K.W., Dowd, S.E., Ricke, S.C. (1996): Occurence of airborne bacteria and pathogen indicators during land application of sewage sludge, Appl.Environ.Microbiol. 62:296 Scanlan, J.W., Psaris, P.J., Kuchewither, R.D., Nelson, M., Metcalf, M., Reinero, R.S., Akero, T.G., Flynn, B.P., Schafer, P.L., Kelly, J.M. (1989): Review of EPA sewage sludge technical regulations, Water Poll.Contr.Fed. 36:256 Shenyi, E., Kurup, V.P., Fink, J.N. (1991):Circulating antibodies against thermophilic actinomycetes in farmers and mushroom workers, Hyg.Epidemiol.Microbiol.Immunol. 35:309 Sheppard, S.C., Gaudet, C., Sheppard, M.I., Cureton, P.M., Wrong, M.P. (1992): The development of assessment and remediation guidelines for contaminated soil: a review of the science, Can.J.Soil.Sci. 72:359 Sigsgaard, T., Malmros, P., Nersting, L., Petersen, C. (1994): Respiratory disorders and atopy in Danish refuse workers, Am.J.Respir.Crit.Care Med. 149:
9 Strauch, D. (1987): Microbiological specification of disinfected compost, in Compost: Production, Quality and Use, Elsevier Applied Science, Barking, UK, p.210 ZimovÆ, M. (1994): Studie hodnocen soułasnøho stavu aplikace kalø z OV vełejn ch kanalizac na zem d lskou pødu z hlediska ochrany vełejnøho zdrav a soułasnø legislativy, SZ TABULKA Ł. 1 Pł klady pathogenn ch bakteri a protozo ve v kalech (Feachem et al., 1983) Organismus onemocn n zdroj Bakterie Campylobacter fetus spp. jejuni diarrhoea zv łata a Łlov k Pathogenn diarrhoea Łlov k Salmonella typhi tyfoidn horełka Łlov k Salmonella paratyphi paratyfoidn horełka Łlov k Ostatn salmonely pokozen potravin a ostatn salmonelosy zv łata a Łlov k Shigella spp. dysenterie Łlov k Vibrio cholerae cholera Łlov k Ostatn vibria diarrhoea Łlov k Yersinia enterocolitica diarrhoea zv łata a Łlov k Protozoa Balantidium coli diarrhoeae a dysenterie Łlov k a zv łata (zvlæt krysy a prasata) Entamoeba histolytica amoebn dysenterie zæn ty jater Łlov k Giardia lamblia diarrhoea Łlov k a zv łata MUDr. Magdalena ZimovÆ, CSc. a Ing. Ladislava Mat jø StÆtn zdravotn œstav, NÆrodn referenłn laboratoł pro hygienu pødy a odpadø robærova 48, Praha 10 Tel.: 02 / , fax: 02 / , zimova@bbs.szu.cz 41
Vyuit biodegradabiln ho odpadu kompostovæn m
Vyuit biodegradabiln ho odpadu kompostovæn m Petr alud vod Pro næ stæt je charakteristickø, e pevnø odpady se a na v jimky prozat m płed znekodn n m netł d. Ve spalovnæch a na sklædkæch pak dochæz ke ztræt
VíceEkonomika a financovæn procesu v roby bioplynu.
Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu. Jaime Munoz vod. Ekonomika jako v znamn prvek ovliv uj c spolełenskø hodnoty velmi podmi uje Łinnost v robn ch faktorø a stævæ se pro n a rozhoduj c. VhodnØ
VíceProblematika elektronick ch periodik na Internetu Zkuenosti s vydævæn m elektronickøho Łasopisu Ikaros
Problematika elektronick ch periodik na Internetu Zkuenosti s vydævæn m elektronickøho Łasopisu Ikaros Petra JedliŁkovÆ, Ikaros I. Co se rozum pod pojmem elektronickø publikovæn S v vojem technologi a
VíceMonosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu
Monosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu Anton n Slejka vod V soułasnø dob płevauje v R likvidace odpadø nad jejich vyu væn m. Tento zpøsob zachæzen s odpady nen dlouhodob tolerovateln. Nejroz łen j metodou
VíceBudoucnost vyuit bioplynu v NepÆlu. Prospects of Biogas Utilization in Nepal. Krishna N. Gautam. Abstract. vod. Anton n Slejka - płeklad a œprava
Budoucnost vyuit bioplynu v NepÆlu Prospects of Biogas Utilization in Nepal Krishna N. Gautam Anton n Slejka - płeklad a œprava Abstract The total energy demand of Nepal is estimated at about 252 million
VíceSb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER.
Sb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER. Jił N mec Podle statistick ch zdrojø obsahuj domovn odpady v N mecku tøm ł 40% bioodpadø. Płi rołn m v skytu 29 mili nø tun domovn ch odpadø (rok
VíceProgramovatelnØ logickø obvody
ProgramovatelnØ logickø obvody len integrovan ch obvodø IntegrovanØ obvody zle d lit podle mnoha kritøri. Napł klad podle pouirø technologie v roby tranzistorø a diod ( bipolærn, NMOS, MOS, BiMOS atd.
VíceLIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ
LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ lmateju@szu.cz Analytika odpadů 2013 Státní zdravotní ústav Šrobárova 47, Praha 10 proč je mikrobiologie opomíjenou částí nakládání s bioodpady
VíceEVROPSK DOKUMENTA N ST EDISKO NA UNIVERZIT KARLOV ZDROJ INFORMAC O EVROPSK UNII
EVROPSK DOKUMENTA N ST EDISKO NA UNIVERZIT KARLOV ZDROJ INFORMAC O EVROPSK UNII PhDr. Jitka H r a d i l o v Æ PoslÆn EDS EDS vzniklo v roce 1990 z iniciativy EvropskØ komise a rozhodnut m rektora Univerzity
VícePARK U E KU - IHADLA analytickæ ŁÆst
Pod bradskæ ChlumeckÆ Prask okruh Prøm yslovæ eskobrodskæ t rboholskæ spojka Jin spojka POLOHA VZHLEDEM K CELOM STSK DOPRAVN INFRASTRUKTU E analytickæ ŁÆst Z hlediska individuæln dopravy jsou podstatnø
VíceAGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD
KOMPOSTOVÁNÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD COMPOSTING OF SLUDGE FROM WASTEWATER TREATMENT PLANTS Abstract S. Laurik 1), V. Altmann 2), M.Mimra 2) 1) Výzkumný ústav zemědělské techniky v.v.i. 2) ČZU Praha
VíceOdborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu
Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 4 jen 1998 Slovo płedsedy V`EN LENOV A P ZNIVCI CZ BIOM. V ł m, e jste b hem løta zregenerovali svø s ly a schopnosti a møete
VíceOdborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 5 Leden 1999
Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 5 Leden 1999 Ve nejlep do novøho roku płeje Łlenøm i pł znivcøm CZ BIOMu sekretariæt svazu. V rołn zpræva 1998 CZ Biom 1. ORGANIZA
VíceNávod k použití S-347-01
NÆvod k pouit TK 64001 S-347-01 Obsah Co mus te bezpodm nełn dodrovat................. 8 BezpeŁnostn pokyny............................... 8 Płed prvn m pouit m.............................. 8 Pln n systømu....................................
VíceIII. BLOK PLENÁRNÍ DISKUZE
III. BLOK PLENÁRNÍ DISKUZE Management zařízení na zpracování bioodpadu Informace a vzdělávání Technika a technologie Kvalita kompostu Informace a vzdělávání Vzdělávacíkurzy, semináře a workshopy (kurz
VíceBiologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou
Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější riziko - asociované s pitnou vodou Infekční nemoci jsou způsobeny patogenními mikroorganismy infekční agens: patogenní bakterie, viry,
VíceŘÍZENÍ JAKOSTI KOMPOSTU NA EVROPSKÉ ÚROVNI
ŘÍZENÍ JAKOSTI KOMPOSTU NA EVROPSKÉ ÚROVNI Německo-český workshop, 22. září 2009 v Řezně Využití bioodpadu a mechanicko-biologická úprava odpadu Dr. Stefanie Siebert Bundesgütegemeinschaft Kompost e.v.
VíceBUDE MOŽNÉ I NADÁLE VYUŽÍVAT VAT ČISTÍRENSKÉ KALY V ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ? RNDr. Jana Krejsová & Ing. Lubomír Nedvěd produkce kalu v ČR za rok 178 180 tis tun sušiny ČOV Prachatice 30 000 EO projektovaných
VíceAplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech
Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Charakteristika kalů z ČOV z hlediska použití na zemědělské půdě Čistírenské kaly jsou složitou heterogenní suspenzí
VíceSOLÁ RNÍ DESINFEKCE?
SOLÁ RNÍ DESINFEKCE? MUDr. Markéta Chlupáčová Stá tní zdravotní ústav, Praha Celosvě tovým problé mem jsou onemocně ní způ sobená kontaminovanou vodou, kterých je roč ně 3-5 miliard případů, z nich je
VíceABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10
Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování.
VíceZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY
ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10 Analytika odpadů Litomyšl 2018 Ladislava Matějů, Zdislava Boštíková ladislava.mateju@szu.cz
VíceV1MA2 Hygiena produkce masa II.
Téma Kontrola hygieny výrobního procesu Kontrola hygieny výrobního procesu Jste provozovatelem porážky jatečných prasat. Dle povinnosti dané Nařízením ES 1441/2007 provádíte v pravidelných týdenních intervalech
VíceMONITORING OF WATER POLLUTION OF ŽELEČSKÝ STREAM UNDER ŽELEČ VILLAGE SLEDOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ŽELEČSKÉHO POTOKA POD OBCÍ ŽELEČ
MONITORING OF WATER POLLUTION OF ŽELEČSKÝ STREAM UNDER ŽELEČ VILLAGE SLEDOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ŽELEČSKÉHO POTOKA POD OBCÍ ŽELEČ 1 Fialová P., 1 Hubačíková V., 2 Rozkošný M. 1 Department of Applied and Landscape
VíceVYBRANÉ PATOGENNÍ BAKTERIE V SEDIMENTECH. Dana Baudišová, Andrea Benáková
VYBRANÉ PATOGENNÍ BAKTERIE V SEDIMENTECH Dana Baudišová, Andrea Benáková Proč mikrobiologické analýzy sedimentů? Sedimenty významně přispívají ke mikrobiální kontaminaci toků a na rozdíl od chemických
VíceProblematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin
Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití Název dokumentu: Problematika negativního
VíceLadislava Matějů Magdalena Zimová lmateju@szu.cz. Státní zdravotní ústav Šrobárova 47, Praha 10
Hodnocení vlivů systémů sběru, transportu, zpracování a využití bioodpadů na zdraví Hodnocení účinnosti hygienizace pro technologie zpracovávající bioodpad Ladislava Matějů Magdalena Zimová lmateju@szu.cz
VíceHodnocení vstupů a výstupů zařízení pro zpracování biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven
Hodnocení vstupů a výstupů zařízení pro zpracování biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven Státní zdravotní ústav, Šrobárova 47, Praha 10 lmateju@szu.cz 420 267082456 SZU 2014 Odpady z kuchyní
VícePOROVNÁNÍ METOD STANOVENÍ INDIKÁTORVÝCH ORGANISMŮ V ČISTÍRENSKÝCH KALECH
POROVNÁNÍ METOD STANOVENÍ INDIKÁTORVÝCH ORGANISMŮ V ČISTÍRENSKÝCH KALECH lmateju@szu.cz Vodárenská biologie 2009 Státní zdravotní ústav Šrobárova 47, Praha 10 Indikátorové organismy V členských zemích
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.12.2015 COM(2015) 665 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceJazyk v pojetí F. de Saussure, Ch. Pierce a Ch. W. Morrise
Petra hovæ Jazyk v pojetí F. de Saussure, Ch. Pierce a Ch. W. Morrise Obraz sv ta, tak jak ho vn mæme, je souvisl m vypræv n m o jeho povaze, v voji a ŁÆstech. Sv t je jazykem uchopovæn, interpretovæn
VíceStátní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10
MIKROBIOLOGICKÉ ROZBORY V MATRICÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ lmateju@szu.cz Analytika odpadů 2015 Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10 Mikrobiologické rozbory upravené bioodpady, sedimenty, zeminy,
VíceNOTA BENE... Łasopis sdruen Benediktus
NOTA BENE Łasopis sdruen Benediktus... v Łase adventn m 2007 NOTA BENE... Łasopis sdruen Benediktus pøvodn Łtvrtletn k (dnes jednorołn k), OP T VYCH`Z! Do roka a do dne, jste se, nai mil pł znivci, dołkali.
VíceUPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ
UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ Charakteristika kalu 2 VZNIK UPRAVENÉHO KALU Čistírenské kaly vznikají při různých procesech
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
VíceRapid-VIDITEST Yersinia enterocolitica O:3 (Jednokrokový kazetový test pro detekci Yersinia enterocolitica O:3.)
Rapid-VIDITEST Yersinia enterocolitica O:3 (Jednokrokový kazetový test pro detekci Yersinia enterocolitica O:3.) Návod k použití soupravy Výrobce: VIDIA spol. s r.o., Nad Safinou II 365, Vestec, 252 42
VíceKvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura
Kvalita kompostu certifikace kompostáren Zemědělská a ekologická regionální agentura www.zeraagency.eu Externí zdroje živin a organické hmoty odpady ODPAD ODPAD je každá movitá věc, které se osoba zbavuje
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 65.120 Září 2013 Krmiva Pokyny pro přípravu vzorku ČSN EN ISO 6498 46 7004 idt ISO 6498:2012 Animal feeding stuffs Guidelines for sample preparation Aliments des animaux Lignes
VíceRNDr. Miroslav Hůrka. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi
RNDr. Miroslav Hůrka Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi Žďár nad Sázavou 2/2008 1 ÚVOD Zpracování biologicky rozložitelných odpadů (BRO) a minimalizace zdravotních rizik z produktu zpracování
VíceSrovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007. M. Beran, O. Pařízek
Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007 M. Beran, O. Pařízek Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007 Úvod Definice Srovnání Úvod-nařízení Druh právního aktu k naplnění určitého
VíceZ P R Á V A. Důvody sledování
Z P R Á V A o výsledcích cíleného státního zdravotního dozoru zaměřeného na ověření zdravotní nezávadnosti zmrzlin podávaných v zařízeních poskytujících stravovací služby V první polovině roku 2014 byl
VícePříloha č.: 1 ze dne: 4.2.2013 je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 84/2013 ze dne: 4.2.2013. List 1 z 8
List 1 z 8 Pracoviště zkušební laboratoře: 1 Praha Poděbradská 186/56, Areál TESLA, budova U1, 198 00 Praha 9 - Hloubětín 2 Brno Areál Slatina, budova N, Tuřanka 115, 627 00 Brno 3 Plzeň Pod Vrchem 51,
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 25.220.20 1999 Žárové stříkání - Požadavky na jakost při žárovém stříkání konstrukcí - Část 1: Směrnice pro jejich volbu a použití ČSN EN ISO 14922-1 03 8711 Prosinec idt ISO
VíceTechnologie hygienizace čistírenských kalů a další technologie úpravy kalů ve vztahu k zemědělské praxi
Technologie hygienizace čistírenských kalů a další technologie úpravy kalů ve vztahu k zemědělské praxi Prof. Ing. Jana Zábranská, CSc. Ústav technologie vody a prostředí Vysoká škola chemicko-technologická
VíceKomposty na bázi vedlejších produktů výroby bioplynu a spalování biomasy
Komposty na bázi vedlejších produktů výroby bioplynu a spalování biomasy Composts Based on By-products of Biogas Production and Biomass Burning Plíva P. 1, Dubský M. 2, Sucharová J. 2, Holá M. 2, Pilný
VíceRNDr. Pavel Vanoušek Hygienické a ekologické laboratoře Cheb Hradební 16, 350 01 Cheb. SOP 26/05 (ČSN ISO 7393-2, pracovní návod firmy HACH- LANGE)
List 1 z 7 Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoři je umožněn flexibilní rozsah akreditace upřesněný v dodatku. Aktuální seznam činností prováděných
VíceDefinice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě. Osnova prezentace:
Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě Josef Svoboda Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ Osnova prezentace: Definice kalu, složení kalu Možnosti využití
VíceNITRÁTOVÁ SM RNICE. a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
NITRÁTOVÁ SM RNICE a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE KATEDRA AGROENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN cernyj@af.czu.cz, vanek@af.czu.cz
VíceMýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod
Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR, benes@sovak.cz Den starostů, 27.2.2018 PVA STRANA 1 Základní charakteristika oboru VaK v ČR Počet vlastníků
VíceChemie na Internetu. Elektronické konference
Chemie na Internetu. Nen pochyb o tom, e Internet je dnes v znamn m næstrojem k z skævæn informac. Ani chemie v tomto sm ru nen vyj mkou. Vzhledem k dynamice tohoto mødia je vak tłeba okruh poadovan ch
VíceN Á V R H. VYHLÁŠKA ze dne.2015. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
N Á V R H II. VYHLÁŠKA ze dne.2015 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 7 odst. 10 a 9 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb.,
VíceMikrobiální kritéria pro použití kalů
Mikrobiální kritéria pro použití kalů Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10 lmateju@szu.cz Aeromonas, Legionella Bacillus Listeria Brucella, Mycobacterium Campylobacter, Proteus, Citrobacter, Pseudomonas,
VíceNávrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v kontextu se zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb.
Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v kontextu se zákonem o hnojivech č 156/1998 Sb Ing Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail:
VíceNOVINKY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ
NOVINKY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ lmateju@szu.cz Státní zdravotní ústav Šrobárova 47, Praha 10 Analytika odpadů, Žďár nad Sázavou, 2012 Mikrobilogické ukazatele Zákon 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění posledních
VíceStátní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10
MIKROBIOLOGICKÁ KONTAMINACE KALŮ A POŽADAVKY NA OVĚŘENÍ ÚČINNOSTI HYGIENIZACEMIKROBIOLOGICKÁ KONTAMINACE KALŮ A POŽADAVKY NA OVĚŘENÍ ÚČINNOSTI HYGIENIZACE lmateju@szu.cz Státní zdravotní ústav Šrobárova
VíceEXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY
EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY 21.9.2016 Komplexní zpracování biologicky rozložitelných odpadů v režimu bioplynové stanice a kompostárny Síť malých kompostáren v provozu zemědělské
Více5.6.17.7.2. Umělá koupaliště
5.6.17.7.2. Umělá koupaliště http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/sektory-bozp/koupalistebazeny-a-sauny/umela-koupaliste Základní požadavky na bezpečnost a hygienu na umělých koupalištích upravuje
Více1 Vzorek C, vaginální výtěr
Pavel Dušek, kruh 3001, 13. 17.12.2010 1 1 Vzorek C, vaginální výtěr 1.1 Úvod Kromě mikrobiálního obrazu poševního je kultivace vaginálního výtěru na Sabouraudově půdě důležitá diagnostická metoda pro
VíceKontrola povinností při nakládání s kaly z ČOV. Veronika Jarolímová 20.5.2015 Konference vodovody a kanalizace
Kontrola povinností při nakládání s kaly z ČOV Veronika Jarolímová 20.5.2015 Konference vodovody a kanalizace Obsah prezentace Aplikace kalů na ZPF Kompostování 1) Principy nastavené legislativou 2) Zjištění
VíceRozhodnutí. 3. změnu integrovaného povolení při nepodstatné změně v provozu zařízení (dále jen 3. změna IP )
KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Spisová zn.: OZP 573/2009 Kle Rozhodnutí Krajský úřad kraje Vysočina,
VíceMikrobiální kontaminace sedimentů. Dana Baudišová
Mikrobiální kontaminace sedimentů Dana Baudišová Proč mikrobiologické analýzy sedimentů? Sedimenty významně přispívají ke mikrobiální kontaminaci toků v období zvýšených průtoků a na rozdíl od chemických
VíceNakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů
Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů OBSAH Přehled legislativních předpisů EU a ČR Produkce kalů z ČOV Možnosti nakládání s kaly z ČOV v ČR - materiálové využití
VíceLegislativa ČR v oblasti nakládání s bioodpady. Ráztoka 8.11.2007
Legislativa ČR v oblasti nakládání s bioodpady Ráztoka 8.11.2007 SOUČASNÁ LEGISLATIVA ČR V OBLASTI BIOODPADŮ Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů Vyhláška č. 383/2001
VíceVeterinární a hygienické podmínky prodeje živočišných produktů v tržnicích a na tržištích
Veterinární a hygienické podmínky prodeje živočišných produktů v tržnicích a na tržištích v tržnicích a na tržištích, kde byl příslušnými orgány povolen prodej živočišných produktů, lze prodávat jen zdravotně
VíceNová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV
Nová legislativa nakládání s kaly Jihlava 21.4.2017 Diskusní setkání ISNOV Definice kalu Dle 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech je kal definován jako: kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské
VíceVermikompostování LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ. Aleš Hanč
LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ I. ČÁST Aleš Hanč hanc@af.czu.cz Vermikompostování Biooxidační a stabilizační proces přeměny organických materiálů, který na rozdíl od klasického kompostování,
VíceCharakteristika kalu. Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství VZNIK UPRAVENÉHO KALU
Možnosti využití kalů v zemědělství Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ Charakteristika kalu VZNIK UPRAVENÉHO KALU Čistírenské kaly vznikají při různých procesech používaných
Víceа а
1 3 0 9 0 4 а 0 0 0 2 0 2 0 3 а 0 2 0 8 0 1 0 8 0 2 0 8 0 1 0 0 0 8 0 0 0 3 0 2 0 8 0 3 0 2 0 3 S 0 2 0 1 0 5 0 1 0 0 0 5 0 2 0 6 0 1_ 0 3 0 8 0 1 0 9 0 8 0 2 0 8 0 1 0 4 0 1 0 3 0 5 0 3 0 4 0 4 0 9 0
Více14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
VíceBioNase - O přístroji
BioNase - O přístroji Rychlý a účinný mobilní přístroj určený k léčbě senné rýmy a rýmy alergického původu. Stop senné rýmě a rýmě alergického původu fototerapií léčbou světelnými paprsky BioNase, bez
VíceAGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ PAPÍRU A LEPENKY
KOMPOSTOVÁNÍ PAPÍRU A LEPENKY COMPOSTING OF PAPER AND PAPERBOARD Abstract V. Altmann 1), S. Laurik 2), M. Mimra 1) 1) Česká zemědělskí univerzita, Praha 2) Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha
VíceOBSAH SOUPRAVY: - Testovací kazety - Odběrové zkumavky s ředicím roztokem - Návod k použití - Certifikát kontroly balení
Rapid-VIDITEST Crypto-Giardia (Jednokrokový kazetový test pro in vitro diagnostiku Cryptosporidium a Giardia) Návod k použití soupravy Výrobce: VIDIA spol. s r.o., Nad Safinou II 365, Vestec, 252 42 Jesenice
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 07.100.20 Říjen 2014 Kvalita vod Stanovení Escherichia coli a koliformních bakterií ČSN EN ISO 9308-2 75 7836 idt ISO 9308-2:2012 Water quality Enumeration of Escherichia coli
VíceTÉMATA. Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období 2009-2014. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
VYBRANÁ TÉMATA Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období 2009-2014 (17/2007) Václav Štěrba Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 17/2007 září
VíceVLIV PŘÍPRAVKU PROBIO ORIGINAL TM NA KOMPOSTOVACÍ PROCES BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ. Lukáš Hlisnikovský
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 19, Supplement (2011): 86 90 ISSN 1335-0285 VLIV PŘÍPRAVKU PROBIO ORIGINAL TM NA KOMPOSTOVACÍ PROCES BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ Lukáš
Více12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady 12.1 Analýza stávajících rizik při nakládání s biodegradabilním odpadem Nakládání
VíceChemické metody stabilizace kalů
Stabilizace vápnem Podmínky pro dosažení hygienizace kalu na úroveň třídy I. : - alkalizace vápnem nad ph 12 a dosažení teploty nad 55 o C a udržení těchto hodnot po dobu alespoň 2 hodin - alkalizace vápnem
VíceEUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE
2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...
VíceZlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 31 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku 1. POPIS PROBLÉMU Nedostatek kyslíku ve vodě je problémem na řadě úseků vodních
VíceMMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem
MMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem Cíl: Stanovit množství obchodovatelného zboží (předmět směny) na energetickém trhu? Diagram odběru, zatížení spotřebitele
VíceČESKÁ NORMA ICS 97.200.50 Prosinec 1995 ČSN EN 71-2. BEZPEČNOST HRAČEK Část 2: Hořlavost. Safety of toys. Part 2: Flammability.
ČESKÁ NORMA ICS 97.200.50 Prosinec 1995 BEZPEČNOST HRAČEK Část 2: Hořlavost ČSN EN 71-2 94 3095 Safety of toys. Part 2: Flammability. Sécurité des jouets. Partie 2: Inflammabilité Sicherheit von Spielzeug.
VíceMikrobiologické požadavky. Kamila Míková
Mikrobiologické požadavky Kamila Míková Mikrobiologické požadavky Do r. 2006 národní legislativy (Vyhláška č. 294/1997 Sb. ve znění novely č. 132/2004 Sb.) dnes ČSN 56 9609 Dnes Nařízení komise o mikrobiologických
VíceMINAS INNOVATION PARK
G G A R C H I C O, a. s. U H E R S K É H R A D I Š T Ě Z E L E N É N Á M Ě S T Í 1291 tel.: 576 517 107 www.archico.cz DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY VYPRACOVAL GG Archico a.s., Zelené náměstí 1291,
VíceTechnická univerzita v Liberci Laboratoř chemických sanačních procesů Bendlova 1409/7, 461 17 Liberec
List 1 z 6 Zkoušky: Laboratoř je způsobilá poskytovat odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. 1 Stanovení koliformních bakterií Escherichia coli metodou membránové 2 Stanovení kultivovatelných
VíceStručná historie skládky Pozďátky. Šíření kontaminace podzemních vod v okolí skládky Pozďátky u Třebíče. Složení uloženého odpadu
Šíření kontaminace podzemních vod v okolí skládky Pozďátky u Třebíče Pacherová P., Bláha V., Erbanová L., Novák M., Pačes T. Stručná historie skládky Pozďátky 1993: vypracován projekt 1994: zkušební zahájení
VíceSamostatná provozovna. Číslo provozovny: Název provozovny:
Příloha Č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. ti 9tiS VUU.IS Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok: Hlášení určeno pro ORP (název): vyhrazeno pro údaje podatelny LIST č. I Identifikace původce nebo
VíceMikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
VíceMORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Oddělení kontroly kvality vody Dolní novosadská, Olomouc
Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Laboratoř Olomouc ČOV Olomouc, Dolní novosadská, 779 00 Olomouc 2. Laboratoř Prostějov ČOV Prostějov - Kralický Háj, 798 12 Kralice na Hané 3. Laboratoř Zlín ÚV Klečůvka,
VíceSTŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY MGR. IVA COUFALOVÁ
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY MGR. IVA COUFALOVÁ ALIMENTÁRN RNÍ NÁKAZY PŘENOS: potravinami, vodou, rukama potraviny mohou být kontaminovány
VíceLINUX. Praktické návody
LINUX Kapitola 1 Linux NET-3, použití Linuxu na sítích Terry Dawson, VK2KTJ, terry@perf.no.itg.telstra.com.au v1.2, 20. srpna 1997 OperaŁn systøm Linux mæ podporu jædra pro s t napsænu tøm ł od zækladu
VíceZměny zákona o integrované prevenci v souvislosti transpozicí směrnice o průmyslových emisích
Změny zákona o integrované prevenci v souvislosti transpozicí směrnice o průmyslových emisích Jan Maršák / Jan Slavík Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstvo životního prostředí
Vícewe Live to give fjen Kv ten Listopad erven
we l.ive to give Smlouva o sdru en ch slu bæch dodævky plynu M e uvedenøho dne, m s ce a roku uzav raj Smluvn strany slo Smlouvy: 342/2015 OBCHODN K obchodn firma: Fosfa a.s. s dlo: HraniŁni 268/120, Po
VíceRegistrace, uskladnění a aplikace digestátu
Třeboň, 14.10.2011 Registrace, uskladnění a aplikace digestátu Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz tel. 603 520 684 Hnojiva a další hnojivé látky Minerální hnojiva
VíceTato norma je českou verzí evropské normy EN 50106:1997. Evropská norma EN 50106:1997 má status české technické normy.
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 97.030 Říjen 1998 Bezpečnost elektrických spotřebičů pro domácnost a podobné účely Zvláštní pravidla pro kusové zkoušky spotřebičů v oblasti používání EN 60335-1 a EN 60967 ČSN
VíceIng. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO
Ing. Dagmar Sirotková Přístupy k hodnocení BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO Pojmy Biologicky rozložitelný odpad jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu Biologický odpad
VíceBIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské
VíceDigestát jako hnojivo
Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PROCESS AND ENVIRONMENTAL
VíceSledování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečisťujících doplňkových látek v krmných produktech
Sledování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečisťujících doplňkových látek v krmných produktech V roce 2012 prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sledování cizorodých zakázaných
VíceMikroorganismus Kategorie potravin NMH Nejvyšší mezní hodnota na g(ml)
Penny Standard (PS) Penny Standard stanoví mikrobiologické požadavky na potraviny uváděné do oběhu, způsob jejich kontroly a způsob hodnocení potravin z mikrobiologického hlediska. Potraviny uváděné do
Více