stavebnictví stavební firmy a situace na trhu časopis prosincový speciál

Transkript

1 2009 prosincový speciál MK ČR E Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě stavebnictví časopis Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs stavební firmy a situace na trhu TOP STAV 100 a MID-TOP STAV stavba roku: hotel Karlov Nejlepší výrobce stavebnin roku

2 KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ VAŠEHO PROJEKTU VÝROBNÍ PROGRAM KANALIZACE výrobky pro podzemní sítě a kanalizace trouby, šachty, vpustě KOMUNIKACE výrobky pro výstavbu komunikací a venkovní architekturu dlažby, zatravňovací dlažby, obrubníky a přídlažba, dílce pro povrchové odvodnění, venkovní architektura, plotové dílce, silniční panely POZEMNÍ STAVBY výrobky pro výstavbu pozemních staveb skeletový systém, atypická výroba, stropní a střešní dílce, velkorozměrové prostorové prefabrikáty, výrobky pro zděné stavby, prostorová prefabrikace, transportbeton, betonářská výztuž EKOLOGIE A NÁDRŽE výrobky pro výstavbu nádrží, podzemních sítí a ochranu životního prostředí kruhové a pravoúhlé nádrže, kabelové šachty, energokanály, dešťové hospodářství, odlučovače lehkých kapalin, čerpací stanice, protihluková stěna STROJNÍ VÝROBA výroba, montáž a opravy zařízení výroba, montáž, opravy a konstrukce zařízení se zaměřením na výrobu betonu a betonovou prefabrikaci SLUŽBY zkušebnictví, projekční a poradenská činnost DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI PREFA TRADE,a.s. provádění staveb, prodej stavebnin PREFA KOMPOZITY,a.s. výroba kompozitních profilů, výrobků a konstrukcí Prefa Brno a.s. Kulkova 10/4231, Brno tel.: , fax: , prefa@prefa.cz

3 editorial Vážení čtenáři, držíte v rukou prosincové vydání časopisu Stavebnictví. Něco je špatně. Anebo dobře? Poprvé se vydavatelství EXPO DATA spol. s r.o. rozhodlo vydat časopis Stavebnictví také v prosinci. Ovšem trochu jinak, než tomu bylo u předchozích čísel všech tří ročníků. Vlastně trochu hodně jinak. Předně, prosincový speciál, jak jsme toto vydání nazvali, není monotematický jen z padesáti procent. Je monotematický celý. Věnuje se výhradně stavebním firmám a výrobcům stavebních hmot, stavu stavebního průmyslu na konci prvního opravdu krizového roku českého hospodářství. V tomto smyslu to není úplně veselé čtení. Nicméně jsme se pokusili podat poměrně obsáhlý přehled současné ekonomické situace pomocí statistických analýz nezávislých autorů. Rok 2008, na jehož konci se ekonomická situace České republiky kroutila do recese, je zevrubně popsán tradičními anketami malých, středních a velkých stavebních firem MID- TOP STAV a TOP STAV 100. Prosincový speciál nemá tradiční rozsah šestasedmdesáti stran, ale čítá o šestnáct stránek méně. Ne, že by se nenašlo dost článků na téma současná ekonomická situace v českém stavebním průmyslu. Trochu jsme se ovšem obávali, že by čtenáře dalších šestnáct stran textu o marném hledání světla na konci tunelu mohlo před svátky hojnosti lehce deprimovat. Prosincový speciál nedostanete do schránky všichni. Obvyklých třicet a více tisíců výtisků bychom v případě nadplánového speciálu nedokázali vytisknout. Ale, prosincový speciál si můžete přečíst všichni! A neznamená to, že si ho budete navzájem půjčovat jako samizdaty před dvaceti a více lety. Jak jsme avizovali v předchozím listopadoprosincovém čísle, bude tento speciál přístupný ve formě elektronického magazínu. Čtení tohoto typu média je stejně jednoduché jako otevření novin. Na, výhradně pro naše čtenáře, připravené webové adrese najdete kompletní obsah prosincového speciálu s několika články navíc! Jeho podoba a uživatelský komfort jsou navíc skoro stejné jako u papírového časopisu. Jen stránky obracíte pomocí myši a ne nasliněného prstu (určitě se podívejte na třetí stranu obálky). A konečně, v tomto předvánočním vydání se může najít mnoho z Vás stavebních podnikatelů a manažerů stavebních firem. Například anketu se čtyřmi otázkami, mapujícími aktuální stav firem a názory jejich zástupců na neradostnou budoucnost, jsme museli předčasně zastavit, protože odpovědí přišlo obrovské množství. Snad ani nemá smysl dále komentovat obsah vydání časopisu, které se věnuje ekonomické situaci stavebního průmyslu na samém konci roku Nicméně, zkuste prosím přes všeobecnou skepsi hledat v uvedených statistických datech a zkušenostech manažerů stavebních firem, výrobců stavebních hmot i zástupců státní správy právě ta fakta, jež by Vám mohla pomoci ve zdraví přežít nejen rok Hodně štěstí přeje Jan Táborský šéfredaktor taborsky@casopisstavebnictvi.cz inzerce prosincový speciál 3

4 obsah prosincový speciál editorial časopis stavebnictví 4 obsah stavba roku 5 Harmonie kontrastu moderny a historie strategie SPS v ČR 10 Strategie SPS v ČR pro období analýza 14 Projevy současné globální recese ve stavebnictví příloha Hotel skrytý v historické lokalitě Benešova Ateliér Ladislava Lábuse spolu s Ateliérem K2 získal v soutěži Stavba roku 2009 cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR za rekonverzi historických budov a jejich přístavbu v Benešově. statistika 17 Statistika: stavebnictví a související oblasti příloha 23 TOP STAV MID-TOP STAV anketa 39 Anketa mezi stavebními firmami: všeobecná skepse a obavy interview 44 Česká vláda musí eliminovat škůdce českého stavebnictví 45 Bez evropských dotací je situace krajů tragická 52 Úspěch odlévaný betonem Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV Prosincový speciál vznikl vlastně na základě nové prezentace těchto tradičních anket ekonomických výsledků malých, středních a velkých stavebních firem TOP-STAV 100TOP-STAV MID 100TOP-STAV MID TOP-STAV výroba stavebních hmot 46 Pokles hospodářského růstu v průmyslu stavebních hmot nejlepší výrobce stavebnin 50 Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009 porotherm dům student 56 POROTHERM DŮM STUDENT v příštím čísle Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009 Hlavním mediálním partnerem jediné tuzemské soutěže výrobců stavebních hmot a materiálů je časopis Stavebnictví. V rámci této soutěže uděluje také svoji cenu, kterou letos obdržela Prefa Brno a.s. 4 prosincový speciál foto na titulní straně: interiér hotelu Karlov v Benešově u Prahy, Tomáš Malý

5 stavba roku text: kolektiv autorů foto: Tomáš Malý Historická zástavba a moderní architektura spoluvytvářejí atmosféru areálu hotelu Karlov Harmonie kontrastu moderny a historie Hotel Karlov v Benešově u Prahy stojí poblíž centra na okraji stejnojmenného památkově chráněného území, osídleného již v 11. století. V polovině 13. století byl na ostrohu Karlova založen minoritský klášter, který byl pobořen za husitských válek. Zachované torzo kostela je významnou dominantou místa se specifickou atmosférou, charakterizovanou původní drobnou různorodou zástavbou. Stavba získala v soutěži Stavba roku 2009 cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Koncepce stavby V roce 2004 byly soukromým investorem zakoupeny na pohledově exponované severozápadní hraně Karlova dva opuštěné zdevastované domky č.p. 97 a č.p V původním zadání byla požadována rekonstrukce obou budov a jejich adaptace na kavárnu a knižní klub. Návrh prošel v průběhu vytváření koncepce vznikajícího areálu řadou změn. Na dosud nevyužitém pozemku, který k zakoupeným parcelám patřil, byla diskutována možnost stavby bytového domu, která však k příliš velké hmotě budovy vůči okolní zástavbě nemohla být akceptována. Dalším návrhem byla výstavba tří malých rodinných domků, odpovídajících stavbám v okolí, kde by v přízemí byly umístěny provozovny služeb. Tento návrh byl schválen investorem i památkovým dozorem, pro nezájem klientů však byl rovněž opuštěn. Investor proto zadal konečný požadavek nestavět zde byty, ale vybudovat v dané lokalitě penzion. V průběhu jednání se areál rozšířil o další domek č.p. 13 se dvěma dvorky, který investor rovněž zakoupil. Výstavbou tří nových budov, propojených se třemi rekonstruovanými objekty podzemní vstupní halou, vznikl dispozičně složitý funkční celek. Snaha i nezbytnost respektovat omezení daná historickou zástavbou, rostlou zelení i předchozími fázemi návrhu vedla k vytvoření svébytného, nezvykle komorního prostředí v několika vertikálních i horizontálních úrovních. Celkem má hotel 28 dvoulůžkových pokojů. Je to takové bludiště, ale dobře čitelné. Vejdete pod zem, kde je hotelová hala s recepcí, odkud se dostanete do jednotlivých domků nad zemí. Překvapilo nás, jaký může mít stavba půvab, když se osvobodí z parametrů typologického myšlení sledujícího především ideální provozní podmínky obsluhy. Je to dispozičně velice složité, neortogonální prostředí. Na první pohled se neorientujete, přesto se vám nezdá, že bloudíte prosincový speciál 5

6 prosincový speciál 6 Situace areálu hotelu Karlov v Benešově u Prahy. A, B, C novostavby a D, E, F historická zástavba. Půdorys přízemí areálu hotelu Karlov. 1 hala; 2 restaurace; 3 schodiště; 4 kuchyně; 5 předsíň; 6 pokoj; 7 koupelna; 8 výtah; 9 terasa; 10 podkroví

7 Řezy areálem hotelu Karlov jako v nějaké obrovské nemocnici, ale cesta je přirozeně strukturovaná jako v rostlém městě, vysvětlil Ladislav Lábus, vedoucí projektové kanceláře AA Lábus. Řešení stavby a interiérů race s vinárnou přispěly nejen k oživení stavby, ale i jejího okolí. Díky navržené drobné hmotové skladbě Hotelu Karlov, vytvářející výrazně členitou siluetu, získal střed města Benešova novou dominantu, která zapadá do kontextu lokality. U stávajících domů jsme se snažili uchovat nenahraditelnou autenticitu původních staveb, která spoluvytváří hodnotu místa. V jižní části pozemku vznikly tři nové domy, odpovídající svým objemem drobnému Rekonverze tří původních domků a s ohledem na okolní prostředí řešená dostavba tří nových objektů s funkcí hotelu a provozně samostatné restauměřítku a charakteru okolní zástavby. Chtěli jsme, aby si nové a staré části komplexu hotelu nekonkurovaly, ale přirozeně se navzájem doplňovaly. Novostavby převzaly pouze tradiční tvarosloví sedlových střech, jinak jsou řešeny současnými výrazovými prostředky. Rozdíly jsou zastřeny použitím jednotného přirozeného odstínu omítek. Začlenění novostaveb do okolního prostředí pomáhá i zachování stávajících vzrostlých stromů, popisuje Ladislav Lábus. Dispozice i hmoty domů jsou tvarovány přirozeně, bez pravých úhlů, ne však s cílem tvorby efektních tvarů, ale z ohledu na plynulý provoz a z respektu k prostředí okolní nahodilé zástavby. Prostory hotelu se vyznačují komorním měřítkem a různorodostí, která napomáhá dobré orientaci v jinak členité formě staveb. Do pokoje nebloudíte anonymními, uměle osvětlenými vnitřními chodbami, ale procházíte prosklenou halou, spojující objekt A prosincový speciál 7

8 Schodiště a chodba v 1. NP mezi objekty A a B hotelu Karlov Chodba propojující prostor vstupní haly hotelu s restaurací v objektu F Chodba v přízemí mezi objekty A a B a B nebo samostatnými, přímo osvětlenými komunikacemi domů C, D a E, pokračuje architekt. Všechny nové domy jsou orientovány štítem na sever, směrem do údolí. Západně a východně orientované boční fasády dávají všem pokojům dobré podmínky osvětlení a oslunění i zajímavé výhledy při zachování dostatečné míry intimity. Část pokojů je orientována na jih, s výhledy na blízkou zvonici nebo zbytky gotického kostela. Součástí pokojů na úrovni vnitřních dvorků jsou malé předzahrádky oddělené vegetací. Pokoje ve vyšších podlažích mají společné předzahrádky přístupné ze schodišť. Návrhem stavby i interiérů jsme se snažili navodit v hotelech obvykle postrádaný pocit ztotožnění se s místem, konkrétním obývaným domem i svým pokojem. Přispívá k tomu rozdrobenost provozu do tří nových objektů A, B a C a tří opravených původních domů D a E, včetně rohového objektu restaurace s vinárnou, navzájem propojených v přízemí a v podzemí, která přináší u provozu určeného k přechodnému ubytování přívětivé prostředí. I v novostavbách má téměř každý pokoj individuálně řešené proporce a dispozici. Odlišit atmosféru původních staveb i novostaveb jsme se snažili jak ve stavebním řešení, tak při návrhu interiéru. Každý pokoj má specifický tvar i charakter, ty v historických objektech jsou vybaveny stylovými repasovanými skříněmi a stoly, v nové části je navržen atypický interiér, dodává Ladislav Lábus. Specifickým prvkem stavby je používání materiálů v přírodní povrchové úpravě, neopatřených povrch zakrývajícími nátěry a výmalbou. Sledování komunikace stavby se svým okolím i provozu hotelu se svou klientelou patří k základním prioritám autorského týmu projektu. 8 prosincový speciál

9 Specifika realizace a stavební technologie Specifikem stavby hotelu je skutečnost, že polovina jejího objemu je skryta pod terénem. Dvě podzemní úrovně ze železobetonu s povrchem ve dvou pastelových barevných odstínech jsou rozděleny na část technickou a zásobovací a úroveň vstupní. Oba dva suterény propojují jednotlivé domy. Původní přízemní dům bylo možné vzhledem k jeho technickému stavu zbořit a nahradit novostavbou, byl však zachován pro jeho neopakovatelnou autenticitu. Složitý pozemek s výrazně se proměňujícím terénem vyvolal potřebu jednoduchého technického řešení stavebních systémů hydroizolace, dilatace jednotlivých částí a kanalizace. Poměrně složité bylo ve svažitém terénu zabezpečit založení budov. Před zahájením výkopových prací bylo nutné zajistit původní rozpadající se objekty a podezdít je na potřebnou úroveň. Stavební jeřáb byl umístěn ve středu pozemku v blízkosti původního sklepa a výkopové jámy novostavby a musel být založen na šestimetrových betonových pilotách. Jeřáb byl demontován před vyzděním nadzemní části domu C. Pro zachování vzrostlého ořechu nad původním sklepem pod zahradou byl upraven tvar stěny domu a přezděna klenba sklepa po částech se současným zajištěním. Výrazně staticky narušené klenby a vychýlené zdivo suterénu domu F se podařilo zajistit konstrukčními úpravami, do chybějící části klenby bylo vloženo schodiště. Vzduchotechnické rozvody v restauračních provozech jsou vedeny ve skrytých šachtách, strojovna vzduchotechniky je umístěna v druhém suterénu, vytápění areálu je regulováno z plynové kotelny v 1. PP. Čtyřhvězdičko- vý hotel má k dispozici podzemní garáž, saunu a vířivku. Stavba byla nominována do soutěže Stavba roku 2009, kde postoupila do II. kola a získala Cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a byla nominována na Development News Awards. Autoři: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus; Ing. arch. Jiří Poláček; Ing. arch. Jiří Škarda. (Text byl redakcí zkrácen a upraven). Základní údaje o stavbě Název: Hotel Karlov, Benešov u Prahy Investor: VHS HC Benešov, s.r.o. Projekt: AA Lábus, prof. Ing. arch. Ladislav Lábus Ateliér K2, Ing. arch. Jiří Poláček, Ing. arch. Václav Škarda Zhotovitel: Sládek Group, a.s. Stavbyvedoucí: Ing. Daniel Kukura, Ladislav Filip Vybraní subdodavatelé: hrubá stavba Sládek Group a.s.; HOSS, a.s. betonové konstrukce Deurostav, s.r.o. teraco Omega 99, s.r.o. výtahy Schindler CZ, a.s.; Výtahy Vaněrka, s.r.o. ÚT Václav Seidl VZT Femont VZT, s.r.o. elektroinstalace Hedvik, s.r.o. truhlářské práce Interiér Miriam, s.r.o.; PKS MONT, a.s.; EU- RODOORS GROUP PK Bohemia, s.r.o.; Vetos dveře a zárubně, s.r.o. izolace IBF idol, s.r.o. interiér ARA Kolín, s.r.o.; Mobilia interiér, s.r.o. Náklady: 63 mil. Kč, spolufinancováno z fondů EU Doba výstavby: inzerce Vaše přání je otcem naší myšlenky Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na autority a profesionály v oboru. UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE NÁVRH DODÁVKA A MONTÁŽ ŘÍZENÍ STAVEB DIAGNOSTIKA ČSOB Radlická, Praha Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové Stanice metra Střížkov, Praha Hangár, letiště Ostrava - Mošnov KO ETU II. - odsíření, Tušimice SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, Praha 9 Tel.: Fax: excon@excon.cz prosincový speciál 9

10 strategie SPS v ČR text: SPS v ČR Strategie SPS v ČR pro období Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR zpracoval a vydal v roce 2007 publikaci Strategie vize stavebnictví do roku S ohledem na krizové změny v české i celosvětové ekonomice v posledních dvou letech bylo třeba provést její podstatnou aktualizaci. Uvádíme vybrané kapitoly této publikace. Cíl aktualizace dokumentu Informovat vládu ČR o předpokládaném vývoji stavebnictví. Inspirovat k realizaci strategických rozhodnutí o dalším vývoji. Formulovat úkoly SPS v ČR pro podporu opětovného dynamického vývoje stavebnictví. Krize prokázala nezbytnost kvalifikované strategie. Firmy, které mají kvalifikovanou strategii zpracovanou a umějí strategicky řídit, dokáží krizi překonat. Nejlepší z nich si dokonce svou pozici posílí. Mnoho českých firem ale žádnou strategii vůbec nemá, a proto jsou krizí překvapeny, nevědí, jak na ni reagovat, nebo reagují opožděně. Úkolem kvalifikované strategie ve 21. století je připravit podnik na všechny varianty budoucnosti, které s vysokou pravděpodobností mohou nastat. Vývoj ekonomiky v globální podobě obvykle charakterizuje ukazatel hrubého domácího produktu (HDP). Přes mnoho výhrad nebyl dosud dokonalejší ukazatel nalezen. Čeští i zahraniční analytici se v současnosti odhadu budoucího vývoje vyhýbají. Podnikům je však nutné poskytnout určité vodítko pro úvahy o dalším vývoji, a to i za cenu rizika a omylu. Nejhorší ze všeho je v době krize neudělat nic! Proto Svaz i za cenu velkého rizika zpracoval tři pravděpodobné scénáře vývoje české ekonomiky. Z nich potom vycházejí úvahy o vývoji českého stavebnictví a nakonec doporučení určitých strategických cílů a strategických operací. Varianta optimisticko-realistická Předpokládá se další pokles HDP až do začátku roku V roce 2010 začíná stabilizace, HDP zůstává na úrovni roku Bude pokračovat intenzivní globalizace světa. Roste vliv Číny a bohatých arabských států na ekonomiku zejména evropských zemí a USA. Od roku 2011 mírný růst HDP, o 2 až 3 % ročně. V ČR jsou přidělovány z úrovně rozpočtu státu a krajů i měst přiměřené zdroje pro stavební projekty, resp. pro investiční výstavbu a opravy či údržbu i za cenu vysokého rozpočtového deficitu. Za přiměřené se považují rozpočtové výdaje zhruba ve výši roku Probíhá přípravná fáze na rozvojové období, začínající rokem Startují investice do moderních, nových, ale zatím nedefinovaných odvětví. Varianta restriktivní Vývoj HDP probíhá obdobně jako u varianty optimisticko-realistické. Rozpočtové výdaje na investice však podléhají striktním rozpočtovým omezením. Velké státní a krajské stavby se nezahajují a některé se zmrazují. Domácí soukromé investice se zahajují jen v omezené míře. Roste zájem stavebních firem o export kapacit. Varianta katastrofická Pokles HDP pokračuje i v letech 2010, 2011 a Poté stabilizace a mírný růst. Restriktivní rozpočtová politika pokračuje. Také soukromé investice i nadále stagnují. Hranice států se uzavírají, vítězí protekcionizmus. EU upadá, dominující roli přejímají státy, které mají dostatek hotovosti (Č ína, arabské st át y). Stavebnictví je v současné české ekonomice prakticky jediným odvětvím, jehož prostřednictvím může stát a v určité míře i regiony a obce nějak významněji a přímým způsobem, tzn. cestou stavebních zakázek, působit na dynamiku ekonomického rozvoje a zaměstnanost. Výsledky stavební činnosti mají vždy trvalou užitnou hodnotu. Státní či další veřejné zakázky z jiných odvětví jsou v tomto směru mnohem méně významné. Příčina je v tom, že stavebnictví v důsledku své vysoké a dostatečně pestré závislosti na tuzemských dodávkách pro svoji výrobní spotřebu má ze všech odvětví nejvyšší přímé multiplikační účinky na celkovou domácí produkci. Multiplikační účinky určitého odvětví na odvětví ostatní lze vyjádřit pomocí tzv. multiplikačního efektu. Hodnota tohoto multiplikačního efektu činí ve stavebnictví ČR v současné době 3,2 až 3,5. Znamená to, že každá stavební investice ve výši 1,2 mil. Kč vytváří v ekonomice 3,2 3,5 pracovních míst, z toho 1 ve stavebnictví a 2,2 2,5 v ostatních oborech. Stavebnictví významně ovlivňuje vývoj HDP, příjmy státu z daní, sociálního a zdravotního pojištění a různých poplatků a dávek. Ve všech jiných odvětvích užití vyšších rozpočtových výdajů zpravidla v nejvyšší míře jde o výdaje zaměřené na podporu spotřeby je výsledný impulz pro růst domácí produkce nižší (mj. i z toho důvodu, že významná část spotřeby je kryta zbožím z dovozu). Dalším důležitým důsledkem realizace veřejných stavebních zakázek je jistota vyšší zaměstnanosti, což je právě v období krize mimořádně důležité. Pozitivem je i to, že se tu rozhodně nejedná o žádný protekcionizmus, což je jinak v současných debatách o překonávání krize velmi citlivé téma. Multiplikační efekt může ovšem vyvolat i negativní důsledky. Snížení počtu pracovníků ve stavebnictví o jednoho pracovníka vyvolá ztrátu zaměstnání 3,2 3,5 pracovníků v ostatních odvětvích. Z tohoto hlediska má snižování investic do stavebnictví velmi negativní dopady do zaměstnanosti a s tím souvisejících národohospodářských ukazatelů. Samozřejmě, že v rámci rozhodování o protikrizových opatřeních státu je ve hře řada různých okolností a také pochybností o výsledných účincích toho či onoho řešení. V případě veřejných stavebních zakázek, pokud jsou to akce potřebné, účelné a veřejně prospěšné ne tedy nějaké hladové zdi či silnice, které nikam nevedou a také akce úsporně a kvalitně provedené, je jistota pozitivního účinku vysoká a rozhodně by tato cesta neměla být zavrhována nebo potlačována. Jediným omezením by zde mohla nebo měla být jen únosná míra deficitu veřejných rozpočtů. Právě možné zvýšení rozpočtového deficitu bývá občas uváděno jako důvod k odmítání této cesty nebo alespoň k rezervovanému postoji. Ke zvýšení deficitu ovšem mohou vést i nepřímé způsoby podpory vyšší dynamiky produkce, ať již jsou to opatření ke zvýšení příjmů domácností nebo snížení příjmů státního rozpočtu cestou nižšího zdanění apod. U těchto nepřímých způsobů podněcování vyšší dynamiky 10 prosincový speciál

11 společenské produkce (hrubého domácího produktu) lze přitom očekávat z již výše uvedených důvodů konečný efekt nižší a také méně jistý. Důvody pro přijetí takových opatření jsou často proto primárně spíše jiné než prorůstové. Z provedených analýz vyplynulo, že z každých 100 mil. Kč investovaných do stavebních investic jsou daňové a ostatní přínosy do státního rozpočtu přibližně 55,5 mil. Kč ročně. (Podrobněji Vzhledem k existujícím meziodvětvovým vazbám nemůže žádné jiné využití rozpočtových výdajů směrem k podněcování růstu produkce přinést takový efekt. Nemluvě o tom, že žádné jiné přímé zakázky pro jiná odvětví a v takovém rozsahu nejsou ani možné. Kromě uvedených přínosů přímo navazujících na stavební procesy (tzn. od investičního záměru přes projekci, vlastní stavební práce až do předání stavebního díla do užívání), lze v širším pojetí zahrnout mezi multiplikační efekty další přínosy spočívající: v napojení systému dálnic a rychlostních komunikací na panevropskou síť; ve zvýšení ekonomického rozvoje regionů, včetně možnosti směrování veřejných zdrojů do regionů nejvíce postižených krizí; v růstech tržeb a pracovních příležitostí vyvolaných užíváním stavebního díla během jeho životnosti (pohostinství, ubytování, obchody, servisy všeho druhu, zdravotní a sociální služby, doprava apod.); v oblasti životního prostředí (snížení emisí, hluku, spotřeby PHM). Prognóza vývoje stavebních prací Pro jednotlivé scénáře vývoje ekonomiky je v tabulce uvedena prognóza celkové hodnoty stavebních prací, dopad změn těchto hodnot (oproti roku 2008) na zaměstnanost v celé ekonomice ČR, ve stavebnictví a do státního rozpočtu. Celková hodnota prací v optimistickorealistické variantě prakticky koresponduje s trendem investic v ekonomice (tvorba fixního kapitálu) tak, jak jsou prezentovány v makroekonomické predikci České republiky (Ministerstvo financí ČR, červen 2009). Z grafu prognózy stavební produkce je zřejmé, že nůžky mezi optimistickou a katastrofickou variantou vývoje HDP se v čase rozevírají a v roce 2012 je tento rozdíl více jak 100 mld. Kč. Dopady do státního rozpočtu je nutno považovat za orientační (vycházejí z multiplikačních efektů uvedených výše), avšak řád těchto efektů je zřejmý. SWOT analýza Silné stránky českého stavebnictví: schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí; Prognóza vývoje podle jednotlivých variant scénáře vývoje; *předpoklad k Varianta Vývoj stavební produkce Optimisticko-realistická mld. Kč 536,6 493,6 466,8 493,6 525,8 index k roku ,00 0,92 0,87 0,92 0,98 Restriktivní mld. Kč 536,6 477,5 429,3 445,4 472,2 index k roku ,00 0,89 0,80 0,83 0,88 Katastrofická mld. Kč 536,6 456,1 402,4 402,4 402,4 index k roku ,00 0,85 0,75 0,75 0,75 Snížení stavební produkce oproti roku 2008 Optimisticko-realistická mld. Kč -42,9-69,8-42,9-10,7 Restriktivní mld. Kč -59,0-107,3-91,2-64,4 Katastrofická mld. Kč -80,5-134,1-134,1-134,1 Dopady na zaměstnanost v ČR Optimisticko-realistická počet prac. míst (tis.) -129,5* -210,7-129,5-32,55 Restriktivní počet prac. míst (tis.) -178,15* -324,1-275,45-194,6 Katastrofická počet prac. míst (tis.) -243,25* -405,3-405,3-405,3 Z toho dopady na zaměstnanost ve stavebnictví Optimisticko-realistická počet prac. míst (tis.) ,0* -60,2-37,0-9,3 Restriktivní počet prac. míst (tis.) ,9* -92,6-78,7-55,6 Katastrofická počet prac. míst (tis.) ,5* -115,8-115,8-115,8 Z toho dopady do státního rozpočtu, fondu zaměstnanosti, sociálního a zdravotního pojištění Optimisticko-realistická mld. Kč -23,6-38,4-23,6-5,9 Restriktivní mld. Kč -32,5-59,0-50,2-35,4 Katastrofická mld. Kč -44,3-73,8-73,8-73,8 prosincový speciál 11

12 Dopady na zaměstnanost ve stavebnictví Vývoj stavební produkce v meziročních indexech k roku 2008 vysoká odborná kvalifikace inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici; kvalifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace; znalost vyspělých technologií stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění; schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu; srovnatelná produktivita práce v porovnání s vedoucími zahraničními firmami; vhodná velikostní i specializační struktura stavebních firem (malé, střední, velké); vybudované zázemí vysokých škol; multiplikační efekt ve vztahu k ekonomice; nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU; vazby na východoevropské ekonomiky (Rusko ); stabilní a relativně zdravý finanční sektor; vyspělé systémy pro plánování, navrhování a řízení realizace staveb; vyspělé systémy pro kontrolu jakosti stavební produkce, tvorbu environmentálních plánů; velké firmy jsou součástí nadnárodních koncernů garantujících vyšší záruky, finanční výhody; dostupnost materiálových surovin; rozvinutá výroba stavebních hmot. Slabé stránky českého stavebnictví: vysoká citlivost na stav národního hospodářství; stavebnictví nemá resortní zastoupení (neřešení průřezových otázek výstavby), stavebnictví jako resort nemá řídicí strukturu; roztříštěnost a z toho plynoucí nejasnosti v kompetencích; nízká úroveň strategického řízení mnoha stavebních firem; klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy; nízké počty učňů, zejména některých oborů, a nedostatečný rozsah učňovského školství, hrozící deficit technicky vzdělaných vysokoškoláků; kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný nebo pomalý postup při vymáhání práva; nedostatečná jazyková vybavenost, neochota pracovat v zahraničí; nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení; stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje; omezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich zahraničních majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity těchto podniků na území ČR; nízká rentabilita stavebních podniků, nevytvářející dostatečný vlastní zdroj pro jejich rozvoj a inovaci; absence systémového posuzování veřejných zakázek (kontrolní činnost zadavatele ve všech fázích výstavby); nevyvážená kvalifikace investorů, nedostatečné využívání rizikové analýzy; nedostatečný příliv mladých kvalifikovaných pracovníků; dosud slabá spolupráce praxe a vysokých škol (převážně se omezuje na řešení havarijních situací); přílišná vstřícnost zahraničním realizátorům veřejných zakázek, transfer zisku do zahraničí; omezené působení českých firem na stavebních trzích zahraničních trzích; působení občanských iniciativ omezující, zpožďující a zdražující výstavbu; nízká společenská prestiž oboru. Příležitosti českého stavebnictví: vytváření nových forem financování výstavby a výzkumu a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP); tlak na vyrovnání civilizačního deficitu v ČR, vytvářející obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku; získání grantů a dotací z EU; využití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby; intenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, (Evropská a národní technologická platforma); prohloubení a zkvalitnění územní a projektové přípravy, preference koncepčnosti; důraz na rekonstrukce, modernizace, údržbu a opravy; snížení energetické náročnosti staveb (provoz), příprava a realizace energeticky úsporných staveb (v nové výstavbě, v rekonstrukcích, v oblasti kulturních památek v souvislosti s jejich komerčním využitím); zvyšování cen energií je stimulem pro vývoj nových staveb a technologií; 12 prosincový speciál

13 rozvoj bytové výstavby; příprava výstavby jaderných elektráren a dalších energetických zdrojů; větší využití dřevní hmoty; širší uplatnění průmyslového stavění; uplatnění českých stavebních firem v zahraničí i mimo EU; rozvoj a uplatnění technologií využívajících druhotných surovin a odpadních materiálů, včetně recyklace a využití stavebního demoličního odpadu; výraznější uplatnění PPP projektů pro vybrané druhy staveb identifikace nových segmentů; prověření implementace PPP projektů do infrastruktury a veřejné správy; využití podpory WLC; 25 mld. Kč ČEZ pro malé elektrárny; 25 mld. Kč MŽP zateplení; potřeba rozvoje a modernizace infrastruktury; její rozvoj lze min. do roku 2013 spolufinancovat ze zdrojů EU; v oblasti provozu stavebních děl (zejména budov) rozvíjející se oblast facility management; tlak na zavádění systémů integrovaného FM nepochybně poroste. Hrozby českého stavebnictví: krize ekonomiky, restrikce investic státu, měst, obcí, pokles soukromých investic; ekonomicky nepodložené požadavky na zvyšování mezd; omezení nerostných zdrojů a dostupností stavebních pozemků, diferencovaně podle lokalit; korupce a klientelizmus; pronikání zahraničních firem na český stavební trh, vč. firem z nových členských zemí EU; odliv zájmu nadnárodních investorů do jiných zemí; nezachycení trendu evropského stavebnictví, jeho přeměny na znalostní odvětví; zmrazení předprojektové a projektové přípravy; zvyšování věkového průměru pracovníků dělnických kategorií (řemeslné profese) a techniků; nedostatek učňovského školství; rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný sociální smír; neexistence dostatečné zásoby vhodných projektů PPP a jejich nedostatečná příprava; neexistence dostatečně propracovaných vládních strategií rozvoje ekonomiky ČR, odvětví stavebnictví a jednotlivých stavebních firem; nepřipravenost vhodných projektů pro čerpání prostředků EU. Vize českého stavebnictví Stavebnictví bude i nadále jedním z významných odvětví české ekonomiky. Potenciální poptávka po jeho produktech je obrovská. V období 2010 až 2012 mu nehrozí nebezpečí vytlačení z trhu asijskými konkurenty. Podíl přínosu stavebnictví na tvorbě národního důchodu zůstane zhruba na dosavadní úrovni. Struktura portfolia stavebnictví zůstane v podstatě zachována. Zvýší se podíl energetických staveb (zejména jaderné elektrárny a menší lokální zdroje). Zásobníky plynu a plynovody také vytvoří významné stavební zakázky. Zahájí se více staveb souvisejících s klimatickými a meteorologickými změnami a ochranou životního prostředí. Stavebnictví zachová svoji významnou roli jako realizátor politických rozhodnutí, kterými se bude uskutečňovat trvale udržitelný rozvoj České republiky. V souladu s cíli EU budou podporovány energeticky efektivní stavby a přednostně bude pečováno o kulturní dědictví. Prosadí se nové progresivní materiály a stavební prvky, podporované využitím nanotechnologií. Stavebnictví využije postupující globalizace světa a změn na jeho hospodářské mapě (rostoucí vliv zemí BRIC) k rozvoji vývozu stavebních prací (ať už projektových či manažerských) nebo i k vývozu kapitálu (a vytváření filiálek na nových trzích). Racionalizována bude organizační struktura stavebnictví (odstranění hypertrofované subdodavatelské struktury). K tomu budou využity nejmodernější metody ICT a nové metody managementu. Vývoj bude směřovat na jedné straně k posílení pozice velkých a středních univerzálních, komplexních firem, na druhé straně firem úzce specializovaných. Dojde k částečnému vyčištění trhu, některé finančně, personálně a technologicky slabší firmy zaniknou. Zvýší se odborná úroveň managementu jednotlivých firem. Ty vypracují své kvalifikované strategie, jejichž realizace zajistí efektivní rozvoj firem. Strategické řízení se stane základem celého systému řízení firem. Stavební technologie a stavební materiály budou výrazně inovovány a stavebnictví bude ještě hlouběji zprůmyslněno. To spolu se zdokonalením řídicích metod povede k výraznému zvýšení produktivity a současně ke snížení nákladů i cen stavebních prací, k vyšší kultuře a bezpečnosti práce, k větší šetrnosti k životnímu prostředí. Inovace stavebních technologií se stanou středem pozornosti odborné i laické a zákaznické veřejnosti. Zavádění nových technologií si vyžádá zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem (od dělníků po top manažery), včetně pracovníků zahraničních. Vzdělávací procesy se stanou jednou z významných aktivit, stavebních firem. inzerce prosincový speciál 13

14 analýza text: Ing. Zbyněk Novotný, CSc. Projevy současné globální recese ve stavebnictví Současná celosvětová hospodářská recese se začala projevovat nejprve ve Spojených státech amerických jako krize finančního sektoru, odvíjející se z krize hypotéčního trhu. Přitom rok 2008 byl pro stavebnictví ještě příznivý, jak o tom svědčí například výsledky 400 největších stavebních firem USA, jejichž tržby meziročně vzrostly o 11,2 %, z toho v tuzemsku o 9,5 % a v zahraničí o 20,1 %. Jedním z prvních a také nejvíce postižených sektorů, mimo sektor finanční, bylo a je stavebnictví, těsně navázané na hypotéční trh. Recese stavebního trhu USA se projevila nejprve a nejvíce v segmentu soukromé bytové výstavby, v dubnu letošního roku se její objem meziročně snížil o třetinu, za leden až červenec o 28 %. Ze segmentu bytové výstavby se krizové projevy rozšířily do dalších segmentů. Z nich jsou v současné době nejvíce postiženy segmenty hospodářské a komerční výstavby (v dubnu pokles o 24,3 %), tj. segmenty, v nichž dominantní postavení v roli stavebníka má soukromý sektor. Za jedno z posledních světlých míst stavebního trhu je proto považován segment veřejných staveb: při výše uvedených vysokých propadech soukromé výstavby vzrostl za leden až červenec 2009 celkový objem veřejné výstavby meziročně o 5 % a některé segmenty zaznamenaly dvouciferné tempo růstu, dokonce i segment veřejné bytové výstavby, a to o 11,1 %. Současné období, kdy se tempo poklesu stavební produkce zpomalilo, bývá často označováno za období dosažení dna a stabilizace. Přes celkově převládající pesimistické názory na další vývoj dochází také k růstu podílu optimistických odpovědí, především na časově vzdálenější období (v dubnu bylo 86 % respondentů toho názoru, že stavební trh byl na sestupu, v červnu to bylo 76 % a při posledním průzkumu na přelomu srpna a září jen 71 %). Z provedených průzkumů také vyplývá rozdíl mezi pesimističtějším postojem respondentů z podniků pracujících především pro soukromý sektor (pro obchod, stravování a ubytování, případně pro zpracovatelský průmysl a samozřejmě v bytové výstavbě) a optimističtějším postojem respondentů z firem pracujících pro veřejný sektor (dopravní a vodohospodářské stavby, energetika, zdravotnictví). American Recovery and Reinvestment Act Klíčovým opatřením, které má čelit hospodářské recesi, je vládní stimulační balíček, schválený Kongresem USA jako American Recovery and Reinvestment Act (ARRA) s celkovým finančním objemem podpory ve výši 787 mld. USD, z toho pro výstavbu 130 mld. USD. Názory na jeho účinnost nejsou jednoznačné. Ty kritické poukazují na pomalost a někdy neprůhlednost při uplatňování nebo na to, že prostředky balíčku jsou vynakládány na velký počet poměrně nevýznamných projektů, které nemají stimulační vliv na celou ekonomiku a nepodněcují důvěru lidí v americkou ekonomiku (v této souvislosti se poukazuje například na význam a právě mobilizační účinky stavby Hooverovy přehrady během velké hospodářské krize ve 30. letech, realizované s obdobnými záměry, které sleduje současný ARRA). Z USA se recese finančního trhu a posléze celé ekonomiky rozšířila na další regiony, především ty, které měly a mají těsné vztahy s ekonomikou USA, v Evropě například Spojené království. Ale nebyla to samozřejmě jen Evropa; finanční a hospodářská recese se přenesla do všech regionů světa do Latinské Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie. Vývoj krizových projevů na stavebních trzích těchto regionů měl, přes svá specifika, obdobný časový i věcný průběh: nejdříve a nejvíce byl zasažen segment soukromé bytové výstavby, z něhož se recese přenesla především do soukromé výstavby. Podíváme-li se na jednotlivé regiony, příp. na jednotlivé země těchto regionů, uvidíme ale i řadu specifických projevů, plynoucích z výchozí celkové ekonomické situace, z hospodářského a lidského potenciálu regionů nebo zemí aj. Latinská Amerika Pokud jde, z ostatních mimoevropských regionů, o Latinskou Ameriku, projevuje se zejména vliv hlubokého poklesu hospodářství USA. Očekává se, že nejvíce bude postiženo Mexiko a středoamerické země, které jsou na hospodářství USA napojeny nejtěsněji. V Jižní Americe byly dopady světové krize dosud mírnější. V roce 2009 v regionu dochází k celkové redukci stavebních aktivit. K poklesu růstu dojde ve všech segmentech, přičemž nejlepší situace se očekává v segmentu infrastrukturní výstavby, která jediná by měla zaznamenat růst, ale nižší, než ve všech ostatních regionech světa, s výjimkou Severní Ameriky. Slabost růstu infrastruktury pramení z poměrné slabosti latinskoamerických stimulačních balíčků, což může být i proto, že je ve stadiu realizace příliš mnoho projektů současně. Slabým místem v příštích dvou letech budou výdaje na bytovou výstavbu, a to v důsledku poklesu růstu příjmů obyvatel, opatrností spotřebitelů a omezeností finančních zdrojů vůbec. Region ale zaznamenává růst populace a protože hospodářský pokles bude ustupovat očekává se, že se růst bytové výstavby opět prosadí. Jakmile dojde k oživení světové ekonomiky, mělo by rychleji dojít k oživení investic do nebytové výstavby. V posledních letech má Latinská Amerika silné hospodářské vztahy s Čínou a protože Čína se z recese brzy zotaví bude i to faktorem, jenž v Latinské Americe přispěje k hospodářskému růstu. Ve středním až dlouhém časovém horizontu dojde k oživení stavebního trhu v jednotlivých zemích regionu různým tempem, a až v roce 2011 se očekává, že se udržitelný růst stavebnictví projeví v měřítku celého kontinentu. Asijsko-pacifická oblast Celosvětová recese je patrná i na asijsko-pacifických stavebních trzích, přesto se na nich nějaký růst očekává i letos. Ovšem vzhledem k předchozímu tempu bude ale tak nízký, že bude považován za pokles. Pozitivně se nyní projeví diferencované možnosti jednotlivých zemí využít přebytky z minulých let, což vytvoří v době útlumu příznivější situaci. Prognóza vývoje stavebnictví Latinské Ameriky podle segmentů trhu v % Rok Celkem >5 0 až -1 >2 >4,5 Bytová výstavba 3,5 3,5 0,5 3,5 Nebytová výstavba >5 3 až 4 3,5 6 Infrastruktura 6 <1 3 5 Prognóza vývoje stavebnictví Latinské Ameriky podle segmentů trhu v % 14 prosincový speciál

15 Nejvíce bude celosvětovým poklesem postiženo Japonsko, vzhledem k poklesu vývozu a kromě toho bytovou výstavbu bude tlumit nízký demografický růst. Čína je v regionu ekonomicky nejsilnější a produkce čínského stavebnictví se v porovnání s rokem 2008 sníží jen mírně. Klíčem řešení je stimulační balíček v objemu 585 mld. USD, z toho na stavební projekty 380 mld. USD, což je přibližně trojnásobek amerického balíčku. Indie, Indonésie a Austrálie si po celé uvažované období, tj. do roku 2011, zachovají alespoň nějaký růst. Indie investuje ze svého HDP více, než jiné asijské země a je také nejméně ovlivněna poklesem zahraničního obchodu. Jejím problémem bude financování budoucích projektů. Vláda sice chce investovat do infrastruktury více, než se dříve uvažovalo v pětiletém plánu, její možnosti ale mohou být omezené. Je proto nutné předpokládat, že tempo případného růstu bude v porovnání s loňskem jen poloviční. Austrálie těží z uskutečňovaných velkých projektů, z nichž mnohé souvisejí s dodávkami surovin do Číny. Objem prováděných prací tak bude Austrálii chránit před nejhoršími dopady hospodářského poklesu. Indonésie si za léta vysokých cen energií vytvořila rezervy, které nyní může využít jako stimulující výdaje do infrastruktury. Vyhlídky průmyslově vyspělejších ekonomik regionu, jako je Korea nebo Singapur, mají více omezení. Korea vyhlásila stimulační balíček, který zmírní některé z nejhorších ztrát. V Singapuru končí cyklická stavební konjunktura, vyhlídky Pákistánu jsou nejisté v důsledku nestability tamější vlády. Největší stimulace směřují do výstavby silnic a do vodohospodářských a energetických projektů. Nejpříznivější vyhlídky na příští rok má proto inženýrská výstavba, opačně se jeví vyhlídky zejména Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního východu cca % cca % S. arab. emiráty 7,5-8 >0 <5 Kuvajt 7 <0 3 až 4 >5 Bahrain <5 >0 2,5 4 Omán 3 až 4 >0 >5 Irán <5 <-5 >0 2,5 Qatar 3 až 4 3 až 4 3 až 4 Izrael 2-1,5 >0 >0 Saudská Arábie 12 <0 Jordánsko 2 až 3 <0 4 až 5 7,5 >10 2,5 >5 6 až 7 Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního Východu v % bytové výstavby, s výjimkou především Číny a Indie. Ke snížení dojde v segmentu nebytové výstavby, především v průmyslově vyspělých zemích regionu, závislých dosud na velkých objemech vývozů průmyslových výrobků. Nebytový segment zahrnuje ale i preferovanou výstavbu škol a nemocnic. To tento segment jako celek bude chránit od velkého propadu a pokles se tak významně dotkne především výstavby kanceláří a průmyslové výstavby. Předpokládá se, že k růstu se většina ekonomik tohoto regionu vrátí v roce 2010, ale celkový růst se očekává spíše až v roce Střední východ I přes své oslabení zůstane stále slibným trhem Střední východ. Jeho prudký pokles přinesl propad cen komodit, především ropy. V posledních čtyřech letech dosahoval růst HDP v průměru 15 % a přebytek vládních rozpočtů 6 %, ale v roce 2009 se oba tyto ukazatele dostaly na nulu nebo pod ní. Přestože i v zemích vyvážejících ropu bude stavební trh slabý, díky velkým finančním rezervám bude jejich situace mnohem snazší než v Evropě nebo v Severní Americe. Nicméně i v této oblasti těžkosti z nedostatku pohotových prostředků se již dotkly realizace řady investičních projektů. Region ale není homogenní a v jednotlivých zemích se nová situace projevuje a bude projevovat rozdílně. Afrika Pokud jde o výši výdajů Afrika je nejmenším regionálním stavebním trhem. A kromě toho trhem s vysokým politickým i ekonomickým rizikem. Přesto jde o trh s velkými příležitostmi, zejména v zemích, kde se nachází ropa nebo jiné nerostné bohatství. Afrika láká zahraniční investice především z Číny a ze zemí Perského zálivu. Po devíti měsících poklesu se hospodářství začalo ve 2. čtvrtletí 2009 zotavovat. Celkově bude v Africe v letošním roce recese, ale bude rozdíl mezi severní Afrikou s alespoň nějakým ekonomickým růstem a subsaharskou Afrikou, kde jako celku dojde letos k poklesu. A rozdíl mezi severem a jihem zůstane, i když se hospodářství zotaví. Růst hrubého domácího produktu v subsaharské Africe může v roce 2010 dosáhnout 2,5 %, zatímco v severní Africe to mohou být až 4 %; pravděpodobný není návrat k tempům z let 2004 až Červenou nití, která se táhne všude, je skutečnost, že na celém kontinentě zůstane infrastruktura nejpružnějším a nejlépe prosperujícím segmentem výstavby. Evropský region Pro evropský region v letošním roce převažují pesimistická a zhoršující se hodnocení současného stavu a především očekávaného vývoje, začínají se ale objevovat i hodnocení optimističtější. Obecně se očekává, že recese stavebnictví bude trvat dlouho. Problémy stavebnictví začaly splasknutím bubliny konjunktury bytové výstavby a cen bytů v Irsku, ve Španělsku a ve Spojeném království. Ceny domů klesly na velkém území zachvacujícím svými okraji Švédsko, Francii a Itálii. Vzhledem k nízkému demografickému růstu je pravděpodobné, že pokles bytové výstavby bude také trvat dlouho. Evropa ale není jednolitým celkem a situace, podmínky a vyhlídky se v jednotlivých zemích liší. Spojené království Spojené království bylo jednou z prvních evropských zemí, která vstoupila do recese a jejíž ekonomika se po prudkém propadu koncem roku 2008 a na začátku roku 2009 nyní stabilizuje. Pomáhají k tomu stimulační opatření spolu s oslabující měnou a nižší inflací. Nicméně nižší růst příjmů a vysoké zadlužení domácností oslabují spotřebitele. Kromě toho dochází ke krácení investic podnikatelskými subjekty jako odraz slabé poptávky, obtíží získat úvěr a klesajících zisků. Také zde bude důsledkem pomalé a nerovnoměrné oživení. Španělsko Ve Španělsku byla cenová bublina větší než ve Spojeném království a cena za to bude vyšší. Vyrovnání nadbytku bytů bude trvat dlouho a růst nelze očekávat před rokem Ale zatímco hospodářská recese bude trvat déle než ve Spojeném království, méně ovlivní celkové výdaje do výstavby a méně bude negativně zasahovat do komerční a průmyslové výstavby. Francie a Německo Poslední údaje týkající se Francie a Německa jsou sice do určité míry slibné, přesto rok 2009 bude hodnocen jako rok tvrdé recese. Odhaduje se, že reálný HDP se ve Francii sníží o 3 % a v Německu o více než 5 %. Problémem Německa není bytová výstavba, přestože bude ovlivněna rostoucí nezaměst- Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu Austrálie Čína Hongkong Indonésie Indie Japonsko Korea Malajsie Thajsko Tajvan Vietnam cca % až ,5 4 až 5 4,5-5,5 1,5 0 2, až ,5 6 až 7 7-3, , až ,5 4 až 5 7,5 0,5 1,5 2 4 až 5 2 4,5 Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu v % prosincový speciál 15

16 naností a nízkou spotřebitelskou důvěrou. Problémem bude pokles zahraniční poptávky po výrobcích ( 16 %). Promítne se to do poklesu investic o 12 % a pokles výdajů do nebytové výstavby se přiblíží 5 %. Očekává se, že vitální zůstane jen segment infrastruktury. Stimulační balíčky a zbytek Evropy Meziroční změny na největších evropských trzích v % Spojené království Španělsko Francie Nizozemsko Itálie Německo Meziroční změny na největších evropských trzích v % Vývoj stavebních prací v České republice meziroční změny v % /IV 08 2/IV 08 3/IV 08 4/IV /IV 09 2/IV /IV 09 Celkem 1) 5,8 3,7-2,1 4,6-3,9 0,1-6,7 2,8-1,0 pozem. stav. 2) 10,9-1,5-5,7-4,9-14,8-6,6-17,0-14,4-15,6 inž. stav. 2) -2,4 14,8 3,1 20,4 10,4 11,8 4,9 16,5 +12,5 Vývoj stavebních prací v České republice meziroční změny v %. Poznámky a vysvětlivky k tabulce: 1) 2007 a 2008 podniky s 20 a více zaměstnanci (hodnota S), 2009 s 50 a více zaměstnanci (hodnota ZSV); 2) nová výstavba a opravy a údržba v tuzemsku. Poměr objemu prací pozemního a inženýrského stavitelství: v 1/IV :52, tj. cca 1:1; ve 2/IV :64, tj. cca 1:2. Svoji roli sehrají stimulační balíčky, specifické pro jednotlivé země. Z hlediska stavebnictví je balíček největší v Německu s finančním objemem 32,8 mld. USD z celkových 81 mld. USD. Co do výše následuje Španělsko s 10,5 mld. USD a Francie s 6,3 mld. USD a dále Spojené království a Itálie, obě země s balíčky přibližně v objemu po 5 mld. USD. I když jde o velkorysé plány, které ulehčí situaci v době poklesu, jejich účinky nepřijdou hned, protože jde o výdaje do takových segmentů, jako jsou silniční stavby, železniční stavby nebo školství, které všechny vyžadují dlouhý čas na přípravu. V poměru k HDP a celkovým stavebním výdajům jsou stimuly také relativně malé. Problémy se týkají i zbytku Evropy, nejen velkých ekonomik. Finsko a Dánsko budou čelit poklesu přibližně takovému jako Francie. Švédsko a Norsko budou postiženy méně a pokles by měl dosáhnout 3 %. Největší ztráty ve Skandinávii budou v bytové výstavbě, infrastrukturní segment bude dále růst, i když tempem, které nedosáhne úrovně západní Evropy. Předpokládá se, že nizozemské stavebnictví zaznamená během příštích pěti let pokles bytové výstavby o 0,7 % a nebytové výstavby o 0,1 %, kdežto infrastrukturní výstavba má vzrůst o 0,3 %. Krátkodobě by mělo dojít k poklesu podobnému jako ve Francii, ve střednědobém horizontu by nemělo dojít ke změně. Bytová výstavba byla spouští, která nastartovala pokles stavební činnosti, který se později rozšířil za její hranice. Nízká podnikatelská důvěra a zahraniční poptávka po evropských výrobcích výrazně ovlivňují nebytovou výstavbu. A tak známky života vykazuje jen infrastruktura, i když ne všude. Projevuje se v tom vliv stimulačních balíčků a časové posuny v jejich účinnosti. Celkově se proto jeví pravděpodobné, že stavební aktivita bude po dobu příštích osmnáct měsíců dále klesat. Pokud jde o letošní rok, v prvním čtvrtletí se objem stavební produkce meziročně snížil o 9,1 %. Mírnější pokles byl v Eurozóně, v jejíž 16 zemích měl dosáhnout 8,7 %. A jen k mírnému poklesu došlo v segmentu infrastrukturní výstavby, v Eurozóně 1,6 %. Podle nových údajů Euroconstructu nejsou vyhlídky na konec roku 2009 příznivé a výraznější zlepšení nemá přinést ani rok V letošním roce má pokles evropské stavební produkce, podle odhadu z poloviny roku, dosáhnout 7,46 %. Je to větší snížení v porovnání s prosincovým odhadem, který počítal s poklesem jen 7,30 %. V roce 2008 došlo ke snížení produkce o 3,08 % a letošní pokles by tedy znamenal pokles téměř dvou a půl násobným tempem. Pokud jde o rok 2010 očekává se další celkový pokles o 1 %. K růstu se má stavební produkce vrátit ve střední a východní Evropě, kde má podle odhadu tempo růstu dosáhnout 6,34 %. To ale nebude plně kompenzovat pokles produkce západoevropského stavebnictví ve výši 1,52 %. Návrat k celkovému růstu by měl nastat až v roce 2011, a to tempem +1,6 %. Zatímco se pro střední a východní Evropu počítá s opětovným boomem představovaným růstem nad 10 %, oživení stavebnictví západoevropských zemí má být výrazně mírnější, jen +1 %. Česká republika Ve stavebnictví České republiky se v souhrnných číslech začala recese projevovat v roce 2008, proti předchozím letům snížením tempa růstu: celková produkce vzrostla o 0,6 %, z toho produkce stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci o 0,1 % (proti růstu 5,8 % v roce 2007). A v roce 2009 došlo k poklesu objemu produkce: produkce podniků s 50 a více zaměstnanci o 1,0 %. Proti roku 2007 došlo také k jedné strukturální změně. Zatímco v roce 2007 k celkovému růstu došlo díky růstu objemu prací charakteru pozemního stavitelství o 10,9 % (při poklesu objemu prací charakteru inženýrského stavitelství o 2,4 %), v roce 2008 a v 1. pololetí 2009 se objem prací pozemního stavitelství snížil o 6,6 %, resp. 15,6 %, a vzrostl objem prací charakteru inženýrského stavitelství o 11,8 %, resp. 12,5 %. Z toho lze usuzovat na podobný jev, jaký se projevuje ve výstavbě všeobecně, že recesí je postižena především výstavba pro soukromý sektor, tj. ty segmenty stavebního trhu, kde má soukromý sektor převahu jako stavebník. Závěr Z uvedených projevů recese jsou odvozovány některé obecnější poznatky a závěry: Někteří prognostici považují v současnosti za jistou jen nejistotu. Očekávání dalšího vývoje se postupně stávají méně pesimistická a pesimizmus se snižuje pro časově vzdálenější období. (Kromě věcných skutečností to lze považovat i za projev toho, že prvotní šok a strach z krize pominuly a z přesvědčení, že jednou musí být zase lépe ). Oživení stavebnictví bude závislé na oživení celé ekonomiky v regionu; podle regionů, a v regionech podle zemí, budou období, kdy k oživení dojde, a intenzita oživení bude diferencovaná. Neočekává se okamžité a přímočaré oživení. Než k němu dojde, budou procesy kolísat, stabilizovat se, na úrovni, na niž se propadly (vývoj tvaru W, nikoli U ). Nejpříznivější vyhlídky mají infrastrukturní projekty a projekty jiné veřejné výstavby financované vládami a jinými veřejnými subjekty. V některých regionech, resp. zemích, má infrastrukturní, resp. veřejná výstavba výjimečné postavení a význam pro stavební trh. Vládní stimulační opatření v oblasti výstavby by se měla přednostně zaměřit na klíčové stavby nejen ovlivňující ekonomiku, ale i mobilizující občany posilováním jejich důvěry v budoucnost. Zpracováno podle zahraničních pramenů (Building, ENR Engineering News-Record, International Construction, Baumarkt +Bauwirtschaft); údaje za ČR podle ČSÚ. Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc., nezávislý ekonomický expert 16 prosincový speciál

17 statistika text: Mgr. Ing. Milan Cikánek Statistika: stavebnictví a související oblasti Ke studiu makroekonomiky a stavebnictví poskytuje data Český statistický úřad na svých webových stránkách a v sešitech. V následujícím příspěvku nabízíme různá srovnání, která ČSÚ nenabízí, avšak bez jeho výchozích dat by nebyla proveditelná. Uvádíme například řadu nominálních mezd podle ČSÚ a pak v určitém zřetězení inflaci od téhož zdroje, následně podle růstu a propadů reálné mzdy komentujeme objemy bytové výstavby. Cílem komparací je pokus o výhled v některých sekvencích činnosti resortu. Produkce stavebních prací stoupla v roce 2008 o 4,9 % meziročně. Tento údaj se v roce 2008 uváděl za dva soubory subjektů za podniky s 20 a více zaměstnanci a pak odhad za stavebnictví celkem. V podobném členění se uváděly i mzdy. V resortu celkem bylo v minulém roce provedeno stavebních prací za mil. Kč v běžných cenách. Podniků s 20 a více zaměstnanci bylo 2446, ty vykonaly dílo za mil. Kč. Od roku 2009 se nově publikují data za podniky s 50 a více zaměstnanci, čímž přibyla možnost zveřejnit některé údaje regionálně. Doufejme, že tím nezanikne cenná návaznost na dřívější členění a že je řešeno sestavování časových řad produkce a zaměstnanosti, řekněme od roku 2003, za firmy s 50 a více zaměstnanci, nebo budou uvedeny i informace o souboru s 20 a více zaměstnanci v roce Časové řady informací za srovnatelné soubory jsou totiž prvním krokem k prognóze. Metodické změny výstupů ČSÚ snad nebudou výhledům promyšleně klást překážky. V roce 2009, kdy klesne český hrubý domácí produkt (HDP) meziročně asi o 4,8 až 5 %, se uvádí pokles z 537 mld. Kč v běžných cenách stavebního díla na 494 nebo dokonce na 456 mld. Kč v běžných cenách, reálně tedy na hodnotu ještě nižší, s dalším předpokládaným poklesem ještě v roce Co o možném vývoji vypovídají podíly resortu na celém HDP a jaké jsou předpoklady vývoje cen? Stavebnictví v roce 2008, podíly na HDP a na zaměstnanosti Data o podílech odvětví na celkovém HDP vypovídají o stavu a výhledech. Při hospodářské krizi padá stavebnictví první, protože státní i soukromé organizace ztratí prostředky na investice. Po krizi se může podíl stavebnictví zvyšovat. V roce 2008 a 2009 indicie svědčily zejména o rozdílných pozicích malých a velkých firem. Stavebnictví pocítilo důsledky hospodářské recese poměrně rychle. I když ještě v roce 2008 s tím nikdo nechtěl počítat. Dne 14. března 2008 investiční banka Bear Stearns prodala kvůli záchraně před bankrotem levně akcie konkurenci. 28. března 2008 napsal hlavní ekonom Komerční banky profesor Kamil Janáček: Světová ekonomika v žádné krizi není. Podobně uvedl německý spolkový ministr financí Peer Steinbrück pro Handelsblatt začátkem dubna 2008: Evropa není v recesi. To není zbožné přání, ale skutečnost. Bez ohledu na odborníky dne 16. září 2008 centrální banka USA přiznala, že vydá injekci 85 miliard dolarů pojišťovně AIG k záchraně jejích závazků a tímto dnem může být začátek hospodářské krize datován. Jejím původem nebylo ani tak riskování finančních ústavů, jako spíše dlouhodobě hýčkaný systém žít na dluh. Po vybubnování těchto zpráv klesly exportní možnosti německé ekonomiky, což pro české dodavatele znamenalo zhoršení odbytových možností. Pro HDP Německa přinášel Volkswagen v posledních letech obrat přes 100 mld. eur. Největší zisk energetické firmy E.ON činil 7,4 mld. eur. Čeští sousedé před krizí, v idylickém roce 2007, exportovali do USA zboží za více než 73 mld. eur, což bylo asi 8 % německého exportu. V tomto kontextu Evropská komise očekávala po uplatnění záchranných balíčků v listopadu 2008 propad hospodářství Německa pro rok 2009 o 5 % a v roce 2010 meziroční vzestup o 1,2 %. Poklesem exportních možností Německa do USA klesla i kupní síla pro export českého zboží. Následkem toho vzrůstá v ČR nezaměstnanost, snižují se výnosy z daní, protože odvody platí méně zaměstnanců, než s kolika stát počítal v rozpočtu. Důležité je podotknout, že hospodářská krize nepřichází do české republiky jen zvenčí. Vláda sociální dávky a důchody vyplácí podle norem, které neodpovídají možnostem ekonomiky, stát si na dávky a důchody půjčuje. Za půjčky platí společnost ročně desítky miliard jen úroků, aniž by se tím dluh snižoval. Jde o značné částky, které by byly užitečné jinde. Krize z vnějšku ale i uvnitř hradeb tedy ubrala a bude ubírat společnosti peníze. Nejvíce bohužel stavebnictví. Není dost prostředků na bytovou výstavbu ani na výstavbu dopravní infrastruktury, přitom za viníka se označují stavitelé silnic. Horší dostupnost úvěrů snižuje kupní sílu, lidé jsou opatrnější ve výdajích. Jestliže ještě v září 2008 meziročně zvýšilo české stavebnictví produkci o 11,4 %, nastalo od října 2008 ve stavebnictví období meziročních propadů, trvající zatím do března Stavebnictví má na hrubém domácím produktu větší podíl než jak odvětví participuje na celkové zaměstnanosti, což je dáno kapitálovou vybaveností a použitím strojů. Podíly jak na produkci, tak na odpovídající zaměstnanosti můžeme vidět v několika záběrech a tedy s jinými procenty, za celé odvětví, pak za firmy s 20 a více zaměstnanci, případně za firmy malé. Pokaždé autoři dostávají jiná čísla, nic proti tomu, musí se však jednat o srovnatelné řady, o sledování stejné velikosti souboru. Při uvádění podílu na HDP se někdy míní produkce firem s 20 a více zaměstnanci, výhled, na toto členění navazující, musí pak velikost respektovat a neskočit k velikostem s 50 a více zaměstnanci. Komparace HDP a produkce stavebnictví HDP počítáme v miliardách Kč v běžných cenách. Procenta meziročního růstu jsou ze stálých cen. (ČSÚ podle a ČKAIT: České stavebnictví v číslech, Česká ekonomika v číslech). Jestliže meziroční procento změny HDP počítané z hodnot ve stálých cenách činilo v roce 2007 ještě slušných 6,6 % (což je index 106,6), po prudkém zbrzdění české ekonomiky v závěru roku 2008 skoro na nulu vyšel průměrný roční růst HDP včetně stavebnictví na 3,1 %. V říjnu 2008 činila meziroční změna stavebnictví 3 %, v listopadu 4 %, v prosinci ,9 %. Zpomalil také deflátor, který činil v roce ,4 %, v roce 2008 klesl na 1,8 % a pro rok 2009 při možném propadu celé české ekonomiky na 5 %, odhaduji jeho výši přibližně na 1,2 %. Deflátory slouží k výpočtu stavu HDP ve stálých cenách a využívají aktuální váhy, vyplývající ze skutečně dosažených obratů v daném běžném období. prosincový speciál 17

18 HDP v mld. Kč v běžných cenách 2814, , , , ,00 HDP index meziročně 104,50 106,30 106,80 106,60 103,10 Produkce stavebních firem s 20 a více zaměstnanci v mld. Kč v běžných cenách 278,20 290,70 320,90 350,80 366,60 Produkce stavebnictví celkem v mld. Kč 394,30 422,70 463,10 511,00 536,60 Podíl malých firem na HDP (%) 4,12 4,42 4,41 4,53 4,61 Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na HDP (%) 9,88 9,74 9,96 9,92 9,94 Podíl stavebnictví celkem na HDP (%) 14,01 14,17 14,37 14,45 14,55 Tab. 1. HDP a stavební produkce absolutně, procentuální podíly na HDP Podíl za stavební firmy v roce 2008 stagnoval a začátkem roku 2009 se snížil, nicméně změny nebyly pronikavé. Malé i velké firmy ve stavebnictví vytvářely od roku 2004 do roku 2008 nazíráno uvedenými daty přes 14 % hrubého domácího produktu. Malé provozovny v roce 2008 vyrobily meziročně dokonce více o 9,8 miliard Kč v běžných cenách a jejich podíl se meziročně dostal na 4,61 %. Velké podniky odvedly dílo meziročně více o 15,8 mld. Kč, podíl na HDP se meziročně zvýšil o 0,02 procentního bodu na 9,94 % z HDP. Těchto 9,94 % v roce 2008 byl skromnější podíl, než jaký docílily v roce 2006 (9,96 %). Absolutně narostla stavební výroba velkých podniků s 20 a více zaměstnanci v roce 2008 na 366,588 mil. Kč, o 4,49 %, přičemž však inflace stavebních prací činila 4,5 % (Index cen stavebních prací 4/2005, str. 5). Reálná hodnota objemu stavebních prací celkem tedy neposkytovala důvod k optimizmu a lze konstatovat, že stagnovala. Stavební firmy do 19 zaměstnanců vytvořily v roce 2008 dílo za 170 mld. Kč, meziročně více o 9,8 mld. Kč, nominálně více o 6,1 %, takže při inflaci 4,5 % u nich došlo k reálnému růstu přibližně o 1,5 %. Velké firmy měly přitom na konci období už méně zakázek než před dvanácti měsíci. Přibylo stavebních montážních prací, které vykonávali podnikatelé bez zaměstnanců, kteří zvýšili svou aktivitu, aby se udrželi. Změny podílů tedy nevypovídají o pronikavých změnách. Některé pracovní odhady stavební produkce čekají, že na hladinu roku 2008 se resort dostane až v roce 2012, i když se pro rok 2010 (podle Evropské komise) čeká mikroskopický růst HDP o 0,8 %, podobně predikuje Ministerstvo financí ČR. Při stagnaci či poklesu resortu a při růstu hrubého domácího produktu, byť nevelkém, by tedy podíl stavebnictví na HDP klesl. Při dalším pohledu na zaměstnanost jsou pak ještě vidět další rozdíly mezi velkými a malými firmami. Zaměstnanost Jestliže objem základní stavební výroby stoupl, zaměstnanost se mírně snížila, takže se stavělo produktivněji. Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno osob, z toho bylo zhruba manuálně pracujících. V tabulce 2 opakujeme podíly malých a velkých firem na produkci stavebnictví, přidáváme podíly na zaměstnanosti. V podnikatelských subjektech do 19 zaměstnanců pracovalo zaměstnanců, spolu se zmíněnými pracovníky ve firmách s 20 a více zaměstnanci to bylo celkem V ČR bylo v roce 2008 v podnikatelské i nepodnikatelské sféře zaměstnáno celkem 4178,9 tisíc pracovníků. Příklad z roku 2007: Stavebnictví podle ČSÚ z úhrnu 4944,7 tisíc zaměstnanců v ČR zaměstnalo lidí. Průměrný evidenční počet činil zaměstnanců a podle statistiky stavebnictví v tom byl v podnicích s 20 a více zaměstnanci podsoubor zaměstnanců. U malých firem, což jsou často firmy dodávající montážní a dokončovací práce, sice vzrostl podíl na produkci, ale za cenu zvyšování zaměstnanosti. Takový vývoj není perspektivní. U velkých firem zhruba stagnoval podíl na produkci, ale podíl na zaměstnanosti klesl. Příklad za firmy s 20 a více zaměstnanci v roce 2008: Zlomek 9,94 %/3,80 % = index 261,5 (viz tabulku 2). Produktivita velkých firem i v roce 2008 rostla. U malých firem do 19 zaměstnanců naopak tento zlomek od roku 2004 do sledovaného 2008 padal a mnohé z malých podniků tak rok 2010 nepřežijí. Ovšem tlak na zaměstnanost v Evropě v dalších dvou letech potrvá. V Eurozóně je s koncem roku 2009 míra nezaměstnanosti odhadována asi na 9,5 %, v roce 2010 asi 10,7 %. Podobný vzestup se čeká v České republice (6,9 % v roce 2009 a 7,9 % v roce 2010). U menších firem není mnoho předpokladů ke zlepšení situace. Menší produktivita znamená nižší ziskovost. U malých firem s tržbami do 100 mil. Kč už před rokem 2008 kolísaly finanční ukazatele ROE a ROA kolem nuly. V téže době činily ROE u firem s 1000 a více zaměstnanci kolem 10, průměr za stavební podniky byl do 8. Rozdíly mezi oběma velikostními skupinami se v roce 2008 i 2009 podle výběrového nahlédnutí do dat Obchodního věstníku v neprospěch malých firem prohloubily. Hospodářská krize vede tedy ke koncentraci stavebnictví. Ceny vstupů a ceny stavebních prací Cenovou hladinu stavebních prací v posledních šesti letech kromě jiného ovlivnily světové ceny důležitých komodit ropy, oceli a mědi, kde k růstu vedla významná poptávka rostoucích asijských ekonomik. Při sestavování prognóz této oblasti záleží na zkušenosti a mnoha souvisejících okolnostech. Příklad mimo náš resort: Dopravci aerolinií uzavřeli dlouhodobě smlouvu s firmou Schell, když v červenci 2008 stál barel přes 140 USD. Jejich ekonomové neviděli v tu chvíli charakter poptávky, taktiku prodejců a neudržitelnost přepnuté ceny. Smlouva nyní platí, ale barel ropy stojí méně, asi 80 USD za barel. Podobně zvedly ceny kovů ceny stavebních činností. U prací s ocelí se u některých činností změnily v druhém kvartálu Podíl malých firem na HDP (%) 4,12 4,42 4,53 4,61 Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na HDP (%) 9,88 9,74 9,92 9,94 Podíl stavebnictví celkem na HDP (%) 14,01 14,17 14,45 14,55 Podíl malých firem na zaměstnanosti (%) - - 2,60 2,67 Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na zaměstnanosti (%) 3,99 4,05 3,86 3,80 Podíl stavebnictví celkem na zaměstnanosti (%) - - 6,46 6,48 Index relace % podílu na produkci k % podílu na zaměstnanosti 247,6 240,5 257,2 261,6 Tab. 2. HDP a zaměstnanost ve stavebnictví. Podíly na HDP z tabulky 1, dále podíly stavebních firem na celkové zaměstnanosti v ČR. V posledním řádku relace podílu na produkci k podílu na zaměstnanosti u firem s 20 a více zaměstnanci. 18 prosincový speciál

19 2004 o více než 20 %. Koncem roku 2003 stála měď 2370 USD za tunu (na burze v Londýně), k 15. lednu 2008 to bylo již 7226 USD za tunu a zlom směrem dolů nastal jako součást hospodářské krize v říjnu K 15. říjnu 2008 se platilo za tunu mědi 5126 USD, za pár dnů, 31. října 2008, spadla cena po oslabení světové poptávky jen na 3995 USD za tunu. O budoucích perspektivách vypovídá to, že k 15. říjnu 2009 se již měď nakupovala za 6077 USD za tunu. Cena mědi zdražila elektromontáže nebo klempířské práce. Podobně ovlivnila stavební práce ocel. Spotřeba betonářské oceli v ČR postupně rostla a sešla se s růstem světových cen oceli. Surové oceli, včetně materiálu pro betonářskou tyčovinu, se v roce 2007 v ČR vyrobilo 7,06 mil. tun, ale stavební ocel chyběla. Stavbaři pocítili zdražení a vzrůstající cena oceli měla vliv na zisk. Podobně růst cen oceli zasáhl stavebnictví ve Švédsku. Jestliže indexy cen stavebních prací Seveřanům v lednu 2007 na melioracích a odstřelu horniny meziročně zdražily o 3,1 %, pak betonářské práce ve stejném období zdražily o 6,1 %, průmyslové stavby s vysokým využitím oceli zvýšily ceny o 6,2 %, montáže klimatizace zhruba o 20 % (data: Švédský statistický úřad). S růstem světových cen oceli se tedy musely vyrovnávat i další ekonomiky. Procento zvýšení cen stavebních prací způsobené dražšími vstupy převyšovalo celkový průměr. U stavebních prácí s měděnou krytinou vzrostla za čtyři roky cena o 52,1 %, u prací s ocelovou výztuží o 41,2 až 49,6 %. Jak je to s cenami nyní? Protože poptávka v krizi vázne, ceny někdy povolily, jak ale vidíme u klempířských stavebních prací, ne vždy. Jako doklad uvádíme v tabulkách ceny ve 2. kvartálu 2009, tedy před ohlášením oživení americké ekonomiky na konci roku Koncem roku 2010 by se ale mohly ceny prací s výztužemi desek opět vrátit na úroveň ze závěru roku 2008 a při V důsledku toho například vzrostly v roce 2005 ceny rýže na dvojnásobek. Za dobu vzestupu cen ropy o 112,4 %, tedy na index 212,4 k 30. červnu 2009 se cena mědi zvedla na index 215,5 a ceny českých stavebních prací na hypotetický zřetězený index 121,1. Růst nákladů na ropu, motorovou naftu a kovy zvýšil ceny stavebních prací, náklady na vstupy nutí stavební firmy zdražovat stavební práce. V některých případech s velkým podílem zdražovaného materiálu stoupla cena jednotlivých stavebních prací od konce roku 2003 do konce roku 2008 zhruba o polovinu. V posledním kvartálu roku 2008, kdy se vývoj celé ekonomiky měnil a otřásal, vzrostly ceny stavebních prací meziročně o 3,7 %. Nejmenší vzestup byl zaznamenaný u konstrukcí a na stavbě dálkových elektrických nadzemních vedení. Až 6,8 % činil vzestup cenové hladiny u inženýrských staveb. K průměru roku 2005 se ceny stavebních prací zvedly u nákladů stavební výroby o 13,5 %. Celkově ceny již reazlepšení situace odběratelů opět navázat na mnohaletý průměrný vzestup. Hlavní energetickou surovinou pro resort je ropa a její cena zásadně ovlivňuje ceny stavebních prací. Stavebnictví konzumuje asi Gj, což je asi jedno procento spotřeby v celé české ekonomice. Produkce stavebních hmot využije asi 3,5 % výrobní spotřeby Gj. Stavební resort z výrobní spotřeby participuje jen 1,5 % zemního plynu a 3 % lehkého topného oleje. Avšak 65 % energií čerpá stavebnictví z ropných produktů (především nafty). Vliv ceny ropy na české stavební práce tedy není rozhodně zanedbatelný. Světovou cenu ropy určuje svou poptávkou USA. V roce 2007 spotřebovaly Spojené státy americké a Kanada 30 % celkové světové spotřeby. Ropa na světovém trhu se počítá dosud v dolarech, takže cena, kterou nasmlouvají američtí odběratelé, určuje do značné míry cenu ropy i pro evropské odběratele. Ceny ropy si vynutily i pokusy o náhrady v podobě biopaliv. govaly na úbytek zakázek. Významný byl taktický pokles mezi kvartály v polovině roku 2009, byl to ohlas oslabené poptávky. Jistou stagnaci cen lze čekat do třetího kvartálu roku Produktivita stavebních prací ČSÚ uvádí za rok 2007 při produkci 350,8 mld. Kč produktivitu za resort stavebnictví 2197,6 tisíc Kč a v roce 2008 produktivitu ve stavebnictví 2308,3 tisíc Kč v běžných cenách, což je 5% vzestup měřený v běžných cenách a 0,6% vzestup počítáno ve stálých cenách. Produktivita předpokládá kapitál, přímé zahraniční investice, ty ovšem v současnosti nejsou. Příliv kapitálu byl významný hlavně ve strojírenství, ve stavebnictví pak do roku V roce 2003 bylo přímých zahraničních investic ve stavebnictví za 700 mil. eur. Díky přímým zahraničním investicím, modernímu vybavení a technologiím, produktivita stavebnictví od roku1995 do Práce s kódem kvartál 4. kvartál 2. kvartál % změny Krytina z měděného plechu (m²) 1247, ,55 152,1 1908,80 Žlab z měděného plechu (m) 528,41 877,99 166,2 865,78 Svod z měděného plechu (m) 513,50 693,00 135,0 600,60 Tab. 3. Konkrétní ceny za stavební práce, při nichž na konstrukci použije klempíř měď, ceny jsou za m² a metr. Podle ČSÚ, kódy reprezentantů č Práce s kódem kvartál 4. kvartál 2. kvartál index změny Výztuže z ocelových desek , ,04 141, ,95 Výztuže ze svařovaných sítí , ,95 142, ,17 Výztuže z ocelových nosníků , ,52 149, ,38 Tab. 4. Konkrétní ceny za výztuže vodorovných konstrukcí mimo přehrady a mosty deskami z oceli, za výztuže vodorovných konstrukcí deskami ze svařovaných sítí a konečně výztuže ocelovými nosníky, cena v Kč za tunu. Podle ČSÚ, kódy reprezentantů č. 54. Index cen stav. prací Index ceny barelu lehká ropa USD/barel Index cen tuny mědi Grade A 30/12/ ,0 100,0 100,0 1/10/ ,3 152,9 131,2 15/12/ ,8 186,2 193,3 15/12/ ,3 194,7 283,2 14/12/ ,3 279,7 270,9 15/12/ ,0 155,5 129,8 30/6/ ,1 212,4 215,5 Tab. 5. Indexy cen stavebních prací, indexy cen lehké ropy (Nymex, v USD za barel) ke zvolenému základu, stejně tak indexy cen mědi Grade A (LME Settlement v USD za tunu podle HN) prosincový speciál 19

20 roku 2003 vzrostla asi o 31,2 %, do roku 2006 asi na index 147,2 o 47,2 % proti výchozímu stavu. Ve stavebnictví mířily kapitálové injekce obvykle do firem vykonávajících pozemní a inženýrské práce, které představují % stavební činnosti. V roce 2005 ČSÚ ještě zveřejnil produktivitu ve stavebních podnicích podle velikosti podniku. Zajímavý je náhled na produktivitu podle OKEČ a v tom dále podle velikosti podniku, křížově. Třídění podle velikosti podniku kombinované se zaměřením aktivit jsme sestavili od roku 2000 do roku Data za OKEČ se pak velmi liší podle velikosti podniku, jsou trvale vzestupná a vzhledem k této okolnosti lze odhadovat po přihlédnutí ke krizi vývoj produktivity podniku. Pro stavební podnik je to důležitá informace: Údaj uvádí, jaký je průměr produktivity a jaký je limit produktivity, který musí konkrétní firma dosáhnout, chce-li svou loďku udržet na vodě, jak jsou na tom s produktivitou firmy stejně velké, jakým tlakem hrozí firmy větší a které firmy může vlastní podnik překonat. Tuto informaci experti podceňují a místo důležitých věcí řeší raději to, co spěchá. U OKEČ 451, jistě nerozsáhlé činnosti, měly podle šetření nejvyšší produktivitu v roce 2005 firmy o velikosti zaměstnanců, v roce 2007 firmy s zaměstnanci. Přípravné činnosti OKEČ 451 si střední podniky dávají často dělat. Velké firmy mívají samostatný úsek, který jim práce vykoná. U středních firem je často efektivnější práci přenechat menším firmám, znalost produktivity může středním sloužit k vyjednávání o ceně. Rozhodující jsou práce podle OKEČ 452. Jestliže doznala produktivita práce v běžných cenách v roce 2005 za celé stavebnictví výše Kč, bylo z toho v provozovnách s zaměstnanci Kč, v podnicích s tisícem a více zaměstnanci Kč. U hlavní stavební činnosti, u OKEČ 452, činila průměrná produktivita Kč, Počet zaměstnanců Tab. 6. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 v běžných cenách podle velikosti podniků mezi roky 2006 a 2007, data za vybrané velikostní skupiny. Hodnoty v Kč v běžných cenách na zaměstnance. *Nedokončeno. rentů, vážit možnosti vlastního podniku a konkurentů. Vývoj produktivity je u každé velikostní skupiny jiný, má jiné tempo, jiná rizika vývoje. Každá činnost má příznačný vývoj. Lze pak hledat určitou zákonitost, která je pro každou velikostní skupinu u konkrétní činnosti jiná, prokládat skutečnost matematickou funkcí, přidávat korekce třeba přerušení za krize a pokles hodnot o nějakou částku. Proložením dat matematickou funkcí můžeme pokročit k prognóze. Záleží pak na vtipu analytika. Čtenáře napadne funkce možná jiná, v tabulce 7 jsme proložili dosavadní skutečnost geometrickou posloupností, pro krizi linii přerušili a hodnoty podle určitého klíče snížili. Kvocienty produktivity jako geometrické řady jsou u hodnot v běžných i stálých cenách jiné. Kvocient geometrické řady hodnoty produktivity ve stálých cenách násobený kvocientem průměrné inflace rovná se kvovíce proti průměrné produktivitě za celé stavebnictví asi o 12 %, opět s rozrůzněním podle velikosti firem. OKEČ 452 je hlavní činností. Proto napěnil průměr za podstatně více než u přípravné činnosti i než průměr za stavebnictví celkem. Jak vidíme z tabulky 6, čím větší firma, tím vyšší produktivita, což je v pořádku. Je vidět, že příslušný management efektivně využívá investice. Produktivita nadále meziročně utěšeně rostla. Doznala by růst i v roce 2009, kdyby výsledky nekosila krize. Již nyní lze dělat odhady pro zvolenou velikostní skupinu pro rok 2010 a 2011 podle předpokládaného poklesu stavební produkce v roce 2009 a Marketing tak bez velkého šermování s výhodami a nevýhodami vidí, jaký výkon musí vlastní firma docílit, aby v konkurenci ostatních na trhu obstála. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 ve stálých cenách podle velikosti podniků a vnějšího ekonomického prostředí bude v roce 2009 a 2010 nižší než dosud, především u malých firem. Proti dosavadnímu průměru se změní také inflace, a to závisle na vývoji deflátoru v letech 2009 a V odhadech produktivity práce u OKEČ 452 podle velikosti firem se v hodnotách promítne očekávaný pokles české ekonomiky a inflace. Produktivita práce v běžných cenách v roce 2006 Produktivita práce v běžných cenách v roce 2007 Produktivita práce v roce * * * * ve stálých cenách roku 2000 krát inflace * * 1000 a více * K prognóze produktivity Pracovník marketingu by měl znát situaci kolem vlastního podniku, vidět situaci konkucientu geometrické řady produktivity v běžných cenách. Bylo by možné uvést kvocienty inflace a kvocienty hodnot produktivity i ve stálých cenách i korektiv za rok 2008 až Vývoj průmyslu v krizi hodnoty obvykle snižuje. Hodnoty kvocientů mohou stavební firmě podle její velikosti a zaměření ukázat, v jakých hranicích se může v současné situaci pohybovat její produktivita, s jakými možnosti smí počítat. I za současné krize mohou být kvocienty větší než jedna pro řadu v běžných cenách, což znamená, že produktivita může u některých velikostních skupin ještě mírně stoupat, současně mohou být kvocienty hodnot za stejné firmy ve stálých cenách menší než jedna, což znamená, že produktivita se může po odečtení inflace ukázat jako reálně klesající. Kvocienty hypotetické řady produktivity, které jsou u každé velikostní skupiny v průměru jiné, tedy pomáhají orientaci. Kvocienty umožňují odhadovat pozici na trhu, vidět, za jakých podmínek lze uspět. Počet zaměstnanců Kvocient geometrické posloupnosti 2007/2008 z běžných cen , , , , , , , , a více 1,1454 Tab. 7. Kvocienty geometrické řady hodnot produktivity, vyjádřené v běžných cenách 20 prosincový speciál