STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014"

Transkript

1 STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014 říjen 2014

2 STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014 PRACOVNÍ PŘÍRŮČKA 21. aktualizované vydání pro MPO ČR zpracoval ÚRS PRAHA, a.s. Praha říjen 2014

3 O B S A H ZÁKLADNÍ UKAZATELE (Tabulka) 7 I INVESTICE A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL II 1 Tvorba hrubého fixního kapitálu 11 2 Systém podpory investiční činnosti a a podnikání Operační program podnikání a inovace 12 3 Domy, byty a bydlení Bytová výstavba Zahájené byty Dokončené byty Bytová výstavba v okresech a správních obcích 25 4 Dopravní infrastruktura Státní fond DI 28 5 Přímé zahraniční investice Zahraniční investice v ČR České přímé investice v zahraničí 32 STAVEBNICTVÍ 1 Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje 37 2 Stavební trh Počet a struktura stavebních podniků 39 3 Veřejné stavební zakázky v roce Struktura zakázek podle směrů výstavby Zhotovitelé zakázek Zadavatelé zakázek Struktura zakázek podle druhů zadávacích řízení Struktura zakázek podle krajů Struktura zakázek podle velikostních kategorií Vývoj veřejných stavebních zakázek Shrnutí 50 4 Stavební produkce a ceny Objem a struktura stavební produkce Potenciální prvky dynamiky Stavební povolení Zakázky na stavební práce

4 4.3. Ceny stavebních prací 60 5 Pracovníci a mzdy Zaměstnanost Zaměstnanost v odvětví Zaměstnanci v podnicích s 50 a více zaměstnanci Mzdy Mzdy v odvětví Mzdy v podnicích s 50 a více zaměstnanci Produktivita práce 64 III STAVEBNÍ HMOTY 67 1 Postavení výroby stavebních hmot v rámci zpracovatel. průmyslu ČR 69 2 Počet a struktura subjektů působících na trhu 70 3 Produkce stavebních hmot 71 4 Pracovníci a mzdy 73 5 Export 75 IV MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ 77 1 Obecné charakteristiky Pozemní komunikace dálnice Pozemní komunikace - železnice 80 2 Hrubý domácí produkt Míra dlouhodobé nezaměstnanosti celkem 81 3 Stavebnictví Stavební produkce a HDP Struktura stavební produkce v EU Stavební práce podle směrů výstavby v zemích EU Meziroční změny objemu stavební produkce podle směrů výstavby EU Pracovní síla ve stavebnictví 87 4 Byty a bydlení Počet bytů na 1000 obyvatel V VYBRANÉ UKAZATELE ČR (Tabulky) 89 1 Vybrané makroekonomické ukazatele ČR Výdaje a zdroje HDP Dlouhodobý vývoj HDP 91 4

5 1.3. Ostatní ukazatele Počty jednotek v registru ekonomických subjektů Tvorba hrubého fixního kapitálu - věcné členění 93 2 Zaměstnanost a mzdy Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví v roce Byty a bydlení Domovní a bytový fond Vývoj Struktura domovního a bytového fondu v r Krajská struktura bytové výstavby 96 4 Stavebnictví Stavební podniky (s 50 a více zaměstnanci ) Stavební povolení absolutní hodnoty Stavební povolení indexy Zakázky Měsíční mzda a produktivita práce Zaměstnanci stav a vývoj Zaměstnanci struktura Ceny stavebních děl

6 ZÁKLADNÍ UKAZATELE N á r o d n í h o s p o d á ř s t v í* m. j /2012 /2011 HDP (v kupních cenách ) 3 759, , , , ,8 101,0 100,6 Tvorba hrubého fixního kapitálu mld. Kč 926,1 930,6 922,6 887,9 858,4 96,7 96,2 Hrubá přidaná hodnota (v základních b.c. cenách) 3 393, , , , ,1 100,3 100,3 Zaměstnanost tis.osob 4 934, , , , ,0 100,7 104,2 Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců Kč ,6 100,3 Podíl stavebnictví k HDP 13,86 12,89 12,14 11,02 10,23 Podíl stavebnictví na zaměstnanosti 10,6 10,0 9,5 8,3 7,7 S t a v e b n i c t v í mld. Kč Provedené stavební práce (z hodnoty S ) b. c. 520,9 488,7 464,0 424,0 397,5 93,7 91,4 Ceny stavebních prací - 101,2 99,8 99,5 99,3 98,9 Stavební podniky (registrované ČSÚ) 313,4 322,3 327,4 329,1 310,9 94,4 100,5 - z toho soukromé podniky - fyzické osoby tisíce 258, , , ,8 obchodní společnosti 26,3 28,7 30,7 32,7 35,1 107,5 106,4 Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci*** Provedené stavební práce mld. Kč b. c. 272,6 251,8 231,3 215,9 198,9 92,1 93,4 (z hodnoty S ) Stavební podniky počet ,2 97,3 Zaměstnanost tis.osob 106,4 102,3 95,3 91,5 84,5 92,3 96 Průměrná měsíční nominální mzda Kč ,6 102,8 zaměstnanců Produktivita práce (z hodnoty S ) tis.kč 2 560, , , , ,70 99,8 97,1 (z hodnoty ZSV ) b.c , , , , ,30 99,3 94,8 B y t y a b y d l e n í Byty - zahájená výstavba počet ,7 86,6 dokončené ,7 102,9 * údaje z 5/2014 *** zdroj ÚRS PRAHA, a.s. Prameny: Statistické ročenky ČR, ČSÚ Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR, ČSÚ Stavebnictví v roce , ČSÚ Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí ČSÚ Časové řady ČSÚ 7

7 I I N V E S T I C E A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL 1. Tvorba hrubého fixního kapitálu 2. Systém podpory investiční činnosti a podnikání 3. Domy, byty a bydlení 4. Dopravní infrastruktura 5. Přímé zahraniční investice

8 I - Investice, tvorba fixního kapitálu I - 1 TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU Tvorba hrubého fixního kapitálu je definována jako pořízení nových fixních hmotných a nehmotných aktiv, použitých fixních hmotných a nehmotných aktiv a pořízení nevyráběných hmotných a nehmotných aktiv, zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv (půdy, podzemních zdrojů, nepěstovaných biologických zdrojů a vodních zdrojů a nehmotných nevyráběných aktiv). Tvorba hrubého fixního kapitálu tedy zahrnuje pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv, která mají charakter dlouhodobé spotřeby a jejich cena převyšuje stanovený limit, tj. nové investice, náklady na velké opravy, zdokonalování investičního majetku, změny stavu základního stáda, nákupy a prodeje stávajícího investičního majetku a náklady spojené se změnou vlastnictví investičního majetku. Nezahrnují se předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi, předměty nakupované vládou pro vojenské účely, civilně nepoužitelné, výdaje na výzkum, vývoj, průzkum trhu apod. Tvorba HDP, hrubého kapitálu a hrubého fixního kapitálu v běžných cenách m l d. K č HDP 3 759, , , , ,8 Hrubý kapitál 896,4 939,7 937,1 897,6 865,5 Hrubý fixní kapitál 926,1 930,6 922,6 887,9 858,4 p ř e d c h o z í rok = HDP 97,7 100,8 100,9 100,6 101,0 Hrubý kapitál 80,5 104,8 99,7 95,8 96,4 Hrubý fixní kapitál 89,8 100,5 99,1 96,2 96,7 p o d í l H F K v % HDP = ,6 24,5 24,1 23,1 22,15 HK = ,3 99,0 98,5 98,9 99,44 V běžných cenách v roce 2013 činila tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) 865,5 mld. Kč; proti roku 2012 se snížila o 29,6 mld. Kč, tj. o 3,6 %. Podíl HFK v běžných cenách na HDP proti roku 2012 poklesl z 23,1 na 22,15. Podíl na hrubém kapitálu proti roku 2012 stoupl z 98,9 na 99,44. Údaje v této i dalších tabulkách v publikaci jsou z května

9 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Tvorba HFK ve věcném členění mld. Kč - běžné ceny Celkem budovy / stavby stroje / zařízení ostatní podíl na tvorbě HFK v % Celkem budovy / stavby 53,01 52,40 50,07 49,13 46,71 - stroje / zařízení 41,06 42,25 44,39 44,34 45,82 - ostatní 5,92 5,34 5,54 6,53 7,47 Ve věcné struktuře tvorby HFK v roce 2013 v běžných cenách dosáhly budovy a stavby, tj. HFK vytvořený stavebnictvím, 401 mld. Kč a na tvorbě HFK se budovy a stavby podílely z 45,7 %. Tvorba HFK v běžných cenách ve formě budovy a staveb předstihla o 8 mld. Kč stroje a zařízení a jejich podíl na tvorbě o +0,89 procentního bodu. Proti předchozímu roku se tvorba HFK formou budov a staveb poklesla o 35,3 mld.kč, což je pokles o 8,1 %. Tvorba HFK formou strojů a zařízení poklesla byla téměř stejná, pokles o 0,5 mld. Kč ( 0,1%). I - 2 SYSTÉM PODPORY INVESTIČNÍ ČINNOSTI A PODNIKÁNÍ Smyslem investičních pobídek je podpora zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a podpora projektů v oblasti strategických služeb a technologických center. Pobídky jsou nabízeny bez rozdílu českým i zahraničním investorům. Systém investičních pobídek je v České republice nastaven různě podle druhů investičních projektů I OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE Operační program Podnikání a inovace připravený v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, které zajišťuje v souladu s usnesením vlády ČR č. 175 ze dne 22. února 2006 výkon funkce Řídicího orgánu tohoto operačního programu, schválila vláda ČR dne 15. listopadu 2006 usnesením č a následně Evropská komise Rozhodnutím K(2007) 6104 ze dne 3. prosince Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Program je realizován prostřednictvím jednotlivých výzev, které stanoví podrobnější podmínky programu. Operační program Podnikání a inovace je základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální 12

10 I - Investice, tvorba fixního kapitálu rozvoj (ERDF) v letech Tento tematický operační program Ministerstva průmyslu a obchodu, na jehož základě je v současném programovacím období českým podnikatelským subjektům podpora z ERDF poskytována, byl koncipován na základech a principech Lisabonské strategie, která je primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje. Operační program Podnikání a inovace rozpracovává významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce České republiky na léta "Konkurenceschopná česká ekonomika", vychází z hlavních strategických dokumentů ČR (Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje atd.) a je v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost na období let Proces tvorby OPPI respektoval princip partnerství, jeho příprava a zaměření byly průběžně projednávány a diskutovány s ostatními resortními ministerstvy, se zástupci hospodářských a sociálních partnerů a dalšími zainteresovanými stranami. Globálním cílem OPPI je zvýšit do konce tohoto programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb v ČR úrovni předních průmyslových zemí Evropy. OPPI je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti České republiky a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán OPPI zveřejňuje nyní dokument Operační program Podnikání a inovace ve verzi schválené Evropskou komisí Rozhodnutím K (2014) 1762 ze dne 1. dubna Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán OPPI na svých webových stránkách zveřejňuje nyní dokument Operační program Podnikání a inovace ve verzi schválené Evropskou komisí Rozhodnutím K(2007) 6104 ze dne 3. prosince Realizace Operačního programu Podnikání a inovace předpokládá vypracování různých externích studií, analýz, strategií a hodnocení, jejichž financování bude zajišťováno v rámci této oblasti. Dále se zde bude jednat o financování seminářů, workshopů, výměn zkušeností a informací, propagace a publicity, informativních akcí, zpracování informačních analýz, pořizování a instalaci počítačových systémů potřebných pro řízení, implementaci a monitorování operačního programu, přípravy programové dokumentace pro další programovací období, pilotní projekty a hodnocení. Tato oblast bude rovněž věnovat zvláštní pozornost rozvoji kapacity pro hodnocení. Na webových stránkách MPO společné přílohy dotačních programů podpory naleznete i dokumenty vztahující se k interním projektům, a to: Obecná pravidla způsobilosti výdajů Pravidla pro výběr dodavatelů Obecná pravidla pro publicitu Odbor Koordinace strukturálních fondů (08100) Ministerstva průmyslu a obchodu pravidelně zpracovává a umísťuje na webu od ledna roku 2008 aktuální přehled o stavu výzev. Z těchto webových stránek je čerpáno. 13

11 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Cíle, prioritní osy a oblasti podpory Operačního programu Podnikání a inovace Globální cíl OPPI Specifický cíl prioritní osy Prioritní osa Oblast podpory Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintensivnit aktivitu malých a středních podniků a vytvářet podmínky pro využití nových finanční nástrojů pro zahájení podnikání 1. Vznik firem 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům 1.2 Využití nových finančních nástrojů Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb na úrovni předních průmyslových zemí Evropy výrobních technologií, zintensivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a služeb pro podnikání Zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných, případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven) Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií, výrobků a služeb) 2. Rozvoj firem 3. Efektivní energie 4. Inovace 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu 5. Prostředí pro podnikání a inovace 5.1 Platformy spolupráce 5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů 5.3 Infrastruktura pro podnikání Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb na úrovni předních průmyslových zemí Evropy Zintensivnit rozvoj poradenských a informačních služeb pro podnikání Vytvořit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operačního programu 6. Služby pro rozvoj podnikání 7. Technická pomoc 6.1 Podpora poradenských služeb 6.2 Podpora marketingových služeb 7.1 TP při řízení a implementaci OPPI 7.2 Ostatní TP 14

12 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Statistika čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů z programů OPPP - aktualizace k Ke dni : byla přiznána dotace 1201 projektům* v celkové hodnotě Kč, byly uzavřeny úvěrové smlouvy u 1632 projektů v celkové hodnotě Kč Souhrnná tabulka podaných žádostí a udělených dotací nebo úvěrů podle krajů a programů kraj / program Prosperita Reality Školicí střediska Klastry Rozvoj Marketing Inovace Úspory energie Obnovitelné zdroje energie Start Kredit Celkem 4 (1) - 6 (1) - 6 (4) - 12 (5) - 65 (45) - 18 (4) - 18 (15) - 4 (2) - 17 (10) - 66 (7) - 71 (17) (111) - Jihočeský Jihomoravský 20 (13) - 21 (14) - 15 (5) - 13 (5) (75) (27) - 55 (36) - 3 (0) - 13 (6) (9) (59) (249) Karlovarský 0 (0) - 4 (2) - 1 (0) - 5 (1) - 18 (13) - 5 (1) - 10 (10) - 3 (0) - 5 (2) - 16 (1) - 39 (7) (37) Královéhradecký 1 (0) - 16 (6) - 2 (1) - 5 (0) - 47 (31) - 47 (11) - 26 (17) - 6 (2) - 10 (4) - 68 (6) (39) (117) Liberecký 0 (0) - 8 (5) - 3 (1) - 3 (0) - 31 (23) - 34 (9) - 10 (6) - 1 (0) - 7 (3) - 29 (4) - 34 (13) (64) Moravskoslezský 9 (4) - 33 (14) - 20 (4) - 17 (5) - 67 (52) - 59 (12) - 29 (22) - 4 (3) - 9 (8) (39) (74) (237) Olomoucký 4 (2) - 18 (10) - 9 (4) - 5 (3) - 60 (39) - 46 (10) - 24 (17) - 2 (1) - 16 (10) - 68 (5) - 72 (20) (121) Pardubický 4 (2) - 16 (5) - 14 (2) - 8 (5) - 61 (38) - 76 (13) - 23 (14) - 7 (2) - 10 (4) - 30 (5) (58) (148) Plzeňský 1 (0) - 56 (38) - 2 (1) - 1 (0) - 33 (23) - 20 (6) - 13 (10) - 2 (0) - 19 (15) - 39 (4) (28) (125) Středočeský 11 (7) - 12 (5) - 11 (6) - 5 (3) - 93 (50) - 84 (33) - 61 (46) - 4 (1) - 22 (15) - 45 (3) (45) (214) Ústecký 2 (1) - 8 (5) - 7 (2) - 4 (4) - 37 (29) - 25 (8) - 16 (10) - 2 (0) - 22 (16) - 78 (13) - 61 (23) (111) Vysočina 3 (3) - 9 (3) - 6 (0) - 3 (1) - 60 (39) - 41 (5) - 19 (14) - 5 (2) - 7 (4) - 65 (8) - 71 (21) (100) Zlínský 11 (5) - 21 (11) - 10 (3) - 4 (0) - 71 (49) - 86 (20) - 27 (20) - 4 (0) - 8 (5) - 47 (2) - 84 (28) (143) Neurčeno (0) (1) (1) - 0 Celkem 70 (38) (119) (33) - 85 (32) (506) (159) (237) - 47 (13) (102) (106) (433) 4672 (1778) Pozn.: První číslo udává celkový počet podaných žádostí. V závorce je uveden počet zamítnutých a vyřazených žádostí (např. pro nesplnění formálních kritérií, odstoupení žadatele atd.). Poslední číslo udává počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů, ostatní projekty procházejí hodnocením. Údaje v tabulce jsou pravidelně aktualizovány. 15

13 I - Investice, tvorba fixního kapitálu I - 3 DOMY, BYTY A BYDLENÍ I BYTOVÁ VÝSTAVBA Po vysokých objemech bytové výstavby v 70. a 80. letech (v 80. letech se počet bytů dokončených ročně pohyboval až na úrovni 80 tisíc) došlo na začátku 90. let k jejímu útlumu, a to jak v zahajování výstavby bytů, tak v jejich dokončování. Vývoj počtu zahájených dokončených rozestavěných bytů Počet Zahájené byty Dokončené byty 3) Rozestavěné byty 1) meziroční index index počet meziroční index Index počet Index , , ,9 17, ,8 92, , ,3 13, ,2 81, , ,4 12, ,6 70, , ,1 18, ,6 40, , ,9 27, ,7 28, , ) ,2 54, ,7 37, ,7 57, ,4 49, ,9 53, ,0 52, , ,7 48, ,2 51, , ,3 47, ,3 55, , ,9 55, ,2 61, , ,6 59, ,4 60, , ,0 64, ,0 71, , ,4 66, ,8 73, , ,3 71, ,9 67, , ,1 71, ,0 92, , ,4 71, ,2 85, , ,7 61, ,4 85, ,4 46, ,6 81, ,9 45, ,6 63,7 nesleduje se ,6 39, ,9 65, ,7 36, ,7 56,2 1) stav ke konci sledovaného období (stavový ukazatel) 2) údaje o nových bytech, získané adaptací nebytových prostor, jsou státní statistikou sledovány až od r. 1996, proto v tomto roce nelze indexovat 3) Od se za zahájený byt považuje byt, na který bylo vydáno stavební povolení. Do konce roku 2005 se za zahájený byt považoval byt, jehož výstavba byla zahájena podle zápisu ve stavebním deníku. (Podrobnější přehled o počtu zahájených, dokončených a rozestavěných bytů od roku 1990 viz též kapitola V Vybrané ukazatele ČR.) Poznámka: Počet zahájených bytů v roce 2006 není s předchozími lety zcela srovnatelný, protože od se za zahájený považuje byt, na který bylo vydáno stavební povolení, zatímco do konce roku 2005 se za zahájený byt považoval byt, jehož výstavba byla zahájena podle zápisu ve stavebním deníku. (Kvantitativní rozdíl počtu zahájených bytů podle starého ukazatele, v porovnání s ukazatelem novým, se v období pohyboval v intervalu -1,4 až -6,2 %, v průměru -3,4 %.) 16

14 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Podrobné údaje o bytové výstavbě v uplynulých letech v ČR až do úrovně jednotlivých obcí lze získat z údajů ČSÚ v současné době za období let Za rok 2013 jsou k dispozici prozatím předběžné údaje. Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století, klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončovaných bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce Dokončeno bylo v tomto roce pouze bytů, což představovalo 1,26 bytů na obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Tento nárůst pokračoval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno bytů, což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno , resp bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku V roce 2010 už bylo dokončeno pouze bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen bytů, tedy pouze 78,6 % předchozího roku a pouze 68,7 % roku V roce 2012 se dokončilo bytů, tedy sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku Rok 2013 zaznamenal další pokles na dokončených bytů, tj. 88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku Od roku 1997 do roku 2013 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v následujících letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 zahájených bytů na 100 dokončených a v roce 2013 pouze 87,6 zahájených bytů na 100 dokončených. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužuje doba výstavby a současně se zmenšuje zásoba rozestavěných bytů. Znamená to, že i v roce 2014 bude velmi pravděpodobně dokončeno ještě méně bytů než v roce V roce 2013 bylo zahájeno bytů. Z celkového počtu dokončených bytů v roce 2013 bylo zkolaudováno bytů v nových rodinných domech a bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 946 bytů v rodinných domech a bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (346 bytů), byty v nebytových budovách (416 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (705 bytů). Modernizací bylo získáno bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu ve všech druzích budov, bylo dokončeno o 11,3 % méně bytů v nových rodinných domech, o 14,7 % méně bytů v nových bytových domech, o 18,3 % méně bytů bylo dokončeno v nástavbách a přístavbách k rodinným domům a o 10,4 % méně v případě nástaveb a přístaveb k bytovým domům. U bytů v DPS a v domovech-penziónech byl zaznamenán mírný pokles o 2,3 %, výrazný (o 28,4 %) v případě vzniku bytů v nebytových budovách a ještě výraznější u bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 48,5 %), ale i u počtu modernizovaných bytů (o 36,2 %). 17

15 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Rok I ZAHÁJENÉ BYTY Počet a struktura zahájených bytů podle druhu objektu Počet bytů celkem v rodinnýc h domech v bytových domech k rodinný m domům v nástavbách a přístavbách 18 v tom k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů Index 2010/2009 Index 2011/2010 Index 2012/2011 Index 2013/ ,4 88,6 52,5 87,5 86,9 71,1 63,6 65,7 99,4 97,9 102,7 86,5 105,0 95,9 130,7 75,1 94,2 101,3 86,6 84,4 80,2 89,1 93,3 137,0 108, 7 92,5 77,6 92,7 86,7 120,8 76,0 97,6 83,8 86,1 111,5 82,7 Z celkového počtu zahájených bytů v roce 2013 bylo bytů v nových rodinných domech a bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno bytů v rodinných domech a bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (621 bytů), byty v nebytových budovách (1 100 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (483). Dále byla zahájena modernizace bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu celkového počtu bytů (o 7,3 %), bytů v nových rodinných domech (o 13,3 %), nástaveb a přístaveb k rodinným domům (o 24 %), nástaveb a přístaveb k bytovým domům (o 2,4 %), bytů v DPS a domovech-penziónech (o 16,2 %) a bytů v nebytových budovách (o 13,9 %). Rovněž objem bytů, kde byla zahájena modernizace, se vůči předchozímu roku snížil (o 17,3 %). Naproti tomu se vůči roku 2012 zvýšil počet zahájených bytů v nových bytových domech (o 20,8 %) a bytů získávaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 11,5 %). Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. v roce 2012 cca 3,5 roku u bytů v nových rodinných i bytových domech, více než 5,5 roku u nástaveb a přístaveb k rodinným domům (většinou stavěným svépomocně) a necelé 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům.

16 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Rok Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima bytů, z toho bytů v nových rodinných domech a v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 ( bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), v nebytových budovách v roce 2009 (2 458 bytů), stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizovaných bytů v roce 2006 ( bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech , začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje Počet a struktura zahájených bytů podle druhu objektu Počet bytů celkem v rodinnýc h domech v bytových domech k rodinný m domům v nástavbách a přístavbách 19 v tom k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů Index 2010/2009 Index 2011/2010 Index 2012/2011 Index 2013/ ,4 88,6 52,5 87,5 86,9 71,1 63,6 65,7 99,4 97,9 102,7 86,5 105,0 95,9 130,7 75,1 94,2 101,3 86,6 84,4 80,2 89,1 93,3 137,0 108, 7 92,5 77,6 92,7 86,7 120,8 76,0 97,6 83,8 86,1 111,5 82,7 Z celkového počtu zahájených bytů v roce 2013 bylo bytů v nových rodinných domech a bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno bytů v rodinných domech a bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (621 bytů), byty v nebytových budovách (1 100 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (483). Dále byla zahájena modernizace bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu celkového počtu bytů (o 7,3 %), bytů v nových rodinných domech (o 13,3 %), nástaveb a přístaveb k rodinným domům (o 24 %), nástaveb a přístaveb

17 I - Investice, tvorba fixního kapitálu k bytovým domům (o 2,4 %), bytů v DPS a domovech-penziónech (o 16,2 %) a bytů v nebytových budovách (o 13,9 %). Rovněž objem bytů, kde byla zahájena modernizace, se vůči předchozímu roku snížil (o 17,3 %). Naproti tomu se vůči roku 2012 zvýšil počet zahájených bytů v nových bytových domech (o 20,8 %) a bytů získávaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 11,5 %). Zahájené byty v krajích Počet zahájených bytů Kraj Česká republika Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Kraj Index počtu zahajovaných bytů Intenzita bytové výstavby Poměr počtu bytů zahájených k dokončeným / 2013/ Česká republika 3,31 4,24 2,1 50,5 92,7 105,2 113,4 80,9 87,6 Hl.m. Praha 4,31 6,59 2,69 42,5 118,6 83,7 107,6 70,3 87,2 Středočeský 5,44 6,91 2,95 46, ,4 118,3 83,3 72,2 Jihočeský 3,68 4,07 2,33 57,7 99, ,9 112,9 Plzeňský 3,51 3,8 2,47 66,7 99,5 111,1 92,3 98,3 97,8 Karlovarský 2,5 1,92 2,04 104,4 101,2 108,3 122,5 111,8 142,8 Ústecký 1,71 2,32 1,02 44,2 73,8 165,9 184,2 90,2 90,5 Liberecký 2,8 2,88 1,45 51,2 85,3 103,8 117,4 59,7 82,3 Královéhradecký 2,96 3,79 1,92 50,8 87,3 116,2 124,9 87,9 101,6 Pardubický 3,29 4,91 2,06 42,5 96,9 133,9 93,8 84,6 104,2 Vysočina 3,06 3,26 1,73 52,7 88,9 99, ,7 73,8 Jihomoravský 3,59 4,94 2, ,3 93,4 92,2 79,8 79,8 Olomoucký 2,86 3,38 1,9 55,7 102,6 122, ,9 98 Zlínský 2,67 3,41 1,45 42,5 74, ,2 100,7 107,7 Moravskoslezský 2,05 2,59 1,68 63,8 99,4 165,1 159,6 76,9 85,8 Zahájená bytová výstavba v krajích odráží podobným způsobem jako dokončená bytová výstavba rozdíly mezi kraji, navazuje na dosavadní trendy, na rozdíl od dokončených bytů však rychleji zareagovala na ekonomickou krizi a pokles počtu zahájených bytů je také výraznější. Na druhé straně, stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých 20

18 I - Investice, tvorba fixního kapitálu letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině a v Jihomoravském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na obyvatel středního stavu) dosáhly v roce 2013 stejné kraje jako u dokončených bytů, ale na výrazně nižších hodnotách, nejvyšší intenzitu měl Středočeský kraj (1,96 zahájených bytů na obyvatel oproti 4,09 dokončených bytů na obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (2,67 oproti 3,09) a Jihomoravský kraj (2,40 oproti 3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby nižší než 2,40 bytů na obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,02 bytů na obyvatel). Z pohledu porovnání počtů zahajovaných bytů v roce 2013 s předchozím rokem 2012 a porovnání počtu zahajovaných bytů v roce 2012 s dokončenými v roce 2013 obě hodnoty zaznamenávají pokles, v jednotlivých krajích je však situace různá. Nejvýznamnější je nárůst počtu zahájených bytů v Praze (o 18,6 %) proti roku 2012, z počtu zahájených bytů je vidět, že proti prudkému poklesu v letech (ze bytů v roce 2006 až na bytů v roce 2011) dochází k velmi pomalému, ale postupnému zvyšování tohoto počtu (na bytů v roce 2013). Velmi malý růst, ale na nízkých hodnotách, zaznamenaly i kraje Olomoucký a Karlovarský. Největší pokles je u kraje Zlínského (o 25,4 %), ale také u kraje Středočeského (o 22,0 %), který hraje v bytové výstavbě velmi významnou roli díky rozvoji pražské suburbánní zóny. Kraje s nejvyšším poměrem zahájených bytů k dokončeným (Karlovarský, Jihočeský, Zlínský, Pardubický) ovšem jsou většinou kraje s nízkou, značně rozkolísanou úrovní bytové výstavby. Proto dalším významným poznatkem z těchto dvou ukazatelů je značně negativní pozice Středočeského kraje (kromě poklesu zahájených bytů o 22 % také index 87,2 zahájených bytů na 100 dokončených bytů), která znamená, že se zmíněný rozvoj suburbanizace v zázemí Prahy značně zpomalí. 21

19 I - Investice, tvorba fixního kapitálu I DOKONČENÉ BYTY Počet a struktura dokončených bytů podle druhu stavby od roku 2000 Rok Počet bytů celkem v rodinných domech v bytových domech k rodinný m domům 22 v tom v nástavbách a přístavbách k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů Index 2010/2009 Index 2011/2010 Index 2012/2011 Index 2013/ ,7 103,3 79,3 93,1 85,2 318,5 97,9 96,9 99,3 78,6 88,0 59,4 87,4 109,3 19,4 78,6 92,5 91,0 102,9 100,3 109,4 96,0 90,7 208,2 94,0 119,4 98,3 85,7 88,7 85,3 81,7 89,6 97,7 71,6 51,5 63,8 Dokončená bytová výstavba v krajích odrážela rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu propadu celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu) dosáhl v roce 2013 Středočeský kraj (4,09 bytů na obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (3,09) a Jihomoravský kraj (3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na obyvatel. V této souvislosti je vhodné připomenout empirickou zkušenost, že pro rozvoj území včetně růstu počtu jeho obyvatel je potřebná intenzita bytové výstavby cca 3-3,5 bytu na obyvatel ročně. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2013 (1,13), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období (1,24) měl Ústecký kraj. Především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je proto vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,73 bytů na obyvatel v letech ). Tento kraj měl jak v celém období , tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), ale v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96). Jako jediný kraj zaznamenal nárůst vůči roku 2007 (o 22,7 %), kdežto

20 I - Investice, tvorba fixního kapitálu všechny ostatní kraje vykázaly významné úbytky (nejvíce hlavní město Praha, a to o 59,2 %, což byl největší propad, ovšem relativně vůči největšímu rozsahu krajské bytové výstavby v roce 2007). Z pohledu jednotlivých okresů bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Praha-východ (1 352 bytů, z toho v rodinných domech). Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). Kraj Dokončené byty v krajích Počet dokončených bytů Česká republika Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

21 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Dokončené byty v krajích v procentech Kraj Podíl kraje na počtu dokončených bytů obyvatel Intenzita bytové výstavby Index počtu dokončených bytů Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 2,9 4,0 2,4 60,6 85,7 Hl.m. Praha 16,5 15,2 11,6 11,8 4,1 7,9 3,1 40,8 95,6 Středočeský 18,0 21,0 11,4 11,8 4,5 7,2 4,1 61,7 89,9 Jihočeský 6,2 5,2 6,1 6,1 2,9 3,3 2,1 62,8 66,2 Plzeňský 5,8 5,7 5,4 5,4 3,1 3,4 2,5 75,9 100,1 Karlovarský 2,0 1,7 2,9 2,9 1,9 1,8 1,4 79,2 79,2 Ústecký 3,5 3,7 8,0 8,0 1,2 1,4 1,1 81,1 73,6 Liberecký 3,6 3,1 4,2 4,2 2,5 2,8 1,8 64,6 61,8 Královéhradecký 4,9 4,1 5,3 5,3 2,6 3,3 1,9 58,1 75,4 Pardubický 4,8 4,0 4,9 4,9 2,8 3,7 2,0 54,6 78,7 Vysočina 4,7 4,7 5,0 4,9 2,7 3,3 2,3 71,0 93,6 Jihomoravský 12,5 13,9 11,1 11,0 3,2 5,3 3,0 58,5 93,3 Olomoucký 5,2 4,9 6,2 6,1 2,4 2,8 1,9 69,8 82,7 Zlínský 4,9 3,1 5,7 5,6 2,4 2,8 1,4 47,7 69,7 Moravskoslezský 7,4 9,5 12,1 11,9 1,7 1,6 2,0 122,7 89,1 2013/ / 2012 Téměř všechny kraje ovšem zaznamenaly v roce 2013 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku (s jedinou výjimkou stagnace v Karlovarském kraji), a to od 4,4 % v hlavním městě Praze až do 38,2 % v Libereckém kraji. Struktura zahájených a dokončených bytů podle krajů v roce 2013 Kraje Pha StČ JČ Plz KV ÚL Lb KH Pa Vys JM Ol Zlín MSl Z 15,2 17,3 6,7 6,4 2,8 3,8 2,9 4,8 4,8 4,0 12,7 5,5 3,9 9,3 D 15,2 21,0 5,2 5,7 1,7 3,7 3,1 4,1 4,0 4,7 13,9 4,9 3,1 9,5 Z zahájené byty, D dokončené byty Územní rozložení bytové výstavby nebylo rovnoměrné, ale výstavba se soustřeďovala především do samotných velkých měst nebo jejich okolí; tento trend platí dlouhodobě - nejvíce dokončených bytů se v roce 2013 nacházelo ve Středočeském kraji 21,0%, dále v Praze 15,2% a pak v Jihomoravském kraji 13,9% - v roce 2013 bylo opět nejvíce zahájených bytů ve Středočeském kraji (17,3%), v Praze (15,2%) a v Jihomoravském kraji (12,7%). 24

22 I - Investice, tvorba fixního kapitálu I BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH A SPRÁVNÍCH OBCÍCH Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V šestnáctiletém průměru zde bylo dokončeno více než 10 bytů na obyvatel. Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí měst Brna a Plzně. V posledních letech se začínaly více prosazovat i další okresy v širším zázemí Prahy a okresy v zázemí dalších krajských měst (České Budějovice, Jihlava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc). Nejnižší intenzitu jak zahajované, tak dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na obyvatel) v průměru šestnáctiletého období byl Most a hranici jednoho dokončeného bytu na obyvatel pouze nepatrně překročily okresy Karviná, Ústí nad Labem, Chomutov, Teplice a další. Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období postavilo v pěti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli, kde dokončených bytů tvoří čtvrtinu celostátního objemu. V relativním vyjádření se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,68 bytů na obyvatel. Pouze o málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 2-5 tis. obyvatel, 100 tis. a více obyvatel a tis. obyvatel (všechny s 3,3-3,5 bytů na obyvatel). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s tis. obyvateli a zejména s tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 16 let pouze 1,69 bytů na obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech, což odpovídá uspokojování zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech. V průběhu období byl alespoň jeden byt postaven v obcích, které představují 96,75 % z celostátního úhrnu obcí (6 251 k ). Více než 20 bytů bylo 25

23 I - Investice, tvorba fixního kapitálu postaveno v obcích, které tvoří více než dvě pětiny počtu všech obcí České republiky, více než 50 bytů v obcích (22 % obcí). Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (78 750), v Brně (20 893) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy, rychle rostoucí významná obec pražské suburbání zóny. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (106,58 bytů na obyvatel). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Květnice, Herink, aj.), v zázemí dalších regionálních center (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). V letech bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem bytů (32,0 % celostátního úhrnu). Intenzita bytové výstavby v těchto městech byla téměř shodná s průměrem všech obcí ČR (2,84 vůči 2,85 bytů na obyvatel), nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze 6 měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, České Budějovice, Liberec a Olomouc). V roce 2012 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně a Praze, kdežto rok předtím v Českých Budějovicích, Brně a Kladně a v roce 2010 v Jihlavě, Karlových Varech (v obou městech více než 6 bytů na obyvatel), v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze, Liberci a Olomouci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 16 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,45 bytu na obyvatel. Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl bytů v rodinných domech mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina, zatímco vedle hl.m. Prahy se rodinné domy nejméně uplatňují v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální výstavby. Od počátku sledovaného období se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů zvětšovala až do roku 2005, v následujících třech letech stagnovala, v roce 2009 dosáhla maxima (1151 m 2 ) a od té doby mírně klesá (1 067 m 2 v roce 2011, ale m 2 v roce 2012). Výrazně nejmenší rozlohou stavebních pozemků se vyznačují rodinné domy v hlavním městě Praze (z důvodu velmi vysokých cen pozemků). Počet obytných místností (pokojovost) nových rodinných domů se v období stále zvyšoval, byty se čtyřmi a více pokoji byly v posledních letech zastoupeny v úhrnu dokončených bytů v rodinných domech více než čtyřmi pětinami. Naopak u bytových domů převažovaly byty 2+1, popř. 3+1, významný byl však i podíl maloplošných bytů. Průměrný počet pokojů v bytech vykazoval kolísavý vývoj s mírně rostoucí tendencí především v nových bytových domech (z 2,02 na 2,17 pokojů na byt). Více než 4/5 podílem byly zastoupeny byty se čtyřmi a více pokoji ve výstavbě rodinných domů vedle hl. m. Prahy ještě v krajích Středočeském, Zlínském a Vysočina, na druhou stranu maloplošné byty převažovaly ve výstavbě bytových domů v Ústeckém a v Libereckém kraji. Průměrná obytná plocha bytů dokončených v nových rodinných domech se většinou pohybovala v rozmezí 96 a 98 m 2, v posledním roce 2012 klesla na 93,8 m 2. Obytná plocha v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům rostla téměř po celé sledované období, ale v roce 2012 poklesla na 68,8 m 2. Vývoj průměrné obytné plochy bytových domů (vč. nástaveb a přístaveb) má kolísavý průběh, avšak celkově měl mírně rostoucí tendenci, kromě posledních let 2011 (51,3 m 2 u nových bytových domů a 48,3 m 2 u nástaveb k nim) a 2012 (49,6 m 2 u nových bytových domů a 49,4 m 2 u nástaveb k nim). 26

24 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Jednou z nově zjišťovaných charakteristik je od roku 2010 energetická třída účinnosti. Cca 4 % rodinných domů, dokončených v letech , má energetickou účinnost A, cca 30 % účinnost B a dvě třetiny pouze účinnost C, u bytových domů je situace obdobná, jenom o málo lepší. Rodinné domy byly po celé šestnáctileté období stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísal mezi 90 a 95 % (s mírným poklesem na 85 % v roce 2012). V roce 2012 bylo dokončeno za posledních deset let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (9,9 %), další zvyšování tohoto podílu je žádoucí zejména z ekologického hlediska. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,9 % v roce 2012, naopak postupně rostl význam konstrukcí spadajících pod souhrnné označení jiná (včetně kombinací). V posledním roce 2012 činil podíl jiných nosných konstrukcí 41,2 %. Vývoj průměrné doby výstavby za posledních 16 let byl u jednotlivých druhů budov odlišný. Obecně stále platí, že rodinné domy jsou stavěny déle než bytové domy, průměrná doba jejich výstavby se v letech postupně zkracovala (z 56 na 38 měsíců), v posledních letech ale stagnovala (40-42 měsíců). U nástaveb a přístaveb k rodinným domům se však doba výstavby spíše prodlužovala (z 51 měsíců v roce 1997 na 70 měsíců v roce 2011, 68 měsíců v roce 2012). U nových bytových domů kolísala průměrná doba výstavby mezi 27 a 35 měsíci s výkyvem 41 měsíců v roce

25 I - Investice, tvorba fixního kapitálu I - 4 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Stavby dopravní infrastruktury v současné době mají více než čtvrtinový podíl na celkovém objemu provedených stavebních prací a více než poloviční podíl z objemu zakázek na stavební práce. Do výstavby dopravní infrastruktury jsou zahrnovány: - výstavba dálnic, rychlostních komunikací a silnic, jejich opravy a údržba, - výstavba železnic, jejich opravy a údržba, - výstavba infrastruktury vodohospodářské, vodní a letecké dopravy. I STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k Účelem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. Mezi příjmy Fondu patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, poplynou rovněž do SFDI. Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. Devítičlenný Výbor v čele s ministrem a ostatními členy jmenovanými vládou na funkční období čtyř let. V kompetenci výboru je mimo jiné jmenování a odvolávání ředitele Fondu, schvalování návrhu rozpočtu Fondu, časový plán příjmů a výdajů Fondu, roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace investičních akcí podle zvláštního právního předpisu a uvolňování prostředků na investiční akce podle schváleného statutu Fondu. Pětičlenná Dozorčí rada, volena Poslaneckou sněmovnou na funkční období čtyř let, je kontrolním orgánem Fondu, který dozírá na činnost a hospodaření Fondu. Ředitel, statutární orgán Fondu, je jmenován Výborem. Řídí činnost aparátu Fondu a provádí rozhodnutí výboru o uvolnění prostředků Fondu. 28

26 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Bilance příjmů a výdajů SFDI ukazatel Rozpočet SFDI na rok schválený rozpočet 2009 schválený rozpočet 2010 schválený rozpočet 2011 schválený rozpočet 2012 schválený rozpočet 2013 příjmy celkem (bez nároků z roku 2011,2012 a 2013) v tom: daňové příjmy a příjmy z poplatků nedaňové a kapitálové příjmy (výnosy z výkonového zpoplatnění) přijaté dotace v tom: převody výnosů z privatizovaného majetku a dividend ze společností se státní účastí v tis. Kč rozpočet dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu dotace ze státního rozpočtu na projekty EU (OPD, KP a OPŽP) do r i OPLZZ, nová finanční perspektiva EU ( )) dotace ze státního rozpočtu na projekty EU (nová finanční perspektiva EU ( )) dotace ze státního rozpočtu na projekty EU (úvěr EIB) dotace ze státního rozpočtu (spolufinancování projektů EU ( ) otace ze státního rozpočtu (spolufinancování projektů EU ( ) úvěry, dluhopisy výdaje celkem v tom: výdaje z národních zdrojů výdaje z národních zdrojů z emisí státních dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb výdaje na projekty EU operační program doprava výdaje na projekty EU nová finanční. perspektiva EU ( ) spolufinancování projektů EU (úvěr EIB) spolufinancování projektů EU ( ) spolufinancování projektů EU ( )) výdaje na projekty EU - OPŽP výdaje na projekty EU - komunitární programy saldo příjmů a výdajů

27 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Rozpočet SFDI na rok 2014, střednědobý výhled do roku Druh příjmu Příjmy SFDI schválený rozpočet 2013 rozpočet 2014 Index 2014 / 2013 v % výhled rozpočtu 2015 v tis. Kč výhled rozpočtu 2016 převody výnosů silniční daně , převody podílu z výnosů spotřební daně z minerál. olejů , poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic , převody výnosů z mýtného , dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu , převody výnosů z privatizovaného majetku a dividend ze společností se státní účastí 0 0 x 0 0 Příjmy SFDI , Operační program doprava I ( ) - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU 2) , Nové programové období EU ( ) - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU x Komunitární programy a OPLZZ - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU , Fondy EU celkem , Příjmy celkem se započtením fondů EU , Úvěr EIB zák. č.134/2008 Sb. 0 0 x 0 0 Spolufinancování projektů EU dotace státního rozpočtu na projekty ( ) x 0 0 Spolufinancování projektů EU dotace státního rozpočtu na projekty ( ) x 0 0 Spolufinancování projektů EU ,66 Příjmy se započtením fondů EU a prostředků na spolufinancování , Nároky Operační program doprava ( ) , Nároky úvěr EIB , Nároky (převod) z roku 2013 účel.dotace ze SR na spolufinancování projektů EU x 0 0 Příjmy celkem včetně nároků z roku , Poznámka: V uvedených hodnotách nejsou započteny finanční prostředky na předfinancování akcí, které je hrazeno z disponibilních finančních prostředků SFDI. 30

28 I - Investice, tvorba fixního kapitálu I 5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE I 5.1 ZAHRANIČNÍ INVESTICE DO ČR K 31. prosinci 2012* dosáhl objem přímých zahraničních investic (PZI) v České republice objem 2 600,9 mld. Kč (tj. 136,493 mld. USD (1USD=19,583CZK), resp. 103,456 mld. EUR (1EUR=25,143 CZK)). 52,6% představoval základní kapitál a více než jednu třetinu (39,9%) reinvestovaný zisk. Údaje za rok 2013 nejsou prozatím k dispozici, protože ČNB zveřejňuje tyto údaje 15 měsíců po konci sledovaného období. Základní kapitál Stav přímých zahraničních investic v ČR Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál Celkem předch.r. Mil. Kč = 100% , , , ,0 107, , , , ,4 105, , , , ,7 104, , , , ,4 99, , , , ,0 108,2 *)Údaje za rok 2013 nejsou k dispozici, protože ČNB zveřejňuje tyto údaje 15 měsíců po konci sledovaného období Nejvýznamnějšími investorskými zeměmi ke konci roku 2012 byly, stejně jako v předchozích letech Nizozemsko, Německo, Rakousko a Lucembursko, odkud pochází 62 % všech PZI. Mezi dalšími významnějšími investorskými zeměmi bylo Francie, Švýcarsko, Belgie, Španělsko, Kypr, Slovensko,Velká Británie a Polsko jejichž společný podíl činí 26,7 %. Podíl investorských zemí v procentech Nizozemí 28,99 Belgie 3,98 Německo 14,05 Kypr 3,94 Rakousko 12,88 Španělsko 2,94 Lucembursko 6,15 Slovensko 2,89 Francie 5,03 Velká Británie 1,92 Švýcarsko 4,42 Polsko 1,59 Největší podíl, téměř 33,1 %, dosahují investice do zpracovatelského průmyslu, následované činností v oblasti pojišťovnictví 21,7%. 88 % PZI je alokováno do 7 odvětví. 31

29 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Podíl odvětví v procentech Zpracovatelský průmysl 33,07 Peněžnictví a pojišťovnictví 21,74 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 10,70 Činnosti v oblasti nemovitostí 8,17 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 5,27 Informační a komunikační činnosti 5,02 Profesní, vědecké a technické činnosti 4,43 PZI do stavebnictví Stavebnictví nebylo, stejně jako v předchozích letech, pro zahraniční investory příliš přitažlivé, i když ke konci roku 2012 bylo do stavebnictví z celkového objemu PZI vloženo 43,17 mld. Kč, tj.1,66 %. Podíl PZI do stavebnictví se snížil proti roku 2011 o 0,35%. PZI do stavebnictví Rok Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál C e l k e m mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % ,3 40, ,8 58,08 426,7 1, ,8 100, ,90 59, ,6 37, ,8 2, ,3 100, ,00 59, ,6 40,75 37,5 0, ,1 100, ,1 64, ,4 39, ,7-4, ,8 100, ,9 72, ,4 38, ,7-11, ,6 100,00 I 5.2 ČESKÉ PŘÍMÉ INVESTICE V ZAHRANIČÍ Stav tuzemských přímých investic v zahraničí na konci roku 2012 dosáhl 330,9 mld. Kč (tj.17,37 mld. USD (1USD=19,583CZK), resp. 13,16 mld. EUR (1EUR=25,143 CZK)).. Převážná část zahraničních dceřiných společností tuzemských investorů vznikla především s takovými cíli, jako je umístění volných finančních prostředků nebo zajištění odbytu produkce v zahraničí, tj. pro řízení zahraničních aktivit, příp. pro optimalizaci daňového zatížení.. 32

30 I - Investice, tvorba fixního kapitálu Stav tuzemských přímých zahraničních investic v zahraničí v mil. Kč Základní kapitál vč. reinvestovaného zisku 33 Ostatní kapitál C e l k e m předch.r. = , , ,40 156, , , ,50 112, , , ,70 102, , , ,40 87, , , ,20 125,6 Nejvýznamnějšími zeměmi, do nichž směřovali tuzemské investice ke konci roku byly i v roce 2012, stejně jako v roce 2011 Nizozemí a Slovensko souhrnným podílem 61 %. Značný vliv na zvýšení stavu tuzemských investic v zahraničí měly aktivity domácích finančních skupin, a to díky jak v zemích s výhodným daňovým režimem (Nizozemí, Jetsey), tak především v Rusku. Podíl zahraničních investic ve vybraných zemích v procentech Nizozemí 48,74 Jersey 3,57 Slovensko 13,31 Rumunsko 3,56 Kypr 8,45 Německo 2,07 Irsko 6,77 Turecko 1,49 Bulharsko 5,67 Rusko 1,41 Tuzemské PZI v zahraničí byly alokovány především do finanční a pojišťovací činnosti 62,15 %, dále do zpracovatelského průmyslu 8,29%, do výroby a rozvodu elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduch 6,12%, do profesní, vědecké a technické činnosti 6,12%. Stavebnictví s objemem 11,534 mld. Kč tvoří 3,49% celkového objemu přímých zahraničních investic. Podíl zahraničních investic ve vybraných odvětví v procentech Peněžnictví a pojišťovnictví 62,15 Zpracovatelský průmysl 8,29 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 6,12 Profesní, vědecké a technické činnosti 6,12 Stavebnictví 3,49 Prameny ke kapitole I: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí 2014, ČSÚ Statistické ročenky ČR Bytová výstavba, ČSÚ Stavebnictví v kostce 2014, ÚRS PRAHA, a.s., SPS v ČR Programy podpory bydlení MMR na rok 2011 Programy podpory podnikání MPO, CzechInvest Rozpočet SFRB na rok 2014 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFDI za rok 2013 a 2014 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFRB za rok 2013 a 2014 Přímé zahraniční investice 2012, ČNB

31 II STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v a základní trendy jeho vývoje 2. Stavební trh 3. Veřejné stavební zakázky 4 Stavební produkce a ceny 5. Pracovníci a mzdy

32 II - Stavebnictví II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH A ZÁKLADNÍ TRENDY JEHO VÝVOJE V České republice, podobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemích, patří stavebnictví mezi nejvýznačnější národohospodářská odvětví, které dlouhodobě významně přispívalo k celkovému růstu české ekonomiky. Stavebnictví lze proto považovat za jeden z pilířů ekonomiky, když - vytvářelo kolem 7 % hrubé přidané hodnoty, - zaměstnávalo asi 9 % osob pracujících v civilním sektoru a dlouhodobě vykazovalo v podstatě stabilizovanou zaměstnanost, - po věcné stránce bylo hlavním tvůrcem budov, staveb a ostatních stavebních fondů, které patří k hlavním součástem fixního kapitálu, jehož tvorba byla jedním z hlavních faktorů růstu výkonnosti celé ekonomiky. Nezanedbatelný byl jeho multiplikační efekt spočívající v ovlivňování poptávky po výrobcích ostatních odvětví a služeb spojených s údržbou stavebních děl. Stavebnictví také, zejména v delším horizontu, indikovalo v předstihu další vývoj celé ekonomiky. Ve struktuře produkce měly trvale dominantní postavení práce v tuzemsku a nová výstavba (včetně rekonstrukcí a modernizací). Nejsilnějším směrem výstavby se od 2. poloviny 90. let staly inženýrské stavby, především díky státním zakázkám na dopravní infrastrukturu. (Toto postavení převzaly inženýrské stavby po nebytových nevýrobních budovách, které byly nejsilnějším segmentem trhu v 1. polovině dekády, a to díky prudkému rozvoji bankovního sektoru. Pokles jeho stavebních aktivit kompenzovaly investice zahraničních maloobchodních řetězců jen částečně.) Dalšími významnými subjekty financování stavebních investic byly zahraniční investoři. Podíl bytové výstavby, která má např. v západoevropských ekonomikách obvykle vedoucí postavení, se v ČR stále pohyboval na nižší úrovni. * * * Po roce 1990 došlo v důsledku transformačních změn k dramatickému vývoji v objemu stavební produkce. V prvních letech došlo k výraznému poklesu, jehož dno bylo dosaženo v roce V letech 1994 až 1999 měl vývoj cyklický průběh s růstem v letech a s recesí v letech Rokem 2000 nastalo období oživení a růstu, který trvá doposud, i když s proměnlivou dynamikou. Rok 2008 tak byl již devátým rokem nepřetržitého růstu objemu stavební produkce. Do konce 4.Q.2008 stavebnictví relativně bezproblémově pokračovalo v několikaleté vzestupné trajektorii, i když v průběhu roku 2008 a zejména ve 4. čtvrtletí dochází ke zpomalení jeho růstu. Rok 2009 byl složitý i pro stavebnictví, které po úspěšném období konjunktury v předcházejících letech bylo poznamenáno krizovým vývojem české i evropské ekonomiky. Česká ekonomika byla v roce 2009 ve fázi ekonomické deprese. Stavební produkce za rok 2009 poklesla ve stálých cenách meziročně o 1%. Inženýrské stavitelství dosáhlo nárůstu 14,3%, produkce pozemního stavitelství klesla o 7,0%. Dochází ke strukturálním změnám produkce stavebnictví ve prospěch inženýrské výstavby.pozemní stavitelství, které absorbuje v největší míře kvalifikovanou řemeslnou pracovní sílu, je v útlumu se všemi negativními dopady na zaměstnanost, kvalifikaci, disponibilitu pracovní síly. To jsou rozsáhlé strukturální změny kapacit v odvětví stavebnictví, které mohou vyvolat po navrácení ekonomiky na růstovou trajektorii značné obtíže. 37

33 II - Stavebnictví V roce 2010 Stavebnictví již druhým rokem zaznamenává pokles poptávky po své produkci. Pokračuje trend kdy, stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. V roce 2010 klesla stavební produkce meziročně o 7,8 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla o 8,0 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 8,4 % (příspěvek -5,6 p. b.) a inženýrské stavitelství kleslo o 6,7 % (příspěvek -2,2 p. b.). Pokles tržeb, stavební produkce se projevil i pokles ekonomické výkonnosti stavebních firem což potvrzuje i pokles hospodářského výsledku o 26%. Rentabilita tržeb stavebních firem u podniků s 50-ti a více zaměstnanci v průměru poklesla o téměř 20%, zejména pak u podniků zaměřených na pozemní stavitelství. Stavební produkce pokračovala v poklesu i v roce Ve stálých cenách meziročně klesla o 3,1 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 0,3 % a inženýrské stavitelství kleslo o 8,7 %. Stavební produkce klesla v roce 2011 ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 o 10,8 %. Stavební produkce v roce 2012 meziročně klesla o 6,5 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 3,4 % a inženýrské stavitelství kleslo o 13,6 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 klesla stavební produkce v roce 2012 o 17 %. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími, stavebnictví nevyjímaje. Stavební produkce v lednu až prosinci 2013 klesla meziročně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %. 38

34 II - Stavebnictví II - 2 STAVEBNÍ TRH II POČET A STRUKTURA STAVEBNÍCH PODNIKŮ Počet podniků s převažující stavební činností (sekce CZ NACE F Stavebnictví, 41-43, dříve OKEČ 45 dále jen stavební podniky), které byly registrovány Českým statistickým úřadem, na konci roku 1999 přesáhl 200 tisíc subjektů a od té doby se pohybuje nad touto hranicí. Z celkového počtu registrovaných subjektů všech odvětví, kterých ke konci roku 2013 bylo , měly stavební podniky podíl 11,5%. Proti počtu ke konci roku 2012 se snížil jak celkový počet registrovaných subjektů (o 1,21%), tak počet stavebních podniků (o 5,55%). Stavební podniky v Registru ČSÚ k (2012) počet procento počet procento Subjekty v Registru ČSÚ celkem , ,0 Subjekty s převažující stavební činnosti (CZ NACE F Stavebnictví, 41-43) , ,5 z toho vybrané právní formy: 100,0 100,0 soukromí podnikatelé fyzické osoby , ,6 obchodní společnosti ,9 100, ,3 100,0 z toho: - akciové společnosti ,4 4, ,5 4,3 - společnosti s ručením omezeným ,1 92, ,5 92,5 družstevní organizace 982 0, ,3 státní podniky 14 0,0 13 0,0 Z celkového počtu registrovaných stavebních podniků bylo v roce 2013: soukromých podnikatelů (fyzické osoby), tj. 83,66 %,a proti předchozímu roku se jejich počet snížil o (2%); obchodních společností, tj. 11,3 %, z toho společností s ručením omezeným (10,5 %) a akciových společností (0,5%); meziročně se zvýšil celkový počet obchodních společností o (7,5 %); počet akciových společnosti se absolutně zvýšil o 27 (1,8%); bylo družstevních organizací, tj. 0,30 %, jejich počet se snížil ve srovnání se rokem 2012 o 5 organizaci; - 13 státních podniků (0,004 %); jejich počet se v porovnání s koncem roku 2012 snížil o 1 39

35 II - Stavebnictví Sektory Stavební podniky podle sektorů Celkem Veřejný sektor Soukromý sektor - pod zahr. kontrolou Domácnosti rok 2008 počet % 100,00 0,03 17,04 9,76 82,93 % 100,00 57,31 rok 2009 počet % 100,00 0,02 18,22 10,54 81,74 % 100,00 57,84 rok 2010 počet % 100,00 0,02 19,15 10,97 80,81 % 100,00 57,26 rok 2011 počet % 100,00 0,02 19,60 10,60 80,37 % 100,00 54,10 rok 2012 počet % 100,00 0,02 20,22 10,73 79,75 % 100,00 53,10 rok 2013 počet % 100,00 0,02 15,87 5,50 84,09 % 100,00 34,63 Podle sektorů bylo: - 52 podniků veřejného sektoru, tj. 0,02 %; meziročně se jejich počet snížil o 4 podniky; podniků soukromého sektoru, tj. 15,87 %; meziročně se jejich počet snížil o subjektů(25,8%).; - z podniků soukromého sektoru bylo podniků pod zahraniční kontrolou; proti roku 2012 se jejich počet snížil o (51,6%). Na podnicích soukromého sektoru měly více než třetinový podíl, 34,6 %. (významnou skutečností je, že pod zahraniční kontrolou jsou všechny největší stavební podniky), jednotek zapsaných v registru ekonomických subjektů příslušelo do sektoru domácností (podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona); jejich podíl dosáhl téměř 84,09 % a počet se meziročně snížil o subjektů (0,5%). O stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci od roku 2009, přestal ČSÚ vykazovat absolutní údaje. Informace v následující tabulce je zpracována na základě materiálů publikovaných ČSÚ a dále pak vychází z informací z výkazů Stav 1-12, konjekturální průzkum ve stavebnictví, bez dopočtů a nonrespondence. Výkaz je u podniků s 50 a více zaměstnanci šetřen za celý 40

36 II - Stavebnictví soubor těchto podniků. Po srovnání uvádíme i tabulku do roku 2008 s údaji o podnicích s 20-ti a více zaměstnanci. Počet stavebních podniků s 50-ti a více zaměstnanci Počet stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci do roku * * propočet ÚRS PRAHA, a.s. Struktura produkce podniků s 50 a více zaměstnanci podle velikosti podniku* Počet zaměstnanců Procenta z celku ,7 63,6 62,3 60,9 61,3 61, ,6 32,9 33,9 35,3 35,1 36, ,5 2,3 2,6 2,4 2,1 1, a více 1,3 1,2 1,2 1,4 1,5 1,6 * propočet ÚRS PRAHA, a.s. Struktura počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci podle velikosti Počet zaměstnanců * v podniku Procenta z celku ,2 64,6 65,8 65,5 68,1 68,6 68,8 68,9 67, ,4 22,0 22,1 22,3 20,5 20,3 19,5 19,3 20, ,1 12,3 11,6 11,3 10,4 10,2 10,6 10,8 10, ,8 0,8 0,7 0,6 0,6 0,6 0,7 0,7 0, ,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 * propočet ÚRS PRAHA, a.s. Z hlediska počtu podniků 50 a více se od roku 2008 počet podniků snížil o 140. Počty podniků do 200 zaměstnanců s od roku 2008 snížily o 3 procentní body. 41

37 II - Stavebnictví Mezi největší stavební podniky (podle objemu tržeb, objemu aktiv a počtu zaměstnanců) roce 2013 patřily tyto podniky: Objem tržeb Objem aktiv Počet zaměstnanců mld. Kč poř. č. mld. Kč poř. č. osoby poř. č. Metrostav a.s.* Skanska a.s.* EUROVIA CS, a.s STRABAG a.s OHL ŽS, a.s.* PSJ, a.s.* PSG-International a.s S group holding, a.s.* S u b t e r r a a.s SWIETELSKY stavební s.r.o SYNER, s.r.o VCES a.s GEMO OLOMOUC, spol. s r.o COLAS CZ, a.s ZAPA beton a.s GEOSAN GROUP a.s SMP CZ, a.s BAK stavební společnost, a.s FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s PKS holding a.s Vápenka Čertovy schody a.s Energie - stavební a báňská a.s HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.* RD Rýmařov s. r. o Dálniční stavby Praha, a.s Elektrizace železnic Praha a. s P r ů m s t a v, a.s P-D Refractories CZ a.s Xella CZ, s.r.o KLEMENT a.s * konsolidováná závěrka 42

38 II - Stavebnictví II - 3 VEŘEJNÉ STAVEBNÍ ZAKÁZKY v roce 2013 II 3.1 STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY V roce 2013 bylo zadáno celkem veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby zakázek (43,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (31,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby zakázek (56,4 %) v hodnotě mil. Kč (68,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Meziroční srovnání Směr výstavby Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY ,4 85,2 Z toho : Občanská infrastruktura ,6 81,1 Bytové stavby ,9 163,4 INŽENÝRSKÉ STAVBY ,5 107,5 Z toho: Dopravní infrastruktura ,0 162,4 Technická infrastruktura ,4 71,8 CELKEM ,7 99,4 Struktura v % Směr výstavby Rok 2013 Rok 2012 Saldo v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 43,6 31,3 38,9 36,5 4,7-5,2 Z toho : Občanská infrastruktura 38,9 28,3 34,5 34,7 4,4-6,4 Bytové stavby 4,7 3,0 4,4 1,8 0,2 1,2 INŽENÝRSKÉ STAVBY 56,4 68,7 61,1 63,5-4,7 5,2 Z toho: Dopravní infrastruktura 26,0 40,9 23,4 25,0 2,6 15,9 Technická infrastruktura 30,4 27,8 37,7 38,5-7,3-10,7 CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 0,0 V meziročním srovnání s rokem 2012 klesla celková hodnota zadaných v roce 2013 o 0,6 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 7,5 %. Reálný pokles hodnoty zadaných zakázkách v roce 2013 byl přitom ještě výraznější, protože do , před účinností novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách byla povinnost zveřejňovat podlimitní veřejné zakázky s hodnotou do 6 mil. Kč bez DPH, po novelizaci byl tento limit snížen na 3 mil. Kč bez DPH. Od došlo navíc k nárůstu DPH u stavebních prací o 1 procentní bod. Fyzické objemy stavebních prací na zadaných stavebních zakázkách přitom v roce 2013 podle naší kvantifikace vzrostly v důsledku snížení nabídkových cen zakázek meziročně o 15,0 % 20,0 %. Počet zadaných zakázek v roce 2013 meziročně vzrostl o 46,7 %, z toho na pozemní stavby o 64,4 % a na inženýrské stavby o 35,5 %, což částečně (1. čtvrtletí 2013 ) souvisí s výše uvedenou změnou v zákoně. Významnou měrou se na nárůstu počtu zakázek podílejí zakázky na dodatečné stavební práce. Průměrná velikost zakázky zadané v roce 2013 činila 17,2 mil. Kč, což je v meziročním srovnání 67,7 % úrovně průměrné velikosti zakázky zadané v roce

39 II - Stavebnictví Průměrná velikost zakázky mil. Kč Směr výstavby Rok Rok Index v % POZEMNÍ STAVBY 12,4 23,9 51,8 Z toho : Občanská infrastruktura 12,5 25,6 49,0 Bytové stavby 11,2 10,6 105,5 INŽENÝRSKÉ STAVBY 21,0 26,4 79,4 Z toho: Dopravní infrastruktura 27,1 27,2 99,6 Technická infrastruktura 15,7 26,0 60,7 CELKEM 17,2 25,4 67,7 Významnou roli u zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2013 plnily Operační programy EU. Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných roce 2013 bylo zakázek v hodnotě mil. Kč spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Zakázky spolufinancované resp. navržené na spolufinancování z fondů EU práce činily v roce ,6 % z počtu a 64,2 % z hodnoty zadaných veřejných zakázek na stavební práce. Formou dodatků k již uzavřeným zakázkám bylo zadáno v roce 2013 celkem zakázek v hodnotě mil. Kč. Zakázky na dodatečné stavební práce činily 19,1 % z počtu a 8,4 % z hodnoty zadaných veřejných zakázek na stavební práce zadaných roce II 3.2. ZHOTOVITELÉ ZAKÁZEK Veřejné zakázky na stavební práce získalo v roce 2013 jako samostatní zhotovitelé či jako členové sdružení zhotovitelů celkem společností. Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných roce 2013 připadlo mil. Kč, tj. 62,4 % na zakázek zadaných samostatným zhotovitelům a mil. Kč,, tj. 37,6 % na 588 zakázek zadaných 588 sdružením zhotovitelů. Meziroční srovnání Zhotovitel Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Jednotlivý zhotovitel ,6 90,8 Sdružením zhotovitelů ,9 117,9 CELKEM ,7 99,4 Struktura v % Zhotovitel Rok 2013 Rok 2012 Saldo v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Jednotlivý zhotovitel 90,9 62,4 91,6 68,3-0,7 94,1 Sdružením zhotovitelů 9,1 37,6 8,4 31,7 0,7 105,9 CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 100,0 Největší objem veřejných stavebních zakázek v roce 2013 získala společnost EUROVIA CS, a.s zakázek za mil. Kč plus podíl z hodnoty mil. Kč získaných v 97 sdruženích. 2. v pořadí, společnost Metrostav, a.s. získala samostatně 66 zakázek v hodnotě mil. Kč plus podíl z hodnoty mil. Kč získaných v 77 sdruženích. 44

40 II - Stavebnictví Společnost OHL ŽS, a.s. 3. v pořadí získala samostatně 74 zakázek v hodnotě mil. Kč plus podíl z hodnoty mil. Kč získaných v 38 sdruženích. U každé společnosti je uveden počet a hodnota zakázek získaných samostatně a počet sdružení a hodnota zakázek získaných sdruženími, ve kterých je společnost zúčastněna. U sdružení je uváděna hodnota zakázky celého sdružení. Uváděné hodnoty jsou včetně DPH. Pořadí je stanoveno se zohledněním podílů společností ve sdružení kvantifikací ÚRS PRAHA, a.s.. II 3.3. ZADAVATELÉ ZAKÁZEK Veřejné zakázky na stavební práce zadalo v roce 2013 celkem zadavatelů, z toho 109 zadavatelů z vládního sektoru, z municipálního sektoru a 312 ostatních zadavatelů. Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných v roce 2013 zadali zadavatelé vládního sektor zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč, zadavatelé municipální sektoru zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč a ostatní zadavatelé 459 zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla u vládního sektoru o 38,1 %, naopak u municipálního sektoru klesla o 15,8 % a u ostatních zadavatelů o 31,6 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce meziročně 2013 klesl o 8,0 procentních bodů na 44,1 %, podíl vládního sektoru vzrostl o 12,7 procentních bodů na 45,4 %. Meziroční srovnání Sektor zadavatele Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor ,4 138,1 Municipální sektor ,9 84,2 Ostatní sektor ,8 68,4 CELKEM ,7 99,4 Struktura v % Sektor zadavatele Rok 2013 Rok 2012 Saldo v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor 27,8 45,4 29,9 32,6-2,1 12,7 Municipální sektor 65,1 44,1 63,7 52,1 1,4-8,0 Ostatní sektor 7,1 10,5 6,4 15,3 0,7-4,8 CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 0,0 Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2013 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 58 zakázek za mil. Kč. 2. v pořadí Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo 459 zakázek za mil. Kč. 3. v pořadí ústavy Akademie věd ČR zadaly 49 zakázek za mil. Kč. U municipálního sektoru v roce 2013 zadalo největší objem zakázek Statutární město Plzeň 50 zakázek za mil. Kč. 2. v pořadí Pražská vodohospodářská společnost a.s. zadala 55 zakázek za mil. Kč. 3. v pořadí Statutární město Ostrava zadalo 124 zakázek za mil. Kč. Z ostatních zadavatelů zadala v roce 2013 největší objem zakázek společnost ENERGETIKA TŘINEC, a.s. 1 zakázku za mil. Kč. 2. v pořadí společnost Severočeské doly a.s. zadala 2 zakázky za 820 mil. Kč, 3. v pořadí VTP Brno, a. s. 1 zakázku za 648 mil. Kč. 45

41 II - Stavebnictví II 3.4. STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE DRUHŮ ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ Největší objem zakázek mil. Kč, tj. 58,0 % z celkového objemu zadaných zakázek byl roce 2013 zadán formou otevřeného řízení. Největší meziroční nárůst hodnoty zadaných zakázek o 37,8 % zaznamenalo forma vyjednávacího řízené bez výzvy k účasti v soutěži, jíž bylo zadáno zakázek v hodnotě 13,3 mld. Kč. Meziroční srovnání Zadávací řízení Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Otevřené ,6 108,2 Omezené ,4 75,0 Vyjednávací s výzvou k účasti v soutěži ,0 97,7 Vyjednávací bez výzvy k účasti v soutěži ,0 137,8 Ostatní ,7 55,8 CELKEM ,7 99,4 Struktura v % Zadávací řízení Rok 2013 Rok 2012 Saldo v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Otevřené 62,1 58,0 47,8 53,2 14,3 4,8 Omezené 3,9 21,2 8,2 28,1-4,3-6,9 Vyjednávací s výzvou k účasti v soutěži 8,2 7,5 14,8 7,6-6,5-0,1 Vyjednávací bez výzvy k účasti v soutěži 24,1 12,0 25,8 8,6-1,7 3,3 Ostatní 1,7 1,4 3,5 2,4-1,8-1,1 CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 0,0 II 3.5. STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE KRAJŮ Největší objem veřejných stavebních zakázek mil. Kč, 15,6 % z celkového objemu zadaných zakázek v roce 2013 byl zadán na území Středočeského kraje, nejnižší mil. Kč, 2,7 % z celkového objemu zadaných zakázek v Karlovarském kraji. Meziroční srovnání Kraj místa stavby Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Hl. m. Praha ,6 70,5 Středočeský kraj ,7 125,5 Jihočeský kraj ,2 145,4 Plzeňský kraj ,9 130,2 Karlovarský kraj ,9 63,1 Ústecký kraj ,0 105,2 Liberecký kraj ,9 74,7 Královéhradecký kraj ,2 111,8 Pardubický kraj ,8 110,0 Vysočina ,0 134,0 Jihomoravský kraj ,7 91,7 Olomoucký kraj ,5 139,0 Zlínský kraj ,5 90,3 Moravskoslezský kraj ,5 85,2 ČR liniové stavby ve více krajích ,6 25,2 Zahraničí ,0 5,6 CELKEM ,7 99,4 46

42 II - Stavebnictví Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla v 8 krajích, nejvíce v Jihočeském kraji o 45,4 %, klesla v 6 krajích, nejvíce na území v Karlovarském kraji o 36,9 %. Podíl hlavního města Prahy na celkovém objemu zadaných zakázek meziročně klesl o 3,5 procentních bodů na 8,6 %. Struktura v % Kraj místa stavby Rok 2013 Rok 2012 Saldo v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Hl. m. Praha 7,6 8,6 8,6 12,1-1,0-3,5 Středočeský kraj 11,8 15,6 8,7 12,4 3,1 3,3 Jihočeský kraj 8,2 8,0 8,5 5,4-0,3 2,5 Plzeňský kraj 5,6 8,7 6,2 6,6-0,6 2,1 Karlovarský kraj 3,3 2,7 3,3 4,2 0,0-1,5 Ústecký kraj 7,0 4,8 7,8 4,5-0,8 0,3 Liberecký kraj 4,5 2,9 4,8 3,8-0,3-1,0 Královéhradecký kraj 5,0 3,4 5,1 3,1-0,2 0,4 Pardubický kraj 4,6 3,3 5,5 3,0-0,9 0,3 Vysočina 6,9 5,3 6,7 3,9 0,2 1,4 Jihomoravský kraj 10,0 12,3 10,9 13,3-0,9-1,0 Olomoucký kraj 7,1 6,6 6,5 4,7 0,6 1,9 Zlínský kraj 6,0 5,0 5,4 5,5 0,5-0,5 Moravskoslezský kraj 12,0 12,1 11,0 14,2 1,0-2,0 ČR liniové stavby ve více krajích 0,4 0,8 0,8 3,3-0,5-2,5 Zahraničí 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 0,0 II 3.6. STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných roce 2013 bylo tj. 95,1 % zakázek s cenou (včetně DPH) do 50 mil. Kč Podíl zadaných zakázek nad 100 mil. Kč na celkovém hodnotě zadaných zakázek poklesl meziročně 7,5 procentních bodů na 47,8 %. Meziroční srovnání Kategorie zakázek Rok 2013 Rok 2012 Index v % mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Více než ,0 257, ,0 54, ,0 78, ,0 47, ,5 54, ,3 68,8 Celkem nad ,3 85, ,9 97, ,9 122,1 CELKEM ,7 99,4 47

43 II - Stavebnictví Struktura v % Kategorie zakázek Rok 2013 Rok 2012 Saldo v % mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Více než ,2 19,4 0,1 7,5 0,1 11, ,2 8,0 0,6 14,7-0,4-6, ,1 3,1 0,2 3,9-0,1-0, ,2 3,6 0,5 7,6-0,4-4, ,4 4,7 0,9 8,6-0,6-3, ,1 8,9 2,3 12,9-1,2-4,0 Celkem nad 100 2,2 47,8 4,7 55,3-2,5-7, ,7 11,0 4,1 11,1-1,3-0, ,1 41,2 91,3 33,6 3,8 7,7 CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 0,0 V roce 2013 byly zadáno 12 velkých stavebních zakázek s cenou nad 1 mld. Kč (s DPH): Modernizace trati Rokycany Plzeň zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Metrostav a.s., Subterra, a.s. s cenou mil. Kč (včetně DPH) Rekonstrukce žst. Olomouc zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení OHL ŽS, a.s, ALPINE BAU CZ, a.s. s cenou mil. Kč (včetně DPH) Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves - CHOPAV Kvartér řeky Moravy zadaná státním podnikem Palivový kombinát Ústí, kterou získalo Sdružení MND Drilling & Services a.s ved., KLEMENT, a.s., Energie - stavební a báňská a.s., ŽPSV, a.s. s cenou mil. Kč včetně DPH). IV. TŽK Modernizace trati Tábor - Sudoměřice u Tábora, zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společnost OHL ŽS, a.s. s cenou (s DPH ) mil. Kč (včetně DPH). I. etapa realizace stavby výzkumného centra ELI - výběr generálního dodavatele zadaná Fyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i, kterou získalo Sdružení Metrostav a.s. - ved., VCES a.s, OHL ŽS, a.s. s cenou (s DPH) mil. Kč (včetně DPH). Modernizace traťového úseku Praha Běchovice Úvaly zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společnost Viamont DSP, a.s. s cenou mil. Kč (včetně DPH). IV. TŽK Modernizace trati Ševětín Veselí nad Lužnicí II. část, úsek Horusice Veselí nad Lužnicí zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společnost EUROVIA CS, a.s. s cenou mil. Kč (včetně DPH). Snížení emisí TZL, NOx a SO2 na kotli K14 teplárny E3 zadaná společností ENERGETIKA TŘINEC, a.s., kterou získala společnost SLOVENSKÉ ENERGETICKÉ STROJÁRNE, a.s. s cenou mil. Kč (včetně DPH). Optimalizace trati Bystřice n.olší-český Těšín, 2.část - žst. Český Těšín zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Metrostav a.s., Subterra, a.s. s cenou mil. Kč (včetně DPH Kanalizace a voda Křivoklátsko zadaná Dobrovolným svazkem obcí Kanalizace a voda Křivoklátsko, kterou získalo Sdružení HOCHTIEF CZ a.s ved., GEOSAN GROUP a.s., Vodohospodářské stavby, s.r.o. s cenou mil. Kč (včetně DPH). I., II. TŽK Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba, zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Elektrizace železnic, a.s. vedoucí sdružení, AŽD Praha s.r.o. s cenou (s DPH ) 1 047,9 mil. Kč (včetně DPH). III. TŽK Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí, zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společností EUROVIA CS, a.s. s cenou 1 046,5 mil. Kč (včetně DPH). 48

44 II - Stavebnictví II 3.7. VÝVOJ VEŘEJNÝCH STAVEBNÍCH ZAKÁZEK Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek od roku 2008 neustále každoročně klesala. Kumulovaný nominální pokles hodnoty zadaných zakázek v roce 2013 oproti roku 2008 dosáhl výše 46,7%. Meziroční pokles v roce 2013 o 0,6 % je nejnižším meziročním poklesem za celé období. Z analýzy dat o vypsaných veřejných zakázkách a dalších dat očekáváme pro rok 2014 růst hodnoty zadaných veřejných stavebních. Směr výstavby Rok 2013 Rok 2012 Rok 2011 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM Směr výstavby Rok 2010 Rok 2009 Rok 2008 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM Směr výstavby index 2013 /2012 index 2012 /2011 index 2011 /2010 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 164,4 85,2 105,0 113,2 95,0 77,5 Z toho : Občanská infrastruktura 165,6 81,1 108,5 118,3 95,4 79,6 Bytové stavby 154,9 163,4 84,1 62,7 92,8 61,2 INŽENÝRSKÉ STAVBY 135,5 107,5 136,9 85,9 89,2 109,1 Z toho: Dopravní infrastruktura 163,0 162,4 139,7 101,5 96,7 116,2 Technická infrastruktura 118,4 71,8 135,2 78,1 85,2 105,9 CELKEM 146,7 99,4 122,4 94,2 91,7 97,1 Směr výstavby index 2010 /2009 index 2009 index 2013 /2008 /2008 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 81,2 87,1 148,2 111,9 197,3 72,9 Z toho : Občanská infrastruktura 78,4 85,0 151,6 110,3 203,8 71,6 Bytové stavby 102,0 108,3 126,3 130,6 155,7 88,7 INŽENÝRSKÉ STAVBY 96,4 53,8 103,5 87,6 165,1 47,5 Z toho: Dopravní infrastruktura 81,4 24,3 92,9 84,0 166,6 39,1 Technická infrastruktura 106,9 120,4 112,4 96,7 163,9 69,2 CELKEM 89,1 63,0 121,1 93,1 177,8 53,3 49

45 II - Stavebnictví II 3.8. SHRNUTÍ Pokračuje pokles hodnoty zadaných veřejných stavebních zakázek od roku 2008 Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek od roku 2008 neustále každoročně klesala. Kumulovaný nominální pokles hodnoty zadaných zakázek v roce 2013 oproti roku 2008 dosáhl výše 46,7%.Meziroční pokles v roce 2013 o 0,6 % je nejnižším meziročním poklesem za celé období. Mírný pokles hodnoty zadaných veřejných, růst počtu stavebních zakázek v roce 2013 V roce 2013 bylo zadáno celkem veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby zakázek (43,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (31,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby zakázek (56,4 %) v hodnotě mil. Kč (68,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). V meziročním srovnání s rokem 2012 klesla celková hodnota zadaných v roce 2013 o 0,6 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 7,5 %. Reálný pokles hodnoty zadaných zakázkách v roce 2013 byl přitom ještě výraznější, protože do , před účinností novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách byla povinnost zveřejňovat podlimitní veřejné zakázky s hodnotou do 6 mil. Kč bez DPH, po novelizaci byl tento limit snížen na 3 mil. Kč bez DPH. Od došlo navíc k nárůstu DPH u stavebních prací o 1 procentní bod. Fyzické objemy stavebních prací na zadaných stavebních zakázkách přitom v roce 2013 podle naší kvantifikace vzrostly v důsledku snížení nabídkových cen zakázek meziročně o 15,0 % 20,0 %. Počet zadaných zakázek v roce 2013 meziročně vzrostl o 46,7 %, z toho na pozemní stavby o 64,4 % a na inženýrské stavby o 35,5 %, což částečně (1. čtvrtletí 2013 ) souvisí s výše uvedenou změnou v zákoně a s nárůstem počtu dodatků na více a méně práce k dříve zadaným zakázkám. Významná role Operačních programů EU Významnou roli u zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2013 plnily Operační programy EU. Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných roce 2013 bylo zakázek v hodnotě mil. Kč spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Zakázky spolufinancované resp. navržené na spolufinancování z fondů EU práce činily v roce ,6 % z počtu a 64,2 % z hodnoty zadaných veřejných zakázek na stavební práce. Nejúspěšnější ve získávání veřejných zakázek společnost EUROVIA CS, a.s. Veřejné zakázky na stavební práce získalo v roce 2013 jako samostatní zhotovitelé či jako členové sdružení zhotovitelů celkem společností. Největší objem veřejných stavebních zakázek v roce 2013 získala společnost EUROVIA CS, a.s zakázek za mil. Kč plus podíl z hodnoty mil. Kč získaných v 97 sdruženích. Největším zadavatelem Správa železniční dopravní cesty Veřejné zakázky na stavební práce zadalo v roce 2013 celkem zadavatelů, z toho 109 zadavatelů z vládního sektoru, z municipálního sektoru a 312 ostatních zadavatelů. 50

46 II - Stavebnictví Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla u vládního sektoru o 38,1 %, naopak u municipálního sektoru klesla o 15,8 % a u ostatních zadavatelů o 31,6 %. Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2013 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 58 zakázek za mil. Kč. U municipálního sektoru v roce 2013 zadalo největší objem zakázek Statutární město Plzeň 50 zakázek za mil. Kč. Z ostatních zadavatelů zadala v roce 2013 největší objem zakázek společnost ENERGETIKA TŘINEC, a.s. 1 zakázku za mil. Kč. Největší objem zadaných zakázek v roce 2013 na stavby území Středočeského kraje Největší objem veřejných stavebních zakázek mil. Kč, 15,6 % z celkového objemu zadaných zakázek v roce 2013 byl zadán na území Středočeského kraje, nejnižší mil. Kč, 2,7 % z celkového objemu zadaných zakázek v Karlovarském kraji. 12 velkých zakázek nad 1 mld. Kč V roce 2013 byly zadáno 12 velkých stavebních zakázek s cenou nad 1 mld. Kč (s DPH ): Největší zadanou zakázkou byl zakázka : Modernizace trati Rokycany Plzeň zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Metrostav a.s., Subterra, a.s. s cenou mil. Kč (včetně DPH) Nárůst nově vypsaných veřejných zakázek v prosinci 2013 V prosinci 2013 bylo zveřejněno oznámení o 368 nově vypsaných veřejných zakázkách na stavební práce. Úhrnná předpokládaná hodnota (u zakázek s uveřejněnou předpokládanou cenou) činí mil. Kč (s DPH). Z analýzy dat o vypsaných veřejných zakázkách a dalších dat očekáváme pro rok 2014 růst II - 4 STAVEBNÍ PRODUKCE A CENY Od roku 2009 došlo ve statistice stavebnictví ke změnám v metodice zjišťování a prezentaci výsledků ze strany ČSÚ: výsledky jsou zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze NACE Rev.2), ve vazbě na tuto změnu byla též novelizována Klasifikace produkce CZ-CP A ; změnilo se pojetí sekce F "Stavebnictví". Oproti jednomu oddílu (45 "Stavebnictví"), jehož struktura byla založena na procesu výstavby, jsou nyní tři (41 "Výstavba budov", 42 "Inženýrské stavitelství", 43 "Specializované stavební činnosti"), jež se váží spíše k účelu a typu stavby. Hlavní změnou oproti OKEČ je zařazení developerské činnosti do Stavebnictví; nově jsou výsledky publikovány za celou populaci podniků (v minulosti se jednalo ve většině případů o výsledky za podniky s 20 a více zaměstnanci); primárně jsou informace zveřejňovány v indexové formě. V průběhu roku nejsou k dispozici absolutní údaje o stavební produkci; nevýraznější změnou je změna metodiky výpočtu Indexu stavební produkce, jehož vývoj je aproximován vývojem stavebních prací ZSV Základní stavební výroba ZSV představují objem stavebních prací, které jednotka provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního stavu včetně produktivní práci učňů a objemu stavebních prací na vlastním hmotném investičním majetku. 51

47 II - Stavebnictví Stavební práce "S" (podle dodavatelských smluv) celkem vyjadřují celkovou hodnotu vlastních výkonů ze stavební činnosti vykazující jednotky (včetně zabudovaných materiálů) provedenou na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele (stavebníka) včetně hodnoty eventuálních poddodávek stavebních prací přijatých od jiných dodavatelských organizací pro splnění dané smlouvy o dodávce pro konečného uživatele. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách bez daně z přidané hodnoty. II -4.1 OBJEM A STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE rok Vývoj objemu stavební produkce celkem Stále ceny (ceny r. 2000) Běžné ceny mld. Kč předch. r. = 100 mld. Kč předch. r. = ,9 105,3 265, ,8 109,6 301,8 113, ,9 102,5 317,6 105, ,9 353,9 111, ,7 109,7 402,4 113, ,1 104,2 431,4 107, ,1 106,6 472,6 109, ,8 106,7 521,5 110, ,3 100,6 547,6 105, ,3 93,0 520,9 95, ,7 93, ,0 95, ,0 91,2 2013** 397,5 94,0 Od r nesleduje se ** ČSU, 7/2014 Rok 2000 je možné považovat za první rok nového oživení stavebního trhu. Od té doby se objem provedených stavebních prací nepřetržitě zvyšoval. Zvýšil se i v roce 2008 tedy již devátým rokem. Objem produkce se proti roku 2000 zvýšil téměř o 60 procent. Tempa meziročního růstu ve srovnatelných cenách se do roku 2007 pohybovala v intervalu +2,5 až +9,7 %. V roce 2008 byl nárůst nižší, pouhých +0,6. Od roku 2008 stavebnictví klesá. Pokles v roce 2009 byl 7%. V běžných cenách dle ČSU byl pokles 4,9%. V roce 2010 byl pokles proti roku ,2 %. Tento trend pokračoval i v roce 2011, kdy byl pokles proti předchozímu roku 5,05%. Nejvyšší pokles v běžných cenách proti předchozímu roku byl v roce 2012 téměř 9%. I rok 2013 z tohoto trendu nevybočil, pokles meziroční je 6%, pokles proti roku 2008 je 25%. 52

48 II - Stavebnictví Stavební práce S celkem v mil. běžných cen Rok Stavební práce "S" celkem v tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace bytové budovy nebytové budovy nevýrobní nebytové budovy výrobní inženýrské stavby vodohospodářské stavby opravy a údržba v zahraničí ČSU 7/2013 Stavební práce S v běžných cenách dle ČSU v roce 2013 poklesly o 6,3%, v absolutní hodnotě pak o 26,5 mld.kč. Nejvyšší absolutní meziroční pokles zaznamenaly proti roku 2011, kdy pokles činil 40,03 mld. Kč (8,6%). V běžných cenách je rok 2013 mezi 2003 a

49 II - Stavebnictví Stav. práce celkem, nová výstavba mld.kč b.c. Celková produkce Struktura prací podle směrů výstavby ,6 223,7 233,0 257,2 292,7 314,8 343,6 378,6 398,2 375,9 356,3 332,2 304,8 283,8 % z celkového objemu nové výstavby Budovy pro bydlení 15,4 15,0 15,5 17,3 18,6 18,7 20,1 21,3 20,1 17,5 15,9 18,4 16,6 15,4 Budovy nebytové nevýrobní 19,4 16,4 17,0 16,2 18,5 17,0 18,9 16,8 16,3 17,6 17,7 18,8 20,0 19,4 Budovy nebytové výrobní 27,5 33,7 30,4 29,5 22,5 21,6 21,2 24,2 22,1 16,9 15,3 18,8 19,9 20,7 Inženýrské stavby 35,6 33,7 35,8 35,4 38,8 41,2 38,5 36,5 40,3 46,1 49,4 42,2 40,8 42,1 Vodohospodářské stavby 2,1 1,2 1,3 1,6 1,5 1,5 1,4 1,2 1,1 1,9 1,8 1,8 2,7 2,4 Ve struktuře nové výstavby podle směrů: - v roce 2001 převládaly inženýrské stavby a nebytové výrobní budovy s vyrovnaným podílem po jedné třetině; v dalších letech podíl nebytových výrobních budov měl sestupnou tendenci a klesl až pod úroveň 16 %, posledních dvou letech se ustálil na 20%. Inženýrské stavby měly naopak tendenci vzestupnou a jejich podíl v posledních letech překročil 49 % (2010); v roce 2013 činil 42,8%; - nebytové nevýrobní budovy měly vysoký podíl v 90. letech zejména díky investicím bankovního sektoru; po nasycení toho segmentu nedošlo k úplné kompenzaci investicemi zahraničních maloobchodních řetězců, v roce 2013 podíl činil 19,4%; 54

50 II - Stavebnictví - významné změny prodělala bytová výstavba, když po poklesu na 7 % v roce 1995 překročil její podíl v roce 2000 hranici 15 % a v následujících letech zaznamenala pozvolný další růst až na cca 21,3 % v roce 2007; z těchto 20% klesal až na 15,4% v roce 2013; její podíl je dosti hluboko pod úrovní, která je obvyklá ve většině evropských zemí, kde bývá bytová výstavba motorem celého stavebnictví, Struktura produkce ZSV podniků s 50 a více zaměstnanci podle velikosti podniku* Počet zaměstnanců procenta ,6 24,2 22,4 22,3 23,1 22, ,9 38,3 38,7 40,4 40,7 43, ,9 10,4 11,0 9,7 10,3 8, a více 26,6 27,2 27,9 27,5 25,9 25,5 Struktura produkce S podniků s 50 a více zaměstnanci podle velikosti podniku* Počet zaměstnanců procenta ,8 18,5 18,1 19,5 19,5 18, ,4 36,9 36,9 40,5 39,9 41, ,3 9,5 9,2 9,0 10,4 9, a více 34,6 35,1 35,7 31,0 30,2 30,4 * propočet ÚRS PRAHA, a.s. Vývoj struktury produkce ZSV podle velikosti podniků odrážel změny, ke kterým v národním hospodářství došlo. podíl podniků s zaměstnanci se snížil proti roku 2008 o -2,4 p.b a ustálil se pod 23 %. podíl podniků zaměstnanců v letech rostl, proti roku 2008 vzrostl o +5,9 p.b. podíl podniků s 500 až 999 zaměstnanci kolísal mezi 11% a 8,5% podíl podniků s 1000 a více zaměstnanci v roce 2013 klesl proti roku 2008 o 1,1 p.b. Obdobný vývoj struktury měla i produkce podle S. Největší podíl měly podniky se zaměstnanci(z 35,4 v roce 2008 vzrostl na 41,6% v roce 2013), následovaly podniky s 1000 a více zaměstnanci ( z 34,6% v roce 2008 pokles na 30,4% v roce 2013).Nejnižší podíl podniků se zaměstnanců (z 11,3% v roce 2008 na 9,8% v roce 2013). 55

51 II - Stavebnictví II POTENCIÁLNÍ PRVKY DYNAMIKY II Stavební povolení Počet vydaných stavebních povolení tisíce 149,3 153,6 142,9 135,4 117,4 122,2 112,7 105,7 107,2 97,8 84,9 meziroční změna v % 6 2,9-7 -5,3-13,3 4,1-7,8-6,2 1,4-8,8-13,2 Počet vydaných povolení od roku 1994 do roku 1997 rostl až na téměř 181 tisíc. Od tohoto roku do roku 2002 se postupně a s výkyvy snižoval až na 141 tisíc. Po růstu v následujících dvou letech došlo k poklesu na cca 117 tisíc povolení vydaných v roce V roce 2008 došlo k nárůstu na 122 tisíc. Od roku 2009 počet vydaných stavebních povolení klesá, v roce 2011 došlo sice k menšímu nárůstu 1,4%, ale v následujících letech se pokles potvrdil a pokles na 84,9 tisíc povolení je nejnižší od roku Struktura vydaných stavebních povolení podle počtu a podle krajů Pha StČ JČ Pl KV ÚL Lb HK Pa Vys JM Ol Zl MSl procenta ,2 17,3 7,0 7,0 2,6 5,3 3,6 5,2 4,1 6,1 12,0 6,2 5,0 8, ,2 17,8 7,1 6,9 2,6 5,2 3,8 5,4 4,4 5,3 12,0 6,5 4,0 8, ,5 18,0 7,0 6,8 2,7 5,3 4,1 5,6 4,2 5,3 13,0 5,5 5,0 8, ,2 18,4 6,5 6,7 2,9 5,5 3,9 5,2 4,1 4,9 13,8 5,9 4,7 8, ,4 18,5 7,3 6,3 2,8 5,4 3,7 4,8 4,1 4,8 13,5 5,9 4,8 8, ,6 18,2 7,6 5,6 2,7 5,6 3,3 4,8 4,5 5,3 12,8 5,5 5,3 9, ,6 18,2 7,5 6,4 2,6 5,5 3,5 4,9 4,7 5,9 12,5 4,7 5,5 9, ,6 18,5 7,5 6,3 2,8 6,6 3,7 5,0 4,5 6,1 10,8 4,9 4,9 9, ,7 18,4 7,4 7,0 2,8 6,3 4,0 5,0 4,7 5,7 10,7 5,0 4,8 9, ,1 19,0 7,6 6,0 2,8 5,9 3,9 4,8 5,2 6,0 10,9 4,9 4,7 10, ,3 18,6 7,8 6,6 2,9 6,4 3,9 5,0 5,2 5,9 10,7 4,8 4,6 9, ,5 18,1 7,8 6,9 3,2 5,8 4,1 4,6 5,1 5,9 11,8 5,0 4,7 9,3 Poznámka: Územně nerozděleno je cca 1 % z celkového počtu vydaných povolení. V krajském průřezu bylo relativně nejvíce povolení vydáno ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, a to již v delším časovém horizontu. Podíl Moravskoslezského kraje od roku 2005 do 2009 roku rostl, ale v roce 2010 opět klesl na 9,5, ale v roce 2011stoupl na 10,3, aby opět klesal na 9,3. Naopak nejnižší podíl měl Karlovarský a Liberecký kraj. Z porovnání údajů za uplynulých 10 let je patrné, že struktura je v podstatě stabilizovaná. (Údaje samy o sobě ale nedávají bezprostřední obraz o stavební aktivitě v daném kraji, protože údaje jsou ovlivněny rozdílnou rozlohou a lidnatostí krajů). 56

52 II - Stavebnictví Počet vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby v roce 2013 Bytové budovy Nebytové budovy Ochr. ŽP Ostatní celkem nové změny celkem nové změny celkem počet / ,7 89,1 85,1 91,0 90,7 91,1 93,5 80,9 % * 34,7 14,0 20,7 22,3 8,2 14,1 15,1 27,9 * Podíl z celkového počtu vydaných povolení. Nejvíce povolení bylo vydáno na bytové budovy, více než třetina všech vydaných povolení. Proti roku 2012 se počet povolení na bytové budovy snížil o 13,3 %, absolutně o 498. Výrazná byla převaha počtu povolení na změny existujících staveb. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení mld. Kč 286,2 315,1 325,8 361,0 357,7 390,8 407,6 398,8 339,9 318,5 257,7 meziroční změna v % 18,2 10,1 3,4 10,8-0,9 9,3 4,3-2,15-14,7-6,31-19,0 Orientační hodnota staveb, na něž byla vydána stavební povolení od roku 2000 plynule rostla, pouze rok 2007 znamenal zastavení růstu a slabý pokles o necelé procento. Po nárůstu v roce 2009, který se blížil 5%. Od roku 2009 hodnota povolení klesala. Nejvýraznější pokles byl v 2013 roce a dosáhl 19%. Nárůsty v letech 2003, 2004 a 2006 dosáhly dvouciferných hodnot, více než 18 % v roce 2003 a více než 10 % v letech 2004 a S ohledem na tempa růstu cen stavebních prací v těchto letech je zřejmé, že šlo o i reálný růst objemu povolené výstavby. Stejně jako dvouciferný pokles v letech 2011 a 2013, znamenal i reálný pokles objemu povolené výstavby. Struktura vydaných stavebních povolení podle orientační hodnoty a podle krajů Pha StČ JČ Pl KV ÚL Lb HK Pa Vys JM Ol Zl MSl Procenta ,1 12,0 4,2 5,0 2,2 4,7 2,2 3,6 2,9 4,2 9,3 4,2 3,4 7, ,3 12,9 4,7 5,0 2,6 4,6 2,4 4,2 3,9 3,7 9,0 4,2 4,0 7, ,9 13,6 4,2 5,7 1,9 6,1 2,3 3,8 4,1 3,6 10,3 4,6 3,8 7, ,8 11,9 5,0 4,2 2,0 11,2 3,0 3,8 3,2 3,4 11,1 3,8 3,1 7, ,8 12,0 4,6 4,4 2,1 4,8 2,8 4,2 3,9 4,1 10,1 4,0 3,7 14, ,2 12,7 5,7 6,2 2,7 6,2 2,2 4,6 3,6 3,9 10,7 4,9 3,9 9, ,0 11,5 5,7 6,6 2,0 7,2 2,5 3,9 4,3 4,0 9,8 4,5 3,8 10, ,3 12,4 5,6 6,3 1,9 7,2 3,1 4,9 4,8 4,6 10,9 4,2 4,5 10, ,5 14,9 5,4 5,4 2,0 9,8 4,5 4,0 3,5 4,2 10,0 4,5 4,1 9, ,4 11,9 4,3 6,3 2,0 13,6 3,3 4,2 3,0 3,9 11,1 3,5 4,6 9, ,8 13,8 5,0 5,3 3,9 5,5 3,0 3,5 3,4 4,2 9,8 4,5 3,8 10,3 Nejvyšší relativní podíly na vydaných povoleních, podle orientační hodnoty povolených staveb, měl kraj Středočeský, Moravskoslezský, Praha a Jihomoravský. Z nich měla významný pokles podílu Praha v letech 2003 až 2013 o -5 až -6 procentních bodů. Ze stabilizované struktury se vymykal výrazný nárůst podílu kraje Ústí nad Labem, který v roce 2006 vzrostl o +5 bodů, 57

53 II - Stavebnictví následný pokles na 4,8 a opětovný růst. Stejný trend byl i v roce 2012 o +3,8p.b. a v 2013 pokles -8,1 p.b.. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby v roce 2013 Ochr. Bytové budovy Nebytové budovy Ostatní ŽP celkem nové změny celkem nové změny celkem mld. Kč 72,3 51,0 21,3 78,8 39,6 39,2 28,7 78,0 2013/ ,8 90,5 85,1 75,6 68,6 84,5 47,3 107,8 % * 28,1 19,8 8,3 30,6 15,4 15,2 11,1 30,3 * Podíl z celkové orientační hodnoty vydaných povolení. Na hodnotě povolených staveb se bytové budovy v roce 2013 podílely z 28,1 procent. Stavební změny bytových budov zaznamenaly pokles 11,2 %. Podíl hodnoty nebytových budov činí 30,6 procenta.. Hodnota povolených nebytových budov měla v roce 2013 pokles o 24,4 %. Podle hodnoty byly stavby k ochraně životního prostředí nejslabším segmentem, podíl dosáhl 11,1 % při hodnotě 28,7 mld. Kč, proti roku 2012 zaznamenaly 52,7% pokles. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení mil. Kč 1,36 1,58 1,72 1,92 2,05 2,28 2,67 3,05 3,20 3,62 3,77 3,17 3,26 3,04 změna v % -4,8 16,8 8,6 11,4 7,0 11,1 17,0 14,3 4,9 13,2 4,3-15,9 2,8-6,8 Průměrná hodnota připadající na jedno vydané stavební povolení se od roku 2000 plynule zvyšovala: z 1,4 mil. Kč v roce 2000 na maximum 3,8 mil. Kč v roce V roce 2011 zaznamenal pokles o 16% na hodnotu 3,17 mil. Kč. Průměrná hodnota, připadající na jedno stavebního povolení byla v roce ,04 mil. Kč meziroční pokles o 6,8%. Vysoké relativní nárůsty byly zejména v letech 2001 a 2006, cca +17 %. Projevovala se tedy jasná tendence reálného růstu hodnoty povolených staveb, tj. tendence růstu fyzické velikosti, příp. také vybavenosti nebo luxusnosti. Průměrná hodnota připadající na jedno povolení podle předmětu výstavby v roce 2013 Bytové budovy Nebytové budovy Ochr. ŽP Ostatní celkem nové změny celkem nové změny celkem celkem mil. Kč 2,45 4,29 1,21 4,16 5,66 3,28 2,24 3, / ,5 101,6 99,9 83,2 75,6 92,7 50,6 133,2 % průměru 80,8 141,4 39,9 137,2 186,4 108,0 73,7 108,5 Průměrná hodnota jedné povolené stavby se v roce 2013 proti předchozímu roku zvýšila především u nových budov bytových i nebytových. Nejvyšší nárůst měla hodnota nových nebytových staveb +86,4%. Opakem byla průměrná hodnota připadající na jednu povolenou změnu bytové budovy, která nedosáhla ani na polovinu celkového průměru; v roce 2013 to bylo 1,21 mil. Kč. Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2013 činila 4 636,7 tis. m 2, což v meziročním srovnání znamená pokles o 14,5 %. Podlahová plocha povolených bytových budov klesla o 6,0 %, nebytových budov klesla o 21,8 %. 58

54 II - Stavebnictví II Zakázky na stavební práce Zakázky* ke konci roku mld. Kč, běžné ceny C e l k e m 149,8 203,1 195,5 216,3 187,0 215,1 174,9 149,3 143,1 140,4 132,4-147,3 191,8 184,2 206,7 177,9 203,3 155,8 130,3 131,6 125,4 109,0 v - v tuzemsku zahraničí 2,5 11,3 11,3 9,6 9,1 11,8 19,1 19,0 11,4 15,0 23,4 zakázky celkem = 100,0-98,4 94,4 94,2 95,6 95,1 94,5 89,1 87, ,3 82,3 v - v tuzemsku zahraničí 1,6 5,6 5,8 4,4 4,9 5,5 10,9 12,7 8 10,7 17,7 * Ve všech údajích této podkapitoly jsou zahrnuty zakázky na práce povahy hlavní stavební výroby, tj CZ-NACE 41-43, ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci. Údaje v Kč jsou v běžných cenách. Od roku 1993, od kdy jsou zakázky statisticky sledovány, se jejich objem v běžných cenách více než ztrojnásobil, z cca 71,0 mld. Kč na 216,3 mld. Kč v roce 2006 maximum. Od roku 2008 hodnota zakázek stále klesá. V roce 2013 jsou zakázky ke konci roku na 132,4 mld. Kč, což je pokles o 5,7% proti roku 2012 a o 38,5% proti roku Přes určitý nárůst objemu zahraničních zakázek se v letech tuzemské zakázky ustálily na podílu 95%. Od roku 2010 tento podíl kolísá okolo 90%. V roce 2013 narostl pokles zakázek v tuzemsku na 82,3%. Podíl zakázek ke konci roku (zakázky celkem = 100,0) Tuzemsko Stav k veřejné soukromé zahraničí ,5 26,9 1, ,3 20,1 5, ,7 27,6 5, ,5 29,0 4, ,0 31,1 4, ,4 26,1 5, ,2 21,8 10, ,3 30,0 12,7, ,2 36,8 8, ,3 37,1 10, ,9 34,4 17,7 Podíl veřejných zakázek proti maximu v roce 2008 (68,4%) klesal až na 47,9% v roce Podíl soukromých zakázek v roce 2013 klesl (z 37,1% v roce 2012) 34,4%. 59

55 II - Stavebnictví Nové zakázky v tuzemsku Mld. Kč, běžné ceny celkem ,1 149,2 145 pozemní stavitel. 95,53 94,61 112,6 121,4 118,6 118,3 76,58 83, ,9 inženýrské stavitel. 83,2 128,3 82,43 122,9 86,5 131,3 107, ,1 71,2 81,3 Procenta (celkem = 100,0) pozemní stavitel. 53,5 42,4 57,7 49,7 57,8 47,4 41,6 42, ,3 44 inženýrské stavitel. 46,6 57,6 42,3 50,3 42,2 52,6 58,5 57, ,7 56 Index (stejné období předchozího roku = 100) celkem , , ,9 83,3 97,4 pozemní stavitel. 114, ,8 97,7 99,7 64,8 108,6 92,7 101,2 81,9 inženýrské stavitel ,2 64, ,4 151, ,8 89,6 69,7 114,3 * CZ-NACE 41 až 43, ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci V roce 2013 poklesly nové zakázky proti roku 2012 o 2,6%. Pokles byl u pozemního stavitelství 18,1%, ale i u inženýrského stavitelství byl nárůst 14,3%. Tento nárůst byl způsoben nízkou základnou v roce Do roku 2003 byl vyšší podíl pozemního stavitelství, v rozmezí 57% - 52%. V letech byla co rok změna, jeden rok (sudý) byl vyšší podíl pozemního stavitelství a druhý rok (lichý) zase inženýrského. Od roku 2008 je vyšší podíl inženýrského stavitelství, s výjimkou roku 2012 II CENY STAVEBNÍCH PRACÍ Dlouhodobý vývoj cen stavebních prací Index ročního růstu cen stavební produkce; předchozí rok = 100,0 110,6 111,3 109,3 104,8 104,1 104,0 102,7 102,2 103,7 103,0 102,9 104,1 104,5 101,2 99,8 99,5 99,3 99,8 Po výrazném vzestupu cen stavebních prací na začátku 90. let, v návaznosti na všeobecný růst cen, který sledoval odstranění cenových disproporcí z předchozího období centrálně řízené ekonomiky, trend růstu cen sice zůstal, ale roční tempa se postupně snižovala, v letech se ustálila na úrovni kolem +3 procent, v roce 2007 i v roce 2008 vystoupila na 4,1%a 4,5%, aby opět v roce 2009 klesla na 1,2%. Cenová deflace v roce 2010 o 0,2% souvisí s poklesem stavebních prací a poptávkou no nich. Cenová deflace roku 2010 pokračovala následující letech 2011, 2012 a 2013,kdy dosáhla 0,2%. Indexy cen stavebních prací a stavebních děl podle směrů výstavby do roku 2013 Ceny stavebních prací (NACE 41-43)) Ceny stavebních děl podle směrů výstavby - celkem - z toho opravy a údržba - budovy bytové - budovy nebytové nevýrobní - budovy nebytové výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské stavby stejné období předchozího roku =100,0 102,2 103,7 103,0 102,9 101,1 104,5 101,2 99,8 99,5 99,3 99,8 102,2-102,2 102,1 102,1 102,2 102,7 103,7-103,7 103,4 104,1 103,6 102,7 103,0-102,8 102,8 103,1 103,1 102, ,9 103,3 102,9 102,9 103,0 102,8 102,5 101,1 101,1 101,2 101,1 101,2 101,0 100,8 104,5 104,7 104,5 104,3 104,5 104,5 104,3 101,2 101,7 100,8 100,5 100,4 101,9 102,4 99,8 101,1 99,4 99,6 99,5 100,3 99,4 99,5 99,5 99,6 99,8 99,4 99,3 99,5 99,3 99,1 99,4 99,5 99,3 99,4 98,4 99,8 99,8 99,8 99,8 99,8 99,8 99,5

56 II - Stavebnictví Stejně jako rok 2012 je i rok 2013 deflační rok s indexem cen staveb a stavebních prací 99,8.V roce 2013 rozpětí mezi minimálním a maximálním růstem rozdíl činí 0,3 procentního bodu. Nejvyšší pokles zaznamenaly vodohospodářské stavby 99,5. II - 5 PRACOVNÍCI A MZDY II ZAMĚSTNANOST II Zaměstnanost v odvětví Pracovníci v odvětví stavebnictví Pracovníci Index Index Rok Podíl na NH % tisíce předchozí rok = 100 rok 1995 = ,4 94,5 79,8 9, ,9 96,0 76,6 8, ,9 102,9 78,8 8, ,8 100,4 79,2 9, ,9 103,0 81,6 9, ,9 101,8 83,0 9, ,3 100,1 83,1 9, ,5 100,3 83,3 9, ,9 103,6 86,3 9, ,3 103,5 89,3 9, ,4 99,0 88,4 9, ,1 97,7 86,3 9, ,8 99,1 85,5 9, ,0 97,5 83,4 8,9 Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví se z cca 200 tisíc v roce 1950 postupně zvyšoval, v 70. letech překročil 400 tisíc a nad touto hranicí se pohybuje dosud. V 2. polovině 90 došlo k mírnému snižování. V letech 2002 a 2009 došlo k růstu až na 490 tisíc osob. Krizový rok 2010 zaznamenal první pokles pracovníků ve stavebnictví, tento pokles pokračoval a prohloubil se v letech Pokles proti roku 2012 byl 2,5%. Jak již bylo uvedeno, stavebnictví je v České republice významným odvětvím i z hlediska zaměstnanosti. V roce 2013, podle stavu ve 4. čtvrtletí, se stavebnictví podílelo na zaměstnanosti (osoby v hlavním zaměstnání) z 9,1 %. V porovnání s předchozím rokem se počet pracovníků ve stavebnictví snížil o pracovníků. 61

57 II - Stavebnictví Zaměstnanost v ČR podle odvětví Osoby v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí 2013 tisíc osob podíl NH % meziroční index Zemědělství, lesnictví a rybářství 158,75 3,08 97,90 Průmysl, těžba a dobývání 1 387,79 26,97 100,81 z toho zpracovatelský průmysl 1 265,43 24,59 100,91 Stavebnictví 469,9 9,13 98,20 Obchod, doprava, ubytování a pohostinství 1 275,8 24,79 100,23 Informační a komunikační činnosti 129,2 2,51 102,04 Peněžnictví a pojišťovnictví 94,4 1,83 98,58 Činnosti v oblasti nemovitostí 101,7 1,98 98,40 Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti 463,7 9,01 104,11 Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče 892,4 17,34 102,40 Ostatní činnosti 172,3 3,35 96,49 Celkem 5 145,97 100,00 100,68 II Zaměstnanci v podnicích s 50 a více zaměstnanci Počet zaměstnanců stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci dosáhl v roce 2013 v ročním průměru osob a proti roku 2012 došlo k poklesu o 4 %. C e l k e m z toho podniky s Počty zaměstnanců podle velikosti podniků * Zaměstnanci Průměrný evidenční počet Index % / ,04 100,00 50 až ,13 28, až ,55 23, až ,29 5, až ,86 16, až ,54 6, a více ,78 19,82 * propočet ÚRS PRAHA, a.s. V roce 2013 středně velkých podnicích (zde s 50 až 249 zaměstnanců) to bylo více než 55 procent, v největších podnicích s tisíce a více zaměstnanci bylo 19%. Proti roku 2012 ani proti bezprostředně předcházejícím letům nedošlo k výraznější změně. Nejvyšší pokles byl zaznamenám ve skupině podniků s zaměstnanci a to -36%. Ve struktuře podle institucionálních sektorů došlo v roce 2013 poklesu počtu pracovníků v podnicích nefinančních veřejných o 57,7%.Sektor podniků pod zahraniční kontrolou zaznamenal pokles o 6%. 62

58 II - Stavebnictví Rok II M Z D Y Počty zaměstnanců podle institucionálních sektorů* Nefinanční podniky veřejné Nefinanční. podniky soukromé Podniky pod zahraniční kontrolou Sektor domácností Index 13/12 42,31 92,79 94,13 373,85 Index 12/11 89,41 111,84 70,31 178,90 Index 11/10 159,17 98,14 85,12 31,41 Index 10/09 182,38 83,38 121,85 38,73 * propočet ÚRS PRAHA, a.s. II Mzdy v odvětví Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví ve roce 2012 a 2013 ODVĚTVÍ NH podle CZ-NACE Mzda Relace Mzda Relace Kč % Kč % meziroční index F Stavebnictví , ,82 97,62 A Zemědělství, lesnictví a rybářství , ,92 102,87 B Těžba a dobývání , ,52 97,42 C Zpracovatelský průmysl , ,92 101,32 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody , ,11 96,07 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel , ,00 99,91 I Ubytování a stravování , ,39 103,47 H Doprava a skladování , ,56 100,97 K Peněžnictví a pojišťovnictví , ,80 91,41 L Činnosti v oblasti nemovitostí , ,58 97,86 O Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení , ,58 100,08 P Vzdělávání , ,65 101,64 Q Zdravotnictví a sociální činnosti , ,69 99,79 C e l k e m , ,00 100,06 - podnikatelská sféra , ,89 99,89 - nepodnikatelská sféra , ,49 100,85 Údaje uvedené v tabulce zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry bez ohledu na počet zaměstnanců. V údajích o průměrných mzdách se jedná o mzdy v tomto období zúčtované k výplatě. Průměrná měsíční mzda v Kč na plně zaměstnané ve stavebnictví v roce

59 II - Stavebnictví dosáhla Kč. Stavebnictví je pod celkovým průměrem je o Kč, roční pokles byl 543 Kč (2,4% ). II Mzdy ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci V roce 2008 byla nárůst průměrná měsíční mzda zaměstnanců podniků s 50-ti a více zaměstnanců ,-Kč. V roce 2013 dosáhla ,-Kč. Proti roku 2012, kdy činila ,-Kč zaznamenala pokles o 3%, absolutně o 1 018,-Kč. Měsíční nominální mzda podle velikosti podniků* mzda 50 až až až až až a více Index 2013/ ,0 97,7 85,1 98,4 105,1 100,2 Rozdíl % 78,7 93,6 90,3 100,5 126,1 133,2 Vysvětlivky: * propočet ÚRS PRAHA, a.s. Index: 2013/2012, Rozdíl: v Kč %: celková mzda = 100,0 ( Kč) Výše měsíční nominální mzdy byla i v roce 2013 závislá na velikosti podniku. Zatímco výše mzdy v podnicích do 100 zaměstnanců dosáhla 78,8 % celkového průměru, v podnicích s 1000 a více zaměstnanci překročila průměr o +33,2 %. II PRODUKTIVITA PRÁCE Produktivita práce v běžných cenách* (podniky s 50 a více zaměstnanci) z "S" Tempo růstu 96,6 96,2 98,6 97,2 99,8 ze "ZSV" Tempo růstu 100,8 94,6 98,4 96,4 99,3 * propočet ÚRS PRAHA, a.s. Ve vývoji produktivity práce došlo k obratu v roce 2000: po snížení v roce 1999 o -0,8 % se produktivita v roce 2000 meziročně zvýšila a tento růst pokračoval i v dalších letech. V roce 2008 došlo proti roku 2007 k výraznému snížení tempa růstu, ve srovnatelných i v běžných cenách o 3 až 7 bodů. Reálný růst produktivity práce výrazně zaostal za růstem nominální měsíční 64

60 II - Stavebnictví mzdy, který v roce 2008 dosáhl +11,6 %. Tento trend pokračoval i v roce V roce 2010 došlo k pokles tempa růstu jak produktivity z hodnoty S, tak z produktivity z hodnoty ZSV. Produktivita klesala až do roku 2013 včetně jak z ZSV, tak z S, jak ukazuje následující graf. Prameny: - Publikace ČSÚ: - Organizační statistika stav k Stavebnictví v prosinci a v roce Přehled vydaných stavebních povolení v lednu až prosinci Indexy cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby za 4. čtvrtletí Analýza vývoje stavebnictví v roce Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR - Ostatní prameny: - Výroční zpráva 2013, FIEC - TOP Stav

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Možnosti financování dopravních sítí ČR Ing. Karel Havlíček Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Představení SFDI Právnická osoba zřízená platnou legislativou ČR Výbor SFDI je jmenován Vládou

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

Veřejné zakázky Statistika

Veřejné zakázky Statistika ÚRS PRAHA, a.s. inženýrská a poradenská organizace Veřejné zakázky Statistika 2014 a vývoj 2009-2014 2014 Struktura zakázek podle směru výstavby Zhotovitelé zakázek Zadavatelé zakázek Struktura zakázek

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Stavebnictví v regionech

Stavebnictví v regionech Stavebnictví v regionech Petra Cuřínová Tisková konference, 20. dubna 2016, Brno ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 STAVEBNICTVÍ ČR V RÁMCI EVROPY Váhy indexu stavební

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY Petra Cuřínová Tisková konference, ČSÚ Praha, 8. června 5 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 8, 8 Praha www.czso.cz STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ Aktuálně 4, 7,9 STAVEBNICTVÍ

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Obsah prezentace. OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů. OP PI a OP VaVpI synergie OPPP 2004-2006

Obsah prezentace. OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů. OP PI a OP VaVpI synergie OPPP 2004-2006 OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů Konference OPP podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období 4. prosince 2007, Praha ng. Miroslav Elfmark

Více

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje II STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje 2. Stavební trh 3. Stavební produkce a ceny 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří k tradičním odvětvím

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY. Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů. Naši klienti

CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY. Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů. Naši klienti CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY Pavel Vinohradník Ředitel Divize Strukturální fondy CzechInvest Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů Zájemcům poskytujeme následující služby: administrace

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE Ing. Daniel Hajda CZECHINVEST Regionální kancelář pro Zlínský kraj 26.06.2008 Obsah Operační program Podnikání a inovace Aktuální výzvy Implementace: jak ţádat o podporu,

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013 Vývoj ekonomiky ČR v roce 12 březen 13 Výkonnost odvětví Viditelné oslabování meziroční dynamiky hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví v průběhu roku 12 Dynamika reálné výkonnosti odvětví české ekonomiky,

Více

Dotační tituly pro IT/ICT sektor

Dotační tituly pro IT/ICT sektor enovation Vznik v první polovině roku 2007 Poradenská činnost v oblasti egovernmentu a strukturálních fondů/dotace Primární zaměření na dotační tituly v ICT oblasti, konkrétně programy ICT a strategické

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. OPPI Program POTENCIÁL

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. OPPI Program POTENCIÁL OP PODNIKÁNÍ A INOVACE OPPI Program POTENCIÁL Alokace v Cíli Konvergence Podíl finančních prostředků SF a FS v ČR mezi operační programy pro období 2007-2013 v cíli Konvergence (bez domácího spolufinancování):

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Agentura CzechInvest Regionální kancelář pro Liberecký kraj

Agentura CzechInvest Regionální kancelář pro Liberecký kraj Agentura CzechInvest Regionální kancelář pro Liberecký kraj Ing. Tereza Suchomelová, Mgr.A. Lucie Doleželová Ph.D. Hlavní aktivity agentury Podpora investic investiční pobídky a AFC služby Implementace

Více

Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých programů

Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých programů Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých Konference OPPI podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období 4. prosince 2007, Praha RNDr. Lenka

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

CzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti

CzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti CzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti Regionální kancelář pro Královéhradecký a Pardubický kraj Ing. Michal Tureček a Ing. Marie Černošová 24.

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Výhled financování dopravní infrastruktury. Ing. Tomáš Čoček, Ph.D.

Výhled financování dopravní infrastruktury. Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. Výhled financování dopravní infrastruktury Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. Vývoj rozpočtů SFDI Vývoj rozpočtu SFDI v mil. Kč 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj Skutečné plnění Skutečné plnění Skutečné plnění Předpoklad

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 16.12.2013, Praha Nová struktura ROZBORU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 1.Hlavní zjištění 2.Státní rozpočet (2006-2012) 3.Rozpočty krajů a hl. m. Prahy

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Aktuální stav implementace Ing. Zuzana Matějíčková Ředitelka odboru implementace strukturálních fondů, MPO ČR Operační program Podnikání a inovace (OPPI)

Více

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost www.oppik.cz www.czechinvest.org Cíle OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory Alokace: 260 852 142 EUR OPPI 2007-2013

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Dotace a investiční pobídky

Dotace a investiční pobídky Dotace a investiční pobídky Deloitte Česká republika Operační program Operační program (OP PIK) pro programové období 2014 2020 plynule navazuje na Operační program Podnikání a Inovace z programového období

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat zahraničního

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků Možnosti podpory podnikání se zaměřením na dotace Ing. Hana Matějková Ředitelka regionální kanceláře pro Pardubický kraj agentura CzechInvest 24. září 2009 -- Představení agentury CzechInvest a výsledků

Více

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 ÚRS Praha, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 (STAVEBNÍ PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST, PRODUKTIVITA) Úsek 03 leden 2011 Úvod Informace je

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

KOMBINACE PROGRAMU ZÁRUKA 2015-2023 A COSME PŘÍKLAD VYUŽITÍ ZDROJŮ EFSI VE PROSPĚCH MSP V ČR

KOMBINACE PROGRAMU ZÁRUKA 2015-2023 A COSME PŘÍKLAD VYUŽITÍ ZDROJŮ EFSI VE PROSPĚCH MSP V ČR KOMBINACE PROGRAMU ZÁRUKA 2015-2023 A COSME PŘÍKLAD VYUŽITÍ ZDROJŮ EFSI VE PROSPĚCH MSP V ČR Ing. Jiří Jirásek, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 17. 9. 2015 1 úprava Program záruka 2015-2023

Více

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu.

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Dohoda o partnerství: koncem března začátkem dubna by měla být předána

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Regionální disparity jejich pojetí,

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více