Příloha č. 1 Návrh organizační struktury městského úřadu od

Transkript

1 Příloha č. 1 Návrh organizační struktury městského úřadu od Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 1/1

2 Příloha č. 2 Plnění Akčního plánu rozvoje Města Jeseníku v období Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity I. Podnikání, I.1 Počáteční I.1.1 Koncepce konkurenceschopn vzdělávání pro dalšího rozvoje Informace od odpovědných ost a zaměstnanost konkurenceschopn mateřského a pracovníků nejsou k dispozici. ost základního školství I. Podnikání, I.1 Počáteční I.1.2 Podpora vyšších Proběhla jednání s Ostravskou konkurenceschopn vzdělávání pro forem vzdělávání univerzitou obor regionální ost a zaměstnanost rozvoj, bez výsledků. I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost konkurenceschopn ost I.2 Další vzdělávání pro konkurenceschopn ost I.2 Další vzdělávání pro konkurenceschopn ost I.2 Další vzdělávání pro konkurenceschopn ost I.3 Podpora investičních aktivit I.3 Podpora investičních aktivit I.3 Podpora investičních aktivit I.4 Inovace a rozvoj podnikání I.4 Inovace a rozvoj podnikání včetně terciárního vzdělávání I.2.1 Akademie třetího věku I.2.2 Podpora rozvoje kurzů celoživotního vzdělávání s vazbou na cestovní ruch I.2.3 Vzdělávání zaměstnanců technických služeb I.3.1 Datová a koncepční základna pro rozvoj investic I.3.2 Marketingová strategie Jeseník místo pro investice I.3.3 Příprava investičních a rozvojových zón I.4.1 Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a podnikání I.4.2 Podpora inovací v životním prostředí Záštitu převzala Hotelová škola Vincenze Priessnitze, funguje cca 3 roky. Nerealizováno. Systém řízení jakosti, ochrana životního prostředí, ochrana a bezpečnost zaměstnanců každoroční proškolení Zeleň vybraná skupina odborné školení STROMOLEZECTVÍ odborné zkoušky (provedla odborná firma, 2009, rok doškolování) CD Příležitosti pro podnikatele, jinak nic. Nerealizováno. Napojení zóny za podjezdem + parkoviště mil. Kč OPŽP, KUOK 3 mil. MMR 8 mil. město zbytek 2011 vnitřní komunikace 2 etapa + osvětlení. Funguje spolupráce s OHK, pravidelná setkávání vedení města s podnikateli, vytvořena zóna za podjezdem. Nerealizováno. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 1/14

3 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity I. Podnikání, I.5 Rozvoj I.5.1 Využití objektu Připraven projekt rekonstrukce konkurenceschopn ost a zaměstnanost cestovního ruchu a lázeňství katovny + výstavní plochy stavební povolení vydáno náklady 10 mil Kč, oprava střechy 2 mil Kč (již hotovo) hledá se partner pro provoz a rekonstrukci (možnost PPP). I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství I.5.2 Síťování informačních center Jesenicko Nysského pohraničí Zrekonstruována střecha, (možnost financování příhraniční spolupráce 2012). V rámci síťování informačních center v Jesenicko nyském pohraničí dochází k nepravidelným schůzkám s českými I polskými provozovateli informačních center a k pravidelné výměně informací a propagačních materiálů. Důraz je kladen na aktivní komunikaci s polskými informačními centry. Schůzky se konají v rozmezí 1 x měsíčně. Výměna informací probíhá dle potřeby, ale minimálně v rozmezí 1x týdně. I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství I.5.3 Redesign internetových stránek Síťování vykonává Informační centrum Jesenicka a je uskutečňováno jeho provozovatelem Marcelem Šosem. Město Jeseník vědomo si nutnosti mít kvalitní, intuitivní, uživatelsky přívětivé webové stránky vyvolalo jednání s provozovatelem Informačního centra Jesenicka, informatiky města Jeseník a vedení města Jeseník, kde se řešilo a do dnešních dnů řeší přetvoření stávajících stránek. Založen tým pro vytvoření nových internetových stránek, příprava VŘ. Schůzky probíhaly od ledna 2011 a trvají až do dnešních dnů. Aktivitu zajišťují: Oddělení Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 2/14

4 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity starosty, odd. IT, Informační centrum města I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství I.5.4 periodika Vydávání Každý měsíc vychází měsíční zpravodaj Jeseník město a lázně. Nově začal vycházet kulturní časopis pro Jesenicko a Nysko s názvem YES. Měsíční zpravodaj vychází1 x za měsíc. Časopis YES vychází 1 x za čtvrt roku. I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství I.5.5 Marketing cestovního ruchu Měsíční Zpravodaj vydává Město Jeseník. Redakční radu tvoří: Marie Fomiczewová, Jiří Glabazňa, Miroslav Hrdlička, Eva Knoppová, Lubomíra Macháčková, Michaela Neubauerová, František Surmík. Časopis YES vydává občanské sdružení Na jedné lodi. Cestovní ruch propagují v rámci města Jeseník Informační centrum a Priessnitzovy léčebné lázně, a.s. prostřednictvím veletrhů, akcí pořádaných městem a MKZ Jeseník a prostřednictvím webových stránek a propagačních materiálů. Veletrhy cestovního ruchu se konají 4 x ročně. I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství I.5.6 Podpora lokálních a tradičních produktů I.5.7 centrum Wellness I.5.8 Podpora, koordinace a rozvoj partnerství Aktivitu zajišťují: Informační centrum a Priessnitzovy léčebné lázně, a.s. Informační centrum Jesenicka se aktivně zapojilo do sítě Regionálních produktů Jeseníky. Vybrané produkty v jesenickém informačním centru nabízí a propaguje i na sociálních sítích. Zpracovány studie, probíhá VŘ projektová dokumentace 1. verze (12 mil Kč NEREALIZOVÁNO) 2. verze (750 tis. Kč ) předpokládaný konec 12/2014. Funguje spolupráce město a lázně (dříve Hotel Slovan) dnes se uvažuje o společném Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 3/14

5 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity v cestovním ruchu a lázeňství zaměstnanci, zodpovědném za propagaci obou stran. Město Jeseník udržuje partnerství s těmito městy: Neuburg an der Donau, Bojnice, Nysa, Glucholazy, Praha 1. Přátelské vztahy má dále s městem Séte ve Francii a Moree v Austrálii. Nově se pokouší navázat vztahy s městem Kapuvár v Maďarsku. S městem Kapuvár je snaha navázat partnerství od začátku roku I. Podnikání, konkurenceschopn ost a zaměstnanost životního prostředí životního prostředí životního prostředí životního prostředí životního prostředí životního prostředí I.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství II.1 Volnočasové aktivity a enviromentální výchova II.1 Volnočasové aktivity a enviromentální výchova II.1 Volnočasové aktivity a enviromentální výchova II.1 Volnočasové aktivity a enviromentální výchova II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2 Energetika a odpadové I.5.9 Vybudování golfového hřiště Za Podjezdem Realizuje se soukromý investor, město pronajme pozemky. Náklady 0 Kč, řeší se nájemní smlouva projektová dokumentace zatím není. II.1.1 Areál ulice Průchodní Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. II.1.2 Školská sportoviště Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. II.1.3 Environmentální výchova II.1.4 Partnerství a spolupráce s neziskovým sektorem II.2.1 Snížení energetické náročnosti objektů ve vlastnictví města II.2.2 Vybudování stanovišť kontejnerů, Instruktáž pro školy a školky (celý okres), prezentace na místě třídící linky, Společně s hnutím Brontosaurus soutěž pro třídy (celý okres, dříve pouze jesenická ZŠ), trvá každý rok 3,5 měsíce, závěrečné vyhodnocení. Funguje několik let grantový systém pro příspěvkovky a neziskovky. 7/2011 přijat nový zaměstnanec na MěÚ energetik města (zařazen pod OSMI) Proveden částečný audit (IPOS projekt na energ. Audit) Hl. místa ZŠ škola Nábřežní, ZUŠ, školka Křížkovského. Projekt nachystaný, dlouho se vybíraly lokality, od roku 2010 se Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 4/14

6 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity hospodářství podzemních čeká na dotační titul. 20 kontejnerů nadzemních průběžně se plní. II.2 Energetika a II.2.3 Na ul. Lipovská (hotovo 2011) životního prostředí odpadové hospodářství Dobudování sběrných dvorů 1,7 mil. Kč (OŽP) Další dvory zatím nebudou. životního prostředí životního prostředí životního prostředí životní prostředí životního prostředí životní prostředí II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2.4 Separační linka II.2.5 Implementace studie proveditelnosti k řešení svozu a zpracování bioodpadu II.2.6 Řešení dešťové kanalizace II.2.7 Řešení skládky pilin II.2.8 Pasport a řešení odpadkových košů v parcích II.2.9 Kontejnery pro bioodpad Výstavba nové třídící linky, je nachystaný projekt BRKO (2006), čeká se na dotační titul, nositelem je SMOJ Projekt ve fázi příprav úprava projektu finanční náročnost, redukuje se, SFŽP posune termín na rok 2012 (TSJ potřebují garanci od okolních obcí). Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. Provádí se vždy při rekonstrukci oddělení dešťové a splaškové vody (ul. Vrchovištní), odtokové studie ul. Husova, Rejvízská, Slunná. Byl zadán a vypracován projekt vymístění skládky pilin v Bukovicích. Projekt vypracovalo UNIGEO a.s. Zlaté Hory. V letech 2008 a 2009 bylo žádáno Olomoucký kraj o dotaci v rámci Významných projektů. Dotace nebyla přiznána. TSJ provádělo monitoring využití odp. košů a chystalo strategii, poté přešla tato agenda na MěÚ OSMI, vytipování míst. Nerealizováno. V květnu 2008 byla vypracována studie proveditelnosti pod názvem Řešení svozu a zpracování biodpadů v okrese Jeseník. Studii vypracoval ENVIprojekt s.r.o., pracoviště Ostrava. Následně byla vypracována projektová dokumentace k územnímu řízení. Územní rozhodnutí o umístění stavby Centrum zpracování biologických odpadů Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 5/14

7 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity pro sdružení měst a obcí Jesenicka, Supíkovice v prostoru skládky Supíkovice bylo vydáno dne pod č.j. MJ/06492/2010/13/OSMI/Pa a nabylo právní moci dne Záměrem je vybudovat zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů s dostačující kapacitou a ekonomicky přijatelnou technologií pro celý region. Investorem stavby bude Sdružení měst a obcí Jesenicka. V letošním roce bude podána žádost o dotaci (předpoklad 90 %). životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.2 Energetika a odpadové hospodářství II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.2.10 Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů II.2.11 Kotelna na biomasu II.3.1 knihovna Městská II.3.2 Sportovní infrastruktura II.3.3 Městský mobiliář studie a realizace opatření II.3 4 Koncepce revitalizace Smetanových sadů II.3.5 Implementace a realizace revitalizace Smetanových sadů Pakt starostů snižování emisí (podepsáno v Bruselu). Nerealizováno. Vznikla pracovní skupina (řeší problematiku knihovna + katovna + kord + divadlo). Uvažuje se (studie) o přesunu do prostor Divadla (provizorně) na rekonstrukci divadla nejsou zdroje. Fotbalové hřiště umělá tráva, ovál u školy na Nábřežní ul. u školy (2011), rekonstrukce haly 2012 (dar + vlastní prostředky). Studie NE, dílčí plnění, sjednoceny autobusové zastávky, dílčí kroky řešeny koncepčně bus, tabule při vjezdu, náměstí s vytvořením studie se nepočítá udělena dotace, 2011 zahájena realizace potrvá 3 roky Napojeny všechny vodní zřídele udělena dotace, 2011 zahájena realizace potrvá 3 roky OŽP 10 mil kč Bude ošetřeno 1400 stromů a Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 6/14

8 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity keřů. II.3 Infrastruktura II.3.6 Komunikační Zastaveno, nepokračuje se, v životní prostředí pro kvalitu života napojení územním plánu zůstává oprava Smetanových sadů mostu na ul. Husova. na centrum města životní prostředí II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3.7 Divadlo Petra Bezruče Studie hotova (Miljunič), hledají se zdroje financování. životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí životní prostředí II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.3 Infrastruktura pro kvalitu života II.4 Sociální služby a zdravotnictví II.4 Sociální služby a zdravotnictví II.4 Sociální služby a zdravotnictví II.3.8 Rekonstrukce mateřských škol II.3.9 Studie stavu veřejného osvětlení II.3.10 regenerace zeleně a alejí II.3.11 město Plán veřejné Bezbariérové II.3.12 Rekonstrukce Masarykova náměstí II.4.1 Bezpečnostní plán prevence přeshraniční kriminality II.4.2 Komunitní centrum II.4.3 bydlení Koncepce Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. Zpracovává se projektová dokumentace, kolonáda v lázních, průběžně změna svítidel snižování energetické náročnosti. TSJ a.s. si to hlídají průběžné opravy, nově osvětlené přechody 50 tis. kč dokumentace revitalizace Kolonáda lázně. Kompletní projekt celé město Jeseník mil kč na hřbitovy(husova, Bukovice), náměstí Hrdinů park ul. Vodní Bobrovník zona za podjezdem inline stezka (6 mil kč 2011), nové přechody Bezručova 8, Šumperská 9, Lipovská 5 (přechody 2 mil kč) Chodníky ul. Šumperská, Bezručova, část Lipovské (3 mil kč, předláždění) - probíhá. Hotovo mil kč. Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. Záměr Komunitního centra byl stvořen v souvislosti se záměrem zřízení kotelny na biomasu a následné využití kotelny na Dukelské ulici pro NNO. Vzhledem k tomu, že kotelna na biomasu se doposud nerealizovala a její realizace je ve hvězdách, tak v této aktivitě nebylo doposud vykonáno nic. OSMI, Oddělení majetku předal návrh koncepce sociálního Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 7/14

9 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity bydlení. II.4 Sociální služby II.4.4 Realizace Projektová dokumentace na životní prostředí a zdravotnictví bytové koncepce vytvoření pozemků pro výstavbu rodinných domů (ul. Raisova, Na svahu) poté ke schválení zastupitelstvem (2011). životní prostředí II.4 Sociální služby a zdravotnictví II.4.5 Dětská hřiště a hrací plochy 2011 Smetanovy sady nové hřiště, Nábřežka proj. dok. hotova 13 mil Kč, MŠ Tyršova, ul. 9 květen u MŠ Křížkovského, hřiště Dědřichov zaplaceno z daru (po povodních). životní prostředí životní prostředí II.4 Sociální služby a zdravotnictví II.4 Sociální služby a zdravotnictví II.4.6 Revitalizace sídliště 9. května II.4.7 Zajištění střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb a jeho realizace pro zabezpečení místní a typové dostupnosti Projekt pro ÚŔ hotov, řeší se financování (původní zdroj pouze pro města nad 20 tis obyvatel). V rámci zajištění střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb probíhala realizace výstupů Komunitního plánu sociálních služeb na Jesenicku na období let 2007 až Probíhala jednání pracovních a řídící skupiny a byla prováděna jednání vedoucí k naplnění opatření. Tato jednání byla realizována v letech 2007 až 2010 a souběžně v roce 2010 došlo k aktualizaci komunitního plánu a schválení Komunitního plánu sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky Podařilo se zajistit pokrytí pečovatelskou službou v rámci celého regionu, obnova a rozšíření domácí ošetřovatelské péče, rozjezd fungování kontaktního místa intervenčního centra pro osoby ohrožené domácím násilím, udržení služeb pro osoby užívající omamné a psychotropní látky a udržení stávajících sociálních služeb na území města. Do aktivit byli zapojeni Městský úřad Jeseník, poskytovatelé sociálních služeb, obce regionu a další zástupci z řad veřejnosti. III. Veřejná správa III.1 Vzdělávání III.1.1 Vytvoření V červnu 2009 byla vytvořena Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 8/14

10 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity zaměstnanců koncepce koncepce dlouhodobého veřejné správy dlouhodobého vzdělávání zaměstnanců. udržení a prohlubování znalostí zaměstnanců města Jeseník III. Veřejná správa III.1 Vzdělávání III.1.2 Implementace Ve 2. Pololetí 2009 byly zaměstnanců koncepce vyhotoveny plány vzdělávání pro veřejné správy každého zaměstnance, obsahující plán vzdělávání vždy na období 3 let, evidence absolvovaného vzdělávání (datum, název kurzu, akreditace, pořádající instituce, rozsah dnů), evidence nákladů na jednotlivé kurzy. III. Veřejná správa III.2 Partnerství III.2.1 Studie veřejného a uplatnění principů soukromého sektoru veřejného a soukromého III. Veřejná správa III.2 Partnerství veřejného a soukromého sektoru III. Veřejná správa III.3 Optimalizace procesů správy věcí veřejných partnerství včetně vyhledávací studie na projekty vhodné pro uplatnění přístupu PPP III.2.2 Využití principu partnerství veřejného a soukromého sektoru pro město Jeseník III.3.1 Komunikující úřad Není, uvažována Katovna, zatím nic konkrétního. Možnost Katovna. Město Jeseník se v letech zapojilo do projektu Digital Cities. Cílem projektu DC je řešit otázku nedostatečného zavádění nových informačních a komunikačních technologií na regionální úrovni pomocí modelu digitálního města, sítě digitálních měst, výměny nejlepších praktik, zkušeností a synergií mezi veřejnými institucemi a vytvořením nové organizační struktury, jež bude řídit a rozvíjet výsledky projektu tak, aby byly široce dostupné pomocí informačních služeb. Zapojení do projektu schválilo vedení města. Koordinátorem projektu pak byl zaměstnanec MěÚ Ing. Radek Sedláček. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 9/14

11 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity III. Veřejná správa III.3 Optimalizace III.3.2 Aktualizace procesů správy věcí informační koncepce Informace od odpovědných veřejných včetně bezpečnostní politiky pracovníků nejsou k dispozici. III. Veřejná správa III.3 Optimalizace procesů správy věcí veřejných III. Veřejná správa III.3 Optimalizace procesů správy věcí veřejných III. Veřejná správa III.3 Optimalizace procesů správy věcí veřejných III. Veřejná správa III.3 Optimalizace procesů správy věcí veřejných III.3.3 E government III.3.4 Webový portál města III.3.5 Vybudování a realizace koncepce účasti občanů na správě věcí veřejných III.3.6 Strategické plánování, evaluace a kontinuální zpětná vazba III.3.7 Členství Jeseníku v mezinárodních evropských a národních organizacích Na přelomu roků 2010/2011 byla podána žádost o dotaci výzvy č. 6 - Datové centrum ORP, vnitřní integrace, vytvoření studie proveditelnosti, určen časový harmonogram realizace Jak bylo uvedeno v Aktivitě Redesign internetových stránek na stránkách města Jeseník se stále pracuje ve snaze tyto stránky zatraktivnit a zmodernizovat k optimálnímu standardu. Založen tým pro vytvoření nových internetových stránek, příprava VŘ. Schůzky probíhaly od ledna 2011 a trvají až do dnešních dnů. Pokus o přijetí AGENDY 21 neúspěšný. Řeší se v rámci tohoto projektu, předpokl. vznik projektové kanceláře na MěÚ. III. Veřejná správa III.3 Optimalizace Město Jeseník je členem v těchto procesů správy věcí veřejných národních organizacích: Sdružení měst a obcí ČR Sdružení obcí střední Moravy Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Sdružení lázeňských míst ČR Dále je členem v těchto místních sdruženích: Mikroregion Jesenicko Sdružení měst a obcí Jesenicka Sdružení cestovního ruchu Jesenicka A v tomto mezinárodním sdružení: Euroregion Praděd III. Veřejná správa III.4 Infrastruktura III.4.1 Optimalizace Proběhla architektonická soutěž, Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 10/14

12 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity pro veřejnou objektů MěÚ Jeseník cíl snížení počtu budov MěÚ. správu a jeho organizačních složek III. Veřejná správa III.4 Infrastruktura III.4.2 Centrum Pozastaveno, návrh vybrán (1,5 pro veřejnou veřejných služeb mil. Kč), Hledají se zdroje správu financování, investiční náročnost. Vzhledem k nerealizaci tohoto záměru nedošlo ze strany OSVZ k žádným krokům. III. Veřejná správa III.4 Infrastruktura III.4.3 Aktivní přístup Speciální zametací stroj (čistící pro veřejnou a podpora vůz) 2011 (SFŽP) 5 mil Kč správu ekologizace dopravy v Jeseníku IV. Dopravní IV.1 Místní IV.1.1 Analýza Vydáno stavební povolení/ infrastruktura komunikace a parkovacích kapacit a souhlas s ohlášením pro stavby: doprava v klidu plán jejich posilování 1. Záchytné parkoviště Zóna za Podjezdem (parkoviště pro 49 OA, 19 BUS/NA) - kolaudace zahájena 2. Rekonstrukce AN (plocha AN, parkoviště u Penny marketu a chodník od přechodu u kina, koleb výpravní budovy k prodejně optiky) - parkoviště pro 50 OA a chodník zkolaudováno, zbytek v předčasném užívání 3. Bezbariérové úpravy přechodů v Jeseníku (přechody pro chodce u Lázeň.lékárny, U Štíra, u Quelle, u Janáků, 2x přes I/44) - zkolaudováno 4. Rekonstrukce ul. Lipovská (od hotelu Praděd po uhelné sklady - komunikace pro pěší, vč. přechodů pro chodce a 2x bus zastávka) - zkolaudováno 5. Rekonstrukce ul. Lipovská (rekonstrukce silnice od hotelu Praděd po uhelné sklady ) - kolaudace zahájena 6. Wellness centrum Jeseník (komunikace pro pěší, parkoviště pro 91 OA, bus zastávka) 7. Revitalizace území při ul. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 11/14

13 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity Dukelské (rekonstrukce vozovek, chodníků a parkovišť) 8. Bezbariérové řešení a nasvícení přechodů (přechody pro chodce přes ul. Dittersdorfova, Vodní, Gogolova, Poštovní) 9. Technická a dopravní infrastruktura pro 3RD (MK napojena na ul. B. Němcové) 10. Regenerace sídliště 9.května (rekonstrukce vozovek, chodníků a parkoviště) 11. Zásobování prodejny Quelle - kolaudace zahájena 12. Chodníky ul. Bezručova/Seifertova - autorizovaný inspektor, u ODSH zaevidováno 13. Technické vybavení bytové výstavby v prodloužení ul. Sládkova, Erbenova, Na Stráni Stavba č Stavba č. 2 až Stavba č. 7až Stavba č MěÚ Jeseník, odbor dopravy a silničního hospodářství IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.1.2 Studie stavu komunikací IV.1.3 Plán rekonstrukce, údržby a rozvoje komunikací a parkovišť IV.1.4 Implementace plánu rekonstrukce údržby a rozvoje komunikací a parkovišť IV.1.5 Dopracování generelu dopravy harmonogram Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. Opravy průběžně Tyršova, Fučíkova, Mahenova, ul. Na Čertovy kameny. Plán je na 4 roky, pravidelně se aktualizuje. Parkoviště bude se řešit před IPOSem, Zlatá stezka 2011 příprava projektů, ukončení parkoviště zóna za podjezdem. Viz předchozí. Generel dopravy hotov. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 12/14

14 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity realizace a finanční plán IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.1 Místní komunikace a doprava v klidu IV.2 Cyklostezky a cyklotrasy IV.2 Cyklostezky a cyklotrasy IV.1.6 Vybudování parkoviště za podjezdem IV.1.7 Jižní napojení Jeseníku IV.1.8 Dopravně inženýrská opatření bezpečnost a zklidnění dopravy IV.1.9 Infrastruktura pro in-line IV.2.1 Jeseník město pro cyklisty: koncepce rozvoje cyklistické dopravy ve městě a okolí IV.2.2 Jeseník implementace koncepce rozvoje Chybí pouze kolaudace připojení na silnici 1. Tř. 9/2011. Výstavba obchvatu zrušeno, bude řešen pouze most na Rejvízské (horizont 5-7let). Zkolaudovány a dány do užívání byly stavby: 1. chodníky a schody v rámci stavby Rekonstrukce komunikace a parčíku horní Dukelská 2. chodník podél silnice I/44 - ul. Bezručova 3. zrekonstruované Masarykovo nám. 4. parkoviště u Penny marketu (možnost parkování 50 osobních automobilů) 5. bezbariérové přechody pro chodce u Lázeň.lékárny, U Štíra, u Quelle, u Janáků, 2x přes I/44 6. zrekonstruované chodníky ul. Lipovská, vč. osmi přechodů pro chodce a dvou autobus.zastávek Stavba č Stavba č Stavba č. 3 až Zkolaudováno MěÚ Jeseník, odbor dopravy a silničního hospodářství. Část Bobrovník zóna za podjezdem připravena k realizaci ( ) - 1mil kč Ol. kraj, 7-8 mil. Kč ROP, 2013 výhled napojení na Českou Ves. Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. Informace od odpovědných pracovníků nejsou k dispozici. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 13/14

15 Specifický cíl Oblast rozvoje Aktivita Plnění aktivity cyklistické dopravy ve městě a okolí IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV. Dopravní infrastruktura IV.3 doprava IV.3 doprava IV.3 doprava Veřejná Veřejná Veřejná IV.3.1 Koncepce udržitelného rozvoje dopravy v Jeseníku IV.3.2 Ekologizace veřejné dopravy IV.3.3 Studie optimalizace veřejné dopravní obslužnosti Nerealizováno. Veolia Transport Morava provozuje 3 autobusy na pohon zemní plyn Zkolaudovány a dány do užívání byly stavby: 1. parkoviště u Penny marketu (možnost parkování 50 osobních automobilů) 2. parkovací místa na Masaryk.nám. jako součást stavby Rekonstrukce Masarykova nám. (39 míst pro OA) Stavba č. 1 až Zkolaudováno MěÚ Jeseník, odbor dopravy a silničního hospodářství. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 14/14

16 Příloha č. 3 Výsledky průzkumu spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Obsah 1 Úvodní informace Charakteristika výběrového souboru Výsledky průzkumu v jednotlivých kategoriích Bydlení Infrastruktura a služby Kvalita života Veřejná správa Informace a komunikace Závěrečné shrnutí Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 1/25

17 1 Úvodní informace V rámci projektu CZ.1.04/4.1.01/ Posilování institucionální kapacity a efektivnosti výkonu veřejné správy v ORP Jeseník se realizoval Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku, jehož řešitelem bylo konsorcium společností vybrané ve výběrovém řízení: Enterprise plc, s. r. o. a Vysoká škola podnikání, a. s. Průzkum se uskutečnil v únoru až dubnu 2011 metodou dotazníkového terénního šetření podle následujícího metodického postupu: 1. Příprava zaměření průzkumu, stanovení cílů a pracovních hypotéz projednáno se zadavatelem (oblasti spokojenosti a sledování potřeb, vymezení vazby na strategii města, sledování informačních toků a stanovení vazby na připravovanou komunikační strategii), návrh obsahového vymezení průzkumu a jeho schválení. 2. Zpracování výzkumné techniky dotazníku v předjednané struktuře a rozsahu, vč. projednání a schválení zadavatelem. 3. Stanovení výběrového souboru a klíče pro oslovování respondentů zajištění reprezentativnosti pro dospělé obyvatelstvo města na vzorku minimálně 600 respondentů. 4. Organizační příprava výběr tazatelů z řad studentů Gymnázia Jeseník, jejich instruktáž, zajištění průběhu realizace (stanovení odměny, evidence, kontrola, kvóty, rozpis míst sběru dat, termíny), distribuce dotazníků, příprava personálního zajištění a SW pro následné vkládání dat. 5. Realizace sběru dat v terénu, kontrola správnosti navrácených dotazníků, jejich příprava pro vkládání do počítačového programu. 6. Vkládání dat. 7. Zpracování získaných dat statistické vyhodnocení dat, příprava tabulek, interpretace výsledků a vyhotovení závěrečné zprávy. 8. Projednání závěrů se zadavatelem, vazba na komunikační strategii, prezentace a propagace výstupů. Jako cíl průzkumu bylo stanoveno zmapovat spokojenost a postoje obyvatel města Jeseníku, požadavky na kvalitu veřejných služeb poskytovaných úřadem, identifikovat informační potřeby, a to se zřetelem na navržení komunikační strategie úřadu vůči občanům. Dotazník byl koncipován tak, aby obsahoval převážně uzavřené otázky. Celkem bylo zformulováno 28 otázek, z nichž pouze 2 byly otevřené. V deseti otázkách bylo posuzováno na několikastupňové škále více faktorů, prvních pět otázek bylo identifikačních k demografickému strukturování respondentů. Obsahově byl dotazník rozčleněn do bloků týkajících se: vybraných otázek bydlení, kvality života, infrastruktury a služeb, veřejné správy, informací a komunikace. Terénní sběr dat se uskutečnil v období od 25. února do 6. března 2011 v 11 lokalitách Jeseníku, které byly totožné s volebními okrsky. V každé lokalitě měla dvojice tazatelů za úkol zajistit u zde bydlících obyvatel sběr 55 dotazníků k zajištění stanovené minimální kvóty alespoň 600 respondentů. Celkem 22 studentů zajistilo sběr dat v následujících lokalitách a rozsahu (628 dotazníků): Lokalita č. 1 (58 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Kalvodova (část čp. 172, 182, 195, 201, 265, 283, 290, 305, 310, 313, 315, 316, 326, 358, 369, 375, 376, 389, 390, 400, 403, 422, 432, 448, 454, 495, 510, 511, 513, 543, 549, 1334), Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 2/25

18 Myslbekova, Priessnitzova (část čp. 77, 78, 90, 174, 224, 268, 308, 311, 314, 333, 334, 388, 411, 906, 910, 913, 985, 1033, 1034, 1035), Růžová, V Aleji. Lokalita č. 2 (56 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Alšova, Denisova, Janáčkova, Jaroslava Ježka, Kalvodova (část čp. 189, 297, 298, 300, 301, 323, 368, 391, 392, 426, 430, 441, 463, 467, 472, 473, 530, 582, 607, 608, 1143, 1144, 1145, 1146, 1231, 1290,1324, 1328), Krameriova, Lipovská (vybraná část dle satnovených čp.), Majakovského, Nádražní, Priessnitzova (část čp. 419, 425, 521), Přímá, Purkyňová, Puškinova, Sokola Tůmy, Tyršova (část čp. 242,255, 258, 279, 285, 292, 295, 319, 514, 557, 976, 1216). Lokalita č. 3 (58 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Čechova, Dukelská (část čp. 3, 203, 456, 681, 718, 1248, 1249), Fučíkova, Lipovská (část čp. 69, 91, 94, 95, 99, 100, 117, 119, 122, 129, 131, 169, 277, 321, 325, 413, 447, 523, 1160, 1161, 1162, 1163, 1164, 1165, 1166, 1167, 1168, 1169, 1170, 1171, 1178, 1325), Růžičkova, V Oblouku, Vrchlického, Nám. Hrdinů. Lokalita č. 4 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Gogolova, K. H. Máchy, Komenského, Kostelní, Masarykovo nám., Mašínova, Muzikantská stezka, Na Úbočí, Otakara Březiny, Palackého, Průchodní, Školní, Štefánikova, Tovární, Tyršova (část čp. 248, 280, 289, 303, 1036, 1037, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042), Vodní, Zámecké náměstí. Lokalita č. 5 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. 28. října, Dittersdorfova, Jiráskova, Karla Čapka, Nábřežní (část čp. 173, 349, 350, 480, 532, 539, 1087), Poštovní, Revoluční, Sadová, Schubertova, Smetanova, Svobodova, Žižkova, nám. Svobody. Lokalita č. 6 (59 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Beskydská, Dukelská (část čp. 558, 730, 459, 807, 937, 938, 939, 940, 941, 942, 943, 944, 945, 946, 981, 982, 1047, 1241, 1242, 1243, 1244, 1269), Mahenova (část čp. 603, 604, 605, , 635, 636, 637, 638), Moravská, Slezská, Tylova, U Bělidla, U Kasáren (část čp. 641, 642, 1021, 1023, 1264, 1265, 1266, 1267, 1268). Lokalita č. 7 (57 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Boženy Němcové, Horská, Klicperova, Křížkovského, Mahenova (část čp. 596, 597, 811), Mánesova, U Kasáren (část čp. 1131, 1132, 1133, 1134, 1135), Vaškova, Wolkerova, Luční. Lokalita č. 8 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Bezručova (část čp. 41, 186, 192, 194, 205, 244, 672, 710, 1326), Dobrovského, Husova, Josefa Hory, Na Svahu, Nerudova, Raisova, Seifertova, Skupova, Zlatá stezka. Lokalita č. 9 (59 dotazníků) Respondenti bydlící na ul Bezručova (část čp. 21, 26, 49, 210, 286, 320, 471, 506, 631, 632, 646, 648, 650, 662, 664, 666, 667, 1215), Halasova, Kaplického, Tkalcovská, U Jatek, Vančurova, Zeyerova. Lokalita č. 10 (60 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Dvořákova, Erbenova, Habrová, Havlíčkova, K Vodě, Krátká, Na Mýtince, Na Stráni, Nábřežní (část čp. 414, 415), Nová, Příčná, Rejvízská, Rudná, Sládkova, Strmá, Úvoz, Vrchovištní, Za Pilou. Lokalita č. 11 (56 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Mlýnská, Na Středisku, Na Zahrádkách, Slunná, Šumperská, U Sokolovny, Zátiší. Průzkum částečně navazuje na sociologické šetření názorů obyvatel města Jeseníku z roku 2001 pro tehdy zpracovávaný Strategický plán rozvoje města Jeseník. Z tohoto průzkumu bylo převzato 8 otázek týkajících se bydlení, zdravotní péče, prostředí a kvality života, práce MěÚ Jeseník a ochoty aktivně se podílet na rozvoji města. V těchto oblastech je možné porovnat výsledky se stavem před 10 lety. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 3/25

19 2 Charakteristika výběrového souboru Průzkum se uskutečnil na souboru celkem 628 respondentů dospělých obyvatel města Jeseník rovnoměrně rozložených ve všech jeho územních částech. Tento soubor je definován demografickými identifikačními znaky, které jsou zároveň základními třídícími proměnnými pro analýzy získaných dat. Ve zprávě budou uváděny pouze statisticky signifikantní závislosti. Ve výběrovém souboru bylo o něco více žen (56 %) než mužů (44 %), nejčastěji ve věku let (37 %), přičemž silná byla také věková kategorie 60+ (27 %). Struktura respondentů dle věku (%) 27,0 17,4 37,1 18,5 do Struktura respondentů dle vzdělání (%) 4,8 37,6 16,4 13,0 28,1 základní SO ÚSO VOŠ, bakalář VŠ magisterské Z pohledu vzdělanostní struktury převažovalo středoškolské vzdělání. Vyšší než maturitní vzdělání měl přibližně každý pátý respondent, každý osmý měl pouze základní vzdělání (mezi ně ovšem patří i dosud studující mládež). Ve věkové kategorii 60+ bylo významně více respondentů s SO vzděláním bez maturity. Rozdíl mezi muži a ženami nebyl statisticky významný. Oproti průzkumu z roku 2001 byli respondenti vzdělanější (v souboru nyní více než dvojnásobek vysokoškoláků). Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 4/25

20 Z pohledu ekonomické aktivity zastupují respondenti ve výběrovém souboru téměř z poloviny ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (studenti, důchodci, mateřská/rodičovská dovolená apod.) a nezaměstnané. Nejvíce vysokoškoláků je mezi podnikateli a státními zaměstnanci. Struktura respondentů dle ekonomické aktivity (%) 41,7 7,3 10,2 14,9 26,0 podnikatel zaměstnanec-soukr. zaměstnanec-stát nezaměstnaný neaktivní Dalším kritériem je členění respondentů podle subjektivně vnímaného životního standardu. Zhruba každý čtvrtý vnímá své hmotné a finanční zajištění jako podprůměrné, na druhé straně každý desátý jako nadprůměrné. Životní standard roste se vzděláním. Struktura respondentů dle životního standardu (%) 27,3 9,0 63,7 nadprůměrný průměrný podprůměrný Drtivou většinu dotázaných tvoří starousedlíci žijící v Jeseníku déle než 10 let (85 %). 3 Výsledky průzkumu v jednotlivých kategoriích 3.1 Bydlení Nejčastěji bydlí respondenti ve svých bytech, a to ze 47 %, v nájemních bytech pak dalších 13 %. Ve vlastním domě bydlí 29 % respondentů. Zbytek uvedl podnájem, ubytovnu nebo neodpověděl. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 5/25

21 Typ bydlení abs. rel. vlastní dům ,3 vlastní nebo družstevní byt ,8 nájemní byt 84 13,4 v podnájmu 61 9,7 ubytovna 1 0,2 neodpověděli 4 0,6 Převážná většina pokládá své bydlení za plně nebo spíše vyhovující. Pouze 12 % je méně spokojeno s úrovní svého bydlení, v čemž je 13 respondentů hodnotící své bydlení jako zcela nevyhovující. Méně spokojení jsou dle očekávání zejména mladší, nezaměstnaní a celkově ti, kteří hodnotí svůj životní standard jako podprůměrný. Od průzkumu před 10 lety se zvýšil podíl respondentů hodnotících bydlení jako plně vyhovující z 38 % na současných 45 %. Podíl méně spokojených zůstal nezměněn. Hodnocení úrovně bydlení (%) 2,1 42,3 10,4 45,3 plně vyhovující spíše vyhovující spíše nevyhovující zcela nevyhovující Přes relativní spokojenost s bydlením zhruba třetina dotazovaných občanů uvažuje o zlepšení své bytové situace, přičemž za nejčastější řešení považují výstavbu nebo koupi vlastního domu (pětina ze všech dotázaných). Méně uvažují o koupi či výměně bytu (někteří ale uváděli rekonstrukci či modernizaci bytu). Upřednostňovaná řešení zlepšení bytové situace abs. rel. výstavba nebo koupě vlastního domu ,2 koupě obecního bytu 13 2,1 koupě jiného bytu 34 5,4 žádost o přidělení obecního bytu 9 1,4 výměna bytu 9 1,4 jiná možnost (rekonstrukce atd.) 13 2,1 aktuálně o tom neuvažují ,0 neuvedli 40 6,4 Od posuzování své bytové situace před 10 lety se zvýšil počet těch, kteří o zásadním zlepšení neuvažují (o 11 %). Způsob předpokládaného řešení bytové situace však zůstal obdobný (převažující řešení Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 6/25

22 výstavbou nebo koupí vlastního domu). Významně méně frekventované je řešení podáním žádosti o přidělení obecního bytu Pokles z 5 % v r na současných 1,4 %). Preference řešit bytovou situaci výstavbou nebo koupí domu strmě klesá s věkem. Ve věku do 24 let je to přání více než třetiny respondentů, v další věkové kategorii do 39 let stále ještě více než čtvrtiny, u starších pak podstatně méně. Významně podprůměrně jsou na tuto možnost orientovaní vysokoškoláci. Na ekonomickém statusu přitom mnoho nezáleží. Ostatní možnosti nejsou z pohledu bytové politiky města nijak zásadní, neboť se týkají malého podílu obyvatel. 3.2 Infrastruktura a služby Respondenti posuzovali nejrůznější faktory charakterizující město a život v něm. V první otázce věnované tomuto bloku se vyjadřovali k prostředí ve městě z těchto hledisek: Hodnocení vybraných aspektů prostředí ve městě Veřejné osvětlení Znečištění ovzduší Vzhled veřejných prostranství Udržovaná zeleň ve městě Udržování čistoty ve městě Vzhled městské zástavby (budov) Kvalita cest a chodníků v ulicích 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Index Z uvedených aspektů jsou na čtyřstupňové škále (vyjádřeno indexem průměrného hodnocení) nejlépe posuzovány veřejné osvětlení a znečištění ovzduší exhalacemi a prachem. Před 10 lety bylo nejlépe hodnoceno udržování zeleně ve městě. Obdobně jako tehdy zůstala zdaleka nejhůře hodnoceným faktorem kvalita cest a chodníků v ulicích, avšak s mírně lepším průměrným hodnocením (zlepšení z 3,1 na 2,8). Převažují spíše a zcela špatná hodnocení (přesahující průměr 2,5), a to u všech kategorií obyvatel. Dále bylo respondenty posuzováno zabezpečení zdravotní péče a poskytování sociálních služeb. Hodnocení různých druhů zdravotní péče (opět na čtyřstupňové škále) vykázalo následující průměrné výsledky: Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 7/25

23 Hodnocení zabezpečení zdravotní péče Lékárny Dětský lékař Lázeňství Praktický lékař Ženský lékař Zubní lékař Veterinární služba Záchranná služba Nemocniční péče 1,0 1,5 2,0 2,5 Index 3,0 Zeleně jsou označeny oblasti zdravotní péče, kde vždy převažovalo nejvyšší hodnocení (velmi dobré). Převaha kladného hodnocení nad záporným platí i u služby první pomoci a veterinární služby (u veterinární služby se na rozdíl od všech ostatních druhů péče vyskytly občasné výhrady k dostupnosti 5 % uvedlo, že jim chybí). Zcela nejhůře, s převahou záporného hodnocení spíše špatné a špatné, je posuzována nemocniční péče. Jedná se o stejné rozložení jako u výsledků získaných analogickým průzkumem před 10 lety, včetně zachování téměř identického pořadí. Situace v oblasti zdravotní péče je tedy stabilní, s přetrvávající silnou nespokojeností s nemocniční péčí. Rozdíly mezi respondenty podle pohlaví (muži jsou kritičtější) a věku (mladší jsou kritičtější) ukazuje tento graf: Hodnocení zabezpečení zdravotní péče Lékárny Dětský lékař ženy nad 60 let celkem Lázeňství Praktický lékař Ženský lékař Zubní lékař Veterinární služba Záchranná služba Nemocniční péče 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Index Spokojenost s poskytováním různých druhů sociálních služeb je následující: Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 8/25

24 Spokojenost s poskytováním sociálních služeb Pečovatelská služba Péče o děti Péče o seniory Péče o zdrav. postižené Sociální poradenství Krizová pomoc (v nouzi) Práce se soc. vyloučenými Péče o bezdomovce 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Index Na tuto otázku odpovídalo méně respondentů, protože přibližně z poloviny neuměli sociální služby ve městě posoudit. Výjimkou je pouze péče o děti, ke které se vyjádřily téměř tři čtvrtiny respondentů. Sociální služby jsou hodnoceny hůře než zdravotní péče, nicméně s výjimkou práce s osobami bez přístřeší vždy převažuje spíše kladné hodnocení nad záporným. U pečovatelské služby, která je nejlépe posuzována, uvedlo plnou spokojenost 15 % respondentů (jinde to bylo vždy méně než 10 %) a nespokojených bylo jen 16 %. U péče o děti a péče o seniory byla částečná nebo úplná nespokojenost už u více než čtvrtiny respondentů (z těch, kteří se vyjádřili). Některé další faktory infrastruktury a služeb jsou podchyceny i v následující části, která analyzuje různé další aspekty kvality života ve městě. 3.3 Kvalita života Různé aspekty kvality života byly sledovány blokem dalších otázek, vč. dotazu na oblasti, které by měly být strategicky nejdůležitější. Při hodnocení různých faktorů nebo jejich důležitosti byla opět použita čtyřstupňová škála (1 - nejlepší, 4 - nejhorší), přičemž výsledkem pro analýzu byl index vypočtený jako vážený průměr. Hodnota indexu nad 2,5 znamená převahu negativních hodnocení. Pro všeobecné posouzení situace v Jeseníku byli respondenti požádání, aby podle svých zkušeností zhodnotili 17 různých faktorů kvality života, od životního prostředí, přes respektování práva až po mezilidské vztahy. Samostatně se mohli vyjádřit k otázce bezpečnostní situace. Dále byla sledována důležitost různých faktorů kvality života v jejich očích, z čehož lze vyvodit i jejich význam pro strategické záměry města. Přímo pak byli respondenti požádáni, aby uvedli, na co by měl být do budoucna kladen při zlepšování života v Jeseníku největší důraz. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 9/25

25 Hodnocení vybraných aspektů kvality života životní prostředí celkově tolerance k různým náboženstvím sousedské vztahy bezpečnostní situace ve městě starostlivost o seniory (starší občany) respektování zákonů úřady města vztah lidí ke svému městu (patriotismus) respektování zákonů občany města vstřícnost úřadů vůči občanům možnosti dalšího vzdělávání ocenění vzdělání a kvalifikace rovné možnosti a příležitosti pro všechny zájem lidí o věci veřejné boj s korupcí šance dovolat se spravedlnosti soužití s Romy perspektivy pro mladou generaci 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Tyto hodnotové postoje občanů bylo možné porovnat s výsledky průzkumu v r Celkově lze konstatovat, že názory obyvatel jsou vcelku stabilní, protože v pořadí hodnocených aspektů kvality života nedošlo k zásadním přesunům. Velmi dobře zůstává hodnoceno životní prostředí, ale také náboženská tolerance či sousedské vztahy. U sedmi sledovaných aspektů kvality života převažuje kladné hodnocení nad záporným (index menší než 2,5), u zbývajících deseti však celkově převažuje záporné hodnocení, což ukazuje spíše na nízkou celkovou kvalitu života v Jeseníku. Zdaleka největším problémem zůstává bezperspektivnost města pro mladou generaci, kterou považuje za špatnou plných 90 % respondentů. Z grafu je také patrné, že ve většině případů došlo v posledních deseti letech spíše ke zlepšení než ke zhoršení (většinou ale tyto posuny nejsou statisticky signifikantní). Potěšitelné je, že se zlepšily možnosti dalšího vzdělávání, či že se v očích občanů zlepšila bezpečnostní situace, vstřícnost úřadů vůči občanům a některé další. K největšímu posunu došlo u faktoru soužití s Romy, který se posunul v žebříčku sledovaných aspektů o 6 míst na předposlední pozici. Ne všechny touto otázkou sledované oblasti ovšem každého zajímají, k některým se část respondentů neuměla vyjádřit, případně je některé oblasti nezajímaly. Více než 20 % respondentů (maximálně 38 %) Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 10/25

26 neumělo posoudit boj s korupcí, respektování zákonů, náboženskou toleranci, šanci na dosažení spravedlnosti, péči o seniory a ocenění vzdělání či kvalifikace. Při prováděné analýze nejde jen o značnou nespokojenost s mnoha faktory života obyvatel, ale též o to, do jaké míry fakticky ovlivňují jejich každodenní bytí, jak jsou důležité. Analýza dalších faktorů z pohledu jejich důležitosti pro život ve městě indikuje zároveň východiska pro obsahové zaměření strategií města. Důležitost vybraných faktorů kvality života bezpečnost občanů dobré životní prostředí zabezpečení zdravotní péče dobré možnosti pracovního uplatnění kvalitní práce městského zastupitelstva rozvoj škol a vzdělávacích zařízení mezilidské, sousedské vztahy dopravní dostupnost města možnost realizovat své zájmy a záliby zajišťování akcí a činností pro děti kvalitní síť obchodů a služeb možnosti sportovního vyžití možnosti kulturního vyžití městská a příměstská hromadná dopravy parkování vozidel ve městě vydávání bezpl. periodika MěÚ Jeseník 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Tato otázka v průzkumu z roku 2001 nebyla zařazena, není tudíž možné porovnání. Lze konstatovat, že obyvatelstvu je posuzování důležitosti faktorů kvality života bližší než vyjadřování hodnotících soudů jako v předchozí otázce. Počet odpovědí neumím posoudit totiž ani v jednom případě nepřesáhl 10 %. Též lze konstatovat, že všem vyjmenovaným faktorům přikládají obyvatelé města vysokou důležitost, kromě několika posledních faktorů vždy převažovala odpověď velmi důležité. Za nejdůležitější jsou pokládány faktory bezpečnosti, životního prostředí a zdravotnictví, které jsou, jak je uvedeno výše, hodnoceny jako jedny z nejlepších. Jejich důležitost neakcentovalo jen 3 až 5 % respondentů. Znamená to, že obyvatelé si přejí nedopustit snížení jejich dosavadní úrovně. Na posledních místech žebříčku jsou jako relativně nejméně důležité uvedeny vydávání bezplatného Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 11/25

27 periodika MěÚ Jeseník (i zde je ovšem četnost odpovědí velmi a spíše důležité 68 %) a parkování ve městě (velmi a spíše důležité pro 72 % respondentů). Důraz kladený obyvatelstvem na bezpečnost umožňuje rozvést analýza dalších výpovědí. Bezpečnostní situace ve městě sice vykazuje od předchozího zjišťování zlepšení a je hodnocena jako čtvrtá nejlepší, nicméně třetina respondentů ji pokládá za špatnou nebo spíše špatnou a jen desetina ji hodnotí jako velmi dobrou. Svou roli zde sehrává jistě i to, že tři čtvrtiny respondentů hodnotily jako špatné soužití s Romy, více než polovina také pokládá za špatné nerespektování zákonů občany města (a také jen pětina si myslí, že je možné dovolat se spravedlnosti). Zjišťována proto byla i subjektivně pociťovaná míra ohrožení kriminální činností (respondenti měli možnost vyjádřit se k 9 druhům kriminality). Pociťované ohrožení občanů kriminalitou vloupání do bytu či domu výtržnictví, obtěžování, ohrožování okradení (kapesní krádeže apod.) přepadení a oloupení ublížení na zdraví podvodné jednání vykradení nebo krádež automobilu sexuální napadení vydírání (%) Pozn.: Součet procent přesahuje 100, neboť respondenti měli možnost až tří odpovědí. Největší obavu mají občané z vloupání (více než polovina dotazovaných) a drobné kriminality. Kriminalitou se cítí ohroženi stejně muži i ženy (s výjimkou sexuálního napadení), významně nezáleží ani na vzdělání či ekonomickém statusu. S věkem roste obava z vloupání a starší lidé se více bojí přepadení a oloupení. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 12/25

28 Na které oblasti zlepšování kvality života by tedy měl být kladen největší důraz? Obecně musí město zajišťovat bezpečnost svých občanů, dbát o dobré životní prostředí, usilovat o rozvoj infrastruktury, trhu práce, vzdělávacích příležitostí, zdravotní a sociální péče, volnočasových aktivit, možností vyžití a ostatní, které občané považují za důležité. Konkrétně byli respondenti dotazováni na preference 12 různých okruhů aktivit města. Tato otázka byla ve stejné podobě položena obyvatelům Jeseníku i před 10 lety při zjišťování jejich názorů v roce Výsledky porovnání jsou následující: Oblasti zlepšování života ve městě vytváření nových pracovních míst podpora rozvoje MSP ve městě zlepšování služeb pro občany péče o bezpečnost a pořádek ve městě podpora vzdělávání zlepšení dopravní infrastruktury zlepšení práce úřadů ve vztahu k občanům péče o pěkný vzhled města řešení bytové otázky rozvoj cestovního ruchu péče o památky a pamětihodnosti využívání alternativních zdrojů energie (%) Pozn.: Součet procent přesahuje 100, neboť respondenti měli možnost až tří odpovědí. V názorech na to, co je zapotřebí prosazovat došlo k výraznému posunu. Na prvním místě zůstává jako absolutně prioritní otázka vytváření pracovních míst, a to pro ještě větší podíl respondentů než před 10 lety. Druhou příčku už ale neobsazuje řešení bytové otázky, protože situace v této oblasti nepředstavuje pro většinu lidí vážný problém, jak bylo ukázáno výše (tuto oblast zdůrazňuje jen 15 % respondentů). Místo toho se zvýšil požadavek na podporu rozvoje podnikání (v souladu s potřebou rozvoje pracovních Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 13/25

29 příležitostí). Paradoxně k tomu ale poklesl důraz na rozvoj cestovního ruchu, byť právě ten by mohl být výrazným zdrojem rozvoje podnikání i zaměstnanosti (patrně vyžaduje tato oblast větší propagaci i vůči místnímu obyvatelstvu). Rovněž se snížil i důraz na rozvoj vzdělávání. Opět se ukázalo, že občanům města stále více záleží na bezpečnosti (nárůst o více než 10 %). Potvrdily se tím výše zmíněné závěry o prioritách v oblasti kvality života. K dalšímu zvýšení nároků na zlepšení došlo v oblastech péče o vzhled města (téměř na dvojnásobek), dopravní infrastruktury a rozvoje služeb pro občany. Malý zájem občanů zůstává u péče o památky a pamětihodnosti. Celkově průzkum poukázal na to, že kvalita života ve městě je dána řadou rozličných faktorů, z nichž mnohé jsou zdrojem nespokojenosti lidí a vyžadují koncepční úsilí k jejich nápravě. Dle očekávání spatřují obyvatelé priority v zásadním řešení růstu zaměstnanosti, péči o bezpečnost a v komplexním zajišťování služeb občanům. 3.4 Veřejná správa Posilování výkonu veřejné správy je samozřejmou podmínkou celkového rozvoje města a spokojenosti jeho občanů. Některé aspekty výkonu veřejné správy byly implicitně obsaženy v analýze kvality života výše. Ukázalo se, že práce úřadů ve vztahu k občanům se v jejich očích spíše zlepšuje než zhoršuje a jako oblast důrazu na zlepšení ji vidí pouze 15 % občanů. Kvalitní práce městského zastupitelstva je velmi důležitá pro více než polovinu občanů a jen každý desátý její roli neakcentuje (v žebříčku důležitosti je na 5. místě z celkového počtu 16 analyzovaných faktorů). Na druhé straně je zájem lidí o věci veřejné hodnocen dosti podprůměrně, až na 13. místě z celkového počtu 17 hodnocených oblastí (špatně hodnotí v tomto směru své spoluobčany 80 % respondentů). Proto byly do této oblasti směrovány v průzkumu další otázky. Občané tak byli přímo dotázáni na svůj osobní názor týkající se práce Městského úřadu v Jeseníku: Názor na práci městského úřadu (%) 4,0 3,8 14,9 19,2 58,1 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví Mezní hodnocení jako velmi dobré nebo špatné využili respondenti jen sporadicky. Převaha spíše dobrého nad spíše špatným hodnocením však byla trojnásobná, což vyznívá pro úřad příznivě (zvlášť, když se k tomu bylo ochotno vyjádřit vysoké procento dotazovaných). Jedná se o otázku, kterou lze porovnat s toutéž otázkou v průzkumu z r Tehdy bylo rozložení odpovědí obdobné (nevyjádřilo se identických 14,8 % respondentů a rovněž nevyužili krajních stupňů hodnocení), ale převaha spíše dobrého nad spíše špatným hodnocením byla pouze dvojnásobná. Došlo tedy ke zlepšení: Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 14/25

30 Názor na práci městského úřadu v čase % ,1 50, ,0 velmi dobrá 4,9 spíše dobrá spíše špatná 24,3 19,2 3,8 velmi špatná 5,6 14,9 14,8 neví, nezajímá Názory mužů či žen a více či méně vzdělaných se významně neliší. Pouze mezi mladými do 24 let a respondenty se základním vzděláním je statisticky významně více těch, které to nezajímá (až 30 %). Nejmladší jsou také kritičtější než nejstarší: Názor na práci městského úřadu dle věku % celý soubor do 24 let nad 60 let 10 0 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, nezajímá Obyvatelé Jeseníku pochopitelně vyžadují dobrou práci radnice a zdá se, že moc nechtějí tolerovat omezení péče města o své občany v důsledku objektivně zhoršené ekonomické situace. Dopad ekonomické krize na péči města o občany byla ochotna uznat necelá třetina respondentů, Téměř polovina respondentů to uznat nemíní a zbytek se k této otázce nedokázal vyjádřit. Ve větší míře to chápou jen vysokoškoláci s nadprůměrným životním standardem. Mladí do 24 let vykázali výrazně nejnižší toleranci k této situaci (pokud je to vůbec zajímalo a odpověděli, pak nevím zatrhlo dvojnásobně více mladých než v ostatních věkových kategoriích). Méně tolerantní byli také respondenti s nízkým životním standardem. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 15/25

31 Ochota uznat negativní dopady ekonomické situace (%) 22,8 31,2 46,0 ano ne neví Porovnat se situací před 10 lety lze další otázku na proklamovanou ochotu občanů zapojit se do práce pro rozvoj města. Situace se mírně zlepšila zejm. poklesem odmítavých stanovisek a nárůstem podílu občanů ochotných zapojit se do věcí veřejných na čtvrtinu: Ochota zapojit se do práce pro rozvoj města % ano možná ne jsou zapojeni Mezi oněch 25 % ochotných zapojit se do práce pro rozvoj města patří obyvatelé všech podchycených demografických charakteristik bez rozdílu, snad jen s mírně vyšším podílem státních zaměstnanců a lidí s nadprůměrným životním standardem. Pro účely plánování zjišťoval průzkum i postoje obyvatelstva k investičním záměrům města. Respondenti se mohli vyjádřit k 7 vybraným investičním záměrům, jejichž důležitost hodnotili opět na čtyřstupňové škále (s možností neumím posoudit ). Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 16/25

32 Důležitost investičních záměrů v očích obyvatelstva Budování dětských a školních hřišť Výstavba cyklostezek Rekonstrukce sportovní haly Přestavba divadla na multikult. centrum Přestavba MěÚ na centrum veř. služeb Výstavba kotelny na biomasu Stavba Aquaparku, Wellness centra 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 Index K těmto akcím se většinou dokázali vyjádřit, s výjimkou přestavby úřadu a výstavby kotelny jejich potřebnost hodnotilo okolo 95 % respondentů. Kotelnu a přestavbu úřadu neuměla posoudit cca pětina respondentů. Investice města lidi zajímají. Za vůbec nejdůležitější je pokládáno budování dětských a školních hřišť, což nepovažuje za potřebné méně než desetina respondentů (z poloviny je uvedli dokonce jako velmi důležité ). Další tři investiční záměry (cyklostezky, sportovní hala a divadlo) jsou rovněž pokládány za důležité, vždy tento názor převažuje nad názorem, že jsou spíše nebo zcela nedůležité (index vyšší než 2,5). Sporné (nebo nepochopené) mohou být zbývající uvažované akce: přestavba úřadu na centrum veřejných služeb, výstavba kotelny a zejména stavba aquaparku s wellness centrem. Tyto investice nepovažuje za důležité nadpoloviční většina respondentů (index nižší než 2,5), např. příznivců aquaparku byla jen třetina respondentů, za úplně nedůležitý jej pokládá 40 % respondentů. Pro dokreslení lidem blízkých a pro ně důležitých hodnot lze uvést soupis toho, čeho si na Jeseníku (příp. na regionu Jesenicka) cení obyvatelé nejvíce, v čem spatřují jeho hodnoty, výjimečnost či přitažlivost. Tyto atributy mohli uvést v odpovědi na neuzavřenou otázku: Představte si, že máte předvést Jeseník někomu, kdo zde nikdy nebyl. Čím byste se pochlubil(a)? Nějakou odpověď napsalo přes 80 % respondentů, což nebývá u otevřených otázek zvykem. Přitom drtivá většina výpovědí byla dobře vyhodnotitelná (nic neříkajících nebo nezařaditelných odpovědí bylo jen 21). Některé odpovědi byly negativní. Celkem 18 respondentů uvedlo výpovědi typu: není se čím chlubit, je tu nepořádek, je vysoká nezaměstnanost apod. Několika jedincům se nelíbí ani nové náměstí. Lokality a objekty k předvedení návštěvníkům, jak je uváděli respondenti, nebyly příliš pestré a dle očekávání se nejvíce vázaly na lázeňství a přírodu. Další chloubou je pro občany nově zrekonstruované Masarykovo náměstí s radnicí. Odpovědi respondentů lze kategorizovat takto (procenta jsou vypočtena pouze z relevantních odpovědí 490 respondentů): Lázně / lázeňství (vč. balneoparku apod.) 70 % Přírodní prostředí Krajina, vzduch, hory ) 45 % Masarykovo náměstí 19 % Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 17/25

33 Vodní tvrz 13 % Sady 8 % Okolní turistické atraktivity (Křížový vrch, Zlatý Chlum, Rejvíz, Čertovy kameny, 20 % Bobrovník, naučné stezky ) Sportovní příležitosti (zejm. lyžování a turistika) 7 % Muzea, historie 3 % Pozn.: Respondenti uváděli zpravidla více atraktivit najednou. Další podněty pro vedení města lze získat ze závěrečné otevřené otázky, kde mohli respondenti uvést své náměty, připomínky nebo své jakékoliv jiné vyjádření. Hodnota těchto výpovědí spočívá v tom, že jsou spontánní a odrážejí skutečně to, co lidé pokládají subjektivně za důležité. Možnosti napsat svůj názor využilo 356 respondentů, tedy více než polovina. Z toho jen zanedbatelná část odpovědí (8) měla nízkou vypovídací hodnotu (odpovědi typu celkový rozvoj, je mi to jedno ) nebo se netýkala předmětu průzkumu ( drahé lékárny ). Některými výroky respondenti potvrzovali výše vyhodnocené problémy, jinými rámec průzkumu rozšířili. Obsahová analýza byla provedena formou kategorizace výpovědí dle klíčových slov (v tabulce jsou uváděny četnosti): Zaměstnanost/pracovní místa 121 Silnice, komunikace 38 Doprava, dopravní dostupnost 36 Chodníky 33 Rozvoj cest. ruchu (17) a lázeňství (9) 26 Tunel (Červenonohorské sedlo) 26 Rozvoj podnikání 23 Kriminalita (6), drogy (10), herny (7) 23 Sport 22 Bydlení (zejm. pro mladé) 21 Psí exkrementy 21 Aquapark / Wellness (ANO) 21 Kultura 21 Nabídka vyžití pro mládež 20 Nemocnice, zdravotnictví 18 Úklid, pořádek, čistota města 18 Školství, vzdělávání 18 Parkování 17 Zeleň 14 Bezdomovci 14 Bezpečnost 13 Atraktivity/zařízení pro děti 13 Městská policie 12 Aquapark / Wellness (NE) 12 Rozvoj služeb 12 Péče o seniory 11 Cyklostezky 11 Romská problematika/nepřizpůsobiví 10 Vzhled města 10 Městský park, lavičky 10 Pozn.: Respondenti uváděli zpravidla více faktorů najednou. Potvrdilo se, že občany pálí především nedostatek pracovních příležitostí a v souladu s tím podporují i rozvoj podnikání, cestovního ruchu, lázeňství či služeb. Druhou palčivou oblastí je doprava v souvislostech dopravní dostupnosti (tunel), kvality cest a chodníků či parkování. Třetí nejčastěji zmiňovanou oblastí jsou příležitosti pro volnočasové aktivity (sport, vyžití dětí a mládeže, kultura, wellness, cyklostezky atd.). V souvislosti s investicí do aqvaparku/wellness centra se potvrdilo, že občané na ni mají rozporuplný názor v tomto případě ale převážily kladné postoje. Dalším blokem častých podnětů jsou oblasti bezpečnosti (kriminalita, drogy, herny, nepřizpůsobiví, bezdomovci, zlepšení práce Městské policie, situace kolem Penny marketu a autobusového nádraží) a oblast kvality prostředí města (čistota, pořádek, vzhled, psí exkrementy, parky, zeleň). Těchto oblastí se dotknul každý pátý z těch respondentů, kteří uvedli své názory. Potěšitelné je, že se objevily i požadavky na rozvoj školství a vzdělávání. Marginálně požadovali někteří respondenti např. bezbariérovost, zlepšení informovanosti, zlepšení propagace města či poskytování stavebních parcel. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 18/25

34 Volné výpovědi se neobešly ani bez několika kritických názorů na město a jeho úřad. Celkem 13 respondentů poukázalo např. na nedobrou komunikaci, zkušenost s úředníky, megalomanské investice, případně požadovalo zastavit výstavbu supermarketů, lépe hospodařit a nezadlužovat město. Celkově názory získané touto anketní formou nebyly v rozporu s ostatními výstupy průzkumu. 3.5 Informace a komunikace Poslední blok průzkumu byl zaměřen na získání a vyhodnocení informací, které jsou jedním z východisek pro zpracování návrhu komunikační strategie úřadu vůči občanům. V této části jsou podchyceny názory a postoje obyvatel Jeseníku na dostatečnost a zdroje informovanosti, úroveň a kvalitu komunikace, či důvěryhodnost poskytovaných informací. Všeobecná informovanost o záležitostech týkajících se města není moc vysoká. Relativně dobře jsou občané informováni jen o akcích pořádaných ve městě (špatnou nebo spíše špatnou informovanost uvedl jen každý pátý respondent, 30 % se cítí být dokonce velmi dobře informovanými). S informacemi o veřejné správě je to už horší. Informovanost o záležitostech města Akce pořádané ve městě Veřejná správa a orgány města Strategické záměry města a jejich plnění Hospodaření města 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Index O záležitostech týkajících se veřejné správy a orgánů města se již cítí být špatně informována více než polovina občanů. O strategických záměrech a hospodaření města něco ví jen okolo čtvrtiny občanů (k těmto okruhům se skoro každý pátý ani neuměl vyjádřit). Lepší informovanost přísluší spíše starším, vzdělanějším a podle ekonomické aktivity zaměstnancům státu. Další charakteristikou byla otázka informačních zdrojů. Dotazovaní občané se mohli vyjádřit k 7 zdrojům, odkud a jak často získávají informace o dění ve městě a okolí. Ukázalo se, že nejvýznamnější jsou pro lidi stále tradiční tištěná periodika: Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 19/25

35 Zdroje informací o dění ve městě Jesenický týdeník Denní tisk Zpravodaj Jeseník-město a lázně Internetové stránky města /MěÚ Kabelová televize Informační centrum Zasedání zastupitelstva 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Index Nejoblíbenější je Jesenický týdeník, který čte často 64 % respondentů a příležitostně dalších 27 % respondentů (nečte jen 9 %). Je oblíbený u všech sledovaných skupin obyvatel bez významných rozdílů. Z denního tisku získává informace denně nebo alespoň týdně zhruba třetina respondentů, méně často další třetina a vůbec ne zbývající třetina respondentů. Opět se neukázaly významnější rozdíly podle věku, pohlaví, vzdělání ani ekonomické aktivity (jen respondenti s vyšším životním standardem a podnikatelé sledují denní tisk o něco častěji než ostatní). Měsíční zpravodaj Jeseník město a lázně sleduje pravidelně zhruba každý pátý respondent, více než další polovina alespoň příležitostně. Nečte jej asi 20 % respondentů. Méně jej sledují respondenti z kategorie věkově nejmladších. Pro čtvrtinu respondentů je významným zdrojem informací o dění v Jeseníku a okolí internet uvádějí, že na stránkách města nebo městského úřadu získávají informace alespoň jednou týdně (dalších 40 % méně často). U tohoto média je už ale významná část těch obyvatel, kteří z něj nezískávají informace vůbec. Jedná se o třetinu odpovídajících, převážně z věkové kategorie 60+, často s nízkým vzděláním (nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní). Z vysokoškolsky vzdělaných a z kategorie do 39 let nevyužívá tohoto zdroje jen asi pětina. Rozdíly mezi ženami a muži nejsou. Pro informování obyvatel o dění ve městě jsou málo využívané a tedy i málo účinné zbývající tři formy předávání informací. Kabelovou televizi sleduje alespoň jednou týdně méně než pětina respondentů, vůbec z ní nezískává informace 60 % tázaných. Informační centrum není obyvateli města příliš často navštěvováno, nicméně alespoň někdy jej navštívila polovina respondentů. Informační centrum tedy neslouží jen návštěvníkům a turistům. Celkově nejméně častým zdrojem informací o městě jsou pro občany informace ze zasedání zastupitelstva či veřejných projednávání. Jako alespoň občasný zdroj je uvedlo 40 % respondentů. Webové stránky MěÚ Jeseník mohli respondenti posoudit i zvlášť odpovědí na samostatnou otázku. Hodnotícími kritérii byla přehlednost a aktuálnost. U otázky na informační zdroje bylo zjištěno, že 34 % respondentů nezískává informace o městě z internetu, v této otázce se ukázalo, že 43 % respondentů ani internetové stránky MěÚ nezná. Z těch, kteří tyto stránky znají, je špatně jako nepřehledné hodnotilo jen 13 % respondentů. Pro ostatní jsou přehledné, ale dalších 46 % mělo výhrady k jejich aktuálnosti. Pozitivně hodnotilo 41 % respondentů: Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 20/25

36 Hodnocení webových stránek MěÚ Jeseník 43% 23% 26% 7% přehledné, s potřebnými a aktuálními informacemi přehledné, ale neaktuální nepřehledné nevím, neznám je Pro komunikační strategii je samozřejmě důležité, jak různé formy komunikace občané posuzují. Dotazovaní občané hodnotili úroveň osobního a telefonického kontaktu, písemné a elektronické korespondence s MěÚ Jeseník na třístupňové škále (spíše vysoká střední spíše nízká; = 2). Nejlépe dokázali posoudit osobní komunikaci (zkušenost s ní nemělo a tudíž nehodnotilo 17 % respondentů), kterou také hodnotili nejlépe. S ostatními formami měli daleko méně zkušeností nebo se s ní nesetkali. Úroveň telefonického kontaktu z toho důvodu nehodnotila třetina respondentů, úroveň písemné korespondence polovina a elektronické komunikace již plné dvě třetiny respondentů. Pořadí hodnocení podle těch, kteří odpovídali, je u sledovaných forem následující: Hodnocení úrovně komunikace Osobní kontakt Telefonický kontakt Elektronická pošta Písemná korespondence 1,0 1,5 2,0 2,5 Index Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 21/25

37 Podíl získaných odpovědí na hodnocení jednotlivých forem komunikace s městským úřadem znázorňuje další graf: Hodnocení úrovně komunikace % spíše vysoká střední spíše nízká neví osobní kontakt telefonický kontakt písemný kontakt elektronický kontakt Hodnocení kvality komunikace pracovníků MěÚ Jeseník s občany bylo zjišťováno rovněž na třístupňové škále (s možností neumím posoudit) podle šesti kritérií. Jednotlivá kritéria neumělo posoudit 18 až 27 % respondentů. Nejvíce jich neumělo posoudit odbornost úředníků, kterou však spolu se schopností pomoci hodnotili nejlépe. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 22/25

38 Hodnocení komunikace pracovníků MěÚ s občany Odborná zdatnost, profesionalita Schopnost poradit a pomoci Srozumitelnost podávaných informací Ochota a vstřícnost Dosažitelnost (úřední hodiny, čekání) Rychlost vyřizování záležitostí 1,0 1,5 2,0 2,5 Index Největším problémem v komunikaci s Městským úřadem Jeseník je tedy zdlouhavost vyřizování projednávaných záležitostí, kterou špatně hodnotí 43 % z posuzujících respondentů (kladné hodnocení mělo jen 12 %) a dosažitelnost úřadu provázenou časovou ztrátou, ke které se staví negativně 37 % posuzovatelů (kladně 16 %). Pokud jde o ostatní posuzované faktory komunikace, pohybuje se hodnocení okolo průměru (vždy nadpoloviční většina volila střední stupeň), u žádného kritéria nedošlo k výraznější převaze příznivého ocenění. Posledním analyzovaným faktorem komunikace byla důvěryhodnost informací poskytovaných městem v očích občanů. Jak se ukázalo, je vcelku vysoká téměř 80 % dotazovaných osob jim věří, byť možnost plně jim věřím se odhodlalo zvolit toliko 7 % respondentů: Důvěra v městem poskytované informace 2,1 19,3 6,6 plně jim věřím spíše jim věřím 72,0 spíše jim nevěřím vůbec jim nevěřím Důvěra v informace stoupá s věkem a životním standardem občanů. Nejméně jim věří mladí do 24 let, obyvatelé se základním vzděláním, nezaměstnaní a lidé pokládající svůj životní standard (ŽS) za podprůměrný: Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 23/25

39 Důvěra v informace dle demografických kategorií % plně jim věřím spíše jim věřím spíše jim nevěřím vůbec jim nevěřím celý soubor do 24 let základní vzdělání nezaměstnaní podprůměrný ŽS Pro komunikační strategii jsou významné závěry týkající se zdrojů informací (které upřednostňovat) a kvality komunikace občanů s pracovníky MěÚ (zdlouhavost vyřizování, dosažitelnost úřadu). 4 Závěrečné shrnutí Průzkum se uskutečnil na souboru celkem 628 respondentů dospělých obyvatel města Jeseníku. Ve výběrovém souboru byla převaha žen, silné zastoupení respondentů nad 40 let, výrazný podíl ekonomicky neaktivních a většinové zastoupení starousedlíků žijících v Jeseníku déle než 10 let. Většina respondentů je spokojena s bytovou situací a méně než před 10 lety uvažují o změnách. Pokud uvažují o zlepšení své bytové situace, nejčastějším řešením je výstavba nebo koupě vlastního domu. Zdaleka nejhůře hodnoceným faktorem infrastruktury a služeb je kvalita cest a chodníků v ulicích. Z relativně dobrého hodnocení zdravotní péče vybočuje s převahou záporného hodnocení nemocniční péče. Hůře než zdravotní jsou hodnoceny sociální služby, ze kterých je nejlépe hodnocena pečovatelská služba a nejhůře práce s krizovými skupinami (bezdomovci, nepřizpůsobiví). Tyto závěry potvrdily i volné výpovědi v jiné části dotazníku. Nejlépe obyvatelé Jeseníků hodnotí životní prostředí a nejkritičtější jsou k perspektivám mladé generace v souvislosti s nedostatkem pracovních příležitostí. Při zlepšování kvality života by měly být z hlediska celkového významu zajišťovány hlavně bezpečnost a dobré životní prostředí ve městě spolu se zdravotní péčí. Prakticky je ale absolutní prioritou vytváření pracovních míst. Ke zvýšení nároků na zlepšení došlo od r v oblastech péče o vzhled města, dopravní infrastruktury a rozvoje služeb pro občany. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 24/25

40 Práce úřadů ve vztahu k občanům se spíše zlepšuje, než zhoršuje a jako oblast důrazu na zlepšení ji vidí pouze 15 % občanů. Obyvatelé ale moc nechtějí tolerovat omezení péče města o své občany v důsledku objektivně zhoršené ekonomické situace. Čtvrtina občanů proklamuje ochotu zapojit se do práce pro rozvoj města. Z hlediska investičních záměrů za vůbec nejdůležitější je pokládáno budování dětských a školních hřišť. Za sporné jsou pokládány uvažované akce: přestavba úřadu na centrum veřejných služeb, výstavba kotelny a zejména stavba aquaparku s wellness centrem. Ukázalo se, že Všeobecná informovanost o záležitostech týkajících se města není moc vysoká. O záležitostech týkajících se veřejné správy a orgánů města se cítí být špatně informována více než polovina občanů. Jako zdroj informací jsou pro lidi stále nejvýznamnější tradiční tištěná periodika. Důvěra v poskytované informace je relativně vysoká. V rámci komunikace s Městským úřadem Jeseník byl nejlépe hodnocen osobní kontakt. Největším problémem v komunikaci je zdlouhavost vyřizování projednávaných záležitostí a dosažitelnost úřadu provázená časovou ztrátou pro občany. Ve volných výpovědích se potvrdilo, že občany pálí především nedostatek pracovních příležitostí a v souladu s tím podporují i rozvoj podnikání, cestovního ruchu, lázeňství či služeb. Druhou palčivou oblastí je doprava v souvislostech dopravní dostupnosti (tunel), kvality cest a chodníků či parkování. Třetí nejčastěji zmiňovanou oblastí jsou příležitosti pro volnočasové aktivity (sport, vyžití dětí a mládeže, kultura, wellness, cyklostezky atd.). Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 25/25

41 Příloha č. 4 1 Systém strategického řízení města Jeseníku Systém strategického řízení města Jeseníku Strategický rámec města Jeseník na období let Průvodce dekompozice systému směrem k odborným útvarům města - MANUÁL 1.1 Důvodová zpráva kritické změny strategie Pro pochopení základní změny přístupu k sestavení strategického rámce a nastavení kritických cílů celé strategie je nutné specifikovat prostředí, ve kterém se bude naplnění strategie realizovat v nejbližších třech letech: 1. Rostoucí zadluženost měst a obcí. Lze s vysokou pravděpodobností očekávat obtížnější proces naplňování příjmové stránky rozpočtu města. 2. Zdrojově chudé regiony budou s vyšší dynamikou rozevírat nůžky rozpočtových deficitů, které stát nebude umět řešit. 3. Rozpočtované zdroje na projekty s podporou EU, zejména v oblasti investic, budou razantně regulovány. 4. S velkou pravděpodobností lze očekávat pokles kupní síly obyvatelstva ČR i celé EU. 5. Na to budou reagovat jak podniky tzv. staré ekonomiky (těžba surovin, hutnictví atd.), tak i např. výrobci osobních aut, kteří jsou nosným motorem rozvoje průmyslové infrastruktury České republiky, transferem výroby na východ viz Škoda Indie, Škoda Rusko. 1.2 Měřitelné ukazatele naplnění strategie Návrh způsobů měření strategické změny a měřitelných ukazatelů, odrážejících pozici, rozvoj a naplňování vize města: Atraktivní město pro život: o Počet obyvatel města a ORP (dle ČSÚ) zastavení poklesu počtu obyvatel v členění dle ČSÚ (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK, Vybrané ukazatele podle okresů v roce ) o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů): úspěšnost získávaní dotací (výše uznatelných nákladů dotací z EU přepočtená na počet obyvatel); údaj se vztahuje k hodnocenému městu objem dotací na veřejnou dopravu (roční objem výdajů ze strany obce na veřejnou dopravu - objem vlastních výdajů je v rámci pořádníku ohodnocen dvojnásobkem této sumy); údaj se vztahuje k hodnocenému městu kapacita mateřských škol (podíl kapacity mateřských škol k počtu obyvatel); údaj je za celé ORP bytová zástavba (počet dokončených bytů snížený o počet zrušených bytů přepočtený na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP počet lékařů (počet registrovaných pacientů na jednoho lékaře); údaj je za celé ORP vzdálenost k dálnici či k rychlostní komunikaci; údaj se vztahuje jen k hodnocenému městu kriminalita (zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel); údaj je za celý okres; údaj je za město Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 1/8

42 změna kriminality (meziroční rozdíl v počtu zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel); údaj je za celý okres; údaj je za město. o Realizace průzkumu spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku (navazuje na výsledky šetření v roce 2002 a 2011, realizace minimálně 1 x za 4 roky) Zdravý život, zdravé životní prostředí: o Měrné emise (REZZO 1 3/ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK): oxid siřičitý SO2 (t/km 2 ) nejnižší úroveň emisí v rámci OLK oxidy dusíku Nox (t/km 2 ) nejnižší úroveň emisí v rámci OLK oxid uhelnatý CO (t/km 2 ) nejnižší úroveň emisí v rámci OLK o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů): stabilita krajiny (poměr ekologicky pozitivně využívaných ploch k negativním; pozitivně hodnocené plochy zahrady, travní porosty, lesy a vodní plochy; negativně hodnocené plochy - orná půda, zastavěná plocha, ostatní plocha); údaj je za celé ORP znečištění ovzduší (součet měrných emisí za tuhé emise, SO2, NOx a CO v t/km2); údaj je za celý okres; údaj je za ORP. Podnikání a podnikatelské prostředí: o Celkový počet podnikatelských subjektů za ORP (registrované subjekty, Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK) o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů): podíl podnikatelů (podíl podnikajících fyzických osob v ekonomicky aktivním obyvatelstvu); čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe počet firem (počet právnických osob na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe podíl malých a středních firem v místním podnikatelském prostředí (podíl firem s více než 50 zaměstnanci); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe podíl zahraničních osob (podíl zahraničních osob na počtu ekonomických subjektů); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe vývoj počtu ekonomických subjektů (meziroční rozdíl počtu ekonomických subjektů); údaj je za celé ORP; čím vyšší změna, tím je město hodnoceno lépe změna podílu středních a velkých firem (meziroční změna podílu firem s více než 50 zaměstnanci); údaj je za celé ORP; čím vyšší změna, tím je město hodnoceno lépe podpora webových stránek (podpora webových stránek z pohledu podnikatelů); hodnocena je jednoduchost a přehlednost; při hodnocení se zohledňuje samostatná sekce pro podnikatele již na domovské internetové stránce obce, odkaz na formuláře z domovské stránky, počet formulářů a to, zda jsou formuláře uloženy ve formátu DOC nebo PDF; do kritéria podpory webových stránek se hodnotí i umístění a rozsah katalogu místních firem, údaj se vztahuje k hodnocenému městu úřední hodiny (úřední hodiny MěÚ); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; pokud je počet úředních hodin živnostenského odboru vyšší nežli počet úředních hodin pro celý úřad, započítávají se úřední hodiny živnostenského odboru; při hodnocení se zohledňuje i výzva domluvit si schůzku telefonicky mimo úřední hodiny výsledky výzkumu mezi podnikateli. Trh práce: o Uchazeči o zaměstnání (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK) Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 2/8

43 o o o o o Struktura uchazečů podle vzdělání (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK): základní střední odborné (vč. vyučených) úplné střední s maturitou vysokoškolské Struktura uchazečů podle věku (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK): do 24 let let let let let 60 a více let Volná pracovní místa celkem (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK) Míra registrované nezaměstnanosti (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK) Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů): nemocnost (průměrné procento pracovní neschopnosti); údaj se vztahuje k okresu počet žáků na jednoho učitele na ZŠ; údaj je za celé ORP počet učňů a středoškolských studentů odborného vzdělávání (podíl učňů a studentů k počtu obyvatel); údaj je za celé ORP Aktivní odpočinek cestovní ruch: o Hromadná ubytovací zařízení (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK): lůžka o Hosté (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK): rezidenti nerezidenti. o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů): počet lůžek v ubytovacích zařízeních (počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe počet chráněných památek (podíl chráněných památek k rozloze ORP); údaj je za celé ORP. o Údaje z výběrového šetření garantovaného ČCCR CzechTourism a realizovaného společností Tambor ( části Návštěvník, Návštěva a Spokojenost s filtrem pro území ORP Jeseník). 1.3 Základní model práce se strategickým rámcem Strategický rámec města Jeseník na léta představuje vrcholovou část pro navazující systém strategického řízení na dané období. Základní cíl souvisí s příležitostí získat časový předstih, jako významnou nadstavbu celého rozhodovacího systému ať již v procesu exekutivního výkonného řízení, tak v procesu naplňování politických cílů správy a rozvoje města. Strategické řízení a rozhodování ve většině organizovaných procesů se potýká s dvěma extrémními hodnotami a sice: Stav kdy SYSTÉM POŽÍRÁ SYSTÉM prostřednictvím vysoké frekvence náhlých nekoncepčních změn (např. legislativa, přeorganizovanost aj.). Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 3/8

44 Stav, kdy SCHÁZÍ SYSTÉM a vznikají patologické jevy, jako je chaos (např. vysoká turbulence tržního prostředí). Problematika řízení pomocí zpětné vazby ve formě zpětné vazby např. plán a skutečnost a regulace odchylky od prováděcího plánu do dalšího období bez nastavení dlouhodobého strategického cíle může způsobit vyčerpání disponibilních zdrojů, potřebných k provedení kritické strategické operace, nutné, pro získání budoucí konkurenční výhody. Toto je jen malý příklad toho, proč je nutné pracovat s něčím tak abstraktním, jako je strategický rámec a rok Cílem tohoto materiálu je získat představu o TECHNOLOGII práce s vytvořeným strategickým rámcem. V zásadě platí pravidlo, ČÍM SLOŽITĚJŠÍ, KOMPLEXNĚJŠÍ A ČASOVĚ VZDÁLENĚJŠÍ JSOU PROCESY, KTERÉ SE SNAŽÍME ŘEŠIT, TÍM JEDNODUŠŠÍ MUSÍ BÝT PROSTŘEDKY A ZOBRAZENÍ, NUTNÉ K POCHOPENÍ SMYSLU A CÍLOVÝCH HODNOT. Proto pro vlastní přípravu provázání strategického rámce s realitou systému řízení správy města Jeseník lze doporučit tyto základní kroky: Proces Sdílení vize Proces Strategického plánování Proces Řízení strategických rozvojových projektů 1.4 Význam vize pro koordinaci a součinnost Vize představuje dlouhodobou představu naplnění cílové pozice strategických procesů rozvoje města. Z hlediska zahraničních zkušeností představuje jeden z klíčových prvků integrity vytvořeného subjektu z dlouhodobého hlediska. Měla by být rezistentní ke krátkodobým výsledkům, ať se jedná o optimalizaci, hospodárnost, politické nebo podnikatelské cíle. Představuje průřezový integrátor spojující vnitřní struktury řízení a správy regionu nebo podniku, pracujícího pod nějakou značkou. Příkladem vize, která překonala několik generací i politických režimů může být značka Škody Plzeň. Vize OKŘÍDLENÉHO ŠÍPU říká Na křídlech pokroku vstříc budoucímu úspěchu a blahobytu. Dnes opět tento šíp a tato vize vstupuje do podvědomí stovek miliónů obyvatel této planety na kapotách vozů Škoda, šíří slávu poctivého řemesla i schopností výzkumu a vývoje pro nové hodnoty spojené s užitím tohoto produktu. Návrh nové vize města Jeseník je rovněž třeba umět číst i rozvíjet. Neměla by podlehnout korozi novinových titulků ani založených spisů. Představuje především výzvu pro všechny obyvatele města k vytvoření podmínek pro mladé, jako zdroj pokračování mnohasetleté historie města a jeho okolí. V oblasti praktické implementace naplnění vize ze strany jednotlivých odborných útvarů města je důležité především nebrat vizi jako úkol nebo požadavek na splnění úkolu. Vize představuje především příležitost využít KOMPETENCE a prostor daný SAMOSPRÁVNÝM ORGÁNŮM MĚSTA A REGIONU k naplnění JEDINEČNÉ A NEOPAKOVATELNÉ IDENTITY MĚSTA JESENÍK stejně jak ji naplňovaly předchozí generace krůček po krůčku, cihlu po cihle ve zdánlivě nehostinném horském prostředí. Současný exekutivní nápor exekutivní legislativy by neměl eliminovat potenciál rozvoje nové struktury ekonomické i turistické atraktivity města a regionu. Jeseník město atraktivní pro zdravý život, podnikání a aktivní odpočinek. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 4/8

45 Vize Jeseník město atraktivní pro zdravý život, podnikání a aktivní odpočinek. Výroba a výrobky Výrobek regionu značka regionu Stupeň komplexnosti dodávek Subdodavatelské a kooperační vazby na kritické výrobce (strojírenství navázat na tradici v regionu) Integrovaná řemesla (družstvo řemesel lidský potenciál je, bylo zjištěno na základě expertních rozhovorů) Obchod a marketing VODA (zdraví) Jedinečná technologie práce s vodou. Značka vody Jeseník. Voda jako zdroj energie a regenerace. Pitná voda jako zdroj zdraví. JEDINEČNOST VZDĚLÁNÍ Specializované řemeslo (např. řezníci nutnost posílit učňovské školství ještě alespoň 2 3 řemesla barmani, svářeči ). Specializované KNOW-HOW (IT). Specializované obory. Člověk jako nositel potenciálu dovedností a znalostí, vlastností (houževnatost) a schopností. INTERNÍ KOMUNIKACE (integrovaný komunikační systém) Jak se navzájem známe? Co kdo umí? Podpora úspěšných jako výtah pro další. Technologie komunikace profesí. Technologie komunikace občanských sdružení. Technologie komunikace města a okolí. PODPŮRNÁ INFRASTRUKTURA Služby pro výrobky a výrobu. Služby pro řemesla. Služby pro vodu. Dopravní a logistické systémy zapojení. Eliminova bariéry k podnikání MEZIREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Strategické regiony (definovat regiony pro strategickou spolupráci do 150 km od Jeseníku) Nabídka a poptávka ve strategických regionech Společný výrobek se Spolupracujícím Regionem Společná služba SR (spojit s předchozím bodem nazvat společný produkt) Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 5/8

46 1.5 Kritická úloha exekutivní výkonné struktury města Vize Jeseník město atraktivní pro zdravý život, podnikání a aktivní odpočinek. Odbor správní Odbor stavební Odbor sociálních věcí Odbor životního prostředíí Odbor dopravy Ostatní útvary 1.6 Podpůrné institucionální nástroje realizace Vize Jeseník město atraktivní pro zdravý život, podnikání a aktivní odpočinek. Starostka Ing. Marie Fomiczewová Místostarosta... Místostarosta Ing. Libor Halas Radní Radek Brnka Radní Mgr. David Raif Radní Mgr. Soňa Fišerová Nastavená vize by měla být sdílena vrcholovými představiteli města a jednotlivými odbornými útvary, tak aby došlo k pochopení strategických kroků, které mají vést k naplnění budoucích cílů. Tvůrčí a aktivní zapojení jednotlivých článků exekutivního řízení do procesu implementace strategie a realizace strategických projektů je klíčovým předpokladem naplnění vize. Jednotlivé odbory tvoří pilíře naplňování strategických cílů. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 6/8

47 Vize Jeseník město atraktivní pro zdravý život, podnikání a aktivní odpočinek. Základní průřezová shoda na představě kvality života města Jeseník v cílovém roce 2018 MLADÍ PRO MLADÉ? CO NA TO PRŮŘEZOVÁ STRUKTURA ZASTUPITELSTVA MĚSTA? CO NA TO PROFESNÍ STRUKTURA ZASTUPITELSTVA MĚSTA? CO NA TO PODNIKATELSKÁ STRUKTURA ZASTUPITELSTVA MĚSTA? Zastupitelstvo města 25 členů ČSSD 7 Strana svobodných občanů 2 ODS 4 KSČM 2 MLADÍ PRO JESENÍK 4 TOP09 2 NEZÁVISLÍ - JESENÍK 3 KDU-ČSL Proces řízení strategických rozvojových projektů Výkonnou část strategického řízení není obvykle možné naplnit v jednom plánovacím období tj. jednoho roku. V této souvislosti je vhodné využít nástroj projektového řízení, který má v oblasti strategického řízení svá specifika. Na rozdíl např. od řízení investičních projektů se nemůže opřít o přesný legislativní proces, upravující ve všech částech jednotlivé kroky a potřebnou synergii jednotlivých operací. Na druhé straně otvírá prostor pro tvůrčí přístup a jedinečnost řešení účastníků projektu a zakládá příležitost pro vytvoření významného zdroje budoucích konkurenčních výhod nejen pro naplnění daného cíle, ale zejména v budoucím užití výsledků projektu. Proto je významné vysoce kvalitně připravit především řešitelské týmy a zejména udržet synergii vedoucího managera projektu s výkonnými a rozvojovými procesy města. V zásadě se jedná o tyto problémové okruhy: Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 7/8

48 FROMULACE KRITICKÝCH CÍLŮ PROJEKTU FORMA A ZPŮSOB ŘÍZENÍ TÝMU SYSTÉM ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁ PROJEKTU Při praktické realizaci se jedná především o toto základní schéma 1 : ČÍSLO PROJEKTU POSLÁNÍ PROJEKTU INDIKÁTOR DOSAŽENÍ CÍLE SPECIFIKACE PŘÍNOSU VEDOUCÍ PROJEKTU DEKOMPOZICE CÍLŮ MILNÍKY PROJEKTU ČAS PROSTŘEDKY OVĚŘENÍ Nejsložitější části projektu 1.8 Závěr ke kapitole Systém implementace strategického rámce do reálné praxe systému řízení a správy města Jeseník a navazujících mikroregionů představuje velmi složitou záležitost. Jedná se o příležitost ke srůstání několika navzájem systémově odlišných kultur a procesů. Filosofie systémové struktury v oblasti výkonné legislativy je i přes proces harmonizace evropských norem a standardů odlišná ve formování chování a legislativy, pravidel reálného tržního prostředí v rámci regionů i evropského trhu. Konkurenceschopnost je nejen cestou ke zvýšení ekonomické významnosti spravovaného regionu, ale současně i jednou z nemnoha cest k významnému zvýšení kvality života a atraktivity místa pro stabilitu a perspektivy pro mladou generaci. 1 Integrální součástí systému řízení strategických projektů je respektování a součinnost s nadřazeným projektem a to je v tomto případě sdílení vize a synergie s kritickými cíli strategického rámce. Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s. Strana 8/8