ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
|
|
- Miroslav Hruda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ředitelství pro rozvojovou spolupráci ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY ZVLÁŠTNÍ HODNOCENÍ VÝBORU OECD PRO ROZVOJOVOU POMOC Tato publikace je neoficiálním překladem dokumentu "Special Review of the Czech Republic", který pod kódem DCD(2007)2 zveřejnilo Ředitelství pro rozvojovou spolupráci v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Paříži dne 28. února Zpráva je doplněna memorandem o české rozvojové spolupráci poskytnutým Ministerstvem zahraničních věcí ČR
2
3 PŘEDMLUVA Ministerstvo zahraničních věcí České republiky požádalo v červnu 2006 Výbor OECD pro rozvojovou pomoc, aby jeho experti zpracovali hodnotící zprávu o českém systému rozvojové spolupráce. Česká republika se tak stala první z nových dárcovských zemí, která tímto hodnocením prošla. Hodnocení OECD bylo založeno na nejlepších zkušenostech ostatních vyspělých dárců. Hodnotící tým, složený z expertů OECD a zástupců Německa a Spojených států, se podrobně seznámil s naším systémem rozvojové spolupráce, který posuzoval ve spolupráci se všemi důležitými domácími partnery v této oblasti. Jsem ráda, že můžeme výslednou zprávu představit odborné i široké veřejnosti v České republice. Věřím, že zpráva a doporučení v ní obsažená budou cenným vodítkem při dalších úvahách o kvalitativním i kvantitativním zvýšení rozvojové spolupráce ČR, která se stává stále důležitější součástí naší zahraniční politiky. Závěrem bych chtěla poděkovat členům hodnotícího týmu a Výboru OECD pro rozvojovou pomoc za jejich inspirativní spolupráci a dalším partnerům, zvláště pak Ministerstvu zahraničních věcí Rakouska a Kanadské agentuře pro mezinárodní rozvoj, za podporu tomuto projektu. Ing. Helena Bambasová náměstkyně ministra zahraničních věcí ČR 1
4 ZKRATKY DAC EU GHD HND LDC LMIC MDG MPO MZV MŽP NGO ODA OECD OLIC ORS ÚMV UNDP WTO ZRS Výbor pro rozvojovou pomoc Evropská unie dárcovství humanitární pomoci hrubý národní důchod nejméně rozvinuté země země v nižší střední příjmové skupině rozvojové cíle tisíciletí ministerstvo průmyslu a obchodu ministerstvo zahraničních věcí ministerstvo životního prostředí nevládní organizace oficiální rozvojová pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jiné země s nízkými příjmy odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ústav mezinárodních vztahů Rozvojový program OSN Světová obchodní organizace zahraniční rozvojová spolupráce 2
5 Rozvojová pomoc České republiky v kostce Česká republika Hrubá bilaterální ODA, průměr (pokud není uvedeno jinak) Čistá ODA změna 2004/05 běžné ceny (mil. USD) ,9% stálé ceny (2004 mil. USD) ,2% v korunách (mil.) ,5% ODA/HND 0,11% 0,11% bilaterální podíl 59% 48% Největší příjemci hrubé ODA (mil. USD) 1 Irák 11 2 Srbsko a Černá Hora 7 3 Afghánistán 4 4 Mongolsko 3 5 Ukrajina 2 6 Vietnam 2 7 Čína 2 8 Pákistán 2 9 Bosna a Hercegovina 1 10 Gruzie 1 Podle sektoru Podle příjmové skupiny (USD m) Podle regionu (USD m) po směru hodin: LDCs ostatní země s nízkým příjmem země s nížším středním příjmem země s vyšším středním příjmem nealokováno Subsaharská Afrika Jižní a střední Asie Ostatní Asie a Oceánie d Střední východ a Severní Afrika Latinská Amerika a Karibik d Evropa Nespecifikováno 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Vzdělání, zdraví a populace Ostatní sociální sektory Ekonomická infrastruktura Produkční sektory Vícesektorová pomoc Programová pomoc Oddlužení Humanitární pomoc Nespecifikováno 3
6 OBSAH ZKRATKY...2 SHRNUTÍ...5 Zásady a cíle české rozvojové spolupráce a veřejná informovanost...5 Objem, způsoby poskytování a rozdělení ODA...5 Organizace a řízení české dvoustranné rozvojové spolupráce...6 Zefektivnění české pomoci v praxi...6 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Rámec české zahraniční rozvojové spolupráce Zásady a cíle české rozvojové spolupráce Zvyšování povědomí o oficiálním programu pomoci a zájmu veřejnosti Doporučení Objem, způsoby poskytování a rozdělení ODA Zvýšení pomoci ke splnění cílů EU Snižování podílu dvoustranné ODA Udržování spolehlivé úrovně dvoustranné ODA prioritním zemím Řešení rozptýlení pomoci do různých sektorů a témat Zvláštní případ stipendií Doporučení Organizace a řízení české rozvojové spolupráce Vedoucí úloha ministerstva zahraničních věcí v oblasti rozvojové spolupráce Plnění cílů reformního programu Další subjekty české rozvojové spolupráce Doporučení Zefektivnění české pomoci v praxi Možnosti programování a efektivního poskytování pomoci Doporučení...21 PŘÍLOHA A...22 Tabulky Tabulka 1. Podíl dvoustranné a mnohostranné ODA, Tabulka 2. Prioritní země a rozpočtové příspěvky na rozvojovou spolupráci...12 Tabulka 3. Příspěvky do jednotlivých oblastí v období Tabulka 4. Rozdělování české dvoustranné pomoci...16 Obrázky Graf 1: Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV...22 Graf 2: Systém zahraniční rozvojové spolupráce ČR
7 SHRNUTÍ Na žádost Ministerstva zahraničních věcí (MZV) České republiky souhlasil v květnu 2006 Výbor OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) s tím, že provede zvláštní vyhodnocení politiky zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Hlavním cílem hodnocení je předat dobré zkušenosti a poznatky pro diskusi českých vládních orgánů o reformě zahraniční pomoci ČR v čase významných právních a institucionálních změn. Hodnocení by mělo zároveň podat zajímavý pohled na probíhající diskusi o rozvojové spolupráci mezi členy a nečleny DAC. V říjnu 2006 předalo MZV sekretariátu DAC své memorandum o zahraniční rozvojové spolupráci (ZRS). Na základě dohodnutých podmínek o zvláštním hodnocení pobýval v Praze ve dnech 6. až 9. listopadu hodnotící tým DAC složený ze zástupců USA a Německa a dvou pracovnic oddělení pro přehledy a hodnocení sekretariátu DAC. Tým jednal s úředníky MZV, zástupce odborů mezinárodní spolupráce osmi sektorových ministerstev a Ministerstva financí. Tým se také setkal se členy Zahraničního výboru PS Parlamentu ČR a se zástupci vybraných nevládních organizací a soukromého sektoru. Tato zpráva přináší poznatky a postřehy o české zahraniční rozvojové spolupráci, jak vzešly z těchto konzultací. Zpráva je členěna do čtyř hlavních částí: část I popisuje kontext české ZRS s důrazem na principy, cíle a veřejnou informovanost. Část II zkoumá objem, způsoby poskytování a rozdělení rozvojové pomoci. Organizace a řízení české ZRS jsou diskutovány v části III. Část IV uvádí kroky ke zefektivnění české pomoci v praxi. Každá část je zakončena souhrnem navrhovaných opatření, které by česká vláda měla vzít v úvahu při reformování systému ZRS. Zásady a cíle české rozvojové spolupráce a veřejná informovanost Zásady poskytování zahraniční pomoci a cíle obsažené v Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR na období ukazují rozsah, v jakém ČR uznává rozvojovou spolupráci jako svébytnou politickou oblast. Všichni zainteresovaní partneři si přejí, aby se ČR stala respektovaným a efektivním dárcem, a jsou si vědomi, že si to vyžádá značné změny. Navržené reformy české ZRS jdou v tomto směru a zaslouží si plnou implementaci, počínaje dosažením dohody uvnitř exekutivy a schválením návrhu nového zákona o zahraniční spolupráci Parlamentem ČR. České úřady by měly využít dalšího kola diskusí k přípravě Koncepce ZRS na období k tomu, aby se ČR stala daleko strategičtějším dárcem na základě přednostního směřování české bilaterální pomoci podle zemí, způsobů a sektorů a zasazení české pomoci do kontextu Pařížské deklarace o efektivnosti pomoci. K posílení povědomí o oficiálním programu zahraniční pomoci a zájmu veřejnosti o něj by vláda měla zdůraznit dosavadní úspěchy, které může ČR oprávněně přičíst svému programu ZRS. Vláda by měla podpořit myšlenku diskusního fóra o hlavních problémech rozvojové spolupráce se zasvěcenými zástupci občanské společnosti, akademických kruhů a soukromého sektoru a aktivně působit, aby veřejnost dostávala vyvážené informace o rozvojové spolupráci, a to i prostřednictvím výročních zpráv a hodnocení. 5
8 Objem, způsoby poskytování a rozdělení ODA Česká republika v letech důsledně a soustavně zvyšovala svou oficiální rozvojovou pomoc (ODA), a to z 16 mil. USD na 135 mil. USD. To představuje 0,11% hrubého národního příjmu (HND). Nárůst v roce 2005 byl způsoben zejména příspěvkem ČR do rozvojového rozpočtu EU a na humanitární pomoc v Asii. Ke zlepšení předvídatelnosti pomoci a strategického směřování české dvoustranné pomoci by vláda měla stanovit jasný plán a časový rozvrh ke splnění závazku nových členských zemí EU poskytovat v roce 2010 na rozvojovou pomoc minimálně 0,17% HND a v roce 2015 pak 0,33%. S růstem celkové ODA by vláda měla věnovat patřičnou pozornost zachování spolehlivé úrovně dvoustranné ODA prioritním zemím. Úřady by také měly vypracovat a používat širší rozvojová kritéria vedoucí k vyváženějšímu seznamu prioritních zemí. Vláda ČR by měla konečně využít příští Koncepci ZRS ke snížení počtu prioritních zemí, aby posílila dopad české ODA. Měla by rovněž přehodnotit sektorové a tématické zaměření ZRS tak, aby se soustředila na oblasti, ve kterých má ČR zřetelnou komparativní výhodu a přidanou hodnotu. Organizace a řízení české dvoustranné rozvojové spolupráce Schopnost Ministerstva zahraničních věcí plnit roli hlavního koordinátora rozvojové spolupráce je v současnosti narušena rozptýlením pomoci mezi devět sektorových ministerstev, kdy každé z nich má vlastní portfolio projektů a odpovídající rozpočet. K účinnému překonání těchto nedostatků a ke zlepšení efektivnosti české dvoustranné pomoci by MZV mělo mít výhradní odpovědnost za politiku, řízení a realizaci rozvojové spolupráce, včetně kontroly nad jednotným rozpočtem pro bilaterální rozvojovou pomoc. Je třeba přijmout návrh na přeměnění Rozvojového střediska na novou implementační agenturu pod dohledem odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (MZV/ORS). Aby tento odbor mohl plnit svůj rozšířený mandát, bude potřebovat značné množství politických a technických odborných znalostí z oblasti rozvojové spolupráce. Odbor by měl být rozšířen a povýšen na sekci vedenou vrchním ředitelem podřízeným náměstku ministra. Posílený odbor ORS by byl věrohodnějším subjektem na mezinárodní rozvojové scéně schopným daleko aktivněji spolupracovat s ostatními bilaterálními a multilaterálními dárci v prioritních zemích. Navrhovaná institucionální reforma systému české dvoustranné pomoci přináší pro MZV důležité úkoly. Mezi ně patří: vyjasnění role a odpovědnosti sektorových ministerstev, aby bylo možné čerpat z jejich bohatých odborných znalostí; zahrnutí oddělení transformační spolupráce (TRANS) a dalších rozptýlených rozvojových subjektů a funkcí pod odbor ORS za účelem ustavení pevné rozvojové jednotky na MZV; stanovení jasných hranic odpovědnosti velení mezi tímto odborem a navrhovanou novou implementační agenturou; a personální zajištění českých ambasád v prioritních zemích s odpovídajícími zdroji v oblasti rozvojové spolupráce. Namísto stávajících ročních finančních přídělů by měly být přijaty víceleté rozpočty, aby se česká pomoc stala předvídatelnější. České úřady by také měly prozkoumat celou řadu vhodných nástrojů pro zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce, včetně partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem (PPP), budování obchodních kapacit, programů investičních záruk a pojištění rizik. Zároveň je třeba opustit praxi, kdy je ODA využívána k podpoře českého průmyslu, obchodu a investic pro komerční účely. 6
9 Zefektivnění české pomoci v praxi Česká vláda podepsala Pařížskou deklaraci o efektivnosti pomoci a Evropský konsensus o rozvojové spolupráci. Podobně jako u ostatních dárců existují v ČR právní omezení pro využívání systémů veřejných zakázek partnerských zemí a pro využívání rozpočtové podpory. I přes tato omezení mohou české úřady přijmout opatření k plnění závazků obsažených v deklaraci. Úřady mohou například sladit, kdykoliv je to možné, své rozvojové projekty se stávajícími národními a sektorovými strategiemi v úzké spolupráci s ostatními dárci. Mohou vyzkoušet společná národní a sektorová hodnocení a analýzy, monitoring a evaluaci. Za třetí mohou efektivněji využívat stávající kapacity v oblasti technické spolupráce a zajistit skutečnou koordinaci technické spolupráce s ostatními dárci v rámci postupů jednotlivých zemí. Konečně by čeští odborníci na rozvojovou spolupráci měli společně s ostatními dárci začít sbírat spolehlivé údaje o rozvojových výstupech a výsledcích za účelem vytvoření ukazatelů pro monitorování výsledků v konkrétních sektorech či tématech. Zároveň by měla být zvýšena evaluační kultura. Všechna výše uvedená opatření by podpořila závazek České republiky zlepšit efektivnost mezinárodní pomoci. 7
10 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY 1. Rámec české zahraniční rozvojové spolupráce 1. Od sametové revoluce v roce 1989 je hlavním cílem zahraniční politiky české vlády integrace do západních institucí. Česká republika byla první zemí ve střední a východní Evropě, která v devadesátých letech zaváděla program zahraniční rozvojové spolupráce a v roce 1995 vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V březnu 1999 se Česká republika stala členem NATO. V roce 2000 česká vláda plně přijala za své mezinárodní rozvojové cíle schválené summitem tisíciletí OSN. Podpořila plnější zapojení rozvojového světa do světového hospodářství na konferenci v Dauhá v roce Navíc vláda přijala Konsensus z Monterrey o financování rozvoje, jakož i Pařížskou deklaraci, Konsensus EU o rozvojové spolupráci a Dárcovství humanitární pomoci (Good Humanitarian Donorship). 2. Česká republika se stala členem Evropské unie (EU) v roce 2004 a v prvním pololetí roku 2009 bude zastávat předsednictví EU. Vláda plní povinnosti plynoucí z členství EU a OECD. Zvláštní hodnocení je jen jedním z kroků k plné integraci do mezinárodního rozvojového společenství s cílem dosáhnout plného členství v DAC. 1.1 Zásady a cíle české rozvojové spolupráce 3. Zásady poskytování zahraniční pomoci aktualizované v roce 2004 stanovují jasné cíle a kritéria pro podporu rozvojových zemí. Zásady zdůrazňují (i) partnerství, tedy vlády partnerských zemí jsou odpovědné za svůj rozvoj a dárcovská politika musí plně odrážet jejich požadavky; (ii) efektivnost pomoci, tedy organizace a finanční poskytování pomoci musejí být účinnější, a to i pomocí lepšího monitorování a nezávislého hodnocení; a (iii) transparentnost, tedy průběžné informování české veřejnosti o programech, projektech a výsledcích české zahraniční pomoci přispívá k vyšší veřejné podpoře rozvojové spolupráce. Zásady se objevily v řadě rozhodnutí vlády, která vedla k přijetí klíčových dokumentů o české zahraniční rozvojové spolupráci Mezi politickými dokumenty vyčnívá Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky pro období jako důležité prohlášení, které jako hlavní cíle zahraniční pomoci uvádí snižování chudoby a udržitelný rozvoj v méně rozvinutých částech světa. Koncepce prosazuje mnohovrstvý přístup k omezování chudoby se zohledněním hospodářských, sociálních a ekologických faktorů. Dalšími cíli české zahraniční pomoci jsou hospodářský a průmyslový rozvoj, zapojení rozvojových zemí do světové ekonomiky, rozvoj zemědělství, prosazování a podpora demokracie, lidských práv a řádné správy věcí veřejných, kontrolování migrace, ochrana životního prostředí a poválečná obnova. 1. Další politické dokumenty jsou: Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie (2004), Střednědobý výhled financování do roku 2008 (2005); Pravidla výběru a financování dvoustranných projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky (2005); a publikace Zahraniční rozvojová spolupráce v roce 2006 (2006). 8
11 Zahraniční pomoc je charakterizována i jako nástroj otevírající nové trhy pro český export a poskytující nové pracovní příležitosti českým soukromým podnikům a osobám. 5. Jak Zásady, tak Koncepce pro období ukazují, do jaké míry Česká republika chápe rozvojovou spolupráci jako samostatnou politickou oblast a jak vláda plní mezinárodně schválené cíle a doporučení. Česká zahraniční rozvojová pomoc se zaměřuje na mnoho oblastí, což může vést k rozmělnění české pomoci do mnoha sektorů a témat. Úřady by měly na základě vyhodnocení potřeb a českých komparativních výhod jasně stanovit, v jakých sektorech je česká rozvojová pomoc nejdůležitější a nejúčinnější. Vláda by měla využít příští Koncepci ( ) pro zařazení české zahraniční rozvojové spolupráce do rámce Pařížské deklarace o efektivnosti pomoci, k posílení rozvojového zaměření české pomoci, jakož i k přehodnocení strategického rozdělování české dvoustranné pomoci různým zemím, různými způsoby a do různých sektorů. Koncepce by měla rovněž jasně stanovit vyhlídky ODA po roce Za účelem nalezení konstruktivních myšlenek a vytvoření zpětné vazby k navrhované nové koncepci pro období by úřady mohly zahájit diskusi s hlavními subjekty české rozvojové spolupráce Zvyšování povědomí o oficiálním programu pomoci a zájmu veřejnosti 6. V průzkumu veřejného mínění v roce 2004 vědělo 60% respondentů, že Česká republika poskytuje pomoc méně rozvinutým zemím, ale jen 7% se domnívalo, že vláda má, či potřebuje, program rozvojové spolupráce. Bližší prozkoumání veřejného zájmu o zahraniční pomoc a informovanosti o ní ukazují, že česká veřejnost spíše zaměňuje rozvojovou spolupráci za humanitární pomoc. Výsledkem je, že rozvojové spolupráci je věnována v politických debatách a programech politických stran pouze okrajová pozornost. Zvyšování povědomí veřejnosti o oficiálním programu pomoci a zájmu o něj je důležitým úkolem české vlády, zejména pokud chce dosáhnout cílů ODA/HND, ke kterým se zavázala v rámci závazku EU o zvýšení pomoci. 7. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) za pomoci českých nevládních organizací od roku 2003 významně zvýšilo počet a rozsah svých aktivit k informování a výchově veřejnosti. Ministerstvo v roce 2005 podpořilo místní verzi Globální výzvy k akcím proti chudobě, aby odpovídala summitu G8, světovému summitu OSN, který revidoval proces uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí, a ministerské konferenci WTO. Ministerstvo zřídilo webovou stránku na pomoc veřejnému školství a financovalo akce věnované konkrétním tématům, jako například lidským právům. Od roku 2007 budou světové a multikulturní problémy povinnou součástí školních osnov. Úřady by měly nadále působit na veřejnost prostřednictvím médií a kulturních akcí, tiskových zpráv, národních výstav a tématických konferencí. Mohly by sponzorovat zvláštní ceny pro novináře a televizní producenty, jakož i školní soutěže či podobné akce. 8. K získání větší podpory a porozumění veřejnosti pro dvoustrannou spolupráci by měly úřady pravidelně informovat o tom, jak česká rozvojová pomoc přispívá ke zlepšení života občanů chudých zemí, a to i zveřejňováním výročních zpráv a výsledků hodnocení. Navíc by MZV mělo ukazovat výhody i nevýhody spojené s různými navzájem se doplňujícími formami pomoci poskytované českými vládními a nevládními organizacemi. Česká vláda by si mohla vzít příklad z jiných dárců, kteří mají dlouholetou zkušenost s navazováním partnerství mezi městy, a vstoupit do servisní agentury Communities in One World sdružující environmentální společenství Servisní agentura Společenství v jednom světě podporuje výměnu zkušeností a spolupráci všech, kteří podporují rozvojovou politiku a spolupráci. Byla ustavena jako kontaktní místo a poskytovatel služeb pro obecní úřady a nevládní organizace, veřejné instituce, média, řídící subjekty, dobrovolníky a zainteresované jedince. Více informací najdete na www_service-one-world.com. 9
12 9. Na podporu dlouhodobé diskuse o rozvojové spolupráci s českou veřejnou správou a politiky může být zapotřebí i zvláštní strategie zaměřená na tyto skupiny, jakož i dodatečné zdroje pro účely komunikace a informací. Bez toho by podpora rozvojové spolupráce v České republice patrně nezaznamenala výraznější růst. MZV by se mělo otevřít jiným informovaným názorům, např. občanské společnosti, akademickému a soukromému sektoru, a vytvořit fórum pro diskusi hlavních problémů rozvojové spolupráce Doporučení Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce pro období by měla zařadit českou zahraniční pomoc do rámce Pařížské deklarace, posílit rozvojovou orientaci české dvoustranné pomoci a zvážit strategické poskytování české dvoustranné pomoci různými cestami, do různých zemí a sektorů. Nová Koncepce by měla rovněž sladit vyhledy ODA s cíli EU pro nové členské země. Ministerstvo zahraničních věcí by mělo informovat českou veřejnost o výsledcích, které Česká republika dosáhla pomocí svého programu ODA. Mělo by aktivně působit, aby se veřejnosti dostávalo vyvážených informací o rozvojové spolupráci, a to i prostřednictvím výročních zpráv a hodnocení. To by pomohlo získat podporu pro dosažení cílů EU v oblasti ODA/HND. Vláda by měla uskutečnit myšlenku vytvořit fórum k prodiskutování hlavních otázek rozvojové spolupráce za účasti informovaných osob z občanské společnosti, akademických kruhů a soukromého sektoru. 2. Objem, způsoby poskytování a rozdělení ODA 2.1. Zvýšení pomoci ke splnění cílů EU 10. V období se česká ODA stále zvyšovala, a to z 16 milionů USD na 135 milionů USD (Tabulka 1). Tato částka představovala 0,11% hrubého národního důchodu (HND) oproti 0,032% v roce Desetiprocentní reálný nárůst v roce 2005 je v první řadě důsledkem českého příspěvku do rozvojového rozpočtu EU (62 milionů USD) a humanitární pomoci Asii. Od roku 2000 je veškerá česká pomoc poskytována ve formě grantů. 11. Česká vláda má v úmyslu zvýšit do konce roku 2009 svou ODA na 223 milionů USD, ale nemá plán, jak splnit svůj závazek v rámci EU tedy přispívat na rozvojovou pomoc v roce 2010 nejméně 0,17% svého HND a v roce 2015 již 0,33%. Ke splnění svého závazku zvyšovat ODA by měla připravit plán a rozvrh plnění cílů EU. To by přispělo ke zlepšení jak předvídatelnosti české pomoci, tak i strategického rozdělování prostředků do prioritních zemí a sektorů za použití prioritních nástrojů pomoci. 12. Podmínky pro zvyšování ODA jsou v současné době v České republice příznivé: roční hospodářský růst dosahuje 6% a dobré jsou i vyhlídky pro rok 2007 a další léta. Členové zahraničního výboru parlamentu a zástupci občanské společnosti podporují zvyšování ODA ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. Vláda by měla využít současného příznivého ovzduší a stanovit střednědobé cíle, které by byly zároveň realistické a ambiciózní a odpovídaly závazku EU. 10
13 2.2. Snižování podílu dvoustranné ODA 13. Česká dvoustranná pomoc rostla mezi roky 2000 a 2003 jako součást celkové ODA a dosáhla v tomto roce maxima 80 milionů USD (Tabulka 1). Avšak v roce 2004 se dvoustranné příspěvky začaly snižovat jako součást celkové částky a v roce 2005 dosáhly 64 milionů USD čili 47,7% celkové ODA. Naopak mnohostranné příspěvky činily 71 milionu USD čili 52,3% celkové ODA. Organizace spojených národů (od roku 2002) a EU (od roku 2004) nesou největší podíl mnohostranné ODA ve formě pevných příspěvků a příspěvků vyčleněných pro konkrétní projekty, včetně české technické spolupráce. Střednědobé výhledy české ODA potvrzují, že dvoustranný podíl ODA bude pravděpodobně nadále klesat a v roce 2009 dosáhne 32% celkové ODA. 3 Tabulka 1. Podíl dvoustranné a mnohostranné ODA, (v milionech USD) dvoustranná ODA mnohostranná ODA celková ODA Zdroj: OECD 2.3. Udržování spolehlivé úrovně dvoustranné ODA prioritním zemím 14. Česká dvoustranná pomoc je nyní směrována do 35 zemí (s výjimkou stipendií), v roce 2003 to bylo 45 zemí. V roce 2005 rozhodla česká vláda poskytnout 75% ODA prioritním zemím a 25% neprioritním zemím a schválila pětileté plány rozvojové spolupráce s osmi prioritními zeměmi: Angolou, Bosnou a Hercegovinou, Jemenem Moldavskem, Mongolskem, Srbskem a Černou Horou, Vietnamem a Zambií. 4 Afghánistán a Irák jsou považovány za střednědobé prioritní země. Jak celková ODA roste, je třeba věnovat náležitou pozornost udržování spolehlivé úrovně dvoustranné ODA prioritním zemím na podporu koncentrace pomoci a větších zásahů, které mívají větší dopad než malé izolované akce. Tento trend již sleduje řada dárců DAC. 15. V zásadě je výběr zemí založen na hrubém domácím produktu země, indexu korupce a schopnosti přijímat pomoc; na tom, zda má Česká republika pro tuto zemi rozvojovou strategii; na počtu občanů, kteří studovali v České republice a na tom, zda je v prioritní zemi české velvyslanectví. V praxi jsou země vybírány podle potřeb, historických pout a českých strategických zájmů. V jedné z prioritních zemí Zambii české velvyslanectví není. Úřady by měly vypracovat a používat širší rozvojová kritéria umožňující lepší stanovení prioritních zemí. Taková kritéria by mohla zahrnovat potřeby a výkonnost země, komparativní výhody České republiky, možný dopad a přítomnost dalších dárců. 3. Ministerstvo zahraničních věcí ČR (2006), Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky memorandum pro OECD/DAC, Praha, 2. října str Mezitím se Černá Hora stala nezávislou zemí a počítá se jako samostatná země. 11
14 16. Ačkoliv většina příjemců české dvoustranné ODA jsou země jihovýchodní a východní Evropy, nejvíce pomoci od roku 2003 dostaly Irák a Afghánistán - 56,62 milionu a 12,9 milionu USD v letech 2003 a 2004 většinou na mírové operace, obnovu hospodářství a činnosti spojené s transformací společnosti. Dalšími hlavními příjemci byly v tomto období Srbsko a Černá Hora (11 milionů USD) a Ukrajina (5,59 milionu USD). Společně s Irákem byly tyto dvě země v roce 2005 hlavními příjemci české dvoustranné ODA. Asie je dalším důležitým regionem české dvoustranné pomoci, zejména v důsledku příspěvků do Číny, Indie, Mongolska a Vietnamu. Subsaharská Afrika a Latinská Amerika dostávají méně pomoci než jiné regiony. Rozpočtové příspěvky do osmi prioritních zemí v období (Tabulka 22) řadí Vietnam na čtvrté místo mezi příjemci české dvoustranné pomoci, zejména v důsledku aktivit spojených s průmyslovým rozvojem. Zambie s méně než jedním milionem USD je na seznamu poslední. 17. Výsledkem územního rozdělování české dvoustranné ODA je, že většina příjemců je v nižší střední příjmové skupině (LMIC). Nejméně rozvinuté země (LDC) a jiné nízkopříjmové země (OLIC) obdržely v období ,3% a 12,5% ODA. Aby česká dvoustranná pomoc mohla plnit cíl své zahraniční pomoci omezení chudoby a udržitelný rozvoj v méně vyvinutých částech světa, měla by posílit kritéria své rozvojové spolupráce a zavést vhodný systém měření výsledků. Tabulka 2. Prioritní země a rozpočtové příspěvky na rozvojovou spolupráci (v tisících USD) prioritní země celkem Srbsko a Černá Hora Bosna a Hercegovina Moldavsko Vietnam Mongolsko Jemen Angola Zambie Zdroj: Vláda ČR (2006), Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky 2.4 Řešení rozptýlení pomoci do různých sektorů a témat 18. Mírotvorná činnost a obnova převažují nad jinými aktivitami financovanými českou dvoustrannou ODA v období (Tabulka 3). Značné změny v přidělování pomoci v tomto období svědčí o neexistenci spolehlivého trendu v jakémkoliv sektoru či tématu, s výjimkou technické spolupráce. Protože však objem pomoci směrovaný do jednotlivých sektorů či témat je dost omezený, lze konstatovat, že v posledních šesti letech byla česká pomoc rozdělována po malých částkách do mnoha menších projektů. Finanční vyhlídky do roku 2009 ukazují, že dvoustranná spolupráce se bude uskutečňovat především formou rozvojových projektů, pomoci uprchlíkům, prominutím dluhů a stipendií. 12
15 Tabulka 3. Rozdělení podle sektorů v letech Sektor/téma Částka (v milionech USD) Zvláštní programy, včetně mírotvorných aktivit Školství, zdravotnictví, populace Investiční pomoc Nouzová pomoc Technická spolupráce včetně stipendií Multisektorová pomoc Prominutí dluhů Jiná sociální infrastruktura Uprchlíci Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (2006), Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky Memorandum pro OECD/DAC 19. V roce 2005 byl podíl jednotlivých sektorů dvoustranné ODA následující: 29% na životní prostředí, 24% na průmyslový rozvoj, 12% na zemědělství, 12% na školství, 7% na rozvojové vzdělávání a 7% na migraci. Zbytek byl rozdělen mezi sociální rozvoj (3%), zdravotnictví (3%) a koordinaci (3%) (MZV, ). Administrativní náklady činí stabilně kolem 6% české dvoustranné ODA, nepatrně vyšší než průměr DAC v roce 2005 (5%). Rozdrobení české dvoustranné pomoci do mnoha sektorů ve značné míře odráží poptávku po projektech ze stran sektorových ministerstev zapojených do rozvojové spolupráce (Tabulka 4). Česká vláda by měla využít příští Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce a rozdělovat svou pomoc strategičtějším způsobem: měla by nejen přehodnotit seznam prioritních zemí a vyškrtnout z něj dvě až tři země, ale také přehodnotit své sektorové a tématické zaměření a soustředit se na ty aktivity, ve kterých má Česká republika jasnou komparativní výhodu a přidanou hodnotu. To by přispělo ke zvýšení významu České republiky jako dárce a pomohlo by to navýšit rozvojový dopad české pomoci Zvláštní případ stipendií 20. Významná část české ODA věnovaná školství (přes 9 milionů USD v letech ) je ve formě stipendií na veřejné univerzity pro občany rozvojových zemí (MZV, 2006). 6 Každoročně tato stipendia využívá kolem 800 studentů. Ministerstvo zahraničních věcí uděluje každoročně 250 stipendií občanům přibližně 70 zemí. Z nich je 180 stipendií určeno studentům v bakalářském a magisterském studiu a 70 postgraduálním studentům. Stipendisté přijíždějí zejména z Asie, následuje subsaharská Afrika, východní a jižní Evropa. V prvním roce se učí češtinu, aby mohli v následujících letech studovat na univerzitě. 21. Studium zahraničních studentů v České republice může být nákladné. Česká vláda by měla zajistit co možná nejúčinnější způsoby vzdělávání. Stipendijní programy přizpůsobené potřebám studentů z rozvojových zemí by měly být přednostně zaměřeny na rozvojové cíle. Za tímto účelem by bylo vhodné zavést za pomoci českých velvyslanectví systém mapování stipendistů po návratu do jejich rodné země. Zvážit by bylo možné i pomoc navrátivším se studentům při zřizování spolků bývalých žáků, které by mohly poskytovat svým členům různé služby. České úřady by měly pečlivě zvážit potřeby partnerských zemí ve školství všech stupňů, sporné rozvojové výhody stipendií a možný negativní dopad úniku mozků na rozvoj chudých zemí a pečlivě vyhodnotit, jakým způsobem řešit školství ze systematického a na rozvoj 5. Ministerstvo zahraničních věcí ČR (2006), Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky memorandum pro OECD/DAC, Praha, 2. října 2006, str Tamtéž 13
16 zaměřeného hlediska, zejména v prioritních zemích. Úřady by měly využívat národní vzdělávací strategie jako základ uspokojování místních potřeb, a to včetně ale nikoliv pouze stipendií, a zajistit, aby aktivity spojené se školstvím doplňovaly snahy jiných dárců ve stejném sektoru. Mnoho členů DAC uděluje stipendia pro třetí země na vzdělávání doma, což by česká vláda mohla napodobit Doporučení Ke zvýšení předvídatelnosti pomoci a usnadnění strategického rozdělování dvoustranné pomoci by měla česká vláda vypracovat plán a rozvrh k dosažení cílů ODA EU, t.j. 0,17% HND v roce 2010 a 0,33% v roce Jelikož celková ODA roste, měly by české úřady věnovat náležitou pozornost udržení spolehlivé úrovně dvoustranné ODA prioritním zemím, aby podpořily koncentraci pomoci a rozsáhlejší akce. Měly by stanovit a používat širší rozvojová kritéria vedoucí k vyváženějšímu seznamu prioritních zemí. Česká vláda by měla využít příští Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ke strategičtějšímu rozdělování své pomoci. Měla by dále snížit počet prioritních zemí a přehodnotit svou sektorovou a tématickou orientaci a soustředit se na oblasti, ve kterých má Česká republika jasnou komparativní výhodu a přidanou hodnotu. 3. Organizace a řízení české rozvojové spolupráce 3.1. Vedoucí úloha ministerstva zahraničních věcí v oblasti rozvojové spolupráce 22. Ministerstvo zahraničních věcí je podle kompetenčního zákona (č.2/1969 Sb.) nejvyšším koordinačním orgánem rozvojové spolupráce. Avšak schopnost MZV plnit tuto úlohu je narušena rozptýlením rozvojové spolupráce do kompetence devíti sektorových ministerstev, z nichž každé má své vlastní portfolio projektů a odpovídající rozpočet. Některá ministerstva, která jsou větší a politicky vlivnější než MZV, mají vedle podpory rozvojové spolupráce četné další cíle. Za těchto okolností je spolupráce mezi ministerstvy slabá, spolupráce v rozvojových činnostech je obtížná a systém pomoci postrádá strategický záměr a průhlednost. 23. MZV za účelem účinné nápravy těchto nedostatků a zlepšení efektivnosti české pomoci vypracovalo v roce 2006 návrh zákona na konsolidaci způsobu poskytování a řízení pomoci pod vedením MZV prostřednictvím agentury, která bude podřízena odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ministerstva (ORS). DAC doporučuje, aby ORS byl nejen odpovědný za politiku, řízení a provádění dvoustranné rozvojové spolupráce, ale aby i spravoval jednotný dvoustranný rozvojový rozpočet. Aby mohl ORS plnit tyto dodatečné úkoly, bude potřebovat značný počet politických a technických odborných zkušeností z oblasti rozvojové spolupráce, a to i v prioritních zemích. Odbor by měl být posílen a změněn na sekci řízenou generálním ředitelem podřízeným stávajícímu náměstku ministra. Posílený ORS by se stal důvěryhodnějším subjektem na mezinárodní rozvojové scéně schopným aktivněji spolupracovat s jinými dvoustrannými a mnohostrannými dárci v prioritních zemích. 24. Většina ministerstev zapojených do rozvojové spolupráce, včetně ministerstva financí, organizací občanské společnosti a členů zahraničního výboru Parlamentu, se shoduje, že navrhovaný zákon by byl pozitivním impulsem pro českou zahraniční pomoc. V době, kdy byla tato zpráva připravována, byl tento zákon ještě posuzován exekutivou. Názory se liší na rozsah reformy a na nejlepší způsob jejího provedení. Hlavním problémem je řešení zájmů a vyjasnění úlohy sektorových ministerstev, zejména ministerstva 14
17 vnitra (MV), ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), která k reformě mají různé námitky. Další ministerstva jsou reformě nakloněná a připravují se na její realizaci. Vzhledem k současné politicky nejisté situaci v České republice nebude zákon předložen parlamentu dříve než v polovině roku Plnění cílů reformního programu Vyjasnění místa a úlohy sektorových ministerstev 25. Tabulka 4 ukazuje rozdělení české dvoustranné pomoci mezi MZV a hlavní sektorová ministerstva. Ministerstvo životního prostředí je resortem s největším podílem dvoustranné ODA, nejvyšším počtem projektů a největším počtem zaměstnanců zabývajících se rozvojovou spoluprací. Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle podílu dvoustranné ODA řadí na druhé místo. MZV, které je za rozvojovou spolupráci odpovědné, disponuje méně než 10% rozpočtu pro dvoustrannou rozvojovou spolupráci. Proto je pro ministerstvo velice obtížné připravovat koherentní politiku zahraniční pomoci zohledňující osvědčenou mezinárodní praxi a závazky. Odpovědnost za rozvojovou politiku může být účinně zajišťována pouze tehdy, je-li doprovázena finanční odpovědností To platí pro jakoukoliv oblast vládní politiky, nejen pro rozvojovou spolupráci. 26. V navrhovaném konsolidovaném rámci české dvoustranné pomoci je hlavním úkolem MZV vyjasnit místo a úlohu sektorových ministerstev a najít účinné cesty k využití jejich bohatých odborných zkušeností. Nyní každé ministerstvo odpovídá za plnění, monitorování a hodnocení projektů a za efektivní vynakládání prostředků přidělovaných každoročně ministerstvem financí. Jedním řešením by mohlo být podepsání dohod o spolupráci umožňujících vybraným sektorovým ministerstvům poskytovat služby určitého rozsahu. Tato ministerstva by mohla být přizvána k účasti na přípravě konkrétních bodů politiky a programovacího procesu včetně monitorování a hodnocení projektů. Dalším doplňujícím řešením by bylo ustavení meziministerských výborů buď dočasných či na základě žádostí o radu či příspěvek na důležitá témata, která se mohou objevit, např. pomoc na podporu obchodu, problematika klimatické změny či souvislosti mezi migrací a rozvojem. MZV by mělo uvažovat o nejúčinnějším způsobu zřízení mechanismu meziministerských kontaktů a poskytnout potřebný návod a dostatečné zdroje na podporu takového mechanismu. Tento mechanismus by mohl také vedle zlepšení koordinace mezi ministerstvy podporovat koordinaci politik za účelem rozvoje v rámci českých veřejných institucí, zejména ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva vnitra a ministerstva životního prostředí. V souladu se závazkem o koherenci politik v rámci Evropského konsensu by se později prohlášení vlády o koherenci politik za účelem rozvoje mohlo stát základem k posílení této agendy, k nasměrování pozornosti ministerstev a k lepší synergii jednotlivých politik. 15
18 Tabulka 4. Rozdělení české dvoustranné pomoci Ministerstva České republiky Ministerstvo zahraničních věcí Zapojení v prioritních zemích (národní strategické dokumenty ) Počet projektů uskutečněných v roce 2005 Podíl dvoustranné ODA Počet zaměstnanců zabývajících se rozvojovou spoluprací (na plný a částečný úvazek) * nevidováno 21 9,5% 12+2 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo dopravy Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Mongolsko, Vietnam, 16 12,3% 2+4 Angola, Moldavsko 9 12,1% 0+6 Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Vietnam 34 30% 4+2 Srbsko, Zambie 5 2,9% 0+2 Bosna a Hercegovina, Jemen, Mongolsko, Srbsko, Vietnam 12 23,5% 1+4 Moldavsko 12 6,8% 0+1 Mongolsko, Srbsko, Vietnam Bosna a Hercegovina, Srbsko 1. Odhad založený na studii vypracované v roce 2006 pro ministerstvo zahraničních věcí. Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR 4 2,8% ,1% Hodnotící tým DAC zjistil, že ministerstvo průmyslu a obchodu směšuje komerční a rozvojové cíle způsobem, který je neslučitelný se standardními postupy DAC pro využívání fondů pro rozvojovou spolupráci. DAC sice uznává legitimní úlohu soukromého sektoru v rozvojové spolupráci, je však třeba jasně rozlišovat české obchodní aktivity a podporu investic na jedné straně a projekty rozvojové spolupráce financované z rozpočtu ODA na straně druhé. MZV a MPO by měla hledat různé možnosti zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce, např. prostřednictvím veřejno-soukromých partnerství (PPPs), budováním obchodních kapacit, investičními zárukami a pojištěním rizik. Poněkud malý rozsah českého soukromého sektoru znesnadňuje podnikatelům úspěšně usilovat o veřejné zakázky podle pravidel Evropské komise. Mohli by proto zřizovat sítě, hledat mezery na trhu a vstupovat do konsorcií k posílení svého postavení na trhu Posílení dvoustranného programu rozvojové spolupráce ministerstva zahraničních věcí 28. Ministerstvo zahraničních věcí potřebuje dát příklad posílením svého vlastního programu rozvojové pomoci a rozpočtu a přizpůsobením svých lidských zdrojů. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (ORS), vytvořený v roce 2003, spadá pod náměstka ministra, který je rovněž odpovědný za teritoriální sekci neevropských zemí. Tento odbor vytváří politiku a plánuje ODA. Připravuje národní strategické dokumenty a roční rozvojové plány, sjednává dohody o spolupráci s partnerskými zeměmi a koordinuje rozvojové aktivity s EU, OECD a jinými mezinárodními institucemi. ORS rovněž společně s ministerstvem vnitra koordinuje českou humanitární pomoc. 16
19 29. Oddělení transformační spolupráce, jehož náplň dříve zajišťoval ORS a které je dnes samostatným útvarem podléhajícím přímo jinému náměstku ministra na MZV, by mělo být znovu sloučeno do stejné sekce jako ORS. Toto oddělení má svůj vlastní rozpočet a vlastní zahraničně politické cíle zejména lidská práva, demokratickou správu věcí veřejných a společenskou transformaci v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Gruzii, Iráku, na Kubě, v Moldavsku, na Myanmaru, v Srbsku a Černé Hoře a na Ukrajině. V roce 2005 jeho rozpočet činil USD. Pokud toto oddělení nebude začleněno do sekce ORS, jeho cíle a aktivity zůstanou izolovány od širších cílů rozvojové spolupráce MZV, nedojde k propojení mezi sektory a tématy a MZV se nepodaří harmonizovat postupy Vyjasnění úlohy a postavení implementační agentury 30. Dalším úkolem ministerstva zahraničních věcí je vyjasnit úlohu a postavení implementační agentury, kterou navrhuje zřídit pod dozorem ORS. Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), které bylo původně v roce 2001 zřízeno jako projekt financovaný UNDP a které je nyní financováno MZV jako projekt ÚMV, by mělo být se svými lidskými zdroji (9 zaměstnanců) základem nové agentury. Je třeba vhodně motivovat tuto profesionální základnu, aby ve středisku zůstali a zajišťovali kontinuitu rozvojové spolupráce. 31. Rozvojové středisko v současné době působí jako poradní orgán MZV a vykonává řadu funkcí v rozvojové spolupráci. Pomáhá vypracovávat politické dokumenty, poskytuje technické poradenství a školí partnery pověřené realizací (nevládní organizace, sektorová ministerstva, akademické kruhy a soukromé firmy) a vede společně s českými nevládními organizacemi kampaň ke zvýšení povědomí. Středisko se navíc účastní finančního plánování a programování v jednotlivých zemích a společně s MZV a sektorovými ministerstvy sleduje a hodnotí projekty. Nedávno vypracovalo manuál projektového cyklu určený úředníkům sektorových ministerstev, českým velvyslanectvím a implementačním organizacím. Řada jeho činností kopíruje činnost ORS. 32. V novém systému pomoci by mělo být jasně vymezeno rozdělení práce mezi ORS a novou agenturu. Odbor by se měl soustředit na politiku a strategii, zatímco agentura by se měla zabývat zejména konzultacemi s prioritními zeměmi, vyhodnocováním potřeb terénu (prostřednictvím cest a rozhovorů), monitorováním a hodnocením. Postupně by implementační agentura mohla mimo jiné centralizovat veřejné soutěže, spravovat granty pro organizace občanské společnosti a připravovat partnerské dohody se spolupracujícími sektorovými ministerstvy. Agentura by mohla přispět ke zlepšení vyhodnocovací kultury MZV vypracováním evaluační strategie s akčním programem podle Zásad DAC pro hodnocení a rozvojovou pomoc. Postupně by se hodnocení mělo stát nezávislou činností v rámci MZV. To by bylo pozitivním důkazem, že české úřady jsou připraveny uspokojit veřejnou poptávku po výsledcích. 33. I když Rozvojové středisko již určité kapacity má, potřebuje rozšířit rozsah svých odborných zkušeností v technické rozvojové spolupráci, aby se stalo výkonným nástrojem MZV. Jedním řešením by mohlo být zvýšení lidských zdrojů přizváním pracovníků, kteří se rozvojovou spoluprací zabývají na sektorových ministerstvech a kteří by mohli působit jako experti či být do střediska převedeni na dobu určitou. Tři nebo čtyři hlavní sektorová ministerstva by mohla být určena jako klíčoví partneři pro programy rozvojové spolupráce vycházející ze stávajících programů. MZV bude muset rozhodnout o podmínkách, za kterých pracovníci z Rozvojového střediska budou moci zůstat v agentuře a doplnit stávající zaměstnance novými. V tomto ohledu by byl užitečný přechodový plán. V každém případě je třeba podporovat přesuny a přidělení zaměstnanců v rámci české veřejné správy Doplnění velvyslanectví personálem zabývajícím se rozvojovou spoluprací 34. Dalším úkolem programu reforem je zajistit, aby stanoviska MZV k rozvoji nebyla připravována pouze odborníky z daného sektoru či technickými pracovníky ORS či sektorových ministerstev, ale aby 17
20 vycházela i ze situace v místě. K tomu je nutné mít na českých velvyslanectvích v prioritních zemích personál vyškolený v rozvojové spolupráci. V současné době se rozvojové spolupráci věnují obchodní radové a přidělenci vybraní komisí složenou ze zástupců MZV a MPO. Většina přidělenců jsou kariérní diplomaté bez znalostí rozvojové spolupráce. Dostávají instrukce od MPO a odpovídají velvyslanci či vedoucímu mise a současně svému nadřízenému na tomto ministerstvu. 35. Aby se Česká republika stala účinnějším partnerem při rozvojové spolupráci schopným aktivněji spolupracovat s ostatními dárci ve svých prioritních zemích, musí česká vláda posílit velvyslanectví personálem věnujícím se rozvojové spolupráci. Jedním řešením by bylo najmutí odborníků z partnerských zemí (třeba stipendistů, kteří se vrátili domů) buď na plný či na částečný úvazek, jak to často činí jiní dárci DAC. Dalším řešením by bylo vyslání technického personálu a/nebo sektorových odborníků (např. z nové implementační agentury a/nebo z sektorových ministerstev) do terénu při důležitých příležitostech, například při přípravě programu pro danou zemi. Pokud by se osvědčila zkušenost s vysláním jednoho pracovníka UNDP do Moldavska, kde by pracoval na částečný úvazek na českém velvyslanectví, pak by tento postup mohl být využíván i v jiných prioritních zemích. Česká vláda může rovněž zvážit využití pracovníků českého velvyslanectví zabývajících se rozvojovou spoluprací pro hodnocení účinnosti pomoci poskytované prostřednictvím mnohostranných institucí, které dotuje. V zásadě by úroveň lidských zdrojů zabývajících se rozvojovou spoluprací v prioritních zemích měla odpovídat objemu ODA směřujícímu do dané země. 36. Ministerstvo zahraničních věcí by pro přípravu budoucích diplomatů zabývajících se rozvojovou spoluprací mělo spoléhat na Diplomatickou akademii a zajistit, aby absolventi byli umísťováni na česká velvyslanectví jako odborníci na rozvojovou spolupráci. Česká republika by rovněž při pořádání specializovaných kursů o rozvojové spolupráci měla usilovat o podporu Evropské komise či členských států EU. MZV by mohlo příležitostně zvát experty, kteří by zaměstnance seznámili s konkrétními tématy, např. s přístupy k provádění programu účinnosti pomoci, s rovností žen a mužů, s omezováním chudoby, mikrofinancováním, atd Konsolidace rozpočtu pod vedením MZV a přijetí víceletého rámce 37. Každoroční rozpočtový postup dvoustranné rozvojové spolupráce není účinný a postrádá průhlednost zejména proto, že se na něm podílí deset ministerstev, každé s vlastními projekty. To prakticky české vládě znemožňuje provádět strategický, soudržný a koordinovaný program rozvojové spolupráce. Za druhé, rozpočtový cyklus koliduje s dlouhodobější povahou aktivit rozvojové spolupráce a obecně není přizpůsoben požadavkům programu na efektivnost pomoci, který vyžaduje předvídatelnosti pomoci, delší časové rámce a sladěné dárcovské postupy. Aby mohly být sníženy transakční náklady a zlepšena průhlednost a účinnost rozpočtového procesu, je třeba na MZV konsolidovat dvoustranný rozpočet na rozvojovou spolupráci a ministerstvo by se mělo rozhodnout, kam a jak přidělí prostředky na základě rozvojových cílů dohodnutých s vládami partnerských zemí. Je třeba zvážit trvání financování projektů (3 až 5 let) oproti současným pouze ročním rozpočtovým přídělům. Víceleté financování by se mohlo stát základem předvídatelné cesty k dalšímu rozšíření české ODA Další subjekty české rozvojové spolupráce 38. Většina českých projektů je uskutečňována soukromými firmami, nevládními organizacemi a univerzitami. Od vypracování Pravidel pro výběr a financování projektů dvoustranné rozvojové spolupráce v říjnu 2005 se veřejné soutěže staly normou českých dvoustranných projektů. Protože na většině sektorových ministerstev jsou v tomto oboru pouze malé odborné zkušenosti, k vypsání soutěží na zboží a služby pro rozvojové projekty je často přizváno Rozvojové středisko. 18
21 39. Soukromý sektor dostává největší podíl české dvoustranné ODA: 53% v roce 2005 na uskutečnění 37% celkového počtu dvoustranných projektů. České soukromé firmy dodávají technologii a poskytují technickou pomoc zejména při ochraně životního prostředí (geologické vyměřování, lesní správa, nakládání s odpady), průmyslovém rozvoji a v dopravě. České nevládní organizace se co do důležitosti řadí na druhé místo po soukromém sektoru. V roce 2005 podíl jejich ODA na projektech s mezinárodní a národní účastí dosáhl 25%. V témže roce nevládní organizace uskutečnily 36% z celkového počtu dvoustranných projektů. Na třetím místě jsou české univerzity s 8% dvoustranného financování a 10% dvoustranných projektů (MZV, 2006) Vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem zastávají nevládní organizace v české rozvojové spolupráci řadu úkolů. Díky grantům MZV ( EUR v roce 2006) hlavně rozdělují českou humanitární pomoc a působí jako partneři v rozvojovém vzdělávání. Řídí aktivity ke zvýšení povědomí od široké veřejnosti až na úroveň rozhodovacích složek, realizují některé české projekty a řídí dobrovolnické programy pro české občany. Fórum pro rozvojovou spolupráci, zřízené roku 2003, je platformou pro přibližně 30 nevládních organizací. Podporuje reformní program navržený MZV, ale vyzývá k větší transparentnosti systému české dvoustranné pomoci, k většímu zaměření na výsledky a na nejméně rozvinuté země a k sektorové a tématické koncentraci. 41. České nevládní organizace udržují dobré vztahy s MZV, sektorovými ministerstvy a Rozvojovým střediskem. Měly by být systematicky konzultovány, například ohledně programů pro jednotlivé země, způsobů, jak dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí na základě vyšší ODA a při uplatňování agendy efektivnosti pomoci. Je třeba podporovat a uzákonit financování nevládních organizací soukromým sektorem. České nevládní organizace mají v porovnání s evropskými nevládními organizacemi působícími v EU již delší dobu poměrně slabé postavení. Potřebují podporu MZV, aby si mohly vybudovat kapacity umožňující přístup k financování od EU, aby se mohly úspěšně ucházet o projekty financované EU a aby se mohly spojit pro zakázky EU s většími subjekty. České nevládní organizace by měly také zřídit sítě, hledat mezery na trhu a vstupovat do českých konsorcií, aby posílily své postavení na trhu Doporučení Ke zlepšení účinnosti, soudržnosti a dopadu české rozvojové spolupráce by se Ministerstvo zahraničních věcí ČR mělo stát jedinou autoritou pro politiku, řízení a realizaci rozvojové spolupráce. Dvoustranný rozpočet na rozvojovou spolupráci by měl být posílen na tomto ministerstvu, které by mělo rozhodovat kam a jak směrovat prostředky v souladu s rozvojovými cíli dohodnutými s vládami partnerských zemí. Reforma systému české dvoustranné pomoci vyžaduje řadu závažných institucionálních změn, mimo jiné: vyjasnění úlohy a odpovědnosti sektorových ministerstev tak, aby bylo možno využít jejich bohatých odborných zkušeností; začlenění oddělení transformační spolupráce a jiných rozptýlených rozvojových útvarů a funkcí do odboru/sekce rozvojové spolupráce a humanitární pomoci; jasné rozdělení kompetencí mezi tento odbor a navrhovanou implementační agenturu; začlenění odborníků na rozvojovou spolupráci do českých velvyslanectví v prioritních zemích. České úřady by měly prozkoumat celou škálu vhodných nástrojů k zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce, a to i formou partnerství soukromého a veřejného sektoru, budováním obchodních kapacit, investičními zárukami a pojištěním rizik. České obchodní aktivity a aktivity na podporu investic je třeba odlišovat od projektů rozvojové spolupráce financované z rozpočtu ODA. 7. Ministerstvo zahraničních věcí ČR (2006), Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky memorandum pro OECD/DAC, Praha, 2. října 2006, str
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Milan Konrád, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstvo zahraničních věcí Letní škola rozvojové spolupráce 2012, Olomouc Definice a cíle
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc Definice a cíle Odstranění chudoby a udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj Plnění Rozvojových cílů tisíciletí
VíceNOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
NOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Pavel Bobek ORS MZV ČR Rámec zahraniční rozvojové spolupráce ČR Legislativní rámec Strategický rámec Programy a plány Realizace Výsledky a
VíceOficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)
Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 291,28 4 124,54 4 403,83 4 893,85 I.A Bilaterální ODA 1 298,03 1 115,57 1 298,90
VíceEvaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v rozvojové spolupráci ČR do r. 2008 Rozvojové středisko
Více9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. května 2008 (20.05) (OR. en) 9251/08 PROBA 18 DEVGEN 65 AGRI 126 WTO 87 COAFR 141 RELEX 298 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Pracovní skupina pro komodity Datum: 14. května
VíceRada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
Více8831/16 mp/lk 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 12. května 2016 (OR. en) 8831/16 DEVGEN 89 ACP 67 RELEX 378 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 12. května 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu:
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Zuzana Hlavičková MZV ČR
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Zuzana Hlavičková MZV ČR Obecná definice zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Zahraniční rozvojová spolupráce pomoc rozvojovým zemím (definovaným
VíceROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix
ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS ČR)
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS ČR) Martin Náprstek Česká rozvojová agentura (ČRA) Letní škola rozvojové spolupráce Olomouc, 7.9. 2015 Cíle ZRS ČR pomoc při odstraňování chudoby v méně vyspělých
Více10254/16 eh/vmu 1 DGC 2B
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2016 (OR. en) 10254/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. června 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace COHOM 78
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie Vláda I. m ě n í usnesení vlády
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro rozvoj 2015/2104(INI) 3.9.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24 Anna Záborská (PE564.990v01-00) Úloha EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky
VíceRole Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci
Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme
VícePlán ZRS ČR indikativně
Plán ZRS ČR 2018 + indikativně - Region / země 2018 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí
VíceObjem finančních prostředků 2019 (v tis. Kč) Ekonomický růst (peněžní dar pro UNDP BaH na pokračující projekt)
roky a 2019 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí veřejných 24 000 38 000 38 000 20 000
Více10995/15 id/bl 1 DG C 2A
Rada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) 10995/15 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. července 2015 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace CFSP/PESC
Více1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 16. května 2014 (19.05) (OR. en) 9884/14 PROCIV 44 COHAFA 52 DEVGEN 127 ENV 452 ONU 59 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Výbor stálých zástupců /
Více4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU
ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare
VíceDelegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční
Více9383/17 el/kno 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 19. května 2017 (OR. en) 9383/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 19. května 2017 Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 9417/17 Předmět: DEVGEN
Více13157/16 dhr/mo 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 11. října 2016 (OR. en) 13157/16 ECOFIN 893 ENV 653 CLIMA 139 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Financování opatření v oblasti
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0392/1. Pozměňovací návrh. Harald Vilimsky, Mario Borghezio za skupinu ENF
5.12.2018 A8-0392/1 1 Bod odůvodnění G G. vzhledem k tomu, že s globalizací vzrostla vzájemná závislost, kdy rozhodnutí přijatá v Pekingu nebo Washingtonu přímo ovlivňují naše životy; vzhledem k tomu,
VíceNa zasedání dne 26. května 2015 přijala Rada závěry Rady uvedené v příloze této poznámky.
Rada Evropské unie Brusel 26. května 2015 (OR. en) 9144/15 DEVGEN 78 RELEX 415 ACP 82 FIN 377 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Výroční zpráva pro Evropskou radu
VíceSpolečné evaluace v rozvojové spolupráci obecně i ve zkušenosti ČR. Mgr. Milan Konrád MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
Společné evaluace v rozvojové spolupráci obecně i ve zkušenosti ČR Mgr. Milan Konrád MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Společné evaluace v rozvojové spolupráci - obecně společně řízená
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.7.2015 COM(2015) 335 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 CS CS I. ÚVOD Vzhledem
VíceZahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je důležitou součástí zahraniční politiky České republiky, která přispívá k odstraňování chudoby v kontextu
VíceStřednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010
IV. Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010 Dle usnesení vlády č. 248 z roku 2003 k materiálu Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst David TOPINKA Ministerstvo životního prostředí Odbor ekologických škod Historie zahraniční rozvojové pomoci
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat
VícePředmět: Návrh závěrů Rady o zvyšování informovanosti o civilní ochraně - přijetí
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. května 2009 (19.05) (OR. en) 9976/09 PROCIV 77 JAI 302 COCON 15 RELEX 473 SAN 126 TELECOM 112 COHAFA 28 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Coreper/Rada
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
Více15410/16 lr/kno 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15410/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Delegace SOC 790 EMPL 533 ECOFIN 1173 EDUC 425 JEUN
Více5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS
Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2015 (22.01) (OR. en) 5126/15 LIMITE SOC 7 EMPL 5 ECOFIN 16 SAN 3 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Dne: 23. ledna 2015
VíceLIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Evropská aliance pro učňovskou
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-7
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozvoj 16.12.2014 2014/2075(DEC) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-7 Linda McAvan (PE541.411v01-00) Udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový
VíceRada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16
VíceOP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR
OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.
VíceCOVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise
COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla
VíceStrategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)
272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: COREPER/Rada Č. předchozího
Více8361/17 mp/kno 1 DG B 2B
Rada Evropské unie Brusel 25. dubna 2017 (OR. en) 8361/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 25. dubna 2017 Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 7783/17 + ADD 1 Předmět:
VícePriority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)
Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VícePříloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)
Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální
VíceEVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT
EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel 1. října 2010 (OR. en) 2010/0162 (COD) PE-CONS 44/10 ECOFIN 528 RELEX 771 COEST 277 NIS 104 CODEC 843 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO
VíceStatut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále
VíceEvropská politika soudržnosti 2014 2020
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování
VícePříloha č. 1a - Témata zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2017 dle zemí a indikativní výhled na roky 2018 a 2019
Příloha č. 1a - Témata zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2017 dle zemí a indikativní výhled na roky 2018 a 2019 V. Region / země Tematické priority ZRS Sektor dle terminologie OECD 2017 (v tis. Kč)
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně
VíceSekce Technologie 4.0
Sekce Technologie 4.0 Strategické priority ve vztahu k OP PIK Výroční konference OP PIK 10. 12. 2018 Ing. Petr Očko, Ph.D., náměstek MPO Sekce Technologie 4.0 Základní agendy sekce Digitální ekonomika
VícePříloha 2 Vzor Memoranda o porozumění Finanční mechanismus Norska
Příloha 2 Vzor Memoranda o porozumění Finanční mechanismus Norska 2014-2021 MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O IMPLEMENTACI FINANČNÍHO MECHANISMU NORSKA 2014-2021 mezi NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM, (dále jen Norsko ) a
Více12950/17 eh/lk 1 DG B 2B
Rada Evropské unie Brusel 9. října 2017 (OR. en) 12950/17 AGRI 530 FAO 41 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Datum: 9. října 2017 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace
VíceVeřejné projednání návrhu implementace Agendy 2030 v České republice
Veřejné projednání návrhu implementace Agendy 2030 v České republice 29. listopadu 2017 10:00 12:00 Hrzánský palác Program jednání 10:00 10:10 Zahájení Mgr. Jan Mareš, ředitel Odboru pro udržitelný rozvoj
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
VíceBilaterální rozvojová spolupráce České republiky s Kambodžou
Bilaterální rozvojová spolupráce České republiky s Kambodžou Lucie Chudá, Velvyslanectví České republiky v Phnompenhu 1 BILATERÁLNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY S KAMBODŽOU 22.11.2018 1 Kambodža
VíceEvropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VíceRada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en) 13473/18 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada LIMITE CADREFIN 288 RESPR 41 POLGEN 191 FIN 824 Předmět: Víceletý
VíceErasmus+ Budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání
Erasmus+ Budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání Seminář k mezinárodní dimenzi programu Erasmus+ 16. 12. 2014, Praha Markéta Vaisová Budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropa pro občany Cílem programu Evropa pro občany (2007-2013) je přiblížit Evropskou unii občanům členských států a zároveň občany podpořit,
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceDelegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání.
Evropská rada Brusel 14. prosince 2017 (OR. en) EUCO 19/17 CO EUR 24 CONCL 7 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Zasedání Evropské rady (14. prosince 2017)
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceAIDWATCH2015 ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY VE SVĚTLE NOVÝCH CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
AIDWATCH2015 ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY VE SVĚTLE NOVÝCH CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Pohled FoRS Českého fóra pro rozvojovou spolupráci na zahraniční rozvojovou spolupráci ČR za rok
VícePředstavení projektu Metodika
Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah
Více2. Dne 22. listopadu 2016 přijala Komise sdělení nazvané Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.
Rada Evropské unie Brusel 25. září 2017 (OR. en) 12255/17 AGRI 481 DEVGEN 199 ENV 752 ONU 115 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Zvláštní výbor pro zemědělství / Rada Provádění
VícePříloha č. 7 Koordinační mechanismus pro oblast veřejné správy
Příloha č. 7 Koordinační mechanismus pro oblast veřejné správy Verze 1.1 ze dne Koordinační mechanismus pro oblast veřejné správy 1 Koordinační mechanismus byl vytvořen pro oblast veřejné správy s cílem
VíceAkční plán Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období
Akční plán Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2016-2017 Oblast Úkol Gestor Indikátor Vzdělávací politika, koncepce a programy Zlepšit vnímání důležitosti problematiky globálního
VíceFINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů
FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceGrantový systém Zdravého města Třebíč obecná pravidla pro rok 2011
Grantový systém Zdravého města Třebíč obecná pravidla pro rok 2011 Obsah: 1. Úvod 2. Grantové programy pro rok 2011 3. Časový harmonogram 4. Manuál pro předkladatele žádostí a projektů 5. Organizační zajištění
VíceEnvironmentální politika v EU a ČR
Environmentální politika v EU a ČR Environmentální politika a udržitelný rozvoj 4.Přednáška 30.10.2014 KPŽP PF UK v Praze Doc.JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D. Milníky vývoje environmentální politiky ES/EU
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.4.2005 KOM(2005) 154 v konečném znění 2005/0064 (SYN) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů
VíceRada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en) 13375/14 PROCIV 77 JAI 688 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: 13013/14 Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
VíceMožnosti zapojení podnikatelského sektoru do projektů ZRS ČR Ing. Michal Pastvinský ředitel Česká rozvojová agentura (ČRA)
Možnosti zapojení podnikatelského sektoru do projektů ZRS ČR Ing. Michal Pastvinský ředitel Česká rozvojová agentura (ČRA) Finanční podpora podnikatelských záměrů v rozvojových zemích Černínský palác Praha,
VíceVÝZVA K PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ EACEA/13/2019 Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU. Technická pomoc pro vysílající organizace
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast VÝZVA K PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ EACEA/13/2019 Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU Technická pomoc pro vysílající organizace Budování kapacit přijímajících
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
8.3.2018 A8-0048/21 21 Bod odůvodnění D a (nový) Da. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU se EU zavázala k podpoře rovnosti žen a mužů a k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností
VíceZávěry Rady Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů
RADA EVROPSKÉ UNIE Lucemburk 15. října 2012 (OR. en) 14535/12 DEVGEN 264 RELEX 890 ACP 188 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Závěry Rady Kořeny demokracie a udržitelný
VícePROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) / ze dne
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.2.2018 C(2018) 533 final PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) / ze dne 2.2.2018 o jednotných podrobných specifikacích pro shromažďování a analýzu údajů ke sledování a hodnocení
Vícevěcí, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy, ministrem průmyslu a obchodu,
REALIZAČNÍ PLÁN NÁRODNÍHO KOSMICKÉHO PLÁNU 1) Zřídit koordinační orgán (Koordinační rada ministra dopravy pro kosmické aktivity) a zajistit jeho fungování Pro transparentní a efektivní koordinaci kosmických
VíceP7_TA(2011)0207 Poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii ***I
P7_TA(2011)0207 Poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další
Vícepracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území
pracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území 13. 8. 2013 Pracovní verze vize opatření E 1: Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Stálí
VíceEVROPSKÝ INSTITUT PRO ROVNOST ŽEN A MUŽŮ AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO ZÁKLADNÍ PRÁVA. Dohoda o spolupráci
EVROPSKÝ INSTITUT PRO ROVNOST ŽEN A MUŽŮ A AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO ZÁKLADNÍ PRÁVA Dohoda o spolupráci Preambule Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a Evropský institut pro rovnost žen a
VíceOdbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007
Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie
VíceŽofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají
Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Marian Jurečka ministr zemědělství 3. 10. 2017 Strategie MZe s výhledem do roku 2030 Konkurenceschopnost a udržitelnost českého
Více13844/2/14 REV 2 aj/jhu 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 7. listopadu 2014 (OR. en) 13844/2/14 REV 2 ECOFIN 873 ENV 845 ENER 434 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Závěry Rady o financování opatření
VíceEvropská politika soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Jakou roli může sehrát Moravskoslezský pakt zaměstnanosti? Prezentace vychází z pracovních návrhů nové evropské legislativy Politika soudržnosti Zůstávají rozdíly
VíceZapojení českých firem a nevládních organizací do rozvojové spolupráce financované z EDF
Zapojení českých firem a nevládních organizací do rozvojové spolupráce financované z EDF Dagmar Kubínová zástupkyně ČR v PS Rady pro AKT Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu O čem bude prezentace Právní
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-15
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro mezinárodní obchod 29. 7. 2014 2014/2040(BUD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-15 Reimer Böge (PE536.196v01-00) k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 všechny
VíceZahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2015
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2015 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je významnou součástí zahraniční politiky České republiky, která se zasazuje o bezpečnost, stabilitu, prosperitu
VíceEUROPE DIRECT BRUNTÁL
EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2011 K(2011) 6362 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 16.9.2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) DOPORUČENÍ
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceMĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3
č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e
VíceStručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit
Document no.: 2006-11-27/1 Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit 1. Profil projektu Jednou z hlavních priorit České republiky je rozvoj trhu za účelem zvyšování efektivity veřejných investic
Více14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. listopadu 2007 (19.11) (OR. en) 15362/07 RECH 378 ATO 155 COMPET 388 REGIO 52 TELECOM 147 POZNÁMKA Odesílatel: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát 14690/1/07
Více