KULTURA A ŠKOLSTVÍ V HISTORII MĚSTA KARVINÁ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY HUDEBNÍ VĚDA BARBORA TUREČKOVÁ BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE KULTURA A ŠKOLSTVÍ V HISTORII MĚSTA KARVINÁ VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Vladimír Maňas, Ph. D. 2008

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Podpis autora práce

3 OBSAH 1. Úvod 4 2. Historie města Karviná Hospodářství a rozvoj města Karviná Školství ve městě Karviná Počátky školství ve městě Fryštát Počátky školství v obci Karvinná Kulturní život ve městě Karviná Společenské vyžití ve Fryštát Městská kapela Pěvecký spolek Společenské vyžití v Karvinné Kino Central Společenské vyžití v současné Karviné Zámek Fryštát Městský dům kultury Mezinárodní hudební festival Ostrovy hudby Umělecké vzdělávání ve městě Karviná Hudební škola Pěvecko-hudebního spolku Smetana Městský hudební ústav Bedřicha Smetany v Karviné Lidová škola umění v Karviné Základní umělecká škola Bedřicha Smetany v Karviné Závěr. 40 Resumé Summary Prameny. 43 Použitá literatura.. 45

4 1. ÚVOD Karviná přežívá v povědomí širší veřejnosti jako město se zdevastovanou přírodou, sužované důlními neštěstími a vysokou nezaměstnaností. Mnohé z těchto informací o slezském městě, ležícím jen 18 kilometrů od průmyslem mnohem více ovlivněné Ostravy, jsou pravdivé. Toto město se však může pochlubit svou bohatou historií a krásnými kulturními památkami. Historické jádro Karviné tvoří kostel Povýšení svatého Kříže s gotickým jádrem z počátku XIV. století, empírová radnice s renesanční věží z XVI. století a empírový zámek z XVIII. století s anglickým parkem o rozloze 36 hektarů, na který navazuje lázeňský park z roku Ten je součástí Lázní Darkov, nejstarších jodobromových lázní v naší zemi, jejichž první lázeňská sezona se datuje do roku Vedle těchto sakrálních a světských staveb se zde nacházejí cenné barokní plastiky a řada měšťanských domů se štukovou výzdobou a také další památky 1. V současné době je jedním z tvůrců kulturního dění v Karviné Základní umělecká škola Bedřicha Smetany, která za dobu svého osmdesátičtyřletého působení dosáhla vysoké umělecké úrovně a řadí se k nejlepším základním uměleckým školám v České republice. Dokladem toho jsou vynikající výsledky žáků v národních i mezinárodních soutěžích, účast na národních i mezinárodních festivalech a podobně 2. Jak to ale v Karviné vypadalo v dobách minulých? Čím se lidé bavili, jaké měli možnosti vzdělávání? Byla pro ně dostupná kultura? Přetrvaly některé v historii započaté kulturní tradice do současnosti? Bylo to s možností vzdělávání a s kulturním vyžitím kdysi lepší než dnes, nebo platí opak? V bakalářské práci se pokusím na tyto otázky, týkající se kulturní a také hudební historie, ale také současnosti města, odpovědět. 1 TUREČKOVÁ, B. Základní umělecká škola Bedřicha Smetany, s Tamtéž, s. 1. 4

5 2. HISTORIE MĚSTA KARVINÁ Ráda bych uvedla několik historických faktů pro bližší poznání města Karviná. Z celé jeho historie jsem vybírala události vztahující se přímo ke kulturnímu bohatství města, takže především na události týkající se kultury a památek historických obcí Karvinná a Fryštát a také fryštátského zámku. Nejrannějším dokladem o existenci lidského osídlení na území dnešní Karviné jsou nálezy kamenných nástrojů z mladší doby kamenné, pocházející z roku 5000 před naším letopočtem. Kolem roku 1200 se zde projevily kolonizační snahy osadníků ze Saska a Lužice a také benediktinského řádu z Krakova. Začaly vznikat středověké osady. První písemné zmínky o území dnešního města pocházejí z roku 1268 a nacházejí se v listině opolského knížete Vladislava, která opravňovala k vyvařování soli v osadě Solca 3. Fryštát (Fryenstat), Karvinná (Carwina) a Darkov (Bertholdi Villa), Ráj (Roy) byly kdysi samostatnými osadami, dnes jde o jednotlivé části 4 města Karviná. Pramenem potvrzujícím jejich existenci a názvy je tzv. Vratislavský desátek 5 z let Existence obce Fryštát je doložena k roku 1305, jak uvádí Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. 6 Roku 1327 získala obec městské právo a stala se knížecím sídlem Piastovců. Ti se nastěhovali na jeden z místních zámků. Zámky vznikaly jako typ bydlení privilegované vrstvy společnosti po mnoho staletí. Od ostatních druhů sídel je odlišovala funkce obranná, ale zvláště pak funkce správní a reprezentační. Tato obydlí byla obecně 3 Solca byl název obce a současně jednoho ze tří zámků na území historické Karviné. 4 Louky (Lauky) a Staré město (Starý Fryštát), další dvě současné městské části Karviné, jsou dokladovány až po roce Obce na Těšínsku, jež musely povinně odvádět desátky vratislavskému biskupství, jsou zaznamenány v dokumentu označovaném jako Liber fundatios episcopatus Vratislavies, který byl za 2. světové války zničen. 6 BAHLCKE, J., EBERHARD, W., POLÍVKA, M. Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, s

6 nazývána panskými sídly a pro poznání dějinného vývoje společnosti sehrávala nezastupitelnou roli. 7 Stejně tak tomu bylo v případě zámku Fryštát. 15. století je obdobím husitských válek a nájezdů. Díky obratné politice těšínského vévody Bolka II. o neutralitě zůstal Fryštát za husitských válek ušetřen nájezdů husitských vojsk. 8 Úřad dědičného fojta s konšely byl v průběhu 15. století nahrazen zřízením magistrátu v čele s purkmistrem a radními. Podobu fryštátského zámku, jež se stal sídlem již zmíněného rodu Piastovců, významně změnil kníže Bedřich Kazimír: Roku 1563 po převzetí panství Fryštát chopil se kníže Bedřich Kazimír výstavby nového reprezentačního sídla, pro nějž nalezl místo poblíž sídelního města Fryštát na vyvýšenině klidného prostředí vsi Ráj. Stavitelé tohoto období se již většinou nenechávali ovlivnit předchozí gotickou architekturou. Stavba renesančního zámku Ráj byla dokončena roku století přineslo Fryštátu a okolním obcím několik osudových ran. Nastal úpadek zapříčiněný válečným drancováním v období třicetileté války, obsazení města Dány a Švédy trvalo až do jejího konce. Dalším neštěstím byla epidemie moru, jež zahubila přibližně 1400 zdejších obyvatel. K pozitivům patří vznik Statku Mizerov, jehož existence je poprvé zaznamenána roku Do historie Fryštátu se významně zapsali především jeho další majitelé. S příchodem hrabat Taffů z Carlingfordu roku 1749 na zdejší panství se jeho majetková držba na několik desetiletí ustálila. Tento rod původem z Irska se v Čechách, na Moravě i v Uhrách usadil koncem 17. století. 10 Sídlem okresního úřadu se Fryštát stal v 19. století, kdy jej naposledy zachvátil jeden z velkých požárů (stalo se tak roku 1875). Avšak díky zásahu nově vzniklého dobrovolného požárního sboru, za pomoci obyvatelů Fryštátu a okolí, nebyly již následky tak tragické. Shořelo pouze 32 stodol na okraji 7 REBROVÁ, A. Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí, s REBROVÁ, A. Karviná, město v kráse památek, s REBROVÁ, A. Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí, s Tamtéž, s

7 města, dál se požár nerozšířil. Čtyři předchozí požáry, které se ve Fryštátě rozhořely roku 1511, 1617, 1781 a 1823 byly svými následky přímo katastrofické a popelem lehlo téměř celé město včetně zámku a farního kostela. 11 Co se týče historické obce Karvinná 12, byla v roce 1923 vládním rozhodnutím povýšena na město. Celé Těšínsko, a také území dnešního města, bylo v letech pod polskou správou. Roku 1939 bylo začleněno do Velkoněmecké říše. Po osvobození od německé nadvlády došlo roku 1948 ke sloučení dosavadních pěti samostatných správních celků (Fryštátu, Karvinné, Darkova, Ráje a Starého města) v jeden samostatný správní celek, který byl nazván Karviná. V současné době má Karviná rozlohu 58 km 2 a žije zde přibližně obyvatel. I když leží v průmyslové oblasti, zůstává také městem lázeňským a díky Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity také městem vysokoškolským. 11 HAJZLEROVÁ, I., HUBÁČKOVÁ, A., MATROSZOVÁ, V. Průvodce Karvinou. (strany nejsou uvedeny) 12 Do roku 1948 hovoříme o samostatné obci jménem Karviná. 7

8 3. HOSPODÁŘSTVÍ A ROZVOJ MĚSTA KARVINÁ Stručný popis hospodářství a rozvoje města poslouží k charakterizaci krajiny i jeho obyvatelstva. Kapitola záměrně začíná až od 14. století, kdy už je skutečně doložitelná existence historických obcí Fryštát a Karviná. Fryštát, ležící na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, byl díky výhodné poloze centrem obchodu a řemesel. Jedním z těchto řemesel bylo plátenictví, které zažívalo svůj rozvoj především ve 14. století. Ve Fryštátě si pláteníci vybrali dolní předměstí časti Bělidlo, která je tak nazývaná dodnes. Kováři se usadili okolo kostelních hradeb Sv. Marka, hrnčíři žili v severovýchodní části. K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. století. Bolkovým privilegiem z roku 1447 bylo zaručeno právo dědičné,do čtvrtého kolena, mílové, várečné, lovu na panském, zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Kazimírovo privilegium obnovilo městu roku 1473 jeho dosavadní výsady a povolilo dva čtyřdenní výroční trhy v roce. 13 O konání trhů ve Slezském knížectví se dočteme ve Slezském kalendáři 14 z roku 1900, kde se píše, že ve Fryštátě (Freistadt) se výroční trhy konaly pravidelně čtvrté úterý v únoru, dubnu, červnu, v úterý před sv. Bartolomějem a ve středu před Šimonem a Judou. Nejdůležitější pro středověké řemeslníky bylo právo mílové. To zaručovalo, že nikdo v okolí jedné míle v okruhu Fryštátu nesměl provozovat řemeslo, pokud nebyl členem cechu. Dařilo se zde hrnčířům, kovářům, kožešníkům, krejčím, pekařům, stolařům, ševcům, tkalcům i řezníkům. Zánik cechů způsobil nový živnostenský zákon vydaný v roce REBROVÁ, A. Karviná, město v kráse památek, s Ed. BORÁK, M., TYRLÍK, M. Kratochvilný kalendář historický Moravskoslezského dne na obyčejný rok 1994, s

9 Průmyslový vývoj Fryštátu a okolních obcí nejvíce ovlivnil nález černého uhlí na vrchu Čechovice ve 2. polovině 18. století. Ve Slezském kalendáři 15 z roku 1909 se píše: Co do jakosti uhlí a stáří rozdělují se zdejší uhelné sluje na dvě skupiny: 1. moravsko-ostravské sluje, kterážto skupina zahrnuje všecky sluje vyskytující se od Petřkovic v Prusku na východ až k Porembě.[ ] 2. Mladší skupina, tzv. karvínské sluje v Orlové, Dombrové a Karvíně vyvinují třaskavého plynu daleko více, čímž ovšem dobývání uhlí stává se daleko nebezpečnějším a nákladnějším. [ ] Vůbec uhlí Moravsko Ostravské je v celém Rakousko Uhersku nejlepší koksové uhlí, a koks z něho vyrobený je velmi oblíben. Ve druhé čtvrtině 19. století se počaly stavět první středoevropské železniční trati. Jednou z nejdůležitějších nových dopravních cest měla být Severní dráha Ferdinandova, stavěná z Vídně na sever podél obchodní cesty vedoucí z Podunají moravskou branou k Odře a Visle. 16 Tato trať byla důležitá zejména pro Ostravsko, kde se kamenné uhlí dolovalo již od roku 1770 a jeho těžba i spotřeba byly stále intenzivnější. Nově vzniklé průmyslové podniky i samotné dráhy uhlí nutně potřebovaly a rychlejší dopravu umožňovaly právě železniční trati. Severní dráha byla postupně prodlužována, až dosáhla spojení s hlavními železnicemi v Německu i Rusku. Dráha Košicko-bohumínská z Těšína do Bohumína byla dostavěna a předána provozu dne 1. února Na jejím nádraží byly původně jenom 4 koleje, ale po připojení této dráhy stal se Bohumín důležitým železničním uzlem pro dopravu z Vídně do Berlína, Krakova a Ruska, jakož i z Uher do Berlína. 17 Pro nákladní i osobní dopravu bylo důležité také dokončení železniční tratě mezi Petrovicemi a Karvinnou se zastávkou ve Fryštátě v roce 1898 a poté roku 1912 zavedení elektrické dráhy spojující Karvinnou přímo 15 BORÁK, M., TYRLÍK, M. (ed.) Kratochvilný kalendář historický Moravskoslezského dne na obyčejný rok 1994, s BORÁK, M., TYRLÍK, M. (ed.) Kratochvilný kalendář historický Moravskoslezského dne na obyčejný rok 1995, s Tamtéž, s

10 s Fryštátem. Tato trať byla v této době jediným veřejným dopravním prostředkem a plnila funkci příměstské dopravy. Roku 1866 byl zkušebními vrty objeven a vědecky prozkoumán léčivý pramen. Tento vzácný zdroj, jodobromovou vodu solanku, znali místní lidé již dříve a používali jej v lidovém léčitelství. Vyšlo najevo, že vzácná voda je mořského třetihorního původu a léčivě působí hlavně na nemoci cévního systému a pohybového ústrojí. Roku 1867 tedy vznikly lázně, které byly postupně zdokonalovány a renovovány. Postupem času proslavily dnes už Lázně Darkov Karvinou jako lázeňské město. Město Fryštát mělo i vlastní elektrárnu, cihelnu a také tiskárnu, jež vznikla roku 1890 a která existuje dodnes. Díky nálezu uhlí se ve zdejším regionu začalo rozvíjet koksárenství, hutnictví, železářství a další obory související s důlní činností. Třaskavý plyn, uvolňovaný důlní činností, byl příčinou důlních neštěstí, jež si od počátku až do dnešních dní vyžádaly nespočet lidských životů. Dobové dokumenty zaznamenávají jedno z prvních v roce 1894: Skutečným černým dnem karvinských horníků zůstane nešťastný pátek 14. června 1894, kdy se udála na Larisch-Moennichových dolech strašlivá exploze, jež rozsahem patří k největším tohoto druhu na celém světě. [ ] Při výplatě 16. června se ukázalo, že z celkového počtu 1087 havířů nešťastné směny zahynulo 235 mužů. Byla to jedna z největších hornických tragédií, po níž zbyla ta nejsmutnější vzpomínka hlavně 130 vdovám a 285 sirotkům pod 14 let. 18 V roce 1904 byla ve Fryštátě vystavěna Pospíšilova drátovna. O tři roky později ji odkoupil nový majitel, který nechal postavit válcovnu a martinskou pec a místo drátovny zřídil Fryštátské železárny. Součástí železáren byla také kovárna, jejíž výrobky nesly značku Jäkl. Roku 1930 byly železárny zrušeny a znovuotevřeny ve Vítkovicích. 18 BORÁK, M., TYRLÍK, M. (ed.) Kratochvilný kalendář historický Moravskoslezského dne na obyčejný rok 1995, s

11 V první polovině 20. století ve Fryštátě krátce fungovala továrna na výrobu vagonů. Po jejím zrušení sem byla přestěhována firma Jäkl. Kovový a kombinovaný nábytek zde byl v době 1. republiky vyráběn Mücke-Melderovými závody. Rokem 1948, kdy došlo ke sloučení pěti samostatných obcí v jeden celek, Karvinou, začíná další vývojové období. Nově vznikající sídliště, na Ostravsku vůbec první, bylo pojmenováno Nové město. Roku 1990 byla v Karviné založena Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity. Následuje období revitalizace města a v roce 1992 ustavení městské památkové zóny. Roku 1994 byla zahájena rekonstrukce zámku Fryštát a o tři roky později byl zámek zpřístupněn veřejnosti. V letech byla budována průmyslová zóna KANOP (Karviná Nové Pole), kterou v současné době využívá devět průmyslových společností. 11

12 4. ŠKOLSTVÍ VE MĚSTĚ KARVINÁ Představu o středověkém fryštátském a karvinnském školství si můžeme utvořit pouze z městských knih a vizitačních zpráv. Tyto zdroje však nabízejí pouze kusé informace o vydáních na opravy školních budov a zařízení v nich, o učitelských platech, či jména kantorů a jejich pomocníků. V dobových dokumentech jsou zaměstnanci školy nazýváni jinak, než jak jsme zvyklí dnes. Rektorem je myšlena osoba zodpovídající za chod školy, dnes bychom řekli ředitel. Ten je nadřazen učiteli, ne však v případech, kdy je učitel ve škole jen jeden a zastává obě zmíněné funkce. Učitel je označován jako kantor, clericus, scholaris nebo také žák. Učitel, který vypomáhal ve škole nebo v kostele, byl nazýván pomocníkem 19. Andělín Grobelný popisuje obecně stav školství v 16. a 17. století takto: Rozvoj městského školství v českých zemích souvisí se sílením hospodářského a tím i politického postavení měšťanstva. Čilost měst vytvářela předpoklady pro zakládání škol, které poskytovaly měšťanským dětem základní znalosti z čtení, psaní a z počtů, předmětů nezbytných pro další rozvoj městských řemesel, obchodu, ale také pro šíření kultury. 20 O povinné školní docházce na obecných školách se zmiňuje například Kalendář slezský z roku 1910: Rodičové neb jejich zástupci nemohou svých dítek aneb chovanců nechati bez vyučování n školách obecných předepsaného. Zákonná povinnost k návštěvě obecné školy počíná se dokonaným šestým rokem života, a to počátkem školního roku, který bezprostředně následuje po dosažení věku školou povinného, a trvá až do dokonaného čtrnáctého roku života. 21 Tato kapitola by měla osvětlit, jak bylo budováno a upevňováno školství na území historických obcí Fryštát a Karvinná. 19 Blíže viz publikace Jana Trojana Kantoři na Moravě a ve Slezsku v století. 20 GROBELNÝ, A. Karviná, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, s BORÁK, M., TYRLÍK, M. (ed.) Kratochvilný kalendář historický Moravskoslezského dne na obyčejný rok 1994, s

13 4.1. Počátky školství ve městě Fryštát Fryštát byl nositelem městského práva již od roku 1327, což vypovídá o jeho dobré hospodářské úrovni, se kterou souvisejí i počátky školství. V 15. století studovalo na univerzitě v Krakově více než deset fryštátských občanů, proto se předpokládá, že ve Fryštátě v tomto období alespoň jedna nižší škola existovala. První zmínka o vlastním fryštátském školství je z roku Rejstřík příjmů vypovídá o vyplacených částkách za opravy městských zařízení a také školy. Do té doby neexistuje záznam o jméně žádného z kantorů. Jakým jazykem se ve škole vyučovalo, není doloženo. Andělín Grobelný ve své stati píše: Vzhledem k tomu, že městské knihy byly od roku 1540 v zásadě vedeny česky (jen v málo případech se používalo němčiny), můžeme usuzovat, že i škola byla česká. 22 Kníže Václav Adam vydal roku 1578 kostelní řád věnující se jazykovým poměrům. V něm bylo nařízeno mluvit česky jak při bohoslužbách, tak i ve škole. Dále řád uváděl, že inspekci místní školy má provádět pouze kněz a vynikající žáci mají být finančně odměňováni. Prvním učitelem, o kterém existují konkrétní údaje v dobových městských rejstřících, byl Pavel Lang. Ten v roce 1597 zakoupil dům se zahradou a byl oprávněn šenkovat víno. Jako školní mistr je v městském rejstříku veden do roku V letech kladla splátky vdova Langova, od roku 1624 až do vyplacení dluhu Zuzana Langovna, patrně dcera. 23 V městských rejstřících jsou kromě výplat pro rektora Pavla Langa uvedeny záznamy o výplatách dalších dvou kantorů. Jeden z nich byl zřejmě Čech, druhý Němec. Do roku 1652 je v rejstříku neustále zmiňována česká škola, která se pravděpodobně udržela až do roku Z matriky se dovídáme jména dalších fryštátských učitelů, jimiž byli Gregorius Schulmeister a Jan Berger. Na přelomu 16. a 17. století se na Těšínsku rozšířil protestantismus. Studenti začali ve větší míře studovat na evropských univerzitách. Existuje 22 GROBELNÝ, A. Karvinské školy v 16. a 17. století, s Tamtéž, s

14 záznam podle něhož studovali v roce 1617 Karel Jindřich Cikán spolu se svým bratrem Václavem Bedřichem Cikánem na altdorfské univerzitě v Německu. Je to doklad toho, že se synové majitele fryštátského panství nevzdělávali ve Fryštátě, protože zde v té době ještě nebyla žádná škola tohoto typu. 11. února 1619 se oba bratři zapsali na univerzitu v holandském Leydenu. Po třech letech je zapsán i nejmladší z bratrů, Jan Jiří. Po vítězství protireformace (v polovině 17. století) se studenti začínají ucházet o studium spíše na jezuitské univerzitě v Olomouci. V její matrice je k roku 1633 zapsán Henricus Arnoldus Poll Freistadiensis Silesius, student logiky, a k roku 1636 Joannes Georgius Pficholz Freistadiensis Silesius studující syntax. Poté zde již žádný fryštátský občan nestudoval. O stavu školství a platech kantorů v těšínském kraji v této době vypovídá vizitační zpráva zpracovaná Bartolomějem Reinholdem, arcijáhnem opolským, roku V té se uvádí, že rektor má od obce plat 20 tolarů, zvoník 6 tolarů, varhaník 20 tolarů a ze zámku dostává 4 tolary. 24 Ve druhé polovině 17. století obecně zájem Fryštátu o českou městskou školu v důsledku rekatolizace poněkud poklesl. V centru zájmu byly hlavně latinské školy. Městské školy klesly na úroveň venkovských, kde rektoři neoplývali velkými znalosti a byli spíše pomocníky kněžích, v jejichž farnosti se nacházeli. 25 Tato změna postoje souvisela i se zhoršením hospodářského a politického postavení města. Budova fryštátské městské školy stála na hřbitově spolu se čtyřmi dřevěnými domky určenými kostelním zaměstnancům. Byla zděná, pokrytá taškami, a spadala pod správu obce. Skýtala bydliště rektorovi a varhaníkovi. Rodáci z Bohumína, kantor Pavel Eyssner, sloužící dvě léta, a varhaník Krištof Rosaci, oba ženatí, kromě své vlastní profese zastávali funkci zvoníka placenou obcí. O konkrétní podobě jejich platů se dovídáme z knihy Dějiny školství na Těšínsku následující: 24 ADAMUS, A. Dějiny školství na Těšínsku I. část, s Tamtéž, s

15 Rektor měl roční mzdu 24 zlatých, varhaník 18 zlatých. Svatby a pohřby jim vynášely čtvrtinu z toho, co vydělá farář, pohřební zvonění tři stříbrné, písnička dva groše, za připomínky ročně získali jeden zlatý. Žáci, kteří slabikují jim platili dva stříbrné, čtoucí tři stříbrné a pokročilí pět stříbrných. Také dostávali obvyklou ofěru. Chléb a jeden groš dávají osadníci ze tří vesnic rektorovi, ze dvou vesnic varhaníkovi. 26 Původní školní budova ve Fryštátě vzala za své při požáru v roce Nově byla škola zřízena opět nedaleko kostela místo městského špitálu, který se tam do té doby nacházel. V roce bylo žáky fryštátské školy 106 chlapců a 87 dívek, celkem tedy 193 dětí. V té době měla škola pouze tři třídy. O čtvrtý a pátý postupový ročník byla rozšířena v roce V roce 1878 čítala škola už 397 žáků a jejich počet se stále zvyšoval, proto bylo třeba zahájit výstavbu nové školní budovy. Stalo se tak roku Roku 1912 vznikl ve Fryštátě Komitet szkolny, jehož cílem bylo založení polské školy. Tomu se podařilo roku 1917 zakoupil budovu, kde byly roku 1918 zřízeny dvě třídy školy ludowej-obecné. 28 Další vzdělávací zařízení ve Fryštátě zahájilo svou činnost ve školním roce 1937/1938, byla to Československá spolková reálka Slezské Matice osvěty lidové. V prvním roce svého provozu měla jen jednu třídu se 42 žáky Počátky školství v obci Karvinná Farní školy, existující na území obce Karvinná, byly na přelomu 13. a 14. století základním zprostředkovatelem kultury a vzdělání. Škola byla součástí fary a učitel byl oběma částem tohoto celku služebně vázán. 29 Mnohdy se stávalo, že učitel byl současně v roli hudebníka, kostelníka, zvoníka, ministranta, či dokonce sám vedl bohoslužebný obřad. 26 ADAMUS, A. Dějiny školství na Těšínsku I. Část, s Následující informace viz HAJZLEROVÁ, I., HUBÁČKOVÁ, A., MATROSZOVÁ, V. Průvodce Karvinou. 28 Tamtéž. 29 TROJAN, J. Kantoři na Moravě a ve Slezsku v století, s

16 Roku 1660 vyučoval na zámku v Karvinné 30 Matyáš Kamenský. Kromě toho, že byl vychovatelem dětí hraběte Jana Bedřicha Laryše, docházelo za ním mnoho jiných dětí ze vsi. Ve vizitační zprávě z roku 1679 se objevuje první zmínka o školství v Karvinné, ne však o škole samotné. Píše se zde pouze o zahradě, pozemku poblíž fary, určené pro ni. Inspektor, jenž vizitační zprávu zpracoval, projevil u karvinnského kněze přání, aby u zdejšího patrona, hraběte Laryše, usiloval o její opětovné vybudování. Z toho vyplývá, že škola zde již existovala, není ale zaznamenáno, kdy vznikla. Dále se ve vizitačním protokolu dočteme o docházce karvinnských školou povinných dětí. Byla prý tak špatná, že se někdy nemohlo ani vyučovat. Za nezájmem o školní docházku stál pravděpodobně laxní přístup rodičů k výchově vlastních dětí. Bylo to zřejmě způsobeno těžkým sociálním postavením, nevolnictvím a povinností pracovat na pozemcích pánů. Z Adamusovy knihy Dějiny školství na Těšínsku se dovídáme, že karvinský učitel Matyáš Laurentz uměl pouze číst a zpívat bez not, psát nikoli. Přesto mohl být ve školním roce 1687/1688 rektorem a pomocníkem zdejšího faráře, nevyučoval však na půdě školy. Ta zřejmě stále ještě neexistovala, i když pro ni už stavební místo vyhrazeno bylo. Na konci 17. století už budova školy stála. Nacházela se mezi starým kostelem a ostravsko-karvinskou dráhou, směrem k jámě Gabriele. Byla dřevěná, přízemní, měla pouze jednu třídu. Vyučovacím jazykem byla čeština, místními lidmi nazývána moravštinou. Postupem času žactva přibývalo a za dob vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. (druhá polovina 18. století) vyvstala potřeba založit školu novou. Tato první zděná karvinská škola stála poblíž staré školní budovy pod kostelem přímo u cesty, taktéž směrem k jámě Gabriele. Budova nesla číslo popisné 21, měla dvě třídy a vyučovalo se místním moravským jazykem, tedy česky. 30 Je doloženo, že součástí obce Karvinná byl roku 1660 i zámek. 16

17 Zlom ve vývoji karvinského školství nastal roku 1848 zrušením roboty a zlepšením sociálních poměrů, což bylo pro rozvoj školství v obci Karvinná rozhodující. Fridolín Šlachta ve své stati Z dějin Karviné toto tvrzení dokládá následovně: Školské poměry v Karviné doznaly taktéž velmi podstatných změn v druhé polovici 19. století. Význam a poslání karvinských škol z této a nynější doby nedá se ani dobře srovnati s dobou starší. Změnu tu možno datovati od zrušení roboty v roce Zlepšené sociální postavení lidu mělo tu rozhodující vliv na rozvoj karvinského školství. 31 Rodiče začali mít větší zájem o vzdělání a výchovu svých dětí a usilovali u zdejšího patrona, hraběte Jindřicha Larische-Mönnicha, o vybudování nové školy odpovídající vzrůstajícím nárokům. Roku 1852 již zmíněný majitel dolů (Larisch-Mönnich) nechal na vlastní náklady budovu postavit. Vznikla tak česká škola, která se nacházela naproti starému kostelu. V jejím průčelí stála (a dodnes stojí) pamětní kovová deska, na níž bylo vyryto: Čest a wděk panu hraběti Henrykovi Laryssovi zdárné a cnostlivé děti. 32 Do roku 1876 se zde vyučovalo česky. V roce 1876 byl český vyučovací jazyk vystřídán polským. O několik let později se začalo vyučovat i německy a v říjnu roku 1902 se škola stala německou. Kamenouhelné doly šlechtického rodu Larisch-Mönnichů byly zdrojem finančních prostředků, díky nimž mohl hrabě Larisch-Mönichh od roku 1871 podporovat polskou smíšenou obecnou školu (měla tři třídy). Její budova ležela poblíž jámy Jindřich. V roce 1894 vznikla, rovněž poblíž jámy Jindřich a za finanční podpory hraběte, polská klášterní škola. Výuka a výchova dívek na této čtyřtřídní škole byla vedena učitelkami z kongregace de Notre Dame. Založením klášterní školy byla polská smíšená obecná škola přeměněna na chlapeckou. 31 BORÁK, M., TYRLÍK, M. (ed.) Kratochvilný kalendář historický Moravskoslezského dne na obyčejný rok 1995, s Tamtéž, s

18 V obci byl v roce 1899 založen útulek 33 určený dětem horníků, dnes bychom řekli mateřská škola. Dětem se zde věnovala péče, zatímco byli rodiče v zaměstnání. Sponzorem a plátcem veškerých výdajů organizace byl předchůdce Báňské a hutní společnosti. Útulek měl sídlo v domě s číslem 669. Do každého z jeho dvou oddělení, českého a polského, docházelo v průměru 70 dětí, o které se staraly řádové sestry, čtyři učitelky a tři opatrovnice. Hospodářský vzestup a příliv obyvatel německé národnosti téměř způsobil zánik původní české školy. V roce 1908 na její tradici navázala nově vzniklá česká soukromá škola, která tlaku germanizace odolala a o jejíž založení se zasloužila Ústřední matice školská spolu s Českým čtenářsko vzdělávacím spolkem. Na základě rozhodnutí slezské zemské školní rady byla v roce 1920 zahájena výuka na české obecné škole na Hohenegru a v následujícím školním roce také na škole měšťanské. Nacházela se v budově německé školy, současně s polskou. Z důvodu rychle se vyvíjejícího průmyslu byla v obci Karvinná v roce 1921 založena střední škola, v níž se nacházelo nižší i vyšší strojnické oddělení. Zakladatelem a sponzorem byla Slezská Matice osvěty lidové. Karvinná, jako obec mající tento státní trojjazyčný vzdělávací ústav na dobré úrovni, se stala centrem odborného středoškolského vzdělávání. Přesnější údaje o prvním školním roce jsou zaznamenány v Kronice města Karvinné Fridolína Šlachty. Podle ní bylo do I. ročníku nižšího studia přijato 45 uchazečů z 59 přihlášených, do I. ročníku vyššího studia nastoupilo 53 studentů z 60 přihlášených. Dočasně byly obě třídy umístěny v klášterní škole poblíž jámy Jindřich. Dne 9. ledna 1922 byly přestěhovány do nové budovy české měšťanské školy. Dílny pro praktickou výuku byly zapůjčeny dvěmi místními důlními těžařstvy. Roku 1923 obec vystavěla novou, vlastní školní budovu. Škola vlastnila také profesorskou a žákovskou knihovnu, 33 Podobný ústav, všeobecně nazývaný azyl, fungoval již od roku 1887 díky dotacím ředitelství Larisch-Mönnichových kamenouhelných závodů. Dohled nad dětmi měly čtyři řádové sestry kongregace de Notre Dame. Služby útulku ročně využívalo sedmdesát až sto dětí. 18

19 z nichž první čítala na 1771 titulů, které byly většinou odborné, a druhá obsahovala 1095 naučných a zábavných knih. V roce 1924 byla škola převzata do státní správy. V části obce Karvinná zvané Na Sovinci byla od roku 1922 v činnosti státní menšinová škola, jíž byla o čtyři roky později přidělena nová budova. Česká mateřská škola fungovala taktéž díky Larisch-Mönnichovým dolům. Byla zřízena v roce 1923 v objektu upraveného závodního domu na Jindřichu. Dětem byla zdarma poskytována strava a ošacení. K lidové výchově v obci přispívalo celkem 13 matičních odborů. 6 z nich patřilo Slezské Matici osvěty lidové, dalších 6 náleželo Macierzy szkolnej Ksiestwa Cieszyńskiego, poslední z nich byl odbor Deutscher Kulturverband. Ve 30. letech 20. století bylo již dobře postaráno o všestranný rozvoj školou povinných dětí a mládeže v historickém Fryštátě i Karvinné. Vývoj školství pokračoval i po vzniku současné Karviné. Některé školy postupem času zanikly, jiné byly nově založeny. Dnes je v Karviné 13 škol základních, přičemž na jedné z nich se vyučuje polským jazykem, a 7 středních. Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity zastupuje vysoké školství. Základní umělecká škola Bedřicha Smetany, které bude v této práci věnována šestá kapitola, zprostředkovává nejen karvinské veřejnosti umělecké vzdělání. 19

20 5. KULTURNÍ ŽIVOT VE MĚSTĚ KARVINÁ V této kapitole se pokusím objasnit, jaké kulturní vyžití měli občané Fryštátu a Karvinné a jaké kulturní vyžití mají obyvatelé dnešního města Karviná. Historický stav je důležitý, protože z něj vychází současný stav. Budu se zabývat jen těmi institucemi, které jsou důležité pro téma bakalářské práce Společenské vyžití ve Fryštát Sdružení v různých spolcích nabízelo občanům Fryštátu příjemné odreagování od náročné práce. Dá se říci, že žili poměrně bohatým společenským životem. Jednou z možností, napomáhající kulturnímu a sportovnímu vyžití, byla Dělnická tělovýchovná jednota ve Fryštátě. Spolek organizoval vlastní cvičební akademie a roku 1927 se účastnil dělnické olympiády v Praze. Jeho součástí byl i Dětský divadelní kroužek. Společným výborem všech tělovýchovných a kulturních organizací byly ve Fryštátě v létě 1937 uskutečněny Lidové hry Těšínska. Mezi další zájmové spolky, které ovlivňovaly zdejší společenské dění, náležely Německý pěvecký spolek, Katolické sdružení horníků a dělníků, Podpůrný spolek vysloužilých vojínů a jiné. Centrem kulturního dění ve Fryštátě byl Dělnický dům, kde se odehrávala spousta společenských akcí, např. akademie, plesy. Dodnes existuje náčrt k vybudování Dělnického domu ze dne 25. června října téhož roku získal statut družstva a byl zapsán do rejstříku společenstev. Jeho otevření je zdokumentováno na dobových fotografiích. Polský katolický dům ve Fryštátě, obdržel statut 25. února Tento dům sloužil ke stejným účelům jako Dělnický dům. 34 HAJZLEROVÁ, I., HUBÁČKOVÁ, A., MATROSZOVÁ, V. Průvodce Karvinou. 20

21 Městská kapela V kronice Pamětihodnosti města Fryštátu psané Juliem Bayerem se lze dočíst, že ve Fryštátě fungovala městská kapela. Původně ji vedl jistý Strobl (křestní jméno není uvedeno), jehož oborem byla hra na bombardon. Ve vedení kapely se vystřídalo několik dirigentů. V roce 1870 převzal taktovku učitel Evžen Schaub, za jehož činnosti úroveň městské kapely velmi stoupla. Bylo to především díky tomu, že vybíral členy pouze z řad výborných hudebníků. Kapela byla dotována farním úřadem a městskou obcí. Z těchto finančních prostředků se mimo jiné podařilo zajistit jednotné uniformy pro její členy. Městská kapela může být považována za dobrého kulturního šiřitele, neboť u mnohých posluchačů probudila zájem o hudbu Pěvecký spolek V roce 1864 byl ve Fryštátě založen pěvecký spolek. Jeho členové svěřili vedení místnímu učiteli hudby Josefu Feiglovi, který vyučoval zpěvu, hře na klavír a housle. Kromě toho byl dirigentem na kůru a varhaníkem. 35 Díky němu mohl spolek zkoušet v jedné ze školních učeben. Bayerova kronika se zmiňuje také o učiteli Witrzensovi, jež vedl praktický zpěv. Činnost spolku však nebyla úspěšná a následoval jeho rozpad. Roku 1876 byl spolek obnoven. Poté, co byly schváleny nové stanovy a zdařilo se první veřejné vystoupení, začala se jeho činnost rozvíjet. Bylo to také díky obětavé práci předsedy spolku, učitele Evžena Schauba. Spolek účinkoval na hudebních slavnostech a dobročinných koncertech. Dne 31. října 1877 byli jeho členové pozváni na fryštátský zámek, kde byli představeni c. k. okresním hejtmanem Gustavem Klingnerem korunnímu princi, arcivévodovi Rudolfovi, na jeho vlastní žádost. 35 BAYER, J. Pamětihodnosti města Fryštátu, s

22 Přeložení Jana Kurze do Těšína bylo pro spolek nepříjemnou záležitostí, neboť byl oporou pro první tenor. Touto informací údaje o spolku v kronice končí. Není tedy zřejmé jak dlouho ještě fungoval Společenské vyžití v Karvinné V Karvinné dosáhl městský společenský život velkého rozkvětu v době po první světové válce. Tento rozkvět však v letech značně poklesl. V Pamětní knize obce Karvinné se píše: 28. ledna 1933 pořádaly Dělnická akademie a pěvecko hudební spolek Smetana v místním Závodním hotelu přátelský večírek na oslavu padesátin pana Antonína Krůty, řídícího učitele a předsedy politické organizace čsl. sociálních demokratů a zmíněného spolku Smetana. 36 O množství pořádaných kulturních akcí vypovídá několik číselných údajů: Během roku 1933 proběhlo v Karvinné 23 samostatných přednášek, 56 divadelních představení, 21 loutkových představení, 15 dětských radovánek a školních výletů, 87 slavnostních večírků (oslavy, akademie, besídky ), 5 veřejných spolkových cvičení, 5 zahradních koncertů, 2 slavnostní sjezdy, 1 dožínky a 1 sportovní slavnost. Tanečních zábav, které byly někdy spojeny s divadlem nebo koncertem, bylo v témže roce 159, plesů 36, maškarních plesů 9 a 1 šibřinky 37. Z těchto údajů, které jsem zaznamenány v Pamětní knize obce Karvinné, tedy vyplývá, že zde ročně proběhlo přes 400 kulturních a vzdělávacích akcí, na nichž se podíleli občané všech tří národností Kino Central Kulturní život v Karvinné na počátku 20. století příznivě ovlivňovala i existence místního kina. Licenci k jeho provozování vlastnila tělocvičná jednota Sokol. 36 ŠLACHTA, F. Pamětní kniha obce Karvinné, Maškarní zábava jednoty Sokol. 22

23 Kino Central bylo vlastníkem licence postaveno v letech Náklady dosáhly téměř částky půl milionu korun. První promítání se uskutečnilo 2. února Byly hrány němé filmy s hudbou skladatele Barona 38. Kino promítalo během roku dvakrát týdně, v letním období jedenkrát. Od 20. března 1931 začaly být promítány zvukové filmy. Prostorná a na tehdejší dobu moderní budova kina s prostorným vestibulem, opatřená ústředním topením, byla kromě promítací kabiny dřevěná, a to kvůli poddolování. 33 metrů dlouhý a 14 metrů široký přízemní sál mohl pojmout až 600 návštěvníků. Hlavní promítací stěna měřila 6 x 4,5 metru a další dvě menší stěny měly rozpětí 4 x 4 metry. Promítací stroje byly schopny reprodukovat řeč i hudbu v dobré kvalitě. Ročně se v kině odehrálo na 300 představení. Mimo to objekt kina sloužil také k jiným účelům. Konala se zde například občanská schůze českých rodičů, jejíž tématem byla potřeba karvinských českých škol, dále bylo kino využíváno k pořádání akademií, přednášek, koncertů, oslav, besídek i pietních vzpomínek. 14. prosince 1945 zde byl uskutečněn koncert, který byl naprosto vyprodán. Toho dne vystupoval bývalý žák hudební školy, houslový virtuos Bruno Bělík. 39 V archivu města Karviná jsou dochovány promítací plány kina do roku Je možné, že kino zaniklo v době okupace v následujícím roce Společenské vyžití v dnešní Karviné Součástí kulturního vyžití obyvatel dnešní Karviné jsou, stejně jako v minulosti, městská kina. Nejhojněji ze všech je využíváno kino Centrum, i když jeho návštěvnost není už dnes příliš vysoká. Promítá se zde v průběhu celého roku. Další kino nese název Ex a je součástí Městského domu kultury. Letní kino bývá v provozu od června do konce srpna. Nachází se v bývalém 38 V Pamětní knize obce Karvinné není o skladateli nic bližšího uvedeno. Je možné, že se jedná o těšínského rodáka Emila Barona. 39 VRTAL, L., PÝCHA, J., KÜHNEL, J. Kronika Městského hudebního ústavu Bedřicha Smetany. 23

24 Parku kultury a oddechu, dnešním parku Boženy Němcové. Donedávna vlastnila Karviná také kino Reflex, to však muselo pro malou návštěvnost svou činnost ukončit. Další historickou památkou a současně kulturním dějištěm je gotický farní kostel Povýšení svatého Kříže, dříve kostel Nanebevzetí Panny Marie. První zmínky o jeho existenci pocházejí z roku Renovován byl v letech a roku 1611 rozšířen o renesanční kapli. V tomto kostele pořádá, se souhlasem místního faráře, svá vystoupení karvinská základní umělecká škola. Již tradiční jsou adventní koncerty, jejichž hlavními účinkujícími jsou členové Sborového studia Permoník. Každoročně je v kostele pořádán také varhanní festival Karvinské varhany, na kterém vystupují profesionální umělci, např. varhaník Jaroslav Tůma. Při faře působí místní komorní sbor, schola a scholička. Za kulturou se obyvatelé Karviné mohou vydat také do Zámku Fryštát, Městského domu kultury nebo na Základní uměleckou školu. Každoročně konanou kulturní a společenskou akcí jsou tzv. Dny Karviné, v rámci nichž probíhá mezinárodní hudební festival Ostrovy hudby Zámek Fryštát Zámek Fryštát se jako poslední ze tří karvinských zámků (Fryštát, Ráj, Solca) dochoval dodnes. Osud zámků byl zpečetěn po druhé světové válce. Zkonfiskované objekty se totiž nacházely na území s velkými zásobami uhlí. Zatímco zámek Solca musel počátkem padesátých let 20. století v této poddolované části města ustoupit pokračující těžbě uhlí, zámek Ráj ležící na nepoddolovaném území zanikl v osmdesátých letech 20. století následkem nedostatečné památkové ochrany tehdejšího vlastníka, ale i kompetentních orgánů. Došlo tak tedy k úplnému zničení obou zámků, které v kulturně historickém významu města i regionu představovaly mimořádné hodnoty REBROVÁ, A. Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí, s

25 V knize Alexandry Rebrové Zámek Fryštát se lze dočíst, že dějiny hovoří o existenci zámku Fryštát již na počátku 14. století a i když jeho vznik není písemně doložen, dá se s určitostí předpokládat, že na místě, kde stojí nynější zámek, byla gotická tvrz. Renovace současného zámku proběhla v polovině 90. let 20. století. Následovalo zpřístupnění veřejnosti. K nejvýznamnějším vlastníkům zámku patřila dynastie Piastovců, těšínští vévodové Boleslav II. a jeho syn Kazimír II, zemský hejtman Václav Cikán ze Slupka, hrabě Melchior Ferdinand z Gašína a rod Larisch-Mönnichů. Zámek Fryštát je nejen karvinským kulturním bohatstvím, ale i centrem kulturního dění. V galerii Chagall, která je v zámku umístěna, jsou pořádány expozice výtvarných a sochařských uměleckých děl. Kromě toho je zámek Fryštát místem, jež pravidelně využívá Základní umělecká škola Bedřicha Smetany ke konání svých koncertů. K tomuto účelu slouží zámecký obřadní sál, zařízen původně v barokním, nyní v klasicistním stylu. Jeho velkým pozitivem je výborná akustika. Pro svůj noblesní vzhled je také využíván ke svatebním obřadům Městský dům kultury Zprostředkovatelem kultury v dnešní Karviné je Městský dům kultury, jehož předchůdcem byl Dům kultury, který však neznamenal jedinou možnost společenského vyžití. Do dubna 1964 bylo kulturní vyžití místních občanů záležitostí Parku kultury a oddechu. S jeho budováním se začalo na počátku 70. let na území parku Boženy Němcové, který je v Karviné dodnes. K původnímu amfiteátru byl přistavěn čajový pavilonek, nedaleko něj byla založena malá zoologická zahrada a zřízeno dětské hřiště. K největším úpravám patřilo vybudování jezera ze starého řečiště řeky Olše a postavení stánku s občerstvením a malou loděnicí. Ta již v současné době není v provozu. Vybudování Parku kultury 25

26 a oddechu bylo pro občany Karviné velkým přínosem, protože do té doby se zde stavěly hlavně průmyslové a obytné stavby. Ostatní severomoravská okresní města v té době již podobná kulturní centra vlastnila. Park byl místem, kam mohli dospělí i děti docházet za kulturními akcemi. Projekt Domu kultury byl zpracován v pražském ateliéru ostravského Stavoprojektu. Velké trojdílné barevné okno v jeho průčelí bylo vytvořeno skláři z Nového Boru. Znázorňuje karvinské geologické bohatství. Další umělecké dílo, velká dřevěná plastika, je prací akademického sochaře Jindřicha Wielguse 41. Slavnostní otevření Domu kultury proběhlo v dubnu roku Zahajovacím představením byla opera Prodaná nevěsta, v níž účinkovali herci Státního divadla Ostrava (dnes Národní divadlo moravskoslezské), hostující operní pěvec Národního divadla, Eduard Haken. Nové prostory Domu kultury umožnily především hostování profesionálních divadelních scén, pořádání hudebních pořadů a koncertů, rozvoj kurzů a zájmové činnosti. Výstavní činnost v nově upraveném suterénu (dnešní Mánesova síň) byla zahájena v roce V roce 1973 došlo ke sloučení Domu kultury s Městskou správou kin a do provozní správy přešlo i 10 kulturních středisek ve městě. Vznikla tak statutární organizace pod nynějším názvem Městský dům kultury Karviná. Ten je příspěvkovou organizací zřízenou statutárním městem Karviná za účelem zajišťování kulturní činnosti a udržování kulturních tradic na území města. Je pořadatelem, organizátorem a koordinátorem celoměstských kulturních akcí, divadelních představení, koncertů, přednášek, výstav a kurzů. Zřizuje zájmové soubory v oblasti divadelní a hudební. Podporuje činnost Fotoklubu Karviná, klubu manekýn Royal, taneční školy a tanečního souboru Nicola s Dance Unico KIRDANOV, M. Výstavba města Karviné v období , s

27 Mezinárodní hudební festival Ostrovy hudby V polovině osmdesátých let 20. století přišla Eva Šeinerová, která byla v letech a ředitelkou karvinské základní umělecké školy, spolu se svým manželem a přáteli z německého města Görlitz, rakouského Grazu a řecké Thessaloniké s myšlenkou pořádat mezinárodní festival dětského a mládežnického sborového zpěvu a instrumentální hudby. První ročník se podařilo zorganizovat v Karviné v roce 1992 a festival získal název,,ostrovy hudby 43. Smyslem a posláním festivalu je upevňovat spolupráci středisek sborového zpěvu a instrumentálních souborů z různých částí České republiky i celé Evropy, které se této činnosti trvale věnují, mají zájem o její rozkvět a chtějí v této zájmové oblasti práce s dětmi a mládeží na mezinárodní úrovni spolupracovat. V rámci Ostrovů hudby probíhají festivaly, výměnné koncerty, seznamování se s hudbou různých národů, realizace nahrávek (prozatím byla pořízena 2 CD, a to v roce 1994 a v roce 2004) a vzájemné předávání informací o hudebním životě. Hlavním cílem je praktická pomoc sborům a souborům všech typů a příslušných věkových kategorií, a to od začínajících kolektivů až po ty nejvyspělejší. Jak už bylo výše poznamenáno, první ročník se konal v Karviné v roce 1992 za účasti zakládajících ostrovních měst. Festival zahájil PhDr. Roman Nogol, tajemník Městského úřadu, který je sám aktivním sborovým zpěvákem. Díky spolupráci s Českým rozhlasem Ostrava se podařilo natočit záznamy z koncertů a po dvou letech je vydat na CD. Druhý ročník, který se uskutečnil v metropoli Štýrska Grazu, byl významný z toho důvodu, že se zde stal součástí velkého evropského festivalu kultury a umění,,europagraz 93. Hlavní koncert se konal v místním 43 Bližší informace o festivalu a jeho jednotlivých ročnících naleznete na webových stránkách Sborového studia Permoník. 27

28 Minoritním sále, architektonické chloubě Grazu. Závěrečné setkání všech účastníků proběhlo na blízkém zámku za doprovodu štýrské hudby a tanců. Třetí ročník hostila goticko-barokně-renesanční Třebíč, kde v té době probíhaly oslavy 20. výročí založení zdejšího sboru SLUNKO. Čtvrtý ročník se konal ve starobylém, barokně-gotickém městě na řece Nise, v Görlitz. Zde se koncerty všech souborů a sólistů uskutečnily ve stejnou dobu na různých místech města. Záměrem organizátorů bylo, aby se na závěr všichni účastníci sešli v monumentálním pozdněgotickém kostele sv. Petra. Prozatím uskutečněné ročníky festivalu vzbudily velký zájem o spolupráci a členství v organizaci Ostrovů. Na pátém ročníku, který byl opět pořádán v Karviné, přibyli k zakládajícím členům také noví zájemci z Popradu (Slovensko), Kielců (Polsko) a historických měst Opavy a Třebíče (Česko). V této době již s karvinskými,,ostrovy hudby trvale spolupracovali, i když zatím jen na dálku, centra v Austrálii, Japonsku a USA. Tato v roce 1992 započatá tradice se rok co rok úspěšně opakuje. Jelikož je festival od roku 1996 pořádán výhradně v Karviné, staly se součástí programu festivalu kromě koncertů a seminářů či přátelských setkání uměleckých vedoucích zúčastněných sborů a instrumentálních uskupení také prohlídky hostitelského města. Festival Ostrovy hudby se tak podílí na kulturním dění ve městě a současně propaguje jeho kulturní dědictví. Současné město Karviná nabízí svým občanům poměrně dobré podmínky ke kulturnímu životu. Stejně tomu bylo i v minulosti, ať už se jednalo o výstavbu kulturních center, kin, společenských domů, nebo aktivní či pasivní angažovanost v různých spolcích a organizacích. 28

29 6. UMĚLECKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE MĚSTĚ KARVINÁ Bedřich Smetana v městě Karviná nikdy nebyl, ani s tímto městem nebyl ničím svázán. Jeho vokální tvorba a životní postoj se však staly inspirací pro Pěvecko-hudební spolek Smetana, který zde 21. září 1924 založil hudební školu určenou vzdělávání dětí a mládeže. Prvním ředitelem hudební školy se stal významný pedagog, hudebník a organizátor Edvard Rund. Po něm se ve vedení školy vystřídali Oldřich Bláha, Ladislav Vrtal, Josef Pýcha, Jindřich Kühnel, Eva Šeinerová a dnes školu řídí Anna Schwarzová. Současná Základní umělecká škola Bedřicha Smetany má na tisíc žáků, kteří studují ve čtyřech oborech (hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém). Součástí základní umělecké školy je i Sborové studio Permoník, jehož členové, stejně jako žáci školy, mají možnost propagovat české umění u nás i v zahraničí. Většina historie školy je zachycena v kronice, z níž jsou čerpány informace použité v této kapitole. Kronika je uložena v archivu školy a veřejnosti není volně přístupná na rozdíl od webových stránek, k nimž má už v dnešní době přístup téměř každý Hudební škola Pěvecko-hudebního spolku Smetana Hudební škola Pěvecko-hudebního spolku Smetana byla založena v roce 1924, jak vyplývá ze zápisu v knize schůzí tohoto spolku. Ustavující schůze se konala dne 21. září 1924.,,Škola i spolek byly středem kulturního dění v Karvinné. Ve svorné spolupráci uspořádali řadu koncertů, akademií, rozhlasových vysílání a nesčetná další vystoupení. Na škole byli vyučováni žáci pocházející většinou z prostředí dělnicko-hornického, středních vrstev inteligence a živnostenstva. 29

30 Děti nezaměstnaných, nebo omezeně pracujících dělníků byly vzdělávány úplně zdarma, nebo jen za minimální poplatek. 44 Dirigentem spolku a také ředitelem školy byl profesor učitelského ústavu ve Slezské Ostravě Edvard Rund. Ve 20. letech minulého století vedl Sokolské pěvecké sdružení Ostrava ( ) a Pěvecký spolek Smetana v Karviné ( ). Brzy po příchodu do Ostravy od školního roku 1908/09 se stal i ředitelem Hudební školy Pěveckého spolku Záboj. Tuto funkci (spolu s místem profesora slezskoostravského učitelského ústavu) zastával až do své předčasné smrti. 45 Dlouholetým předsedou Kuratoria hudební školy a zakládajícím členem spolku byl řídící učitel, vládní komisař a pozdější starosta města Karviné Antonín Krůta, kterému škola vděčí za překonání nejhorší krize. Jeho nejdůležitějšími spolupracovníky byli kromě jiných Štěpán Tesař, ředitel a pokladník Kuratoria, a Karel Zakopal, učitel a dlouholetý jednatel spolku. V letech vyučovali na škole tito učitelé: Oldřich Bláha hra na housle (ředitel školy od 5. června 1931 do 30. září 1938, nastoupil po zesnulém Edvardu Rundovi), Josef Šimon hra na housle, Romuald Kuzník hra na housle, František Cimer hra na klavír, Bedřiška Ritzová hra na klavír, Květa Holubová hra na klavír, Ladislav Vrtal hra na housle a sborový zpěv. Rozvoj školy byl v roce 1938 násilně přetrhnut, když bylo Těšínsko obsazeno polskými vojsky. Archiv školy byl zničen, ředitel i ostatní učitelé odešli za prací na Moravu. Němci obsadili Těšínsko po necelém roce. V dosavadním sídle hudební školy, tj. v místnostech bývalé Masarykovy měšťanské školy, byla otevřena německá hudební škola. Žáci, prahnoucí po hudebním vzdělání, byli okolnostmi donuceni docházet na školu německou. Po skončení války se na karvinnských školách opět začalo vyučovat česky. 30. června 1945 byla svolána schůze Kuratoria v čele s předsedou Antonínem 44 VRTAL, L., PÝCHA, J., KÜHNEL, J. Kronika Městského hudebního ústavu Bedřicha Smetany. (strany nejsou uvedeny) 45 Viz Český hudební slovník osob a institucí online. 30

31 Krůtou. Zde bylo usneseno obnovení činnosti Pěvecko-hudebního spolku Smetana i hudební školy. Bývalý ředitel školy Oldřich Bláha byl písemně vyzván, aby se i s rodinou vrátil do Karvinné a opět nastoupil do funkce, kterou již před válkou zastával. Bláha, žijící po dobu okupace v Kuřimi u Brna, odpověděl, že nebude moci do této funkce nastoupit jednak ze zdravotních důvodů a také proto, že nedostal v Karvinné vyhovující byt. Na místo ředitele byl tedy vybrán bývalý učitel školy Ladislav Vrtal, jenž po dobu okupace vyučoval hru na housle na Rundově hudební škole ve Slezské Ostravě. Vyučovat se začalo dne 16. září 1945 opět v prostorách Masarykovy měšťanské školy. Předběžně bylo zapsáno 40 žáků. Členy učitelského sboru byli ředitel Ladislav Vrtal (hra na housle), Edeltruda Vrbatová (hra na klavír), A. Smetanová (hra na klavír). S přibývajícím počtem žáků byli na výpomoc přijímáni i další učitelé: Vítězslav Tomečka (hra na housle), Ladislav Čížek (hra na housle a na dechové nástroje), Bohumil Drastich (hra na housle), Václav Kubický (hra na housle), Emil Baroš (hra na housle), Věra Horáková (hra na klavír). Počet žáků vzrostl na 111, z toho 48 dětí hrálo na housle, 60 na klavír a 3 se učili sólovému zpěvu. Díky zařazení do řádného rozpočtu Městského národního výboru byla škola finančně zajištěna. Městský národní výbor škole zakoupil 2 klavíry a 4 pianina. Na počátku školního roku 1946/1947 byl Městskému národnímu výboru předložen řádný rozpočet školy. Jeho opětovným zařazením do řádného rozpočtu města se škola de facto stala školou městskou, ačkoliv písemný doklad jí vystaven nebyl. Stále se vyučovalo na Masarykově měšťanské škole a kromě toho na pobočkách v Novém Yorku, Jindřišce a Hranicích. Pro nedostatek místa byla na Městský národní výbor podána písemná žádost o přidělení místností v novostavbě školy na Jindřišce. 13. října 1947 byly škole přiděleny daleko vhodnější prostory než měla dosud, a to v budově Odborné školy pro ženská povolání v Karvinné. Získala zde několik učeben. Stěhování proběhlo 1. ledna V tomto roce byla také doplněna knihovna 31