Společná rybářská. politika v číslech. Základní statistické údaje VYDÁNÍ Z ROKU Rybolov ISSN

Transkript

1 ISSN Základní statistické údaje VYDÁNÍ Z ROKU 2014 Společná rybářská politika v číslech Rybolov

2 Kódy členských států použité v této publikaci Text byl dokončen v únoru Údaje od Eurostatu a střediska Eumofa pro kapitolu 5 byly získány v prosinci Více informací o Evropské unii je k dispozici na internetu ( Údaje pro katalogizaci jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, ISBN doi: /34463 Evropská unie, 2014 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Obrázek na obalu: Javier Murcia Printed in Belgium Vytištěno na papíře běleném bez použití elementárního chloru (ECF) BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království EU-28 Evropská unie tvořená 28 členskými státy. EU-27 Evropská unie tvořená 27 členskými státy před přistoupením HR. EU-25 Evropská unie před přistoupením BG, HR a RO. EU-15 Evropská unie před přistoupením BG, CZ, EE, HR, CY, LV, LT, HU, MT, PL, RO, SI a SK. EU-12 Evropská unie před přistoupením BG, CZ, EE, HR, CY, LV, LT, HU, MT, AT, PL, RO, SI, SK, FI a SE.

3 1 Předmluva Vážený čtenáři, jako evropská komisařka pro námořní záležitosti a rybolov jsem v přístupu k našim mořím a oceánům vždy upřednostňovala udržitelnost a růst, nebo ještě lépe udržitelný růst. Toto nové vydání Společné rybářské politiky v číslech je zcela mimořádné, neboť tyto nové zásady jsou nyní součástí naší nové společné rybářské politiky, která vstoupila v platnost dne 1. ledna Nová společná rybářská politika nám otevírá dveře k udržitelnější budoucnosti: budoucnosti, v níž nedochází k nadměrnému odlovu rybích populací, žralokům nejsou odstraňovány ploutve a ryby nejsou vhazovány zpět do moře; budoucnosti, v níž rybáři budou moci uzavírat výhodnější obchody a spotřebitelé se ze štítků dozvědí jasnější informace; budoucnosti, v níž budeme na rybích farmách chovat vysoce kvalitní ryby způsobem, jenž bude ohleduplný k životnímu prostředí; a budoucnosti, v níž budou ryby, jež dovážíme, stejně bezpečné. Co se však letos nezměnilo, je fakt, že tato příručka je uceleným zdrojem informací pro každého, kdo se zajímá o evropský rybolov a evropská moře. Informace, které na jejích stránkách naleznete, sestavili odborníci z vědeckých ústavů, správních orgánů zemí Evropské unie, evropských orgánů a mezinárodních organizací. Toto vydání z roku 2014 obsahuje ty nejkvalitnější a nejobsáhlejší údaje, jaké jsme kdy měli k dispozici. Tyto poznatky jsou klíčem k tomu, abychom při správě našich moří mohli činit uvážlivá rozhodnutí, a jsem vděčná, že je máme na dosah ruky.

4 2 Je samozřejmé, že rybolov má nadále zásadní význam pro mnoho regionů a komunit na celém našem kontinentu. I když loďstva provozují udržitelný rybolov a zůstávají zisková, lidé potřebují vědět, které rybolovné oblasti jsou nejslibnější a kde lze najít nové pracovní příležitosti. Tato příručka je nejlepší příležitostí, jak začít s hledáním odpovědí. Maria Damanaki evropská komisařka pro námořní záležitosti a rybolov

5 3 Obsah 1 Odpovědný a udržitelný rybolov 5 Stav populací 5 Regionální organizace pro řízení rybolovu 6 Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a severské dohody 8 2 Rybářské loďstvo 10 3 Zaměstnanost 14 4 Zpracovatelské odvětví 17 5 Produkce rybolovu a akvakultury Odlovy Akvakultura Organizace producentů v odvětví rybolovu a akvakultury 32 6 Zahraniční obchod 33 7 Spotřeba 41 8 Podpora ze strany Evropské unie 43

6 4 Evropská moře Atlantský oceán Severní moře Baltské moře Černé moře Středozemní moře

7 5 Stav populací 1 Odpovědný a udržitelný rybolov Odpovědné a udržitelné řízení rybolovu vyžaduje, aby rozhodnutí byla založena na spolehlivých vědeckých zjištěních a dlouhodobém řízení. Rozhodnutí o celkovém přípustném odlovu a rybolovných kvótách se opírají o vědecká doporučení o lovených populacích se dozvídáme více a více. Vědecké poznatky o stavu populací se soustavně zlepšují např. v Atlantiku a přilehlých vodách klesl počet populací, o nichž není k dispozici dostatek údajů, ze 61 populací v roce 2011 na 41 v roce Rybolov je tudíž možné stavu populací lépe přizpůsobit. Evropská unie se dohodla, že by pokud možno do roku 2015, avšak nejpozději do roku 2020 měly být všechny populace využívány na úrovni, která umožní, aby z nich byl dlouhodobě získáván maximální udržitelný výnos. Omezením odlovů na vědecky stanovené úrovně můžeme totiž zaručit, že se populace mohou rozmnožovat, a v konečném výsledku tak zajistit rybářům vyšší výnosy. V oblasti severovýchodního Atlantiku bylo dosaženo značného pokroku a pokrok ve Středozemním a Černém moři by měl podle očekávání nastat brzy, přesto však ve srovnání s tímto cílem dochází k nadměrnému odlovu mnoha populací ryb. Dlouhodobé víceleté plány Komise pro konkrétní druhy rybolovu nebo populace ryb se snaží nastolit podmínky maximálního udržitelného výnosu a v nezbytných případech usnadnit obnovu populací, které se blíží vyčerpání. Některé plány byly již za tímto účelem zavedeny, další podle očekávání budou následovat. Někdy je nutné zmírnit vedlejší dopady rybolovu na mořské prostředí a ekosystémy. EU v nezbytných případech přijímá opatření na ochranu ohrožených mořských stanovišť, např. hlubinných korálů, a ke snížení nezáměrných úlovků mořských ptáků, tuleňů a delfínů A B A Severovýchodní Atlantik a přilehlé vody (Severní moře, Baltské moře, Skagerrak, Kattegat, moře západně od Skotska, Irské moře a Keltské moře) B Středozemní a Černé moře Počet populací, které jsou podle posouzení loveny na úrovni maximálního udržitelného výnosue

8 6 1 Odpovědný a udržitelný rybolov Regionální organizace pro řízení rybolovu Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou mezinárodní organizace tvořené zeměmi, které mají v určité oblasti rybolovné zájmy. V současné době existuje 20 regionálních organizací pro řízení rybolovu, které svojí působností pokrývají většinu světových vod. Jejich úlohou je zaručovat řízení, zachování a udržitelné využívání živých mořských druhů, které spadají do jejich působnosti. Díky práci regionálních organizací pro řízení rybolovu v různých regionech jsme byli svědky značného zlepšení stavu populací tuňáka. Ze 16 populací na celém světě bylo před šesti lety jen 6 loveno udržitelným způsobem v roce 2013 vzrostl jejich počet na 13. Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou otevřeny jak místním zemím ( pobřežní státy ), tak zemím, které v daném regionu provozují rybolov. Existují dva druhy regionálních organizací: ty, které řídí pouze vysoce stěhovavé populace ryb, např. tuňáka (regionální organizace pro řízení rybolovu tuňáka), a organizace, které řídí jiné populace ryb (regionální organizace pro řízení rybolovu jiných populací než tuňáka). Většina regionálních organizací pro řízení rybolovu má pravomoc stanovit limity pro odlov a intenzitu rybolovu, technická opatření a závazky ohledně kontroly. Evropská unie zastoupená Komisí hraje aktivní úlohu v šesti regionálních organizacích pro řízení rybolovu tuňáka (včetně Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů AIDCP, což je sesterská organizace Meziamerické komise pro tropické tuňáky IATTC) a v devíti regionálních organizacích pro řízení rybolovu jiných populací než tuňáka. EU je také členem dvou regionálních organizací pro rybolov, které mají čistě poradní úlohu a nejsou pověřeny řízením: Komise pro rybolov ve středozápadním Atlantiku (WECAFC) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF).

9 1 Odpovědný a udržitelný rybolov Regionální organizace pro řízení rybolovu vysoce stěhovavých populací ryb (tuňáka a souvisejících druhů) WCPFC ICCAT WCPFC IATTC IOTC CCSBT CCBSP NAFO NASCO NEAFC CCBSP CCSBT Komise pro ochranu tuňáka modroploutvého IATTC Meziamerická komise pro tropické tuňáky ICCAT Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku WCPFC Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu IOTC Komise pro tuňáky Indického oceánu Regionální organizace pro řízení rybolovu jiných druhů než tuňáka CCAMLR Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě GFCM SPRFMO SEAFO CCAMLR SIOFA SPRFMO CCBSP Úmluva o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře GFCM Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři NEAFC Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku NASCO Organizace na zachování lososa v severním Atlantickém oceánu NAFO Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku SEAFO Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku SPRFMO Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří Zdroj: Evropská komise Eurostat/GISCO. Správní hranice: EuroGeographics, FAO (UN), TurkStat. SIOFA Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu 7

10 8 1 Odpovědný a udržitelný rybolov Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a severské dohody 2 Dohody o partnerství v odvětví rybolovu se třetími zeměmi vyjednává a uzavírá Evropská komise jménem Evropské unie. Tyto dohody mají plavidlům EU umožnit využívat nadbytečné zdroje ve výlučné ekonomické zóně třetí země, a to v regulovaném a právně zajištěném prostředí. Dohody o lovu tuňáků umožňují evropským plavidlům lovit vysoce stěhovavé populace ryb. Smíšené dohody zajišťují přístup k široké škále populací ryb, zejména hlubinných druhů ryb (především krevet a hlavonožců) a/nebo pelagických druhů. Dohody o partnerství v odvětví rybolovu kladou důraz na ochranu zdrojů a udržitelnost životního prostředí a zaručují, že všechna plavidla EU podléhají předpisům týkajícím se dozoru a transparentnosti. Zároveň byla do všech protokolů k dohodám o partnerství v oblasti rybolovu zařazena doložka o dodržování lidských práv. Výměnou platí EU partnerským zemím finanční příspěvek, který tvoří dvě různé složky: zaprvé platba za práva přístupu do výlučné ekonomické zóny a zadruhé finanční pomoc, tedy tzv. odvětvová podpora, která má partnerským zemím pomoci rozvíjet udržitelný rybolov. Odvětvová podpora má rovněž posílit správní a vědeckou kapacitu dané země tím, že bude klást důraz na udržitelné řízení rybolovu, jakož i na sledování, kontrolu a dohled Dohody týkající se několika druhů (smíšené dohody) 1 Grónsko 2 Mauritánie 3 Maroko Dohody o lovu tuňáků Západní Afrika 4 Kapverdy 5 Pobřeží slonoviny 6 Svatý Tomáš a Princův ostrov 7 Gabon

11 Odpovědný a udržitelný rybolov 9 3 Dohody o lovu tuňáků Indický oceán 8 Komory 9 Madagaskar 10 Mauricius 11 Mosambik 12 Seychely Dohody o lovu tuňáků Tichý oceán 13 Kiribati Pozastavené dohody* Gambie 15 Rovníková Guinea 16 Guinea-Bissau 17 Mikronésie 18 Senegal 19 Šalamounovy ostrovy Severské dohody 20 Faerské ostrovy 21 Island 22 Norsko Od konce sedmdesátých let dvacátého století, kdy v severovýchodním Atlantiku vznikly výlučné ekonomické zóny, uzavřela EU dohody o rybolovu s Norskem a Faerskými ostrovy a na počátku devadesátých let dvacátého století také s Islandem. Dohody s Faerskými ostrovy a Islandem jsou založeny na roční vzájemné výměně rybolovných práv ve vodách obou stran v souladu s tradičními postupy rybolovu. Dohoda s Norskem kromě roční vzájemné výměny rybolovných práv stanoví, že sdílené populace budou v Severním moři a oblasti Skagerraku řízeny společně (zejména celkový přípustný odlov a kvóty). V současné době je řízení těchto společných populací rámcově upraveno dlouhodobými řídicími plány. * Dohody bez platného protokolu.

12 10 2 Rybářské loďstvo Řízení kapacity loďstev je základním nástrojem pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů, což je jeden z hlavních cílů společné rybářské politiky. Rybářské loďstvo Evropské unie je rozmanité, jsou v něm plavidla kratší než šest metrů i delší než 75 metrů. Podle práva EU se celková kapacita rybářského loďstva nesmí zvyšovat a každé vyřazení plavidel z provozu či snížení kapacity loďstva financované z veřejných zdrojů musejí být trvalé. Během posledních 19 let kapacita rybářského loďstva EU klesala jak z hlediska prostornosti, tak výkonu motoru. Navzdory tomu, že se EU několikrát rozšířila, dosáhl počet plavidel v únoru 2014 čísla což je o méně než v roce Zdravější populace ryb zvyšují udržitelnost odvětví. Celkově bylo loďstvo EU v roce 2011 ziskové a došlo ke konsolidaci pomalé obnovy probíhající v posledních letech. Příjmy i zisky loďstva EU mezi roky 2008 a 2011 rostly a v relativním vyjádření se také soustavně zvyšovalo jeho čisté ziskové rozpětí, a to z 1 % v roce 2008 na 6 % v roce 2011.

13 2 Rybářské loďstvo 11 Rybolovná kapacita EU podle kategorie délky plavidla (situace k 28. únoru 2014) Ukazatele hospodářské výkonnosti členských států EU v letech 2008 až 2011 Délka Průměrné stáří Příjem (v miliardách EUR) 6,492 6,656 6,285 7,156 Čistý zisk (jako procento příjmů) 1 % 4 % 5 % 6 % , , > ,5 6,0 5, ,3 Počet plavidel Poznámka: Délkou se rozumí celková délka. Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU. Hrubá prostornost Výkon motoru v kw Zdroj: Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR EN, JRC 84745).

14 12 2 Rybářské loďstvo Rybářské loďstvo členských států (situace ke dni 28. února 2014) Počet plavidel Hrubá prostornost Výkon motoru v kw Plavidla, která neloví vlečnými sítěmi Plavidla, která loví vlečnými sítěmi Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU. Členský stát % % % % % BE 82 0,1 % ,9 % ,7 % 2 2 % % BG ,3 % ,4 % ,9 % % % DK ,1 % ,9 % ,4 % % % DE ,8 % ,6 % ,2 % % % EE ,7 % ,8 % ,7 % % % IE ,5 % ,7 % ,9 % % % EL ,1 % ,5 % ,8 % % % ES ,3 % ,0 % ,8 % % % FR ,2 % ,3 % ,3 % % % HR ,7 % ,0 % ,2 % % % IT ,5 % ,5 % ,2 % % % CY 894 1,0 % ,2 % ,6 % % 6 1 % LV 703 0,8 % ,7 % ,7 % % % LT 293 0,3 % ,4 % ,3 % % % MT ,2 % ,4 % ,1 % % 23 2 % NL 848 1,0 % ,7 % ,0 % % % PL 832 1,0 % ,0 % ,2 % % % PT ,4 % ,8 % ,5 % % % RO 200 0,2 % 618 0,0 % ,1 % % 10 5 % SI 170 0,2 % 598 0,0 % ,1 % % 16 9 % FI ,7 % ,0 % ,6 % % 92 3 % SE ,6 % ,7 % ,5 % % % UK ,3 % ,5 % ,0 % % % EU , , , % %

15 2 Rybářské loďstvo 13-32,4 Vývoj počtu plavidel v rybářském loďstvu EU mezi roky 1995 a 2014 Vývoj kapacity rybářského loďstva EU mezi roky 1995 a EU-15 EU-25 EU-27 EU ,2 Snížení za celé období v % , , Celkový výkon motoru v kw/1 000 Celková hrubá prostornost v GT/1 000 EU-15-2,0 Průměrné roční snížení v % EU-25-2,6 EU-27-2,5 EU-28-0,5 kw EU-28 kw EU-27 kw EU-25 kw EU-15 GT EU-28 GT EU-27 GT EU-25 GT EU-15 Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU

16 14 3 Zaměstnanost Závislost zaměstnanosti na rybolovu v regionech EU (2011) Odvětví rybolovu má životně důležitou úlohu v mnoha regionech Evropské unie, neboť přispívá k místní zaměstnanosti a hospodářské činnosti v některých evropských pobřežních komunitách spadá do odvětví rybolovu více než polovina místních pracovních míst (jak ukazuje mapa na protější straně). Zaměstnanost v odvětví rybolovu má tendenci se soustředit jen v několika málo zemích. Jen na Španělsko připadá čtvrtina pracovních míst v odvětví rybolovu v EU a čtyři země s nejvyšším počtem pracovních míst v tomto odvětví (Španělsko, Itálie, Portugalsko a Řecko) představují přibližně 70 % všech pracovních míst. I odvětví akvakultury je ze sociálně-ekonomického hlediska důležité. Jeho obrat činí přibližně 3,5 miliardy EUR a pracuje v něm zhruba zaměstnanců (částečné a plné pracovní úvazky). Zdroj: Společné výzkumné středisko, Eurostat a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR EN, JRC 84745). Závislost na rybolovu v regionech NUTS 3 (měřeno jako poměr mezi zaměstnaností v rybářském loďstvu a celkovou zaměstnaností v regionu): 10 regionů NUTS 3 (regiony na úrovni 3 klasifikace územních statistických jednotek) s nejvyšší závislostí na rybolovu: Lefkada (EL), Shetlandské ostrovy (UK), Eilean Siar (Western Isles) (UK), Samos (EL), Zadarska županija (HR), Dubrovačko-neretvanska županija (HR), Orkneje (UK), Preveza (EL), El Hierro (ES), Kefalonia (EL). až rybářů velmi nízká až nízká nízká až střední až rybářů až rybářů střední až vysoká vysoká až velmi vysoká Zaměstnanost podle kategorií velikosti plavidla (velikost grafů závisí na celkovém množství zaměstnaných osob): <12 m m m >40 m až 500 rybářů

17 3 Zaměstnanost 15

18 16 3 Zaměstnanost Zaměstnanost v odvětví rybolovu a akvakultury (2011) (v přepočtu na plné pracovní úvazky) Rybolov 1 Akvakultura 4 ES IT PT EL UK FR 7447 IE 3428 NL 1768 BG 1668 DK 1661 PL 1576 DE 1258 SE 974 CY 911 LT 575 EE 521 LV 378 BE 341 FI 316 MT 155 SI 77 RO FR ES 6639 EL 5559 UK 2671 IT 2116 PT 1749 RO 1047 IE 958 FI 349 DK 299 CY 276 BG 270 SE 263 MT Údaje o AT, CZ, HR, HU, LU a SK nejsou k dispozici. 2 Údaje za rok 2010 převzaty od řeckého statistického úřadu. 3 Údaje za rok Údaje o AT, BE, CZ, EE, HR, HU, LT, LU, LV, NL a SK nejsou k dispozici. U následujících členských států se údaje vztahují pouze na mořskou akvakulturu: DE 18, PL 49 a SI Celková zaměstnanost (na částečný i plný úvazek). Zdroj: VTHVR, The 2013 Annual Economic Report, op.cit.

19 17 4 Zpracovatelské odvětví Celková hodnota výstupu ze zpracovatelského odvětví dosahuje částky přibližně 30 miliard EUR. Z hlediska produkce patří mezi čelní země Spojené království, Francie, Španělsko, Itálie a Německo. V odvětví je zaměstnáno přibližně lidí. Hlavní část evropské produkce tvoří konzervy a hotové pokrmy z ryb, korýšů a měkkýšů. Poznámka: Údaje se netýkají LU. Zdroje: Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance Report on the EU Fish Processing Sector (STECF-13-31), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR EN, JRC 87692) a Eurostat pro AT, BE, CZ, HR, HU a SK. Hodnota výstupu (2011) (v tisících EUR) BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU Počet zaměstnaných osob (2011) (v přepočtu na plné pracovní úvazky na vnitrostátní úrovni)

20 18 5 Produkce rybolovu a akvakultury Evropská unie je pátým největším producentem na světě. Představuje přibližně 3,5 % celosvětové produkce rybolovu a akvakultury, zatímco v roce 2009 byl její podíl 4,4 %. Tento poměrný pokles je způsoben jak rostoucí celkovou světovou produkcí, tak mírným propadem produkce EU. Z hlediska objemu jsou třemi největšími producenty v EU Španělsko, Spojené království a Dánsko. Hlavní světoví producenti (2011) (odlovy a akvakultura) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Celkem % Čína ,1 % Indonésie ,7 % Indie ,0 % Peru ,7 % EU ,5 % Spojené státy ,1 % Vietnam * ,1 % Filipíny ,8 % Japonsko * ,7 % Chile ,5 % Rusko ,5 % Myanmar ,3 % Norsko ,0 % Jižní Korea ,8 % Bangladéš ,8 % Thajsko ,6 % * Odhad FAO. Zdroj: Eurostat a Eumofa pro EU-28 a FAO pro ostatní země.

21 5 Produkce rybolovu a akvakultury 19 Produkce podle členských států (2011) (odlovy a akvakultura) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) ES ,46 % UK ,00 % DK ,54 % FR ,59 % NL ,65 % IT ,13 % DE ,29 % IE ,08 % PT ,65 % PL ,22 % SE ,15 % EL ,76 % LV ,55 % LT ,28 % FI ,13 % HR ,38 % EE ,28 % CZ * ,41 % BE ,36 % HU * ,35 % BG ,26 % RO ,19 % CY ,09 % MT ,08 % AT * ,05 % SK * ,04 % SI ,03 % EU ,00 % * Údaje za rok Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat a Eumofa.

22 20 5 Produkce rybolovu a akvakultury 5.1 Odlovy Podíl Evropské unie na celkové celosvětové produkci rybolovu činí o něco více než 5 %, což ve srovnání s předešlými lety znamená pokles. Odlovy představují přibližně 80 % celkového objemu produkce EU. Třebaže evropské loďstvo působí na celém světě, rybáři EU loví především v severovýchodním a středovýchodním Atlantiku a ve Středozemním moři, a to zejména šprota obecného, sledě obecného a makrelu obecnou. Nejvýznamnějšími rybářskými zeměmi jsou Španělsko, Dánsko, Spojené království a Francie, které stojí dohromady za více než polovinou odlovů EU. Celkové odlovy EU v hlavních rybolovných oblastech (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Atlantik, severovýchod ,62 % Atlantik, středovýchod ,88 % Středozemní moře ,62 % Indický oceán, západ ,29 % Atlantik, jihozápad ,10 % Atlantik, severozápad ,28 % Tichý oceán, jihovýchod ,55 % Atlantik, jihovýchod ,40 % Atlantik, středozápad ,23 % Tichý oceán, středozápad ,23 % Tichý oceán, středovýchod ,20 % Černé moře ,20 % Tichý oceán, jihozápad ,05 % Indický oceán, východ ,02 % Zdroj: Eurostat.

23 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 21 Celkové odlovy hlavních světových producentů (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Celkové odlovy podle členských států (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Čína ,02 % Peru ,75 % Indonésie ,06 % Spojené státy ,47 % EU ,18 % Indie ,56 % Rusko ,52 % Japonsko * ,08 % Chile ,68 % Myanmar ,53 % Vietnam ,65 % Norsko ,58 % Filipíny ,51 % Thajsko ,97 % Jižní Korea ,87 % Bangladéš ,70 % Mexiko ,67 % Malajsie ,46 % Island ,22 % Maroko ,02 % Tchaj-wan ,96 % * Odhad FAO. Zdroj: Eurostat pro EU-28; FAO pro ostatní země. ES ,59 % DK ,11 % UK ,26 % FR ,07 % NL ,46 % DE ,59 % PT ,39 % IT ,35 % IE ,22 % SE ,68 % PL ,47 % LV ,19 % LT ,80 % FI ,45 % EE ,59 % HR ,44 % EL ,29 % BE ,45 % BG ,18 % HU * ,13 % CZ * ,08 % RO ,07 % MT ,04 % SK * ,03 % CY ,02 % SI 719 0,01 % AT * 350 0,01 % Celkem EU ,00% * Údaje za rok Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat.

24 22 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 15 hlavních druhů ulovených Evropskou unií (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Sleď obecný ,46 % Šprot obecný ,48 % Makrela obecná ,72 % Smáčkovití ,87 % Sardinka obecná ,31 % Kranas obecný ,28 % Treska obecná ,01 % Štika a kranas ,74 % Sardel obecná ,59 % Sardinka oblá ,53 % Tuňák pruhovaný ,48 % Tuňák žlutoploutvý ,09 % Žralok modravý ,06 % Štikozubec obecný ,75 % Platýs velký ,70 % Zdroj: Eurostat.

25 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 23 Hlavní druhy ulovené jednotlivými členskými státy (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) BE Platýs velký ,6 % Jazyk obecný ,9 % Ďasovití ,8 % BG Šprot obecný ,2 % Mořští plži ,9 % CZ * Kapr ,2 % Cejn velký 170 4,3 % DE Sleď obecný ,0 % Štika a kranas ,8 % Makrela obecná ,7 % Treska obecná ,4 % Garnát obecný ,6 % EE Šprot obecný ,9 % Sleď obecný ,5 % Kreveta severní ,7 % DK Smáčkovití ,3 % Šprot obecný ,2 % Sleď obecný ,8 % IE Makrela obecná ,9 % Kranas obecný ,7 % Sleď obecný ,0 % EL Sardel obecná ,2 % Sardinka obecná ,2 % Štikozubec obecný ,5 % Očnatec štíhlý ,4 % * Údaje za rok 2010.

26 24 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy ES Žralok modravý ,0 % Tuňák pruhovaný ,0 % Tuňák žlutoploutvý ,3 % Štika a kranas ,9 % Sardinka obecná ,8 % FR Tuňák žlutoploutvý ,7 % Tuňák pruhovaný ,4 % Hřebenatka kuchyňská ,3 % Štikozubec obecný ,4 % Sardinka obecná ,2 % HR Sardinka obecná ,3 % Sardel obecná ,4 % CY Tuňák křídlatý ,9 % Modrák ,1 % Očnatec štíhlý 109 9,4 % LV Šprot obecný ,2 % Štika a kranas ,3 % Sleď obecný ,5 % LT Sardinka oblá ,0 % Kranas západoafrický ,7 % Sardinka obecná ,7 % HU* Kapr ,2 % Kaprovití ,9 % Sladkovodní ryby 371 6,0 % IT Sardel obecná ,7 % Chionka slepičí ,2 % Sardinka obecná ,8 % * Údaje za rok 2010.

27 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 25 MT Mečoun ,8 % Zlak nachový ,2 % Tuňák obecný 142 7,4 % RO Zlatá rybka ,0 % Placka bezeskvrnná ,0 % Cejn velký 267 8,2 % NL Kranas obecný ,2 % Sardinka obecná ,3 % Sleď obecný ,4 % Sardinka oblá ,2 % AT* Sladkovodní ryby % PL Šprot obecný ,8 % Sleď obecný ,3 % Kranas obecný ,4 % PT Sardinka obecná ,7 % Makrela rodu Scomber ,4 % Žralok modravý ,4 % Kranas obecný ,2 % SI Sardinka obecná ,6 % Sardel obecná ,7 % Treska bezvousá 56 7,8 % SK* Kapr ,1 % FI Sleď obecný ,6 % Šprot obecný ,2 % SE Sleď obecný ,9 % Šprot obecný ,7 % Smáčkovití ,2 % UK Makrela obecná ,4 % Sleď obecný ,3 % Humr severský ,8 % Hřebenatka kuchyňská ,0 % * Údaje za rok Zdroj: Eurostat.

28 26 5 Produkce rybolovu a akvakultury 5.2 Akvakultura Akvakultura je důležitou činností v mnoha evropských regionech. Akvakultura Evropské unie produkuje přibližně 1,25 milionu tun, tedy více než 20 % celkové produkce rybolovu v EU, v celkové hodnotě 3,6 miliardy EUR. Její podíl na celkové celosvětové produkci akvakultury je 1,5 % z hlediska objemu a téměř 4 % z hlediska hodnoty. Celková produkce akvakultury podle členských států (2011) (hodnota v tisících EUR, objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat a Eumofa. hodnota % hodnoty objem % objemu UK ,55 % ,87 % FR ,53 % ,50 % EL ,59 % ,50 % ES ,43 % ,87 % IT ,23 % ,09 % IE ,47 % ,53 % DK ,66 % ,54 % HR ,61 % ,15 % DE ,30 % ,12 % NL ,06 % ,49 % PL ,75 % ,23 % PT ,74 % ,73 % MT ,25 % ,24 % FI ,20 % ,90 % SE ,18 % ,07 % CZ ,11 % ,68 % HU ,84 % ,24 % CY ,74 % ,37 % BG ,48 % ,57 % RO ,44 % ,67 % AT ,40 % ,20 % LT ,19 % ,26 % LV ,08 % 547 0,04 % SI ,07 % 855 0,07 % SK ,07 % 913 0,07 % EE ,05 % 419 0,03 % BE 202 0,01 % 36 0,00 % EU ,00 % ,00 %

29 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 27 Produkce akvakultury v EU podle druhu produktu (2011) (procentní podíl celkového objemu) 23 % Měkkýši a korýši Zdroj: Eurostat a Eumofa. 27 % 50 % Mořské ryby (včetně lososa a pstruha chovaných v mořské vodě) Sladkovodní ryby (včetně pstruha a úhoře chovaných ve sladké vodě) Celková produkce akvakultury jiných hlavních producentů (2011) (hodnota v tisících EUR, objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) hodnota % hodnoty objem % objemu Čína ,49 % ,75 % Indie ,20 % ,58 % Indonésie ,77 % ,61 % Chile ,91 % ,18 % Vietnam * ,41 % ,72 % Norsko ,06 % ,39 % EU ,88 % ,53 % Japonsko ,50 % ,10 % Bangladéš ,61 % ,86 % Thajsko ,98 % ,23 % Filipíny ,54 % ,18 % Egypt * ,52 % ,20 % Jižní Korea ,46 % ,83 % Ekvádor * ,11 % ,38 % Brazílie ,06 % ,77 % Tchaj-wan ,05 % ,38 % Spojené státy ,85 % ,48 % Myanmar ,83 % ,00 % Malajsie ,60 % ,64 % Severní Korea * ,09 % ,62 % * Odhad FAO. Zdroj: FAO.

30 28 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 10 hlavních druhů v akvakultuře v Evropské unii (2011) (hodnota v tisících EUR a procentní podíl celku) 10 hlavních druhů v akvakultuře v Evropské unii (2011) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) hodnota % hodnoty Losos ,90 % Pstruh ,89 % Ústřice ,18 % Slávka ,91 % Mořan zlatý ,29 % Mořčák evropský ,28 % Mlži ,77 % Tuňák obecný ,04 % Kapr ,79 % Pakambala velká ,97 % objem % objemu Slávka ,18 % Pstruh ,76 % Losos ,57 % Ústřice ,86 % Kapr ,88 % Mořan zlatý ,80 % Mořčák evropský ,40 % Mlži ,95 % Jiné sladkovodní ryby ,11 % Pakambala velká ,86 % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

31 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 29 Hlavní druhy v akvakultuře podle členských států (2011) (hodnota v tisících EUR a procentní podíl celkové hodnoty hodnota v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celkového objemu) BE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,0 % ,0 % BG hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 8 078,48 47,2 % ,0 % Kapr 5 396,49 31,5 % ,8 % Slávka 725,30 4,2 % ,5 % CZ hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr ,8 % ,2 % Pstruh ,9 % 815 3,9 % Jiné sladkovodní ryby ,2 % 832 4,0 % DE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,6 % ,7 % Slávka ,2 % ,3 % Kapr ,8 % ,0 % EE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,4 % ,7 % Kapr 127 6,4 % 46 11,0 % IE hodnota % hodnoty objem % objemu Losos ,7 % ,5 % Ústřice ,7 % ,9 % Slávka ,0 % ,2 % DK hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,5 % ,0 % Úhoř ,9 % ,6 % EL hodnota % hodnoty objem % objemu Mořan zlatý ,3 % ,9 % Mořčák evropský ,7 % ,8 % Slávka ,5 % ,1 %

32 30 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura ES hodnota % hodnoty objem % objemu Slávka ,1 % ,1 % Mořčák evropský ,5 % ,4 % Pstruh ,4 % ,0 % LV hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr ,5 % ,5 % Jiné sladkovodní ryby ,6 % 56 10,2 % FR hodnota % hodnoty objem % objemu Ústřice ,2 % ,8 % Slávka ,1 % ,1 % Pstruh ,3 % ,7 % HR hodnota % hodnoty objem % objemu Tuňák obecný ,9 % ,8 % Mořčák evropský ,6 % ,1 % Kapr ,4 % ,3 % Slávka ,3 % ,5 % IT hodnota % hodnoty objem % objemu Mlži ,3 % ,7 % Pstruh ,1 % ,1 % Slávka ,9 % ,4 % CY hodnota % hodnoty objem % objemu Jiní pražmani ,0 % ,5 % Mořčák evropský ,3 % ,0 % LT hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr ,8 % ,6 % HU hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr ,4 % ,7 % Jiné sladkovodní ryby ,6 % ,2 % MT hodnota % hodnoty objem % objemu Tuňák obecný ,6 % ,5 % Mořan zlatý ,7 % ,6 % NL hodnota % hodnoty objem % objemu Slávka ,8 % ,9 % Úhoř ,3 % ,7 % Ústřice ,2 % ,1 %

33 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 31 AT hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,1 % ,4 % Kapr ,1 % ,7 % Jiní lososovití ,0 % 140 5,7 % PL hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,5 % ,0 % Kapr ,5 % ,0 % PT hodnota % hodnoty objem % objemu Mlži ,0 % ,3 % Pakambala velká ,1 % ,9 % Pstruh ,4 % ,1 % RO hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr ,0 % ,3 % Pstruh ,5 % ,5 % SK hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,8 % ,3 % Kapr ,0 % ,0 % FI hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,0 % ,5 % Jiní lososovití ,4 % ,7 % SE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,7 % ,0 % Jiní lososovití ,2 % ,4 % Slávka 895 2,1 % ,9 % UK hodnota % hodnoty objem % objemu Losos ,7 % ,6 % Pstruh ,5 % ,4 % Slávka ,8 % ,1 % SI hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh ,8 % ,5 % Kapr ,8 % ,0 % Mořčák evropský ,4 % 56 6,5 % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

34 32 5 Produkce rybolovu a akvakultury 5.3 Organizace producentů v odvětví rybolovu a akvakultury Drobný rybolov Pobřežní rybolov Příbřežní rybolov Hlubinný rybolov Celkem: 188 organizací v roce 2013 Akvakultura a jiné druhy rybolovu Celkem: 44 organizací v roce IE 21 1 UK FR 5 BE NL 3 DK 15 1 DE 6 1 SE PL 2 5 EE 1 3 LV 3 LT RO Organizace producentů tvoří rybáři a chovatelé ryb, kteří se rozhodli spojit, aby společnými kroky zajistili racionální přístup k produkci a vytvářeli co nejlepší podmínky pro uvádění svých produktů na trh. Jsou základní součástí společné organizace trhu v odvětví rybolovu a akvakultury. V roce 2013 existovalo v 17 členských státech EU 232 organizací producentů. IT 13 3 PT ES EL Poznámka: V AT, BG, CY, CZ, FI, HR, HU, LU, MT, SI a SK organizace producentů nejsou. Zdroj: Úřední věstník Evropské unie, C 68,

35 33 6 Zahraniční obchod Z hlediska objemu je Evropská unie největším dovozcem produktů rybolovu a akvakultury na světě. Hlavními dodavateli EU jsou Norsko, Čína, Island a Ekvádor. Nejvíce se dováží do Španělska, Švédska a Spojeného království. Vývozy z EU jsou téměř zcela tvořeny produkty rybolovu, produkty akvakultury EU naopak zůstávají na evropském trhu. Vývozy z EU do třetích zemí vzrostly od roku 2009 do roku 2012 o 50 % a dosáhly hodnoty 4,1 miliardy EUR. Nejvíce produktů do třetích zemí vyváží Španělsko, Nizozemsko a Dánsko. členských států EU jsou Dánsko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko. Největšími dovozci jsou naproti tomu Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Dodávka na trh EU je zajišťována z odlovů EU, z produkce akvakultury a prostřednictvím dovozu. Soběstačnost EU, tedy poměr mezi produkcí EU a celkovou zdánlivou spotřebou, je přibližně 45 % (2011). Významný je také obchod mezi zeměmi EU a v obchodu s rybářskými produkty EU hraje zásadní úlohu. Jeho hodnota je srovnatelná s hodnotou dovozů do EU. Hlavními vývozci do jiných

36 34 6 Zahraniční obchod Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (objemy v tunách a hodnoty v tisících EUR) Obchod mimo EU a uvnitř EU (2012) (hodnota v miliardách EUR) Dovozy Vývozy Pelagické ryby Lososovití Jiné ryby Korýši Měkkýši Produkty pro jiné využití než v potravinách Dovozy ze zemí mimo EU 19,2 Vývozy do zemí mimo EU 4,2 Obchod uvnitř EU 17, Celkem EU Objem v tunách Hodnota v tisících EUR Tuňák, sardinka obecná, makrela obecná, sleď obecný, sardel obecná atd. Losos, pstruh. Treska obecná, štikozubec obecný, treska tmavá, treska jednoskvrnná, pražman namibský, jazyk obecný, platýz, pražman atd. Krevety, listorožcovití, hřebenatkovití atd. Slávky, sépie, olihně atd. Produkty, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, rybí moučka, okrasné ryby. Zdroj: Eurostat a Eumofa.

37 6 Zahraniční obchod 35 Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (hodnota v tisících EUR) Hlavní dodavatelé Evropské unie Norsko % Čína % Island % Ekvádor % Spojené státy % Vietnam % Maroko % Thajsko % Peru % Indie % Argentina % Jiné třetí země % Celkem % Hlavní zákazníci Evropské unie Spojené státy % Norsko % Švýcarsko % Čína % Nigérie % Japonsko % Rusko % Egypt % Vietnam % Seychely % Mauricius % Jiné třetí země % Celkem % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

38 36 6 Zahraniční obchod Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (hodnota v tisících EUR) Hlavní členské státy dovážející ze třetích zemí ES % SE % UK % DE % FR % DK % IT % NL % Ostatní členské státy % Celkem % Hlavní členské státy vyvážející do třetích zemí ES % NL % DK % UK % FR % DE % PT % IE % Ostatní členské státy % Celkem % Zdroj: Eurostat a Eumofa

39 6 Zahraniční Obchod 37 Dovozy a vývozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (objem v tunách a hodnota v tisících EUR) Dovozy Vývozy Dovozy Vývozy BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV (pokračování) LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU Objem v tunách Hodnota v tisících EUR Zdroj: Eurostat a Eumofa.

40 38 6 Zahraniční obchod Dovozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Vývozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) 25 % 22 % 27 % 19 % 4 % 49 % 4 % 50 % Čerstvé a chlazené produkty % Zmrazené produkty % Uzené, solené a sušené produkty % Hotové pokrmy a konzervy % % Čerstvé a chlazené produkty % Zmrazené produky % Uzené, solené a sušené produkty % Hotové pokrmy a konzervy % % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

41 6 Zahraniční obchod 39 Dovozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Pelagické ryby Lososovití Jiné ryby ES IT FR UK DE NL PL DK Ostatní členské státy SE DK DE UK FR FI PL NL Ostatní členské státy DE UK NL ES DK FR SE IT Ostatní členské státy Celkem EU Celkem EU Celkem EU Korýši Měkkýši Nepotravinářské výrobky ES UK FR NL DK BE IT DE Ostatní členské státy Celkem EU ES IT FR PT EL UK NL BE Ostatní členské státy Celkem EU DK DE UK ES FR EL NL IT Ostatní členské státy Celkem EU Zdroj: Eurostat a Eumofa.

42 40 6 Zahraniční obchod Vývozy produktů akvakultury a rybolovu (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Pelagické ryby Lososovití Ostatní ryby ES NL FR IE UK IT LV DE Ostatní členské státy UK DK PL DE FR NL SE EE 8416 Ostatní členské státy ES FR NL DK DE PT EL IE Ostatní členské státy Celkem EU Celkem EU Celkem EU Korýši Měkkýši Nepotravinářské produkty DK NL UK EE ES FR DE BE Ostatní členské státy Celkem EU ES UK FR PT IT IE BG 6801 NL 4184 Ostatní členské státy Celkem EU DK DE NL UK FR 9725 ES 4386 PL 3269 SE 3093 Ostatní členské státy Celkem EU Zdroj: Eurostat a Eumofa.

43 41 7 Spotřeba Produkty rybolovu a akvakultury jsou jako zdroj bílkovin důležitou součástí zdravé stravy. Na celém světě se ročně zkonzumuje 18,9 kg ryb či potravin mořského původu na osobu, v Evropské unii pak 23,1 kg. Spotřeba se pohybuje od 5,3 kg na osobu v Maďarsku po 56,7 kg v Portugalsku. Tři čtvrtiny ryb a potravin mořského původu spotřebovaných v EU pocházejí z lovu volně žijících ryb, čtvrtina z akvakultury. 56,7 Spotřeba produktů rybolovu a akvakultury (2010) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok)) 43,4 39,8 35,6 35,2 31,5 31,3 29,2 26,0 25,9 25,5 23,7 EU-28 23,1 Zásobovací bilance podle členských států 23,1 22,8 22,3 19,2 19,1 18,0 14,3 14,1 13,5 12,0 10,9 9,7 8,0 6,4 6,3 5,3 PT ES LT FI FR MT SE LU BE IT LV NL DK IE CY EL UK HR DE EE AT PL SI CZ SK BG RO HU Zdroj: FAO, Eurostat a Eumofa.

44 42 7 Spotřeba Spotřeba produktů rybolovu a akvakultury (2010) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok)) 90,4 Island 54,5 Japonsko* Zdroj: FAO. 54,1 Norsko 33,1 Čína * Údaje za rok ** Včetně Lichtenštejnska. Zásobovací bilance podle kandidátských zemí a hlavních svědových ekonomik 26,4 Austrálie 22,6 Kanada 22,4 Rusko Spojené státy* 21,7 17,8 Švýcarsko** 9,0 Brazílie 6,4 Indie 18,9 Světový průměr Hlavní druhy spotřebované v Evropské unii (2011) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok)) Zásobovací bilance na úrovni EU-27 Tuňák (konzervovaný) % volně % žijících farmových 2, % 0 % Treska obecná 1,96 98 % 2 % Losos 1,72 2 % 98 % Treska sajda 1, % 0 % Sleď obecný 1, % 0 % Slávky 1,16 10 % 90 % Štikozubec obecný 0, % 0 % Makrela obecná 0, % 0 % Pangas 0,80 0 % 100 % Tropické krevety 0,75 46 % 54 % Sardinka obecná 0, % 0 % Oliheň 0, % 0 % Hřebenatkovití 0,58 87 % 13 % Zdoj: Eumofa, The EU fish market, vydání z roku 2014.

45 43 8 Podpora ze strany Evropské unie Strukturální politika v odvětví rybolovu přispívá k dosažení cílů společné rybářské politiky (SRP) a zároveň posiluje hospodářskou a sociální soudržnost. Finančním nástrojem této politiky je Evropský rybářský fond (ERF), který funguje od 1. ledna Jeho rozpočet na období let činil 4,305 miliardy EUR a 75 % z této částky bylo určeno méně vyspělým regionům. ERF pomáhá financovat projekty předkládané podniky, veřejnými orgány či reprezentativními subjekty. ERF je od roku 2014 nahrazen Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF), jehož rozpočet na období let činí 5,749 miliardy EUR. Změnou oproti předchozímu nařízení je, že ENRF bude podporovat obnovu populací ryb a postupné omezování škodlivých výmětů. Hlavní prioritou nového fondu bude zdokonalovat shromažďování údajů o rybolovu tak, aby bylo možné rozhodovat na základě spolehlivých důkazů, a snížit dopad rybolovu na mořské prostředí. Fond se také zaměří na programy kontroly rybolovu, aby se zaručilo, že jsou dodržována pravidla odpovědného a udržitelného rybolovu. ENRF se rovněž soustředí na integrovanou námořní politiku a bude investovat do určování a odstraňování překážek, které brání růstu pobřežních komunit a vznikajících námořních odvětví. Osa 5 Osa 4 Osa 3 Osa 2 Osa 1 Přizpůsobení rybářského loďstva Společenství dostupným zdrojům (podpora na trvalé či dočasné ukončení činnosti, podpora drobného pobřežního rybolovu, podpora investic na palubách rybářských plavidel atd.) Akvakultura, vnitrozemský rybolov, zpracovávání produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh (opatření pro produktivní investice do akvakultury, opatření na ochranu vodního prostředí, opatření na ochranu veřejného zdraví atd.) Opatření společného zájmu (ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin, propagační kampaně, přestavba rybářských plavidel na plavidla pro jiná použití atd.) Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí (místní projekty udržitelného rozvoje, diverzifikace hospodářských činností atd.) Technická pomoc, která má usnadnit provádění podpory z ERF (financování práce veřejných služeb, které řídí fondy atd.)

46 44 8 Podpora ze strany Evropské unie Evropský rybářský fond (ERF) rozložení podle členských států na programové období let podle os (v tisících EUR) Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Operační programy přijaté Evropskou komisí. Poslední aktualizace: Osa 1 Osa 2 Osa 3 Osa 4 Osa 5 Celkem na zemi % na zemi BE ,61 % BG ,86 % CZ ,63 % DK ,11 % DE ,41 % EE ,97 % IE ,98 % EL ,83 % ES ,30 % FR ,01 % HR ,20 % IT ,86 % CY ,46 % LV ,91 % LT ,27 % HU ,81 % MT ,19 % NL ,13 % AT ,12 % PL ,06 % PT ,73 % RO ,36 % SI ,50 % SK ,30 % FI ,92 % SE ,27 % UK ,20% Celkem na osu Celkem v % 27,41 % 29,81 % 26,38 % 12,88 % 3,52 % 100,00 % 100,00 %

47 Evropská komise Společná rybářská politika v číslech Základní statistické údaje Vydání z roku 2014 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie s. 14,8 21 cm ISBN doi: /34463 Další informace Evropská komise, European Maritime Affairs & Fisheries (časopis; bývalý časopis Rybolov a chov ryb v Evropě ) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR EN, JRC 84745). Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance Report on the EU Fish Processing Sector (STECF-13-31), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR EN, JRC 87692). Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance of the EU Aquaculture Sector (STECF13-29), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR EN, JRC 86671). Eumofa, The EU fish market, vydání z roku b33-440d-8870-e05b2644b58b FAO, statistické údaje o rybolovu: Internetové stránky Evropské komise Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov: společná rybářská politika: Evropský atlas moří: Eumofa Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury Eumofa je internetová vícejazyčná databáze, která poskytuje přístup ke komplexním údajům o ceně, hodnotě a objemu produkce rybolovu a akvakultury v reálném čase v celé EU, jakož i k tržním informacím a analýzám. Eurostat, statistické údaje o rybolovu: