2 Výchova a vzdělávání žáků se zrakovým postižením Výtvarný projev žáka se zrakovým postižením... 24

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2 Výchova a vzdělávání žáků se zrakovým postižením... 15. 3 Výtvarný projev žáka se zrakovým postižením... 24"

Transkript

1 Úvod Jedinec se zrakovým postižením Definice, vymezení pojmu, stupně zrakového postižení Význam doby vzniku zrakového postižení Psychosomatický vývoj jedince se zrakovým postižením Socializace a akceptace vady u jedince s postižením zraku Výchova a vzdělávání žáků se zrakovým postižením Možnosti vzdělávání a legislativa v České republice Specifika vzdělání žáků se zrakovým postižením Výchova jedince s postižením zraku v rodině Výtvarný projev žáka se zrakovým postižením Vývoj dětské kresby Výtvarná výchova ve výuce žáků se zrakovým postižením Výtvarné techniky a možnosti jejich využití Specifika výtvarného projevu žáků se zrakovým postižením v období staršího školního věku Cíl a metodologie výzkumného šetření Charakteristika výzkumného souboru Výsledky výzkumného šetření Závěr Resumé Seznam použité literatury Seznam příloh... 48

2 Úvod Díky přibližování se k současným světovým trendům, nejen v oblasti speciální pedagogiky, se zlepšuje pohled veřejnosti a pedagogických pracovníku na problematiku výchovy a vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Učitelé a speciální pedagogové nastupují do míst, která byla v dřívějších dobách přehlížena a zanedbávána. Tento pokrok považuji za chvály hodný, protože jedině osvěta široké veřejnosti napomůže ke zlepšení vztahů ve společnosti. Mnoho nedorozumění a negativních názorů vychází z neznalosti dané problematiky, proto jsem si za cíl své práce stanovila objasnění (přiblížení) specifik výtvarného projevu žáků se zrakovým postižením v období staršího školního věku ovlivněné nejen dobou vzniku, stupněm a druhem postižení, ale i obdobím nastupující pubescence. Úvodní kapitola vymezuje teoretická východiska zrakového postižení, jako jsou definice, stupně, doba vzniku a vliv postižení na psychický a fyzický vývoj jedince, ale také akceptaci vady u jedinců se zrakovým postižením a jeho socializaci. V druhé části popisuji systém výchovy a vzdělávání žáků se zrakovým postižením obsahující velmi důležité informace pro edukaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice. Dále se věnuji samotné výchově jedince se zrakovým postižením v rodině. Výtvarným projevem žáka se zrakovým postižením se zabývám v kapitole třetí, přičemž se zaměřuji na vývoj dětské kresby, výtvarnou výchovou ve výuce žáků se zrakovým postižením, výtvarnými technikami a možnostmi jejich využití. Poslední kapitola nazvaná Specifika výtvarného projevu žáků se zrakovým postižením v období staršího školního věku popisuje vlastní výzkumnou část bakalářské práce. V druhém pololetí školního roku 2008/2009 jsem navštěvovala ročníky na druhém stupni Základní školy pro zrakově postižené v Brně. Po několika násleších v hodinách jsem s dětmi pracovala sama pod odborným dohledem paní učitelky. Témata prací vycházejí z osnov předmětu, zájmu žáků a jejich individuálních možností. Dotýkají se tří hlavních oblastí výtvarných technik (kresby, malby, modelování). Ve výzkumu byly použity tyto metody: pozorování, nestandardizovaný rozhovor s vybranými žáky se zrakovým postižením, analýza výsledků činností, analýza odborné literatury, konzultace s učitelkou výtvarné výchovy, konzultace se zástupkyní ředitele, analýza dostupných dokumentů. 5

3 1 Jedinec se zrakovým postižením 1.1 Definice, vymezení pojmu, stupně zrakového postižení Zrakové postižení znamená zpravidla pro postiženého jedince, že jeho schopnost přijímat vizuální informace je omezena, ztížena. U nevidomých osob, tj. nejtěžší formou zrakového postižení, je tato schopnost úplně vyloučena. (Nováková In Pipeková 2006, s. 230). Zrakovou vadu lze také chápat jako postižení zrakových funkcí trvající i po medicínské léčbě anebo po korigování standardní refrakční vady (Hamadová, Květoňová, Nováková 2007, s. 10). Pomocí zraku získáváme většinu informací o okolním světě. Oko, smyslový orgán, umožňuje přijímat přibližně desetkrát více podnětů za jednotku času než ucho (Hofmannová 1993, s. 11). I když jde pouze o poruchu jednoho ze základních lidských smyslů, vývoj osobnosti jedince je narušen v oblasti fyzické i psychické. Dle Květňové (1993) jsou ovlivněny především kognitivní funkce, včetně emocionálně-sociálních, orientace a motorika. Oblast poznávání vjemů a představ bývá často zkreslena z důvodu snížené nebo chybějící zrakové kontroly. Osoby se zrakovým postižením jsou v odborných pramenech kategorizovány různorodě, ale hlavními a nejužívanějšími kritérii hodnocení stavu zraku se stal vizus a stav zorného pole. U zdravého člověka se zraková ostrost/vizus pohybuje okolo hodnoty 5/5 nebo 6/6 vyjádřené ve zlomcích. Čitatel udává vzdálenost vyšetřovaného od optotypu v metrech a jmenovatel vzdálenost pro přečtení daného řádku. Finková, Ludíková, Růžičková (2007) uvádí ve své publikaci tyto kategorie zrakových vad: 1. normální zrak zraková ostrost je větší než 6/18 2. zrakové postižení zraková ostrost je v intervalu 6/18 až 6/60 3. vážné zrakové postižení zraková ostrost je v intervalu 6/60 až 3/60 4. slepota zraková ostrost je menší než 3/60 Mnoho odborníků v České republice vychází z mezinárodní klasifikace zrakového postižení dle WHO 1 navrhující dělení podle stavu zrakově ostrosti: 1. Střední slabozrakost 1 Mezinárodní klasifikace zrakového postižení dle WHO [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.sons.cz/klasifikace.php> 6

4 2. Silnou slabozrakost 3. Těžce slabý zrak 4. Praktická nevidomost 5. Úplná nevidomost Za osoby nevidomé považujeme jedince s nejtěžším stupněm zrakové postižení, kdy centrální zraková ostrost poklesla pod 3/6 světlocit. Mezi nejčastější příčiny vzniku vrozené nevidomosti patří dědičnost, komplikace v prenatálním období a u získané, nádory, úrazy, progrese glaukomu, retinopatie, odchlípení sítnice a další. Z důvodu ztráty schopnosti vnímat informace o okolí zrakem užívají náhradní smysly (hmat, sluch, čich a chuť). Při takovém to vnímání může dojít k vytvoření neadekvátních představ o daném podnětu, proto musíme dbát na jejich správné a názorné vysvětlení. Kvalita zrakového vnímání znemožňuje jedinci s těžkým postižením zraku pracovat s běžným černotiskem, proto užívají ke čtení a psaní Braillovo hmatové písmo. Narušuje i pohyb a prostorovou orientaci. Nevidomí užívají bílou hůl, doprovod nebo vodícího psa k pohybu na volném prostranství (Renotiérová, Ludíková a kolektiv 2003, s ). Osoby slabozraké mají orgánově postižené obě oči, ty i při správné brýlové korekci činí jedinci problémy v běžném životě. Pokles zrakové ostrosti na lepším oku se pohybuje pod 6/18 3/60. Dle stupně postižení dělí slabozrakost na lehkou, střední a těžkou. Tato zraková vada nepříznivě ovlivňuje vnímání, snižuje, omezuje či deformuje zrakovou schopnost. Jedinec se slabozrakostí se hůře koncentruje, rychleji unaví, pracuje pomalým tempem, vyznačuje se slabou pozorností a zvýšenou sugestibilitou. Při práci se slabozrakými využíváme oslabeného vidění za přísných podmínek zrakové hygieny. Do kategorie osob se zbytky zraku spadají jedinci, kteří se nachází na hranicích mezi nevidomostí a slabozrakostí. Důsledkem jsou snížené, omezené nebo deformované zrakové schopnosti. Pomocí optických korekčních pomůcek se naučí číst zvětšený černotiskem, ale zároveň i Braillovo hmatové písmo. U jedinců se zbytky zraku rozvíjíme zrakové schopnosti, ještě za přísnějších podmínek než u slabozrakých, ale i hmatové vnímání. 7

5 Nedílnou součástí všech kategorizací zrakového postižení jsou osoby s kombinovanými vadami, které postihují jedince v prožitkových sférách, ale i ve výrazových možnostech. Resort školství uvádí tři skupiny žáků s více vadami 2 : skupina se společným znakem mentálního postižení přidružují se tělesné, smyslové vady, psychická onemocnění, vývojové poruchy učení a chování, vady řeči. skupina tvořená kombinací vad tělesných, smyslových a řeči. děti autistické a s autistickými rysy, u nichž jsou diagnostikovány další vady. 1.2 Význam doby vzniku zrakového postižení Z hlediska vzdělávání a výchovy nelze opomenout důležitost doby vzniku, která hraje nezastupitelnou roli v kritériích přiřazování kompenzační, rehabilitační a reedukační péče. Diferenciace nemá za cíl zařazení jednotlivců do vzdělávacích institucí, ale jejím prostřednictvím se má dosáhnout prohloubení a zefektivnění vzdělávacího procesu (Keblová 2001, s. 16). Vágnerová (1995) klade důraz na dobu vzniku ve své publikaci z hlediska psychologického. Zastává názor, že etiologie určuje rozsah postižení. Určuje nejen, zda půjde o kombinovanou vadu, ale ovlivňuje postoj veřejnosti, rodičů, ale i dítěte k sobě samému. Hamadová, Květoňová, Nováková (2007, s ) rozlišují etiologii zrakových vad následovně: 1. Vrozené a dědičné vady způsobené anomáliemi oka. Čím dříve je vývoj zrakového orgánu narušen, tím se stává stupeň postižení závažnějším. Dědičnost považujeme za jednu z nejčastějších prenatálních příčin u diagnóz, jako jsou aniridie zrakového nervu, vrozený šedý a zelený zákal, achromatopsie, degenerativní onemocnění sítnice, krátkozrakosti a při zákalu rohovky. Mezi hlavní faktory řadíme: exogenní vlivy fyzikální, chemické, mechanické. Vady vzniklé z důvodu vnějších příčin: anoftalmus, mikrotalmus, vrozený šedý zákal, retinopatie nedonošených (ROP). endogenní (dědičné) příčiny těžká krátkozrakost, astigmatismus, konkomitující šilhání, vrozený glaukom, vrozený šedý zákal, albinismus, retinoblastom. 2. Získané vady způsobené ve většině případů úrazy a onemocněními jako jsou diabetes, revmatismus, angíny, tuberkulóza, roztroušená skleróza, presbyopie. Pokud jedinec získá defekt později, může se objevit s ním spojené trauma. Ocitá se v nové situaci skýtající mnohá úskalí, má strach z mnoha činností, které předtím hravě 2 Kombinovaná postižení [online]. c 2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < > 8

6 zvládal. Pozvolná a postupná ztráta zraku se vyznačuje dlouhodobým působením psychologické zátěže vyvolávající opakující se deprese spojené se střídáním stavu zraku. Jedinec se s faktem vyrovnává podle přístupu a podpory okolí. Po mé zkušenosti zaslepení se v rámci předmětu Prostorová orientace nevidomých, jsem na vlastní kůži pocítila, jak je těžké se pohybovat na volném prostranství. Člověk zcela jinak odhaduje vzdálenost, má pocity úzkosti, že se někde ztratí a nebude schopen najít cestu, že zůstane sám. U dětí s vrozeným handicapem se traumata tak často nevyskytují. Musejí se však potýkat s větší zátěží při psychickém vývoji (Vágnerová 1995, s. 41). Chybí mu určité zkušenosti, které musí být nahrazovaný různými způsoby motivace k činnosti. Přirozený vývoj dítěte narušuje absence zrakových podnětů, představy jedince jsou zkreslené, odlišné v různých podobách. Za kritické údobí považujeme kojenecký věk. Dítě musí být dostatečně stimulováno s ohledem na jeho možnosti. Běžné podněty pro něj nejsou zajímavé. Pokud by nebylo specifickým způsobem stimulováno, může dojít k nerozvíjení zbylých zrakových funkcí a jejich následnému nevyužívání. Pedagog musí být seznámen s diagnózou a vývojem jedince, aby edukace působila co nejefektivněji na správný rozvoj osobnosti žáka. Zvláště u výtvarné výchovy je důležitá doba vzniku pro stanovení výtvarných metod a užitých technik během vyučovací hodiny. U dětí později osleplých lze pracovat se zachovanými zrakovými obrazy, znalostmi barev, perspektivy či vnímání prostoru. 1.3 Psychosomatický vývoj jedince se zrakovým postižením Zraková vada, jako jiné postižení, ovlivňuje celou osobnost dítěte a jeho psychický vývoj (Vágnerová 1995, s. 10). Jelikož se jedná o vliv celkový, dělí psychický vývoj na primární postižení (zrakové postižení) a sekundární změny funkcí závisející na kvalitě zrakového vnímání. Jak bylo na začátku uvedeno, zrakem člověk přijímá nejvíce informací o svém okolním světě. Proto u osob se zrakovým postižením hrozí výskyt senzorické deprivace, zapříčiněné nedostatkem zrakových podnětů. Z hlediska uspokojování základních psychických potřeb hraje četnost zrakových podnětů závažnou roli v modifikaci základních strategií a postojů v životě člověka se zrakovou vadou. Deficit ovlivňuje vývoj takto postiženého jedince v závislosti na charakteru handicapu (označovaném diagnózou), jeho závažnosti, ale i často na době, kdy vznikl a na jeho původu (etologii) (Keblová 1996, s. 10). K vlivům je důležité přiřadit 9

7 postoje společnosti, která k dítěti již od začátku nepřistupuje jako k jeho zdravým vrstevníkům. Tím dochází ke koloběhu reakcí okolí a jedince na ně. Pomocí zpětných podnětů si dítě osvojí určité vzorce chování, pokud jsou nepřiměřené, dochází až k nesamostatnosti a závislosti jedince na druhé osobě. Vágnerová (1995) považuje psychický vývoj zrakově postiženého dítěte za podobný v určitých fázích vývoje zdravého dítěte, mající své specifické znaky. Kategorizuje tři základní předpoklady: 1. Každá osobnost se vyvíjí pod vlivem prostředí. 2. Následkem zrakového defektu působí toto prostředí jinak než za normálních okolností. 3. Zrakové postižený jedinec reaguje na své okolí a v jeho chování se odráží nejen jeho zraková vada, ale i výchovné postoje rodiny a další sociální vlivy. V období mladšího školního věku se zrakově postižený žák setkává s prvními neúspěchy z důvodu omezení schopností a možností zrakovou vadou. U integrovaného dítěte mladšího školního věku s jakýmkoliv postižením se často setkáváme s deprivací a subdeprivací, zapříčiněné zvýšenou konfrontaci s prvními výraznými zklamáními (Hamadová, Květoňová, Nováková 2007, s. 92). Z hlediska oblasti bakalářské práce nemůžeme opomenout období nastupující pubescence ovlivňující psychický, ale i somatický vývoj jedince. Začínají se objevovat tělesné odlišnosti mezi dívkami a chlapci. Dotvářejí si své postoje, uvědomují si velikost světa a svou sexuální roli, osamostatňují se, utvářejí si vztahy mezi vrstevníky a jinými lidmi (Štúr 1998, s. 10). U mnohých žáků se zrakovým deficitem dochází ke komplexům z důvodů posuzování sebe sama podle své fyzické výkonnosti a zdravotního stavu. Handicap považují za výraznou odlišnost od většiny intaktní populace, straní se jí, v horších případech se uzavírají do sebe nebo vyhledávají pouze komunitu nevidících. Somatický vývoj jedince se zrakovým postižením lze dělit do několika přehledných oblastí, abychom mohli nahlédnout a porozumět složitosti propojení vývoje smyslů mezi sebou a jejich vzájemnému působení. Zrakové vnímání u částečně vidících a slabozrakých se od vnímání zdravého člověka odlišuje stupněm přesnosti, úplnosti a rychlosti zobrazení, zúžením a deformací zorného pole (Hamadová, Nováková, Květoňová 2007, s. 62). Za správným zrakovým vnímáním stojí stav zrakové ostrosti, barvocitu a zorného pole. Jedinci s tímto defektem špatně rozeznávají předměty, hůře se orientují v prostoru, informace získávají zrakovou cestou, ale počitky mají zkreslenou formu. 10

8 Dle Keblové (1996) se sluchové vnímání stává aktivnější složkou při poznávání a obecné orientaci v prostředí. Není pravdou, že dítě se zrakovou vadou má lepší sluch než zdravé, pouze jej více využívá. Zrakové podněty jsou z větší části nahrazeny sluchovými za pomocí cvičení ve specifické životní situaci. Zdravý jedinec se informuje pomocí zraku a sluchové funkce využívá z minimální části celkové kapacity sluchu. Hmatové vnímání patří mezi další náhradní prostředky pro poznávání světa nejen u nevidomých, ale i u jedinců se zbytky zraku. Pomocí hmatu se informujeme od částí k celku, analyticky. Zrakové vnímání je ve srovnání s hmatem komplexní, rychlejší, spontánní, realizuje se bez větší námahy a i bez přímého kontaktu (Keblová 1996, s. 12). Hranice hmatového vnímání se nachází v prostoru rozpažených rukou. Aktivního a správného hmatání dosáhneme tréninkem a osvojením si pravidel haptiky. Její kvalita ovlivňuje výuku v hodinách výtvarné výchovy. Zde hmat rozvíjíme při modelaci trojrozměrných objektů, kresbou konturovacími pastami, vypichováním obrázků, šablonami k výrobě dvojrozměrných objektů, u nichž je hmatová kontrola obtížnější. Žák musí aktivně svůj hmat užívat a rozvíjet. Představu, jež dítě získává pomocí sluchu, hmatu, popřípadě čichu a chuti ovlivňuje úroveň myšlení. Od osob vidících se neliší, pokud není přidruženo mentální postižení, pouze z důvodu omezení smyslových zkušeností a následovného zpomalení v intelektovém vývoji pozorujeme určité odlišnosti (Hamadová, Květoňová, Nováková 2007, s. 63). Význam paměti u žáků s těžkým zrakovým postižením nelze vyvrátit. Hlavním obtížným úkolem je zapamatování si obrovského množství různých informací o okolním světě. Autorky dále uvádí problémy nevidomých v oblastech poznání: srovnávání a přirovnávání předmětů identifikace předmětů se shodnými znaky a vlastnostmi zevšeobecňování Řeč nezůstala nedotčena sníženou schopností nebo neschopností přijímat podněty zrakem. Často se v praxi setkáváme s extrémem, nazývaným verbalismus zrakově postižených. Užívaná slova mají chudší či nepřesný obsahový význam nebo mu dokonce nerozumí. Dochází k preferenci řeči díky nerovnováze mezi vývojem praktických zkušeností, vývojem řeči a redukci možnosti vnímání (Keblová 1996, s. 15). U pohybu jedince s těžkým postižením zraku poukazuje na negativní vliv při rychlé a přesné orientaci v prostředí. Za ztrátou motivace stojí neatraktivní podněty 11

9 k lokomoci dítěte se zrakovým postižením a tím dochází ke zpoždění či přeskočení některých vývojových fází motoriky. Chybění zrakové kontroly udává pozdější držení rovnováhy a samostatný pohyb. Žák musí neustále kontrolovat svůj pohyb, aby nenarazil do překážky. Dítě se často bojí pohybovat samo, obzvlášť ve volném prostranství či neznámem prostředí. I sebemenší nečekaný podnět může vyvolat dezorientaci a strach. U dětí zrakově postižených s více vadami Madlener (In Vítková, Řehůřek, Květoňová-Švecová 1999, s. 47) popisuje nápadně omezenou aktivitu, doprovázenou komplikacemi tělesného postižení. Jedinec vnímá podněty a reakce okolí obtížněji a sám vyvíjí méně impulzů ke společné hře a interakci. Hlavně u dětí s vrozeným zrakovým defektem pozorujeme pohybové automatismy, tření a mačkání očí, kroucení rukama, kývání a jiný sklon hlavy. Tyto opakované pohyby, vyskytující se zejména ve stresových situacích, působí rušivým dojmem. Poskytujeme potřebnou péči a edukaci, ale necháváme dítěti prostor k zažití úspěchů z vlastní aktivity. 1.4 Socializace a akceptace vady u jedince s postižením zraku K základním potřebám člověka patří potřeba sounáležitosti (příslušnosti), jistoty a sociálního uznání (Vítková, Řehůřek, Květoňová-Švecová, Madlener, s. 86). Člověk uspokojuje nejen své fyziologické potřeby, ale i potřeby bezpečí, lásky, ochrany a náklonnosti. Na konci úspěšného procesu stojí uznání sebe sama a zařazení se do určitého kulturního prostředí. Aby jedinec společenský obstál a dostatečně se socializoval, musí přiměřeně komunikovat se svým sociálním okolím a plnit role, které vyžaduje společnost, ale i život samotný (Nakonečný 2003, s. 119). Z důvodů různých defektů dochází k mnoha konfliktům a k disharmonii. Zrakově handicapovaný jedinec není schopen při verbálním projevu udržet oční kontakt, doprovázet jej vhodnou mimikou a gestikulací, tím pádem dochází k mnoha nedorozuměním v mezilidských vztazích. Absence zrakového vnímání ztěžuje vstup do místnosti, připojení se k rozhovoru, orientaci v prostoru, které způsobují narušení různých sociálních situací (Nováková In Pipeková 2006, s. 241). Prvním a nejzásadnějším prostředím ovlivňující vývoj dítěte je rodina. Dítěte se rodí s určitými charakterovými vlastnostmi, ale vzorce chování, postoje, akceptaci sebe sama získává od svých rodičů. Za hlavní fakt považujeme přijetí postižení samotnými rodiči, ti pak pomáhají svému potomkovi se s defektem vyrovnat, pochopit, že v sobě 12

10 skrývá potenciál rozvoje svých dovednosti. Hledat jiné alternativy poznání světa a seberealizace. Avšak skoro všichni rodiče zprvu špatně nesou, že právě jejich dítě je postižené. Jsou v šoku, popírají skutečnost. Bojí se reakcí okolí, jak je společnost přijme, obávají se budoucnosti. Po čase dochází k postupné akceptaci a vyrovnání se s problémem. Vágnerová (1995) poukazuje na fakta bránící racionálnímu zpracování informací o zrakovém postižení rodiči, jako jsou hněv, deprese, zoufalství a beznaděj, vzniklé na základě prožitého traumatu. V praxi se setkáváme i s odložením postiženého dítěte do péče ústavu nebo k adopci. Rodiče nejsou schopni situaci řešit a akceptovat zrakovou vadu. Jestliže ji akceptují jen z části, kladou přemrštěné nároky, nepřiměřeně ho ochraňují nebo dítě citově vydírají. Tímto mohou potomkovi ztížit nebo uzavřít cestu k rozvoji jeho osobnosti, nezávislosti, samostatnosti. Jedinci se hodnotí jako méněcenní, nejsou schopni si najít své místo ve společnosti. Hlavně v období školního věku a nastupující pubescence se tyto problémy povětšinou prohlubují a dochází k mnoha frustracím až deprivacím z nemožnosti seberealizace. Pokud matka s otcem překlenou nejhorší část a pohlíží na situaci realisticky, nastává situace, kdy přijímají dítě s postižením takové jaké je a jsou schopni je rozvíjet v mezích jeho možností (Vágnerová 1995, s. 48). Za velmi důležitou zmínku považují skutečnost, že získaná vada u dítěte nevyvolává takové rozporuplné reakce u rodičů a okolí. Lépe se vyrovnávají s faktem, protože byli schopni na svět přivést zdravého potomka, ale špatná souhra náhod zapříčinila jeho defekt. Druhým mezníkem v socializačním vývoji, v němž se dítě dostává do styku s vrstevníky a poznává svou odlišnost je mateřská nebo základní škola jak už běžného nebo speciálního typu (Nováková In Pipeková 2006, s. 241). Dítě se ve svém životě setkává s velkými změnami jak fyzického, tak psychického rázu a to hlavně v období pubescence plné zvratů, hledání a upevnění si své identity, rozvrhnutí si učení v budoucím programu života. Adolescenti bývají k sobě a okolí hodně kritičtí, stojí si svéhlavě za svými názory a postoji, i když posléze zjistí, že je tomu jinak. Osoby se zrakovým postižením hledají cestu jak nejlépe zapadnout do intaktní komunity a to cestou různých sportů, koníčků, ale i nošení módního oblečení. V dnešní konzumní společnosti hraje velkou roli úprava zevnějšku na začlenění se do skupiny vrstevníků, proto se žáci se zrakovou vadou často setkávají s negativními reakcemi 13

11 na jejich vzhled. Mohou působit neupraveným až zanedbaným dojmem, jelikož na rozdíl od vidících spolužáků nemají možnost zrakové kontroly. Nováková (In Pipeková 2006, s. 241) řadí mezi další zatěžující situace období volby povolání, jež potkává všechny žáky staršího školního věku. Pro jedince s jakýmkoliv handicapem je volba o dost těžší, musí se rozhodnout, v jaké oblasti by se chtěli realizovat, kde budou schopni plnit pracovní nároky z hlediska svých možností a potřeb, ale také následný přechod ze školy do zaměstnání. Dále tvrdí, že postoje sociálního prostředí vůči nevidícím ovlivňují způsob adaptace, který si pak nevidomí zvolí. 14

12 2 Výchova a vzdělávání žáků se zrakovým postižením 2. 1 Možnosti vzdělávání a legislativa v České republice Současný trend v edukaci žáků se zdravotním postižením udává směr k integraci a popřípadě k následné inkluzi, jejímž cílem je nevyčleňování těchto jedinců ze společnosti a snahy o jejich splynutí s intaktní komunitou. V České republice se s inkluzí v pravém slova smyslu bohužel nesetkáme z důvodu chybějících prostředků pro naplnění požadavků plného zařazení do společnosti. Avšak můžeme zaznamenat snahu vytvořit podmínky k jejímu zavedení v budoucnosti. Výchovu a vzdělávání žáků se zdravotním handicapem nalezneme zakotvené v následujícím zákonu a vyhláškách: Školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání - za směrodatnou část z hlediska edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami považujeme 16 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami výše zmíněného zákona. Dle tohoto paragrafu spadá jedinec se zrakovým handicapem do kategorie zdravotního postižení 3 a zajišťuje mu právo na vzdělání, jehož obsah, metody a formy odpovídají jeho vzdělávacím možnostem a potřebám. Je nutné vytvořit odpovídající podmínky pro edukaci jedince se zrakovým postižením. Za vybudování vhodného prostředí odpovídají školy a školské poradenské zařízení. Pedagogové při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami musí přihlížet k povaze postižení a podat jej v takové formě, aby mu žák či student porozuměl. 4 Ze zákona mají jedinci se speciálními vzdělávacími potřebami právo bezplatně užívat při edukaci speciální učebnice, didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Žákům s neschopností číst běžné písmo poskytuje právní úprava možnost využívat Braillova hmatového písma. 5 Pokud jedinec díky svému 3 16, odst. 1 Školského zákona 4 16, odst. 6 Školského zákona 5 16, odst. 7 Školského zákona 15

13 postižení nemůže být nezávislý na pomoci druhé osoby, má ředitel příslušné vzdělávací organizace možnost požádat o přidělení asistenta pedagoga. 6 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných - ustanovuje systém podpůrných opatření a to jsou speciální metody, formy, postupy a prostředky vzdělávání, učebních, kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, speciálních učebnic, snížení počtů žáků ve třídě, atd., jež se odlišují nebo jsou poskytovány nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků v běžné škole. 7 Nelze opomenout vyhlášku, která je nezbytnou součástí pro zajišťování služeb osobám se speciálními vzdělávacími potřebami: Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení - standardní poradenské služby jsou poskytovány bezplatně dětem, žákům, studentům, rodičům a vzdělávacím institucím. Paragraf 6 nazvaný Centrum ustanovuje důležité informace a směrnice z hlediska poskytování poradenských služeb žákům se zdravotním postižením či zdravotním znevýhodněním integrovaných do běžných škol nebo docházejících do škol speciálních a praktických. 8 Kurikulární dokumenty v České republice jsou vytvářeny na dvou úrovních, státní a školní. Za státní považujeme rámcové vzdělávací programy vymezující závazné rámce ke každé etapě v edukaci (předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělání). Dále se budu zabývat Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále jen RVP ZV-LMP) spolu se Školským zákonem a vyhláškou 73/2005 Sb., v nichž jsou popsány vzdělávací instituce, ve kterých se edukace zrakově handicapovaných žáků uskutečňuje a to na základních školách pro zrakově postižené, základní škole pro hluchoslepé (pokud je přidružen sluchový deficit) nebo na základní škole praktické. 9 Za velmi přínosnou považuji integraci těchto jedinců do běžných škol a to individuální nebo skupinovou formou. Přednostně jsou individuálně vzděláváni ti žáci, jimž jejich zdravotní handicap umožní naplnit své potřeby v rámci podmínek běžné základní školy. Skupinová integrace probíhá ve třídě, oddělení, studijní skupině zřízené pro žáky se 6 16, odst. 9 Školského zákona 7 1, odst. 1, 2 Vyhlášky 73/2005 Sb. 8 6, odst. 1 Vyhlášky 72/2005 Sb. 9 5, odst. a), c), f) Vyhlášky 73/2005 Sb. 16

14 speciálními vzdělávacími potřebami při běžné škole nebo speciální škole se zaměřením na jiný druh postižení. 10 Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) vychází z RVP - ZV a je směrodatný pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve školských zařízeních. ŠVP upravuje obsah edukace v rámci možností a potřeb daného jedince. Zvláště u žáků se zrakovou vadou mohou úpravy obsahu, poskytnutí speciálních didaktických pomůcek, zařazení předmětů speciální péče vest k lepšímu zvládnutí edukačního procesu a zažití pocitu úspěchu z vlastní činnosti. Učební plán vychází z ŠVP, obsahuje nabídku speciální podpory žáků se zrakovým deficitem v rámci základních škol pro zrakově postižené (Hamadová In Pipeková 2006, s. 254, 255). Speciální podpora představuje následující předměty: předměty speciální péče (prostorová orientace a samostatný pohyb, zraková stimulace, tyflopedická péče, speciální příprava psaní a čtení bodového písma); předměty psaní na počítači a práce na počítači (psaní na počítači od 5. do 7. ročníku, práce na počítači ročník); volitelné předměty; nepovinné předměty (příprava individuální hry na hudební nástroj). Také považuje za pozitivum vybavenost základních škol pro zrakově postižené. Komplex většinou poskytuje žákům a jejich rodičům péči ve speciálněpedagogickém centru v areálu školy. 2.2 Specifika vzdělávání žáků se zrakovým postižením staršího školního věku Edukace v období staršího školního věku navazuje na předešlé zkušenosti a vědomosti získané v předcházejících etapách vzdělávání. V údobí mladšího školního věku, dítě přijalo změnu režimu, dokáže udržet pozornost a věnovat se jedné činnosti. Docházelo k postupné konfrontaci se spolužáky, zařazení se do kolektivu, vydobytí si svého místa v komunitě vrstevníků. Výrazně pokračoval rozvoj poznávání a vnímání, hmatových a sluchových schopností, mechanické sluchové paměti velmi významné v edukaci žáků s těžkým zrakovým postižením. Z hlediska návaznosti a prolínání se oblastí edukace jsem výše uvedla základní charakteristiku mladšího školního věku a dále se budu podrobněji zabývat specifiky vzdělávání žáků se zrakovým postižením v období staršího školního věku. Žák 10 3, odst. 1 Vyhlášky 73/2005 Sb. 17

15 staršího školního věku se zdravotním postižením bývá často považován za jedince vyžadující pomoc, za člověka závislého na ostatních. (Hamadová, Květoňová, Nováková 2007, s ). Na takové stanovisko reagují buď obraně, odmítají veškerou pomoc, snaží se dokázat sobě i ostatním, že je stejně nezávislý jako ostatní. Nebo ji přijmou bez zábran, ale ve většině případů pomoc ostatních nezneužívají ve svůj vlastní prospěch. Žáci integrováni do běžného vzdělávacího proudu jsou na tom o dost lépe. Ve své publikaci se zmiňují o kladnější a rychlejší přizpůsobivosti v prostředí intaktní populace. Rozvíjejí se v oblasti myšlenkových operací, samostatnosti, rozvoje paměti, diferenciace zájmů a osobnostních předpokladů. Aby docházelo k efektivní edukaci a rozvoji osobnosti žáka, studenta se speciálními vzdělávacími potřebami rozvinula speciální pedagogika řadu kompenzačních, reedukačních a rehabilitačních metod. Keblová (1995) popisuje kompenzaci jako náhradu poškozených a využití nezasažených schopností, reedukaci jako náhradu nebo úpravu handicapovaných funkcí a činnosti porušeného analyzátoru a rehabilitaci jako završení kompenzace a reedukace z hlediska uplatnění se ve společnosti. Jednotlivé metody se mezi sebou navzájem prolínají a jejich efektivnost zvyšujeme používáním speciálních pedagogických pomůcek. U žáků s postižením zraku se zaměřujeme hlavně na oblast kompenzačních a reedukačních pomůcek. Keblová (1995, s. 5) ve své publikaci uvádí přehled kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené žáky: Kompenzovat částečnou ztrátu zraku - zvětšené písmo voleno podle potřeb žáka, ilustrace s jednoduchou černou konturou, užití sytých kontrastních barev, psací pomůcky se silnou stopou, speciální optika a zdvižná pracovní deska stolu. Kompenzace úplné ztráty zraku - tabulky na psaní Braillova písma (různých velikostí, forem, typů), speciální učebnice v Braillovu písmu, slepecký psací stroj (např. Pichtův), nahrávky zvuku. Dále přehledně popisuje pomůcky obvykle používané při přímé práci ve škole a to jsou: Optické pomůcky prismatický monokulár, zvětšovací lupy, lupové brýle, turmon. Neoptické učební pomůcky A. Klasické pomůcky školní potřeby: papír pro psaní Braillova písma, Pichtův psací stroj, sešity s výraznými linkami, folie ke kreslenkám, fixy se širokou stopou, barevná čtecí okénka, voskové pastelky, popisovací plastové tabulky a další. 18

16 - textový materiál: pracovní listy se zvětšeným písmem, reliéfní obrazový materiál, učebnice v Braillovu písmu, atd. - zvukové a audiovizuální pomůcky B. Moderní elektronické pomůcky elektronický přenosný zápisník s hmatovým nebo hlasovým výstupem, hlasový výstup k osobnímu počítači, počítač s tiskárnou na černotisk, atd. Pomůcky pro výuku jednotlivých předmětů Kompenzační pomůcky pro výuku výtvarné výchovy níže vyjmenuji podrobněji z důvodu zaměření práce na oblast výtvarného projevů žáků se zrakovým deficitem (Keblová 1995, s. 12). Název Zrak Hmat Speciální modelovací hmota x x Vosk x x Barvy na sklo x x Prstové barvy x x Rádýlka, rádla x x Nůžky pro nevidomé x x Kreslenky, fólie x x Deskové vkládanky x Silonová sít x Štětce x x Silná jehla x x Špendlíky s velkou hlavou x x Konturovací pasta x x Stavebnice Geometrické tvary (z různých x x materiálů) Dřevěná stavebnice x x Dřevěná abeceda x x Hračky na vkládání různých tvarů x x Stavebnice LEGO, DUPLO x x Stavebnice k rozkládání, ke skládání x x 19

17 Seznam pomůcek je doporučován jak pro užití při práci ve škole, tak i doma. Na dnešním trhu se vyskytuje nepřeberné množství pomůcek, které si jedinec se zrakovým postižením může zakoupit 11. Ve školách jsou v rámci vzdělávání a výchovy poskytovány bezplatně. Za samozřejmost považujeme přizpůsobení kompenzačních pomůcek individuálním potřebám jedince se zrakovým handicapem. Pedagog by měl výše uvedený seznam rozvíjet o nápady, nové metody a techniky, jenž výuku zpestří a dají dítěti se zrakovým handicapem možnost poznat další alternativy při výtvarné tvorbě. Bohužel se ještě v praxi setkáváme s některými případy stereotypního užívání omezeného množství výtvarných technik. Dle mého názoru se děti rozvíjí pouze v omezeném okruhu oblastí a jejich díla postrádají více spontánnosti. Za důležité považuji zmínění se o dalších potřebných pomůckách využívající kompenzační funkce sluchu a hmatu (přejato Keblová 1995, s. 6) : 1. pomůcky pro orientaci (slepecké hole, zvukové majáky, reliéfní mapy a plány, ozvučené semafory, ultrazvukové a laserové orientační přístroje) 2. pomůcky pro každodenní život (kuchyňské potřeby, teploměry, zvukové indikátory světla a hladiny kapaliny, hodiny) 3. nářadí, nástroje a přístroje pro řemeslné práce a výrobní činnosti 4. hračky a hry, sportovní potřeby a pomůcky 5. trenažéry pro výcvik kompenzačních zručností (např. orientace) 6. pomůcky pro vzdělávání 7. pomůcky pro diagnostiku Při výuce žáků a studentů se zrakovým deficitem musíme dodržovat několik zásad, které napomohou k dosáhnutí úspěšného vzdělávacího procesu. Hamadová ( In Pipeková 2006, s. 257) popisuje následující body, jenž je nutno dodržovat: tematický propojovat výuku názornost využívat co nejvíce praktických ukázek různých podob oslovující všechny smysly = vícekanálové učení nevyčleňování žáka se zrakovým postižením, snažit se jej zapojit do veškerého dění různými alternativami práce ve skupinách za účelem aktivizace pozornosti vyšší časová dotace; jasný krátký výklad; verbalizace všeho důležitého 11 více na www: <http://is.braillnet.cz/pocitace.php#4> 20

18 respektování individuálních potřeb; žák sám upozorňuje, jak co zvládá podpora komunikačních dovedností; změna požadavků na zrakové vnímání během výuky upozornit na cíle jednotlivých hodin Během vyučovacích hodin musíme zajistit na prvním místě bezpečnost žáků při práci (vhodně upravený prostor třídy, bezbariérové rozmístění nábytku, zvýrazněné rohy a schody), ale i během pohybu po třídě v rámci chystání si pomůcek, atd. Dále správné osvětlení pracovního místa, využít kontrastních tmavých barev při práci s žáky se zbytky zraku. V praxi jsem se setkala s nejlépe rozlišovanými kombinacemi barev mezi sebou, jako jsou červená a žlutá, tmavě modrá a žlutá, černá a bílá, ale například zelenou a žlutou děti nejsou schopny od sebe rozeznat, pokud nejde o hodně tmavý odstín zelené barvy. Zvýraznění obrysů fixem s tlustou stopou lze aplikovat jak u žáků slabozrakých tak i se zbytky zraku, vše záleží na individuálních možnostech jedince, které pedagog pro výuku musí znát. U dětí nevidomých, užívajících při poznávání předmětů a tvorbě hmat je nutné zajistit správné tepelné podmínky, aby nedocházelo např. v chladném prostředí k snížení citlivosti hmatem. 2.3 Výchova jedince se zrakovým postižením v rodině Rodinu lze chápat jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny nejen manželskými a příbuzenskými, ale i jinými obdobnými vztahy a zvláště společným způsobem života. 12 Plní role sociálně ekonomické, reprodukční, kulturně - výchovné, sociálně - psychologické a emocionální. Výchova, jakožto rodinná tak i pedagogická ovlivňuje člověka v různých situacích podle určitých hodnotových představ (Vítková, Květoňová-Švecová, Madlener, Řehůřek 1999, s. 84). Za velmi důležitou považuji emocionální působení rodinných příslušníků zejména u zrakově handicapovaného dítěte. V podkapitole 1.4. Akceptace vady u jedinců se zrakovým postižením a jeho socializace popisuji fáze a způsoby přijetí dítěte se zdravotním postižením rodiči, jenž zásadně ovlivňuje akceptaci vady u dětí samotných a pohledu na sebe sama. Hlavně u dětí s vadou zraku emoce hrají ve všech způsobech jednání a chování rozhodující roli pro hodnocení a výstup jednání (Vítková, Květoňová-Švecová, Madlener, Řehůřek 12 Rodina [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: <http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/ rodina> 21

19 1999, s. 84). Všechny děti potřebují lásku, péči, podporu, uznání od svých rodičů. Dokonce je nutností potomka se zrakovým postižením více motivovat k činnostem a být shovívavější, trpělivější. Dle Keblové (2001) většina rodičů situaci řeší realisticky, jsou schopni vytvořit dítěti podmínky s pomocí odborníků pro příznivý vývoj a samostatnost. Za zmínku stojí fakt, že se rodiče dopouštějí stejných chyb ve výchově jedince se zrakovým handicapem jako u dítěte zdravého, ty se však hůře odstraňují. Rozlišujeme různé typy rodinné výchovy 13 : Úzkostná rodiče, dokonce i prarodiče nezdravě lpí na dítěti. Chtějí jej ochránit před nebezpečím neustálým upozorňováním, zakazováním různých aktivit až zbavením iniciativy dítěte. Na příliš velká ochranná křídla rodiny jedinec reaguje dvojím způsobem. Buď agresivně, tíhne k pochybným komunitám nebo se z něj stane introvert s nízkým sebevědomím a sebedůvěrou. Rozmazlující vede k nesamostatnosti dítěte. Rodiče na svém potomkovi opět nadmíru lpí, nekriticky ho oceňují a hodnotí, odstraňují mu překážky, řeší za něj problémy, podřizují se jeho náladám a veškerým požadavkům. Postupně dochází ke ztrátě rodičovské autority. Dítě není zvyklé překonávat problémy všedního dne samo. Perfekcionalistická vyznačuje se přepjatou snahou o dokonalost dítěte. Často popírají, že jejich dítě je postižené. Kladou na něj přemrštěné nároky, které dítě není schopno vzhledem ke svým možnostem a schopnostem splnit. Jedinec se cítí méněcenný a trpí neurózami. Protekční při aplikování této výchovy dochází k úplné nesamostatnosti dítěte. Rodiče se snaží za jakýchkoliv podmínek dosažení takových výkonu u potomka, které jsou z jejich hlediska důležité. Vyžadují pro dítě úlevy a výhody. Lhostejná rodiče neprojevují o dítě dostatečný zájem, neuspokojují jeho potřeby. Vyskytuje se u sociokulturně znevýhodněných komunit a u situace, kdy rodiče rezignují. Zavrhující charakteristická permanentním důsledným fyzickým i psychickým trestáním nebo opovrhováním potřeb dítěte. Potomek nenaplňuje očekávání rodičů či připomíná nějaký nezdar. 13 Sociologie1 [online]. c 2004 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://pdf.uhk.cz/kspas/sociologie1.pdf> 22

20 Vzorec ideální výchovy neexistuje, rodiče by se však měli snažit své dítě přijmout takové jaké je, s jeho potřebami, možnostmi, schopnostmi a omezeními. Podporovat ho v hledání alternativ k seberealizaci, k vyrovnání se svým zdravotním handicapem a s realistickým pohledem na sebe sama. Ukázat mu, že i on si může plnit svá přání a být rovnocenným partnerem zdravým vrstevníkům. Nelze opomenout vztahy mezi sourozenci a zrakově postiženým dítětem. Nejen pro rodiče je situace, kdy se do rodiny narodí dítě s jakýmkoliv handicapem, zatěžující. Vágnerová (1995) upozorňuje na krajní případ, při kterém může být koncentrace pozornosti přesunuta pouze na potomka s postižením a odvrácena od sourozenců. Ti se cítí odstrčeni, bezvýznamní, nejistí a často se snaží různými způsoby na sebe obrátit pozornost rodičů. Handicapované dítě je více privilegováno, jeho projevy jsou tolerovány a zdravý sourozenec si dost brzo uvědomí rozdílný přístup rodičů. (Vágnerová 1995, s. 52). Požadovaná očekávání odpovídají větším nárokům na zdravé dítě, aby alespoň ono splnilo jejich představy. Někdy vyžadují i pomoc postiženému sourozenci v budoucnosti. Rodiče nemusí být dostatečně citliví a empatičtí ve svých požadavcích a představách, jak by mělo zdravé dítě sourozenci s postižením pomáhat, co tolerovat a zvládnout. Avšak zdravého sourozence tato životní situace naučí zodpovědnosti, větší toleranci, ochotě pomáhat a brát jedince se zrakovou vadou za přirozenou součást společnosti. Určitě existují rodiny, kde je pozornost rozdělena rovnoměrně, nekladou ani na jedno z dětí přemrštěné nároky, což považuji za velké pozitivum. 23

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

5.1.5.2. Výtvarná výchova

5.1.5.2. Výtvarná výchova 5.1.5.2. Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň: Vzdělávací obor Výtvarná výchova ze vzdělávací oblasti Umění a kultura je zařazen do všech ročníků prvního stupně a je zaměřen

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Charakteristika předmětu Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících s časovou dotací:

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Hudební a výtvarná výchova Díl II.

Hudební a výtvarná výchova Díl II. Hudební a výtvarná výchova Díl II. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Hudební a výtvarná výchova je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní (žlutá, modrá, červená), míchání barev podvojných (zelená, fialová, oranžová) Barvy světlé/tmavé; teplé/studené

Více

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Výtvarná výchova 6. ročník

Výtvarná výchova 6. ročník Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura září-červen Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Výtvarná výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 11. - VÝTVARNÁ

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. roč. Časová

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 3. ročníku 1

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu CZ.1.07/1.3.00/48.0073 VODA Rozvoj manuálních dovedností a používání základních nástrojů a nářadí (VP9) DIDAKTICKÁ

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY PŘÍPRAVA NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU U DĚTÍ SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Alena Ditrychová Učitelství pro mateřské školy Vedoucí

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ODBORNÉ KRESLENÍ Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník FYZIKA Oční vady 9. ročník 13. 2. 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt je

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět výtvarná výchova je vyučován na 1. stupni jako samostatný předmět v tomto časovém vymezení: 1. ročník - 1 hodina týdně

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

Metodický materiál pro 45 min. výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením

Metodický materiál pro 45 min. výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením Metodický materiál pro 45 min. výuku Specifika Života Se Zrakovým Postižením Zrak Motto: Téma: : Cesta k porozumění leží před námi. Zrakové postižení omezuje především orientaci v prostoru em hodiny je

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka.

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka. PVV intuitivně ovládá výtvarný jazyk zvládá systém a organizaci práce ve vyučovací jednotce osvojí si správné pracovní návyky naučí se trpělivosti respektuje spolužáky umí spolupracovat ve skupině zapojí

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Lidé a jejich míry Kánon lidské postavy podle Leonarda da V. kresba tužkou Leonardo da V. video (dokument BBC) beseda

Lidé a jejich míry Kánon lidské postavy podle Leonarda da V. kresba tužkou Leonardo da V. video (dokument BBC) beseda smyslové citlivosti IX. Lidé a jejich míry Kánon lidské postavy podle Leonarda da V. kresba tužkou Leonardo da V. video (dokument BBC) beseda Odvodí na živém modelu základní proporce lidské postavy. Zjistí

Více

V. 9 Člověk a svět práce

V. 9 Člověk a svět práce 1/5 V. 9 Člověk a svět práce V.9.I 1. stupeň V.9.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Člověk a svět práce se vyučuje v 1. až 5. ročníku po jedné hodině týdně. Žáci

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více