ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY"

Transkript

1 1 ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Doc. PhDr. Iva Švarcová, CSc. Praha, VŠCHT 2015 Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/36318)

2 2 Obsah: 1. Speciální pedagogika jako věda 1.1 Členění speciální pedagogiky podle druhů postižení 1.2 Metody speciální pedagogiky 2. Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 2.1 Typy speciálních škol 2.2 Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 2.3 Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 3. Děti a žáci s mentálním postižením 3.1 Vývoj rozumových schopností v průběhu života 3.2 Diagnostika mentální retardace 3.3 Klasifikace mentální retardace 3.4 Psychologické zvláštnosti jedinců s mentální retardací 3.5 Současný systém vzdělávání dětí a žáků s mentální retardací 4. Pervazivní vývojové vady 4.1 Diagnostická kritéria autismu 4.2 Vzdělávání žáků s autismem 4.3 Aspergerův syndrom 4.4 Vzdělávání žáků s Aspergerovým syndromem 5. Děti a žáci s tělesným postižením 5.1 Klasifikace tělesných postižení 5.2 Vzdělávací potřeby žáků s tělesným postižením 6. Děti a žáci se zrakovým postižením 6.1 Charakteristika jednotlivých skupin zrakově postižených 6.2 Vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti 6.3 Vzdělávání žáků se zrakovým postižením 7. Děti a žáci se sluchovým postižením 7.1. Klasifikace sluchových postižení 7.2 Vzdělávání žáků s vadami sluchu 8. Děti a žáci s poruchami (vadami) řeči 8.1 Klasifikace řečových postižení 8.1 Vzdělávání dětí a žáků s vadami řeči 9. Žáci s poruchami chování 9.1Charakteristika žáků s poruchami chování 9.2 Vzdělávání žáků s poruchami chování 9.3 Způsoby řešení poruch chování 9.4 Způsoby řešení poruch chování 10. Slovníček odborných pojmů

3 3 Kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jak se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy. Společnost, která se o ně stará nedostatečně, je pochybená. Adrian D.Ward 1. Speciální pedagogika jako věda Speciální pedagogika je nauka o zákonitostech vývoje, výchovy a vzdělávání dětí, mládeže i dospělých se zdravotním nebo sociálním postižením. Objektem zkoumání speciální pedagogiky je postižený člověk (člověk s postižením), možnosti jeho rozvoje a cíle, metody a prostředky jeho výchovy a vzdělávání. Speciální pedagogika se stále vyvíjí a má stále více interdisciplinární charakter. Dochází ke kooperaci a vzájemnému prolínání s pedagogikou, psychologií, filosofií, (zejména axiologií), s různými obor medicíny, ale i s technickými obory zaměřenými odstraňování bariér a na vytváření kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, včetně složitých přístrojů z oblasti výpočetní techniky. Lidé, kteří jsou postižení nebo určitým způsobem znevýhodnění, jsou přirozenou součástí společnosti, každého člověka bychom měli vnímat jako svébytnou lidskou bytost se stejnými právy jako mají ostatní lidé. Někteří jedinci dokáží své postižení obdivuhodným způsobem překonávat a dosahovat v různých oblastech lidských činností, jako je věda, technika, umění nebo sport, zcela mimořádných výsledků. Se změnou postavení handicapovaných lidí ve společnosti souvisí také proces vytváření zařízení a služeb, které by měly odpovídajícím způsobem uspokojovat potřeby lidí s postižením. Vedle státních zařízení se rozvíjejí i nestátní neziskové organizace, vznikající často z podnětu lidí s postižením, případně rodičů postižených dětí. Péče o lidi s postižením je mimo jiné i oblast činností, v nichž se realizuje poměrně značné množství finančních prostředků, a to jak ze státních zdrojů, tak z různých sponzorských aktivit i osobních finančních prostředků postižených osob a jejich rodin. Využívání těchto prostředků by mělo být řádně legislativně usměrněno a systematicky kontrolováno, protože péčí o lidi s postižením i jejich výchovou a vzděláváním se někdy mohou zabývat subjekty a organizace, které k ní nejsou plně kompetentní nebo dokonce osoby využívající bezbrannosti a závislosti postižených lidí i jejich rodin. 1.1 Členění speciální pedagogiky podle druhů postižení

4 4 Podle druhů postižení dětí, mladistvých i dospělých osob, z nichž vyplývají jejich speciální vzdělávací potřeby se člení speciální pedagogika na šest základních oborů: Označení těchto oborů jako pedie jsou odvozena od slova paideia ( výchova). 1. Psychopedie je obor speciální pedagogiky, jehož předmětem je výchova a vzdělávání dětí, mládeže i dospělých s mentálním postižením (s mentální retardací). Tento název vznikl spojením slova psyché (duše) a paideia (výchova). 2. Somatopedie je obor speciální pedagogiky, který řeší otázky vzdělávání dětí a mládeže a dospělých s tělesným postižením, nemocných a zdravotně oslabených ( soma znamená tělo). Společným znakem osob, jimiž se zabývá je snížená schopnost nebo neschopnost pohybu, omezená mobilita nebo imobilita. 5. Tyflopedie je obor speciální speciální pedagogiky, jehož předmětem je výchova a vzdělávání dětí a mládeže i dospělých se zrakovým postižením ( tyflos znamená slepý). Vzhledem k tomu, že se zaměřuje i na vzdělávání dětí, mládeže a dospělých se zbytky zraku, slabozraké a tupozraké, nověji se označuje jako oftalmopedie (ophtalmos je oko). 4. Surdopedie je obor speciální pedagogiky, jejhož předmětem je výchova a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých se sluchovým postižením (poruchami sluchu ). Název je odvozen ze slova surdus, což znamená hluchý. Tato disciplína se zabývá i výchovou a vzdělávání lidí se zbytky sluchu a nedoslýchavých, proto by se měla jmenovat spíše akupedie ( akuin znamená slyšet), ale tento název se zatím neujal. 3. Logopedie je obor speciální pedagogiky, který řeší problémy dětí, mládeže a dospělých s poruchami dorozumívání a vadami řeči. Logos znamená slovo ( řeč). 2. Etopedie je obor speciální pedagogiky, jehož předmětem je výchova a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých s poruchami chování. Ethos znamená mrav. Postižení se může týkat i více orgánů, pak mluvíme o žáku ( dítěti, dospělém) s více vadami. Žáci s více vadami se vzdělávají v zařízeních podle převažujícího druhu postižení nebo v zařízeních podle náročnější a více specializované péče (Smyslové a tělesné nedostatky lze nahradit z rezerv intelektu, nikoliv naopak.) Cílem speciální pedagogiky je dosáhnout co nejvyššího a nejvšestrannějšího rozvoje osobnosti a jejího nejúspěšnějšího uplatnění pracovního a společenského = integrace. Míra možností zapojení postiženého jedince do pracovního a společenského prostředí je různá: závisí na druhu, hloubce postižení, možnostech výchovy a vzdělávání. Závisí i na

5 5 aktuální úrovni speciální pedagogiky, na postojích společnosti k lidem postižením i na jejích ekonomických a technických a dalších možnostech. 1.2 Metody speciální pedagogiky O metodách speciální pedagogiky se jen obtížně mluví v obecné rovině, protože postižení jednotlivých osob jsou tak rozmanitá, že vyžadují zpravidla individuální přístup a metody na míru. Navíc pro výchovu a vzdělávání lidí s postižením platí všechny metody užívané v běžné pedagogice, protože děti a lidí s postižením jsou stejné lidské bytosti jako jedinci bez postižení. Výchova a vzdělávání lidí s postižením je o to náročnější, že kromě všech běžných metod musí užívat i metody další, vyplývající z jejich speciálních vzdělávacích potřeb. Diagnostika je nauka o rozpoznávání chorob a jeho metodách ( dia = zvláště, hluboko, gnosis = poznání). Diagnostika ve speciální pedagogice představuje cílevědomou činnost usilující nejenom o rozpoznání vlastností a schopností handicapovaného účastníka vzdělávacího procesu, ale je zaměřena také na zjišťování podmínek vstupu, průběhu i výstupního efektu vzdělávání. Výsledkem diagnostických aktivit je speciálně pedagogická diagnóza, která představuje vymezení podstatných znaků a schopností jedince, charakterizovaných jako úroveň socializace, seberealizace, vzdělanosti, kultivace, chování, integrace a možnosti jejich rozvoje, ale také jejich retardace, omezení. Diagnostika se zaměřuje především na: etiologii vymezení příčin postižení s akcentem na možnosti a perspektivy rozvíjení existujících uchovaných schopností ( úraz degenerativní onemocnění, mentální retardace sociální zanedbanost); fenomenologii sleduje jevovou stránku postižení souvislost příznaků postižení a specifických potřeb; prognózu vývoje zachovaných i poškozených schopností a prevenci jejich dalšího poškozování. Metody nejčastěji užívané ve speciální pedagogice jsou: 1) Reedukace je souhrn speciálně pedagogických postupů, kterými se zlepšuje výkonnost v oblasti postižené funkce: u nedoslýchavých cvičíme schopnost slyšení; u slabozrakého cvičíme schopnost vidění; u člověka s ochrnutými dolními končetinami provádíme nácvik chůze; u člověka psychicky postiženého se snažíme o zlepšování psychické činnosti ( trénink pozornosti, paměti apod.).

6 6 2) Kompenzace je souhrn speciálně pedagogických postupů, jimiž se zdokonaluje výkonnost jiných funkcí než postižené. Např. neslyšící člověk si pomáhá zbystřenou funkcí zraku odezírání, nevidomý se orientuje zbystřením funkce sluchové a taktilním vnímáním, člověk tělesně postižený nahrazuje své tělesné nedostatky procvičováním fungování jiných tělesných funkcí, případně funkcí psychických. Podstatou je multisenzoriální přístup. 3) Rehabilitace je souhrn speciálně pedagogických postupů, jimiž se upravují společenské vztahy i možnosti pracovního uplatnění postiženého jedince.zaměřuje se nejen na postiženého člověka, ale i na jeho sociální vztahy. Komplexní (ucelená, komprehenzivní) rehabilitace se chápe jako interdisciplinární obor, který zahrnuje čtyři základní oblasti: zdravotnickou, pedagogickou, pracovní a sociální. 2. Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podle zákona č. 561 /2004 o předškolním, základním, středním a vyšším vzdělávání (školského zákona) je vzdělávání v České republice založeno na zásadách: a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání, f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod, g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy, h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.

7 7 2.1 Typy speciálních škol ( Vyhláška MŠMT 73 /2005) Pro děti a žáky s mentálním postižením: mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola. Pro děti a žáky s tělesným postižením: mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední školy pro tělesně postižené ( střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené, praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro tělesně postižené), Pro děti a žáky se zrakovým postižením: mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené ( střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené,střední odborná škola pro zrakově postižené, konzervatoř pro zrakově postižené ). Pro děti a žáky se sluchovým postižením: mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené ( střední odborné učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední odborná školy pro sluchově postižené), mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé. Pro děti a žáky s poruchami řeči: mateřská škola logopedická, základní škola logopedická Pro žáky se specifickými poruchami učení a chování: základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky s poruchami chování.

8 8 2.2 Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Podle zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona) se předškolní vzdělávání stává legitimní součástí systému vzdělávání. Představuje počáteční stupeň veřejného vzdělávání organizovaného a řízeného požadavky a pokyny MŠMT. Poskytování předškolního vzdělávání je podle školského zákona veřejnou službou. Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami institucionálně zajišťují mateřské školy a speciální mateřské školy Mateřská škola je legislativně zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh školy. V procesu vzdělávání i v jeho organizaci se proto řídí obdobnými pravidly jako ostatní školy. Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti (sedmi) let. Přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Mateřská škola se organizačně dělí na třídy. Do tříd je možno zařazovat děti stejného či různého věku a vytvářet třídy věkově homogenní či věkově heterogenní. Stejně tak je možno do tříd běžných mateřských škol zařazovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami a vytvářet třídy integrované. Dětem, které to potřebují (dětem s nerovnoměrnostmi ve vývoji, dětem se zdravotním postižením, se zdravotním a sociálním znevýhodněním), má předškolní vzdělávání, na základě znalosti aktuální úrovně rozvoje dítěte i jeho dalších rozvojových možností, poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči a tím zlepšovat jejich životní i vzdělávací šance. (Rámcový program pro předškolní vzdělávání, Praha, Výzkumný ústav pedagogický, 2004). Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba jejich naplňování přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhovělo dětem, jejich potřebám i možnostem. Snahou pedagogů, stejně jako ve vzdělávání dětí, které speciální vzdělávací potřeby nemají, by mělo být vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti. U dětí se zdravotním postižením jsou podmínky považovány za plně vyhovující, jestliže je zajištěno osvojení specifických dovedností a návyků zaměřených na sebeobsluhu vzdělávací prostředí je klidné a pro dítě podnětné je zajištěna přítomnost pedagogického asistenta

9 9 počet dětí ve třídě je snížen jsou využívány vhodné kompenzační (technické a didaktické) pomůcky jsou zajištěny další podmínky podle druhu a stupně postižení Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracuje pedagog s dalšími odborníky, využívá služeb školských poradenských zařízení (speciálních pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden) Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se zdravotním postižením ve věku povinné školní docházky se vzdělávají a) formou individuální integrace, b) formou skupinové integrace, c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škole) d) kombinací uvedených forem. Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka v běžné základní škole nebo v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. (Vyhláška č. 73/ 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.)

10 10 Vzdělávání dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vyplývajícími ze snížení úrovně jejich rozumových schopností (speciální vzdělávání) se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením ( v běžných školách). Podpůrnými opatřeními se podle vyhlášky MŠMT č. 73 /2005 rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče,poskytování pedagogicko-psychologických služeb,zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. Z formulací školského zákona je zřejmé, že na prvních dvou místech je preferováno integrované vzdělávání, jako třetí možnost se uvádí vzdělávání ve speciálních školách a dále pak kombinace všech uvedených forem. Proces integrace žáků se zdravotním postižením do běžných škol je součástí širších sociálních procesů směřujících k začlenění znevýhodněných lidí do společnosti, k jejich plnému zrovnoprávnění a společenské integraci. Pedagogické aspekty integrace V rámci experimentálního ověřování individuální integrace žáků se zdravotním postižením do základních škol bylo sledováno několik nezbytných předpokladů její úspěšnosti : připravenost školy na přijetí žáka odbornost třídního učitele podpora ze strany rodičů činnost asistenta třídního učitele, případně osobního asistenta poradenský servis podporující integrované vzdělávání opatření školy přijatá v souvislosti s integrací žáka plnění programu podle kterého byl integrovaný žák vzděláván

11 11 Obr. č. 2: Počet žáků v % individuálně integrováno do běžných základních (ZŠ) a středních škol (SŠ) 3. Děti a žáci s mentálním postižením Charakterizovat lidi s mentálním postižením v obecné rovině je velmi obtížné, protože každý takový člověk je svébytný subjekt s charakteristickými osobními rysy, z nichž mnohé si přinesl na svět ve své genetické výbavě, zděděné po svých předcích. Přesto se však u většiny z nich projevují (ve větší či menší míře) některé společné znaky, jejichž individuální modifikace závisí na hloubce a rozsahu mentální retardace, na míře postižení jednotlivých psychických funkcí a na rovnoměrnosti psychického vývoje v rámci mentální retardace. Za mentálně retardované ( postižené) se považují takoví jedinci (děti, mládež i dospělí), u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, které se projevuje především nedostatečným rozvojem myšlení a omezenou schopností učení, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí je u nich individuálně odlišná. Příčinou mentálního postižení je zpravidla poškození nebo nedostačující funkce centrální nervové soustavy. Za mentálně postižené se nepovažují jedinci, u nichž došlo k zpomalení vývoje rozumových schopností z jiných důvodů než je poškození mozku a jejichž nervové procesy probíhají normálním způsobem. Nezařazují se mezi ně lidé s geneticky podmíněnou nižší úrovní rozumových schopností, ani výchovně zanedbané děti, u nichž z různých příčin

12 12 (sociálních, psychologických i pedagogických ) dochází k opožďování rozumového vývoje, ani děti s vážnými poruchami smyslového vnímání či komunikačních schopností. Významným znakem mentálního postižení je trvalost porušení poznávací činnosti. Mohou nastat případy, kdy např. těžké infekční onemocnění, otřes mozku, hladovění, mohou vést k určitým poruchám nervových procesů. V důsledku toho někdy dochází k přechodnému porušení schopnosti duševní činnosti nebo i zpomalení duševního vývoje. Pokud tyto procesy nejsou trvalé, nejde o mentální postižení a porucha s velkou pravděpodobností při zlepšení stavu dítěte odezní. U převážné většiny lidí s mentální retardací se setkáváme s poruchami adaptačních schopností a poruchami orientace. Znamená to, že se takový člověk obtížněji než ostatní lidé přizpůsobuje novému prostředí, novým lidem a novým požadavkům, v nichž se nedokáže orientovat. Lidé s mentální retardací často nedovedou dobře komunikovat s cizími a neznámými lidmi, což často ztěžuje i jejich diagnostiku a zkresluje její obraz v jejich neprospěch. Ve vyhraněné podobě se tato porucha projevuje u lidí s autismem. V současné době se pro označení snížení rozumových schopností často užívá termín mentální retardace, který navozuje představu určité dočasnosti opožďování ve vývoji, napomáhá k překonávání fatalistických názorů na možnost překonávání tohoto handicapu, naznačuje relativnost a plynulost opožďování, a zejména na rodiče dětí působí více optimisticky než termín postižení, který vyvolává pocit trvalosti a nezměnitelnosti stavu dítěte. Většina autorů však termíny mentální postižení a mentální retardace používá jako synonyma. Na základě dohody představitelů mezinárodních organizací pro pomoc osobám s mentálním postižením se nedoporučuje užívat označení mentálně postižený / mentálně retardovaný člověk, které se považuje za neetické. Organizace Inclusion International, dříve známá jako Mezinárodní liga asociací pro osoby s mentálním handicapem ( ISLMH ) doporučuje užívat označení člověk (dítě, mladistvý) s mentálním postižením ( s mentální retardací ). Má tím být vyjádřena skutečnost, že retardace není integrální součástí člověka, ale je pouze jedním z mnoha jeho osobnostních rysů. Ze stylistických a jazykových důvodů je však někdy obtížné toto doporučení důsledně dodržovat. Dalším často užívaným termínem je pojem handicap. Handicap se zpravidla chápe jako ztráta nebo omezení příležitosti účastnit se života společnosti na stejné úrovni jako ostatní. Termín handicap označuje spíše konflikt ve vztahu osoby s postižením a prostředí než samu skutečnost postižení.

13 13 Někteří autoři se snaží vyhýbat termínům, které by mohly působit pejorativně. Význam termínů označujících mentální retardaci se v průběhu času proměňuje a z termínů původně neutrálních se často stávají zraňující nebo urážlivá označení. Takovýto osud potkal i termíny debilita, imbecilita a idiotie, které se v současné pedagogické a psychologické praxi již téměř nepoužívají. i Obdobně bývá zneužíván i termín demence, který se v hovorové řeči často nepřesně užívá jako synonymum pro mentální postižení. V moderní psychopedii se z analogických důvodů již neužívají ani pojmy jako defekt, defektivita a defektologie. 3.1 Vývoj rozumových schopností v průběhu života Ve starších publikacích se často setkáváme s názorem, že úroveň rozumových schopností, kterou si člověk přináší na svět, je po celý jeho život prakticky nezměnitelná. Z výsledků řady novějších výzkumů vyplývá, že v mnoha případech mentálního opoždění lze vhodným pedagogickým působením dosáhnout výrazného zlepšení. Podle vývojového období, v němž k mentálnímu postižení dochází, se rozlišuje oligofrenie, která se považuje za poškození duševního vývoje v období prenatálním, perinatálním nebo časně postnatálním a demence, jež se chápe jako důsledek poškození mozku různého druhu již v průběhu života jedince, zpravidla po dovršení 2. roku věku. K demenci může dojít v důsledku různých onemocnění a úrazů mozku, které vedou k tomu, že vývoj, který dosud probíhal normálně, byl narušen, zastaven nebo zvrácen. Rozlišuje se demence celková, postihující více či méně všechny rozumové schopnosti a demence částečná, která postihuje jen některé dílčí složky intelektu. Pro demenci v dětském věku se někdy užívá také označení deteriorace (zhoršení, úbytek) rozumových schopností. U dětí může negativní vliv organického mozkového poškození být určitým způsobem kompenzován progresivními silami vývoje a působením výchovy a vzdělávání, takže demence v dětském věku se nedá považovat za ireverzibilní ( nevratný) proces. Vývoj rozumových schopností u lidí s mentální retardací probíhá pomaleji než u ostatní populace, ale často je rozložen do delšího časového období. To vede k nutnosti prodloužit o několik let školní vzdělávání dětí s mentální retardací a v jejich dalším vzdělávání potom pokračovat i po ukončení povinné školní docházky. Současná psychologie mentální retardace vychází ze stále se rozvíjejícího poznání specifických zvláštností psychiky mentálně retardovaných, které sice více či méně závažně omezují jejich kognitivní procesy, ale nezřídka jim umožňují žít bohatým emocionálním životem, poměrně málo se lišícím od života nepostižených jedinců. Psychika mentálně

14 14 retardovaných v sobě skrývá řadu dosud neodhalených možností v oblasti specifických vloh, kreativity, intuice, empatie apod. Každý mentálně retardovaný jedinec je svébytnou bytostí s vlastními lidskými potřebami i problémy a s vlastními vývojovými potencialitami, které je možné a nutné podporovat a rozvíjet. Při posuzování prognózy vývojových možností a míry vzdělavatelnosti lidí s mentální retardací je zapotřebí zkoumat nejen samu postiženou osobu, její schopnosti, úroveň její sociální adaptability a další osobní vlastnosti, podmínky její rehabilitace a zlepšení jejího celkového stavu, ale je nutno přihlížet též k měnícím se sociálně ekonomickým podmínkám péče o mentálně postižené, k sociálním postojům a míře humanizace společnosti a v neposlední řadě i k úrovni speciálního i běžného školství, které spolupůsobí v procesu začleňování mentálně postiženého člověka do společnosti. 3.2 Diagnostika mentální retardace Stanovení diagnózy mentální retardace se opírá o podrobné vyšetření psychologické, psychiatrické, případně neurologické a o zhodnocení dlouhodobého pozorování dítěte v přirozených podmínkách života. Významnou, ale pouze dílčí část psychologického vyšetření, tvoří testy inteligence. Vzhledem ke specifickým zvláštnostem mentálně retardovaných dětí zpravidla nelze běžnými vyšetřovacími metodami, užívanými v poradenské praxi, dosáhnout, zejména u dětí nekomunikujících nebo s obtížemi v komunikaci, spolehlivých výsledků, takže představy o úrovni jejich rozumových schopností mohou být do značné míry zkreslené. Stále více psychologů zastává názor, že měření úrovně rozumových schopností konkrétního člověka je v lepším případě velmi hrubý proces, který se stává ještě méně nadějným, pokud jde o hodnocení možností dětí s vývojovými nedostatky. Ve skutečnosti testy mohou fungovat jen při respektování tří základních podmínek: testování provádí zkušený psycholog, používá se dobře standardizovaný individuální test, dítě nemá závažné smyslové a emocionální poruchy a dítěti vyhovuje prostředí, v němž je test zadáván. Pouze v tomto případě je možno počítat s přiblížením k jisté míře vrozených možností, které s v budoucnosti projeví. Rozumové schopnosti jsou závislé jak na vlohách a zrání, tak na výchově a učení. Výzkumy ukazují, že individuální rozdíly v rozumových schopnostech jsou výsledkem působení biologických a socializačních činitelů. Zjišťování úrovně rozumových schopností se současné době se provádí v pedagogicko-psychologických poradnách a ve speciálně

15 15 pedagogických centrech, kde se na něm kromě psychologů podílejí i speciální pedagogové s psychopedickou kvalifikací. Z hlediska svého obsahu se zjišťování úrovně rozumových schopností orientuje na zkoumání základních mentálních a psychomotorických funkcí (percepce, orientace v prostoru, laterální dominance, vizuomotoriky, slovně pojmového myšlení, paměti, pozornosti, řešení problémů) a na zjišťování poměru složek verbálních ( slovní zásoby, orientace ve světě, operace s abstraktními pojmy) a složek neverbálních ( praktických motorických výkonů, jemné motoriky, obratnosti, psychomotorické rychlosti ), který je důležitým ukazatelem etiologie mentální retardace a slouží k psychologické diferenciální diagnostice mentální retardace. 3.3.Klasifikace mentální retardace Od roku 1992 vstoupila v platnost 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, která dříve užívanou klasifikaci poněkud mění. Podle nové klasifikace se mentální retardace dělí do 6 základních kategorií: F 70 lehká mentální retardace, IQ V charakteristice této úrovně mentálního postižení se uvádí, že lehce mentálně retardovaní většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému interview, i když si mluvu osvojují opožděně. Většina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči ( jídlo, mytí, oblékání, hygienické návyky ) a v praktických domácích dovednostech, i když je vývoj proti normě mnohem pomalejší. Hlavní potíže se u nich obvykle projevují při teoretické práci ve škole. Mnozí postižení mají specifické problémy se čtením a psaním. Lehce retardovaným dětem velmi prospívá výchova a vzdělávání, zaměřené na rozvíjení jejich dovedností a kompenzování nedostatků. Většinu jedinců na horní hranici lehké mentální retardace lze zaměstnat prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti. V sociokulturním kontextu, kde se klade malý důraz na teoretické znalosti, nemusí lehký stupeň mentální retardace působit žádné vážnější problémy. Důsledky retardace se však projeví, když postižený je také značně emočně a sociálně nezralý, např., obtížně se přizpůsobuje kulturním tradicím, normám a očekáváním, není schopen vyrovnat se s požadavky manželství nebo výchovy dětí, nedokáže samostatně řešit problémy plynoucí

16 16 z nezávislého života, jako je získání a udržení si odpovídajícího zaměstnání či jiného finančního zajištění, zajištění úrovně bydlení, zdravotní péče a pod. U osob s lehkou mentální retardací se mohou v individuálně různé míře projevit i přidružené chorobné stavy, jako je autismus a další vývojové poruchy, epilepsie, poruchy chování nebo tělesné postižení. Pokud jsou uvedené poruchy přítomny, měly by se kódovat zvlášť. Tato diagnóza zahrnuje: slabomyslnost lehkou oligofrenii ( ve starších terminologiích byl užíván termín debilita). F 71 středně těžká mentální retardace, IQ U jedinců, zařazených do této kategorie je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči a i jejich konečné schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobně je také opožděna a omezena schopnost starat se sám o sebe (sebeobsluhy) a zručnost. Také pokroky ve škole jsou limitované, ale někteří žáci se středně těžkou mentální retardací si při kvalifikovaném pedagogickém vedení osvojí základy čtení, psaní a počítání. Speciální vzdělávací programy mohou poskytnout postiženým příležitost k rozvíjení omezeného potenciálu a k získání základních vědomostí a dovedností. V dospělosti jsou středně retardovaní obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže úkoly jsou pečlivě strukturovány a jestliže je zajištěn odborný dohled. V dospělosti je zřídka možný úplně samostatný život. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní a většina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu, a ke komunikaci a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách. V této skupině jsou obvykle podstatné rozdíly v povaze schopností. Někteří jedinci dosahují vyšší úrovně v dovednostech senzoricko- motorických, než v úkonech, závislých na verbálních schopnostech, zatímco jiní jsou značně neobratní, ale jsou schopni sociální interakce a komunikace. Úroveň rozvoje řeči je variabilní. Někteří postižení jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco někteří se nenaučí mluvit nikdy, i když mohou porozumět jednoduchým verbálním instrukcím a mohou se naučit používat alternativní způsoby komunikace k částečnému kompenzování své neschopnosti dorozumět se řečí. U většiny středně mentálně retardovaných lze zjistit organickou etiologii. U podstatné části je přítomen dětský autismus nebo jiné vývojové poruchy, které velmi ovlivňují klinický obraz a způsob, jak s postiženým jednat. Většina postižených může chodit bez pomoci. Často se vyskytují tělesná postižení a neurologická onemocnění, zejména epilepsie. Někdy je

17 17 možno zjistit různá psychiatrická onemocnění, avšak vzhledem k omezené verbální schopnosti pacienta je diagnóza obtížná a závisí na informacích od těch, kteří ho dobře znají. Zahrnuje: středně těžkou mentální abnormalitu, středně těžkou oligofrenii ( ve starších terminologiích imbecilitu ). F 72 těžká mentální retardace, IQ Tato kategorie je v mnohém podobná středně těžké mentální retardaci pokud jde o klinický obraz, přítomnost organické etiologie a přidružené stavy. Snížená úroveň schopností je v této skupině ještě mnohem výraznější. Většina jedinců z této kategorie (na rozdíl od předcházející kategorie) trpí značným stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruženými vadami, které prokazují přítomnost klinicky signifikantního poškození či vadného vývoje ústředního nervového systému. Vhodnou a včasnou rehabilitační péčí je možno poruchy motoriky do určité míry zlepšit. Možnosti výchovy a vzdělávání těchto osob jsou značně omezené. Zahrnuje: těžkou mentální abnormalitu těžkou oligofrenii. F 73 hluboká mentální retardace, IQ je nižší než 20 Postižení jedinci jsou těžce omezeni ve své schopnosti porozumět požadavkům nebo instrukcím nebo jim vyhovět. Většina osob z této kategorie je imobilní nebo výrazně omezená v pohybu. Zpravidla bývají inkontinentní a při nejlepším jsou schopni pouze rudimentární neverbální komunikace. Mají nepatrnou či žádnou schopnost pečovat o své základní potřeby a vyžadují stálou pomoc a stálý dohled. Možnosti jejich výchovy a vzdělávání jsou velmi omezené. IQ nelze změřit, je odhadován pod 20. Chápání a používání řeči je při nejlepším omezeno na vyhovění jednoduchým požadavkům. Lze dosáhnout nejzákladnějších jednoduchých zrakově prostorových dovedností v třídění a srovnávání a postižený jedinec se může při vhodném dohledu a vedení podílet malým dílem na některých praktických úkonech. Ve většině případů lze určit organickou etiologii. Běžné jsou těžké neurologické nebo jiné tělesné nedostatky, postihující hybnost, jako např. epilepsie a poškození zraku a sluchu. Zahrnuje: hlubokou mentální abnormalitu hlubokou oligofrenii ( ve starších terminologiích idiocii ). F 78 jiná mentální retardace

18 18 Tato kategorie by měla být použita pouze tehdy, když stanovení stupně intelektové retardace pomocí obvyklých metod je zvláště nesnadné nebo nemožné pro přidružené senzorické nebo somatické poškození, např. u nevidomých, neslyšících, nemluvících, u jedinců s těžkými poruchami chování, osob s autismem nebo u těžce tělesně postižených osob F 79 nespecifikovaná mentální retardace Tato kategorie se užívá v případech, kdy mentální retardace je prokázána, ale není dostatek informací, aby bylo možno zařadit pacienta do jedné ze shora uvedených kategorií. Zahrnuje: mentální retardaci ( oligofrenii ) nespecifikovanou Přesné vymezení hodnot IQ zvláště okolo hranic jednotlivých pásem mentální retardace je podle diagnostických zkušeností z poradenské praxe značně problematické. Hodnoty IQ se vyznačují určitou kolísavostí, takže při opakovaných vyšetřeních lze často získat i dosti odlišné výsledky. Záleží na časovém odstupu, momentální psychické dispozici testované osoby, na formě kladení otázek a často také na kvalitě testu, jeho konstrukci a vhodnosti pro osobu s mentální retardací. Tab.1 Průvodní jevy mentální retardace Mentální retardace Lehká Středně těžká Těžká Hluboká (IQ 50 69) (IQ 35 49) (IQ 20 34) (IQ nižší než 20) Neuropsychický vývoj Omezený, opožděný Omezený, výrazně opožděný Somatická postižení Ojedinělá Častá, častý výskyt epilepsie Poruchy motoriky Opoždění motorického vývoje Výrazné opoždění,mobilní Celkově omezený Časté, s neurolog. příznaky, epilepsie Časté stereotypní automatické pohyby, výrazné porušení motoriky Výrazně omezený Velmi časté, nerolog. příznaky, kombinované vady tělesné a smyslové Většinou imobilní nebo výrazné omezení pohybu.

19 19 Poruchy psychiky Snížení aktivity psychických procesů, nerovnoměrný vývoj, funkční oslabení, převládají konkrétní, názorné a mechanické schopnosti Komunikace a řeč Poruchy citů a vůle Schopnost komunikovat většinou vytvořena, opožděný vývoj řeči, obsahová chudost, časté poruchy formální stránky řeči Afektivní labilita, Impulzivnost, úzkostnost, zvýšená sugestibilita Celkové omezení, nízká koncentrace pozornosti, výrazně opožděný rozvoj chápání, Opožděný rozvoj dovedností sebeobsluhy Úroveň rozvoje řeči je variabilní. Někteří jedinci jsou schopni sociální interakce a komunikace, verbální projev často bývá chudý, agramatický a špatně artikulovaný Nestálost nálady,impulzivita, zkratkové jednání Výrazně omezená úroveň všech schopností Komunikace převážně nonverbální, neartikulované výkřiky, případně jednotlivá slova Celkové poškození afektivní sféry, časté sebepoškozování Těžké všech funkcí poruchy Rudimentární neverbální komunikace nebo nekomunikují vůbec Těžké poškození afektivní sféry, potřebují stálý dohled 3.4 Psychologické zvláštnosti jedinců s mentální retardací Z hlediska psychické struktury osobnosti mentálně retardovaní jedinci netvoří homogenní skupinu, kterou by bylo možno globálně vyčerpávajícím způsobem charakterizovat. Každý mentálně postižený je svébytný subjekt s charakteristickými osobnostními rysy. Přesto se však u značné části z nich projevují (ve větší či menší míře) určité společné znaky, jejichž individuální modifikace závisí na druhu mentální retardace, na její hloubce, rozsahu, na tom zda jsou rovnoměrně postiženy všechny složky psychiky nebo zda jsou výrazněji postiženy některé psychické funkce a duševní vývoj je nerovnoměrný (viz tab. 4.2). Lehká a střední mentální retardace se klinicky projevuje zejména: * zpomalenou chápavostí, jednoduchostí a konkrétností úsudků; * sníženou schopností až neschopností komparace a vyvozování logických vztahů; * sníženou mechanickou a zejména logickou pamětí; * těkavostí pozornosti; * nedostatečnou slovní zásobou a neobratností ve vyjadřování; * poruchami vizuomotoriky a pohybové koordinace; * impulzivností, hyperaktivitou nebo celkovou zpomaleností chování; * citovou vzrušivostí; * nedostatečnou rozvinutostí volních vlastností;

20 20 * sugestibilitou a rigiditou chování; * nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji já ; * nedostatkem či neschopností sebereflexe; * opožděným psychosexuálním vývojem; * nerovnováhou aspirací a výkonů; * zvýšenou potřebou uspokojení a bezpečí; * poruchami v interpersonálních skupinových vztazích a v komunikaci; *sníženou přizpůsobivostí k sociálním požadavkům a některými dalšími charakteristickými znaky I u lidí s těžkou a hlubokou mentální retardací se projevují individuální rozdíly a charakteristické chování. Vzhledem k výraznému omezení všech jejich schopností a zejména ke jejich velmi malé schopnosti komunikovat a vyjádřit vlastní pocity a potřeby, je velmi těžké tyto individuální zvláštnosti obvyklými metodami diagnostikovat. Rodiče, učitelé vychovatelé a zdravotničtí pracovníci, kteří s osobami s těžkým a hlubokým mentálním postižením žijí a pracují, často dokáží tyto rozdílnosti citlivě vnímat. Příklad: Při návštěvě oddělení pro nejvážněji postižené děti v jenom z ústavů sociální péče mne doprovázela vrchní sestra, která dokázala velmi citlivě charakterizovat zvláštnosti a vlastnosti jednotlivých klientů. Když jsme se spolu přiblížily k postýlce jednoho z nich, chlapec se na mne usmál. Sestra mi řekla, že Tomášek je velmi přátelský a má rád lidi. Zřejmě si přeje, abych ho pochovala. Když jsem mu vyhověla, doslova se rozzářil a začal mne hladit. 3.5 Současný systém vzdělávání dětí a žáků s mentální retardací Výchova v rodině Základy výchovy mentálně postižených dětí, stejně jako výchovy jejich ostatních vrstevníků, spočívají v rodině. Výchova mentálně postiženého dítěte ve srovnání s výchovou nepostiženého dítěte téhož věku je mnohem obtížnější, náročnější na pedagogické dovednosti, čas a trpělivost rodičů. Její největší svízel spočívá v tom, že její výsledky se dostavují velmi zvolna, někdy dokonce tak pomalu, že je vychovatel téměř nepozoruje. Každá sebemenší vědomost a dovednost, k jejímuž osvojení jiným dětem stačí několik opakování, vyžaduje u mentálně retardovaného dítěte dlouhodobý trpělivý nácvik. Téměř každý z rodičů, který vychovává mentálně postižené dítě zákonitě někdy propadá pocitům neúspěšnosti, bezmoci a beznaděje. V takových situacích potřebuje nejen pochopení a povzbuzení od svého

ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY 1 ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Doc. PhDr. Iva Švarcová, CSc. Praha, VŠCHT 2015 Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/36318) 2 Obsah 1. Speciální

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 12. Profesní poradenství specifickému uživateli uživatel s mentálním postižením Nezaměstnaní lidé s mentálním postižením představují skupinu uživatelů, kteří se v okolním světě orientují obtížněji než

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava - Fifejdy, Ostrava - Poruba, Ukrajinská 19 Ukrajinská 19/1535, 708 00 Ostrava-Poruba Identifikátor

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 identifikátor právnické osoby : 600 021 033 IČ : 71197613 Zřizovatel : Diakonie Českobratrské církve evangelické

Více

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005 Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti od: 17. února 2005 Ministerstvo školství,

Více

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005 Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti od: 17. února 2005 Ministerstvo školství,

Více