Zpráva o stavu lesa a lesního hospodá ství České republiky v roce 2014

Transkript

1 Ministerstvo zem d lství České republiky Ministry of Agriculture of the Czech Republic Zpráva o stavu lesa a lesního hospodá ství České republiky v roce 2014 Report on the State of Forests and Forestry in the Czech Republic by 2014 Ministerstvo zem d lství ČR, Sekce lesního hospodá ství Ministry of Agriculture of the Czech Republic, Forestry Section 1

2 Obsah 1 Rámcové makroekonomické podmínky v ČR a postavení lesního hospodá ství v národním hospodá ství Makroekonomické rámce hospodá ství České republiky Vlastnická struktura les Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Legislativní a koncepční činnost na úseku les, myslivosti, rybá ství a včela ství Legislativní činnost na úseku les, myslivosti, rybá ství a včela ství Koncepční činnost na úseku les, myslivosti, rybá ství a včela ství Národní lesnický program Výsledky lesního hospodá ství Reprodukční materiál lesních d evin Uznané zdroje reprodukčního materiálu Lesní semená ství Lesní školka ství Uvád ní reprodukčního materiálu do ob hu Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin Obnova lesa a zales ování Výchovné zásahy T žba d eva Ochrana lesa Preventivn ochranná opat ení Ochrana a obrana proti škodlivým činitel m Ozdravná opat ení v lesích postižených imisemi vápn ním a hnojením lesních porost Lesní ochranná služba Požární ochrana v lesním hospodá ství Zdravotní stav les Monitoring zdravotního stavu les Pozemní monitoring zdravotního stavu les Škodliví činitelé a jejich následky Abiotičtí činitelé Biotičtí činitelé Antropogenní činitelé Biotechnologie v lesním hospodá ství Ř Netržní produkce lesa a návšt vnost lesa ř Certifikace trvale udržitelného hospoda ení v lesích Vodní hospodá ství, meliorace a hrazení byst in Hlavní produkční činitelé Vývoj vým ry les P írodní, r stové a hospodá ské podmínky les Kategorie les z hlediska jejich funkcí Druhové složení les V kové složení les Porostní zásoby d eva a p ír sty Národní inventarizace les Faktory prost edí ovliv ující lesní hospodá ství Pr b h počasí Znečišt ní ovzduší Zatížení lesních ekosystém imisními látkami

3 6 Ekonomika v lesním hospodá ství Ekonomická situace vlastník lesa Ekonomická situace podnikatel v lesním hospodá ství Sociální situace v lesním hospodá ství Stav na trhu práce Vývoj pr m rných mezd Finanční prost edky z národních ve ejných zdroj pro lesní hospodá ství Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona Služby, kterými stát podporuje hospoda ení v lesích Finanční p ísp vky Finanční p ísp vky ze státního rozpočtu Dotace na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin Podpory z Podp rného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s Finanční podpory spolufinancované EU v rámci Programu rozvoje venkova ČR Finanční podpory a pomoci na zm nu struktury zem d lské výroby zalesn ním Dotace nestátním neziskovým organizacím Trh se surovým d ívím Trh se surovým d ívím v tuzemsku Ceny d íví Vývoz a dovoz surového d íví Trh se d eva skými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika Pr myslové surové d evo jehličnaté a listnaté ezivo jehličnaté a listnaté Ř Informatika, výzkum, poradenství, propagace a práce s ve ejností Ř.1 Informační st ediska pro odv tví lesního hospodá ství Ř.2 Lesnický výzkum Ř.3 Vzd lávání d tí a mládeže v oblasti lesního hospodá ství Ř.4 Nadace D evo pro život Ř.6 D evorubecké sout že ř Navazující činnosti a odv tví ř.1 Les a ochrana p írody Les a ochrana klimatu Myslivost ř.4 D evozpracující pr mysl ř.5 Celulózo-papírenský pr mysl Výroba a dovoz lesnické techniky Mezinárodní aktivity lesního hospodá ství Lesnické strategie EU Vyjednávání o právn závazné dohod o lesích v Evrop Zasedání Výboru pro lesy a d eva ský sektor Evropské hospodá ské komise OSN Vysv tlivky zkratek v textu Seznam autor

4 1 Rámcové makroekonomické podmínky v ČR a postavení lesního hospodá ství v národním hospodá ství General Macroeconomic Conditions in the Czech Republic and Forestry Position in National Economy 1.1 Makroekonomické rámce hospodá ství České republiky General Macroeconomic Conditions of the National Economy V roce 2014 došlo v ČR k p ekonání dva roky trvající ekonomické recese a HDP meziročn ve stálých cenách vzrostl o 2,0 %. Reálný r st HDP byl v roce 2014 v ČR vyšší, než jaký vykázaly státy eurozóny 1 (0,9 %), i než jaký vykázala EU 28 jako celek (1,3 %). Podle údaj Eurostatu dosáhla ČR v roce 2013 úrovn Ř2 % pr m rného HDP na obyvatele za EU 28 2 vyjád eného v parit kupní síly. P i p epočtu HDP na euro na obyvatele dosáhla ČR v roce 2013 úrovn ve výši 56 % pr m ru EU 2Ř, v roce 2014 pak 54 %, což souvisí s oslabením koruny v či euru po intervenci ČNB v listopadu Na poptávkové stran se na celkovém ekonomickém r stu na úrovni 2,0 % v roce 2014 ve stálých cenách po sezonním očišt ní podílel p edevším zahraniční obchod meziročním zvýšením vývozu zboží a služeb o Ř,Ř % a dovozu o ř,6 %, dále tvorba hrubého kapitálu, která se meziročn zvýšila o 3,0 %, výdaje vládních institucí, které se zvýšily meziročn o 2,3 % a výdaje domácností, které se zvýšily o 1,7 %. Na nabídkové stran ekonomiky vzrostla v roce 2014 HPH v základních stálých cenách po sezonním očišt ní o 2,6 %, p ičemž nejvíce vzrostla HPH zpracovatelského pr myslu a zem d lství, lesnictví a rybá ství, a to shodn o 6,0 %. Naopak nejvíce se snížila HPH pen žnictví a pojiš ovnictví, a to na ř7,0 % úrovn roku B žný účet platební bilance v roce 2014 byl poprvé od roku 1řř3 kladný, a to s p ebytkem ve výši 26,1 mld. Kč. Bilance obchodu se zbožím dosáhla hodnoty 23Ř,ř mld. Kč, což je nejvyšší p ebytek v historii samostatné ČR, p i meziročním zvýšení o 71,9 mld. Kč 3. Této bilance bylo dosaženo p i meziročním nár stu vývoz o 362 mld. Kč a současném r stu dovoz o 290 mld. Kč. Obecná míra nezam stnanosti se v roce 2014 proti roku 2013 snížila o 0,9 p. b. a v celoročním pr m ru činila 6,1 %. Nezam stnanost m la p itom v pr b hu roku 2014 spíše klesající trend. Pr m rná míra nezam stnanosti byla i v roce 2014 v ČR významn nižší než pr m r všech členských stát EU (10,2 %) i eurozóny (11,6 %), kde v roce 2014 došlo rovn ž k poklesu míry nezam stnanosti, a to o 0,6 p. b. v celé EU 2Ř, resp. o 0,4 p. b. v eurozón ve srovnání s rokem Pr m rná hrubá nominální m síční mzda 4 dosáhla v roce 2014 úrovn Kč, čímž se meziročn zvýšila o 2,4 %. P i zohledn ní míry inflace reálné mzdy vzrostly o 2,0 %. Pr m rná Eurozónu se společnou m nou tvo ilo v roce 2014 osmnáct stát EU - Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, N mecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko, ecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko, Estonsko a Lotyšsko. Údaje za d ív jší EU 15, tj. členské státy EU p ed jejím rozší ením k , již Eurostat nezve ej uje. Na základ údaj ČNB o platební bilanci za I.-IV. Q 2013 a Podle statistiky zahraničního obchodu se zbožím v p eshraničním pojetí dosáhla bilance v roce 2014 hodnoty 442 mld. Kč p i meziročním zvýšení o 91 mld. Kč. Vývoz se podle údaj ČSÚ zvýšil o 442 mld. Kč a dovoz o 350 mld. Kč (p edb žné údaje). Na p epočtené počty zam stnanc v celém národním hospodá ství. 4

5 hrubá nominální mzda narostla v roce 2014 meziročn stejným podílem ve výši 2,4 % jak v podnikatelské, tak v nepodnikatelské sfé e. Deficit sektoru vládních institucí vyjád ený podílem na HDP se v roce 2014 meziročn prohloubil o 0,84 p. b. Míra inflace za rok 2014 činila 0,4 %, čímž meziročn poklesla o 1 p. b. Cenový r st byl nejvyšší u odívání a obuvi (o 3,0 %), alkoholických nápoj a tabáku (o 2,Ř %), potravin a nealkoholických nápoj (o 2,0 %), dále v oblasti stravování a ubytování (o 1,7 %), ve vzd lávání (o 1,3 %), v rekreaci a kultu e (o 0,4 %) a v doprav (o 0,2 %). Naopak k poklesu cen došlo nejvýrazn ji u pošt a telekomunikací (o 5,3 %), dále v oblasti zdraví (o 1,Ř %), u bydlení, vody, energie a paliv (o 1,4 %) a v oblasti bytového vybavení, za ízení domácností a oprav (o 0,7 %). Úrokové sazby korunových úv r poskytnutých nefinančním podnik m v pr m ru klesly o 0,2 p. b. Pr m rný nominální devizový kurz české koruny v roce 2014 proti roku 2013 poklesl v či euru i v či dolaru o 6,0 %. Kurz koruny v či euru v pr b hu roku 2014 vícemén stagnoval, proti dolaru potom koruna v pr b hu roku spíše oslabovala. Oslabení koruny v či euru m lo pozitivní vliv na objem v korunách vyplácených podpor z prost edk EU. Podíl výdaj domácností za potraviny, nápoje a tabákové výrobky na celkových výdajích za zboží a služby se podle čtvrtletních údaj statistiky rodinných účt ČSÚ v roce 2014 v ČR ve srovnání s rokem 2013 zvýšil o 0,2 p. b. na 23,2 %, p ičemž se zvýšení týkalo jak podílu samotných výdaj za potraviny a nealkoholické nápoje, který se zvýšil o 0,1 p. b. a p edstavoval 20,3 % celkových výdaj, tak podílu výdaj za alkoholické nápoje a tabák, který se zvýšil rovn ž o 0,1 p. b. na 2,ř %. Podle údaj ČSÚ 5 se počet zam stnanc v odv tví zem d lství, lesnictví a rybá ství v roce 2014 proti roku 2013 nezm nil a činil ř7,7 tisíc zam stnanc. Současn však podíl zam stnanc odv tví na celkovém počtu zam stnanc mírn klesl o 0,02 p. b. na 2,60 %, a to v d sledku nár stu počtu zam stnanc v národním hospodá ství celkem. Podíl zam stnanc v samotném zem d lství (včetn myslivosti a souvisejících činností) rovn ž poklesl, a to o 0,01 p. b. na 2,23 %. Zem d lství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a zaostává v úrovni pr m rných mezd za pr m rem ČR. V roce 2014 se toto zaostávání dále snížilo na úrove Ř0,7 %. R st nominální mzdy zam stnanc v zem d lství na p epočtené osoby činil 2,ř % a byl o 0,5 p. b. vyšší než pr m r celkového r stu mezd v ČR. Tím došlo v zem d lství k nár stu reálné mzdy o 2,5 %. 5 Celkový počet zam stnanc a pr m rné hrubé mzdy podle CZ NACE za ČR úhrnem (p epočtené osoby) p edb žné údaje. 5

6 Tabulka Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodá ství Macroeconomic indicators of national economic development Ukazatel /National economy MJ/Unit mld. Kč Hrubý domácí produkt - b. c. GDP in current prices Hrubý domácí produkt - s. c. roku 2005 (sezónn očišt no) GDP in constant prices 2005 (adjusted for season variations) CZK billion meziroční index year-on-year index meziroční index year-on-year index Úrove HDP na obyvatele 1) Relative GDP per capita 1) EU 28 = Pr m rná m síční mzda (nominální) 2) Average monthly earnings (nominal) 2) 4 086, ,1 101,0 104,4 101,9 98,8 Kč /CZK meziroční index year-on-year index ,4 Pr m rná míra inflace Average inflation rate % 1,4 0,4 Pr m rné úrokové sazby z úv r nefinančním podnik m 3) % 3,19 3,00 Mean interest rates on bank credits 3) Obchodní bilance 4) mld. Kč Trade balance 4) B žný účet platební bilance Current account of balance of payments Saldo státního rozpočtu Balance of the state budget Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí 5) Consolidated gross debt in the sector of state institutions 5) CZK billion mld. Kč CZK billion mld. Kč CZK billion mld. Kč CZK billion 167,0 238,9-21,8 26,1-81,3-77, , ,1 Deficit sektoru vládních institucí 5) % HDP Deficit in the sector of state institutions 5) % GDP -1,16-2,00 Dluh sektoru vládních institucí 5) % HDP Debt in the sector of state institutions 5) % GDP 45,02 42,57 Obecná míra nezam stnanosti (pr m r) 6) Unemployment rate (mean) 6) % 7,0 6,1 Devizový kurz nominální (pr m r) - Kč/ Kč Parity (mean) Poznámky: 1) 2) 3) 4) 5) CZK - Kč/$ Kč CZK 25,974 27,533 19,565 20,746 Tabulka obsahuje údaje zve ejn né do P epočet pomocí parity kupní síly; pro rok 2012 vypočítáno z p edb žných údaj Eurostatu. Pr m rná hrubá m síční nominální mzda na p epočtené počty zam stnanc v celém národním hospodá ství. Úrokové sazby korunových úv r - stav obchod, pr m r za 12 m síc. Saldo sektoru vládních institucí podle metodiky Evropského systému národních účt (ESA 1řř5). 6

7 Notes: 6) Podíl počtu nezam stnaných na celkové pracovní síle (zam stnaní spolu s nezam stnanými), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a ILO. 1) Data published by 2 April ) Purchasing power parity, preliminary data for 2012(Eurostat). 3) Average monthly gross nominal earnings on full-time equivalent number of employees in the national economy. 4) Interest rates - situations of trades, 12-month average. 5) Balance in the sector of institutions (ESA 1995). 6) Share of unemployed persons in total labor force by Eurostat and ILO. Pramen: ČSÚ, ČNB, Eurostat Source: Czech Statistical Office, Czech National Bank, Eurostat Tabulka Podíl zem d lství 1), lesnictví 2), rybolovu 3) a potraviná ského pr myslu 4) na hrubé p idané hodnot v základních cenách (%) Share of agriculture 1), forestry 2), fishery 3) and food industry 4) on the GVA in basic prices (%) Rok Year Zem d lství Agriculture Lesnictví Forestry Rybolov Fishery Potraviná ský pr mysl Food industry B žné ceny Current prices ,57 0,55 0,012 2, ,30 0,51 0,014 2, ,08 0,59 0,013 2, ,62 0,74 0,020 2, ,81 0,76 0,017 2, ,81 0,78 0,019 2, ,82 0,78 0,020 2,25 Stálé ceny roku 2010 Constant prices of ,03 0,61 0,011 2, ,41 0,63 0,013 2, ,08 0,59 0,013 2, ,04 0,62 0,020 2, ,09 0,63 0,017 2, ,96 0,62 0,019 2, ,01 0,61 0,018 2,32 Poznámky: 1) 2) 3) 4) Notes: 1) 2) 3) 4) CZ-NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti. CZ-NACE 02 Lesnictví a t žba d eva. CZ-NACE 03 Rybolov a akvakultura. CZ-NACE Výroba potraviná ských výrobk, nápoj a tabákových výrobk. CZ-NACE 01 Corp and animal production, game management and related activities. CZ-NACE 02 Forestry and timber harvest CZ-NACE 03 Fish culture and related activities. CZ-NACE Production of food and beverages and tobacco products. Pramen: ČSÚ, údaje čtvrtletních národních účt ; revidované údaje Source: Czech Statistical Office, quarterly accounts results; revised data 7

8 1.2 Vlastnická struktura les Forest Ownership Structure Rok 2014 podobn jako p edchozí roky nep inesl žádné významné zm ny ve vlastnické struktu e porostní plochy pozemk. Nejvíce plochy zaujímají lesy ve vlastnictví státu obhospoda ované zejména LČR, další významný podíl tvo í soukromí vlastníci, obce a m sta. Podíly ostatních vlastník les jsou podstatn menší a statisticky mén významné. Restituční proces je až na výjimky ukončen, ale i tak podíl státního vlastnictví se stále ješt pozvolna zmenšuje. U n kterých právn komplikovaných p ípad dosud rozhodují o oprávn nosti restitučních nárok v odvolacím ízení i mimo n j soudy. Obecn lze konstatovat, že vlastnická struktura bude vždy doznávat určitých zm n. Rozt íšt né majetky je zájem slučovat a u velkých vlastník b ží arondační programy, u menších rozt íšt nost eší komplexní pozemkové úpravy. V tší zm nu ve vlastnické struktu e lze očekávat v nastávajících letech vzhledem k navracení lesních majetk církvím. Tabulka s grafem Vlastnické vztahy 2014 v lesích ČR Forest ownership structure in the Czech Republic 2014 Vlastnictví Ownership Státní lesy State forests Porostní plocha Area of forest stands (ha) % ,62 LČR, s. p ,16 Vojenské lesy a statky ČR, s. p ,76 z toho of which MŽP (NP) Ministry of the Environment (National Parks) krajské lesy (st ední školy aj.) Regional forests (secondary schools and other) ostatní Other MŽP (AOPK) Ministry of the Environment (Nature Conservation Agency of the Czech Republic) Právnické osoby Legal persons Obecní a m stské lesy Communal and municipal forests , , , , , ,92 8

9 Lesy církevní a náboženské společnosti Forests owned by church and other religious entities Lesní družstva Forest cooperatives and associations Lesy ve vlastnictví fyzických osob Forests owned by individuals Ostatní (neza azené) lesy Other forests (not listed elsewhere) CELKEM Total , , ,25 4 0, ,00 Pramen: ÚHÚL Source: FMI 9

10 1.2.1 Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Property Settlement with Churches and Religious Societies Dne nabyl účinnosti zákon č. 42Ř/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Lesy České republiky, s. p. jsou jednou z povinných osob vydávajících registrovaným církvím a náboženským společnostem jejich p vodní majetek dle zákona. Zákon vychází z p edpokladu uzav ení dohody o vydání nárokovaného majetku ve lh t do 6 m síc od doručení výzvy oprávn né osoby. Zákon současn ukládá jak povinným, tak i oprávn ným osobám, aby v pr b hu procesu vydávání p vodního majetku registrovaných církví a náboženských společností splnily celou adu často časov náročných povinností. LČR evidovaly k celkem 2195 výzev k vydání majetku, ve kterých oprávn né osoby uplatnily požadavky na vydání 47 Ř20 pozemk a 1392 staveb. Ke dni bylo uzav eno s oprávn nými osobami 12Ř6 dohod o vydání nárokovaného majetku v rozsahu pozemk o celkové vým e 56 Ř7Ř ha a 163 staveb. Ke dni LČR evidovaly 41 rozhodnutí SPÚ dle ř odst. 6 zákona č. 42Ř/2012 Sb., ve kterých bylo rozhodnuto, že oprávn né osoby jsou vlastníkem 1ř7 pozemk o celkové vým e Ř45ř ha a 4 staveb. Ke dni LČR evidovaly 1 rozhodnutí soudu dle ř a 10 zákona č. 42Ř/2012 Sb., ve kterém bylo rozhodnuto, že oprávn ná osoba je vlastníkem 3 pozemk o celkové vým e 0,3Ř ha. LČR zárove do p edaly po prov ení podmínek stanovených zákonem č. 428/2012 Sb. oprávn ným osobám nemovité v ci dle 1Ř odst. 2 zákona celkem 377 pozemk o celkové vým e 104ř ha a 3 stavby. 10

11 2 Legislativní a koncepční činnost na úseku les, myslivosti, rybá ství a včela ství Legislative and Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector 2.1 Legislativní činnost na úseku les, myslivosti, rybá ství a včela ství Legislative Activities within Forestry, Game Management, Fishery and Beekeeping Sector Byl p ijat zákon č. 64/2014 Sb., zm na zákon v souvislosti s p ijetím kontrolního ádu, který v části sedmnácté m ní zákon č. 2Řř/1řř5 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis. Zm na spočívá ve vypušt ní ustanovení, které p iznávalo nárok na služební stejnokroj zam stnanc m orgánu vrchního státního dozoru (Ministerstva životního prost edí). Uvedenou zm nou tedy nárok na služební stejnokroj t mto zam stnanc m zanikl. Byl p ijat zákon č. 357/2014 Sb., kterým se m ní zákon č. 44ř/2001 Sb., o myslivosti, ve zn ní pozd jších p edpis. Zm na zakotvila kompetenci krajských ú ad rozhodovat o p ísp vcích na myslivecké hospoda ení od Uvedenou kompetenci do konce roku 2014 vykonávalo Ministerstvo zem d lství. Zm na též zakotvila, že nelze čerpat p ísp vek na myslivecké hospoda ení v p ípadech, kdy byl na stejný účel poskytnut ze Státního fondu životního prost edí nebo z ve ejných zdroj nebo z fond Evropské unie. V návaznosti na zákon č. 14ř/2003 Sb., o uvád ní do ob hu reprodukčního materiálu lesních d evin lesnicky významných druh a um lých k íženc, určeného k obnov lesa a k zales ování, a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin), ve zn ní pozd jších p edpis, byla vydána provád cí vyhláška: vyhláška č. 132/2014 Sb., o ochran a reprodukci genofondu lesních d evin účinnosti od Bylo vydáno na ízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních p ísp vk na hospoda ení v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, s účinností od 1. b ezna Tento právní p edpis nahradil Závazná pravidla poskytování finančních p ísp vk na hospoda ení v lesích a zp sobu kontroly jejich využití, která byla každoročn vydávána jako p íloha zákona o státním rozpočtu. Dále byly v roce 2014 vydány dva strategické dokumenty v oblasti reprodukčního materiálu lesních d evin: 1) Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin na období (č. j /2014-MZE ze dne ) podepsán ministrem dne , vyhlášen ke dni ) Zásady, kterými se na základ 2j zákona č. 14ř/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin, ve zn ní pozd jších p edpis, stanovují podmínky pro poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin na období (č.j /2014-MZE ze dne ) podepsány ministrem dne , platné a účinné dnem podpisu ministra. 11

12 2.2 Koncepční činnost na úseku les, myslivosti, rybá ství a včela ství Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery and Beekeeping Sector Národní lesnický program National Forest Programme Koordinace realizace Národního lesnického programu pro období do roku 2013 (NLP II) pokračovala i v roce V ČR byl v roce 200Ř vládou schválen již druhý Národní lesnický program. Na jeho zpracování se podílela ada odborník z mnoha institucí, profesních organizací, asociací a sdružení, ale i nevládních ekologických hnutí a iniciativ. NLP jsou strategickými dokumenty, koncepcemi, kterými státy vymezují sm ování své lesnické politiky v budoucnosti. Jednotlivé cíle a opat ení mají být zapracovány do souvisejících resortních politik a vládní usnesení doporučuje zohlednit zám ry NLP p i realizaci st edn dobých politik kraj. Realizace NLP II je společným úkolem MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími zainteresovanými resorty a kraji. Iniciační a ídící roli v procesu realizace plní Koordinační rada NLP II, jmenovaná v roce 200ř nám stkem ministra zem d lství, která je složená ze zástupc hlavních organizací a zainteresovaných zájmových skupin. Za pomoci Expertních skupin Koordinační rada do konce roku 2012 p ipravovala a ministerstv m p edkládala návrhy opat ení a kroky pot ebné k realizaci NLP II za jednotlivé klíčové akce, do kterých je NLP II rozd len. Servisem pro Koordinační radu a jednotlivé Expertní skupiny od počátku pov en ÚHÚL. Koordinační rada se sešla v roce 2014 dvakrát. Cíle jednání byly podobn jako v roce 2013 pon kud odlišné než v letech d ív jších. Snahou bylo informovat členy Koordinační rady o postupu implementace NLP II, a jelikož jde o proces dlouhodobý i informovat o novinkách týkající se lesnické politiky z jednotlivých oblastí lesního hospodá ství a ochrany p írody. V roce 2014 šlo zejména o: 1. Informace o čerpání finančních prost edk OPŽP v letech Program rozvoje venkova ČR pro období Národní dotace do lesního hospodá ství. 4. Návrhy nového vedení na úpravu hospodá ské politiky LČR, s. p. 5. Problematika p irozených les v ČR. 6. Aktuální aplikace na ízení o d evu - EUTR. 7. Národní program zachování a reprodukce genofondu lesních d evin. 12

13 3 Výsledky lesního hospodá ství Forest Sector Overview 3.1 Reprodukční materiál lesních d evin Forest Reproductive Material Uznané zdroje reprodukčního materiálu Recognised Sources of Forest Reproductive Material Úst ední evidenci uznaných zdroj reprodukčního materiálu lesních d evin v České republice vede pov ená osoba Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem (dále jen ÚHÚL ) v Rejst íku uznaných zdroj reprodukčního materiálu, p ičemž u každé uznané jednotky eviduje druh d eviny, kategorii reprodukčního materiálu, typ zdroje, evidenční číslo, polohu, nadmo skou výšku nebo výškové pásmo, plochu, p vod a v p ípad testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus. Rejst ík uznaných zdroj reprodukčního materiálu je webovou aplikací, která se nazývá ERMA2 a její ve ejná část je p ístupná na portálu Ministerstva zem d lství Zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu Nejnižší stupe kvalitativní selekce p edstavuje kategorie zdroje reprodukčního materiálu identifikovaný. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu se uznávají zdroje semen nebo porosty za azené do fenotypové t ídy C. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu je možné uznat také porosty fenotypové t ídy A nebo B, nebyly-li uznány jako zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu. K je evidováno ,50 ha redukované plochy d eviny zdroje typu porost v uznaných jednotkách a 478 uznaných jednotek typu zdroj semen. Množství zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu v posledních letech trvale nar stá, zejména na úkor množství zdroj selektovaného reprodukčního materiálu. Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska kvality zdroj o nejmén vhodnou kategorii zdroj reprodukčního materiálu, je tento trend nežádoucí. Reprodukční materiál lesních d evin (dále jen RMLD ) použitý pro obnovu lesa nebo zales ování pocházející z t chto zdroj je pro vlastníka lesa dlouhodob tou nejhorší investicí. Zdroje selektovaného reprodukčního materiálu Nejrozší en jším zdrojem semenného materiálu lesních d evin používaného k um lé obnov lesa a zales ování je zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný. Za zdroj selektovaného reprodukčního materiálu se uznává pouze porost za azený do fenotypové t ídy A nebo B, který vyhovuje požadavk m na genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, v k, strukturu a zdravotní stav a vyhovuje z hlediska vhodnosti stanovišt. Podle p vodu, objemové produkce, morfologických znak a zdravotního stavu se porost p i fenotypové klasifikaci za azuje do fenotypových t íd, a to A, B, C nebo D. Porosty fenotypové t ídy A jsou hospodá sky vysoce hodnotné porosty, které jsou autochtonní, nebo nejsou-li autochtonní, vynikají množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky či odolností. Porosty fenotypové t ídy B jsou porosty nadpr m rné objemové produkce a morfologických znak a dobrého zdravotního stavu. Porosty fenotypové t ídy B 13

14 je možné se souhlasem vlastníka zdroje v rámci stejné p írodní lesní oblasti, stejného lesního vegetačního stupn, téhož druhu d eviny a téhož vlastníka zdroje sloučit do jedné uznané jednotky. Porosty fenotypové t ídy A se neslučují, a proto jeden porost tvo í vždy jednu uznanou jednotku. K je evidováno ,22 ha redukované plochy d eviny zdroje typu porost v uznaných jednotkách. Porost fenotypové t ídy A je uznáno 8 514,79 ha a porost fenotypové t ídy B ha. Graf Trend vývoje redukované plochy d eviny uznaných zdroj reprodukčního materiálu typu porost v kategoriích identifikovaný a selektovaný , , , , , , , , , I S Pramen: ÚHÚL Source: FMI Zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu Za zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu lze uznat pouze semenné sady, rodičovské stromy, klony nebo sm si klon, které vyhovují požadavk m na postup p i založení zdroj a p i jejich dalším udržování, jakož i požadavk m na jejich genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, v k, strukturu a zdravotní stav a které spl ují podmínku vhodnosti stanovišt. Rodičovské stromy / klony K je v databázi Rejst íku uznaných zdroj reprodukčního materiálu evidováno celkem kus klon. Z toho je 6 0Ř0 ks jehličnan a ks listnáč. Celkem jsou registrovány klony pro 34 druh d evin, z toho 10 jehličnatých a 24 listnatých druh. Hlavním d vodem pro uznávání klon je zakládání semenných sad. Proto je v návaznosti na projekty zakládání nových semenných sad provád no uznávání tohoto typu zdroje. Semenné sady Semenný sad se zakládá podle dokumentace registrované a schválené pov enou osobou. Za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu ho lze uznat pouze tehdy, pokud je jeho stav v souladu se zaregistrovanou a schválenou dokumentací, tzn. mimo jiné z stal zachován pot ebný počet a skladba klon s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve v ku, kdy nastoupila plodnost, na které se podílí nadpoloviční v tšina zastoupených klon. Semenné sady je nutné obhospoda ovat tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. Od založení 14

15 semenného sadu do fáze jeho uznání jako zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu uplyne pom rn dlouhá doba, proto jsou v databázi ERMA2 evidovány i dosud neuznané založené semenné sady zaregistrované v souladu s platnou právní úpravou a dokumentací schválenou pov enou osobou. K je v Rejst íku uznaných zdroj evidováno celkem 130 uznaných semenných sad o celkové ploše 308,35 ha. Semenné sady jsou založeny pro ř jehličnatých a 13 listnatých druh d evin. Sm si klon V roce 2014 bylo v České republice evidováno celkem 25 uznaných sm sí klon pro 5 druh d evin o celkové ploše 17,77 ha. V roce 2014 byla uznána pov enou osobou jedna sm s klon d eviny topol černý. Zdroje testovaného reprodukčního materiálu V roce 2005 byl uznán první zdroj reprodukčního materiálu kategorie testovaný. Jedná se o sm s klon rodu topol ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca založenou a spravovanou Výzkumným ústavem lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i. (dále jen VÚLHM ) - Výzkumnou stanicí Kunovice. Užití tohoto testovaného zdroje reprodukčního materiálu je možné po celé České republice podle p írodn klimatických podmínek. Z tohoto p vodního zdroje pocházejí prozatím všechny další uznané zdroje testovaného reprodukčního materiálu šlecht ných topol. Zdroj testovaného reprodukčního materiálu pro lesnicky významné d eviny není doposud uznán. Podrobn jší informace o zdrojích reprodukčního materiálu v České republice je možné najít v Informaci o nakládání s reprodukčním materiálem lesních d evin České republiky za rok 2014 uve ejn né na Lesní semená ství Forest Seed Management Produkce semenného materiálu Rok 2014 byl charakterizován výrazn nadpr m rnou produkcí semenného materiálu smrku ztepilého, nadpr m rnou produkcí semenného materiálu borovice lesní a znovu významn nadpr m rnou produkcí žalud dubu letního. Naopak u jedle b lokoré a buku lesního sb r semenného materiálu zdaleka nenaplnil orientační pot ebu lesního hospodá ství. 15

16 Tabulka Bilance pot eby semenného materiálu Production of Seed Material Jednotka Unit Smrk ztepilý Norway Spruce Borovice lesní Scots Pine Jedle b lokorá Silver Fir Buk lesní European Beech Dub letní English Oak Dub zimní Sessile Oak Produkce semenného materiálu v roce 2014 kg Orientační roční pot eba šišek/semen Estimated annual need of cones/seeds Poznámka: Údaje o produkci semenného materiálu jsou čerpány z Rejst íku vystavených potvrzení o p vodu. U jehličnan se jedná o údaj o množství sklizených šišek a jejich orientační roční pot eby, u listnáč se jedná o množství semen. Rejst ík vystavených potvrzení o p vodu je ve ejn p ístupný v ERMA2 na portálu Ministerstva zem d lství Pramen: ÚHÚL Source: FMI Kontrola získávání reprodukčního materiálu lesních d evin Výkon kontroly sb ru RMLD ze zdroj identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu je podle zákona oprávn na provád t pov ená osoba. Kontroly získávání RMLD byly provád ny dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní ád), zákona č. 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis, zákona č. 14ř/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen zákon č. 14ř/2003 Sb. ), a dle schválené interní Metodiky kontrol dodavatel. Výstupem kontrol byly vždy Protokoly o kontrole, kde byly zaznamenány zjišt né skutečnosti a byly následn podkladem pro vystavení nebo nevystavení potvrzení o p vodu. V pr b hu roku 2014 vykonala pov ená osoba p i sb ru semenného materiálu, odb ru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z p irozeného zmlazení z uznaných zdroj kategorie identifikovaný, kategorie selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný celkem 412 kontrol dodavatel RMLD. Nejčast jšími zjišt nými pochybeními bylo nesprávné uvedení množství sbíraného semenného materiálu, nesprávné místo a čas sb ru semenného materiálu, nedodržování lh t pro oznámení sb ru a podání žádosti o vystavení potvrzení o p vodu, chybn uvedené evidenční číslo uznané jednotky, sb r semenného materiálu bez platné licence. V roce 2014 bylo ve zkušební laborato i L 1175 Semená ská kontrola (VÚLHM, v. v. i., VS Kunovice), akreditované ČIA, zpracováno vzork semen 48 druh lesních d evin. 16

17 Nejv tší podíl zpracovaných vzork semen tvo il smrk ztepilý (24 %), buk lesní (18 %), borovice lesní (16 %), jedle (b lokorá, kavkazská, obrovská, a j %) a dub (letní, zimní a červený - 7 %). Pr m rná klíčivost semen smrku od roku 2006 nedosahuje Ř0 % a podílelo se na ní čerstvé osivo z roku 2013 (graf ). Pr m rná klíčivost semen borovice byla mírn podpr m rná, p estože se zvýšila oproti p edchozímu roku o 16% (graf ). U mod ínu bylo zpracováno pouze 35 vzork semen s nadpr m rnou klíčivostí (graf ). Semena jedle vykazovala obdobnou kvalitu (životnost a plnost) jako v roce p edchozím (graf ). Životnost bukvic byl nadpr m rná a podílelo se na ní osivo z roku zrání Klíčivost se oproti p edchozímu roku zvýšila o 33% a podílelo se na ní osivo z roku zrání 2013 (graf ). Graf Energie klíčení a klíčivost semen smrku vyplývající z rozbor v letech Germination energy and germination capacity of Norway spruce seeds tested in Energie klíčení pr m rná klíčivost 80 % (ČSN ) 90 Klíčivost % Rok rozboru Pramen: VÚLHM Source: FGMRI 17

18 Graf Energie klíčení a klíčivost semen borovice vyplývající z rozbor v letech Germination energy, germination capacity of Scots pine seeds tested in % pr m rná klíčivost 85 % (ČSN ) Energie klíčení Klíčivost Rok rozboru Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Graf Energie klíčení, klíčivost a podíl plných semen mod ínu vyplývající z rozbor v letech Germination energy, germination capacity and proportion of filled seeds of European larch tested in % pr m rná klíčivost 35 % (ČSN ) Energie klíčení Klíčivost Plná semena Rok rozboru Pramen: VÚLHM Source: FGMRI 18

19 Graf Životnost a podíl plných semen jedle vyplývající z rozbor v letech Viability and proportion of filled seeds of Silver fir tested % Životnost čistých semen Životnost plných semen pr m rná životnost 45 % (ČSN ) Plná semena Rok rozboru Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Graf Životnost a klíčivost bukvic vyplývající z rozbor v letech Viability and germination seeds of European beech tested % pr m rná klíčivost / životnost 70 % (ČSN 48 Životnost Klíčivost Rok rozboru Pramen: VÚLHM Source: FGMRI 19

20 Tabulka Stav zásob semene a sebrané semenné suroviny v kg Pure and raw seed material stock (kg) D evina Species Smrk ztepilý Norway Spruce Borovice lesní Scots Pine Mod ín evropský European Larch Jedle b lokorá Silver Fir Buk lesní European Beech Pramen: LČR Source: LČR Čisté semeno Pure seed Semenná surovina Raw seed material V roce 2014 bylo v Semená ském závod v Týništi nad Orlicí stratifikováno kg semene, zejména buku a bylo zpracováno 10ř tun semenné suroviny, z toho ŘŘ tun šišek jehličnan, 2 tuny bukvic a 14 tun žalud. Úroda n kterých d evin byla ovlivn na dešti v období kvetení (jilmy, olše) a u buku a dub bylo množství a kvalita úrody ovlivn na suchem v letním období, kdy docházelo k p edčasnému opadu zejména u bukvic a k nedostatečnému vývinu žalud. Nejvýznamn ji byla postižena karpatská oblast. Rok bez úrody byl pro d eviny jedle b lokorá a douglaska tisolistá (útlum po semenném roce 2013), naopak vysoká úroda byla u smrku ztepilého, zejména ve vyšších vegetačních stupních a v hercynské oblasti. Borovice plodila v dostatečném množství v rámci celé republiky Lesní školka ství Forest Nursery Practice Licence Základním p edpokladem pro nakládání s RMLD je vlastnictví licence k této činnosti. K bylo v úst ední evidenci dodavatel Ministerstva zem d lství registrováno celkem 575 držitel t chto licencí, p ičemž 275 držitel jsou fyzické osoby a 300 jsou osoby právnické. Rejst ík držitel licencí pro nakládání s RMLD je ve ejn p ístupný v ERMA2 na portálu Ministerstva zem d lství Na základ údaj p edkládaných pov ené osob (ÚHÚL) vlastníky licencí pro uvád ní RMLD do ob hu lze konstatovat, že školka skou činností se v roce 2014 zabývalo 252 dodavatel vlastnících alespo jednu provozovnu. 20

21 Plocha školek Celková plocha školka ských provoz uvád jících RMLD do ob hu ke dni byla 1816,52 ha, z toho bylo 1 453,73 ha produkční plochy. Mimo venkovních produkčních ploch bylo evidováno 3,90 ha skleník, 18,9 ha fóliovník a 9,22 ha pa eniš. Tabulka Plocha lesních školek Area of forest nurseries Rok Year Jednotka Unit Fóliovníky Plastic greenhouses Skleníky Glass greenhouses Pa eništ Hotbeds Volné plochy Open area Produkční plocha celkem Total production area Celková plocha školek Total nursery area 2014 Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2 Pramen: ÚHÚL Source: FMI ha 18,90 3,90 9, , , ,52 Rozp stovaný sadební materiál Množství rozp stovaného sadebního materiálu ve školka ských provozech dle d evin a v ku jednoho resp. dvou let v roce 2014 je uvedeno v tabulce č Tabulka Rozp stovaný sadební materiál Planting stock in cultivation Rok Year V k materiálu Age Jednotka Unit Smrk ztepilý Picea abies Borovice lesní Pinus sylvatica Jednoletý One-year 2014 Dvouletý Two-years Kusy pcs Orientační roční pot eba sazenic Estimated need of seedlings

22 Jedle b lokorá Abies alba Ostatní jehličnaté Other conifers Buk lesní Fagus sylvatica Dub letní Quercus robur Dub zimní Quercus petraea Ostatní listnaté Other broadleaves Celkem jehličnaté Total conifers Celkem listnaté Total broadleaves Celkem Total Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2, orientační roční pot eba sazenic je určena z plochy obnovy lesa a zalesn ní, včetn nezdar, a z minimálních hektarových počt sazenic daných vyhláškou č. 139/2004 Sb. Pramen: ÚHÚL Source: FMI V p ípad hlavní hospodá ské jehličnaté d eviny smrku ztepilého je množství rozp stovaného sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech p stování na hranici odpovídající pot eb. U borovice lesní je množství rozp stovaného jednoletého sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech p stování v lesních školkách pro um lou obnovu lesa a zales ování dostačující U hlavních listnatých d evin buku lesního a dubu letního jsou patrné výkyvy v množství rozp stované produkce, v zásad kopírující úrody semenného materiálu. Poslední údaje ukazují množství rozp stované produkce s ohledem na ztráty v dalších letech p stování na úrovni požadované lesním hospodá stvím, u dubu letního množství rozp stované produkce v posledním roce výrazn p evýšilo roční pot ebu. Kontrola dodavatel ve smyslu zákona č. 14ř/2003 Sb. Pov ená osoba vykonala v roce 2014 celkem 45 kontrol dodavatel ve smyslu dodržování ustanovení zákona a jeho provád cích vyhlášek. P i kontrolách bylo postupováno v souladu s platnou právní úpravou a v součinnosti s ostatními orgány státní správy. Nejčast ji zjišt nými porušeními dodržování platné právní úpravy bylo uvád ní nesprávného množství RMLD v držení (inventury) a RMLD uvedeného do ob hu (nesprávn vypln né pr vodní listy), nep edložení údaj o RMLD v držení a o RMLD uvedeném do ob hu, nesprávné uvedení p vodu RMLD uvedeného do ob hu a RMLD v držení, zjišt ní RMLD bez prokázaného uvedení jeho p vodu. 22

23 3.1.4 Uvád ní reprodukčního materiálu do ob hu Marketing of Forest Reproductive Material Produkce sadebního materiálu Po dobu platnosti p echodného ustanovení 40 odst. 2 zákona č. 14ř/2003 Sb., kdy je RMLD shromážd ný p ed účinností tohoto zákona možné uvád t do ob hu do , je RMLD uvád n do ob hu bu s pr vodním listem (RMLD shromážd ný dle zákona) nebo s listem o p vodu (RMLD v režimu p echodného ustanovení). Množství RMLD uvád ného do ob hu školka skými subjekty v podmínkách České republiky za rok 2014 je uvedeno v tabulce Uvedená čísla p edstavují množství sadebního materiálu uvedeného do ob hu pouze subjekty provozujícími školka skou činnost a neobsahují množství RM uvedené do ob hu následn firmami provád jícími služby vlastník m lesa obnovu lesa a zalesn ní. 23

24 Tabulka Produkce sadebního materiálu Production of planting stock Druh dokumentu Type of document Jednotka Unit Smrk ztepilý Picea abies Borovice lesní Pinus sylvestris Jedle b lokorá Abies alba Ostatní jehličnaté Other conifers Buk lesní Fagus sylvatica Dub letní Quercus robur Dub zimní Quercus petraea Ostatní listnaté Other broadleaves Celkem jehličnaté Total conifers Celkem listnaté Total broadleaves Celkem Total Pr vodní list Supplier s label List o p vodu Master certificate of identity Kusy pcs Celkem (za d evinu) Total Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2; Pr vodní list znamená RMLD shromážd ný dle zákona č. 14ř/2003 Sb. List o p vodu znamená RMLD shromážd ný p ed účinností zákona č. 149/2003 Sb., který je možné uvád t do ob hu do Pramen: ÚHÚL Source: FMI Z uvedených čísel je z ejmé, že s blížícím se rokem 2015 postupn dochází ke zmenšování podílu RMLD vzniklého p ed účinností zákona č. 14ř/2003 Sb., p ičemž tento trend je patrný u jehličnatých i u listnatých d evin. Nyní je podíl RMLD vzniklého p ed účinností zákona na úrovni 1,4%. Údaje o držitelích licencí, plochách školek, množství sadebního materiálu uvedeného do ob hu a množství rozp stovaného sadebního materiálu jsou čerpány z datového skladu ERMA2 vedeného pov enou osobou. V tomto datovém skladu jsou ukládána data, která 24

25 dodavatelé p edkládají každoročn pov ené osob dle zákona č. 14ř/2003 Sb., a jeho provád cích právních p edpis. Uvedené výstupy jsou tedy agregovanými daty dodavatel. Mezinárodní obchod Pohyb RMLD mezi Českou republikou a členskými zem mi EU, pop. mezi Českou republikou a t etími zem mi, začal být v České republice centráln evidován v souladu s platnými právními p edpisy od roku Obchodní vým na RMLD mezi členskými zem mi EU Uvedená činnost (pravidla pro p edávání informací mezi p íslušnými ú ady členských zemí EU) je po formální stránce upravena na ízením Komise (ES) č. 15řŘ/2002. Činnost byla pr b žn zajiš ována po celý rok 2014, komunikace probíhala p edevším prost ednictvím e- mailové pošty, údaje byly p ijímány i odesílány na standardizovaném formulá i. V nutných nebo nejasných p ípadech probíhala pot ebná komunikace v rozší eném rozsahu dle vzájemných pot eb. Uvád ná data jsou oficiálními údaji veškerých p ípad, které byly v p ípad vývoz z ČR nahlášeny dodavateli v ČR v rámci jejich zákonných povinností (pop. zjišt ny v rámci kontrol dodavatel ), v p ípad dovoz nahlášeny našimi zahraničními partnery (p íslušnými ú edními místy zemí EU). Veškerá dokumentace je založena v analogové podob. Údaje z hlášení byly využity v rámci realizovaných kontrol dodavatel k ov ení deklarovaných údaj. Vývozy osiva a sazenic do zemí EU: Celkem bylo vyvezeno ks sazenic, nejvíce borovice lesní a olše lepkavé a Ř 615 kg semenného materiálu, nejvíce buku lesního a dubu zimního. Dovozy osiva a sazenic ze zemí EU: Celkem bylo dovezeno kg semenného materiálu, nejvíce dubu letního. Pov ené osob nebyl nahlášen žádný dovoz sadebního materiálu. Mezinárodní obchod - t etí zem Dovoz RMLD ze t etích zemí do České republiky probíhal pouze v režimu rozhodnutí Rady (ES) č. ř71/200ř, o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních d evin vyprodukovaného ve t etích zemích. Celkem bylo v tomto režimu v roce 2014 dovezeno Ř0,57 kg semenného materiálu douglasky tisolisté a 50 kg semenného materiálu jedle obrovské. Na dovezené oddíly vystavilo Ministerstvo zem d lství p íslušná potvrzení o p vodu. V roce 2014 nebyl uskutečn n žádný dovoz v režimu rozhodnutí Komise (ES) č. řřř/200ř, kterým se členské státy oprav ují k p ijetí rozhodnutí v souladu se se sm rnicí Rady 1řřř/105/ES o stejných zárukách poskytovaných ve vztahu k reprodukčnímu materiálu lesních d evin, který má být dovezen z určitých t etích zemí. Podrobné informace týkající se jak obchodní vým ny RMLD mezi Českou republikou a členskými státy EU, tak dovozu RMLD ze t etích zemí za období roku 2014 jsou uvedeny ve Zpráv o nakládání s reprodukčním materiálem lesních d evin České republiky za rok

26 3.1.5 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin The National Programme of Conservation and Reproduction of Forest Tree Species Gene Pool Ministerstvo zem d lství vyhlásilo k Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin na období Ř (dále jen Národní program ). Tento Národní program zajiš uje v České republice dosud nedostatečn upravenou oblast ochrany a reprodukce genetických zdroj lesních d evin v souladu s platnými právními p edpisy, mezinárodními úmluvami a dohodami a národními strategiemi České republiky. Národní program upravuje podmínky a postupy ochrany a reprodukce genetických zdroj lesních d evin p vodních na území České republiky a dotvá í právní a organizační rámec nezbytný pro zajišt ní efektivního a setrvalého využívání genetických zdroj lesních d evin v souladu s pot ebami lesního hospodá ství a zásadami trvale udržitelného hospoda ení v lesích. Genofond lesních d evin jako součást národního bohatství České republiky má velký význam pro budoucnost všech les na území státu jak z pohledu zásadního vlivu na jejich budoucí výnos, tak i z pohledu zm n klimatu, adaptační schopnosti a ekologické stability lesních porost (ekosystém ). Podmínky ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin včetn vyhlášení Národního programu byly stanoveny novelou zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin (zákon č. 14ř/2003 Sb. ve zn ní zákona č. 232/2013 Sb.). Pravidla poskytování a čerpání finančních podpor na udržování a využívání genetických zdroj lesních d evin jsou pro jednotlivé účastníky Národního programu stanoveny v Zásadách, které pro tento účel vydalo Ministerstvo zem d lství v srpnu Koordinací Národního programu byl pov en ÚHÚL. V rámci Národního programu bude podporována existence a obhospoda ování genových základen, existence a obhospoda ování zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu (rodič rodiny, ortet nebo klon, semenný sad a sm s klon ) a dále zdroje selektovaného reprodukčního materiálu. Významným opat ením na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin je i podpora z ízení a činnosti Národní banky osiva a explantát lesních d evin, jejímž provozováním Ministerstvo zem d lství pov ilo tzv. určenou osobu, kterou je VÚLHM. 26

27 3.2 Obnova lesa a zales ování Forest Regeneration and Reforestation Plocha obnovených lesních porost oproti p edchozímu roku nepatrn poklesla na ha, nicmén ve srovnání s p edchozími roky je tato plocha srovnatelná a odpovídá celkovému objemu provedených t žeb v p edchozích letech. Výše p irozené obnovy činí ha a p estože ve srovnání s rokem 2013 vykazuje mírný pokles o 3Ř6 ha je patrné, že její plocha v posledních n kolika letech vykazuje vyrovnaný trend. Podíl listnatých d evin na um lé obnov je z dlouhodob jšího hlediska stabilní. V roce 2014 dosáhl 38,6 % a oproti p edchozímu roku tak došlo k jeho mírnému poklesu o 0,7 %. Ve srovnání s p edchozím rokem mírn vzrostl podíl lípy a ostatních listnatých d evin. Tabulka Obnova lesa v ha Forest regeneration (ha) Zp sob obnovy Method of regeneration Um lá Artificial z toho: opakovaná of which Replanting P irozená Natural Celkem Total Pramen: ČSÚ Source: Czech Statistical Office Tabulka Um lá obnova podle druh d evin v ha Artificial regeneration by tree species (ha) Um lá obnova Artificial regeneration Celkem* Total z toho of which z toho of which sadba Planting síje Sawing smrk Spruce jedle Fir ha

28 borovice Pine mod ín Larch ostatní jehličnaté Other conifers jehličnaté celkem Total conifers dub Oak buk Beech lípa Linden topol a osika Poplar, aspen ostatní listnaté Other broadleaves listnaté celkem. Total broadleaves % listnaté % broadleaves Poznámka: včetn zalesn ní pod porostem. Note: including underplanting. Pramen: ČSÚ Source: Czech Statistical Office ,4 40,7 38,3 39,3 38,6 3.3 Výchovné zásahy Cleanings and Thinnings Plocha lesních porost, v nichž byly provedeny výchovné zásahy pro ezávkou, činila 43,1 tis. ha. Probírky byly realizovány na ploše Ř5,2 tis. ha. Oproti p edchozímu roku došlo k mírnému navýšení velikosti t chto ploch jak u pro ezávek, tak i probírek. 28