Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Transkript

1 Vybrané aspekty domácího a světového vývoje ekonomiky Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická prezentace v rámci reprezentativní konference Fakulty podnikohospodářské VŠE Ekonomika v pohybu Praha, 19. června 1

2 Výhled ekonomické situace ve světě Tahounem světového růstu jsou Spojené státy (očekává se více než % růst, ovšem bude záviset na intenzitě dopadu rozpočtových škrtů) a progresivně se rozvíjející země (BRIC). Eurozóna i celá EU setrvá i v roce 1 v recesi, výhledy pro 1 jsou stále optimistické. Výhled inflace ve vyspělých zemích zůstává (s výjimkou Japonska) pod % především vlivem cen energií. Výhledy úrokových sazeb ukazují na jejich velmi mírný nárůst napříč jednotlivými splatnostmi v průběhu roku 1, a to jak v eurozóně, tak ve Spojených státech. Vývoj dolarových cen ropy i zemního plynu ukazuje na jejich mírný pokles až do konce roku 1. Výhled potravinářských komodit je do konce roku 1 zatím klesající, ceny průmyslových kovů by ve shodném horizontu měly pozvolna růst.

3 Ekonomická situace ve světě HDP a inflace Eurozóna USA Růst HDP, % Růst HDP, % HIST CF, 1/5 MMF, 1/ OECD, 1/5 ECB, 1/ HIST CF, 1/5 MMF, 1/ OECD, 1/5 Fed, 1/ Inflace, % Inflace, % HIST CF, 1/5 MMF, 1/ OECD, 1/5 ECB, 1/ HIST CF, 1/5 MMF, 1/ OECD, 1/5 Fed, 1/

4 Ekonomická aktivita ČR vs. Německo V ČR se meziroční pokles HDP v prvním čtvrtletí 1 dále prohloubil. Spotřeba domácností již nebyla hlavní příčinou poklesu. Německo si oproti eurozóně s výjimkou posledního čtvrtletí udržovalo kladný růst. Pozitivně působí především čistý vývoz a oproti většině eurozóny i spotřebitelská poptávka. ČR - struktura mzr. růstu HDP Německo - struktura mzr. růstu HDP I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/1-8 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/1 Spotřeba domácností Spotřeba vlády Tvorba hrubého fixního kapitálu Čistý vývoz Změna zásob HDP (mzr. změny v %) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Tvorba hrubého fixního kapitálu Čistý vývoz Změna zásob HDP (mzr. změny v %) Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

5 Domácí cenový vývoj Podíl administrativních vlivů na inflaci spotřebitelských cen je nadále vysoký. Korigovaná inflace bez pohonných hmot a potravin zůstává záporná. Dovozní ceny od začátku roku zrychlily, ceny průmyslových výrobců rostly jen mírně, růst cen zemědělských výrobců se snížil. Struktura inflace Dovozní ceny a ceny výrobců mzr. zm. v % / / /1 5 1/8 1/9 1/1 1/11 1/1 1/1 Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) Dovozní ceny Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců (pravá osa) Zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB 5

6 Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí spotřebě 1 11, , ,8 8, Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu Biomasa Bioplyn + skládkový plyn TWh 5,8,,9,7 5, 5 % Fotovoltaika Větrné elektrárny Vodní elektrárny nad 1 MW Malé vodní elektrárny do 1 MW Podíl OZE na tuzemské spotřebě brutto [pravá osa, v %] Zdroj: ERÚ

7 Podpora OZE Náklady na obnovitelné zdroje (OZE), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a druhotné zdroje (DZ) za rok 1 dle odhadu činí, mld. Kč (z toho podpora FVE činí zhruba 5 mld. Kč). Zatížení jednotky HDP výrobou elektřiny z FVE je ve srovnání s Německem dvojnásobné. Náklady na OZE, KVET a DZ ? Kč/MWh ,5 1 1,1 7, 19 5,7, 5 1 mld. Kč náklady na OZE, KVET a DZ (pravá osa, mld. Kč) dopočtená výše příspěvku včetně státní dotace výš e příspěvku OZE (cena účtovaná konečnému spotřebiteli) Zdroj: ERÚ 7

8 Prognóza ČNB (z.5.1) 5 Prognóza inflace Horizont měnové politiky 1 8 Prognóza HDP Inflační cíl II/11 III IV I/1 II III IV I/1 II III IV I/1 II III IV - II/11 III IV I/1 II III IV I/1 II III IV I/1 II III IV Prognóza úrokových sazeb 9 Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR) II/11 III IV I/1 II III IV I/1 II III IV I/1 II III IV 1 II/11 III IV I/1 II III IV I/1 II III IV I/1 II III IV 8

9 Měnová politika Klíčové úrokové sazby Měnověpolitické sazby jsou na rekordně nízké úrovni, v ČR na technické nule. Takto nízká úroveň odráží v případěčr útlum domácí i zahraniční ekonomické aktivity včetně vlivu fiskální konsolidace. Eurozóna USA ČR 9

10 ČNB a její reakce od 8 Na podzim 8 zavedla ČNB v reakci na finanční krizi mimořádné dodávací repo operace, jejichž cílem bylo podpořit fungování trhu se státními dluhopisy. ČNB postupně snižovala limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace až na úroveň,5 % (listopad 1). Úrokové sazby budou drženy na stávajících úrovních (tj. na technické nule ) v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. ČNB zároveň v listopadu 1 rozhodla o přerušení programu prodeje části výnosů z investování devizových rezerv. Toto rozhodnutí bylo motivováno tím, že nelze vyloučit možný rozpor těchto operací s implementací měnové politiky v situaci, kdy jsou měnověpolitické úrokové sazby na technické nule. ČNB bedlivě sleduje kurz jako jednu ze složek měnových podmínek ČNB deklaruje připravenost použít další nekonvenční nástroje měnové politiky. Dohled a finanční stabilita ČNB pravidelně od roku sleduje pomocí zátěžových testů zdraví bankovního sektoru, od roku 1 na čtvrtletní bázi. V reakci na finanční krizi došlo ke zvyšování komunikace podmínek a výsledků zátěžových testů. Poslední zátěžové testy dokládají, že finanční sektor zůstává stabilní, likvidní a kapitálově vybavený. Rizika se vyskytují pouze u některých segmentů. 1

11 Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika Hospodářská politika Sociální politika Monetární politika -cenová stabilita, cílování Důchodová inflace politika - finanční stabilita, finanční trhy - makroobezřetnostní politika Mikroekonomická oblast Strukturální politika zvyšování efektivnosti při alokaci Fiskální politika zdrojů společnosti Politika zaměřená na veř. sektor - fiskální expanze/restrikce Enviromentální politika Vztah fiskální a monetární politiky? - kooperativní x nekooperativní -vůdce x následovník Ochrana hosp. soutěže - nezávislost 11

12 Fiskální situace Ze zemí eurozóny splnily za rok 1 obě fiskální kritéria pouze tři země: Estonsko, Finsko a Lucembursko. V současné době se procedura při nadměrném schodku vztahuje více jak na dvě třetiny zemí EU (celkem z toho 1 zemí eurozóny) Saldo vládního rozpočtu (% HDP) EE BG LU SE LV RO LT DK CZ FI PL SI SK DE Fiskální pozice zemí EU za rok 1 HU AT MT EU17 NL BE EU7 FR CY ES UK IE IT PT GR Vládní dluh (% HDP) Zdroj: Eurostat 1

13 Fiskální situace v ČR V roce 1 dosáhl deficit vládního sektoru v ČR, % HDP a vládní dluh narostl na 5,8 % HDP. Konsolidační úsilí vlády bylo v roce 1 výraznější a prohloubilo ekonomický pokles o zhruba, procentního bodu. Stát od roku 11 vydal státní spořící dluhopisy v objemu cca 8 mld. Kč (z toho dománosti drží zhruba mld. Kč). výnos očištěný o riziko dělá z SSD velmi atraktivní investici => domácnosti raději spoří (za státní peníze) než by zvyšovaly spotřebu či investovaly např. do nemovitostí HDP (reálně, mzr. zm. v %) 5,7,9 -,, 1,8-1, -,5 1,8 Saldo vládního sektoru (v % HDP) -,7 -, -5,8 -,8 -, -, d) -, -, (v mld. Kč) -,7-85, -17, -18,7-1, -17,9 d) -91,8-85,9 Upravené saldo a) (v % HDP) -,5 -, -,1 -, -, -,8 -, -, Strukturální saldo ESCB b) (v % HDP) -, -,5 -, -,8 -,5 -, -1, -1,1 Fiskální pozice ESCB c) (v p.b.) 1, -1,5 -,7 1, 1, 1,1 1,1,1 Strukturální saldo EK b) (v % HDP) -, -,8-5,5 -,5 -, -, -1,5-1,7 Fiskální pozice EK c) (v p.b.) 1, -1, -1,8 1,1 1,,9,9 -, Fiskální impulz (v p.b.) -,,9 1, -,8 -,8 -, -,, a) Upraveno o mimořádné jednorázové operace; b) cyklicky očištěné saldo upravené o mimořádné jednoráz. operace; c) meziroční změn strukt. salda, kladná hodnota indikuje fiskální restrikci, záporná hodnota expanzi; d) zahrnuje jednorázový dopad fin. kompenzace (církevní restituce) 59, mld. Kč, tj. 1,5% HDP. Zdroj: Inflační zprávy ČNB 1

14 Situace v eurozóně Napětí na finančních trzích na konci roku 11 utlumila kombinace opatření ECB zaměřená na dodávání likvidity bankám (LTRO, Long-Term Refinancing Operations). Získaná stabilita zůstala křehká a v létě 1 byla opět ohrožena prudkým zvýšením požadovaných výnosů z vládních dluhopisů Španělska a Itálie. Zklidnění přinesla opět až silná vyjádření ECB v létě 1 a příslib zavedení stabilizačních intervencí na trhu vládních dluhopisů (OTM, Outright Monetary Transactions). Situace zůstává napjatá v krizové situaci se ocitly nově další země Kypr(snížení ratingu, likviditní potíže bank - finanční výpomoc) a Slovinsko (snížení ratingu), ohlášený záměr eliminovat rizika ustanovením bankovní unie zatím příliš nezabral. Výnosy 5letých vládních dluhopisů Verbální intervence ECB ECB oznamuje OMT /1 7/1 8/1 9/1 1/1 11/1 1/1 1/1 /1 /1 Španělsko Itálie Slovinsko ČR Německo Zdroj: Datastream 1

15 Výhled situace v eurozóně V nejbližších letech budou působit čtyři faktory: řešení zadluženosti vlád (finanční represe), konsolidace finančního sektoru, změny v regulaci (Basel III a CRD IV/CRR) a jejím institucionálním uspořádání (Bankovní unie), změny v makroekonomickém prostředí. Regulace je důležitá, ale rozhodující je světový finanční cyklus (zejména vývoj bilance světových úspor a investic). Současný stav jako důsledek globálního přebytku úspor a jeho čerpání v západních ekonomikách (nízké reálné sazby podporují tvorbu bublin). Globální finance po krizi a s novými regulacemi: zdrojů může dlouhodobě být i přes přísnější regulaci dostatek, úrokové sazby mohou zůstat po dlouhou dobu nízké, pokud nedojde k výraznému globálnímu posunu v mírách úspor a investic, pokud nebudou vlády stahovat z trhu výraznou část zdrojů, pokud (v případě jednotlivých ekonomik) nedojde ke ztrátě důvěry v udržitelnost veřejného dluhu. 15

16 Dopad nových regulací na české banky Český bankovní sektor vchází do nového regulatorního prostředí v dobrém výchozím stavu: banky již nyní mají v převážné většině kapitál i likviditu v souladu s novými požadavky, dopady tak mohou být spíše nepřímé prostřednictvím reakce mateřských společností, které budou čelit dopadu nových regulací na evropský finanční sektor. Český bankovní sektor zůstává zdravý, s přebytkem klientských vkladů nad úvěry, nezávislý na externím financování a dobře kapitalizovaný: vysoký poměr vkladů k poskytnutým úvěrům ve srovnání s ostatními zeměmi EU, kapitálová přiměřenost dosahuje více jak 1 %. Kapitálová přiměřenost a leverage ratio (%) Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům /8 /9 9/9 /1 9/1 /11 9/11 /1 9/1 /1 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1 Zdroj: ČNB, ECB 1

17 Děkuji za pozornost Dotazy, diskuze Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Česká národní banka Na příkopě Praha 1