Migrace v České Republice, její klady a zápory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Migrace v České Republice, její klady a zápory"

Transkript

1 Migrace v České Republice, její klady a zápory Zpracovala: Bc. Tamara Richtermocová

2 Obsah: 1. Vysvětlení pojmů Migrace v ČR popis aktuálního vývoje Faktory a příčiny migrace.5 4. Zaměstnání a podnikání cizinců v ČR Vzdělávaní cizinců v ČR Klady a zápory imigrace v ČR Klady a zápory imigrace v ČR z ekonomického hlediska Vliv imigranta na pracovní poptávku a nabídku v ČR Pracovní migrace a otázky na které se pokusím odpovědět Demografické důsledky imigrace Závěr Použita literatura

3 1. Vysvětlení pojmů Migrace - přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace neustále zvyšuje. Migrant člověk, který žije mimo zemí svého původu déle než rok. Cizinec člověk cizí státní příslušnosti, který pobývá na území ČR na základě udělení dlouhodobého či trvalého pobytu. Azylant člověk cizí státní příslušností, kterému bylo uděleno povolení pobytu z politických důvodů Integrace cizinců - proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb společnosti domácího obyvatelstva. Jedná se o komplexní jev, který je přirozeným důsledkem migrace a který má své politické, právní, ekonomické, sociální, kulturní, psychologické a náboženské aspekty. 3

4 2. Migrace v ČR popis aktuálního vývoje Přestože problematika imigrace v České Republice se považuje za problém poměrně nový, Česko mělo zkušenosti s přistěhovalectvím už v minulosti. Již v Československé republice, dle sčítání lidu roku 1921, čítala německá menšina 3 miliony 124 tisíc německy hovořících obyvatel proti 6 milionům 570 tisícům k Čechům se hlásicích (bez Slováků, kteří sčítali dalších 2 miliony) a byla vůbec největší národnostní menšinou v Evropě. Další početnou menšinou na území Čech byli Maďaří, za nimi sledovali Rusíni, Poláci a Židé. Teprve vyhlazení Židovského obyvatelstva během války, poválečné odsuny Německého a Maďarského obyvatelstva a ztráta Podkarpatského území (Zakarpatská Ukrajina) způsobilo, že se Československo stalo téměř homogenním státem (pokud budeme vnímat Čechy, Moravané a Slováky jako jediný československý národ). Následná léta izolace za železnou oponou tento stav ještě více zakonzervovala. Rozdělení Československá v roce 1993 na dva samostatné státy homogenizaci českého obyvatelstva zcela dovršilo. Teprve po otevření hranic v roce 1989 se situace začala měnit. Češi získali možnost svobodně cestovat, avšak na druhou stranu, řada zástupců jiných zemí začala cestovat i do Česka. Nejdříve byla ČR využívána jako tranzitní země, teprve později se stává cílovou zemí přestěhovalců. Od devadesátých let počet cizinců v České republice postupně vzrůstal. Podle údajů Ředitelství služby Cizinecké a pohraniční policie, mezi lety se počet cizinců více než zdvojnásobil ze zhruba 100 tisíc na počty kolem 200 tisíc pobývajících cizinců. V roce 2000 počet cizinců v ČR poklesl o osob, což bylo způsobeno především změnou legislativy, kdy v platnost vstoupil zákon 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, který podstatně zpřísnil vstupní a pohybový režim většiny cizinců v ČR. Některá ustanovení tohoto zákona byla zmírněná až novelou platnou od 1. července 2001, která měla za následek opětovný mírný nárůst počtu cizinců. Ten pokračoval až do roku 2005, kdy v ČR bylo evidováno přibližně cizinců, z nichž 40 % představovali cizinci s trvalým pobytem. Podle údajů Českého statistického úřadu k Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR v České republice evidovalo cizinců (4,3% populace), z toho cizinců s trvalým pobytem, cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů (tj. přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, dále víza nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občanů zemí mimo-eu). 4

5 K byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny ( osob, 30 %) a Slovenska ( osob, 17 %). Dále následovala státní občanství: Vietnam ( osob, 14 %), Rusko ( osob, 7 %) a Polsko ( osob, 4 %4). 3. Faktory a příčiny migrace Převažující příčiny migrace lze v současném světě spatřovat zejména v rozdílech v bohatství mezi jednotlivými světadíly, v síle ekonomik jednotlivých zemí a úrovni ekonomického rozvoje a v životní úrovni jejich obyvatel. Při sledování migrace nelze mít na zřeteli jen jevy migraci vyvolávající, ale i faktory migraci umožňující nebo jí napomáhající. Svět tedy byl, je i v blízké budoucnosti bude konfrontován s pozitivními i negativními 5

6 faktory vyvěrajícími z mezinárodní migrace, jež bezesporu představuje jednu z globálních výzev lidstva. Obecně se začalo prosazovat přesvědčení, že migrace a zejména imigrace se bude muset napříště stát jedním z efektivních nástrojů řešení dalšího ekonomického rozvoje této země i součástí jejího společenského vývoje. V minulosti byla migrace zdrojem lidského pokroku, v moderní době je důsledkem globalizace, urbanizace, ekonomických a populačních faktorů, válek, porušování lidských práv, existence chudoby, politické a náboženské perzekuce, etnických konfliktů, zhoršujícího se stavu životního prostředí, se kterým úzce souvisí přírodní a ekologické katastrofy. Z hlediska historického vývoje byla ovlivněna mnohými procesy a událostmi, k nimž v průběhu dějin docházelo. Velkou roli zde sehrálo období kolonizace a objevování nových kontinentů. Následoval proces industrializace a následné dekolonizace. Poválečné ekonomické a politické změny (zvýšená poptávka po levné pracovní síle), či strukturální změny v 70. letech (redukce příchodu cizinců, zvýšená poptávka po zahraničních pracovnících v zemích těžících ropu), to byly významné impulsy hrající roli v oblasti migrace na celém světě. 4. Zaměstnání a podnikání cizinců v ČR Podle údajů Českého statistického úřadu k bylo v ČR zjištěno ekonomicky aktivních cizinců (72,4 %) těchto cizinců bylo evidováno úřady práce, zbylých 27,6 % ( osob) mělo platné živnostenské oprávnění. Největší skupinu ekonomicky aktivních cizinců představovali v roce 2009 občané Slovenska ( osob, tzn. 33,9 % všech ekonomicky aktivních cizinců). Druhá největší skupina zahrnovala občany Ukrajiny (83 701, 26,3%). Pomyslnou třetí příčku, i když s výraznějším odstupem, obsadili občané Vietnamu (39 260, 12,3 % ).Výrazněji do údajů o celkové zaměstnanosti promluvili svými počty dále občané Polska (21 728, 6,8%), Moldavska (7 265, 2,3 % ) a Bulharska (5 555, 1,7% ). Oproti předchozímu roku došlo v roce 2009 k poklesu počtu zaměstnaných cizinců. Toto tvrzení platí jak při pohledu na celkový počet zaměstnaných cizinců, tak na vybraná státní občanství. K největšímu poklesu došlo u občanů Ukrajiny a Mongolska. V případě Ukrajiny činil pokles přes osob a v případě Mongolska pak více jak občanů. Naopak např. v případě Ruska a většiny států Evropské unie byl zaznamenán meziroční nárůst počtu pracujících cizinců. 6

7 Z hlediska postavení v zaměstnání dlouhodobě převažují cizinci evidovaní úřady práce nad cizinci živnostníky. Největší počty cizinců evidovaných úřady práce zaujímají občané Slovenska (98 192, 42,6.%), Ukrajiny (57 478, 24,9 %) a Polska (20 278, 8,8 %). U cizinců živnostníků se situace mírně liší. První místo, již dlouhodobě, zaujímají občané Vietnamu (35 590, 40,6 %), následují občané Ukrajiny (26.223, 29,9 %) a na třetím místě figurují občané Slovenska (9 865, 11,2.%). Regionální situace je na poli zaměstnanosti poměrně jasná. Cizinci se nejvíce koncentrovali v hlavním městě ( , 33,8 %) a v jeho okolí, tedy v kraji Středočeském (49 902, 15,7 %). Mezi moravskými kraji figuroval na prvním místě Jihomoravský kraj (33 203, 10,4 %). Postavení krajů podle postavení v zaměstnání (Evidování úřady práce/platná živnostenská oprávnění) bylo v roce 2009 obdobné jako u celkové zaměstnanosti. 7

8 5. Vzdělávání cizinců V ČR V České republice navštěvovalo ve školním roce 2008/09 školy dětí, žáků a studentů - cizinců. Více než polovinu z nich (27,6.tisíc) tvořili studenti vysokých škol, více než čtvrtina pak navštěvovala základní školu, 6 % mateřskou a 13 % školu střední. Toto rozložení se podstatně lišilo od rozložení českých studentů a žáků. Ze všech téměř tisíců studujících občanů ČR studovalo vysokou školu 16 % osob, některý z typů střední školy téměř 30 % osob, přes 40 % bylo na základní škole a necelých 15 % ve škole mateřské. Z tohoto srovnání vyplývá, že cizinci výrazně více studovali na vysoké škole a výrazně méně na středních školách. Možnost studovat na vysokých školách v České republice využívají zejména studenti ze Slovenska (67%), Ruska (6%), Ukrajiny(3%), Vietnamu (2%) a Velké Británie (1%). Fakt, že tak málo cizinců navštěvuje střední školu lze interpretovat v souvislosti s počty dětí v mateřských a základních školách: jedná se zřejmě o děti dlouhodobě nebo trvale usazených cizinců, jejichž děti jsou ještě v nižších typech škol, do věku středních škol teprve dorůstají (důkazem pro toto tvrzení je i pozvolný nárůst počtu zahraničních studujících na těchto školách od roku 2002/03). Naprostá většina dětí cizinců v mateřských i základních školách pocházela z Vietnamu (33.% všech cizinců v mateřských školách, 26.% na školách základních). 19 % dětí v mateřských školách a 23.% žáků škol základních mělo státní občanství Ukrajiny. Vyšších počtů dosahovali dále děti a žáci se státním občanstvím Slovenska (15.% dětí, 19.% žáků) a Ruska (6.% dětí, 7.% žáků). Na středních školách bylo rovněž nejčetnějším státním občanstvím cizinců občanství vietnamské (25.%, osob), za ním následovalo občanství ukrajinské (22.% všech cizinců na středních školách, osob), dále pak slovenské (16.%) a ruské (10.% zahraničních studentů na středních školách). Na vyšších odborných školách studovalo pouze 321 cizinců, 63.% z nich pak formou denního studia. Cizinci tvořili 1.% všech studentů vyšších odborných škol, nejčastěji se jednalo o občany Slovenska (61.% všech cizinců na VOŠ). Vysoké školství je oblastí vzdělávání, ve které studuje nejvíce cizinců. Cizinci studují především v bakalářských a magisterských studijních programech prezenční formou a např. v akademickém roce 2008/09 tvořili 8.% všech studentů vysokých škol. Jak již bylo řečeno, nejčastěji se jednalo o zahraniční studenty ze Slovenska ( osob, 67.% cizinců na VŠ), Ruska 8

9 9 (1.375 osob, 5.% cizinců na VŠ), Ukrajiny (844 osob, 3.%), Vietnamu (626 osob, 2.%) a Velké Británie (416 osob, 2.%). Nejvíce cizinců studovalo na vysokých školách v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci.

10 6. Klady a zápory imigrace v ČR Mezinárodní migrace (zde myšleno pouze z ekonomicky méně vyspělé do vyspělejší země) s sebou přináší pro migranty i zúčastněné země (imigrační, emigrační i tranzitní) rozličné pozitivní i negativní dopady. Ačkoliv je možné se pokusit některé z dopadů určitým způsobem zobecnit, přímé hodnocení je mnohdy obtížné. Odvíjí se jak od nedostatku spolehlivých dat, tak ze složité komplexní podmíněnosti a dynamiky migračního procesu, což často v dílčích aspektech vede k vnitřně protichůdným tendencím (např. nelegální migrace je obecně škodlivý jev, ale mnozí podnikatelé z ní profitují; intenzivní emigrace může být v danou chvíli výraznou ztrátou pro emigrační zemi, v delším časovém horizontu však reemigrace může nabýt výrazně pozitivních rysů atd.). Zevšeobecňování je problematické i proto, že rozdílné typy migrace mají také odlišné dopady. Krátká charakterizace je proto vždy neúplná, a tedy problematická. 6.1 Klady a zápory imigrace v ČR z ekonomického hlediska Výhody imigrace: Odborníci se přiklánějí k faktu, že legální imigrace je celkově spíše přínosem pro imigrační zemi. Jak je to s ekonomickými dopady? Imigrační země získává většinou mladou, aktivní, agilní a navíc mnohdy kvalifikovanou či vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, na jejíž vyškolení a odborný růst nemusela vynaložit žádné prostředky. Tato imigrační pracovní síla se ve vyspělém světě mnohdy úspěšně zařadí do společnosti a zaplní mezery na trhu práce jde obvykle o práce málo atraktivní, špatně placené, o něž není v majoritní společnosti zájem, o podnikání i v nových a kulturně nových oblastech či službách nebo jde naopak o vysoce kvalifikované pracovníky, kteří se obvykle uplatní všude. Nespornou výhodou imigrantů je mimo jiné přínos nových přístupů i myšlení, které obohacují zaběhlé postupy. Rovněž je třeba zmínit, že existují i skupiny spíše nevzdělaných, sociálně a ekonomicky marginalizovaných cizinců, kteří mají práci pouze příležitostně nebo ji nemají vůbec, a žijí ze sociálních dávek. V Česku dnes legálně pobývá zhruba 300 tisíc imigrantů, z toho většina s povoleným dlouhodobým pobytem a vízem nad 90 dní jsou typičtí ekonomičtí imigranti. Z dosavadních nečetných analýz vyplývá, že ekonomická imigrace pomáhá hnát motory ekonomiky, koncentruje se totiž zejména v nejvýznamnějších pólech ekonomického rozvoje tj. v Praze a okolí i v 10

11 dalších velkých městech a vysoce urbanizovaných oblastech, stejně jako ve vybraných rozvojových průmyslových zónách (např. Mladá Boleslav). Právě tato území jsou typická poměrně nízkou nezaměstnaností, a tak je patrný spíše efekt doplnění trhu práce než zvýšení konkurence a vytlačování domácích pracovníků. Negativa migrace: Nevýhodou intenzivní imigrace může být nebezpečí nadměrného upřednostňování přístupů náročných na (levnou) pracovní sílu. To, ve spojení s potlačením investic do kapitálově náročných projektů, do rozvoje a aplikací progresivních, s vědou a výzkumem svázaných přístupů, může do budoucna vést k celkovému zaostávání ekonomiky. Problém představuje nelegální pracovní imigrace. Jednak ztrácí stát na daních a pojištění, ale zejména je zde problém podkopávání právního systému, na němž je demokratické zřízení založeno. Objektivně ekonomicky ztrácí nelegální imigrací i samotný imigrant, který zažívá diskriminaci dostává například velmi nízkou mzdu, přestože relativně naopak získává, protože si často vydělá několikanásobně víc než ve zdrojové zemi. Ztrácejí také všichni ekonomicky aktivní v majoritní společnosti, kteří se chovají mravně a podle zákona (např. prohrávají konkurzy na zakázky s firmami, ve kterých pracují levní nelegální migranti ). Kdo z nelegální migrace získává, je domácí podnikatel, jenž nelegální migranty zaměstnává, a zprostředkovatelé, kteří tyto aktivity organizují. Odhady nelegálních pracovních migrantů v Česku se dnes pohybují od cca 50 tisíc do 300 tisíc. Přes nesporný celkově negativní dopad nelegálně pracujících imigrantů (viz výše; mimo jiné je taktéž doložena výrazná diskriminace samotných imigrantů) je rovněž zřejmé, že je česká ekonomika absorbovala, a že tak dotuje některé sektory ekonomiky (např. stavebnictví, lesnictví, textilní nebo potravinářský průmysl, vybrané služby), které lze pouze obtížně naplnit domácí českou pracovní silou (poměrně štědrá sociální síť ji demotivuje vzít málo placenou práci) Vliv imigranta na pracovní poptávku a nabídku v ČR Vztah migrace a pracovních míst je v ideálním prostředí relativně jednoduchý. Migranti vytvářejí nová pracovní místa ať už jde o zastání práce, kterou již domácí dělat nechtějí, nebo o činnosti vyplývající z většího počtu obyvatel. Dnešní ekonomiky ale nefungují ideálně, jednotlivá místa jsou navázána na nejrůznější formy zdanění a pojištění a rigidní, byť štědrý 11

12 sociální systém. Tato deformace podporuje dojem, že počet pracovních míst je fixní, z čehož pak zase vyplývá, že více zájemců nutně zhoršuje situaci domácích. Není tomu tak a myslí si to velká spousta Čechů. Pracovní migrace tvoří významnou část migračních toků nejen v České republice. Rozhodující část cizinců příchozích do země má zájem v dané zemi pracovat. Právní předpisy většiny zemí však téměř vždy na trhu práce upřednostňují domácí pracovní sílu. Nově podaným žádostem o pracovní povolení je vyhověno až poté, co dané pracovní místo nemůže být obsazeno občanem země, či cizincem s trvalým pobytem na daném území. Tímto opatřením by se mělo zamezit tomu, aby zahraniční pracovní síla přebírala volna pracovní místa domácímu obyvatelstvu a nevznikalo sociální napětí. I v ČR, podobně jako v jiných vyspělých zemích, však lze pozorovat jev označovaný odborníky za tzv. Paradox zaměstnanosti. Znamená to, že v době, kdy panuje poměrně vysoká nezaměstnanost, existuje v některých zaměstnaneckých sektorech rostoucí počet volných míst, která nelze obsadit domácími pracovníky, a to buď z důvodu nevyhovující kvalifikace nebo nedostatečné mobility. Zahraniční zkušenosti navíc ukazují, že vedlejším aspektem příchodu jednoho kvalifikovaného pracovníka bývá vytvoření zhruba dvou dalších pracovních míst, která mohou být obsazena českými sousedy nového spoluobčana. Mezi odborníky se dlouhodobě vede diskuse, jaký mají imigranti vliv na domácí mzdy. Obecně se soudí, že cizinci hladinu mezd snižují. Často zastávají nekvalifikované práce za mzdu, jež je pro domácí pracovnicí nepřijatelná. Mzda je v těchto případech jen o málo vyšší než sociální dávky, kterým pak domácí pracovnicí dávají přednost. V konečném důsledku je však práce cizinců přínosem, protože zaměstnavatelé díky nim mají nižší náklady. Zvýší se jejich konkurenceschopnost a pro konečného odběratele je cena výhodnější. Co se týče kvalifikovaných pracovních sil, které zastávají prestižní zaměstnání, jejich počet je ve srovnání s předchozí skupinou v ČR mnohem menší, proto můžeme jejich vliv na mzdy často pominout. Podle Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu (2004) vliv přistěhovalectví na domácí úroveň mezd leží v rozmezí od -0,3 do 0,3 %. Záporný je díky substitučnímu efektu u nízko kvalifikovaných pracovníků a kladný u pracovníků s vysokou kvalifikací díky zvýšení produktivity ze vzájemného doplňování se těchto pracovníků s přistěhovalci. 12

13 6.1.2 Pracovní migrace a otázky na které se pokusím odpovědět Berou cizinci práci domácím? Odpověď: Cizinci mohou obsadit pouze ta volná pracovní místa, o která nemají občané ČR (nebo cizinci s trvalým pobytem a azylanti), zejména nezaměstnaní, zájem. Procedura, kterou zaměstnavatel musí podstoupit aby mohl zaměstnávat cizince je administrativně náročná a podléhá správnímu poplatku. Pro zaměstnavatele je jednodušší zaměstnávat osoby, které nemusejí mít povolení k zaměstnání. Vytěsňují cizinci z trhu práce nezaměstnané občany? Odpověď: Ani dlouhodobě opakovaně nezaměstnaní nechtějí přijmout nepříliš atraktivní pracovní místa. Zejména, je-li nabízená mzda nízká a musejí-li dojíždět za prací, nebo bydlet mimo domov, což představuje dodatečné náklady. Výdělek, který by získali za určitých podmínek, by nepřevýšil sociální dávky. Hodně domácích tvrdí, že cizinci jsou nekvalifikovaní Odpověď: Cizinci mívají obvykle vyšší kvalifikaci nežli domácí nezaměstnaní (zejména ve srovnání s dlouhodobě a opakovaně nezaměstnanými). Zaměstnavatelé často nepožadují u nahlášených volných pracovních míst jakékoli vzdělání a kvalifikaci proto, aby mohli nabídnout nízkou mzdu. Na tu domácí nezaměstnaní nepřistoupí a zaměstnavatelé získají na tato místa relativně dobře kvalifikované cizince. Pracují cizinci v ČR načerno? Realita: Někteří ano, ale ve srovnání s domácími pracovníky méně často, protože jejich zaměstnávání podléhá přísnější kontrole. Práce v šedé ekonomice je běžná také u domácích obyvatel. Stojí nás cizinci peníze? Odpověď: Přechodně zaměstnávaní cizinci naopak odvádějí peníze na sociální pojištění, přičemž nemohou na tomto pojištění participovat. V případě, že jejich pracovní poměr skončí, končí i jejich povolení k pobytu. Pouze cizinci s trvalým pobytem a azylanti mohou využívat služeb úřadů práce a žádat o příspěvek uchazeče o zaměstnání v případě, že jsou nezaměstnaní. 13

14 6.2 Demografické důsledky imigrace v ČR Snad nejčastěji se dnes v debatách o demografických důsledcích imigrace setkáváme s otázkou, zda může příchod mladých imigrantů zastavit proces demografického stárnutí západních populací. V tomto směru se odborníci shodují, že i značně vysoká míra imigrace nemůže populační stárnutí zcela zastavit, může být pouze do určité míry zpomalen jeho průběh. U širší veřejnosti pak bývají v souvislosti s imigrací často rozšířené obavy z příliš vysoké porodnosti přistěhovalců. Z dosavadních výzkumů ale vyplývá že, soubor imigrantů a narozených cizinců u nás je zatím stále velmi malý. Z hodnot obecné míry plodnosti a úhrnné plodnosti imigrantek je jasně patrné, že se u nás v průměru cizinkám rodí jen velice málo dětí. Zatímco obecná míra plodnosti žen v České republice celkem je 38,7 dětí na 1000 žen ve věku let, pro cizinky v ČR celkem to je jen 18,9 dětí. Úhrnná plodnost cizinek je pouhých 0,6 dítěte na jednu ženu, což je poloviční hodnota oproti úrovni tohoto ukazatele pro ženy v České republice celkem. Mezi nejpočetnějšími skupinami imigrantů navzájem se pak výrazněji vymykají jen imigrantky z Vietnamu (0,7) a mírně vyšší plodnost mají i Rusky (0,4). Příliv imigrantů a jejich příspěvky k celkové porodnosti zatím v rámci České republiky stále nehrají velikou roli, jejich význam však stejně jako v celé Evropské unii trvale narůstá. Nízká plodnost imigrantek u nás je často způsobená charakterem jejich pobytu, stále totiž převažuje dočasná pracovní imigrace. Jistě má ale svůj vliv i řada nejistot a komplikací, které jsou s příchodem a životem cizince u nás spojeny a které nevytvářejí příznivé podmínky pro zakládání rodiny. Pobyt cizinců v České republice je přebyrokratizovaný a jednání úřadů nebývá mnohdy zrovna vstřícné. Tolerance, či spíše intolerance českého národa vůči přistěhovalcům ke klidnému soužití také nepřispívá. Svou roli může hrát i fakt, že děti cizinců narozené u nás nezískávají české státní občanství a jejich budoucnost tedy není zcela zajištěná. Jen stěží lze odhadovat, jaké budou příspěvky imigrantů k celkové porodnosti u nás v budoucnosti. Na základě studií ze zemí, kde již imigrace dosáhla většího významu, však můžeme vyvozovat některá obecná očekávání. Obavy z příliš vysoké porodnosti přistěhovalců se zdají být vesměs zbytečné. Plodnost imigrantek se většinou pohybuje mezi úrovní plodnosti žen ve zdrojové a cílové populaci a u dalších generací bývají rozdíly ještě menší nebo žádné. Migrace je totiž sama o sobě částečně selektivní a zároveň cizinci poměrně rychle přizpůsobují své prokreativní chování novému většinovému prostředí. Rychlost přizpůsobování závisí na míře jejich integrace. Právě té bude muset být zřejmě v budoucnu věnována daleko větší 14

15 pozornost než doposud. Nemělo by však jít jen o podporu samotných cizinců, zároveň je třeba připravovat společnost, aby byla ochotna přistěhovalce přijímat. 7. Závěr Od devadesátých let počet cizinců v ČR neustále roste. Česká republika se s tranzitní země postupně mění v zemi cílovou. V současné době počet migrantů v ČR tvoří přibližně 4,3% populace, což ale není mnoho ve srovnání s většinou zení EU. V současném moderním světě je migrace zcela běžným jevem a důsledkem především všeobecné globalizace a urbanizace světa. Nicméně Českou republiku v porovnáni s jinými evropskými zeměmi nelze považovat za zemi s dlouhodobější imigrační zkušenosti, ani s dlouhodobě prováděnou integrační politikou. Přestože má česká společnost historickou zkušenost s životem v multikulturním prostoru, současná migrace ji často staví před dosud neznáme otázky. Převážná většina cizinců v ČR je ekonomicky aktivní. V České republice v současnosti pracuje nebo podniká asi 300 tisíc cizinců (80% všech imigrantů), mnoho z nich již delší dobu. Podle současných studií je legální imigrace jasným přínosem pro český trh. Nepotvrdilo se, že by cizinci zabírali pracovní místa domácím, naopak jejich kvalifikace spíše doplňuje mezery na českém trhu. V hypotetickém prostředí ideálního hospodářství vytváří migranti nová pracovní místa a podporují hospodářský růst prostě tím, že přijdou. Větší počet lidí znamená větší potřebu potravin, více dopravních prostředků, více potenciálních zákazníků následně tedy větší hospodářský růst. Hodnocení vlivu migrantů na hospodářství a pracovní trh je ovšem diametrálně odlišné v hypotetickém prostředí ideálního trhu a v různě deformovaných trzích současného vyspělého světa. Nicméně, nepotvrdilo se, že by imigranti ohrožovali domácí obyvatelstvo na trhu práce, přínosné je i to, že by v budoucnu mohli částečně přispět k řešení negativních demografických trendů v ČR nízké porodnosti a stárnutí českého obyvatelstva. Podle některých studií, na českém trhu práce bude v roce 2030 chybět přes kvalifikovaných pracovníků. Je velice pravděpodobné, že jediným řešením této problematické situace bude zaměstnáváni kvalifikované zahraniční pracovní síly. Závažný problém však představuje nelegální migrace, jejíž důsledkem je podkopávání demokratického právního systému ČR a především ztráty státu na daních a pojištění. Když shrneme 15

16 výše uvedené, tak zjistíme, že migrace s sebou ruku v ruce přináší určité zisky i ztráty. Velice důležitá je i otázka integrace cizinců. Plně integrovaný jedinec je pro společnost bezpochyby přínosem. Úspěšnost integrace cizinců však z velké části záleží nejen na cizincích samotných, integrační politice státu, ale i na připravenosti a ochotě české společnosti imigranty přijat. Právě té bude muset být v budoucnu věnovaná daleko větší pozornost než doposud. 8. Použita literatura: Horáková, M, Macounová I.:- Mezinárodní pracovní mitrace v ČR 2001 Šišková, T.: Menšiny a migranti v České republice Praha : Portál, 2001, IBSN (brož.) Čerkasová, I.: Migranti v ČR aneb cizinci neberou práci domácím, Praha,MVČR, 2006 Použité internetové zdroje: datové údaje o počtech cizinců v ČR - Horaková, M.: Cizinci na trhu práce v České republice v letech Ministerstvo vnitra České republiky všeobecné informace o migraci zejména pro nevládní organizace a odbronou veřejnost 16

Hana Pořízková Miroslava Rákoczyová Robert Trbola

Hana Pořízková Miroslava Rákoczyová Robert Trbola Cizinci ze třetích zemí v Jihomoravském kraji; vstupní analýza sociální integrace Hana Pořízková Miroslava Rákoczyová Robert Trbola VÚPSV, v.v.i. Výzkumné centrum Brno 2009 EVROPSKÝ FOND PRO INTEGRACI

Více

NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL

NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL Projekt: Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti Část I: Zaměstnanost Dílčí studie: 1.2 Nabídka pracovních sil NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL (Vybrané problémy dalšího vývoje zdrojů pracovních sil v ČR) Zpracoval:

Více

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice Age management: Petr novotný, nina Bosničová, jana Břenková, jiří Fukan, Bohumíra lazarová, dagmar navrátilová, zdeněk Palán, Bohumil Pokorný, Milada rabušicová Asociace institucí vzdělávání dospělých

Více

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR Ministerstvo financí České republiky Výzkumná studie Zaměstnanost cizinců v ČR Jan Pavel Vlasta Turková č. 6/27 Zaměstnanost cizinců v České republice Jan Pavel, Vlasta Turková Abstrakt Studie se zabývá

Více

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014 Strategie sociálního začleňování 2014-2020 Praha, leden 2014 Obsah Úvod... 3 1 Popis současného stavu obecná situace v ČR... 7 1. 1 Chudoba a sociální vyloučení v České republice... 7 1. 2 Hospodářský

Více

jak a proč být prů vodcem cizince příručka (nejen) pro dobrovolníky

jak a proč být prů vodcem cizince příručka (nejen) pro dobrovolníky jak a proč být prů vodcem cizince příručka (nejen) pro dobrovolníky jak a proč být prů vodcem cizince příručka (nejen) pro dobrovolníky Vážení čtenáři, je nám ctí představit vám aktualizovanou, doplněnou

Více

POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY

POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 199 22 Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova

Více

Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců

Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců Příloha č. 1 k usnesení Zastupitelstva HMP č. 40/17 ze dne 19. 6. 2014 Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců Praha metropole všech Vytvořeno ve spolupráci Magistrátu hl. m. Prahy, Integračního

Více

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 duben 2013 Obsah Úvodem... 3 1 Východiska Koncepce... 4 2 Význam cestovního ruchu pro národní ekonomiku ČR... 6 3 Základní

Více

Příběhy ze špatné čtvrti. aneb jak pracovat s tématem segregace nejen ve školství

Příběhy ze špatné čtvrti. aneb jak pracovat s tématem segregace nejen ve školství Příběhy ze špatné čtvrti aneb jak pracovat s tématem segregace nejen ve školství Příběhy ze špatné čtvrti aneb jak pracovat s tématem segregace nejen ve školství Tomáš Nikolai (ed.) EDITOR: Mgr. Tomáš

Více

Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07

Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07 Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07 Zmapování dostupnosti a podmínek pobytu dětí v jeslích, mateřských školách, školních družinách a obdobných zařízeních a jiných neinstitucionálních forem péče

Více

Technologické centrum Akademie věd ČR. Sociologické nakladatelství (SLON)

Technologické centrum Akademie věd ČR. Sociologické nakladatelství (SLON) Technologické centrum Akademie věd ČR Sociologické nakladatelství (SLON) analýza inovačního potenciálu krajů České republiky Ondřej Pokorný, Miroslav Kostić, Vladislav Čadil Ondřej Valenta, Lenka Hebáková,

Více

Analýza stavu dětských práv v České republice

Analýza stavu dětských práv v České republice Analýza stavu dětských práv v České republice Děti v náhradní péči a děti ohrožené ztrátou rodičovské péče Autoři: Mgr. Jan Folda (editor, Sdružení SOS dětských vesniček) Mgr. Alena Svobodová (Poradna

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final}

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final} EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2015 SWD(2015) 23 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Zpráva o České republice 2015 {COM(2015) 85 final} Tento dokument je pracovním dokumentem útvarů Komise. Nepředstavuje

Více

PENZIJNÍ SYSTÉMY OBECNĚ I V KONTEXTU ČESKÉ EKONOMIKY (SOUČASNÝ STAV A POTŘEBA REFOREM)

PENZIJNÍ SYSTÉMY OBECNĚ I V KONTEXTU ČESKÉ EKONOMIKY (SOUČASNÝ STAV A POTŘEBA REFOREM) Vladimír Bezděk PENZIJNÍ SYSTÉMY OBECNĚ I V KONTEXTU ČESKÉ EKONOMIKY (SOUČASNÝ STAV A POTŘEBA REFOREM) II. DÍL VP č. 25 Praha 2000 65 66 Obsah II. DÍL 4 Penzijní systémy v České republice a jeho výhledy...69

Více

Přechod absolventů středních škol na trh práce - srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů. Ing. Jana Trhlíková

Přechod absolventů středních škol na trh práce - srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů. Ing. Jana Trhlíková Přechod absolventů středních škol na trh práce - srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů Ing. Jana Trhlíková Praha 2014 OBSAH 1. Úvod... 3 1.1 Předmět analýzy a cíle šetření... 3 1.2 Sběr

Více

Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných. Mgr. Gabriela Doležalová

Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných. Mgr. Gabriela Doležalová Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných Mgr. Gabriela Doležalová 2014 Obsah 1. Úvodem... 3 2. Obsah, cíle a metodika analýzy... 3

Více

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Ing. Petr Houška a kolektiv Tato publikace byla vytvořena pro projekt Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Více

Argumentační základna pro prosazování a realizaci antidiskriminačních opatření ve vztahu k lidem se zdravotním postižením v ČR

Argumentační základna pro prosazování a realizaci antidiskriminačních opatření ve vztahu k lidem se zdravotním postižením v ČR Být jiný je normální Argumentační základna pro prosazování a realizaci antidiskriminačních opatření Lenka Krhutová Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených Olomouc, listopad 2005 1 Mgr. Lenka Krhutová,

Více

Cestovní ruch pro všechny. Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny. Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Praha 2008 Cestovní ruch pro všechny Vydalo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008 Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha

Více

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Anna Kadeřábková 1 a kol. Abstrakt Příspěvek prezentuje přístupy použité

Více

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Praha Listopad 2004 OBSAH I. Úvod... 3 II. Situace České republiky... 6 II.1 Ekonomický pilíř... 6 II.2 Environmentální pilíř... 12 II.3 Sociální pilíř...

Více

Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů)

Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů) Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů) Metodický postup byl vytvořen v rámci projektu Vzděláváním odborníků v oblasti finanční gramotnosti

Více

Potírání obchodu s lidmi v ČR a možnosti optimalizace bezpečnostní politiky státu

Potírání obchodu s lidmi v ČR a možnosti optimalizace bezpečnostní politiky státu Potírání obchodu s lidmi v ČR a možnosti optimalizace bezpečnostní politiky státu Analytický pracovní dokument pro potřebu OBP MV ČR Únor březen 2006 Ivan Gabal Analysis & Consulting Na baště sv. Jiří

Více

Signální zpráva o rodině v regionu Krušnohoří

Signální zpráva o rodině v regionu Krušnohoří PROJEKT RODINA Signální zpráva o rodině v regionu Krušnohoří 2 Zadavatel projektu OBLASTNÍ CHARITA MOST, P. Jílemnického 2457, 434 01 MOST Autor projektu Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná

Více

5. PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z ÚMLUVY O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM RASOVÉ DISKRIMINACE

5. PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z ÚMLUVY O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM RASOVÉ DISKRIMINACE 5. PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z ÚMLUVY O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM RASOVÉ DISKRIMINACE OBSAH odstavec strana Obecná část 1-7 3 Demografické složení populace 1-7 3 Přehled menšin 1-2 3 Cizinci

Více

IMIGRACE A INTEGRACE CIZINCŮ V ČESKU: NĚKOLIK ZASTAVENÍ NA CESTĚ ZEMĚ V JEJÍ MIGRAČNÍ PROMĚNĚ Z DAVIDA NA TÉMĚŘ GOLIÁŠE

IMIGRACE A INTEGRACE CIZINCŮ V ČESKU: NĚKOLIK ZASTAVENÍ NA CESTĚ ZEMĚ V JEJÍ MIGRAČNÍ PROMĚNĚ Z DAVIDA NA TÉMĚŘ GOLIÁŠE GEOGRAFIE ROK 2011 ČÍSLO 4 ROČNÍK 116 DUŠAN DRBOHLAV IMIGRACE A INTEGRACE CIZINCŮ V ČESKU: NĚKOLIK ZASTAVENÍ NA CESTĚ ZEMĚ V JEJÍ MIGRAČNÍ PROMĚNĚ Z DAVIDA NA TÉMĚŘ GOLIÁŠE DRBOHLAV, D. (2011): Immigration

Více

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 Obsah SHRNUTÍ... 3 1 ÚVOD: PROČ POTŘEBUJE ČESKÁ REPUBLIKA NOVOU STRATEGII VZDĚLÁVACÍ POLITIKY... 4 2 VIZE... 8 3 STRATEGICKÉ PRIORITY... 12 3.1

Více

Volební program 2010-2014

Volební program 2010-2014 Volební program 2010-2014 www.kdu.cz 1 2 Obsah Všem, kteří jsou ochotni nám naslouchat 6 Náš recept na cestu z krize 7 Soudržná společnost důvěry Rodinná politika přátelská dětem 10 Vzdělání a výchova

Více

Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko Tento dokument vznikl jako jedna z aktivit projektu "IP 2 - Podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji",

Více