VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ A SOCIÁLNÍ Evropská 33, Praha 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Michaela MOLKOVÁ
|
|
- Bohumila Tomanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ A SOCIÁLNÍ Evropská 33, Praha 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE 2007 Michaela MOLKOVÁ
2 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální Evropská 33, Praha 6 Obor: Sociální pedagogika 2006/2007 Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením v běžných základních školách Zpracovala: Michaela Molková Vedoucí absolventské práce: PhDr. Dagmar Moravcová Oponent absolventské práce: Mgr. Jana Janková
3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala. V Praze 23. dubna 2007 Podpis
4 Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala paní PhDr. Dagmar Moravcové za odborné vedení této absolventské práce, za její trpělivost, cenné rady a čas, který mi věnovala. Dále bych ráda poděkovala paní Mgr. Janě Jankové za odborný posudek. V neposlední řadě patří můj dík všem rodičům a učitelům, kteří ochotně vyplnili dotazník pro praktickou část této práce.
5 Obsah Úvod 7 1. Cíl 8 2. Hypotézy 9 Teoretická část 3. Základní pojmy Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením a celkový přístup k nim ve srovnání s historií Vývoj vzdělávání dětí se zrakovým postižením v historii Přístup společnosti k handicapovaným v historii Přístup k handicapovaným v období totality Současná situace vzdělávání dětí se zrakovým postižením Způsoby vzdělávání Legislativní podpora vzdělávání děti s postižením Integrované vzdělávání Speciální vzdělávání Podmínky pedagogické integrace Výhody a nevýhody integrovaného a segregovaného vzdělávání dětí se zrakovým postižením Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro občany se zrakovým postižením Neoptické pomůcky Optické pomůcky Elektronické pomůcky Úhrada optických a neoptických pomůcek Úlohy jednotlivých subjektů v procesu pedagogické integrace Rodiče v procesu integrace Dítě v procesu integrace Spolužáci v procesu integrace Učitel v procesu integrace Specifika výchovy dítěte se zrakovým postižením Výchova dítěte se zrakovým postižením v mateřské škole Výchova a vzdělávání dítěte se zrakovým postižením v základní škole Poradenské služby v procesu integrace Škola a Pedagogicko-psychologická poradna Speciálně pedagogické centrum (pro děti se zrakovým postižením) 36 4
6 Obsah 10. Neziskové organizace v procesu integrace Střediska rané péče Tandem Brno Reakce rodičů na postižení svého dítěte Fáze šoku a popření Postupná akceptace reality a vyrovnávání se s problémem Realistický pohled na situaci Vliv zrakového postižení na vývoj a formování osobnosti dítěte Typy zrakových vad Poruchy zrakového vnímání Jednotlivé diagnózy zrakového postižení 49 Praktická část 14. Kasuistika Štěpán Jindřich Výzkum Cíl Vzorek výzkumu Metodika výzkumu Společné otázky pro obě skupiny respondentů Co o dětech vypovídají jejich rodiče Co o dětech vypovídají jejich učitelé Ověření hypotéz Domnívám se, že učitelé, kteří mají ve třídě integrované dítě se zrakovým postižením, se museli na příchod tohoto dítěte připravovat sami Domnívám se, že integrace dítěte se zrakovým postižením ovlivní u jeho rodičů průběh zaměstnání (úpravu pracovní doby, změnu zaměstnání, případně i jeho ztrátu) Předpokládám, že existuje skupina rodičů integrovaných dětí se zrakovým postižením, kteří někdy zvažovali přeřazení svých dětí do speciální školy. 76 Závěr Sumary Seznam použitých zdrojů Odborná literatura Zákony a vyhlášky 80 5
7 Obsah Internetové odkazy 81 Přílohy 19. Přílohy 82 Dotazník pro rodiče dětí se zrakovým postižením zařazených do běžné základní školy 83 Dotazník pro učitele dětí se zrakovým postižením zařazených do běžné základní školy 87 Přehled speciálně pedagogických center pro zrakově postižené 90 Přehled středisek rané péče 91 Přehled škol pro děti se zrakovým postižením 92 6
8 Úvod Úvod Problematika jak pedagogické integrace, tak integrace obecně je v dnešní době velmi aktuální vzhledem k tomu, že dětí s postižením, a to nejen zrakovým, stále přibývá a je v zájmu všech, abychom se snažili zapojit je co nejvíce do většinové společnosti, protože i oni nám mají hodně co nabídnout. V teoretické části práce se zaměřím na to, jak byla uvedená problematika řešena v minulosti a jaký pokrok udělala do současné doby, na typy integrovaného vzdělávání uplatňované u nás, na podporu integrace v zákoně a na instituce a poradenská zařízení, která nám mohou s integrací pomoci. Také se pokusím popsat jednotlivé typy zrakových vad, se kterými se můžeme u dětí nejčastěji setkat. Dále bych ráda zmínila specifika vzdělávání dětí se zrakovým postižením v běžných školách a uvedla klady, ale i zápory, se kterými se můžeme v procesu pedagogické integrace setkat. V praktické části bych nejprve chtěla představit kasuistiky několika úspěšně integrovaných dětí. Poté bych ráda čtenáře seznámila s výsledky malého výzkumu o průběhu vzdělávání dětí, které se již do procesu pedagogické integrace v běžných základních školách zapojily. Výzkum jsem prováděla formou dotazníku, který pro účely mého zjišťování vyplňovali rodiče a učitelé těchto dětí. V hodnocení výsledků svého výzkumu se zaměřím zejména na skutečnost, jakým způsobem je integrace vnímaná na jedné straně z hlediska učitelů a na straně druhé z pohledu rodičů nebo opatrovníků těchto dětí. Zpracováním dotazníků bych chtěla dospět k závěru, zda lze v případě mnou zkoumaného vzorku dětí považovat integraci za úspěšnou či nikoliv. 7
9 Cíl 1. Cíl Tato práce by měla poskytnout ucelený přehled o problematice integrovaného vzdělávání dětí se zrakovým postižením v běžných základních školách. Cílem praktické části je představit kasuistiky již úspěšně integrovaných dětí a nastínit průběh integrace určitého vzorku dětí podle malého výzkumu provedeného s jejich rodiči a učiteli. 8
10 Hypotézy 2. Hypotézy 1) Domnívám se, že učitelé, kteří mají ve třídě integrované dítě se zrakovým postižením, se museli na příchod tohoto dítěte připravovat sami. 2) Domnívám se, že integrace dítěte se zrakovým postižením ovlivní u jeho rodičů průběh zaměstnání (úpravu pracovní doby, změnu zaměstnání, případně i jeho ztrátu). 3) Předpokládám, že existuje skupina rodičů integrovaných dětí se zrakovým postižením, kteří někdy zvažovali přeřazení svých dětí do speciální školy. 9
11 TEORETICKÁ ČÁST
12 Teoretická část Základní pojmy 3. Základní pojmy Integrace je snaha o začleňování sociálně nebo zdravotně znevýhodněných lidí do společnosti, včetně pracovního začlenění, mezi handicapovanými a nehandicapovanými má vzniknout partnerský vztah, který se stává pro obě strany významnou hodnotou. Asimilační integrace znamená, že handicapovaná menšina by se měla snažit přizpůsobit nehandicapované většině a v maximální míře s ní splynout. Adaptační směr integrace považuje integraci za společný problém majority i minority. 1 Míra integrace je významně podmiňována mírou rovnocennosti (samostatnosti a nezávislosti) postiženého. Podstatná je schopnost postiženého uplatnit se v hlavním proudu společenských aktivit. Mírou těchto aktivit je obyčejně podmiňován i společenský status postiženého. Integrace má charakter permanentně otevřeného a měnícího se stavu. 2 Dle mého názoru je integrace velmi složitý proces, velmi závisí na typu a vyspělosti společnosti a hlavně na typu a závažnosti postižení integrovaného jedince. Čím méně je postižení závažnější, tím je samozřejmě integrace snažší, rychlejší a trvalejší. Bohužel nemůžeme očekávat, že člověk upoutaný na lůžko a zcela závislý na péči druhé osoby, může naprosto splynout s většinovou společností. Ale čím více se bude většinová společnost snažit a čím více bude postižený a jeho blízcí o integraci stát a vynaloží přitom to největší úsilí, tím plnohodnotnější bude integrace, samozřejmě v rámci možností všech zúčastněných. Integrace menšinových skupin by neměla být na úkor většinové společnosti. Pravidlem zůstává, že menšina se musí přizpůsobit většině, ovšem v procesu integrace lidí se zdravotním postižením je mnohdy žádoucí, aby se většina přizpůsobovala menšině, například ve smyslu architektonických bariér. Používaným pojmem v oblasti integrace je termín mainstream, který někteří autoři používají jako synonymum slova integrace a jiní naopak tyto dva pojmy rozlišují. Ve Spojených státech odpovídá tento termín procesu zapojování výjimečných dětí do hlavního proudu (1). Jiní mainstreaming definují jako umístění dětí v běžných školách a účast handicapovaných na všech aktivitách spolu s nepostiženými, přičemž mají na mysli hlavně lehce retardované studenty (1). Podle Byfielda znamená mainstreaming začleňování handicapovaných dětí do běžných škol s tím, že většinu výuky absolvují v oddělených 1 MATOUŠEK, O.: Slovník sociální práce. Praha: Portál, ISBN (5) 2 JESENSKÝ, J. A KOL.: Kontraprodukty integrace zdravotně postižených. Praha: Karolinum, ISBN (1) 10
13 Teoretická část Základní pojmy třídách, zatímco integrace většinou znamená začleňování handicapovaných dětí do běžných tříd, kde mají k dispozici asistenta učitele. 3 Dalším důležitým pojmem je obrácená integrace, což je vzdělávání zdravých žáků ve speciálních třídách nebo speciálních školách určených pro handicapované. Dále jsou to různé formy integrované mimoškolní výchovy dětí a mládeže se zdravotním postižením. Antonymem k pojmu integrace je segregace, což je odloučení postižených od nepostižených, často doprovázené hlubokými konflikty. Vážnou chybou přístupu k postiženým a k možnostem jejich integrace je, když se v diagnostice a prognostice klade důraz na neschopnost či snížené schopnosti místo důrazu na uchované schopnosti a jejich rozvoj. 4 Ještě některé důležité termíny: Sociální rehabilitací rozumíme obnovení sociálních vztahů a praktických schopností a dovedností, které jsou důsledkem sociálního handicapu a způsobu života dané osoby narušeny (5). Enkulturace je proces učení se jedince žít ve společnosti a její kultuře, 5 je to neukončený celoživotní proces. Reedukace je snaha o rozvoj a zlepšení postižených orgánů (např. reedukací zraku rozumíme postupy zaměřené na rozvoj a zlepšení funkce zraku, která byla v důsledku nemoci poškozena). Pokud se budeme zabývat pojmem Pedagogická integrace, zjistíme, že u nás není ještě dostatečně rozšířený, u nás i v zahraničí se stále používá pojem školní integrace, kde integrace souvisí hlavně s významnou výchovně vzdělávací institucí tedy hlavně se školou. Integrace je pak chápána jako dynamický, postupně se rozvíjející pedagogický jev, ve kterém dochází k partnerskému soužití postižených a intaktních na úrovni vzájemně vyvážené adaptace během jejich výchovy a vzdělávání a při jejich aktivním podílu na řešení, výchovně vzdělávacích situací. Právě v oblasti školství je integrace nejšířeji a nejlépe metodicky a institucionálně propracovaná (1). Abychom se zde mohli zabývat zrakovými vadami a integrací dětí s postižením, což je z hlediska společnosti považováno za tzv. nenormální, neobvyklé či vymykající se normě, měli bychom si alespoň nastínit, co vlastně můžeme považovat za normální. Všeobecně se za normální považují ty vlastnosti, kterými disponuje převážná většina dané společnosti. Normální je vidět a chodit do běžné školy s normálními dětmi, takže pokud někdo špatně vidí 3 JESENSKÝ, J.: Prostor pro integraci. Praha: Comenia Consult, (2) 4 KEBLOVÁ, A.: Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Praha: Septima, ISBN (3)
14 Teoretická část Základní pojmy a vyžaduje ve škole i sebemenší zvláštní péči, už to bývá považováno za tzv. nenormální a mnoho lidí se tomu stále ještě brání. Podle Vágnerové se normy obyčejně vztahují k tradici, stanovují je společenská kritéria. Proto na lidi, kteří se jakkoli odlišují, je pohlíženo jako na nenormální, protože se vymykají běžnému společenskému očekávání. To, co dnes povědomí normality značně ovlivňuje, jsou hlavně média, vždyť kamkoli se podíváme, tam nám televize, rádio, billboardy, noviny a časopisy vnucují svou představu normy nejrůznějších oblastí života, tj. jak se máme oblékat, bydlet, jak se máme chovat, jíst a jak celkově vypadat, aby byl člověk tak zvaně in. Lidem, kteří nad tím příliš nepřemýšlejí, mohou média svým působením podsouvat celý jejich život. Za této situace není divu, když kolem nich na ulici projde osoba s bílou holí, že uvažují způsobem: To je divné, tohle přece v televizi neukazují, tenhle člověk není normální,... Samozřejmě je třeba předchozí úvahy brát s trochou nadsázky, vždyť dnes jsou problémy lidí s postižením mnohem více medializovány a řešeny, než před několika lety, a tak je to správně, ale stále ještě má naše společnost v tomto ohledu a v toleranci lidí s postižením mnoho co dohánět. 12
15 Teoretická část Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením a celkový přístup k nim ve srovnání s historií 4. Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením a celkový přístup k nim ve srovnání s historií 4.1. Vývoj vzdělávání dětí se zrakovým postižením v historii Péče o nevidomé a jedince se zrakovým postižením se vyskytovala už před mnoha staletími. Už v roce 970 v Egyptě byli nevidomí přijímáni na univerzitě Al-Ashar jako posluchači. V 16. století se začalo uvažovat o možnostech výchovy a vzdělávání nevidomých. O století později začal Francouz Lana Terzi přemýšlet o speciálním písmu pro nevidomé. Od té doby se po celém světě objevilo mnoho návrhů bodového písma nebo reliéfní či propichované latinky pro nevidomé, které byly několikrát upravovány, zkoušeny a transformovány do různých světových jazyků. Ale písmo, které nevidomí používají dnes (včetně hudební notace) zkoncipoval Francouz L. Braille počátkem 18. století, používání tohoto písma a svého uznání se ale dočkal až o 25 let později. Braillovým písmem dnes mohou nevidomí psát na psacím stroji, který v roce 1899 sestrojil německý tyfloped O. Picht. S rozvojem písma pro nevidomé se také začalo objevovat mnoho vzdělávacích a jiných pomůcek (knihy, čítanky, pomůcky pro výuku a psaní slepeckého písma, brýle, zvětšovací lupy, reliéfní obrázky, mapy, apod.). O vzdělávání dětí s handicapem pojednává i J. A. Komenský koncem 17. století, ale už o století dříve se Girolamo Cardano (italský matematik, filosof a lékař) zmiňuje o možnostech výchovy a vzdělávání nevidomých ve svém díle De subtilitate. Někteří nevidomí byli nejprve vzděláváni individuálně v domácnostech a někteří byli přijati do běžné obecní školy, některé předměty vyučovali učitelé specialisté nebo se používaly speciální pomůcky. V 18. století byli zakládány první speciální školy pro nevidomé a speciálně zřízená oddělení pro nevidomé při obecných školách. O obnovení a rozšíření integrovaného vzdělávání můžeme mluvit až ve druhé polovině 20. století. Přesto, že byly nevidomé děti separované ve speciálních školách, měly tyto školy dobrou úroveň a díky nim se lidé s handicapem mohli lépe začlenit do společnosti. Ale jelikož byly tyto školy většinou internátní, byly děti odtrženy od své rodiny. Se vznikem speciálních škol také postupně nevidomým dětem vznikala povinnost školní docházky, kterou dříve neměly. Historicky první výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé založil V Haüy v Paříži v roce Od té doby začaly vznikat podobné výchovně vzdělávací ústavy po celém světě, zpočátku převážně v Evropě a později i na ostatních kontinentech. Na našem území stál 13
16 Teoretická část Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením a celkový přístup k nim ve srovnání s historií u zrodu dvou prvních pražských ústavů pro nevidomé Aloys Klar (narozen 1763), tehdejší propagátor a organizátor péče o nevidomé. V 19. století začaly vznikat i jesle a mateřské školy pro nevidomé děti. Většina nevidomých studovala hlavně hudbu, od roku 1893 z ní mohli vykonat i státní zkoušku a dále ji učit. Od roku 1926 v Čechách fungovala také první knihovna pro nevidomé, která nejprve disponovala ručně opisovanými knihami v bodovém písmu. V roce 1946 bylo na Karlově univerzitě založeno dvousemestrové studium speciální pedagogiky. Od roku 1961 se zakládaly katedry speciální pedagogiky na vysokých školách, které připravovaly budoucí učitele na práci přímo s handicapovanými dětmi. V roce 1948 byla komunisty zavedena nucená národní správa nad všemi slepeckými ústavy i spolky nevidomých a pečujících o nevidomé, čímž se nevidomí dostávali do mnohem větší sociální izolace. V polovině 20. století byla založena instituce speciálních učitelů, kteří docházeli do rodin s postiženými dětmi. To byla možnost pro děti, jejichž rodiny nesouhlasily s internátní výchovou, ale chtěli jim zajistit alespoň základní vzdělání. Od 20. století mohly nevidomé děti opět navštěvovat běžnou školu. V roce 1966 bylo v Jugoslávii legislativně zajištěno integrované vzdělávání nevidomých dětí na školách v místě jejich bydliště. Stejná práva měly později i děti nevidomé a slabozraké např. v Německu (1973) nebo Velké Británii (1978). V druhé polovině 20. století u nás vznikaly různé organizace nevidomých, speciální a tyflopedické poradny pro nevidomé a jejich rodiče, v roce 1991 vznikla v Praze Oftalmopedická společnost a Federace nevidomých a slabozrakých Přístup společnosti k handicapovaným v historii Už od vzniku lidstva byly mezi lidmi jedinci, kteří se tělesně, smyslově nebo duševně nějak odlišovali od ostatních. Většinová společnost se tedy musela s takto odlišnými spoluobčany nějak vyrovnat, a to jakým způsobem docházelo k vyrovnání, záviselo na postupném vývoji společnosti. Jak lidé v jednotlivých společnostech pojímají své postižené určuje především kultura té které společnosti. Ve světě existuje mnoho kultur a každá z nich má jiné hodnoty. Co je v jedné kultuře považováno za žádoucí a tzv. normální, může být v jiné kultuře považováno za zcela nevhodné a nežádoucí. Ti, co nejsou normální bývají obvykle považováni za cizí, ohrožující nebo nebezpečné pro ostatní. I u zvířat se vyskytuje odmítání jedinců stejného druhu, kteří ovšem nedisponují stejnými znaky druhu, jsou vnímáni jako příslušníci jiného druhu, např. albíni. Aby určitý druh (jak zvířecí tak lidský) přežil, musí 14
17 Teoretická část Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením a celkový přístup k nim ve srovnání s historií být silný a fyzicky zdatný. Jedinci, kteří takoví nejsou, se tak dostávají na okraj sociální skupiny. Postoje k postiženým či oslabeným jedincům ovlivňují také další faktory, jako je například ekonomická situace skupiny. Pro skupinu nebývá žádoucí živit svého člena, který se na ekonomickém zisku nijak nepodílí nebo se podílí minimálně. Navíc postarat se o takového jedince bývá náročnější a nákladnější, než starat se o zdravého člena. Kvalita členů skupiny je tedy měřena podle toho, jak velkým jsou přínosem pro celou skupinu. Postižený jedinec se obvykle od skupiny odlišuje i navenek, je určitým způsobem výjimečný, a to skupinu znepokojuje. Ovšem lidé, kteří se odlišují pozitivně tzv. héroové, jsou naopak hodnoceni velmi kladně. Postižení také působí někdy neesteticky, tím pádem nemohou naplňovat ideál dané kultury. To, že se narodilo nemocné nebo postižené dítě bylo dříve považováno za něco neznámého, a tudíž nebezpečného, bylo to přičítáno negativním vlivům např. uhranutí, očarování matky, jejím případným nemravným stykům před narozením dítěte. Přístup k postiženým je také ovlivňován náboženskými představami, lidé to mohou považovat za projevy tzv. Boží vůle nebo Božího trestu. Zdravý člověk je zároveň vnímán jako kvalitní jedinec, naopak postižený je výrazem určité vnitřní nekvality (např. i dnes někdo přisuzuje smyslově postiženému člověku zároveň mentální postižení). Dříve byly postižení společností převážně zavrhováni, ale současně jim některé kultury přisuzovali magické schopnosti (např. prorocký dar slepců) a tím, že byli odlišní, zároveň vzbuzovali zájem, zvědavost. S vývojem společnosti se přístup k postiženým lidem měnil, naštěstí k lepšímu. Už středověký příkaz křesťanské lásky a z toho plynoucí péče o slabé a nemocné jedince jim dával určitou naději na lepší život. Je potřeba, aby společnost byla k postiženým tolerantní, aby byla schopna akceptovat jejich odlišnosti, podmínkou je vývoj celé společnosti jako celku Přístup k handicapovaným v období totality Za totalitního systému společnost handicapované občany velmi diskriminovala, vyhledávala hlavně jejich nedostatky a upozorňovala na jejich defekty a disaptibility víc než na jejich schopnosti a možnosti. Takovéto myšlenky u mnoha lidí převažují dodnes stále slyšíme věty typu: On si nemůže sám dojít na toaletu. nebo On se nenají bez pomoci., místo toho, aby bylo zdůrazněno např.: On se dokáže sám obléknout. nebo On je schopen se verbálně vyjadřovat. Většinová společnosti spíše vidí jen omezení a nedostatky svých postižených spoluobčanů, které je zdržují a nejsou jim ku prospěchu. Méně často se však 15
18 Teoretická část Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením a celkový přístup k nim ve srovnání s historií soustředí na přednosti a schopnosti, kterými by jim mohli být handicapovaní užiteční. V této souvislosti bych ráda zmínila, že zdraví občané většinou ani nevědí, kdo jim opravuje jejich boty nebo nábytek, váže jejich knihy a vyrábí dárkové předměty, které kupují svým blízkým. Právě tato řemesla jsou z velké části pokryta zaměstnanci, kteří mají nějaký tělesný handicap. Pokud se zaměříme na lidi s postižením zraku, tak právě tito lidé se také mohou velmi dobře uplatnit v mnoha profesích, kde jsou užiteční ostatním, vzpomeňme například maséry nebo hudebníky. Tímto nevhodným přístupem k handicapovaným se zdůrazňovala jejich pasivita a snižoval se jejich sociální status. Stát vytvářel svými opatřeními spíše podmínky pro segregaci než pro integraci. Vznikalo mnoho azylových ústavů a speciálních škol pro handicapované, což vedlo k situaci, že byli ukryti před veřejným životem a izolováni od zdravých spoluobčanů, ale navenek vše vypadalo v pořádku - stát se o postižené staral. Já sama si vzpomínám, že si stěžovalo mnoho rodičů zdravotně postižených dětí, které navštěvovaly Jedličkův ústav v Praze, na to, jak před rokem 1989 museli se svými dětmi chodit ze stanice Vyšehrad delší cestou, tedy ne kolem tehdejšího Paláce kultury, kde se pohybovala široká veřejnost a hlavně političtí pracovníci, kteří by tak mohli být pohoršeni. Ještě více byla lidská důstojnost handicapovaných ponížena neúměrným množstvím drobných dávek, které se však k občanům nedostaly, pokud sami nevěděli, že mají na dávku nárok a jakým způsobem si o ni zažádat. Východiskem z nedobrých poměrů by byla pouze důsledná humanizace a demokratizace života společnosti, a k tomu je nutné, aby i samotní zdravotně postižení a jejich organizace participovali na politickém životě a zviditelňovali veřejnosti své problémy a potřeby. Když se ještě v 50. letech uskutečňovaly různé formy integrovaného vzdělávání handicapovaných, bylo to považováno spíše za nutné zlo z důvodu nedostatku finančních prostředků na zřizování speciálního školství. Představme si, že by se tehdy prostředky našly, prodloužila by se tak latence integrovaného vzdělávání a začalo by se s ním až později. Nakonec byl tedy nedostatek peněz také k něčemu dobrý. Během 60. let začaly být shledávány a doceňovány některé přednosti různých forem integrovaného vzdělávání. Pro ulehčení vzdělávání žáků s lehčím postižením v běžných školách se přistupovalo k osvobození od docházky na některé předměty. Později se podařilo prosadit dyslektické třídy a vyrovnávací třídy, tím ale v té době veškeré pokusy o integraci končily. 16
19 Teoretická část Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením a celkový přístup k nim ve srovnání s historií 4.4. Současná situace vzdělávání dětí se zrakovým postižením Dnes už je přístup k zdravotně postiženým občanům jiný a o mnoho lepší, já takovýto pokrok přisuzuji hlavně převratu v roce Problémy a potřeby života lidí se zdravotním postižením jsou dnes široce představovány ve sdělovacích prostředcích a pro veřejnost už to není tabu. Vzniklo mnoho organizací a svépomocných sdružení lidí s všemožnými handicapy. Postižení mají své zástupce už i v zákonodárných sborech. To vše ale stále ještě status těchto lidí dostatečně nezvýšilo. Dostáváme se i k dětem se zrakovým postižením, které dnes mohou být vzdělávány ve speciálních školách nebo ve školách běžného typu, záleží hlavně na závažnosti a stupni postižení, schopnosti dítěte zvládat problémy, na jeho samostatnosti, ale také na vzdálenosti rodiny od dané školy a ochoty rodičů i školy se dítěti věnovat. Bohužel je také mnoho dětí, které jsou zdánlivě úspěšně integrované, ale přitom za ně většinu práce dělají osobní asistenti nebo asistenti pedagoga. Třídy běžných mateřských nebo základních škol obvykle ale nedisponují učiteli s pedagogickou specializací pro výchovu a vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jejich žáci tedy plní výchovné a vzdělávací cíle běžných mateřských a základních škol, ale měla by jim být navíc poskytnuta i speciálně pedagogická péče úměrná jejich zrakové vadě (např. orientace a samostatný pohyb nebo výcvik nepostižených smyslů, ale také i např. logopedická péče). Tato speciální péče v běžných zařízeních není dosud dostatečně zajištěna kvůli nedostatku speciálně pedagogických pracovníků a nedostatku kompenzačních pomůcek, problémem je také vysoký počet žáků ve třídách běžných základních škol. Dnes je také možná tzv. částečná integrace, kdy mají děti se zrakovým postižením možnost navštěvovat speciální třídy zřizované v běžných mateřských nebo základních školách. V takovéto třídě je handicapovanému dítěti zajištěna stejná péče jako ve speciální škole, ale zároveň je možno kombinovat speciální výuku s integrovanou a dítě není zcela izolované od zdravých vrstevníků. Více v kapitole způsoby vzdělávání. Děti se zrakovým postižením mají dnes také možnost studovat několik oborů na speciálních středních školách, učilištích a gymnáziích. Nevidomým dnes vyjdou vstříc i na mnoha fakultách vysokých škol (např. Karlova univerzita nebo Univerzita Hradec Králové), díky tomu stále přibývá vysokoškolsky vzdělaných nevidomých občanů. 17
20 Teoretická část Způsoby vzdělávání 5. Způsoby vzdělávání 5.1. Legislativní podpora vzdělávání děti s postižením Vzdělávání žáků se zrakovým postižením a s postižením všeobecně je uvedeno ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných a její novele vyhlášce č. 62/2007 Sb. Nejprve bych objasnila pojem dítě, žák a student se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) se tímto pojmem rozumí osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. 6 Jako zdravotní postižení se podle tohoto zákonu rozumí postižení mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové, dále vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování Integrované vzdělávání Podle zákona mají děti se zrakovým postižením právo na vzdělávání v běžných základních školách pro děti jejich věku, které nejsou speciálně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Toto vzdělávání se uskutečňuje pomocí podpůrných opatření, jako jsou: využívání speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. 7 Aby mohl být žák zařazen do systému speciálního vzdělávání musejí být jeho speciální vzdělávací potřeby oficiálně prokázány speciálně pedagogickým, případně psychologickým vyšetřením, které provádějí školská poradenská zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením legislativa nabízí 4 formy vzdělávání: individuální integrace; skupinová integrace; vzdělávání ve škole, která je samostatně zřízená pro žáky se zdravotním postižením, tzv. speciální škole; kombinace všech třech předchozích forem. Individuální integrace spočívá ve vzdělávání žáka v běžné škole nebo ve speciální škole, která je zřízena pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení, než kterým trpí integrovaný žák. Skupinová integrace zahrnuje vzdělávání žáků se zdravotním postižením, kteří tvoří 6 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (15) 7 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (17) 18
21 Teoretická část Způsoby vzdělávání třídu, oddělení nebo studijní skupinu zřízenou v běžné škole nebo ve speciální škole pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Zákon upřednostňuje individuální integraci, pokud to odpovídá potřebám a možnostem žáka a podmínkám a možnostem školy. Žák, který je zařazen do integrovaného vzdělávání musí mít sestaven individuální vzdělávací plán, který je platný vždy na daný školní rok. Pro sestavení tohoto plánu je třeba speciálně pedagogické vyšetření, případně i psychologické vyšetření, která provádějí školská poradenská zařízení (viz. kapitola poradenské služby). Někdy je také potřeba doporučení od praktického nebo odborného lékaře, vyjádření zákonného zástupce žáka nebo žáka samotného, pokud již dosáhl zletilosti. V některých případech se také do třídy, kde je integrovaný žák se zrakovým postižením, přijme asistent pedagoga, který dítěti pomáhá s přizpůsobením se školnímu prostředí, dále pomáhá pedagogickým pracovníkům školy, s komunikací se žáky, spolupracuje se zákonnými zástupci dítěte a komunitou, ze které žák pochází Speciální vzdělávání Pro děti se zrakovým postižením, kteří nemohou nebo nechtějí být z jakéhokoli důvodu integrováni v běžné škole, naše školství nabízí tyto speciální školy: mateřská škola pro zrakově postižené; základní škola pro zrakově postižené; střední škola pro zrakově postižené (střední odborné učiliště pro zrakově postižené; odborné učiliště pro zrakově postižené; praktická škola pro zrakově postižené; gymnázium pro zrakově postižené; střední odborná škola pro zrakově postižené); konzervatoř pro zrakově postižné (17) Podmínky pedagogické integrace P. Mittler uvádí základní podmínky integrace, s nimiž souhlasí i jiní autoři: Integraci svého dítěte s postižením si musí přát jeho rodiče, stejně důležitý je ale i souhlas rodičů zdravých dětí, s nimiž se má jedinec zapojit. K integraci je důležitá pomoc speciálních pedagogů, kteří působí ve škole běžného typu. Neméně důležití jsou ovšem i laičtí pomocníci, bezbariérová úprava školy a speciální pomůcky. Výchova a péče o žáka s postižením nesmí být na úkor péče o ostatní žáky ve škole či skupině. Samo integrované dítě se musí v rámci možností účastnit činností spolu s ostatními zdravými spolužáky. K integraci je třeba využít všech dostupných prostředků, které má daná škola k dispozici. Je třeba, aby si postižený žák zachoval svou identitu. Je ale žádoucí, aby pocítil, že setkávání se se zdravými vrstevníky je pro něj velmi důležitou a užitečnou zkušeností a může mu přinést mnoho cenných zážitků. 19
Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková
Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VícePříloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu Příloha č. 3: Doporučená rámcová struktura individuálního vzdělávacího programu 8 Příloha
VíceSměrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceIndividuální vzdělávací plán
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
Více73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005
73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceVYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví
VíceKVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VíceO P T I C K É A N E O P T I C K É P O M Ů C K Y
O P T I C K É A N E O P T I C K É P O M Ů C K Y Optické pomůcky do 4x zvětšení mŧže předepsat každý oční lékař na Poukaz na brýle a optické pomůcky. Zdravotní pojišťovna hradí 100,-Kč na 5 let. Název pomŧcky:
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti: 17. února 2005 Vzhledem
VíceZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou
VíceSeznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.
Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,
VíceVYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně
VícePRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ
PRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ Základní pilíře Základní právní předpisy Duševní porucha a její definice pro účely výchovné a vzdělávací Podmínky pro setrvání
VíceMgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog
Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů
VíceVzdělávání žáků se zrakovým postižením
Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Věra Linhartová, podzim 2013 Zrakové postižení omezení příjmu vizuálních informací ztížení příjmu vizuálních informací vliv na celou osobnost, psychický vývoj i fyzický
VíceZměna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,
VíceVyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů
VíceDODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU
Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou
VíceZákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb. s účinností k 1.9.2014 Změny
VíceVzdělávání a profesní příprava osob se ZP
Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,
VíceIng. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008
Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009
VíceInkluzivní vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy
VíceGymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Dodatek č. 1 ke všem školním vzdělávacím programům: TRADITIO LAMPADIS Čtyřleté všeobecné studium Osmileté studium s matematickou profilací Osmileté všeobecné studium
VíceSPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní
VíceDOTAZNÍK. Příloha Prosím, uveďte, zda jste muž nebo žena. muž žena
Příloha 1 DOTAZNÍK 1. Prosím, uveďte, zda jste muž nebo žena. muž žena 2. Uveďte, prosím, Váš věk. méně než 20 let 20 29 let 30 39 let 40 49 let 50 59 let 60 a více let 3. Jaká je kategorie Vašeho zrakového
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM
ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy
VíceKompenzační pomůckou pro těžce zrakově postižené se rozumí nástroj, přístroj nebo zařízení, speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak, aby svými
Kompenzační pomůckou pro těžce zrakově postižené se rozumí nástroj, přístroj nebo zařízení, speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak, aby svými vlastnostmi a možnostmi použití alespoň částečně kompenzovalo
VíceVěc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz
VíceMetodické setkání zástupců škol KIPR
Metodické setkání zástupců škol Novela vyhlášky č.27/2016sb., Novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.,-č.1 A) tzv. letní novela - platnost od září, některá ustanovení platnost od 1. 9. a od 1.12. 2017 10-PLPP 13
VíceLegislativní zabezpečení asistenta pedagoga
Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceINTEGRACE A INKLUZE. Mgr. Marika Kropíková
INTEGRACE A INKLUZE Mgr. Marika Kropíková INTEGRACE Pedagogický slovník integrace jsou přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol.
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 103/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005
VíceSpolečné vzdělávání. Pavel Zikl.
Společné vzdělávání Pavel Zikl e-mail: pavel.zikl@uhk.cz 1 Základní pojmy Co je společné vzdělávání? Co znamenají pojmy inkluze a integrace? Jak se vyvíjelo vzdělávání žáků se SVP? 2 Žák se speciálními
VíceLegislativní zabezpečení asistenta pedagoga
Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími
VíceÚprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené
Úpravám prostředí se věnuje přednáška. Úprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené Základní termíny: Vodící linie Signální pás Varovný pás Reliéfní dlažba Pomůcky pro osoby se ZP: Klasifikace pomůcek:
VícePodkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje
Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde
VíceLegislativa týkající se školské problematiky vzdělávání žáků s LMP (Školský zákon, vyhlášky)
Legislativa týkající se školské problematiky vzdělávání žáků s LMP (Školský zákon, vyhlášky) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
VíceČlověk s těžkým zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s.
Člověk s těžkým zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s. 2018 Olomouc Klasifikace osob se zrakovým postižením V ČR asi 150 000 nevidomých a slabozrakých lidí Nejčastější zrakové vady Pojmy
VíceLEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství
VíceZprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER
Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný
VíceProgram poradenských služeb ve škole. Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Program poradenských služeb ve škole Strategie předcházení školní neúspěšnosti Program poradenských služeb ve škole strategie předcházení školní neúspěšnosti Standardní činnosti výchovného poradce Škola
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VíceŠ K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní :
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní
VícePOSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a:
1. Legislativní východiska Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platné metodické prováděcí předpisy.
VíceHlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy
Hlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 32/39 ze dne 17.12.2009 k návrhu Zásad pro sjednocení přístupu k integraci dětí, žáků a studentů
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceDODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ
DODATEK č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA-ZÁBŘEH, BŘEZINOVA 52, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
VíceZákladní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice. Dodatek k ŠVP č. 1. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium
Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice Palackého 535, 407 21 Česká Kamenice 412 584 468, fax: 412 582 214 e-mail: skola@zs-tgm.cz internet: www.zs-tgm.cz Dodatek k ŠVP č. 1 Školní vzdělávací
VíceFenomén nadaných dětí PS
Nadání a nadaní Fenomén nadaných dětí PS 15. 5. 2018 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 585 posta@msmt.cz www.msmt.cz K 30.
VíceVzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/
VíceDodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:
Dodatek č. 1 k ŠVP Obráběč kovů (platnost od 1. 9. 2013) Schváleno pedagogickou radou dne: 27. 6. 2017 Radě školy dáno na vědomí dne: 29. 8. 2017 Název školního vzdělávacího programu: Obráběč kovů Obor:
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VíceManagement prodeje motorových vozidel
Střední škola André Citroëna Boskovice, příspěvková organizace Dodatek č. 1. ke Školnímu vzdělávacímu programu Management prodeje motorových vozidel RVP oboru vzdělání: 64-41-L/51 Podnikání Platnost od
VíceTýmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami
Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Nová role školního poradenského pracoviště a školního poradenského zařízení vyplývající z 16 novely školského zákona Mgr. Miroslav
VíceCíle výzkumu. Výzkumné otázky:
Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné
VícePhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014
PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
VíceStávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách
Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní
VíceSpeciálně pedagogické centrum pro vady řeči
Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161
VíceTIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.
26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje
VíceZákladní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG
Více1. Jsem: a) slabozraká/ slabozraký b) těžce slabozraká nebo prakticky nevidomá/ těžce slabozraký nebo prakticky nevidomý c) nevidomá/ nevidomý
Příloha č. 1 : dotazník k diplomové práci Vážená studentko, vážený studente, tento dotazník je anonymní a je určen studentům s postižením zraku, kteří studují na vysokých školách. Cílem dotazníku je analyzovat
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG ŠKOLA JE KOMPLEXEM PLNĚ BEZBARIÉROVÝCH OBJEKTŮ A ZAŘÍZENÍ S VYBAVENÍM PRO TEORETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ,
VícePROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017
PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.
VíceGymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, příspěvková organizace
Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, příspěvková organizace DODATEK č. 1 - ZMĚNA školního vzdělávacího programu ČTYŘLETÉ VŠEOBECNÉ STUDIUM (platného od 1. 9. 2007, aktualizované znění ze dne 30. 8. 2013)
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceJazykové gymnázium Pavla Tigrida,
Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava Poruba, příspěvková organizace Gustava Klimenta 493/3 708 00 Ostrava Poruba tel.: +420 596 912 198, e-mail:profesor@jazgym.cz; www.jazgym.cz čj.: JGPT/1314/2016
VíceMožnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole
Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon (č. 82/ 2015 Sb., zvláště pak z 16.) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Vyhláška č. 73/2005
VíceŠkolní poradenské pracoviště
Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými
VícePROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2017/2018
PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2017/2018 vypracovala: Mgr.Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č. 561/2004
VíceInstitut celoživotního vzdělávání VUT v Brně
Výsledky průzkumu úrovně podpory znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně v akademickém roce 2011/2012 Podpora znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně Úvod Dotazníkové šetření, provedené
VícePlán školního poradenského pracoviště
Školní rok 2018/2019 1 Obsah Základní informace... 3 Školní poradenské pracoviště... 3 Personální obsazení ŠPP... 3 Cíle poradenského a konzultačního servisu ŠPP... 4 Výchovný poradce... 5 Hlavní úkoly
VíceSystém škol a školských poradenských zařízení
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceDOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA
DOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA Dobrý den, chtěla bych Vás tímto požádat o spolupráci při vypracovávání mé diplomové práce zabývající se skupinovou integrací žáků se specifickými vývojovými poruchami chování
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VíceJak se objednat do PPP?
Jak se objednat do PPP? Postup při objednání se liší podle toho, kdo dává podnět k vyšetření. Je tedy třeba zvážit, jaké bude vaše zadání a podle toho zvolit jednu z následujících variant: A. Jsem rodič
VíceOddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona
Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU
VíceVzdělávání žáků s těžší mentální retardací
Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceIntegrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1
Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????
VíceZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště
ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností
VíceSpeciální základní škola Skuteč
Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově
VíceAgropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán
Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceZápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)
Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
VícePlatné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ
Více