příručka vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se zdravotním postižením

Transkript

1 příručka vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se zdravotním postižením

2

3 PŘÍRUČKA VZDĚLÁVACÍCH ČINNOSTÍ S CÍLEM PRACOVNÍ INTEGRACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Ostrava 214

4 AUTORSKÝ TÝM: Vedoucí týmu: Mgr. Zdenka Kozáková, Ph.D. Autorský tým: doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D., doc. Dita Finková, Ph.D., Mgr. et Mgr. Jan Chrastina, Ph.D., Mgr. Jaromír Hublar, Ph.D., Mgr. Martina Hubištová, Mgr. Olga Rosenbergerová, doc. PhDr. Eva Souralová, Ph.D., Mgr. Michal Škrabánek, Mgr. Ing. Ivana Treznerová. Recenze: Mgr. Kristýna Krahulcová, Ph.D. Mgr. Lubomír Řehůřek Odpovědná redaktorka Mgr. Jana Kreiselová Technická redakce Mgr. Věra Benešová Fotodokumentace: Mgr. Jakub Sekera Vydala Univerzita Palackého v Olomouci Křížkovského 8, Olomouc Olomouc vydání Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní popř. trestněprávní odpovědnost. Tato publikace neprošla redakční jazykovou úpravou. Asociace TRIGON 214 č. z. 215/3 ISBN Neprodejná publikace

5 OBSAH ÚVOD Část 1 1 Příprava na práci a pracovní integrace OZP 6 (Olga Krejčířová) 2 Člověk se zdravotním postižením na volném pracovním trhu 12 (Michal Škrabánek) 3 Zaměstnávání osob se sluchovým postižením..23 (Eva Souralová) 4 Problémy zaměstnavatelů osob se zrakovým postižením.3 (Dita Finková) 5 Možnosti a limity v oblasti pracovního uplatnění osob s omezenou hybností...4 (Jan Chrastina) 6 Chráněná pracovní místa a podporované zaměstnávání..51 (Zdenka Kozáková) 7 Rekvalifikace osob se zdravotním postižením 63 (Zdenka Kozáková) 8 Rekvalifikace OZP se středně těžkým mentálním a kombinovaným postižením 74 (Zdenka Kozáková) 9 Zahradnické práce jako vhodný prostředek pracovní rehabilitace osob se středně těžkým mentálním a kombinovaným postižením. 83 (Jaromír Hublar) 1 Finanční gramotnost jako jedna z cest k uplatnění na trhu práce..91 (Martina Hubištová) 11 Implementace metod do systému práce v oblasti pracovní integrace osob...99 se zdravotním postižením (Ivana Treznerová, Olga Rosenbergerová) Medailonky autorů 121

6 ÚVOD Vážení přátelé, materiál, který právě otevíráte, patří k vyvrcholení výstupů projektu Implementace metod do systému práce v oblasti pracovní integrace osob se ZP. Je tvořen převážně lektory, kteří se ve svých přednáškách inspirovali rozhovory a zkušenostmi účastníky seminářů. Je ale i potěšující, že autorsky přispěli i frekventanti kurzů. Všechny diskuse napomohly k realizaci sborníku, jehož obsahem a výstupem jsou návrhy inovativního přístupu k řešené problematice, vyhodnocení současných metod, nástrojů a přístupů a návrh jejich dalšího inovativního vývoje. Tým autorů se snažil ve svých obsazích podat návrhy, které přispějí k prosazování změn v zavedených systémech v oblasti trhu práce a zvýší intenzitu kontaktů mezi spolupracujícími subjekty. Osoby se ZP představují rizikovou cílovou skupinu, jejíž schopnosti a dovednosti nalézt a udržet si placené zaměstnání jsou natolik sníženy, že vyžadují individuální specifickou podporu a dlouhodobou zvýšenou péči. Z toho důvodu bychom byli rádi, aby text oslovil potenciální zaměstnavatele OZP přestavované veřejnou správou a podnikovou sférou a napomohl dosáhnout rovnějších příležitostí osob se ZP v oblasti trhu práce, a tím minimalizoval jejich sociální a pracovní vyloučení, protože získané know-how chceme šířit mezi relevantní klíčové aktéry dané oblasti a ve spolupráci s ostatními NNO. Věříme, že jak realizace projektu, tak i text sborníku bude mít celospolečenský dopad, protože přispěje k eliminaci diskriminace osob se ZP v oblasti trhu práce, přispěje k rovným příležitostem těchto osob a k osvětě problematiky zaměstnávání OZP jak mezi veřejností tak mezi odborníky, což bude mít významný vliv na kvalitu života cílové skupiny - osob se ZP. Zaměření textu není v obecné rovině směrováno na osoby se zdravotním postižením a jejich uplatnění na trhu práce, ale vymezuje i specifické problémy sluchově, zrakově, tělesně, mentálně a kombinovaných postižení. Proto jsme přesvědčeni, že každý z Vás si najde metodický návod, který mu pomůže v jeho náročné práci. Za autorský kolektiv Olga Krejčířová

7 1 PŘÍPRAVA NA PRÁCI A PRACOVNÍ INTEGRACE OZP Olga Krejčířová Anotace: Předložený článek je zaměřen na objasnění možností profesní orientace OZP a výběru jejich profesní přípravy. Výrazně si všímá ale překážek, které mohou nastat při jejich pracovní integraci při zařazení na trhu práce. Tento problém je řešen profesní adjustací a vymezením eliminace jejích negativních dopadů na OZP. Na straně druhé ale vyzdvihuje význam neocenitelných benefitů, které provázejí zaměstnávání OZP a které nejsou závislé na finančním ohodnocení a mají pro OZP velký význam v posilování jejich sebevědomí. Východisko: Smyslem textu je několik kritérií, které je potřeba nejen respektovat, ale také se s nimi vyrovnávat ve smyslu zvýšení kvality života OZP. V první řadě je to Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením potřebují intenzivní pomoc ze strany společnosti, aby mohli rozvinout své schopnosti a zapojit se do normálního života. Dalšími významnými antecedenty jsou: Růst nezaměstnanosti OZP. Jejich vyčleňováni z procesu uplatňování na trhu práce. Problematika zaměstnávání těžce mentálně postižených. Východiskem je i Evropský standard, který pregnantně vymezuje rovné zacházen., Zákaz diskriminace a vyrovnání příležitostí v rámci kvalitní přípravy na výkon povolání. 1.1 Co je to profese? Velmi zjednodušeně bychom mohli konstatovat, v rámci jednoduché rovnice: Profese = povolání s kvalifikací. Před výběrem vlastní profese je nutné v systému základního školství nastavit profesní orientaci, která musí uplatňovat další vztah rovnosti: cílevědomost + záměrnost = orientace + specializace. Teprve na základě prodiskutovaných vztahů si žák vybírá povolání, kterému předchází díky institucionálnímu systému profesní specifická příprava. Osoby se zdravotním postižením ale mají tuto cestu značně ztíženou. Je to v první řadě jejich zdravotní stav, který jim nedovoluje některé profese vykonávat, což je může vést ke skepsi a nezájmu o profesní specifickou přípravu. Příklad: Žák s poruchou rovnováhy nemůže být klempířem, alergik na cement zase zedníkem, atd. Toto a další faktory této cílové skupině znemožňuje profesní uplatnění na trhu práce, ke kterému výrazně přispívají 5

8 negativní projevy profesní adjustace (o které budeme psát dále). Pozitivně ale musíme připustit i klad, která spočívá v nastavování rekvalifikačních programů pro OZP a, který již přináší první výsledky. 1.2 Institucionální systém středních škol pro OZP V první řadě si musíme uvědomit, že žádný z absolventů základního vzdělání není eliminován výběrem školy, může navštěvovat Všechny typy středních škol. Marginálie Střední vzdělávání má všeobecný nebo odborný charakter a je ukončeno maturitní zkouškou, výučním listem, nebo závěrečnou zkouškou. Obecné cíle středního vzdělávání stanoví školský zákon. Zákon 561/24 a 562/24 Sb. zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon je základní právní normou pro oblast vzdělávání pro celý vzdělávací systém, (kromě škol vysokých) v České republice. Střední vzdělávání: rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince, poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci, vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. I přes všechny možnosti typů středních škol, nemohou někteří žáci zvládnout typy běžných středních škol a mají možnost si vybírat ze specializovaných škol pro jejich profesní přípravu. K nim patří: Odborná učiliště, ve kterých můžeme sledovat výrazný akcent na předávání praktických dovedností, ve svých dvouletých a tříletých programech a zajišťují širokou škálu profesí, (v některých textech je uváděno až 7 profesních možností). Tyto možnosti lze rozdělit do tří oblastí: a) stavebnictví b) zemědělství c) služby d) regionální odborná učiliště (rybářské, vinařské, atd). Výstupem je vždy výuční list, který ale má omezení ve zdůraznění pomocné. Praktická škola je určena především pro absolventy se speciálními vzdělávacími potřebami a respektuje: a) dosaženou úroveň vzdělání, b) stupeň postižení, c) profesní zájem. 6

9 Je realizována ve dvouletých a jednoletých vzdělávacích programech. Výstupem je osvědčení o absolvování. Pamatujme: Všechny tyto školy patří do systému středních škol. 1.3 Eliminace negativních dopadů profesní adjustace V zájmu socializace osob s MP i v zájmu naší společnosti je, aby se alespoň osoby s lehkým mentálním postižením začlenily do běžného společenského života a žily a pracovaly společně s intaktními lidmi. Eliminovat negativní jevy v průběhu pracovní adjustace mentálně postižených je nutné na více frontách. Jako například: Zaměstnavatelé: přesvědčit zaměstnavatele o kvalitách osob s mentálním postižením jako zaměstnanců, zajistit osvětu v této oblasti, informovat zaměstnavatele o výhodách a sankcích státu týkajících se zaměstnávání osob s mentálním postižením, pomoci zprostředkovat kontakt mezi zaměstnavateli a osobami s mentálním postižením, Pomoc osobám s mentálním postižením při adaptování se na novou pracovní pozici. Osoby s mentálním postižením: vytvářet u těchto jedinců kladný vztah k práci a pomáhat jim adaptovat se na práci a záležitosti s ní spojené. pomáhat osobám s mentálním postižením v komunikaci s (potencionálními) zaměstnavateli, zajištění školní přípravy, zajišťování alternativních forem přípravy na zaměstnání, ale i alternativních forem samotného zaměstnání. Stát: rozvíjení pracovní rehabilitace pro osoby s mentálním postižením, podporování zaměstnavatelů osob s mentálním postižením a sankcionování zaměstnavatelů, kteří neplní dané kvóty, financování projektů týkajících se osob s mentálním postižením. 1.4 Fáze činnosti pracovního uplatnění Učitel na odborném učilišti a praktické škole má velké možnosti přispět k eliminaci negativních dopadů profesní adjustace. Vodítkem mu mohou být jednotlivé fáze, které je nutné během celé profesní přípravy realizovat. 7

10 Fáze činnosti Cílová skupina Praktická škola, OU (žák) Depistážní Diagnostická Poradenská Kontaktní Kontrolní Žáci bez konkrétní představy o budoucím uplatnění (předpoklad) Rozbor připravenosti pro pozdější uplatnění Potenciální zaměstnavatel Vyhledávání zaměstnavatelů, spolupráce s úřadem práce Konzultace o možnostech pracovních míst příslušné firmy Korekce představ o pracovním Sledování aktuálních možností absolventů uplatnění, sociální cvičení vzhledem k nabídce Ověřování reálnosti záměru Smluvní vztah, zařazení do databáze pracovního uplatnění spolupracujících firem Nabídka konzultace na praktické škole v rámci profesionální adjustace Ověření poznatků o uplatnění absolventů v pracovním procesu (po půl roce) Je zřejmé, že jednotlivé složky se prolínají v konkrétních fázích činnosti pro pracovní uplatnění. Považujeme za nutné, aby byla takto pojatá východiska přijímána všemi odborníky obou subjektů školy i potenciálního zaměstnavatele.je tedy zřejmé, že se zde promítají základní složky edukačního působení. Signalizačně-iniciační - fáze depistážní Analyticko-diagnostická - fáze diagnostická, Poradensko-psychoterapeutická - poradenská fáze Kontrolně-katamnestická - kontrolní fáze. Pokusme se tyto fáze rozebrat: Depistážní fáze. Obsah je dán iniciačním působením s nabídkou pracovních činností ve směru k žákovi. Vyhledávání zaměstnavatelů se při realizaci první fáze činnosti pracovního uplatnění může jevit jako diskrepance ve smyslu vztahu potenciálního zaměstnavatele a OU a praktické školy. Rozpor je ale relativní vzhledem k tomu, že povinností zaměstnavatelů je vykazovat možná a požadovaná pracovní místa i pro osoby se zdravotním postižením. Nesoulad se však projevuje ve vůli (chtění) zaměstnávat zdravotně postižené (vůle je oproti potřebě velmi nízká). Často uváděným důvodem, proč nezaměstnat člověka se zdravotním postižením, je nutnost vypořádat se s jeho častou nemocností, nízkým vzděláním a požadovanou omezenou pracovní dobou. Velké firmy se dokáží s takovými problémy vyrovnat, protože mají možnost snazší zastupitelnosti. 8

11 Pro malé firmy jsou časté absence obtížněji řešitelné. Vysoce frekventovaným zdůvodněním je i nedostatek času pro individuální práci a časová dimenze, po kterou jsou povinni zaměstnávat zdravotně postiženého občana. Poradensko-diagnostická fáze. Ta vychází z objektivních požadavků formulovaných klíčovými dovednostmi, jež jsou nezbytné pro výkon dané profese. Práce s potencionálním zaměstnavatelem v této fázi patří k vysoce významným aktivitám, protože jde o vstupní kontakt s předpokládaným partnerem v oblasti zaměstnávání absolventů praktické školy. Konzultační činností dáváme zaměstnavatelským subjektům prostor k naplnění zákonné povinnosti. Vymezuje se však bezpodmínečně nutný požadavek ve směru k praktické škole (pověřených konzultantů) spočívající ve znalosti a orientaci ve výkladu všech zákonných opatření tak, aby bylo možné argumentovat vůči případným důvodům, které by vyzněly v neprospěch jednání. Do poradenské fáze zařazujeme i požadavek sociálních cvičení. Jejich pozice je prezentována s vědomím, že mají místo v každé fázi činnosti pracovního uplatnění. V poradenství je funkce posílena o nácvik odvozený z potřeby aktuálních dovedností, jež jsou nezbytně nutné pro zařazení na pracoviště. Vztah zaměstnavatel-zaměstnanec. Pracovní uplatnění a orientace na volném trhu práce vyžadují celou řadu dovedností, kterými žáci praktické školy nedisponují a které je potřebné rozvíjet v souladu se společenskými požadavky. Nejde o elementární sociální dovednosti, ale o ty, jež jsou běžnou součástí komunikačních modelů ve vztahu zaměstnavatel zaměstnanec. Kontaktní fáze. Touto fází vrcholí proces pracovního uplatnění. Jeho výstupem je smluvní vztah se zaměstnavatelem vytvořený na základě nových kontaktů. Za stěžejní momenty úmluvy považujeme specifikaci pracovněprávního vztahu a precizaci všech formalit týkajících se nástupu do zaměstnání. Kontrolní fáze je významná pro analýzu pozitivních výsledků a pro hledání cest a postupů pro ty, kteří na trhu práce neuspěli. Zároveň sledujeme dodržování všech smluvních dohod. Jejich ověřování je opodstatněné, protože máme právo vědět, s kým uzavíráme smlouvu. 1.5 Neocenitelné benefity zaměstnávání OZP Neocenitelné benefity sledují efektivnosti pracovního uplatnění ve směru užitku pro kvalitu života OZP a to nejen z hlediska přínosů finančních toků, ale primárně z hlediska neocenitelných benefit. Mají celospolečenský efekt jako určující faktor. Benefity negenerují záporné finanční toky a nepopírají smysluplnost zaměstnávání, ale podporují kvalitu života. Společenské procesy svým dynamickým charakterem postihují všechny stránky našeho života. Profesní příprava formovala postoje k práci a k profesnímu uplatnění. Společenské normy vztahu k pracovním činnostem se promítaly do všech předmětů teoretické roviny i praktického výcviku. Při neuplatnění na trhu práce musí nutně docházet k rozporu s již poznaným a realitou. Nejčastějším reakcí je rychlá rezignace. 9

12 Uvedený prostoj mezi školou a zařazením na trh práce je v přímé úměrnosti: Čím větší je prostoj, tím prohloubenější je negativní vztah k práci. Délka nezaměstnanosti je demotivující vzhledem k hledání práce a k její potřebě. Permanentní práce na sobě s cílem dosáhnout vnitřní integrity je významným edukačním faktorem práce OZP. Úspěšné zařazení OZP do zaměstnání, můžeme počítat jako benefitu, protože posiluje sebepoznávání a sebevědomí. Co tedy patří k neocenitelným benefitům? Trvalé zaměstnání jednoznačně zvyšuje i postavení OZP v rodině. Narušuje se tím mnohdy přetrvávající ochranitelský vztah rodičů, kteří mají tendenci v OZP vidět děti a ne dospělé osoby. Skutečnost, že člověk s mentálním postižením začal pracovat na otevřeném trhu práce, může pomoci pochopit i jeho rodině a nejbližšímu okolí, že dospěl a je schopen se v mnoha situacích samostatně rozhodovat. Zaměstnání mu pomáhá v orientaci ve společenských požadavcích. Stabilizace neuváženého jednání a eliminace společensky nežádoucích projevů. Posílení pocitu důležitosti, významnosti, jedinečnosti. Smysluplnost a cílevědomost chování je určována motivem. Způsob chování je však determinován situací, v níž se jedinec nachází. V rámci volnočasových aktivit posilujeme aktivní sociální dovednosti, které mohou navíc podstatně zvýšit šance mladých lidí na úspěšnost i v celé další profesní a osobní kariéře. Formy nejčastějších volnočasových aktivit mládeže přímo odpovídají trendům ve společnosti, v níž se pohybují a žijí. Jsou nejen důležitým pedagogickým aspektem, ale i zcela konkrétní otázkou a výzvou nám všem. Preventivní přístupy je nutno diferencovat při respektování osobních zvláštností jedinců a cílových skupin, včetně specifik sociálního prostředí, s nímž jsou ve vzájemné interakci. Prevence je z ekonomického hlediska efektivnější než pozdější pokusy o nápravu získání kvalitativně nových vztahů, možnost kontaktovat absolventy jiných škol, kteří pracují na stejném pracovišti jako on, vzniká šance rozšířit okruh přátel, rozvíjí se i poznání a zájmy v návaznosti na nová přátelství. Závěr Pracovní uplatnění na trhu práce má pro OZP velký význam a je možné mu inovativně napomoci již při profesní přípravě ve spolupráci s potenciálními zaměstnavateli. V metodologických přístupech musíme také počítat s neocenitelnými benefity pracovního uplatnění, které jsou v rámci vzdělávacího procesu zdůrazňovány a které mohou pomoci při eliminaci případných negativních dopadů profesní adjustace. V této souvislosti jmenujeme ty nejvýznamnější: 1

13 společenské uplatnění, formování imaginativně-emotivních složek integrity osobnosti, rozvoj zájmů a společenských aktivit, možnost eliminace sociálně patologických jevů, navázání nových kontaktů a přátelství, zvýšení prestiže v postavení v rodině a okolí. Klíčová slova: Etické krédo, osoby se zdravotním postižením, profese, profesní orientace, profesní specifická příprava, odborné učiliště, praktická škola, profesní adjustace, fáze činnosti pracovního uplatnění, neocenitelné benefity. Použitá literatura JOUZA, L. (24)Zákon o zaměstnanosti a předpisy související s komentářem, Praha:Bova Polygon, KELLER, J. (1996) Sociologie byrokracie a organizace. Praha: SLON. 191 stran. ISBN X MAREŠ, P. (1994) Nezaměstnanost jako psychosociální problém. Praha: Slon. 151 s. ISBN KRAUS, B. (1998) Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, ISBN KREJČÍŘOVÁ, O. (24) Profesní příprava a pracovní uplatnění osob s mentálním postižením. Ostrava: Montanex, ISBN NÁDAŽDYOVÁ, M. Podporované zamestnávanie ludí s mentálnym postihnutím vo svetle principov a cielov transformácie sociálnej sféry a jako pozícia v systéme nových služieb. In II. Mezinárodní kongres ZPMP. Bratislava, Vyhláška MPSV ČR č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností, ve znění vyhlášky č. 232/1997 Sb. Praha: MPSV ČR, Zákon č. 435/24 Sb. o zaměstnanosti. Praha: Vláda ČR, 24. Doporučená literatura KREJČÍŘOVÁ, O. Odborná připravenost pracovníků v systému předprofesní přípravy a chráněných dílen. In XII. ročník česko-francouzské dny v Ostravě - integrace, handicap. Ostrava: Statutární město Ostrava, 24, s ISBN

14 2 ČLOVĚK SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA VOLNÉM PRACOVNÍM TRHU Michal Škrabánek Anotace Také jste slyšeli, že lidé se zdravotním postižením, kteří chtějí pracovat, už pracují? Možná na tom bude kousek pravdy (problém motivace je s ohledem na rozsah textu zcela pominut), ale já také slyšel hodně lidí se zdravotním postižením, kteří si přišli pro radu, co ještě mají udělat proto, aby nějakou práci našli. Bez ohledu na to, zda někdo má zdravotní postižení nebo ne, je k tomu aby pracovní vztah vznikl, zapotřebí ochota obou stran. Východisko V minulosti vznikaly některé organizace zaměstnávající lidi se zdravotním postižením spíše se sociálním posláním. Pokud v takových nedošlo k transformaci na sociální službu a dožily se dnešních dní, pak s razantními organizačními změnami včetně fluktuace některých dřívějších stálých zaměstnanců (klientů?). Současná ekonomická politika má za to, že na volném pracovním trhu musí člověk se zdravotním postižením splňovat tytéž pracovní předpoklady jako kdokoli jiný bez takového statusu. Následující stručný text je náhledem na skupinu osob s postižením, jejich možnost v oblasti práce na volném pracovním trhu a zaměstnavatele - subjekt, který by měl odpovídající pracovní místa tvořit. 2.1 Co říká o lidech se zdravotním postižením statistika? O tom, jaký je typický zástupce skupiny osob se zdravotním postižením má každý svou představu, která bude více nebo méně vzdálená realitě. Protože objektivním měřítkem mohou být statistická1 data, uvádím dále ve vztahu k tématu příspěvku krátký výběr z výběrového šetření o osobách se zdravotním postižením VŠPO 13, realizovaného v ČR v roce 213 Českým statistickým úřadem. K celkovému počtu lidí, kteří jsou nositeli stigmatu zdravotního postižení, uvádí statistické šetření (ČSSU 214, str. 47) následující: Z výsledků šetření vyplývá základní skutečnost, že z celkového počtu obyvatel ČR k bylo celkem osob se zdravotním postižením, tj. 1,2 Porovnáním dosavadních dat bylo dále zjištěno (ČSSU 214, str. 43), že podíl počtu zdravotně postižených osob se za posledních 6 let zvýšil o,3 procentního bodu (9,9 na 1,2), přičemž výrazně vyšší zvýšení bylo šetřením zjištěno u žen (o,6 procentního 1 Česká republika má od letošního (214) dubna k dispozici historicky druhé Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 13 zpracované Českým statistickým úřadem. První šetření se uskutečnilo v roce 27 pod označením VŠPO 7. Srovnání obou by mělo posloužit k seriózním úvahám a strategickým rozhodnutím o dalším zlepšování dosavadní úrovně a podmínek života osob se zdravotním postižením. 12

15 bodu z 1, na 1,6). U mužů je zvýšení podílu poměrně malé (o,1 procentního bodu z 9,8 na 9,9). Chápu-li práci jako prostředek zajištění relativní nezávislosti člověka, který jí vykonává, s dovolením čtenáře zúžím další výběr statistických dat pouze na věkové rozpětí odpovídající tomu, kdy převážná většina lidí naší kultury zajišťuje svou existenci ekonomickou aktivitou - prací. Tzv. produktivní věk je v rámci tohoto textu vymezen věkem člověka od 3 do 59 let (obr. 1 a 2). Obr. 1 Obr. 2 (srov. ČSSU 214, str. 9.) "produktivní" věk V zúženém věkovém rozpětí pochopitelně existuje jiná průměrná hodnota podílu osob se zdravotním postižením v celkové populaci (obr. 3). Obr. 3 (srov. ČSSU 214, str. 9.) 13

16 Dále je nutno vzít v úvahu škálu míry zdravotního postižení. Statistická data (ČSSU 214, str. 6) uvádí tzv. práh zdravotního postižení, který udává míru resp. intenzitu zdravotního postižení, od kterého byla vybraná osoba do celkového počtu postižených v rámci šetření zahrnuta (pacienti od míry postižení 1 lehké postižení) resp. nezahrnuta (pacienti s mírou postižení žádné resp. minimální postižení). Ve vybrané věkové kategorii je 36 osob nositelem těžkého, resp. velmi těžkého zdravotního postižení (obr. 4). Obr. 4 (srov. ČSSU 214, str. 29) Míra či intenzita zdravotního postižení významně snižuje podíl osob, které aspirují k uplatnění na volném pracovním trhu. Obecně lze popsat vztah míry zdravotního postižení s možností člověka takto postiženého uplatnit se na volném pracovním trhu tak, že čím vyšší je míra zdravotního postižení, tím nedostupnější je volný pracovní trh dle obr

17 Obr. 5 Ve vztahu k pracovnímu uplatnění je zapotřebí zmínit ještě vzdělanostní úroveň, která byla statistickým výběrem zachycena (obr. 6). Obr. 6 (srov. ČSSU 214, str. 13.) Přesto, že ze srovnání dosavadních statistických šetření (ČSSU 214, str. 44) vyplývá určitý pozitivní vývoj: poklesy u kategorií bez vzdělání (-,3) a základního vzdělání (- 8,1) resp. nárůsty v kategoriích středního vzdělání s maturitou (+ 3,4) a vysokoškolského vzdělání (+ 1,3), je třeba zdůraznit, z pohledu potencionálních zaměstnavatelů představuje vzdělání pouze dílčí část kompetenčního vybavení, které je k úspěšnému pracovnímu uplatnění vyžadováno (obr. 7). Obr. 7 15

18 Údaj o reálné míře pracovního zapojení lidí se zdravotním postižením, který statistické šetření nabízí (srov. ČSSU 214, str. 21), nijak nerozlišuje, zda jde o pracovní uplatnění na volném, respektive chráněném pracovním trhu. Ve srovnání s údajem o míře zdravotního postižení vybrané věkové skupiny je patrné, že ačkoli 61 lidí, kteří mají lehké a středně těžké zdravotní postižení a teoreticky by měli vyšší šanci uspět na běžném pracovním trhu, uvádí zaměstnání/osvč zhruba jen jedna třetina z celkového počtu osob se zdravotním postižením. V produktivním věku jde o pouhých 24 (Obr. 8). Obr Nástroj zaměřený na jedince Existuje-li potenciál k úspěšné inkluzi lidí se zdravotním postižením do pracovního života, existuje také představa, jak by v ní měl být takový člověk podporován. Pokud můžeme zachytit vlastní pohled člověka na význam zdravotního postižení v jeho životě, je pravděpodobně nejnázornějším výstupem autobiografická křivka života. Podobně lze vyjádřit ideální působení na jedince v rámci koordinované rehabilitace (Obr. 9). Obr. 9 16

19 Jiný model křivky života může pochopitelně ve vztahu k jeho subjektivně hodnocené kvalitě nabývat jiných hodnot (Obr. 1). Obr. 1 Z rozdílu mezi načrtnutými křivkami, kdy jedna dosahuje úspěšné inkluze do společnosti ve srovnatelných hodnotách před traumatem a druhá výrazně pod nimi, lze predikovat rozdílné podpůrné přístupy k lidem se zdravotním postižením, kteří by po aplikaci přístupů koordinované rehabilitace vyjadřovali podobné hodnocení, respektive ho reálně dosahovali. Pokud člověk se zdravotním postižením v rámci koordinované rehabilitace dosáhne maximálního rozvoje, měl by v optimálním případě aspirovat na účast na volném pracovním trhu. Pokud dosáhne pouze určitého rozvoje, může být dále zapojen v takových činnostech, které mohou rozvíjet část její osobnosti či udržovat její schopnosti a dovednosti na jisté úrovni tak, aby byla v maximální možné míře udržena její autonomie. Koordinovaná rehabilitace může řešit problémy lidí se zdravotním postižením do určité míry. V některých případech může člověk dosáhnout úspěšné inkluze také v rámci pracovní oblasti jeho života (obr. 11)2. Mnohdy ovšem může být právě tato oblast zdrojem psychického diskomfortu s dopadem na ostatní oblasti lidského života. Proto je vhodné usilovat o nastavení takového řešení, které rozšíří oblast působení také na subjekty, které práci nabízejí. V podstatě jde o určité propojení komerční sféry s oblastí ryze sociální. Motivace představitelů komerčního sektoru může být vázána na právní prostředí, je ovšem spojena spíše s otázkou morálních principů či širšího společenského prostředí. Obr Srov. Základní východiska zavedení koordinované rehabilitace zdravotně postižených v ČR,

20 2.3 Kde je ten volný pracovní trh? Zaměstnavatel má určité povinnosti ve vztahu k zaměstnávání OZP dané platnými právními předpisy (obr. 12). Obr. 12 ( 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti graficky) Podle 67 zákona č. 435/24 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, které jsou: orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Od nebylo Úřadu práce ČR umožněno vydávat rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, institut této osoby opět zavádí do zákona příslušná novela s účinností od r Souhrn možností pracovního uplatnění pro člověka se zdravotním postižením dle zákona je uveden v následujícím schématu: VOLNÝ PRACOVNÍ TRH CHRÁNĚNÝ PRACOVNÍ TRH A. Společnost zaměstnávající OZP ve výši nad 5 z přepočteného počtu zaměstnanců firmy B. Osoba se zdravotním postižením podnikající jako OSVČ 18 Zaměstnavatel (Ten, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců) má povinnost zaměstnávat povinný podíl OZP a to ve výši 4 z přepočteného počtu zaměstnanců firmy. Osoby ve 3. stupni invalidity se započítávají do celkového počtu OZP 3x

21 2.4 Zaměstnavatel Vychází z nutnosti zajištění personálu pro svou činnost. Z jeho hlediska nastává nejvhodnější situace, kdy existuje rovnováha mezi kompetenčním profilem zaměstnance a kompetenčním modelem daného pracovního místa. Vycházím li z pojetí typových pozic Národní soustavy povolání, pak ve vztahu k zaměstnávání lidí se zdravotním postižením je nezbytné, aby zaměstnavatel v určité míře řešil nejen zdravotní indikace, které uvedená typologie obsahuje, ale také faktory3 konkrétního pracovního prostředí (obr. 13). Obr. 13 Jiný přístup jistá speciální opatření - znamená pro firmu zvýšené minimálně časové náklady. Proto neleze opomenout, že firma může zaměstnáním kompetentního člověka se zdravotním postižením: Uspořit (nižší odvod do státního rozpočtu, sleva na dani) Profitovat (úhrady nákladů spojených s přípravou k práci, příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa)4 a dále jistá přidaná hodnota: Motivovaný zaměstnanec (co je téměř nedostupné má v našich myslích obyčejně vysokou hodnotu, pro lidi se zdravotním postižením to bývá práce) 3 Zde míněny technické, architektonické, ale také sociální faktory pracovního prostředí. Zákon č. 435/24 Sb., o zaměstnanosti v platném znění: 73 příspěvek na náklady spojené s přípravou k práci OZP, 75 příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa (limit 3 let, OSVČ vyloučeny), 76 - příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa (po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení / vymezení zřízeného chráněného pracovního místa), 78 - Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (5 OZP) Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa (limit 12ti měsíců, souvislost s prům. mírou nezaměstnanosti). 4 19