Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce Základní informace

Transkript

1 Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE Česká republika v roce 2003 Základní informace Praha,

2 Vydavatel: Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Dittrichova Praha 2 tel.: fax: info@czechtrade.cz Uzávěrka rukopisu: Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade,

3 1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Státní rozpočet Trh práce a nezaměstnanost Zahraniční obchod Platební bilance EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ Cenový režim Měnová politika Liberalizace zahraničního obchodu a obchodně politické režimy Obchodní ochranná opatření uplatňovaná ČR v roce 2003 a do Celní režim uplatňovaný v České republice v roce 2003 a do Celní řízení po vstupu České republiky do Evropské unie Privatizace Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC Kapitálový trh Devizový trh Bankovní soustava Pojišťovnictví ZAHRANIČNÍ INVESTICE Investiční klima Příliv přímých zahraničních investic Odliv přímých investic do zahraničí VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ ČR

4 1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2003 V roce 2003 došlo v české ekonomice k opakovanému nárůstu souhrnné výkonnosti, když hrubý domácí produkt vyjádřený ve stálých kupních cenách roku 1995 meziročně vzrostl o 2,9 % 1) a při vyjádření v běžných cenách o 5,9 %. Hospodářský růst byl opět tažen domácí poptávkou. Domácí poptávka (ve stálých cenách roku 1995) se zvýšila shodně o 4,1 % jak u výdajů na konečnou spotřebu, tak u tvorby kapitálu. Z výdajů na konečnou spotřebu rostly meziročně nejrychleji výdaje domácností na konečnou spotřebu (reálně o 5,5 %), méně se zvýšily výdaje neziskových institucí (o 2,4 %) a stagnovaly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Z tvorby kapitálu pak došlo k meziročnímu zrychlení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu (ve stálých cenách roku 1995) na 3,7 %, což bylo ovlivněno především investicemi do budov a staveb. V sektorovém členění rostly výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu nejvíce u nefinančních podniků a vládních institucí, ale váhově nejvýznamnějším byl sektor nefinančních podniků. Z hlediska odvětvového členění se na růstu tvorby hrubého fixního kapitálu podílel především zpracovatelský průmysl, doprava, skladování a telekomunikace a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Bilance zahraničního obchodu v běžných cenách skončila v roce 2003 opět schodkem, který se ve srovnání s rokem 2002 prohloubil a snížil růst HDP. Meziročně se přitom zlepšila obchodní bilance a zhoršila bilance služeb. Růst výkonnosti české ekonomiky byl docílen na základě nárůstu souhrnné produktivity práce. Meziročně se zvýšila dynamika růstu průmyslové produkce. Nejrychleji přitom rostla produkce investičních výrobků, výrobků pro mezispotřebu, energií a výrobků krátkodobé spotřeby. Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla i v roce 2003 ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě nejvyšší podíl. Jde především o výrobu pryžových a plastových výrobků, dopravních prostředků a zařízení, vlákniny, papíru a výrobků z papíru, o vydavatelství a tisk, o výrobu chemikálií a léčiv a o výrobu a opravy strojů a zařízení. Při navyšování přímého vývozu a dovozu průmyslových podnikatelských subjektů významnou úlohu sehrály subjekty pod zahraniční kontrolou. 1) Poznámka: Průběžná revize údajů upravuje meziroční nárůst HDP na 3,1 % při čtvrtletní dynamice ve výši 2,8 %, 3,0 %, 3,3 % a 3,1 %. Zpřesnění doznávají i další ekonomické indikátory. 4

5 Relativně vysokým tempem rostla v roce 2003 i stavební výroba. Naproti tomu zemědělská produkce zaznamenala ve stálých cenách roku 2000 pokles. Meziročně se v roce 2003 zvýšily tržby obchodu, cestovního ruchu, dopravy i odvětví ostatních tržních služeb. Finanční instituce, s výjimkou bank a spořitelen, výrazně zvýšily zisk. Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2003 proti roku 2002 byla pouze 0,1 %. Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2003 schodkem ve výši 109,0 mld.kč, který meziročně vrostl o 63,3 mld.kč, ale proti schválené úrovni byl nižší o 22,9 mld.kč. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 10,3 %. Při meziročním nárůstu nezaměstnanosti došlo zároveň k poklesu průměrného počtu volných pracovních míst. Přetrvávala vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Meziroční zvýšení obratu zahraničního obchodu bylo zaznamenáno při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem, který vedl ke snížení pasivního salda obchodní bilance a zlepšení krytí dovozu vývozem na 95,2 %. Největší absolutní nárůst vývozu a dovozu byl realizován ve vztahu k zemím s vyspělou ekonomikou a především v relaci se zeměmi EU. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu pokračoval v roce 2003 trend meziročního zvyšování podílu zejména u strojů a dopravních prostředků, které zároveň výrazně zlepšily svoje dílčí obchodní saldo. Vývozní ceny v roce 2003 v průměru vzrostly o 0,9 %, zatímco dovozní ceny klesly o 0,3 % a směnné relace tak byly udržovány v pozitivních hodnotách. Ve věcné skladbě měn použitých v roce 2003 při zúčtování zahraničně obchodních operací došlo k dalšímu meziročnímu posílení pozice EUR jako vedoucí zúčtovací měny. Registrován byl nárůst subjektů zabývajících se vývozem a dovozem (na a subjektů). Největší vývozci a dovozci při nejnižším počtu firem dokázali i v roce 2003 zabezpečit maximální objem z dovážené hodnoty vývozu/dovozu. Celoroční přebytek finančního účtu platební bilance převýšil sice v roce 2003 schodek běžného účtu, ale krytí tohoto schodku přebytkem na finančním účtu se meziročně snížilo. Meziročně vzrostla hrubá zahraniční zadluženost. V roce 2003 byla uplatňována cenová regulace u zboží a služeb, jejichž podíl představoval asi 5 6 % HDP. 5

6 Růst ekonomiky v nízkoinflačním prostředí vedl ČNB k uvolnění měnových podmínek, které spočívalo v trojnásobném snížení základních úrokových sazeb. Zaznamenán byl meziroční přírůstek peněžní zásoby, ale jeho průměrné tempo růstu bylo nižší než v roce 2002, což ovlivnil především nižší příliv kapitálu ze zahraničí. Plně liberalizovaná zahraničně obchodní činnost ČR byla do ošetřena řadou národních legislativních norem, z nichž k nejdůležitějším patřil zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Po vstupu ČR do EU jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro ČR. Vstupem do EU přestalo být území ČR samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území EU, na nějž se vztahují komunitární celní předpisy. Ty upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postupy celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V průběhu roku 2003 dále pokračoval proces privatizace majetku. K realizaci ale již bylo nově přijato pouze 13 privatizačních projektů, obsahujících 56 privatizačních jednotek v účetní hodnotě 1 063,9 mil.kč a realizováno bylo 43 projektů s 82 jednotkami o hodnotě 1 829,0 mil.kč. K vlastnil FNM majoritní nebo významné majetkové podíly ještě v 10 akciových společnostech strategického významu o nominální hodnotě 100,3 mld.kč. Prováděny byly změny v českém daňovém právu, do něhož se začleňovaly mj. směrnice Evropských společenství. Český kapitálový trh i v roce 2003 vcelku strádal. Burza cenných papírů, na které se koncentrují obchody, opět zaznamenala jejich celkové meziroční snížení, když poklesl objem obchodů na trhu dluhopisů o 30,4 % a zvýšil se objem obchodů na trhu akcií a podílových listů, a to rovněž o 30,4 %. Meziroční snížení objemu obchodů registroval i organizátor mimoburzovního trhu RM Systém, a.s. (index 45,9). Hlavní indikátor cen akcií na pražské burze, index PX 50 uzavřel rok 2003 na 659,1 bodech a meziročně se zlepšil o 43,1 %. Ke zlepšení došlo i u indexu PX-D a PX-GLOB. Meziročně posílil i index PK 30 RM-Systému, a to o 40,9 %. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu (k euru v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 koruna v průměru oslabila a vůči dolaru posílila). Český bankovní trh byl v roce 2003 poměrně stabilní. Postupoval zde proces koncentrace kapitálu, počet aktivně působících bank se meziročně snížil pouze o dva subjekty. K nejsilnějším bankám podle výše bilanční sumy náležely: Československá obchodní banka, Česká spořitelna a Komerční banka. Stav vkladů v bankách se meziročně zvýšil o 1,1 % a stav úvěrů klientům bank o 5,9 %. Rok 2003 byl úspěšným rokem hypotečního úvěrování. 6

7 Relativně vysoký nárůst zaznamenal v roce 2003 opět pojistný trh, když předepsané pojistné meziročně vzrostlo o 15,1 % a hrubý zisk pojišťoven se zvýšil o 25,8 %. Příliv přímých zahraničních investic do ČR se meziročně snížil o 73,7 %. Nejvíce zahraničních investic pocházelo z Evropy a především pak ze zemí EU. Z jednotlivých zemí pak největšími investory v ČR byly: SRN, Rakousko, Francie, Nizozemské Antily, Velká Británie, Švýcarsko, Japonsko, USA, Slovensko, Belgie a Lucembursko. Největší objem PZI proudil v roce 2003 do zpracovatelského průmyslu. Tuzemské přímé investice směřovaly v roce 2003 především do Portugalska a Velké Británie, ale jejich celkový objem se meziročně snížil o 3,1 %. Ke konci roku 2003 se meziročně rozšířil počet podnikatelských subjektů. Převážnou část registru přitom reprezentovali soukromí podnikatelé (76,2 %). Z hlediska činnostní struktury převažovaly obchodní činnosti. Rozrostl se i počet subjektů pod zahraniční kontrolou (o 4,1 % a reprezentoval 4,7 % existujících ekonomických subjektů). 7

8 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2003 Česká ekonomika zopakovala i v roce 2003 nárůst souhrnné výkonnosti, jehož dynamika meziročně posílila. Tohoto růstu bylo dosaženo v podmínkách oslabené konjunktury ve vyspělých tržních ekonomikách, především pak v zemích EU, které zaznamenaly jen mírné oživení. Zvýšení výkonnosti českého hospodářství bylo provázeno velmi nízkou inflací, cenovou stabilitou a pozitivním vývojem směnných relací na jedné straně, ale i nebývalým růstem míry nezaměstnanosti a prohloubením vnitřní i vnější ekonomické nerovnováhy. Základní ekonomické charakteristiky v roce Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q HDP-meziroční změna reálně 2,6 2,1 1,7 1,5 2,5 2,6 3,4 3,1 Konečná spotřeba-meziroční změna reálně 4,5 4,2 4,3 4,7 4,0 4,4 4,2 3,7 Tvorba hrubého kapitálumeziroční změna reálně -5,2-1,1 6,8 5,4 0,7 6,0 3,4 6,2 Meziroční míra inflacečtvrtletní průměr 3,7 2,3 0,7 0,5-0,4 0,1-0,1 0,8 Míra registrované nezaměstnanosti čtvrtletní průměr 9,25 8,76 9,21 9,41 10,11 9,62 9,88 10,00 Saldo státního rozpočtu k HDP 1) -2,9 2,5-3,6-4,1 Běžný účet k HDP 1) -4,0-4,4-7,9-7,5-1,4-6,0-7,9-10,2 Finanční účet k HDP 1) 10,2 31,1 15,4 5,4 6,2 3,1 6,8 10,9 Čistý vývoz k HDP 1) 0,0-0,4-3,1-5,6-0,2-1,5-2,6-4,9 1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB, propočty ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt, vyjádřený ve stálých kupních cenách roku 1995, vzrostl v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 podle předběžných údajů reálně o 2,9 %, zatímco v roce 2002 bylo dosaženo meziročního růstu ve výši 2 %. V prvních třech čtvrtletích roku 2003 se přitom dynamika meziročního nárůstu HDP postupně zvyšovala, a to z 2,5 % v prvním čtvrtletí na 2,6 % ve druhém čtvrtletí až na 3,4 % ve třetím čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí pak zpomalila na 3,1 %. Hrubý domácí produkt vyjádřený v běžných cenách vzrostl z 2 275,6 mld.kč v roce 2002 na 2 410,1 mld.kč v roce 2003, tj. o 134,5 mld.kč, resp. o 5,9 %. HDP v roce 2003 (odhad ČSÚ) 8

9 Běžné ceny v mil.kč Stálé ceny roku 1995 v % Hrubý domácí produkt v kupních cenách ,9 Výdaje domácností a neziskových institucí na konečnou spotřebu ,4 Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu ,0 Tvorba hrubého fixního kapitálu ,7 Změna stavu zásob a cenností x Vývoz zboží a služeb ,7 Dovoz zboží a služeb ,6 Přidaná hodnota: zemědělství, lesnictví, rybolov ,8 průmysl ,5 stavebnictví ,3 obchod, pohostinství, doprava ,0 peněžnictví, komerční služby ,4 ostatní služby ,3 Pramen: ČSÚ, in: Bulletin ČSÚ, rok 2003 Poznámka: ČSÚ zpřesnil údaje za čtvrtletí roku 2003 dne Podle odhadu ČSÚ, zveřejněného v dubnu 2004, se na nabídkové straně ekonomiky reálně zvýšila hrubá přidaná hodnota ve stálých základních cenách (tj. po vyloučení vlivu čistých daní z produktů) o 2,6 %. Na její tvorbě se v základních cenách podílely z 57 % služby (a v jejich rámci činil obchod a opravy motorových vozidel 14,6 %, doprava, skladování a spoje 9,5 % a tržní a netržní služby téměř 30 %), z 27 % zpracovatelský průmysl a ze 7 % stavebnictví. Domácí poptávka se ve stálých cenách roku 1995 zvýšila shodně o 4,1 % jak u výdajů na konečnou spotřebu, tak u tvorby kapitálu Naproti tomu se prohloubilo záporné saldo zahraničního obchodu v souhrnu za zboží a služby. Z výdajů na konečnou spotřebu nejrychleji meziročně rostly výdaje domácností na konečnou spotřebu (reálně o 5,5 %), méně se zvýšily výdaje neziskových institucí (o 2,4 %) a stagnovaly výdaje vládních institucí. Z tvorby kapitálu vzrostla tvorba hrubého fixního kapitálu o 3,7 % ve stálých cenách roku 1995, tj. na 537,1 mld.kč a v běžných cenách dosáhla 627,7 mld.kč, tj. nárůst o 28,4 mld.kč, resp. o 4,7 %. Z hlediska věcného členění představoval v roce 2003 podíl strojů a zařízení na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu v běžných cenách 45,8 % proti 47,1 % v roce 2002 a ve stálých cenách 57,5 %, zatímco podíl budov a staveb v běžných cenách reprezentoval 48,3 % ve srovnání se 46,8 % v roce 2002 a ve stálých cenách dosáhl 36,5 %. Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu v roce 2003 Běžné ceny Stálé ceny 1995 v mil.kč v mil.kč index 2003 / 2002 v % Celkem ,7 v tom: budovy a stavby ,8 stroje a zařízení ,6 ostatní ,0 9

10 Pramen: ČSÚ in: Bulletin ČSÚ, 2003 Z hlediska sektorového členění se na tvorbě hrubého fixního kapitálu nejvíce podílely nefinanční podniky (63,7 % v běžných a 68,4 % ve stálých cenách) a vládní instituce (20,8 % v běžných a 17,6 % ve stálých cenách) a z hlediska odvětvového členění to byl zpracovatelský průmysl (26,0 % v běžných a 29,7 % ve stálých cenách), doprava, skladování, telekomunikace (16,7 % a 16,4 %), služby pro podniky, výzkum atd. (16,5 % a 13,6 %) a obchod a opravy (8,6 % a 9,7 %). Nejrychleji přitom meziročně rostla, při vyjádření ve stálých cenách roku 1995, tvorba hrubého fixního kapitálu ve školství (index 170,8), ve veřejné správě a obraně (index 142,4), v peněžnictví a pojišťovnictví (index 136,0) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (index 115,0) a nejvíce se snížila v rybolovu a chovu ryb (index 65,7), ve zdravotnictví a sociální činnosti (index 67,0), v zemědělství, myslivosti a lesním hospodářství (index 68,4) a ve stavebnictví (index 76,4). Bilance zahraničního obchodu v běžných cenách skončila v roce 2003 schodkem ve výši 56,2 mld.kč a ve srovnání s rokem 2002 tento schodek vzrostl o 6,7 mld.kč, a to při meziročním zlepšení obchodní bilance o 1,9 mld.kč a zhoršení bilance služeb o 8,6 mld.kč. Souhrnná produktivita práce (HDP na 1 pracovníka 1) ) se podle sdělení ČSÚ meziročně zvýšila v roce 2003 o 3,6 % a přispěla výlučně k přírůstku HDP. Průmyslová produkce se v roce 2003 meziročně zvýšila o 5,8 %, když v 1. čtvrtletí zaznamenala růst o 6,3 %, ve 2. čtvrtletí o 5,0 %, ve 3. čtvrtletí o 6,0 % a ve 4. čtvrtletí o 6,1 %. Nejrychleji přitom rostla, stejně jako v roce 2002, produkce investičních výrobků (o 7,6 %), dále produkce výrobků pro mezispotřebu (o 6,0 %), energií (o 5,9 %) a výrobků krátkodobé spotřeby (o 3,6 %). Produkce výrobků dlouhodobé spotřeby naproti tomu poklesla (o 1,0 %). Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla i v roce 2003 ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě nejvyšší podíl (82,0 %) a přitom meziročně navýšil svoji produkci o 5,8 %. Ze zpracovatelského průmyslu nadprůměrně rostla v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 výroba pryžových a plastových výrobků (index 113,8), výroba dopravních prostředků a zařízení (index 112,4), výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk (index 109,5), výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (index 107,0) a výroba a opravy strojů a zařízení (index 106,4). Nadprůměrné zvýšení ale zaznamenala i výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (index 108,9). Nejhlubší pokles naopak zaznamenala výroba usní a výrobků z usní (index 80,7). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu ve stálých cenách roku 2000 vzrostly meziročně v roce 2003 o 6,7 % a dosáhly hodnoty 2 493,9 mld.kč. Ve zpracovatelském průmyslu se přitom tržby ve stálých cenách zvýšily o 7,5 %, v těžbě nerostných surovin o 1,6 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 2,2 %. Tržby průmyslu za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách pak v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 vzrostly o 6,4 %. Rozhodující podíl na tržbách (77,7 %, resp ,1 mld.kč) 1) Podle korigovaných údajů o zaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, které se provádí v domácnostech a vychází z mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce. Korekce spočívají především v zohlednění vedlejších pracovních poměrů, zahraničních pracovníků (zaměstnanců i podnikatelů) zjištěných z administrativních zdrojů a kategorií žen na mateřské dovolené, učňů a pracujících v cizině, které se bezprostředně nepodílejí na tvorbě HDP. 10

11 si nadále udržovaly subjekty se 100 a více zaměstnanci, kterých působilo 2 398, tj. o 9 subjektů méně než v roce Nejdynamičtěji ale v roce 2003 rostly meziročně tržby u subjektů s 20 až 99 zaměstnanci (index 111,1, podíl na celkových tržbách průmyslu 13,1 %) a jejich objem dokonce převýšil tržby subjektů se 100 až 249 zaměstnanci. Celkové výkony v průmyslu dosáhly v roce 2003 v běžných cenách hodnoty 2 584,2 mld.kč, tj. o 6,5 % více než v roce Přímý vývoz průmyslových podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci činil 1 013,8 mld.kč v roce 2003 a proti roku 2002 se zvýšil o 10,8 %, zatímco jejich přímý dovoz vzrostl o 13,2 % na 641,6 mld.kč. Rozdíl mezi přímým vývozem a dovozem se tak zvýšil na 372,2 mld.kč, tj. o 23,8 mld.kč, resp. o 6,8 %. Dynamickou exportní výkonnost přitom vykázaly subjekty pod zahraniční kontrolou, které se podílely na přímém vývozu průmyslových subjektů více než 70 % a jež získaly rozhodující váhu ve výrobě dopravních prostředků a zařízení, elektrických a optických přístrojů a zařízení, pryžových a plastických výrobků, vlákniny, papíru, výrobků z papíru, vydavatelství a tisku a ostatních nekovových minerálních výrobků. Vývoj vybraných ukazatelů v podnikatelských subjektech pod zahraniční kontrolou v průmyslu v roce 2003 (subjekty s 20 a více zaměstnanci) Podíl subjektů pod Subjekty pod zahraniční kontrolou Průmysl celkem zahraniční na průmyslu celkem kontrolou v % index rok /2002 rok 2003 index rok 2002 rok /2002 Průměrný počet aktivních subjektů , ,9 19,8 21,2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyzických osob 1 150,4 96,8 387,0 104,8 31,1 33,6 Průměrná měsíční mzda v Kč , ,3 115,2 113,9 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mld.kč 1) 2 264,0 106, ,0 112,8 44,7 47,3 Přímý vývoz celkem v mld.kč 1) 1 013,8 110,8 725,7 114,6 69,2 71,6 1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 2003 Stavební výroba rostla podle předběžných údajů rovněž relativně vysokým tempem, když v roce 2003 objem stavebních prací firem se sídlem v ČR ve stálých cenách meziročně vzrostl o 8,9 % ve srovnání s rokem 2002, kdy dosáhl meziročního růstu o 7,3 %. Nejvyššího nárůstu objemu těchto prací přitom bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí (index 116,3) a ve 4. čtvrtletí (index 111,7), zatímco v 1. čtvrtletí byl zaznamenán pokles (index 99,3). Podle sdělení ČSÚ byl příznivý vývoj ve stavebnictví ovlivněn především koncentrací prací na velkých stavbách inženýrského a pozemního stavitelství, distribučních a logistických center a rozvojem nové bytové výstavby (podpořené stavebním spořením, hypotečními úvěry a snížením úrovně úrokových sazeb), včetně rekonstrukcí a oprav stávajících objektů. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly v roce 2003 meziročně vyšší o 11,2 % a dosáhly 429,2 mld.kč v běžných cenách. Jejich objem byl ve všech čtvrtletích roku 2003 vyšší ve srovnání s předchozím rokem (čtvrtletní indexy: 102,3, 11

12 107,7, 116,8 a 113,3). Nejvyšší podíl na celkových tržbách stavebnictví měly subjekty s 250 a více zaměstnanci (33,3 %), které také dosáhly největšího meziročního nárůstu objemu tržeb (index 118,4). Objem výkonů stavebních subjektů v ČR v roce 2003 v hodnotě 422,2 mld.kč byl proti roku 2002 v běžných cenách o 12,0 % vyšší. Přímý vývoz výrobků, zboží a služeb stavebních subjektů s 20 a více zaměstnanci, který v roce 2003 činil 10,2 mld.kč, byl o více než 2 mld.kč nižší než přímý dovoz. Dovoz přitom převažoval nad vývozem zejména v podnikatelských subjektech pod zahraniční kontrolou. Vývoj vybraných ukazatelů ve stavebnictví podle velikosti podnikatelských subjektů v roce 2003 Velikostní skupiny podle počtu zaměstnanců Průměrný Tržby za prodej vlastních počet výrobků a služeb aktivních (běžné ceny) subjektů v mld.kč index 1) Průměrný evidenční počet zaměstnanců Průměrná měsíční mzda podíl v % v tis.fyz.osob index podíl v % v Kč index Stavebnictví celkem ,2 111,2 100,0 221,8 97,1 100, ,9 v tom: s počtem zaměstnanců do ,7 110,3 24,6 61,3 99,3 27, ,3 20 až ,9 108,8 29,1 85,3 97,7 38, ,6 100 až ,8 101,7 13,0 31,3 96,3 14, ,5 250 a více ,8 118,4 33,3 43,9 93,8 19, ,6 z toho: 500 a více ,9 121,2 25,8 29,0 94,8 13, ,5 1) ve stálých cenách roku 2000 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 2003 Zemědělská produkce ve stálých cenách roku 2000 se za rok 2003 podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu snížila o 5,4 %, z toho rostlinná produkce o 13,3 %. Živočišná produkce se naopak zvýšila o 2,4 %. V základních běžných cenách poklesla rostlinná produkce o 16,3 %, živočišná produkce o 2,0 % a produkce zemědělství o 9,3 %. Snížení zaznamenaly i tržby za vlastní výrobky a služby v zemědělství za rok 2003, a to v běžných cenách o 8,9 % a ve stálých cenách o 5,5 %. V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) se v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 zvýšily celkové tržby v běžných cenách bez DPH o 5,4 % a dosáhly hodnoty 2 618,1 mld.kč. Nejvíce se na nich podílely subjekty s počtem zaměstnanců do 99 (71,5 %), ale nejrychleji rostly tržby subjektům s počtem zaměstnanců 250 a více (index 117,6). Z celkových tržeb obchodu pak vzrostly tržby maloobchodu, vč. prodeje a oprav automobilů a prodeje pohonných hmot (OKEČ 50+52) ve stálých cenách roku 2000 o 5,1 % (v běžných cenách o 4,8 %) a dosáhly 1 022,2 mld.kč. V tom tržby maloobchodu (OKEČ 52) meziročně stouply ve stálých cenách o 4,1 % (v běžných cenách o 2,6 %) a činily 682,1 mld.kč a tržby za prodej a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot (OKEČ 50) se navýšily o 7,1 % (v běžných cenách o 9,7 %) na 340,1 mld.kč. Celkové tržby ubytování a stravování (OKEČ 55) ve stálých cenách vzrostly meziročně v roce 2003 o 1,9 % a v běžných cenách (bez DPH) o 4,3 %, v nichž dosáhly 106,4 mld.kč. 12

13 Cestovní ruch zaznamenal i v roce 2003 klesající trend v počtu příjezdů cizinců do ČR (meziroční snížení o 2,7 %), ale nárůst v počtu výjezdů českých občanů do zahraničí (+5,2 %). Devizové příjmy z cestovního ruchu přitom činily podle ČNB 100,3 mld.kč (o 4,0 mld.kč více než v roce 2002, resp. o 12,8 %) a devizové výdaje na cestovní ruch dosáhly 54,4 mld.kč (o 2,9 mld.kč více než v roce 2002, resp. o 5,6 %). Aktivní saldo cestovního ruchu tak zaznamenalo 45,9 mld.kč a bylo o 1,1 mld. vyšší než v roce V odvětví dopravy meziročně vzrostly v roce 2003 tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží ve stálých cenách roku 2000 o 6,5 % a v běžných cenách dosáhly 388,4 mld.kč. Největší objem těchto tržeb realizovaly podniky s 250 a více zaměstnanci (48,6 %). Tržby spojů za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží meziročně vzrostly v roce 2003 ve stálých cenách roku 2000 o 7,1 % (při nárůstu o 8,7 % v telekomunikacích a poklesu o 4,4 % v poštovních a kurýrních službách), v běžných cenách pak dosáhly 139,2 mld.kč, z toho 120,5 mld.kč vyprodukovaly telekomunikace a 18,7 mld.kč poštovní a kurýrní služby. V peněžnictví a pojišťovnictví (bez ČNB) představoval v roce 2003 souhrnný hospodářský výsledek (před zdaněním) mil.kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 41,1 %, když nejprudší nárůst zaznamenaly nebankovní peněžní instituce a pojišťovny, zatímco komerčním bankám a spořitelnám, jakož i penzijním fondům se hospodářský výsledek zhoršil (o 1,6 % a 14,1 %). Celkové tržby v ostatních tržních službách dosáhly za rok ,8 mld.kč a ve stálých cenách meziročně vzrostly o 2,2 %. Tyto výsledky ovlivnily zejména mezipodnikové služby (OKEČ 70-75, 90 a 91), které zabezpečily více než tři čtvrtiny celkových tržeb v ostatních službách. Nejrychleji meziročně rostly tržby za pronájem strojů a přístrojů (+9,2 %), ale i v odvětví odstraňování odpadů a odpadních vod (+5,3 %) a v odvětví rekreační, sportovní a kulturní činnosti (+5,1 %), nejméně pak tržby za služby převážně osobního charakteru a zdravotnické a veterinární činnosti a snížily se tržby z pronájmu a správy nemovitostí (-2,3 %). Největší objem tržeb v dané skupině služeb dosáhly v roce 2003 subjekty s méně než 100 zaměstnanci (75,2 % v hodnotě 426,7 mld.kč) a nejvyšší tempo jejich růstu evidovaly subjekty se 100 až 249 zaměstnanci (index 111,5 ve stálých cenách roku 2000). Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2003 proti roku 2002 byla pouze 0,1 %, což je o 1,7 procentního bodu nižší než v roce Meziroční inflace tak byla nejnižší od roku Pomalejší růst zaznamenaly jak tržní (z 0,9 % v roce 2002 na nulový růst v roce 2003), tak regulované ceny (z 5,6 % v roce 2002 na 0,6 % v roce 2003). Oddíl Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2003 Stálé váhy 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1999 v % stejné období předchozího roku=100 (v %) Rok 2003 Úhrn 100,00 99,6 100,1 99,9 100,8 100,1 Potraviny a nealkoholické nápoje 19,76 94,0 96,3 98,9 102,6 97,8 Alkoholické nápoje, tabák 7,92 101,8 100,7 100,5 100,5 100,9 Odívání a obuv 5,69 95,2 95,3 94,5 95,2 95,0 Bydlení, voda, energie, paliva 23,64 101,3 103,2 101,6 101,9 102,0 13

14 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 6,79 99,2 98,5 98,1 97,9 98,4 Zdraví 1,44 104,2 104,8 103,9 103,2 104,0 Doprava 10,14 102,1 99,5 99,5 99,3 100,1 Pošty a telekomunikace 2,25 99,1 97,8 96,5 98,4 98,0 Rekreace a kultura 9,55 100,9 99,8 99,0 99,1 99,7 Vzdělávání 0,45 104,1 104,2 102,9 100,6 103,0 Stravování a ubytování 7,42 102,2 101,4 101,5 101,9 101,8 Ostatní zboží a služby 4,95 102,9 102,7 102,8 103,0 102,9 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 2003 Index spotřebitelských cen 1) v úhrnu vzrostl v roce 2003 proti roku 2002 o 0,1 %, v tom ceny zboží klesly o 1,4 % a ceny služeb vzrostly o 2,9 %. Na zvýšení cenové hladiny v roce 2003 působil především růst cen lázeňské a lékařské péče a léků, cen v oddíle vzdělávání, ostatního zboží a služeb (kde vzrostly hlavně ceny finančních služeb a pojištění), bydlení a stravování a ubytování. Naopak na snížení cenové hladiny působily zejména ceny odívání a obuvi, potravin a nealkoholických nápojů, bytového vybavení a zařízení domácností a pošt a telekomunikací. Z cen výrobců, služeb a investic 2) došlo v průměru za rok 2003 k meziročnímu zvýšení pouze u cen stavebních prací (o 2,2 %), hmotných investic (o 0,6 %) a tržních služeb (o 1,6 %). Naproti tomu klesly ceny v lesnictví (o 10,0 %), ceny zemědělských výrobců (o 2,9 %) a průmyslových výrobců (o 0,3 %). 2.2 Státní rozpočet Státní rozpočet České republiky na rok 2003 byl schválen zákonem č. 579/2002 Sb., který stanovil příjmy ve výši 684,1 mld.kč, výdaje ve výši 795,4 mld.kč a schodek částkou 111,3 mld.kč. Pozdějšími změnami zákona (zákon č. 252/2003 Sb.) došlo k navýšení příjmů o 2,00 mld.kč na 686,06 mld.kč, výdajů o 22,66 mld.kč na 818,02 mld.kč a schodku o 20,66 mld.kč na částku 131,96 mld.kč. Skutečnost 2002 Plnění státního rozpočtu schválený rozpočet 2003 Plnění rozpočet po změnách skutečnost v % 1) (v mld.kč) Index 2003/2002 Příjmy celkem 704,97 684,06 686,06 699,67 102,0 99,2 Výdaje celkem 750,68 795,36 818,02 808,72 98,9 107,7 Saldo -45,71-111,30-131,96-109,05 x x Saldo příjmů z pojistného SZ a výdajů na soc.dávky -34,90-31,66-31,22-32,70 x x saldo důchodů (bez 1) Indexy spotřebitelských cen jsou počítány na stálých vahách vycházejících ze struktury výdajů domácností v roce Současně došlo k obměně cenových reprezentantů obsažených ve spotřebním koši. Dále byla zavedena poslední platná klasifikace konečné spotřeby domácností CZ-COICOP, která člení spotřební koš na 12 hlavních oddílů. 2) Od ledna 2001 jsou vypočítávány cenové indexy na váhové struktuře roku

15 správních výdajů) -15,23-13,81-14,02-16,25 x x 1) Rozpočet po změnách Pramen: MF ČR Celkové skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu za rok 2003 ve výši 699,7 mld.kč představují plnění státního rozpočtu na 102,0 %, což znamená, že překročily předpokládané upravené příjmy o 13,6 mld.kč, ale meziročně poklesly o 5,3 mld.kč, tj. o 0,8 %. Naproti tomu celkové rozpočtové výdaje za rok 2003 ve výši 808,7 mld.kč nedosáhly předpoklad upravených výdajů a byly nižší o 9,3 mld.kč, tj. o 1,1 %. V důsledku zvýšených příjmů a snížených výdajů proti předpokládané úrovni roku 2003 byl rozpočtový schodek v úrovni 109,0 mld.kč nižší o 22,9 mld.kč, ale meziročně vzrostl o 63,3 mld.kč. Jeho podíl na HDP dosáhl 4,5 %. Vývoj státního rozpočtu od roku Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledk y) 800 mld. Kč ,0 1,1 10,5 7,2-1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45, Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF ČR Největší objem rozpočtových příjmů reprezentují daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2003 tvořily 95,5 % celkového inkasa státního rozpočtu (668,3 mld.kč) proti 89,1 % v roce 2002, tj. zvýšení o 6,4 procentních bodů. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo inkaso daní o 7,4 mld.kč vyšší, resp. o 1,1 %. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu V mil.kč Meziroční V % změna rok index růstu plnění rozpočtu 1) Příjmy celkem ,2 102,0 1. Daňové příjmy ,4 101,1 z toho: daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ,7 100,3 daně ze zboží a služeb v tuzemsku ,1 105,1 15

16 poplatky a daně z vybraných činností ,4 85,4 daně a cla za služby v zahraničí ,9 106,8 majetkové daně ,6 98,6 pojistné za sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj ,4 98,9 ostatní daňové příjmy ,4 268,3 2. Nedaňové příjmy ,7 105,0 3. Kapitálové příjmy ,4 86,2 4. Přijaté dotace ,2 326,5 Výdaje celkem ,7 98,9 1. Běžné výdaje ,3 98,8 z toho: výdaje na platby, ostatní platby za práci a pojistné x 98,4 neinvestiční nákupy a související dotace ,0 97,2 neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím ,4 98,6 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům ,5 100,9 neinvestiční transfery obyvatelstva ,6 99,4 neinvestiční transfery do zahraničí ,3 88,6 neinvestiční půjčené prostředky ,3 63,2 neinvestiční převody Národnímu fondu ,1 75,3 ostatní neinvestiční výdaje ,3 49,2 2. Kapitálové výdaje ,5 99,1 Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu x x 1) Rozpočet po změnách Pramen: MF ČR, in Bulletin ČSÚ 2003 Na dani z přidané hodnoty, která reprezentuje druhý největší příjem rozpočtu, bylo v roce 2003 vybráno mil.kč, tj. o mil.kč více proti schválené (i upravené) rozpočtované částce, resp. o 3,7 %. Ve srovnání s rokem 2002 bylo její inkaso vyšší o mil.kč při indexu 106,1. Výnos ze zvláštních daní ze zboží a služeb v tuzemsku v roce 2003 představoval mil.kč, a byl tak o mil.kč, tj. o 7,8 % vyšší než schválená i upravená rozpočtovaná částka. V porovnání s rokem 2002 se jejich inkaso zvýšilo o mil.kč, resp. o 6,1 %. Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2003 (v %) 16

17 Struktura příjmů státního rozpočtu Nedaňové a kapitálové příjmy a dotace 4,5% DPH 18,0% Zvláštní daně ze zboží a služeb v tuzemsku 10,4% Pojistné na soc. zabezpečení 38,9% Daň z příjmů fyzických osob 12,7% Majetkové daně 1,2% Clo 1,5% Ostatní daňové příjmy a poplatky 0,8% Daň z příjmů právnických osob 12,0% Pramen: MF ČR Příjmy z daní právnických osob odvedené v roce 2003 do státního rozpočtu dosáhly mil.kč, což představovalo 103,0 % rozpočtované částky (která v této položce nebyla upravována) a meziroční nárůst o 9,6 %, resp. o mil.kč. Na daních z příjmů fyzických osob bylo inkasováno v roce 2003 ve státním rozpočtu mil.kč (z toho mil.kč na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, mil.kč na dani z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a mil.kč na dani z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů), tj. 97,8 % rozpočtované částky. Inkaso reprezentuje meziroční vzrůst o mil.kč (index 107,9). Příjmy z vybraného cla dosáhly v roce 2003 částky mil.kč (106,8 % rozpočtované úrovně) a byly o 477 mil.kč vyšší než v roce 2002 (meziroční růst o 4,9 %). Poplatky a daně z vybraných činností, které zahrnují zejména poplatky za znečišťování životního prostředí a správní poplatky, vynesly v roce mil.kč. Jejich předpokládaná výše nebyla naplněna ze 14,6 % a meziročně se tyto poplatky snížily o mil.kč, tj. o 18,6 %. Celkový výnos majetkových daní, tj. daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, dosáhl v roce 2003 výše mil.kč, tj. 98,6 % předpokladu, ale ve srovnání s rokem 2002 vzrostl o 915 mil.kč, resp. o 11,6 % Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti reprezentovaly v roce 2003 částku mil.kč, tj. 38,9 % celkových uskutečněných příjmů státního rozpočtu a 40,8 % celkových daňových příjmů tohoto rozpočtu. Předpokládané příjmy pojistného byly sice o 1,1 % (resp. o mil.kč) vyšší než skutečné, ale ve srovnání s rokem 2002 vzrostly o mil.kč. Na pojistném na důchodové zabezpečení bylo z celkové částky pojistného inkasováno mil.kč, což je o mil.kč (index 105,6) více než v roce 2002, když jeho rozpočtovaná výše nebyla naplněna o 1,1 % (2 400 mil.kč). 17

18 Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace činily v roce mil.kč při meziročním snížení o mil.kč (index 2003/2002 u nedaňových příjmů 48,7, u kapitálových příjmů 35,4 a dotací 27,2) a plnění upraveného rozpočtu na 124,8 %. Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2003 (v %) Struktura výdajů státního rozpočtu Ostatní neinvestiční transfery a výdaje 0,9% Kapitálové výdaje 7,1% Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 9,8% Neinvestiční nákupy a souvis. dotace 12,0% Neinvestiční transfery obyvatelstvu 39,8% Neinvestiční transfery rozpočtům 23,2% Neinvestiční transfery podnik. a nezisk. org. 7,2% Pramen: MF ČR Z celkových výdajů státního rozpočtu bylo v roce 2003 vynaloženo na běžné výdaje mil.kč (98,8 % upraveného rozpočtu) a jejich meziroční nárůst činil mil.kč, tj. 7,3 %. Největší položku z běžných výdajů pak představovaly neinvestiční transfery obyvatelstva ( mil.kč) a z nich sociální dávky ( mil.kč), jejichž objem byl meziročně vyšší o 4,4 % ( mil.kč), přičemž jejich upravená rozpočtovaná částka nebyla dočerpána o mil.kč, resp. o 0,5 %. Větší položku z běžných výdajů představovaly v roce 2003 i neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly mil.kč a překročily upravenou rozpočtovanou částku o mil.kč (index 100,9) a skutečnost roku 2002 o mil.kč (index 129,5). Dynamika nárůstu těchto transferů bezprostředně souvisela s prováděnou reformou veřejné správy. Kapitálové výdaje byly v roce 2003 čerpány ve výši mil.kč (99,1 % upraveného rozpočtu), když meziročně vzrostly o mil.kč, tj. o 14,5 %, ale jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu činil pouze 7,1 %. 2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2003 pracovalo v průměru v ČR celkem 4 733,2 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, tj. o 31,7 tis. osob méně než v roce Mezi nimi převládali muži (56,8 %) nad ženami (43,2 %). Meziroční pokles takto zaměstnaných přitom více postihl ženy (snížení o 17,5 tis.osob) než muže (úbytek o 14,2 tis.osob). V celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním převažovala kategorie zaměstnanců (3 893,7 tis.osob, resp. 82,3 %). Dále následovali podnikatelé bez zaměstnanců (581,3 tis.osob, tj. 12,3 %) a podnikatelé se zaměstnanci (196,8 tis.osob, resp. 4,2 %). Naproti tomu pracujících členů 18

19 produkčních družstev už bylo pouze 28,0 tis. osob (0,6 %) a počet pomáhajících rodinných příslušníků naopak vzrostl na 33,0 tis.osob (0,7 %). Osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním pracovaly především ve zpracovatelském průmyslu (27,3 %), v obchodu vč. oprav motorových vozidel (13,3 %), ve stavebnictví (9,3 %), v dopravě, skladování a spojích (7,6 %) a ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (7,0 %). Nejméně osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním bylo v těžbě nerostných surovin (1,1 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (1,6 %). Souběžně s hlavním zaměstnáním pracovalo v roce 2003 ve druhém (dalším) zaměstnání celkem 121,9 tis. osob. Počet pracovníků 1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním počtu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), dále podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání), pak podle odhadu uváděném ČSÚ, dosáhl 4 862,3 tis. osob v roce 2003, což je pokles o 0,5 % proti roku K úbytku pracovníků přitom došlo především v primární sféře (-4,8 %). V sekundární sféře meziročně klesl počet pracovníků o 1,6 % a naproti tomu v terciální sféře došlo k nárůstu pracovníků o 0,6 %. Počet zaměstnanců v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) dosáhl v roce 2003 podle ČSÚ cca 4 044,6 tis. osob, tj. o 0,8 % méně než v roce Úřady práce přitom ke konci roku 2003 vydaly 47,7 tis. povolení k zaměstnávání cizinců v ČR, což je o 3,1 tis. povolení více ve srovnání s rokem Z celkového počtu zaměstnanců pracovalo v roce 2003 v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské i nepodnikatelské sféry v souhrnu 3 224,7 tis. osob (o 29,5 tis.osob méně než v roce 2002), kde meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 6,8 % a dosáhla Kč. Rychleji přitom rostly mzdy v nepodnikatelské sféře než ve sféře podnikatelské. Stejně jako v předchozím roce byla nejvyšší průměrná měsíční mzda na fyzické osoby dosažena v mezinárodních ekonomických subjektech ( Kč, nárůst o Kč) a v ekonomických subjektech zahraničních ( Kč, vzrůst o Kč) a nejnižší v družstvech ( Kč, zvýšení o 297 Kč). Počet nezaměstnaných, které evidovaly úřady práce, vzrostl k na dosud nejvyšší počet 542,4 tis., tzn., že byl meziročně vyšší o 28,0 tis. (o 5,4 %) a míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 10,31 % (meziročně narostla o 0,50 procentního bodu). Průměrná míra nezaměstnanosti pak v roce 2003 byla 9,90 %, tj. o 0,75 procentního bodu více než v roce Vyšší průměrná míra nezaměstnanosti byla přitom opět evidována u žen (11,38 % proti 10,53 % v roce 2002) než u mužů (8,74 % ve srovnání s 8,07 % v roce 2002). Míra nezaměstnanosti 1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce, soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající základní vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných 19

20 Míra nezaměstnanosti (k onec období) 7,5% 9,4% 8,8% 8,9% 9,8% 10,3% 5,2% 2,9% 3,5% Pramen:MPSV Struktura nezaměstnaných v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 byla dále charakterizována: zvýšením průměrného věku uchazečů o práci zhruba o půl roku na 36,3 roku; snížením průměrného počtu neumístěných absolventů škol o 3,5 tis. na 55,5 tis.; nárůstem průměrného počtu uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností o 5,4 tis.; minimálními změnami ve vzájemných relacích mezi uchazeči o práci z hlediska dosaženého vzdělání (největší počet neumístěných tvořily osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem a osoby se základním vzděláním). Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl k celkem 218,3 tis. osob a byl o 27,0 tis., tj. 14,1 %, větší proti stejnému období roku Souběžně s nárůstem nezaměstnanosti došlo v roce 2003 k poklesu průměrného počtu volných pracovních míst na 42,5 tis., což je o 6,1 tis., resp. 12,5 %, méně proti roku K pak připadalo na jedno volné pracovní místo 13,5 osob (meziroční nárůst o 0,8 osob). Negativní i nadále zůstala vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Tradičně už nejnižší byla v Praze (4,02 %), a to jak u mužů (3,58 %), tak i u žen (4,52 %). Na jedno volné pracovní místo zde připadlo 3,0 nezaměstnaných (v roce 2002 to bylo 3,1 nezaměstnaných). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla naproti tomu registrována v Ústeckém kraji (17,94 %), kde na volné pracovní místo bylo 27,9 nezaměstnaných (28,7 v roce 2002) a v Moravskoslezském kraji (16,84 %) se 44,2 nezaměstnanými na volné pracovní místo. S vysokou mírou nezaměstnanosti se potýkal i Olomoucký kraj (12,48 %) a Jihomoravský (11,45 %), jakož i Karlovarský (10,62 %) a Zlínský (10,61 %). Pod průměrnou mírou nezaměstnanosti byly kraje: Pardubický (9,42 %), Liberecký (9,48 %), Vysočina (9,20 %), Královéhradecký (7,89 %), Plzeňský (7,60 %), Středočeský (7,43 %), Jihočeský (6,96 %) a Hl. m. Praha (4,02). Rekordní míra nezaměstnanosti ve výši 23,51 % byla k zjištěna opakovaně v okrese Most a naproti tomu nejnižší v okrese Praha západ (3,04 %). 20

21 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k Kraj Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání celkem ženy Počet osob pobírajících příspěvek před umístěním Volná pracovní místa Míra nezaměstnanosti v % celkem ženy 1) Hl.m.Praha ,02 4,52 Středočeský ,43 9,10 Jihočeský ,96 8,59 Plzeňský ,60 8,89 Karlovarský ,62 10,95 Ústecký ,94 20,69 Liberecký ,48 11,22 Královéhradecký ,89 9,28 Pardubický ,42 11,26 Vysočina ,20 11,22 Jihomoravský ,45 12,91 Olomoucký ,48 14,07 Zlínský ,61 12,14 Moravskoslezský ,84 18,51 Celkem ČR ,31 11,77 1) Míra nezaměstnanosti podle pohlaví výpočet ČSÚ Pramen: MPSV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání ke konci měsíce na pracovní síle. Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň obyvatel zmírňuje systémem dávek v nezaměstnanosti. Průměrný počet osob, které v průběhu roku 2003 pobíraly příspěvek v nezaměstnanosti, činil 182,7 tis., což bylo o 9,6 tis. (o 5,5 %) více než v roce Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod. Tak v průběhu roku 2003 bylo vytvořeno za přispění úřadů práce celkem 14,7 tis. míst na veřejně prospěšné práce (o míst méně než v roce 2002) a 17,5 tis. společensky účelných míst (zvýšení o míst proti předchozímu roku). Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 21

22 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v mil. Kč Státní politik a zaměstnanosti - pasivní Státní politik a zaměstnanosti - ak tivní Pramen: MF ČR Výdaje na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2003 z rozpočtových zdrojů mil.kč proti mil.kč v roce Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (6 949 mil.kč) se meziročně zvýšily o 740 mil.kč, tj. o 11,9 % a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (3 191 mil.kč) se snížily o 304 mil.kč, tj. o 8,7 %. Problematika zaměstnanosti je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: Zákon č. 65/1965 zákoník práce (úplné znění zákon č. 85/2001 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb., č. 6/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb. a č. 46/2004 Sb.) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (úplné znění zákon č. 450/1992 Sb., ve znění zákona č. 84/1993 Sb., č. 39/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 167/1999 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 271/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 220/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 453/2003 Sb. a č. 19/2004 Sb). Od 1. října 2004 má nabýt účinnosti nový zákon o zaměstnanosti. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění zákona č. 453/2001 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 19/2004 Sb. (úplné znění zákona zákon č. 350/2004) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. a č. 342/2004 Sb. Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek. 22

23 2.4 Zahraniční obchod 1) Obrat zahraničního obchodu ČR zaznamenal v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 zvýšení o 231,9 mld.kč, tj. o 9,0 % a dosáhl 2 812,1 mld.kč. Na vzrůstu obratu se podílel vývoz ve výši 116,9 mld.kč, tj. 50,4 % a dovoz ve výši 115,0 mld.kč, tj. 49,6 %. Předstih tempa růstu vývozu před dovozem činil 0,6 procentního bodu. Došlo tak k meziročnímu snížení pasivního salda bilance zahraničního obchodu (o 1,9 mld.kč na 69,4 mld.kč) a krytí dovozu vývozem se zlepšilo z 94,6 % na 95,2 %. Zahraniční obchod ČR v roce Změna proti roku 2002 v mil.kč v mil.kč v % Obrat ,0 Vývoz ,3 Dovoz ,7 Saldo obchodní bilance x Pramen: MPO ČR a vlastní výpočet Celkový vývoz za rok 2003 registroval sumu 1 371,3 mld.kč podle údajů revidovaných k a meziročně se zvýšil o 9,3 %. V dolarovém přepočtu dosáhl za uvedené období částky mil.usd, čímž meziročně vzrostl o mil.usd (o 26,6 %). V přepočtu na EUR činil mil, tj. nárůst o mil.eur (o 5,7 %). Vývoz ČR podle skupin zemí Skupina zemí (v mil.kč, běžné ceny) 2003 v % 2002 Svět celkem ,3 v tom: Země s vyspělou ekonomikou ,2 v tom: EU ,6 ESVO ,7 ostatní ,3 Rozvojové země ,3 Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS ,3 v tom: CEFTA ,0 ostatní ,4 Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou 1) ,9 Nespecifikováno ,9 Vývoz do zemí OECD ,3 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR Meziroční zvýšení celkového vývozu v roce 2003 o 116,9 mld.kč bylo ovlivněno především nárůstem vývozu do zemí s vyspělou ekonomikou a do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS. 1) Údaje v běžných cenách; za rok 2002 jde o údaje revidované dle uzávěrky k a za rok 2003 jde o údaje revidované dle uzávěrky k , které nekorespondují s údaji uvedenými v části 2.1 a

24 Vývoz do zemí s vyspělou ekonomikou meziročně vzrostl o 96,1 mld.kč (o 10,2 %), a to díky vývozu do zemí EU, který byl vyšší o 99,7 mld.kč (o 11,6 %), zatímco vývoz do zemí ESVO a ostatních zemí dané teritoriální relace meziročně klesl o 3,6 mld.kč (o 4,3 %). Ve vztahu k evropským zemím s přechodovou ekonomikou vč. SNS bylo v roce 2003 dosaženo proti roku 2002 nárůstu vývozu v hodnotě 21,5 mld.kč (index 108,3), když do zemí CEFTA vyvezla ČR o 20,8 mld.kč více zboží a do ostatních zemí dané relace jen o 0,7 mld.kč. K meziročnímu nárůstu celkového vývozu přispěl i vývoz do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou, a to ve výši 2,2 mld.kč, jakož i teritoriálně nespecifikovaný vývoz (+0,9 mld.kč). Naproti tomu se České republice nepodařilo dynamizovat vývoz do rozvojových zemí, který meziročně klesl o 3,8 mld.kč. Celkový dovoz za rok 2003 činil 1 440,7 mld.kč a meziročně se zvýšil o 8,7 % podle údajů revidovaných k V dolarovém přepočtu dosáhl mil.usd, čímž meziročně vzrostl o mil.usd, tj. o 25,8 % a v přepočtu na EUR registroval mil.eur, tzn. že vzrostl o mil.eur (o 5,1 %). Dovoz podle skupin zemí Skupina zemí (v mil.kč, běžné ceny) 2003 v % 2002 Svět celkem ,7 v tom: Země s vyspělou ekonomikou ,2 v tom: EU ,9 ESVO ,5 ostatní ,9 Rozvojové země ,3 Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS ,0 v tom: CEFTA ,9 ostatní ,4 Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou 1) ,9 Nespecifikováno ,1 Dovoz ze zemí OECD ,6 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR V roce 2003 zaznamenal dovoz meziroční zvýšení ve vztahu ke všem hlavním skupinám zemí. Nejvyšší absolutní nárůst byl přitom realizován ze zemí s vyspělou ekonomikou, a to v rozsahu 66,4 mld.kč (index 107,2). Z tohoto nárůstu dovozu připadlo na EU 55,5 mld.kč (83,5 %) a na země ESVO a ostatní země dané teritoriální relace 10,9 mld.kč (16,5 %). Druhý nejvyšší meziroční absolutní přírůstek dovozu byl dosažen z evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS, který činil 24,6 mld.kč (index 110,0) a podílely se na něm především země CEFTA, a to v rozsahu 17,5 mld.kč (index 110,9), zatímco z ostatních zemí dané teritoriální relace se přírůstek rovnal 7,1 mld.kč (index 108,4). Dovoz z mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou docílil sice nejvyšší meziroční dynamiku (index 121,9), ale jeho hodnotový přírůstek v úrovni 13,8 mld.kč byl až třetí mezi hlavními skupinami zemí. Nejnižší absolutní nárůst dovozu v hodnotě 9,9 mld.kč byl registrován z rozvojových zemí. 24