Práce vychovatele na základní škole pro zrakově postižené
|
|
- Vojtěch Blažek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií Práce vychovatele na základní škole pro zrakově postižené Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Dita Finková, Ph.D. Olomouc 2010 Klára Odehnalová
2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za použití uvedené literatury a poznatků z praxe. V Olomouci Klára Odehnalová
3 Poděkování: Děkuji tímto paní Mgr. Ditě Finkové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a za její ochotu vždy mi pomoci.
4 Obsah Úvod...6 Teoretická část Problematika tyflopedie Vymezení pojmu tyflopedie Kategorie osob se zrakovým postižením Typy zrakových vad Vybrané typy zrakových vad Vývoj osobnosti zrakově postiženého dítěte Mladší školní věk Puberta Adolescence Výchova a vzdělávání zrakově postiženého dítěte Výchova Výchovný styl Výchovný cíl Činitelé výchovy Vychovatel Vychovávaný jedinec Práce vychovatele se zrakově postiženými dětmi, internát Pracovní náplň vychovatele Internát Internát při MŠ, ZŠ a SŠ pro zrakově postižené v Brně Organizace dne na internátě Sebeobsluha a rozvoj ostatních smyslů Zájmová činnost Zájmové kroužky Zájmové kroužky ve fotografiích...33 Praktická část Cíl práce Výzkumné otázky 38 6 Výzkumný soubor....39
5 7 Metodologie (dotazník) Konkrétní dotazník Výsledky realizovaného výzkumu...44 Závěr.. 55 Seznam literatury a zdrojů Přílohy Anotace práce
6 Úvod V současné době se setkáváme se stále větším začleňováním zdravotně postižených jedinců do společnosti intaktní populace. Já se ve své bakalářské práci zabývám zrakově postiženými dětmi, a to hlavně náplní jejich času po vyučování. Myslím si, že nejen vzdělání je důležité, ale také účelné vyplnění volného času, kdy se děti mohou věnovat svým zájmům, volnočasovým aktivitám, které formují jejich osobnost. Cílem mé bakalářské práce je snaha přiblížit osobnost zrakově postižených dětí a zejména právě činnosti, které mohou provozovat na internátě, kde jsou přes týden ubytované. Bakalářská práce je rozdělená na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je členěna do tří kapitol. V první kapitole se snažím o vymezení pojmu tyflopedie, dále jsou zde charakterizovány kategorie osob se zrakovým postižením, některé zrakové vady a vývoj osobnosti zrakově postiženého dítěte. Druhá kapitola je zaměřená na výchovu a vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Věnuji se převážně výchově v obecné rovině. Ve třetí kapitole se zabývám konkrétně prací vychovatele se zrakově postiženými dětmi a činností internátu. Zaměřila jsem se na oblast sebeobsluhy, rozvoje ostatních smyslů, zájmovou činnost a zájmové kroužky provozované na konkrétním internátě. V praktické části jsem využila dotazníkovou metodu, abych zjistila jak jsou děti se zrakovou vadou spokojené s náplní volného času, s nabídkou zájmových kroužků a různých akcí na mnou vybraném internátě při škole pro zrakově postižené děti. Ve své bakalářské práci jsem se snažila vystihnout práci vychovatelů se zrakově postiženými dětmi, které pobývají na internátě a dát návrh na některé aktivity, kterých je možné využít pro vyplnění volného času dětí. 6
7 TEORETICKÁ ČÁST 1. Problematika tyflopedie V první kapitole bych se ráda věnovala vymezení pojmu tyflopedie, dále bych se zaměřila na charakteristiku kategorií osob se zrakovým postižením a některých zrakových vad. V neposlední řadě se budu snažit popsat vývoj osobnosti zrakově postiženého dítěte. 1.1 Vymezení pojmu tyflopedie Tyflopedie ( z řeckého tyflos slepý, paidea výchova) je jeden z oborů speciální pedagogiky, který se zabývá problematikou spjatou s rozvojem, výchovou a vzděláváním osob se zrakovým postižením. Formování moderního pojetí teoretických východisek tyflopedie předcházelo poměrně dlouhé období vývoje, kdy sice jedincům se zrakovým postižením již byla poskytována odborná lékařská pomoc a existovala pro jejich výchovu ústavní zařízení, ale nebyla vytvořena ucelená vědecky podložená koncepce výchovně vzdělávací péče zaměřené na všechny kategorie osob se zrakovým postižením. (Finková., Ludíková, Růžičková, 2007) Zásadní obrat nastal u nás po roce 1948, souvisí se zestátněním soukromých ústavů pro zrakově postižené a s jejich vřazením do soustavy jednotné školy. (Flenerová, 1982) Finková, Ludíková, Růžičková (2007) uvádí, že kvantitativní a kvalitativní posun nastal až na počátku 70.let 20.století, kdy v naší republice změnila situace a byla přijata koncepce speciální pedagogiky prof. Sováka, která v sobě zakotvila základních šest oborů a jedním z nich je právě tyflopedie, která je zde pojímána jako speciální pedagogika zrakově postižených. V České republice se nyní používají současně dva názvy tyflopedie a oftalmopedie. Cílem tyflopedie je maximální rozvoj osobnosti jedince se zrakovým postižením. 7
8 1.2 Kategorie osob se zrakovým postižením Pro klasifikaci existuje řada měřítek. Jedním ze základních kritérií je zraková ostrost-vízus. Hycl a Valešová (2003) uvádí následující členění: 1. slabozrakost: vízus lepšího oka pod 6/18 až 3/60 včetně 1a) lehká slabozrakost: do 6/60 včetně 1b) těžká slabozrakost: pod 6/620 do 3/60 2. nevidomost: pokles vízu pod 3/60 až po světlocit 3. praktická nevidomost: pokles vízu pod 3/60 do 1/60 včetně, nebo binokulárně zorné pole méně než 10 stupňů, ale více než 5 stupňů 4. skutečná nevidomost: pokles vízu pod 1/60 až světlocit, nebo oboustranně zorné pole pod 5 stupňů 5. plná slepota: od světlocitu s chybnou projekcí světla po ztrátu světlocitu (amauróza). Dále můžeme uvést například klasifikaci zrakového postižení podle WHO (Světové zdravotnické organizace): 1. Střední slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10-1/10, kategorie zrakového postižení 1 2. Silná slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10-10/20, kategorie zrakového postižení 2 3. Těžce slabý zrak: a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20-1/50, kategorie zrakového postižení 3 b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů 4. Praktická nevidomost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4 5. Úplná nevidomost - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5 ( Další dělení uvádí ve své publikaci např. Květoňová-Švecová (1998, s. 19). 8
9 Slabozrakost - představuje snížení zrakové ostrosti obou očí, a to i s optimální brýlovou korekcí od 5/15 do 3/50. Rozlišujeme slabozrakost lehkou, střední a těžkou. Nejtěžší slabozrakost bývá označována jako částečné vidění nebo zbytky zraku. Praktická slepota tuto kategorii vymezujeme vízem, 3/50 a méně. Slepota je definována jako neschopnost jedince vnímat zrakem, i když je zachováno určité zrakové čití světlocit. 1.3 Typy zrakových vad Květoňová-Švecová (1998) rozlišuje čtyři typy zrakových vad: 1. ztráta zrakové ostrosti: Dítě nevidí zřetelně, bude mít obtíže s rozlišováním detailů, ale nemusí mít potíže s identifikací velkých předmětů. Stupeň poškození je velmi rozdílný a nenajdou se dvě děti se stejným zrakem. Do této kategorie můžeme zařadit například refrakční vady (hypermetropie, myopie, astigmatismus, afakie, ). 2. postižení zorného pole: Znamená omezení prostoru, který dítě vidí. Při této vadě se může, ale nemusí projevit omezení zrakové ostrosti. Ztrátu zorného pole je obtížné změřit, zejména u malých dětí. Pokud má dítě výpadek v centru zrakového pole, bude mít problémy při pohledu přímo před sebe a bude se dívat stranou, aby vidělo zřetelněji. Jako příklad mohu uvést glaukom. 3. okulomotorické poruchy: Nastávají při vadné koordinaci pohybu očí, dítě může mít potíže při používání obou očí, při sledování pohybujícího se předmětu nebo při jeho prohlížení, předmět sleduje nejprve jedním, pak druhým okem. Objevují se obtíže při uchopování předmětu a s přesně mířenými pohyby. 4. problémy zpracování zrakových podnětů: Vznikají u dětí s poškozením zrakových center v kůře mozku. Děti s kortikálním postižením zraku, tzv. korovou slepotou, mají problémy se zpracováním zrakoví informace i když není poškozena sítnice ani zrakový nerv. U dítěte se objevují problémy s interpretací zrakové informace a jejím spojením s ostatními smyslovými vjemy při vytváření zrakového obrazu. 9
10 1.3.1 Vybrané zrakové vady V této kapitole se zaměřím na zrakové vady, které se podle mého názoru vyskytují u dětí nejčastěji. 1) Refrakční vady a) Hypermetropie (dalekozrakost) Hycl a Valešová (2003) uvádí, že příčinou je relativně krátký bulbus (oční koule). Paprsky se sbíhají za sítnicí. Zkrácení bulbu o jeden milimetr představuje dioptrickou vadu +3D. K dobrému vidění je nutná přídavná konvergenční síla zapojení vlastní akomodace nebo plusová korekce. Hypermetropům se předepisují plusová skla (spojky). U předškolních dětí jsou brýle předepisována jen u vysokých vad, při tupozrakosti a strabismu. Malý stupeň hypermetropie je v tomto věku fyziologický. U školních dětí jsou brýle předepisovány u vad vyšších než 3D. b) Myopie (krátkozrakost) podle Hycla a Valešové (2003) je myopické oko relativně dlouhé, paprsky se sbíhají před sítnicí. K dobrému vidění je nutno oslabit lomivý aparát oka rozptylnou čočkou. Vysoká myopie je spojena s rizikem vzniku odchlípení sítnice a glaukomu. Jsou předepisována minusová skla (rozptylky) c) Astigmatismus je stav, kdy oko nemá ve všech rovinách stejnou optickou mohutnost. Nejčastějším zdrojem je vrozené nepravidelné zakřivení rohovky, poúrazové a pooperační stavy. Malý stupeň astigmatismu (asi +0,25) se vyskytuje takřka u všech jedinců. Astigmatikům jsou předepisována cylindrická skla, která lámou paprsky pouze v jedné rovině.(hycl, Valešová 2003) d) Afakie a pseudoafakie podle Hycla a Valešové (2003) je afakie stav, kdy v oku chybí čočka. Vyskytuje se u pacientů dříve operovaných pro kataraktu nebo jako důsledek úrazu. K dobrému vidění jsou třeba afakické brýle o síle cca +10D. Afakická korekce zvětšuje (o 30%) a omezuje zorné pole. Afakik nemá schopnost akomodace, a proto potřebuje další brýle na čtení (+14D). Afakici nesmí řídit motorová vozidla. Pseudoafakie je náhrada čočky implantovanou umělou intraokulární čočkou, která je fixována v zachovalém pouzdru původní čočky a vydrží až do konce života. e) Presbyopie (vetchozrakost) je fyziologický stav neschopnosti zaostřit na běžnou čtecí vzdálenost. Objevuje se obvykle po 40. roce věku. Příčinou jsou sklerotické měny čočky. Příznaky presbyopie zahrnují prodlužující se čtecí vzdálenost, pokles vízu při nedokonalém osvětlení, neschopnost zaostřit na krátkou vzdálenost, (Hycl, Valešová 2003) f) Anizometropie Hycl a Valešová (2003) uvádí, že anizometropie je stav, kdy refrakce obou očí není shodná. Každých 0,25D anizometropie má za důsledek 0,5= rozdíl velikosti sítnicových 10
11 obrázků. Brýlovou korekci s vyšším rozdílem pacienti obvykle nesnášejí. Řešením je některý z postupů refrakční chirurgie nebo kontaktní čočky. 2) Onemocnění čočky a) Katarakta (šedý zákal) podle Hycla a Valešové (2003) představuje katarakta zkalení čočky. Typický je pomalý pokles zrakové ostrosti progredující měsíce a roky. Senilní katarakta: označujeme jí šedý zákal, který se objevuje po 50. roce věku a u kterého neznáme jinou příčinu. Zkalení čočky postihuje jednotlivé struktury čočky odlišnou intenzitou, která se časem může vyvíjet. Traumatická katarakta: vzniká při penetrujícím očním poranění, vlivem ionizujícího záření (ozařování tumorů), při zasažení elektrickým výbojem, může zůstat stacionární, většinou však progreduje do úplného zkalení. Komplikovaná katarakta: je komplikací celkové či oční choroby nebo nežádoucím projevem jejich léčby. Objevuje se u vysoké myopie, pigmentové degenerace sítnice, při nitroočních operacích, při metabolických poruchách (diabetes, ). Vrozené katarakty: jako vrozené označujeme katarakty přítomné v době narození. Katarakty, které se vyvinou v průběhu 1.roku života, nazýváme infantilní. Konkrétní příčinou mohou být zevní vlivy v průběhu těhotenství (ozáření, předčasný porod, ), kožní choroby (atopie), poruchy metabolismu (diabetes, hypoglykémie, ), oční anomálie, chromozomální aberace, trauma, b) Ektopie čočky čočka je mimo svou přirozenou polohu. (Hycl, Valešová 2003) 3) Glaukom (zelený zákal) podle Hycla a Valešové (2003) je to skupina chorobných stavů, při kterých je tlak uvnitř oka individuálně dostatečně vysoký na to, aby docházelo k poškození nervových vláken zrakového nervu. Vysoký nitrooční tlak je hlavní, ale ne jedinou příčinou. Poškození nervových vláken se projevuje jako exkavace zrakového nervu, změny zorného pole a později i jako pokles zrakové ostrosti. Glaukomy dělíme podle stavu komorového úhlu a podle toho, zda se jedná o primární chorobu nebo výsledek jiného chorobného procesu. 4) Retinopatie nedonošených (ROP) objevuje se u nedonošených dětí. Rizikovými faktory jsou: narození dítěte v 32. a nižším textačním týdnu, porodní váha je menší než 1500 g, oxygenoterapie a jiné přidružené onemocnění. V době porodu ještě není dokončená fyziologická vaskularizace periferie sítnice. Pokud se přirozený postup vaskularizace zastaví, vznikají na hranici mezi vaskularizovanou a vaskulární sítnicí arteriovenózní spojky, neovaskularizace, fibróza a ve finále i trakční odchlípení sítnice. Tento proces se může v různých fázích spontánně nebo po léčbě zastavit. Prognóza podle stupně rozvoje a reakce na léčbu kolísá od slepoty k normálnímu vízu. I u 11
12 dětí s normální výslednou zrakovou ostrostí je častější výskyt krátkozrakosti, katarakty, strabismu, glaukomu nebo odchlípení sítnice. (Hycl, Valešová 2003) 5) Nystagmus Hycl a Valešová (2003) definují nystagmus jako bezděčné pohyby očí. Vzniká jako porucha tonické inervace okohybných svalů řízené z CNS, labyrintů a sítnic. 6) Strabismus a amblyopie strabismus (šilhání) je podle Hycla a Valešové (2003) poruchou vzájemné spolupráce očí, která vede k tomu, že je porušena bifoveolární fixace. Při strabismu v daném okamžiku dopadá obraz pozorovaného předmětu pouze do fovey jednoho oka. Rozlišujeme: manifestní strabismus (heterotropie) a latentní strabismus (heteroforie, patrný při střídavém zakrývání očí). Strabismus postihuje cca 2% dětí. Při klasifikaci se používají předpony eso- (konvergentní), exo- (divergentní), hypo- (dolů) a hyper- (nahoru) v kombinaci se základy tropia a foria. Rotační strabismus označujeme jako cyclotropie. Strabismy dále dělíme na konkomitantní (souhybné neparetické dynamické strabismy) a inkomitantní (paretické strabismy). Amblyopii (tupozrakost) definují Hycl a Valešová (2003, s. 128) jako snížení zrakové ostrosti při optimálním vykorigování bez viditelných známek nemoci. Je většinou jednostranná. Amblyopie je komplexní porucha, postiženo je především centrální vidění. Pro cvičení tupozrakého oka využíváme pleoptiku a ortoptiku. Pleoptika je výcvik vidění tupozrakého oka vyloučením lepšího oka z vidění okluzí. Lepší oko zakrýváme náplastí, okluzorem na brýlích, kontaktní čočkou, Ortoptika je cvičení binokulárních funkcí na speciálních přístrojích (stereoskop, troposkop). 1.4 Vývoj osobnosti zrakově postiženého dítěte Psychický vývoj zrakově postiženého dítěte prochází sice stejnými vývojovými fázemi jako vývoj dítěte zdravého, ale má i svoje specifické znaky, kterými se od obecné normy může lišit. Platí zde tyto základní předpoklady: 1. Každá osobnost se vyvíjí pod vlivem prostředí. 2. Následkem zrakového defektu působí toto prostředí jinak než za normálních okolností. 3. Zrakově postižený jedinec reaguje na své okolí a v jeho chování se odráží nejen jeho zraková vada, ale i výchovné postoje rodiny a další sociální vlivy. (Vágnerová 1995, s. 42, 43) Vzhledem k tématu mé bakalářské práce se budu věnovat vývoji osobnosti zrakově postiženého dítěte mladšího školního věku, období puberty a adolescence. 12
13 1.4.1 Mladší školní věk Období, kdy dítě poprvé nastupuje do školy, je v jeho životě velkým mezníkem. Zvláště pak pro zrakově postižené dítě je toto období velmi náročné. Vágnerová (1995) uvádí, že vstup do školy je u dítěte důležitým sociálním mezníkem. U postižených dětí je o to důležitější, protože funguje i jako potvrzení určité úrovně normality. Zrakově postižené děti však často mají nerovnoměrně rozvinuty schopnosti a dovednosti potřebné pro zvládnutí školních nároků. Nástup do školy lze proto mnohdy charakterizovat jako období krize identity dítěte. V rámci nové role se pro dítě stává škola symbolem, se kterým se postupně identifikuje. V roli žáka je obsažena i nutnost přijmout autoritu učitele. Změnou je to, že dítě není učitelem akceptováno automaticky, jak bylo zvyklé z domova, ale vždy ve vztahu k plnění nějakých požadavků a norem. Další změnou pro dítě je tlak na osamostatnění, přijetí zodpovědnosti za vlastní jednání a jeho následky. V závislosti na tom nabývá na významu potřeba nové jistoty a bezpečí, která bývá často upokojována ve vazbě na učitele. Ten má pro dítě na počátku docházky mnohem větší význam, než kdykoliv později. Vztah malého školáka k učiteli mívá zpočátku charakter identifikace. Umožní dítěti lépe překonat počáteční nejistotu a snáze se na školu adaptovat. Ve škole je sebehodnocení dítěte čím dál víc ovlivňováno skupinou dětí. I postižené dítě se hodnotí ve vztahu k ostatním dětem ve třídě, kde má určité postavení a určitou roli. Dítě je uspokojeno, pokud je ostatními dětmi akceptováno. Velký význam pro sociální akceptaci a tudíž i na sebehodnocení, má viditelný defekt očí. Pro vrstevníky postiženého dítěte představuje takový defekt potvrzení abnormality. Zrakově postižené děti, které mají dobrou inteligenci, si dovedou vytvořit určitou strategii v přístupu k realitě, která jim pomůže omezení zvládnout. Nedovedou ale uspokojivě řešit problémy v situacích, se kterými nemají zkušenost. V průběhu rozvoje osobnosti zrakově postiženého dítěte hrají významnou roli základní psychické potřeby, zejména jejich vývojová proměna. Jsou to zejména potřeba stimulace u učení, která bývá ve školním věku uspokojována celkem snadno,potřeba pohybové aktivity, která bývá u zrakově postižených někdy omezena nedostatkem zrakových funkcí, potřeba bezpečí, jež může být u postiženého dítěte vyšší. Dále pak potřeba pozitivní identity a seberealizace. Ta se v tomto období upokojuje především ve škole. Potřeba otevřené budoucnosti není pro mladšího školáka aktuální. V tomto období je problémem jeho rodičů. 13
14 1.4.2 Puberta Puberta je období, kdy dítě začíná dospívat, dochází k tělesným změnám, při kterých se mění jeho dětské tělo na tělo dospělého člověka a v neposlední řadě i ke změnám psychickým. Toto období je velmi náročné jak pro zdravého jedince, tak i pro zrakově postiženého. Vágnerová (1995) uvádí jako nejdůležitější úkol puberty osamostatnění z vazby na rodinu a počátek hledání vlastní identity. Další zátěží je volba povolání. Zraková vada je omezující ve všech složkách života a dospívající jedinec mnohem více než kdykoliv předtím uvažuje o možnostech seberealizace. Dítě se zrakovým postižením je v této době konfrontováno s vlastním handicapem jiným způsobem než dříve. V rámci sebepoznání si uvědomuje, že jeho postižení má trvalý charakter a že ho musí přijmout jako součást sebe sama a musí k němu zaujmout určitý přijatelný postoj. Dalším problémem, jež s sebou puberta přináší jsou hormonální změny. Ty vyvolávají kolísavost emočního ladění, větší labilitu a nepřiměřené reakce. U zrakově postižených se to odrazí i v postoji k vlastnímu handicapu, který hodnotí citlivěji a představuje pro ně mnohem větší subjektivní problém než dříve. V tomto období se proto často objevují pocity nejistoty a méněcennosti. Volba povolání, nebo spíše volba další školy, vyžaduje úvahu o možnostech, které ještě neexistují. Zrakový handicap zásadním způsobem limituje možnosti postiženého dítěte. Volba budoucí profese může představovat jeden z konfliktů s realitou, který funguje jako počátek krize identity. Omezení možností může postiženého deprivovat v oblasti potřeby seberealizace Adolescence Adolescence je období, kdy se jedinec připravuje na budoucí povolání, stává se nezávislým na své rodině, hledá si životního partnera, Vágnerová (1995) popisuje toto období jako další rozvoj vlastní identity a fázi přípravy na povolání. Pro zrakově postiženého je nejvýznamnější skutečností to, že na konci tohoto období, po nástupu do zaměstnání, se zařazuje mezi zdravou populaci. Na významu nabývá potřeba seberealizace a potřeba otevřené budoucnosti. U jedince se zrakovým postižením je vyšší riziko, že tyto potřeby budou obtížněji uspokojeny. Zrakově postižený adolescent má poslední šanci uvolnit se z vazeb rodiny a získat tak pocit jistoty ve vztazích k vrstevníkům. 14
15 Další oblast, která může být u zrakově postiženého jedince hůře uspokojena, je volba partnera. Postižený adolescent klade důraz na jistotu a trvalost této vazby. První sexuální zkušenost je velmi důležitým mezníkem v životě adolescenta. Má biologický i psychosociální význam. Pro zrakově postiženého je potvrzením kompetence, která ho přibližuje normalitě. Adolescenti potřebují najít jistotu, která by jim pomohla vymezit hranici přijatelného chování. Pro zrakově postižené je vymezení takové hranice složitější, protože společnost některé projevy vzhledem k postiženému jedinci na jedné straně více toleruje, ale na druhé projevy, které jsou přijatelné u zdravé populace, odmítá. Většina jedinců dosáhne v tomto období dalšího sociálního mezníku, kterým je nástup do zaměstnání. Zrakově postižení musí zvládnout roli postiženého zaměstnance a musí se vyrovnat s postojem zdravých spolupracovníků. Ale ani role nezaměstnaného není bezproblémová. U zrakově postižených je riziko hledání práce vyšší. Neschopnost nalézt zaměstnání zvyšuje závislost na rodině a existuje nebezpečí, že postižený tuto variantu přijme, zaujme roli pasivní oběti a dále nebude schopen práci hledat. 15
16 2. Výchova a vzdělávání zrakově postiženého dítěte Žáci se zrakovým postižením jsou vzděláváni podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Podle 16, odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotní postižení je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Vyhláška č. 73/2005 Sb. uvádí formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením: 1) speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je možné o formou individuální integrace o formou skupinové integrace o ve škole zřízené samostatně pro žáky se zdravotním postižením (speciální škola) o kombinací výše uvedených forem 2) individuální integrace o vzdělávání žáka v běžné škole o vzdělávání žáka ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení 3) skupinová integrace vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Žáci se zrakovým postižením se mohou podle vyhlášky č.73/2005 Sb. vzdělávat podle následujících typů speciálních škol: 1) mateřská škola pro zrakově postižené (dále ZP) 1) základní škola pro ZP 2) střední škola pro ZP (střední odborné učiliště pro ZP, odborné učiliště pro ZP, praktická škola pro ZP, gymnázium pro ZP, střední odborná škola pro ZP) 3) konzervatoř pro ZP 16
17 2.1 Výchova Výchova je velmi složitý pojem a neexistuje jednotná definice. Záleží z kterého pohledu se na výchovu jako takovou díváme. Proto zde nabízím několik definicí výchovy od různých autorů: - Pelikán (1995) hovoří o výchově, jako o cílevědomém a systematickém utváření osobnosti, jejímž cílem je dosažení trvalejších změn v osobnosti člověka v jeho chování a jednání. Cílem je změna samotné osobnosti a její formování. - Proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji. (Průcha, Walterová, Mareš 1998, s.286) - Už ve starém Řecku byla výchova chápána jako významný společenský proces. V tomto pojetí se s výchovou setkáváme jak u Platona, tak i u Aristotela. Nejinak se dívá na výchovu i učitel národů Jan Amos Komenský. Výchovou usiluje o nápravu lidských věcí. Současná doba přihlíží ke třem důležitým funkcím výchovy: 1) k funkci kontinuální či transformační, 2) k funkci sociogenetické, 3) k funkci ontogenetické. Funkce kontinuální či transformační se vyjevuje ve vývoji celého lidstva, sociogenetická funkce ve vývoji zcela určitého společenství, národa, funkce ontogenetická je zřetelná ve vývoji jedince v průběhu celého života. Takto pojímaná výchova se nám jeví jako ucelený a zároveň otevřený systém, jehož základním prvkem je jedinec. (Spousta 1996, s. 10,11)) - Výchova je důležitým regulativním a integrujícím činitelem socializačního procesu, spočívající v záměrném předávání a osvojování pozitivních hodnot. Pokud se výchova uskutečňuje ve výchovných institucích, stává se zvláštním druhem záměrně organizované socializace individua. ( Špičák 1992, s. 7, 8) - Výchova je uvědomělé a plánovitě organizované a řízené působení na člověka podle předem určených cílů a požadavků na jeho život ve společnosti. Musí potlačovat negativní důsledky dědičnosti, rozvíjet pozitivní důsledky dědičnosti, využívat pozitivních vlivů prostředí, měnit prostředí, působí-li negativně a tím rozšiřovat svůj význam při formování člověka a při urychlování jeho vývoje (Krejčí in Svobodová, Šmahelová 2007, s. 51) - Výchova je složitý společenský jev, jehož jednotlivé části na sebe vzájemně působí. Podstatným znakem výchovy je záměrné, soustavné a organizované působení na člověka. Výchova má svou účelovost, která je vyjádřena jejími cíli. Výchova kultivuje vztah člověka ke světu. (Pařízek in Svobodová, Šmahelová 2007, s. 51) - Výchova je proces, který se podílí na všestranné humanizaci a kultivaci člověka (socializace, enkulturace, personalizace), proces uvědomělé seberealizace člověka. (Kučerová in Svobodová, Šmahelová 2007, s. 52) 17
18 Na výchovu můžeme dále pohlížet jako na přímou a nepřímou. Svobodová a Šmahelová ( 2007) definují tyto pojmy následovně: přímá výchova (přímé výchovné působení): - pedagog vymezuje cíl činnosti žáků - pedagog stanoví postup činnosti žáků - pedagog stanovuje žákům požadavky - pedagog ovlivňuje rozhodovací proces žáků - pedagog řídí samotnou činnost - pedagog vymezuje jednotlivé kroky - pedagog hodnotí výsledky činnosti nepřímá výchova (nepřímé výchovné působení): - výchovný cíl klade jen pedagog, žák může sledovat jiný cíl - pedagog se snaží o změnu nebo úpravu podmínek - působení je prostřednictvím skupiny nebo kolektivu - vychovatel se snaží vytvářet výchovné situace tak, aby je žák chápal jako přirozené a neřízené - situace nevyžaduje přímý kontakt žáka a pedagoga 2.2 Výchovný styl Podle Svobodové a Šmahelové (2007) ve volbě výchovného stylu odpovídáme na otázku, jak se vychovatel projevuje ve vztahu ke svému vychovávanému jedinci, s jakým zájmem, jaké k tomu používá prostředky a zda v jejich vztahu dominuje nadřazenost, důstojnost, zájem, respekt,. V praxi neexistují čisté styly výchovy, ale vždy se mísí několik typů výchovných stylů. Styl výchovy dělíme na autokratický, liberální a demokratický: - Autokratický styl neboli autoritativní, je nejméně vhodný jak pro žáky, tak pro vychovatele. Ale naopak s sebou nese i příznivější skutečnost, a to, že tu je někdo, kdo přesně ví, co se má dělat. Tento styl většinou vytváří překážky pro vlastní tvořivost a iniciativu dětí. Vychovatel nejčastěji používá příkazy a zákazy, protože sám ví nejlépe, co dítě potřebuje, vyžaduje jednotný postup, není příznivý samostatnosti a aktivitě dětí. Často stanovuje cíle bez ohledu na 18
19 děti, je netrpělivý, vyhrožuje a trestá děti. Děti nemají možnost vyslovit vlastní názor a vyjádřit se. - Liberální styl vypadá na první pohled oproti stylu autokratickému jako mnohem příjemnější, uvolněnější a méně frustrující pro děti, ale v závěru je stejně nevyhovující. Vychovatel klade malé požadavky, často vůbec nekontroluje jejich splnění, o činnosti ve třídě nejeví zájem a o výchovu se příliš nezajímá. Takové působení může v dětech vyvolávat pocity nejistoty a proto často reagují na takové dění nezájmem. Nechtějí se učit, často vyrušují, tento styl výchovy je nevhodný, protože snižuje příležitosti naučit se překonávat překážky, být vytrvalý, svědomitý - Demokratický neboli sociálně integrační styl výchovy předurčuje, že učitel je je k žákům taktní, chová se k nim s respektem, neponižuje je, a v neposlední řadě uznává jejich práva. Na děti klade přiměřené požadavky, které mohou děti splnit a pomáhá jim. Dává dětem prostor pro rozhodování, podněcuje je tím, že jim klade otázky. Tresty volí tak, aby žák věděl, proč je trestaný, aby jim rozuměl a hlavně aby byl potrestaný pouze špatný čin nebo chování a ne celá osobnost dítěte. 2.3 Výchovný cíl Výchovný cíl je jedna ze základních pedagogických kategorií. Chceme-li poznat a pochopit kteroukoliv výchovnou koncepci, musíme především zkoumat výchovné cíle, které si daná koncepce z těch či oněch důvodů klade. Z výchovných cílů vyplývají jak adekvátní výchovné prostředky, tak odpovídající výchovné principy, formy i metody. (Jůva 1999, str.34) Jůva (1999) dělí výchovné cíle na: Individuální Výchova je zaměřena především na osobní rozvoj jedince, usiluje o jeho uplatnění a prospěch. Sociální Zaměřujeme se na to, aby se vychovávaný jedinec stal co nejprospěšnějším pro společnost a aby byl schopný plnit své sociální role kvalifikovaně a odpovědně. o Obecné Obecné cíle jsou ty, které jsou společné pro veškerou výchovu, např. mnohostranný rozvoj jedince, podněcování jeho vztahu ke společnosti, k ostatním lidem, pomoc při formování jeho chování a charakteru. o Specifické Osvojení konkrétních dovedností, vědomostí a návyků, které jsou spjaté s oborem, ve kterém se koná výchova daného jedince. 19
20 Materiální Materiální neboli informativní cíle. Zaměřujeme se na osvojení konkrétních dovedností, vědomostí a návyků potřebných k zvládnutí různých praktických a teoretických úkolů. Formální Formální neboli formativní cíle. Zaměřujeme se na rozvoj schopností. Teoretické Podstata těchto cílů tkví ve vědomostech. Praktické Těžiště praktických cílů je v dovednostech a návycích. Autonomní Cíl, který si během výchovy stanoví vychovávaný jedinec. Heteronomní Jsou stanoveny jinými činiteli výchovy, např. pedagogem, skupinou, rodiči, 2.4 Činitelé výchovy Pedagogický proces je stálou interakcí mezi pedagogickým pracovníkem a vychovávaným jedincem nebo skupinou která probíhá za působení nejrozmanitějších výchovných prostředků. (Jůva 1999, s. 59). Pro potřeby mé práce podrobněji vymezím pojmy vychovatel a vychovávaný jedinec Vychovatel Pojmem vychovatel můžeme obecně označit, člověka, který se podílí na výchově určitého jedince. Podle Svobodové a Šmahelové (2007) vychovatelem může být rodič, učitel, vedoucí zájmového kroužku, trenér, sbormistr, školitel, Dále můžeme pojem vychovatel také definovat jako pedagogický pracovník působící ve školách a školských zařízeních internátního typu a v oblasti výchovy mimo vyučování (Průcha, Walterová, Mareš 1998, s. 288). Podle 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Pedagogický pracovník je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu. Podle téhož zákona musí pedagogický pracovník splňovat následují předpoklady: - být plně způsobilý k právním úkonům 20
SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceZáklady oční patologie
Základy oční patologie Literatura: Vítková, Marie; řehůřek jaroslav: možnosti reedukace zraku při kombinovaném postižení (paido 1999) Hromádková lada: šilhání (idvpz 1995) Rozdělení vad Základní dělení:
Víces rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life
s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2008 OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA ŠD...2 2. EKONOMICKÉ,
VíceVzdělávání a profesní příprava osob se ZP
Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,
VíceFYZIKA. Oční vady. 9. ročník
FYZIKA Oční vady 9. ročník 13. 2. 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt je
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceSeminární práce Lidské oko Fyzika
Střední škola informačních technologií, s.r.o. Seminární práce Lidské oko Fyzika Dávid Ivan EPS 2 čtvrtek, 26. února 2009 Obsah 1.0 Anatomie lidského oka 1.1 Složení oka 2.0 Vady oka 2.1 Krátkozrakost
VíceBraillovo písmo česká sada a sady cizojazyčné, základní pravidla čtení a zápisu BP
DÍTĚ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Program semináře Dokončení prezentace z Diagnostiky Předškolní vzdělávání dítěte se zrakovým postižením Videomateriál Den v mateřské škole Prezentace a domácí
VíceJabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Speciální pedagogika. Zrakové postižení a lidé se zrakovým postižením
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Speciální pedagogika Zrakové postižení a lidé se zrakovým postižením Zrakové postižení Za osobu se zrakovým postižením je považován jedinec,
VíceŠkolní vzdělávací program školní družiny
Základní škola a Mateřská škola Bohuslava Reynka, Lípa Školní vzdělávací program školní družiny I. Identifikační údaje Název : Základní škola a Mateřská škola Bohuslava Reynka, Lípa Adresa : Lípa 66, 582
VícePlán výchovy a péče Dětská skupina Břežánek SVĚT KOLEM NÁS
Plán výchovy a péče Dětská skupina Břežánek SVĚT KOLEM NÁS Předmět vymezení: Dětská skupina Břežánek Obsah : 1. Úvod 2. Charakteristika, složení skupiny 3. Věcné podmínky 4. Psychosociální podmínky 5.
Více3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu
3. BLOK Anatomie a fyziologie zrakového orgánu ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU Periferní část zrakového orgánu Zraková dráha Zrakové centrum Periferní část zrakového orgánu Oční bulbus Přídatné orgány Slzné
VícePlán výchovy a péče Dětská skupina Janinka
Plán výchovy a péče Dětská skupina Janinka,, SVĚT KOLEM NÁS Předmět vymezení: Dětská skupina Janinka 1 Obsah: 1. Úvod 2. Charakteristika, složení skupiny 3. Věcné podmínky 4. Psychosociální podmínky 5.
VíceRÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU
číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační
VíceVýroční zprávu za rok 2014
Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Prima Vizus o.p.s. za rok 2014 zpracována v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb. Obecně prospěšná společnost Prima Vizus o.p.s., zapsaná v obchodním rejstříku
VíceČlověk s těžkým zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s.
Člověk s těžkým zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s. 2018 Olomouc Klasifikace osob se zrakovým postižením V ČR asi 150 000 nevidomých a slabozrakých lidí Nejčastější zrakové vady Pojmy
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
VíceVýroční zprávu za rok 2013
Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Prima Vizus o.p.s. za rok 2013 zpracována v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb. Obecně prospěšná společnost Prima Vizus o.p.s., zapsaná v obchodním rejstříku
VíceMetodický materiál pro 45 min. výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením
Metodický materiál pro 45 min. výuku Specifika Života Se Zrakovým Postižením Zrak Motto: Téma: : Cesta k porozumění leží před námi. Zrakové postižení omezuje především orientaci v prostoru em hodiny je
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO DOMOV MLÁDEŽE KONZERVATOŘ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, Kanovnická 22, České Budějovice
2016 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO DOMOV MLÁDEŽE KONZERVATOŘ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, Kanovnická 22, 370 61 České Budějovice 0 1.9.2016 1. PŘIJÍMÁNÍ A UKONČOVÁNÍ UBYTOVÁNÍ NA DM Ubytování v domově mládeže se
Víces rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life
s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2010 Obsah 1. CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ...2 2. DÉLKA A ČASOVÝ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ...3
VíceVIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
VíceŠkolní vzdělávací program
Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice Vítězná 701, 696 02 Ratíškovice Školní vzdělávací program pro školní družinu Č.j. 243/2015 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Adresa (sídlo) školy: Vítězná 701, 696 02 Ratíškovice
VíceŠkolní vzdělávací program pro školní klub (Příloha ŠVP č. 3)
Školní vzdělávací program pro školní klub (Příloha ŠVP č. 3) Č. j.: ZŠH/471/2018 Spisový znak: 1-2 Skartační znak: A10 Vypracoval: Schválil: Mgr. Luděk Balcařík, ředitel školy Mgr. Luděk Balcařík, ředitel
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceVolitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního
VíceJeden za všechny, všichni za jednoho
Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název
VíceVyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceVýchovně vzdělávací program školní družiny ZŠ NEPOMUK Školní 546, 33501 Nepomuk
Výchovně vzdělávací program školní družiny ZŠ NEPOMUK Školní 546, 33501 Nepomuk Provoz ŠD : 6.15 16.30 hod. Počet oddělení: 5 Věk žáků ŠD: 6 9 let Platnost dokumentu: od 1. 9. 2015 Obsah: 1.Úvod 2.Informace
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub
LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2018/2019
Základní škola a Mateřská škola Jana Ámose Komenského, 696 47 Žeravice 37, okres Hodonín, příspěvková organizace MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2018/2019 Název školy: Základní škola a Mateřská
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice
ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného
VíceF. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost
Více* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy
Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti
VíceZákladní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav
Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá
VíceSTUDIUM PEDAGOGIKY 2011
STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceŠkolní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886
Školní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886 Motto: Všichni bez rozdílu jsme součástí přírody Platnost dokumentu: 4 roky od 1.9.2012
VíceŠkolní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice
Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností
VíceInformace. Podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ve školních klubech
Podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ve školních klubech Praha, březen 2016 Obsah 1 Úvod... 3 2 Podmínky vzdělávání ve školních klubech... 3 2.1 Prostorové, materiální a bezpečnostní podmínky ve školních
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
Více1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010
1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací
VíceProgram pro děti do 3 let věku
Program pro děti do 3 let věku PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2017/2018 Úvodní ustanovení Tento dodatek obsahově doplňuje platný Školní vzdělávací program
VíceHomolová Kateřina Mikurdová Hana
BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,
VíceDodatek k ŠVP PV č. 2
Dodatek k ŠVP PV č. 2 Název školního vzdělávacího programu: Čas plný her a objevování Škola: Základní a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace Ředitelka školy: RNDr. Jana Kalandrová
VíceKoncepce školy 2014/2015
Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceVýuka může probíhat ve dvou tělocvičnách, v zimní zahradě, na hřištích v blízkosti školy, v bazénu, příležitostně i v přírodě.
7.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ 7.8.1 Tělesná výchova (TV) Charakteristika předmětu 1. stupně Vyučovací předmět má časovou dotaci v 1.,4. a 5. ročníku 2 hodiny týdně, ve 2. a 3. ročníku bylo použito po 0,5 disponibilní
VíceLegislativní zabezpečení asistenta pedagoga
Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceSpecifika vzdělávání. dětí slabozrakých. dětí se zbytky zraku
Specifika vzdělávání dětí slabozrakých a dětí se zbytky zraku Které děti máme na mysli? Jde o děti, které ani s využitím běžné korekce (brýle) nedosáhnou normálního zrakového vnímání a potřebují tak další
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
Více1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků.
Školní vzdělávací program Základní škola Ječná 2007 1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků. Součástí
VíceKonference pracovníků DMI 2014
Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval
VíceReedukace a kompenzace zraku
Reedukace a kompenzace zraku slabozrakost - zraková stimulace, etapy zrakové stimulace, slepota (amauróza) - kompenzace zraku, šilhání (strabismus) a tupozrakost (amblyopie) - reedukace zraku u dětí s
VíceZákladní škola Jedovnice, Nad Rybníkem 401, Jedovnice Školní vzdělávací program pro základní vzdělávaní
Základní škola Jedovnice, Nad Rybníkem 401, Jedovnice 679 06 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávaní ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ KLUB ZŠ Jedovnice Identifikační údaje: Název ŠK Školní klub
VíceZákladní škola Chrást
Základní škola Chrást Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Údaje o škole: Základní škola Chrást, okres Plzeň město, příspěvková organizace nám. Legií 26 330 03 Chrást tel.: 377 945 205 mob.
VíceŠkolní vzdělávací program pro školní družinu
1. základní škola Cheb, Americká 36 Identifikační údaje Název programu: název školy 1. základní škola Cheb, Americká 36 REDIZO IČ 70987211 adresa školy Americká 36, Cheb 350 02 ředitel Mgr. Miroslav Janoušek
VíceŠVP ŠD Barevné korálky
Základní škola a Mateřská škola Jindřichov, okres Bruntál 793 83 Jindřichov 457 ŠVP ŠD Barevné korálky Alžběta Vopelková, vychovatelka Blanka Foretková, vychovatelka V Jindřichově 1. 9. 2013.. Mgr. Zlata
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument
VíceŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK
Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK Autor: Pavla Jalůvková Vytvořeno: únor 2013 Název: VY_32_INOVACE_PRV_15_SMYSLY 3. 5. ročník Projekt
VícePlatné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ
VíceVnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti
Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše 2017. Počet pedagogů MŠ celkem: 19 Počet respondentů: 18 Respondenti 1; 3% 19; 50% 18; 47% 1 2 3 1. Naplňování cílů ŠVP Základní cíl mateřské školy
VíceŠkolní preventivní strategie rizikového chování pro období 2016/2021
ZŠ Protivanov Školní 292 798 48 Protivanov tel: 582399219 zspro@pvskoly.cz www.zsprotivanov.cz Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2016/2021 Strategie vychází z metodického doporučení
VíceŠkolní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání
Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Základní škola Rajhradice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Školní družina Obsah I. Identifikační údaje.. 3 II. Charakteristika ŠVP.. 4 Konkrétní
Více1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9.
příloha školního řádu Základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Vrchlabí 1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od 1. 11. 2011 aktualizace
VíceZásady, formy a metody práce Výchovná zaměstnání: Pravidla vedoucí k rozvoji dítěte:
OBJEVUJEME SVĚT KOLEM NÁS Plán výchovy a péče DS. Záměrem tohoto plánu výchovy a péče je rozvoj psychické, fyzické a sociální samostatnosti dětí. Rozvíjet poznávání prostředí kolem nich, naučit je dovednostem
VíceZákladní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)
EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceŠkolní vzdělávací program školní družiny Základní škola a Mateřská škola Chvalšiny
Školní vzdělávací program školní družiny Základní škola a Mateřská škola Chvalšiny 2 Obsah 1. Identifikační údaje... 2 2. Podmínky pro vzdělávání účastníků se specifickými vzdělávacími potřebami...3 3.
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU
Základní škola a Mateřská škola Karolinka ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU MOTTO : Školní družina plná pohody. I. Identifikační údaje Adresa Ředitel školy : Základní škola a Mateřská škola
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceZpůsoby komunikace s osobami se zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s.
Způsoby komunikace s osobami se zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s. 18. 1. 2017, Seminář Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem Jak vidí člověk se zrakovým postiženímns V ČR asi
VíceZákladní škola a Mateřská škola Těškovice, příspěvková organizace, Těškovice 92. Školní vzdělávací program školní družiny
Základní škola a Mateřská škola Těškovice, příspěvková organizace, Těškovice 92 Školní vzdělávací program školní družiny Platnost od 1.9.2016 Obsah Základní charakteristika školy... 3 Konkrétní cíle vzdělávání...
VíceKoncepce školy 2014/2015
Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního
VíceMateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná
Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním
VíceUČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3
VíceMgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus
Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus Poruchy autistického spektra patří mezi nejzávažnější poruchy dětského mentálního vývoje jsou pervazivní, všepronikající vrozené, neléčitelné
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou
VíceStřední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné Kamenomlýnská 2, Brno
Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné Kamenomlýnská 2, 603 00 Brno Právní forma: Příspěvková organizace Zřizovatel: MŠMT ČR, Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 IZO: 600
VíceStudium pedagogiky pro učitele 2014
Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických
VíceMinimální preventivní program
Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:
VíceMateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého
Název vzdělávací oblasti: Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti: Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925 Tato oblast provází žáky po celou dobu školní docházky. Dává prostor pro uplatnění
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VíceŠkolní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání
Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Základní škola a mateřská škola Řenče, příspěvková organizace Řenče 44, 334 45 Obsah: 1. Cíle vzdělávání 2. Délka a časový plán zájmového vzdělávání 3.
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně
Více