MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Edukace žáků s Downovým syndromem v základní škole speciální Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Dagmar Přinosilová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Jana Sejpková

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Brno, Jana Sejpková

3 Touto cestou bych ráda poděkovala PhDr. Dagmar Přinosilové, Ph.D. za odborné metodické vedení diplomové práce a za poskytování rad. Jana Sejpková

4 OBSAH ÚVOD SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ O DOWNOVĚ SYNDROMU Historické pozadí Příčiny Downova syndromu Fyziognomie dítěte s Downovým syndromem Zvláštnosti vývoje a způsoby chování VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ S DOWNOVÝM SYNDROMEM Formální vzdělávací systém Pobyt v mateřské škole Školní výuka Rehabilitační vzdělávací program pomocné školy RODINA DÍTĚTE S DOWNOVÝM SYNDROMEM Rodina ze sociálního hlediska Vliv postižení dítěte na rodinnou situaci Sourozenci dítěte s Downovým syndromem Dospělost EDUKACE ŽÁKŮ S DOWNOVÝM SYNDROMEM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE SPECIÁLNÍ Cíl diplomové práce, metody výzkumného šetření, časový harmonogram práce Charakteristika zařízení a výzkumného vzorku pokusných osob Vlastní výzkumná činnost Vyhodnocení šetření ZÁVĚR SHRNUTÍ RESUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH... 79

5 Úvod Motto: Není těžké milovat dítě zdravé a krásné, avšak jen velká láska se dovede sklonit k dítěti postiženému. Prof. Rudolf Jedlička Tato diplomová práce je zaměřena na výchovu, vzdělávání a zvláštnosti vývoje a chování klientů s Downovým syndromem. Práce s dětmi je velice pestrá, rozmanitá, ale často také dost náročná. Dětská duše je plná tajných přání, tužeb a tajemných zákoutí, kam dospělý člověk dokáže jen obtížně nahlédnout. Svět dětí s těžkým zdravotním postižením je nám vzdálen ještě mnohem více. Osoby se specifickými potřebami mají zúžené možnosti, jak dávat svá přání a touhy najevo. I když je dnešní svět jedincům se zdravotním postižením nakloněn mnohem více, než tomu bylo dříve, okolí je často nedokáže pochopit a pomoci jim uspokojit jejich potřeby. Stále se setkáváme s velkým množstvím problémů a překážek, jež musí tito jedinci a jejich blízcí překonávat. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První tři kapitoly jsou teoretickými východisky pro čtvrtou kapitolu, která je samotným výzkumem. První kapitola se zabývá vývojem a současným stavem poznatků o Downově syndromu. Ukazuje historické pozadí postižení a některé příčiny vzniku Downova syndromu. Věnuje se také fyziognomii dítěte s Downovým syndromem a zvláštnostem ve vývoji. Druhá kapitola je zaměřena na výchovu a vzdělávání klientů s Downovým syndromem. Je zde nastíněn formální systém vzdělávání, význam pobytu dětí s Downovým syndromem v mateřské škole, školní výuka a vzdělávání v rehabilitační třídě. Třetí kapitola poukazuje na život dítěte s Downovým syndromem v rodině. Věnuje se rodině ze sociálního hlediska, vlivu postižení na rodinnou situaci, vztahům mezi sourozenci, a konečně také dospělosti. 5

6 Obsahem čtvrté kapitoly je realizace vlastního výzkumného šetření. V této kapitole jsou uvedeny cíle a metody použité při výzkumu, charakteristika zařízení a zkoumaného vzorku dětí. Závěrečná část práce obsahuje kazuistiky dětí a je zaměřena na jejich konkrétní schopnosti, dovednosti, vlastnosti i projevy. Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativní metody výzkumu a následujících technik: analýza dokumentů, obsahová analýza, nestandardizovaný rozhovor, pozorování. K práci je připojena příloha ve formě fotografií z rehabilitační třídy a prací dětí. 6

7 1 Současný stav poznatků o Downově syndromu Downův syndrom /DS/ není nemoc v klasickém slova smyslu. Je to genetická anomálie s důsledky na celý život, kterou provází řada typických fyzických příznaků /šikmo posazené oči, nižší postava, krátký krk/ a náchylnost k určitým nemocem /změněná funkce štítné žlázy, nemoci respiračního traktu, srdeční vady, snížená imunita/. Vždy je přítomna mentální retardace různého stupně. Soubor vnějších znaků se nazývá fenotyp a je odrazem genotypu souboru všech dědičných informací /genů/ organizmu. Zkušenosti odborníků a rodičů z vyspělých zemí dokládají, že vývoj dětí s Downovým syndromem probíhá vcelku normálně, ale je mnohem zdlouhavější, pomalejší, a proto jejich výchova a učení vyžaduje specifický přístup. Obecně je základní diagnózou méně ovlivněna emocionální a sociální stránka dítěte, motorický vývoj a vývoj řeči jsou poznamenány mnohem více / Langer, 1995/. Podle nejnovějších údajů se na celém světě rodí každoročně přibližně novorozenců s DS tj. na každých 700 živě narozených dětí připadá 1 dítě s DS. V České republice se v posledních letech rodilo ročně přibližně 70 dětí s Downovým syndromem, což představuje 1 dítě s DS na 1500 živě narozených dětí /http://www.volny.cz/downsyndrom/. 1.1 Historické pozadí Častá otázka rodičů zní, zda je Downův syndrom tak starý jako lidstvo samo, nebo jestli se objevil v poslední době. Můžeme předpokládat, že v průběhu dějin přírody i dějin lidských docházelo ke genetickým změnám, a tak existovaly i změny chromozomální. Z toho lze vyvodit závěr, že mnoho genetických chorob, k nimž patří i Downův syndrom, se vyskytuje již po celá staletí. Pravděpodobně nejstarší antropologický odkaz na Downův syndrom pochází z vykopávek: anglosaská dětská lebka ze sedmého století vykazuje strukturální změny, se kterými se setkáváme u dětí s Downovým syndromem /Pueschel,1997, s. 25/. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že v minulosti byl Downův syndrom vyobrazen také v malířství a 7

8 sochařství. Například obličejové rysy postav olomoucké kultury se podobají rysům lidí s Downovým syndromem. Prozkoumání těchto soch však vyvolává o tomto tvrzení pochybnosti. Přes veškeré historické domněnky nebyla do devatenáctého století zveřejněna žádná věrohodnými dokumenty podložená zpráva o osobách s Downovým syndromem. První popis dítěte, které zřejmě skutečně mělo Downův syndrom, pochází z roku 1838 od Jeana Esquiroly. Krátce poté, v roce 1846, popsal Eduard Sequin pacienta, jehož vzhled odpovídá Downově syndromu. Tento stav nazval strupovitou idiocií. V roce 1866 psal Ducan o dívce s malou hlavou, čínsky vyhlížejícíma očima a velkým z úst vystrčeným jazykem, která ovládala jen malé množství slov /Pueschel, 1997, s. 27/. Jako samostatná diagnóza byl Downův syndrom uznán v roce 1866, kdy doktor John Langdon Down / /, anglický lékař pracující v Surrey, charakteristické rysy tohoto syndromu poprvé popsal. Zasloužil se tak o charakteristiku některých klasických zvláštností tohoto syndromu a odlišil tím tyto děti od ostatních mentálně postižených. Doktor Down příčinu popsané diagnózy neznal. Podle Darwinovy evoluční teorie věřil, že stav, který dnes označujeme jako Downův syndrom, představuje přeměnu v primitivnější rasový typ. Z důvodu lehce asijského vzezření razil pojem mongolismus a stav pojmenoval mongolská idiocie. Jeho domněnku však brzy zavrhl jeho syn Reginald, též lékař. V následujících deseti letech nebyla zveřejněna žádná zpráva o Downově syndromu. V roce 1876 seznámili veřejnost s novými postřehy J. Fraser a A. Mitchell. Mluvili o kalmyckých idiotech a upozornili na zmenšenou hlavu a vysoký věk matek v době porodu. V roce 1877 se William Ireland zabýval ve své knize Idiocy and Imbecillity pacientem s Downovým syndromem jako zvláštním typem. G. E. Shuttleworth tvrdil v roce 1886, že tyto děti jsou zřejmě nehotové a že jejich zvláštní vzhled je vlastně jednou z vývojových fází plodu /Pueschel, 1997, s. 28/. Koncem 19. století byl zaznamenán u osob s Downovým syndromem zvýšený počet srdečních vad. Začátkem dvacátého století bylo zveřejněno mnoho lékařských zpráv, ve kterých byly popisovány další zvláštnosti u lidí s tímto syndromem. V roce 1932 přišel doktor Waardenburg s myšlenkou, že příčinou Downova syndromu by mohla být chromozomální abnormalita. Trvalo však ještě nějaký čas, než byly jeho závěry potvrzeny. Teprve v polovině 50. let umožnily metodické pokroky 8

9 dosažené při zkoumání chromozomů přesnější studie Downova syndromu. Ty vedly v roce 1959, to je 93 let po původním Downově popisu, ve Francii k objevům Lejeuna, že u dětí s tímto syndromem se vyskytuje navíc jeden chromozom /Selikowitz, 2005/. 1.2 Příčiny Downova syndromu Při zkoumání dětí s Downovým syndromem bylo zjištěno, že mají jeden malý chromozom navíc. Místo běžných 46 chromozomů v buňce bylo nalezeno 47 chromozomů, místo dvou běžných chromozomů číslo 21 byly nalezeny v každé buňce tři. Tento jev byl označen termínem trisomie. Genetici také zjistili, že u dětí s Downovým syndromem se mohou vyskytovat ještě další chromozomální abnormality: translokace /přemístění/ a mozaika /Machová, 2002/. Často se objevuje otázka, jak se chromozom navíc do buněk dostal. Vadné dělení buňky nastane v jednom ze tří případů: ve spermii, ve vajíčku nebo během prvního dělení buňky po oplodnění. Poslední možnost je pravděpodobně velice vzácná. Předpokládá se, že mechanismus chybného dělení buněk je stejný ve všech třech případech: chromozomy číslo 21 jsou poněkud slepeny dohromady a správně se nedělí. Proces chybného dělení chromozomů se nazývá nedělení /nondisjunkce/, protože dva chromozomy se neseparují jako u běžného dělení buňky. Přibližně 95 % dětí s Downovým syndromem má tuto formu chromozomální abnormality, tj.trisomii. U dalších 3 4 % dětí s Downovým syndromem se objevuje další chromozomální vada, tzv. translokace /přemístění/. U těchto dětí je celkový počet chromozomů v buňce 46, navíc chromozom číslo 21 je připojen k dalšímu chromozomu, takže celkově jsou zde opět tři chromozomy číslo 21 přítomné v každé buňce. Oproti předchozímu typu třetí chromozom číslo 21 není volný, ale je spojen nebo přesunut k dalšímu chromozomu, obyčejně k číslu 14, číslu 21 nebo číslu 22. Část chromozomu číslo 21 může být připojena k dalšímu chromozomu. Třetí typ chromozomální poruchy u dětí s Downovým syndromem se vyskytuje asi u 1 % dětí a je nazván mozaika. Předpokládá se, že je způsobena následkem chybného prvního dělení oplodněné zárodečné buňky. Později po narození se dají nalézt některé buňky se 47 chromozomy a jiné buňky s normálním počtem 46 chromozomů. Vytváří se tak jakýsi mozaikový obrázek, odtud název mozaika /Pueschel, 1997/. 9

10 Bez ohledu na typ Downova syndromu se vždy jedná o chromozom číslo 21, který způsobuje specifické fyzické rysy a omezuje intelektuální možnosti u většiny dětí. Během posledních 30 let byly vysloveny i další teorie o původu syndromu, jako například podávání různých léků, vystavení rentgenovým paprskům, spermatocidní sloučeniny atd. I když je teoreticky zdůvodněno, že tyto okolnosti mohou vést k chromozomálním abnormalitám, zatím neexistuje jasný přímý důkaz, že kterákoli z uvedených možností je pravou příčinou Downova syndromu. Je obecně známo, že výskyt Downova syndromu je spojován s vyšším věkem matky. Proto lékaři doporučují, aby matky starší 35 let podstoupily prenatální test, který určí, zda je plod postižen /Selikowitz, 2005/. V současnosti nevíme, co způsobuje nesprávné dělení buněk a proč se chromozomy nedělí běžným způsobem. Předpokládá se, že v budoucnu se i tyto otázky objasní /Říčan, Krejčířová,1997/. 1.3 Fyziognomie dítěte s Downovým syndromem Podoba a funkce každé lidské bytosti jsou určovány geny. Fyzické rysy dítěte s Downovým syndromem jsou ovlivněny jeho genetickou výbavou. Dítě dědí geny od otce i matky, takže se bude do jisté míry podobat svým rodičům. Vzhledem k dodatečné genetické výbavě v chromozomu číslo 21 mají děti s Downovým syndromem také fyzické rysy, které je činí odlišnými od svých rodičů, sourozenců a dětí bez handicapu. Protože se tento třetí chromozom číslo 21 nachází v buňkách každého dítěte s Downovým syndromem, má shodný vliv na stavbu jejich těla. Proto mají tyto děti mnoho fyzických rysů společných a vypadají podobně. Geny dodatečného chromozomu číslo 21 jsou zodpovědné za odlišný vývoj různých částí těla během první etapy života ještě nenarozeného dítěte. Nevíme však, jak tyto změny nastávají a jakým způsobem geny extra chromozomů zasahují do normálních vývojových etap. Neumíme vysvětlit, proč některé děti s Downovým syndromem mají jisté rysy a předpoklady a jiné je nemají. Nevíme například, proč asi 40 % dětí s tímto syndromem má vrozenou srdeční vadu, přestože se u 60 % dětí tento problém nevyskytuje /Machová, 2002/. 10

11 V následujících odstavcích jsou popsány fyzické rysy dítěte s Downovým syndromem. Ačkoli se některé z nich objevují často a jsou považovány pro tento syndrom za typické, jedná se většinou o vedlejší znaky, které nemusí všeobecně narušovat projevy dítěte. Fyzické rysy dítěte s Downovým syndromem jsou důležité pro lékařskou diagnostiku. Hlava dítěte s tímto syndromem je v porovnání se zdravým dítětem menší, její zadní část bývá plošší. Ve střední části, kde se kosti lebky setkávají, je často dodatečné měkké místo. Obličej malých dětí s Downovým syndromem má vzhledem k nedostatečně vyvinutým obličejovým kostem a malému nosu poněkud plošší průchody. Oči mají normální tvar. Oční víčka bývají úzká a šikmá, ve vnitřním koutku očí se u mnoha dětí vyskytuje kožní řasa. Uši jsou menší, horní okraj ucha je často přeložen. Stavba ucha bývá někdy mírně pozměněna ušní kanálky jsou úzké. Ústa dítěte s Downovým syndromem jsou malá. Některé z dětí mají ústa stále otevřena a jazyk může vyčnívat. U starších dětí se může objevovat vrásčitý jazyk. Rty jsou během zimy popraskané. Patro v ústech je užší a růst chrupu bývá opožděn. Občas jeden nebo i více zubů chybí. Čelisti jsou malé, což vede k chybnému postavení ostatních zubů. Krk je často širší a mohutnější. U předškolních dětí se mohou objevit nápadně volné záhyby kůže, které se mohou ztratit, až dítě vyroste. Hrudník může mít v některých případech zvláštní tvar a prsní kost může být vpáčená nebo může vyčnívat. Plíce dětí s Downovým syndromem jsou většinou normální, u některých malých dětí se mohou vyskytnout plíce nedostatečně vyvinuté. Břišní stěna těchto dětí nevykazuje obvykle žádné abnormality. Břišní svaly bývají oslabené a často vyčnívá střed břicha, protože je nedostatečně vyvinuta tato svalová oblast. Více než 90 % dětí má malou pupeční kýlu. Končetiny mají obvykle normální tvar, ruce a chodidla bývají malé a mohutné. Mnohé děti s tímto syndromem mají kratší prsty a malíček zakřivený mírně dovnitř. Otisky prstů bývají také odlišné. V minulosti se jich využívalo pro zjišťování Downova syndromu. Prsty u nohou jsou obvykle kratší, na plosce nohy se objevuje rýha. Mnohé děti mají z důvodu nedostatečné pevnosti šlach ploché nohy. Vzhledem k celkové 11

12 ochablosti vazů mají děti volné klouby, což nezpůsobuje větší problémy, kromě případů, kdy dojde k vymknutí kolene nebo kyčle. Pleť bývá světlá a v dětství skvrnitá. Během chladného počasí je kůže suchá, ruce a tváře snadno praskají. Starší děti a dospělí s tímto postižením mívají kůži na omak hrubou /Pueschel, 1997/. Mnohé z výše popsaných fyzických dispozic mohou být zjištěny i u dětí, které Downův syndrom nemají. Naopak u dětí s Downovým syndromem se mohou vyskytnout další vrozené vady, které zde nejsou uvedeny. Je však naprosto nezbytné, aby fyzické nedostatky dětí s Downovým syndromem nebyly zdůrazňovány, ale aby prezentovaly dítě jako lidskou bytost, jež potřebuje péči a lásku. 1.4 Zvláštnosti vývoje a způsoby chování Duševní a tělesný vývoj dětí s Downovým syndromem je v porovnání s nepostiženými dětmi celkově zpomalen. Tuto skutečnost lze vysvětlit chybným dělením zárodečných buněk ještě před zplozením. O chybném vývoji je tedy rozhodnuto již v okamžiku oplodnění a není ovlivněn průběhem těhotenství. Tělesné a duševní postižení, které vznikne, nelze napravit, může být ale kladně ovlivněno dobrou a včasnou péčí a další podporou až do dospělosti /Marková, Středová, 1987/. V minulosti byli lidé s Downovým syndromem stereotypně popisováni jako těžce postižení a nezajímaví, tento popis se ale nehodí na děti s Downovým syndromem, jak je známe dnes /Pueschel, 1997, s. 51/. Individuální rozdíly mezi osobami postiženými Downovým syndromem mohou být v jednotlivých oblastech rozvoje značné, dokonce větší než u nepostižených dětí. Poslední výzkumy vyvrátily dosavadní předpoklad, podle něhož vývoj dětí s tímto syndromem probíhá s občasnými přestávkami. Vývoj je sice výrazně zpomalen, ale přitom je stálý a na rozdíl od dřívějšího předpokladu se nezastaví na určité věkové úrovni. V prvních pěti letech probíhá vývoj zdravých i postižených dětí obdobně, ovšem u dětí s Downovým syndromem přibližně v polovičním tempu. 12

13 Duševní vývoj postupuje během prvních tří let u těchto dětí obvykle rychleji než jejich motorický vývoj. Po tomto období se zpoždění motorického vývoje vyrovnává. I zde je třeba zdůraznit, že průběh vývoje je u jednotlivých dětí značně odlišný. Děti postižené Downovým syndromem potřebují delší dobu, než dokážou reagovat na nabízené podněty. Tyto děti reagují velmi citlivě již na malé přetížení. Zatímco malé děti svoji pozornost předčasně odpoutávají, větší děti reagují spíše vyhýbavým chováním. Od dospělých se tedy vyžaduje velká schopnost vcítit se do situace dětí s tímto syndromem, dostatek času, mnoho trpělivosti a pozornosti, aby se dítěti nabídl dostatek podnětů odpovídajících jeho schopnostem. Velký význam má včasná péče /Strusková, 2000/. Závěrem lze říci, že tato kapitola shrnuje současný stav poznatků o Downově syndromu. Zabývá se historickým pozadím a příčinami syndromu, popisuje fyzické rysy dítěte s Downovým syndromem a objasňuje biologické odlišnosti, které lze u dítěte s Downovým syndromem vypozorovat. Díky láskyplné podpoře v rodině a snaze odborníků dostává budoucnost dětí s Downovým syndromem v dnešní době mnohem příznivější podobu, než tomu bylo dříve. 13

14 2 Výchova a vzdělávání dětí s Downovým syndromem V naší zemi dochází k velkým změnám ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami po roce Koncepce vzdělávání se přizpůsobuje požadavkům evropské společnosti. Cíle vzdělávání se odvozují jak z individuálních, tak společenských potřeb. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se u nás realizuje v průběhu povinné školní docházky po dobu devíti /deseti/ let na dvou úrovních: úroveň základního vzdělání poskytovaného základní školou a základní školou praktickou a úroveň základů vzdělání poskytovaného základní školou speciální. Stále častěji se setkáváme s integrativním / inkluzívním vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole. Podmínky pro ně jsou zde upraveny legislativně /Pipeková,2006/. 2.1 Formální vzdělávací systém Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Podpůrnými opatřeními při speciálním vzdělávání se rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. 14

15 Zásady a cíle speciálního vzdělávání Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením a jejich rozsah a závažnost jsou důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání. Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno: a) formou individuální integrace; b) formou skupinové integrace; c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením; d) kombinací uvedených forem pod písmeny a) až c). Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka: a) v běžné škole; b) v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a současně také podmínkám a možnostem školy. Typy speciálních škol a) mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené /střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené, střední odborná škola pro zrakově postižené, konzervatoř pro zrakově postižené; b) mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené, střední odborné učiliště pro sluchově 15

16 postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově postižené; c) mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé; d) mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesně postižené, střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené, praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro tělesně postižené; e) mateřská škola logopedická, základní škola logopedická; f) mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola; g) základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování; h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení. /Viz. Vyhláška číslo 73 ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných/ Vzdělávání dětí a žáků s Downovým syndromem a) mateřská škola formou integrace; b) mateřská škola speciální; c) základní škola formou integrace; d) základní škola praktická; e) základní škola speciální; f) odborné učiliště; g) praktická škola. Žáci s Downovým syndromem, jejichž rozumové schopnosti jsou v pásmu střední až těžké mentální retardace, jsou často vzděláváni v rehabilitačních třídách zřizovaných v základních školách speciálních. 16

17 2.2 Pobyt v mateřské škole Vzdělávání poskytované mateřskou školou se v mnohém liší od vzdělávání poskytovaného školou základní. Jeho specifika se odvíjejí především z dosud nehotových a postupně se rozvíjejících osobnostních struktur dítěte předškolního věku a jeho specifických potřeb. Proto se předškolní vzdělávání přizpůsobuje vývojovým kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny. První roky mají pro život dítěte dalekosáhlý význam. Poznatky lékařů, psychologů a pedagogů dokazují, že většinu toho, co dítě v tomto věku prožije a co z podnětů okolního prostředí přijme, je trvalé, a že rané zkušenosti, které dítě získává svým životem v rodinném i mimorodinném prostředí, se v jeho životě zhodnotí a najdou své uplatnění /Švejcar, 1988/. Každé dítě je i v nahodilých podmínkách zpravidla schopno se rozvíjet a spontánně se učit. V přirozeném prostředí rodiny tomu také tak většinou je. V předškolním věku dítěte je právě rodina, která je v této roli nezastupitelná. Zkušenosti však ukazují, že dnešní rodina není vždy schopná zajistit plnou škálu podnětů k rozvoji dítěte. Mateřská škola představuje jednu z možností, jak doplnit rodinnou výchovu a pomoci zajistit dítěti již od útlého věku prostředí s dostatkem přiměřených a mnohostranných podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení /Rámcový program pro předškolní vzdělávání, 2001/. Nejdůležitějším posláním mateřské školy je poskytnout malým dětem sociální prostor, v němž si mohou společně s ostatními dětmi hrát a postupně zvládat okolní prostředí. Pro děti postižené Downovým syndromem je zmíněné prostředí mateřské školy stejně důležité. Na rozdíl od jiných dětí vyžadují více než ostatní, aby byly umístěny ve skupině o přehledné velikosti a aby měly zajištěný trvalý přísun podpůrných podnětů. Důležitým rozhodnutím pro rodiče bývá volba mateřské školy. Pro každé dítě jsou důležité sociální zkušenosti, soužití s různými lidmi s rozličnými způsoby chování. Zlepšuje se vlastní samostatnost, nácvik koordinace hrubé i jemné motoriky /Valenta, Müller, 2003/. Dítě s Downovým syndromem se může v mateřské škole naučit nekonečně mnoho. Stejně jako u všech ostatních tří až šestiletých dětí jsou jejich schopnosti a dosažený stupeň vývoje velmi rozdílné /Pueschel, 1997, s. 83/. 17

18 Samostatná hra je jednou z nejdůležitějších dovedností, které může dítě v mateřské škole získat. Hraní je přirozený prostředek k učení a k rozvoji osobnosti dítěte. V rané fázi potřebují děti s Downovým syndromem pomoci, aby se formou napodobování naučily, že se věci nepodrobí jejich vůli. Musí se rozhodovat a dělit s ostatními. Kombinace těchto dovedností formuje pozitivní chování a pomáhá rodičům i vychovatelům naplňovat cíle pro dítě stanovené. Jako všechny děti i dítě s Downovým syndromem je jedinečnou bytostí, která má právo na rozvoj všech svých skrytých možností. 2.3 Školní výuka U dětí s Downovým syndromem je třeba prověřit každého jedince, aby bylo možno odpovědět na otázku, jakou zvláštní péči potřebuje a kde ji dostane. Intelektuální úroveň dětí s Downovým syndromem se pohybuje v oblasti od mentálního postižení až k poruše učení. Většina těchto dětí navštěvuje v současnosti speciální školy. Společným specifickým rysem téměř všech dětí postižených Downovým syndromem je, že rozumí podstatně více, než dokážou říct. Prokázalo se, že se učí lépe, jestliže vidí a současně i slyší, protože viděné se vzhledem k jejich dobré paměti lépe pamatuje. V každém případě je velmi obtížné udržet jejich pozornost po delší dobu. Postižené děti se často dokážou soustředit krátce a jen postupně se učí uposlechnout vydávaných příkazů a plnit zadávané úkoly. O to je také důležitější formulovat učební úkoly ve škole a zejména i doma tak, aby byly pro dítě zajímavé. Dítě musí vždy dostat možnost učit se na základě vlastních zkušeností. Je nutné dbát na to, aby učivo bylo pro dítě pokud možno názorné a současně rozumově přijatelné, takže slovní projev by neměl být hlavním způsobem výkladu /Marková, Středová, 1987/. Psaní představuje pro tyto děti často značný problém, jehož kořeny lze hledat v jejich snížené pohyblivosti. Některé děti mají ale hezký rukopis, u jiných se alespoň vyvine určitý vztah ke psaní. Počítání bývá také obtížné vzhledem k jejich problémům s abstraktním myšlením. Jsou ale docela dobře schopné chápat čísla a pojmy množství, které dokážou používat v každodenním životě. U dětí s Downovým syndromem je dobře rozvinuta schopnost rychle vizuálně vnímat informace a zapamatovat si je. Tím je možno také vysvětlit jejich oblibu počítačů, kde 18

19 jsou informace zobrazovány na stínítku obrazovky. Další předností práce s počítačem je, že si žák určí sám rychlost výuky. Hlavním úkolem veškerého vzdělávání od dětství po dospívání je příprava na život v dospělosti. Dobré vzdělání je proto směsicí stěžejních všeobecných i specializovaných dovedností. Je velmi důležité vytvořit dětem s Downovým syndromem takové pedagogické prostředí, v němž mohou výchovných cílů dosáhnout. 2.4 Rehabilitační vzdělávací program pomocné školy Podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy jsou vzděláváni žáci s tak závažným mentálním postižením, které jim znemožňuje vzdělávání v jiných třídách základní školy speciální. V rehabilitační třídě si v přizpůsobených podmínkách a za odborného speciálně pedagogického vedení osvojují některé elementární vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní získat určitou míru soběstačnosti, najít vhodnou formu komunikace s okolím a budou napomáhat rozvoji jejich motoriky. Velkým problémem, který komplikuje vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením, je nízká míra rozvinutosti jejich psychických funkcí, zejména pozornosti, paměti, ale i volních vlastností potřebných k systematickému osvojování učiva. Tyto funkce je potřeba u žáků probouzet, i když míra úspěšnosti této činnosti bude u jednotlivých žáků odlišná. U většiny žáků zařazených do rehabilitační třídy a vzdělávaných podle rehabilitačního programu nelze reálně počítat se zvládnutím trivia. Lze u nich rozvíjet komunikační dovednosti, pomocí kterých budou moci navázat kontakty s okolím, rozvíjet jejich pohyblivost tak, aby dosáhli co nejvyšší pohybové samostatnosti, a naučit je základům sebeobsluhy, která jim umožní určitou míru soběstačnosti. Každá nová dovednost se projeví ve zlepšení kvality jejich dalšího života. Prostředkem vzdělávání v rehabilitační třídě není psané slovo a v některých případech ani mluvená řeč. Pracuje se zde s různými formami alternativní a augmentativní komunikace. Učitelé se snaží pro každého žáka najít vhodnou formu dorozumívání. Využívá se kompenzačních pomůcek analogických pomůckám používaným ve školách pro žáky s tělesným, případně smyslovým postižením. Učební pomůcky se přizpůsobují schopnostem a možnostem jednotlivých žáků a jsou pro ně často vytvářeny individuálně na míru. 19

20 Důležitým úkolem vzdělávání žáků v rehabilitačních třídách je působení na jejich chování tak, aby soužití s nimi nekladlo mimořádné nároky na jejich okolí, rozvíjení jejich estetického cítění a zájmů, zejména v oblasti hudebních i výtvarných schopností a jednoduchých pracovních dovedností. Učební osnovy Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy Smyslová výchova Smyslová výchova je zaměřena na rozvíjení psychických funkcí prostřednictvím smyslového vnímání, především na vytváření vztahů smyslového vnímání, myšlení a řeči. Touto výchovou rozvíjíme jednotlivé smyslové analyzátory, které jsou podmínkou správného vnímání, koncentrace pozornosti, prostorové, směrové a časové orientace a jsou základem pro vytváření představ a pojmů. Ve smyslové výchově si žáci procvičují zrakové, sluchové, chuťové a čichové vnímání na konkrétním názorném materiálu, hmat a prostorovou orientaci v konkrétních situacích. Smyslová výchova prolíná všemi předměty a pomocí ní zdokonalujeme i úroveň motoriky, rozvíjíme schopnost komunikace a verbálního vyjadřování. Rozumová výchova Rozumová výchova se v rehabilitačních třídách skládá z několika neoddělitelných složek: - rozvíjení poznávacích schopností a komunikačních dovedností; - rozvíjení logického myšlení, paměti a pozornosti; - vytváření početních představ; - rozvíjení grafických dovedností. Cílem rozumové výchovy v rehabilitační třídě je rozvinutí rozumových schopností žáků na optimální možnou úroveň. Pracovní a výtvarná výchova Úkolem pracovní výchovy je rozvíjet jemnou motoriku žáků, zvyšovat jejich samostatnost, soběstačnost a nezávislost. V rehabilitační třídě se pracovní výchova 20

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala : PhDr.

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní :

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní : POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Dědičnost vázaná na X chromosom

Dědičnost vázaná na X chromosom 12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

JUSTINKA VYCHÁZÍ VE SVÉ VÝCHOVĚ A PÉČI ZE ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL:

JUSTINKA VYCHÁZÍ VE SVÉ VÝCHOVĚ A PÉČI ZE ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL: PLÁN VÝCHOVY A PÉČE - JUSTINKA Dětská skupina Ministerstva spravedlnosti ČR JUSTINKA (dále jen,,justinka ) se nachází v budově Ministerstva spravedlnosti ČR, se sídlem v ulici Vyšehradská 16, 128 10 Praha

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle

Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle Na základě zapojení aktérů a vyhodnocení existujících materiálů byly určeny následující oblasti a v nich tyto klíčové problémy. Problémová

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence Oblastní spolek ČČK Hradec Králové Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence (výtah z Vnitřních pravidel poskytované služby Osobní asistence Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové)

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz

Více

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Tam,kde postižení není překážkou Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Centrum podpory inkluzivního vzdělávání Most Příklady dobré praxe ZŠ a MŠ Bílý Potok

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více