I. Kontrolní závěr NKÚ uvádí pozitivní konstatování:

Transkript

1 Stanovisko Lesy České republiky, s.p. k obsahu Kontrolního závěru z kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 10/26 Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Lesy České republiky Kontrolní akce byla provedena dle plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ ) na rok 2010 pod číslem 10/26. Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření státního podniku s majetkem státu a s poskytnutými peněžními prostředky a způsob odstranění nedostatků, zjištěných během předchozí kontroly NKÚ, ukončené v roce Kontrola byla prováděna v době od listopadu 2010 do července Kontrolovaným obdobím byly roky 2009 a 2010, v případě souvislostí i období předchozí a období do ukončení kontroly. Z kontroly byl vypracován Kontrolní závěr. Lesy České republiky, s.p. (dále jen LČR) k jednotlivým konstatováním, uvedeným v Kontrolním závěru (dále jen KZ), zpracovaly svá stanoviska. LČR nezaujímá stanovisko ke sdělením NKÚ, týkajících se působnosti Ministerstva zemědělství, dozorčí rady nebo zákonů. Celkově ke konstatováním, uvedeným v Kontrolním závěru NKÚ, LČR uvádějí, že za poslední 2 roky mají ekonomické výsledky v miliardách korun na rozdíl od předchozích let, kdy byly výsledky ve stovkách milionů korun, že spravují státní majetek bez závislosti na státním rozpočtu, že dobrým hospodařením vytvořily 13 miliard volných finančních prostředků pro možné potřeby státu, prošly úspěšnou restrukturalizací, připravily a realizovaly několik lesnických tendrů jejichž nastavené parametry se podniku ekonomicky osvědčily, zavedly funkční kontrolní systém, výrazně snížily náklady, převzaly náklady státního rozpočtu na provoz 1 rozpočtové organizace (ZVHS) bez dopadu do hospodaření podniku, ukončily nevýhodný prodej dříví přes jednu společnost, začaly obchodně využívat těžební zbytky s ekonomickým přínosem pro podnik, investují výrazné finanční prostředky do akcí veřejně prospěšných funkcí lesů a zejména řádně dle všech zákonů a závazných předpisů zajišťují péči o les a jeho ochranu. I. Kontrolní závěr NKÚ uvádí pozitivní konstatování: Roční těžby představují zhruba 72% běžného přírůstku - tímto konstatováním NKÚ vyvrací přetrvávající mediální diskuse o snižování výměry lesů z důvodu těžeb smluvními partnery LČR Ekonomickou prioritou LČR je vyrovnané finanční hospodaření, financování lesnických činností z vlastních zdrojů a nezávislost na státním rozpočtu - tím potvrzuje NKÚ ekonomickou stabilitu LČR, úspěšně provedenou restrukturalizaci, funkční řízení podniku a zajištění provozu podniku bez zatěžování státního rozpočtu Výsledkem hospodaření LČR byl v kontrolovaném období zisk, kterého bylo dosaženo zejména zvýšenými tržbami z prodeje dříví, vyššími výnosy z prodeje dlouhodobého majetku a snížením některých nákladů - tím potvrzuje NKÚ, že struktura HV je zdravá, když většinový podíl HV tvoří příjem z hlavní podnikatelské činnosti (cca 90%) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku za rok 2009 činila tis. Kč a tržby z prodeje tis. Kč. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku za rok 2010 činila tis. Kč a tržby činily tis. Kč - tím potvrzuje NKÚ, že LČR prodávají majetek výhodně, za tržní ceny a s výrazným ekonomickým prospěchem pro podnik, tím i pro stát 1

2 Při uzavírání smluv na lesnické činnosti v roce 2007 a 1.pol. roku 2008 si LČR své budoucí pohledávky nezajistily. Dle sdělení LČR jsou již pohledávky zajišťovány - tím potvrzuje NKÚ správnost současného postupu LČR nápravou předchozích nedostatků, kdy při uzavírání smluv od r vyžaduje dostatečné bankovní garance (smlouvy uzavírané v r a 1.pol.2008 byly 3leté a končily v r bankovní garance nemohly být dodatečně požadovány) Vzhledem k tomu že tato společnost (pozn.: KOMAS, a.s.) byla od v likvidaci, posoudily LČR procentní podíl na základním kapitálu jako neprodejný a k k němu vytvořily opravnou položku ve výši 100% účetní hodnoty - tím potvrzuje NKÚ správnost věcného i účetního postupu LČR LČR na konci roku 2010 ukončily spolupráci s jedním rizikovým správcem který spravoval jednosložkové portfolio - tím potvrzuje NKÚ, že LČR vyhodnocují správce portfolia a přijímají potřebná opatření Přímý prodej realizovaly LČR v případech, kdy se o nemovitost ucházel pouze jeden zájemce. Cena byla sjednána dohodou. Její výše byla stanovována na základě znaleckých posudků a skutečných nákladů které vznikly LČR. V případě více žadatelů řešily prodej soutěží podle obchodního zákoníku nebo prostřednictvím služeb realitních kanceláří a aukčních síní - tím potvrzuje NKÚ, že LČR postupují při prodeji plně v souladu s právními předpisy, transparentně a prodávají za nejvyšší nabídkovou cenu, tj. ekonomicky výhodně pro LČR Druh zadávacích řízení vychází z předpokládané nebo vysoutěžené hodnoty jednotlivých veřejných zakázek. Kontrolou veřejných zakázek na vyhotovení lesních hospodářských plánů a pasportizace objektů nebyly zjištěny závažné nedostatky - tím potvrzuje NKÚ, že LČR postupují v souladu se zákonem o veřejných zakázkách Kontrola plnění opatření přijatých na základě výsledků kontrolní akce NKÚ č. 03/14 (kontrola prováděná NKÚ v r zjistila nedostatky Kontrolní zpráva NKÚ konstatuje nápravu a zlepšení stavu): LČR předložením evidence o nakládání s lesy ve vlastnictví státu napravily pochybení, které bylo vytýkáno v kontrolním závěru z kontrolní akce č. 03/14 Smluvní vztah mezi LČR a obchodní společností uzavřeno za nevýhodných podmínek pro LČR. LČR ukončily smluvní vztah s jednou společností k (pozn.: jedná se o společnost HLDS, kde byly uzavírány smluvní vztahy od r předchozími vedeními podniku, poslední smlouva byla uzavřena v r s možností ukončení až v r smluvní vztah byl v r ukončen) V oblasti smluvního zabezpečení lesnické činnosti LČR postupovaly při zadávání lesnických činností podle zákona o veřejných zakázkách V oblasti pronájmu honiteb LČR vyhlašovaly obchodní veřejné soutěže, v nichž byla hlavním kritériem cena Kontrolou NKÚ bylo potvrzeno, že LČR dočasně volné finanční prostředky, které v minulosti investovaly nevýhodně do nákupu cenných papírů, převedly zpět na svůj účet LČR zřídily ve své organizační struktuře útvar vnitřního auditu a kontroly 2

3 II. Kontrolní závěr NKÚ uvádí některé skutečnosti, k nimž zaujímá LČR následující stanoviska a argumentaci: 3.1 Generální ředitel Bylo zjištěno, že GŘ Lesů ČR byl od do doby ukončení kontroly místopředsedou představenstva akciové společnosti, v níž Lesy ČR neměly majetkovou účast a jejíž předmět podnikání byl v některých činnostech shodný s předmětem podnikání státního podniku Lesy ČR. GŘ na dotaz NKÚ mj. uvedl, že při nástupu do své funkce ústně informoval ministra zemědělství, který mu udělil jménem zakladatele souhlas se souběžným výkonem obou funkcí. Zákon o státním podniku takovýto souběh funkcí neumožňuje. GŘ LČR Ing. Sýkora žádný zákon neporušil ani nejednal v rozporu s žádným jiným dokumentem. V uvedeném případě nejde o střet zájmů, jehož problematiku upravuje samostatný zákon, ale o zákaz konkurence (tak jak jej prvotně specifikují příslušná ustanovení obchodního zákoníku). Již z výpisu z obchodního rejstříku společnosti je patrno, že v tomto případě nedochází k porušení ustanovení 14 odst. c) nebo d) zákona o státním podniku, protože předmět podnikání společnosti je zjevně odlišný od předmětu podnikání LČR. Je zcela evidentní, že státní podnik svou hlavní činností především spravuje jako hospodář lesní majetek státu a vykonává další činnosti s tímto související. Skutečnost, že dochází k tzv. obdobné podnikatelské činnosti nelze hodnotit dle totožného zápisu v obchodním rejstříku, ale z faktické konkurenční činnosti. Mezi subjekty není vzájemná konkurence na trhu, neboť faktické předměty jejich podnikání nejsou ani nemohou být ve vzájemném soutěžním vztahu a nemůže nastat situace vzájemného střetu zájmů těchto právnických osob. Dále je nutno uvést, že mezi společností a LČR nebyla uzavřena žádná smlouva ani mezi nimi neproběhla žádná obchodní aktivita. Tento závěr je zcela konformní s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. V rámci svého jmenování do funkce generální ředitel o výkonu funkce řádně informoval tehdejšího ministra zemědělství, který jménem zakladatele LČR záležitost posoudil a vzhledem k tomu, že neshledal obdobnost předmětů podnikání ani možný střet zájmů, udělil ústní formou souhlas s výkonem funkce. O tomtéž byl informován tehdejší předseda DR LČR i tehdejší členové vedení podniku. Generální ředitel používal ke služebním i k soukromým účelům manažerské vozidlo Lesů ČR s řidičem, který zajišťoval služby osobní dopravy generálního ředitele dle jeho potřeb a požadavků. Řidič generálního ředitele nebyl zaměstnancem podniku a tyto služby zajišťoval na základě uzavřené mandátní smlouvy, jejímž předmětem plnění bylo zajišťování služeb osobní dopravy a dalších dopravních služeb. NKÚ nekonstatovalo, že by se v souvislosti s touto věcí LČR dopustily porušení zákona nebo jiného obecně závazného právního předpisu. Toto konstatování je zcela bezdůvodné a formální. Zákon neurčuje, že v konkrétní smlouvě musí být využity všechny možnosti, které zákon pro daný typ smlouvy umožňuje. Typ smlouvy byl použit v souladu se zákonem. LČR uvádějí, že zajištění poskytování služeb řidiče generálního ředitele LČR na základě mandátní smlouvy, jsou v praxi zcela obvyklé a rozhodně neporušují jakýkoliv právní předpis. Sdělení NKÚ je v tomto ohledu nesprávné a zavádějící Náklady na zasedání dozorčí rady V souladu s jednacím řádem dozorčí rady zasedala dozorčí rada Lesů ČR v roce 2009 šestkrát a v roce 2010 pětkrát. V letech 2009 a 2010 proběhlo jednání dozorčí rady devětkrát v hotelu, jedenkrát v prostorách zakladatele a jedenkrát v prostorách státního podniku. Lesy ČR vynaložily na zasedání dozorčí rady v pronajatých prostorech hotelů za kontrolované období celkem 359 tis. Kč. V roce 2011 se do doby ukončení kontroly konalo zasedání dozorčí rady čtyřikrát, z čehož jedenkrát byl místem konání hotel, dvakrát se dozorčí rada sešla v prostorách zakladatele a jedenkrát v prostorách státního podniku. 3

4 V souvislosti s volbou místa pro konání DR ani počtem jednání nedošlo ze strany LČR k žádnému pochybení ani k porušení právních předpisů, ani NKÚ nekonstatuje pochybení nebo porušení zákonů. Dle Jednacího řádu DR LČR nese náklady na činnost a na vytvoření materiálních podmínek pro jednání DR státní podnik. DR se schází dle svého plánu, a to častěji než je minimální počet jednání stanovený zákonem, což zákon nevylučuje. Jednací řád DR nestanoví počty zasedání ani místo jednání. Svolavatelem je předseda DR a místo konání je uvedeno v pozvánce Náklady na poradce dozorčí rady Na základě uzavřené smlouvy o poskytování poradenských služeb vyplatily Lesy ČR fyzické osobě za období duben 2008 až červen 2009 celkem 225 tis. Kč. Státní podnik a fyzická osoba se dohodly na uzavření této smlouvy s ohledem na potřebu předsedy dozorčí rady podniku konzultovat odborné otázky související s výkonem jeho funkce. Uzavření smlouvy nebylo v rozporu s právními předpisy a ani NKÚ nekonstatuje porušení zákona. Dle Jednacího řádu DR nese náklady na činnost a na vytvoření materiálních podmínek pro dozorčí radu státní podnik. Poradce poskytoval své služby průběžně, nikoliv pouze v souvislosti se zasedáním dozorčí rady, za to mu náležela smluvní 15 tis. Kč měsíčně. Smlouva byla ukončena. 5.3 Směna pozemků V roce 2010 Lesy ČR směnily s fyzickou osobou ha pozemků obory Radějov (ucelený komplex lesa, tzn. lesní pozemky a pozemky nacházející se na území jednoho lesního závodu na dvou navazujících katastrálních územích) za ha pozemků v Moravskoslezském kraji, v Kraji Vysočina, v Královéhradeckém kraji, v Jihočeském kraji a Středočeském kraji (lesní pozemky a pozemky nacházející se na území pěti lesních správ a na devíti katastrálních územích po celé České republice). Lesy ČR při této směně nepostupovaly v souladu s arondačním programem. LČR postupovaly plně v souladu se zákonem a ostatními předpisy, nepochybily a postupovaly v zájmu státu a v souladu s péčí řádného hospodáře. Informace o směně jsou zveřejněny od roku 2010 na webu LČR. Směna pozemků byla pro stát jednoznačně výhodná. Konstatování NKÚ je neúplné a účelové, protože neuvádí všechny podstatné záležitosti ve věci, které níže v našem stanovisku doplňujeme. Směnou za 1077 ha lesních pozemků získal stát 1410 ha lesních pozemků, tj. o 333 ha lesních pozemků více. Pozemky, které stát směnou získal, se nacházejí celkem v pouhých 5 územích, z toho 1270 ha, tj. 90% směněných pozemků tvoří 2 velká ucelená území. Směna pozemků byla naprosto standardní a byla řešena zcela v souladu s veškerými právními předpisy ČR. Nutno uvést, že předmětem směny nebyly karpatské louky ani jiné pozemky, které tvoří přírodní rezervaci Kútky - tyto pozemky zůstávají i nadále v majetku státu. Stejně jako v jiných případech směn pozemků se na uvedenou směnu pozemků nevztahuje Program scelování lesního majetku Arondační program. V těchto případech musí LČR žádat zakladatele o udělení souhlasů se směnou podle zákona o lesích a podle zákona o státním podniku. Protože směna byla realizována plně v souladu s platnými právními i vnitřními předpisy LČR byly k ní vydány souhlasy Ministerstva zemědělství podle zákona o lesích i podle zákona o státním podniku. Soulad uvedené směny se zákonem byl potvrzen i rozhodnutím katastrálního úřadu o povolení zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. LČR nepochybily ani tím, že předmětem směny byly pozemky, které přiléhají ke státní hranici. Takový převod není v rozporu s žádným právním předpisem a není tedy důvodu, aby k uvedenému převodu nedošlo. 4

5 Podle článku 5. bodu Statutu LČR platí, že Zakladatel tímto statutem vydal předchozí souhlas k nakládání s určeným majetkem tehdy, kdy se jedná o prodeje a směny pozemků v rámci realizace schváleného arondačního programu a prodeje a směny pozemků schválené v lesních hospodářských plánech. Vlastní převody majetku, tedy i směny majetku jsou takto řešeny i ve vnitropodnikovém předpisu k nakládání s majetkem. Pro převody či směny, na které dopadá působnost arondačního plánu, není třeba požadovat souhlas Mze. S ohledem na skutečnost, že v daném případě byl souhlas Mze se směnou pozemků vydán, považovalo rovněž MZe předmětnou směnu za směnu, na níž se předchozí souhlas dle Statutu nevztahuje. Všechny pozemky získané směnou navazovaly na pozemky LČR nebo tvořily samostatné komplexy lesních pozemků. 5.4 Pronájem a nájem dlouhodobého hmotného majetku V oblasti pronájmu majetku státu bylo například zjištěno, že: - tři nájemní smlouvy na pronájem pozemků včetně uzavřených dodatků neobsahovaly ujednání o smluvní pokutě; LČR neporušily žádný zákon ani jiný předpis. Ani NKÚ nekonstatovalo, že by se v souvislosti s touto věcí LČR dopustily porušení zákona nebo jiného obecně závazného právního předpisu. Pro případ teoretického prodlení s úhradou nájemného by smluvní pokuta za 1 den prodlení v případě smlouvy ev. č. 2009/174/0133, která obsahuje nejvyšší výši nájemného, činila pouze 3.34 Kč. Lze předpokládat, že náklady na případné soudní vymáhání smluvní pokuty by přesáhly výši vymáhané částky. LČR neporušily žádný právní předpis, když v uvedených nájemních smlouvách nesjednaly smluvní pokutu. Nesjednání smluvní pokuty v těchto případech rovněž nelze vzhledem k případné možné výši smluvní pokuty považovat za nehospodárné. Proto v daném případě nelze s ohledem na účel smluvní pokuty hovořit o porušení vnitřního předpisu. LČR stále náleží v případě prodlení poplatek z prodlení v zákonné výši. Pro případ vzniku případné škody z těchto smluv by LČR navíc stále příslušel nárok na náhradu škody. - v jedné nájemní smlouvě nedefinovaly Lesy ČR předmět nájmu přesně a jednoznačně; NKÚ nekonstatovalo, že by se v souvislosti s touto věcí LČR dopustily porušení zákona nebo jiného obecně závazného právního předpisu. LČR uvádí, že předmět nájmu je dostatečně konkrétně vymezen číslem hmotného investičního majetku. V evidenci majetku LČR je tak předmět nájmu vymezen nezaměnitelným způsobem. NKÚ vytýká LČR nedostatečně přesné a nejednoznačné označení předmětu nájmu s odkazem na ust písm. a) Příkazu GŘ č. 18/2009. V daném případě se však jedná o smlouvu o nájmu nebytových prostor a nevztahuje se na ni Příkaz GŘ č. 18/2009, který reguluje oblast nájmu pozemků. NKÚ tedy na daný případ aplikoval nesprávný interní předpis. - Lesy ČR uzavřely s obchodní společností dodatek ke smlouvě o pronájmu lesních pozemků, přestože nebyla splněna podmínka stanovená lesním zákonem (nebylo předloženo platné rozhodnutí o dočasném odnětí pozemků z pozemků určených k plnění funkcí lesa); Podmínka se vztahuje na pozemky, které plní funkci lesa. NKÚ se nezabývalo tím, do kdy bylo platné předchozí rozhodnutí Městského úřadu Kolín o dočasném odnětí části pozemku určeného k plnění funkcí lesa. NKÚ uvádí v kontrolním protokolu nedostatečně popis skutkového stavu věci, neboť pozemky již byly z plnění funkce lesa vyňaty. 5

6 - Lesy ČR nevyžadovaly, aby členové hodnoticích komisí při výběru nájemců honiteb zdůvodňovali počty udělených bodů jednotlivým nabídkám. To dávalo prostor pro subjektivní hodnocení lesních a mysliveckých záměrů jednotlivými členy komise, a tedy i možnost zásadně ovlivnit výsledek výběrového řízení. LČR uvádí, že v této věci neporušily zákon ani jiný obecně závazný právní předpis. Hodnocení lesních a mysliveckých záměrů nájemců honiteb vyžaduje myslivecký zákon. Členové hodnotící komise posoudí, do jaké míry záměr mysliveckého hospodaření respektuje zájmy lesního hospodaření a jak je hodnotný z hlediska myslivosti s ohledem na příslušná ustanovení Příkazu GŘ LČR, a podle toho mu přidělili příslušný počet bodů. Žádné další písemné zdůvodnění tohoto počtu bodů není s ohledem na ust. Příkazu GŘ nutné, neboť tato ustanovení popisují bodová ohodnocení vyčerpávajícím způsobem. LČR při předmětných výběrových řízeních na pronájem honiteb nijak neporušily žádný obecně závazný ani vnitřní předpis. K oprávněnosti použití subjektivního hodnotícího kritéria LČR poukazují na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozsudku č.j. 1 Afs 8/ ze dne uvádí, že v případech, kdy nelze k řádnému posouzení a hodnocení nabídek použít objektivní kritérium či pokud objektivní kritérium zcela nepostačuje, je třeba uplatnit kritérium subjektivní. Ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č.j. 62 Ca 77/2008 ze dne U hodnocení lesního a mysliveckého záměru samostatné použití objektivního kritéria nepostačuje, a je tedy třeba uplatnit kritérium subjektivní. V oblasti nájmu majetku pro potřeby státního podniku bylo například zjištěno, že: - Lesy ČR uhradily dle smlouvy o nájmu nebytových prostor za vybavení kanceláří nábytkem v období od do (KŘ České Budějovice) celkem 810 tis. Kč za nájem nábytku, jehož celková hodnota dle inventurního soupisu Lesů ČR ke dni činila 191 tis. Kč; LČR neporušily zákon ani jiný obecně závazný právní předpis, a ani konstatování NKÚ žádné porušení neuvádí. LČR uzavřely v roce 2004 (!) Smlouvu o nájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, pronajímané nebytové prostory byly vybaveny kancelářským nábytkem. Výrok NKÚ považují LČR za zavádějící, neboť částka 810 tis. Kč byla uhrazena celkem za období 7 let od 2004 do 2010, tzn. roční nájem 116 tis. Kč, navíc NKÚ uváděná hodnota nábytku 191 tis. Kč pochází z inventurního soupisu k tedy nikoli z doby uzavření smlouvy, ale po 4 letech užívání a účetních odpisů. Předmětem nájmu nebytových prostor bylo 12 kanceláří o celkové výměře 272,6 m 2, parkovací státní, garáž. Nastavení smluvních podmínek bylo dojednáno v roce 2004 na dobu neurčitou. Ujednání o přechodu vlastnického práva k nábytku je v právní praxi velmi nestandardní a nemůže být LČR vytýkáno, že toto ujednání do smlouvy nezahrnuly. - Lesy ČR uzavřely smlouvu o nájmu nebytových prostor za účelem realizace předmětu podnikání na období od do Státní podnik uhradil za rok 2009 za tyto najaté prostory včetně služeb roční nájemné ve výši 859 tis. Kč, přestože zde nerealizoval žádnou svou agendu. LČR uzavřely nájemní smlouvu na kancelářské prostory, vybavení a služby s Národním zemědělským muzeem v Praze rozpočtovou organizací v sektoru ministerstva zemědělství a využívaly tyto kanceláře pro svá jednání v Praze. V najatých prostorech byli 2 zaměstnanci LČR, kteří zajišťovali administrativní a organizační záležitosti. Nájemní smlouva byla ukončena v roce Krátkodobé a dlouhodobé volné finanční prostředky Lesy ČR uzavřely s obchodní společností smlouvu o poskytování finančního poradenství, na jejímž základě byla pro Lesy ČR zpracována analýza s názvem Finanční investice státního podniku Lesy ČR analýza 6

7 portfolia (duben 2009). Závěry této analýzy poukázaly mj. na to, že Lesy ČR by měly zvážit snížení počtu správců finančního majetku, protože ne vždy vyšší počet správců zaručí lepší diverzifikaci rizik. Dále ze závěrů analýzy vyplynulo, že Lesy ČR nemají žádnou investiční strategii ani formalizovaná pravidla pro rozhodování o jednotlivých investicích. Některé smlouvy uzavřené se správci před rokem 2009 nebyly na základě doporučení vyplývajících z analýzy přehodnoceny. LČR neporušily žádný předpis a postupovaly plně v souladu s péčí řádného hospodáře. Ani NKÚ nekonstatoval, že by se v souvislosti s touto věcí LČR dopustily porušení zákona, nebo jiného obecně závazného právního předpisu. Předmětná analýza na žádném místě nedoporučila výměnu správců portfolia, což by ostatně nebylo ani prakticky možné, chtějí-li LČR spolupracovat pouze s renomovanými správci. Počet správců byl snížen z devíti na sedm. Radikálním snížením počtu správců rozhodně nelze dosáhnout snížení rizika, ba naopak. Analýza sice zmiňuje veškeré správce portfolia, nicméně skutečně analyzovala pouze tři, z nichž je realizována aktivní spolupráce jen s jedním. LČR ke složení portfolia navíc uvádí, že oproti roku 2008 došlo v roce 2010 ke změně portfolia LČR v tom smyslu, že poměrně k ostatním správcům, byla výše finančních prostředků spravovaných jedním správcem snížena, což vyplývá ze struktury finančního majetku LČR. Způsob zhodnocování volných finančních prostředků je výrazně nadstandardní. Informace o správcích a výši finančních prostředků jsou trvale zveřejněny na webu LČR. 6. Nepotřebný majetek státního podniku a nakládání s ním - v rámci nabídky při přímém prodeji dosavadním nájemcům LČR nepostupovaly jednotně při stanovování kupních cen nemovitostí. LČR neporušily žádný předpis prodávají za cenu tržní nebo vyšší, kterou nabídne zájemce. - V případě prodeje lesních pozemků nacházejících se v rekreační lokalitě Kersko bylo zjištěno, že MZe při udělení předběžných souhlasů k záměru převést vlastnické právo k lesním pozemkům uvedlo, že převod těchto lesních pozemků není v souladu s platným arondačním programem, a že převod nesplňuje podmínky zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Z rozhodnutí Lesů ČR o trvalé nepotřebnosti majetku nebyly zřejmé důvody, proč byl majetek označen jako nepotřebný. LČR v případě prodeje pozemků v chatové oblasti postupovaly plně podle zákona. K prodeji pozemků byl udělen souhlas MZe, a to dne Jednalo se o prodej pozemků v rekreační lokalitě, nevyužitelných pro LČR k realizaci hospodářské činnosti (pozemky mezi chatami). Pozemky byly prodávány následně po udělení souhlasu Mze formou veřejné soutěže. 7. Zadávání veřejných zakázek a smluvní vztahy 7.1 Veřejné zakázky - Lesy ČR zadaly veřejnou zakázku Realizace mediálních kampaní, odborné poradenství, mediální strategie pro potřeby obchodní politiky podniku Lesy ČR formou nadlimitního otevřeného řízení s předpokládanou částkou 180 mil. Kč bez DPH. Rámcovou smlouvu na tři roky Lesy ČR uzavřely v prosinci 2009 se stejným uchazečem, se kterým měly uzavřenou smlouvu již v předchozím období (zadavatel obdržel jedinou nabídku). Ačkoliv se jednalo o poměrně složité zadání veřejné zakázky s širokým rozsahem plnění a zadavatel zpracování těchto podkladů přiřadil váhu 60 % dílčího kritéria, do doby ukončení kontroly NKÚ využívaly Lesy ČR pouze realizaci mediálních kampaní (nákupu médií). V obdobně omezeném rozsahu byla plněna i předchozí rámcová smlouva uzavřená s tímto subjektem. 7

8 LČR k tomuto konstatování uvádějí, že nastavení dílčích hodnotících kritérií a jejich vah bylo v případě této veřejné zakázky (dále též VZ) zcela v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (dále též ZVZ). Stanovení subjektivního hodnotícího kritéria a jeho váhy bylo adekvátní předmětu VZ (služby kreativní povahy), a tudíž v souladu s ustanovením 78 odst. 4 ZVZ. Vymezení prostoru pro výběr budoucího dodavatele volbou konkrétních hodnotících kritérií a jejich vah je nejen právem zadavatele, ale též jedním z presumovaných principů zadávání VZ, který ZVZ předpokládá a připouští (jedná se o cíl, ke kterému zadávací řízení směřuje). LČR se při stanovení hodnotících kritérií nedopustily ani žádného porušení základních zásad ve smyslu ustanovení 6 ZVZ. LČR dále uvádějí, že uzavřením smlouvy na plnění VZ se stejným dodavatelem jako v předchozím období nebyl a ani nemohl být porušen ZVZ, neboť opakovanou účast takového dodavatele v později vyhlášeném zadávacím řízení ZVZ nevylučuje. Taková situace je nejen možná, ale v praxi i poměrně častá, navíc zadavatel nemá žádný vliv na to, kdo v zadávacím řízení podá nabídku. LČR uvádějí, že v tomto zadávacím řízení byla podána 1 nabídka, která byla posouzena jako vyhovující a byla uzavřena smlouva na období 3 let. LČR si byly vědomy sjednaného rozsahu mediálních služeb, ale jednotlivá plnění z rámcové smlouvy čerpaly dle svých aktuálních potřeb. Vzhledem ke snížení objemu čerpání z rámcové smlouvy ve 2. pol a v souvislosti se záměrem LČR přímého nákupu inzertního prostoru byla smlouva ukončena dohodou smluvních stran před uplynutím sjednané doby. K čerpání z rozsahu smlouvy odkazují LČR na názor ÚOHS ze dne , č. j. VZ/S 206/04-152/5696/04-SH, který byl potvrzen rovněž ve správním řízení o rozkladu proti rozhodnutí ÚOHS rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne , č. j. 2R 110/04-Hr, v němž ÚOHS dovodil, že je v souladu se ZVZ, jestliže zadavatel zpracuje zadávací dokumentaci tak, že obsahuje souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky, množství i druh požadovaných prací s tím, že následně uhradí pouze skutečně provedené práce, a nikoliv automaticky všechny práce v rozsahu, který byl v dokumentaci uveden. - Lesy ČR zadaly veřejnou zakázku na uzavření čtyřleté rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb formou užšího řízení s omezením počtu na šest zájemců prostřednictvím zástupce. V září 2009 uzavřely Lesy ČR rámcovou mandátní smlouvu. Hodinová sazba právních služeb byla na základě smlouvy stanovena podle nabídky jednotlivých advokátních kanceláří na Kč až Kč bez DPH. V období před tímto výběrovým řízením si jedna z vybraných advokátních kanceláří účtovala za právní služby sazby ve výši Kč bez DPH za hodinu. Na základě uzavřené rámcové smlouvy byla tato cena stanovena na Kč bez DPH za hodinu. Lesy ČR žádný zákon ani jiný předpis neporušily, ani NKÚ nekonstatovalo, že by se v souvislosti s touto věcí LČR dopustily porušení zákona nebo jiného obecně závazného právního předpisu. V roce 2009 se LČR naopak díky transparentní veřejné zakázce dle zákona o veřejných zakázkách podařilo vysoutěžit ceny za právní služby v rozmezí 1950,- Kč 3500,- Kč bez DPH za hodinu (dle jednotlivých uchazečů). V období před ukončením tohoto zadávacího řízení v roce 2009 a uzavřením předmětné rámcové smlouvy musely LČR naléhavě zajistit právní služby, a to zejména z důvodu existence závažných soudních sporů se smluvním partnerem, jehož společnost má zahraniční prvek ve vlastnické struktuře. S ohledem na složitost a rozsah sporů s uvedenou společností (hrozila škoda ve výši přesahující 5 mld. Kč) bylo třeba na překlenovací období neprodleně zvolit právního zástupce s dostatečným know-how (uvedený zástupce byl zvolen i s ohledem na skutečnost, že uplatňované nároky na náhradu škody jevily znaky nároků s přeshraničním prvkem a advokát partner v dané advokátní kanceláři je soudním znalcem v oboru právní vztahy k cizině) a v neposlední řadě i s dostatečnou výší pojištění v případě odpovědnosti za způsobenou škodu. Proto byla vybrána daná advokátní kancelář a sjednána odměna ve výši 9.000,- Kč za hodinu, odpovídající složitosti a rizikovosti sporů. S ohledem na skutečnost, že ceny za právní služby, vysoutěžené v zakázce od roku 2009 se vztahují k veškeré právní agendě (od snazší až po extrémně náročnou), je jejich srovnání s výší hodinové sazby pro konkrétní komplikovaný soudní případ se vztahy k zahraničí zcela nemožné. 8

9 - Lesy ČR nakoupily v roce 2008 na základě dvou samostatných kupních smluv dva vozy AUDI A6 za pořizovací ceny ,00 Kč a ,00 Kč. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nákup vozů stejné značky a třídy v celkové výši ,00 Kč bez DPH a že vozidla byla určena pro vedení podniku, lze dovodit věcnou, místní a časovou souvislost, a při jejich pořízení tedy mělo být postupováno v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Uvedeným postupem Lesy ČR rozdělily předmět jedné veřejné zakázky do dvou, které zadaly bez odpovídajícího zadávacího řízení jako veřejné zakázky malého rozsahu. Tím porušily ustanovení 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Lesy ČR při nákupu neporušily zákon. Nákup předmětných vozů proběhl v režimu veřejné zakázky malého rozsahu (dále též VZMR), tedy mimo působnost zákona o zadávání veřejných zakázek (dále též ZVZ), přičemž okolnosti tohoto nákupu splňovaly obdobné podmínky, jako jsou stanoveny pro jednací řízení bez uveřejnění (dále též JŘBU) dle ustanovení 23 odst. 5 písm. e) ZVZ (tzn. vozy byly pořízeny za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, přičemž tato cena byla nabízena jen po velmi krátkou dobu). Pořizovací cena obou vozů byla o cca 30 % nižší než obvyklá tržní cena těchto vozů v daném období. Nákup obou vozů za těchto výhodných podmínek byl ještě navíc podpořen naléhavou potřebou LČR vyvolanou technickými problémy se stávajícími vozy, které měly být takto nahrazeny. - V únoru 2009 uzavřely Lesy ČR dvě kupní smlouvy na nové vozy AUDI pro nové vedení podniku bez otevřeného zadávacího řízení. V prvním případě se jednalo o nákup šesti vozů AUDI A4 a A6 v celkové ceně ,00 Kč bez DPH formou jednacího řízení bez uveřejnění. Lesy ČR svůj postup odůvodnily tvrzením, že nabídka byla časově omezená a že cena byla podstatně nižší. Následně během jednoho měsíce uzavřely Lesy ČR druhou kupní smlouvu na automobil AUDI A8 za cenu ,00 Kč bez DPH; vozidlo bylo získáno v rámci zakázky malého rozsahu přímým nákupem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také ÚOHS ) zahájil po těchto nákupech správní řízení z moci úřední. Za postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, tj. že Lesy ČR rozdělily zakázku z důvodu snížení finančních limitů, uložil ÚOHS zadavateli pokutu. Lesy ČR následně podaly u Krajského soudu v Brně správní žalobu proti rozhodnutí ÚOHS, o níž do doby ukončení kontroly NKÚ nebylo pravomocně rozhodnuto. LČR jsou přesvědčeny, že ani při nákupu vozů v roce 2009 zákon ani jiný předpis neporušily. Tato záležitost byla mnohokrát mediálně objasňována. Zadavatel se oprávněně domníval, že pro pořízení vozů střední třídy AUDI (A4 a A6) použil jednací řízení bez uveřejnění zcela v souladu se zákonem, a že byly pro použití tohoto druhu zadávacího řízení splněny všechny zákonné podmínky. V době pořízení těchto vozů zadavatel nevěděl a ani nemohl vědět, že od dodavatele společnosti Import VOLKSWAGEN Group s.r.o. (největší přímý dovozce do ČR) obdrží později ještě nabídku na osobní vůz vyšší třídy. Jelikož byl následně pořizován pouze jeden vůz vyšší třídy, který není zastupitelný ve vztahu k AUDI A4 a A6 a jedná se o vůz jiné kategorie, jehož předpokládaná hodnota nepřesáhla 2 mil. Kč, zadal zadavatel tuto zakázku jako zakázku malého rozsahu. Zadavatel se oprávněně domníval, že pro pořízení vozů střední střídy AUDI, použil jednací řízení bez uveřejnění zcela v souladu se zákonem, a že byly pro použití tohoto druhu zadávacího řízení splněny všechny zákonné podmínky. Záležitost byla zveřejněna na webu LČR a byla mnohokrát objasňována médiím. - Veřejná zakázka Dražby zbytného nemovitého majetku s předpokládanou hodnotou Kč bez DPH byla zadána jako nadlimitní veřejná zakázka, a to formou otevřeného řízení podle 27 zákona o veřejných zakázkách. Předmětem bylo provedení dražeb celkem objektů (nemovitostí) ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro Lesy ČR, a to formou dobrovolných veřejných dražeb podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Lesy ČR nepostupovaly v souladu s ustanovením 82 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách, neboť neuzavřely smlouvu o poskytování služeb v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vítězného uchazeče. Smlouva obsahovala v rozporu s návrhem smlouvy předloženým v nabídce zejména právo dodavatele bez jakýchkoliv sankcí ukončit platnost smlouvy výpovědí. Předmět plnění byl v uzavřené smlouvě uveden v jiném rozsahu (jednalo se o snížení počtu objektů o 420, tj. 30 % z původního počtu uvedeného v návrhu smlouvy obsažené v nabídce). 9

10 LČR v souvislosti s touto veřejnou zakázkou postupovaly plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. LČR uvádějí, že ke změně došlo v zájmu vyvážení vzájemných práv a povinností smluvních stran. Stejné právo bylo ve smlouvě zakotveno i pro LČR. Nejedná se v žádném případě o podstatnou změnu smlouvy ani o jakékoliv porušení zákona o zadávání veřejných zakázek (dále též ZVZ). Celková nabídková cena uvedená vybraným uchazečem v nabídce byla stanovena jako cena modelová (tj. vypočtená dle parametrů uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci), která byla určena jen pro vzájemné porovnání (hodnocení) nabídek. Celkovou úplatu za splnění celého rozsahu VZ nebylo možné předvídat jednak proto, že v okamžiku uzavření smlouvy nebyl znám skutečný rozsah plnění VZ (byl stanoven předběžný počet objektů určených k dražbě s tím, že skutečný počet objektů se může v průběhu plnění VZ změnit) a jednak proto, že její výše závisí na úspěšnosti/neúspěšnosti realizovaných dražeb (procentní sazba odměny se liší podle úspěchu/neúspěchu jednotlivé dražby). Z uvedených důvodů nebylo možné ve smlouvě stanovit celkovou úplatu za splnění VZ. Ve smlouvě byla v souladu se ZVZ sjednána cena jednotková vztahující se k provedení dražby každého jednotlivého objektu, přičemž byla stanovena v odlišné výši pro úspěšně a neúspěšně realizovanou dražbu. LČR trvají na tom, že vymezení předmětu VZ bylo zcela v souladu s ustanovením 44 odst. 1 ZVZ a rovněž s ustanovením 6 ZVZ (tj. v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace). Vymezení předmětu VZ tak, že je uveden zadavatelem předpokládaný rozsah budoucího plnění, není nijak neobvyklé a ZVZ jej připouští, jsou-li současně dodrženy základní zásady dle 6 ZVZ. V případě této VZ byly tyto zásady beze zbytku dodrženy. V této souvislosti odkazují LČR na rozhodovací praxi ÚOHS, který je jediným správním orgánem oprávněným posuzovat soulad postupu zadavatele se ZVZ. ÚOHS v rozhodnutí ze dne , č. j. VZ/S 206/04-152/5696/04-SH, potvrzeném rovněž ve správním řízení o rozkladu proti rozhodnutí ÚOHS rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne , č. j. 2R 110/04-Hr, dovodil, že zadavatel postupuje v souladu se ZVZ, pokud v zadávací dokumentaci stanoví předpokládaný rozsah veřejné zakázky za účelem volby odpovídajícího způsobu zadání veřejné zakázky a za účelem porovnání nabídek s tím, že následně uhradí pouze skutečně provedené práce, a nikoliv automaticky všechny práce v rozsahu, který byl v dokumentaci stanoven. Informace o předmětu VZ obsažené v zadávací dokumentaci byly dostatečně podrobné pro účely zpracování nabídky, tj. všichni potenciální dodavatelé si mohli na jejich základě vytvořit zcela konkrétní představu o tom, čeho se bude plnění VZ týkat a jak bude probíhat (tyto výchozí informace byly pro všechny potenciální dodavatele stejné a všem stejně dostupné). Všem tedy bylo známo, že počet objektů určených k dražbě uváděný v zadávací dokumentaci je stanoven pouze určitým předpokladem zadavatele s tím, že do doby skutečného zahájení plnění VZ se tento počet může změnit. Jelikož zadavatel na tuto skutečnost hned v úvodu zadávací dokumentace výslovně upozornil, byl oprávněn očekávat, že tuto skutečnost uchazeči ve svých nabídkách zohlední a předloží mu vzájemně porovnatelné nabídky. LČR na okraj podotýkají, že o obdobnou situaci se jedná např. i tehdy, pokud je v zadávacích podmínkách dopředu stanoven jen předběžný harmonogram plnění VZ, který je následně před zahájením plnění VZ nebo v jeho průběhu upravován dle aktuálních potřeb a okolností. LČR zdůrazňují, že v zadávacích podmínkách jednoznačně upozornily uchazeče na skutečnost, že uváděný počet objektů určených k dražbě představuje aktuální stav v době zahájení zadávacího řízení, který se do uzavření smlouvy s vybraným uchazečem může snížit, přičemž výslovně upozornily na to, že počet objektů bude před podpisem smlouvy aktualizován. Jestliže následně k této situaci reálně došlo a v uzavřené smlouvě je uveden menší počet objektů, než jaký byl předpokládán v zadávací dokumentaci (potažmo v návrhu smlouvy předloženém vybraným uchazečem v nabídce), nejedná se o nerespektování zadávacích podmínek a uchazečem předloženého návrhu smlouvy, ale právě o onu dopředu předvídanou a oznámenou aktualizaci počtu objektů před podpisem smlouvy. Není tedy žádný důvod k tvrzení, že by LČR tímto postupem porušily jakékoliv ustanovení ZVZ. 10

11 LČR uvádějí, že v intencích této smlouvy došlo k posunutí konečného termínu splnění VZ na září Dražby všech předaných objektů, včetně provedení dražeb opakovaných, byly řádně realizovány do tohoto termínu. 7.2 Sponzorské dary a výdaje na propagaci a reklamu Dle sdělení kontrolované osoby LČR nevyhodnocovaly a nesledovaly efekt z reklamy LČR není výrobní podnik a nemůže vyhodnocovat efekt z reklamy například zvýšením prodeje svých výrobků. Reklamní a propagační efekt je zaměřen na poskytování informací o činnosti podniku, na osvětu veřejnosti, na podporu společensky významných kulturních a sportovních akcí. Smluvní partner musí prokazovat uskutečněné reklamní plnění. Sponzorské dary jsou poskytovány striktně pouze do oblastí, které umožňuje zákon, jejich poskytování schvaluje dozorčí rada. Podnik může v souladu s 16, odst. 6 zákona o státním podniku poskytovat ze svého obchodního jmění dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmu právnických osob ( 20 odst. 8 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Dary mohou být použity dle ustanovení platných předpisů pouze pro oblasti kultura, charitativní, humanitární a sociální oblast, školství, věda a péče o mládež, ochrana životního prostředí, zdravotnictví. Obdarovaný musí prokázat do stanovené lhůty splnění účelu daru formou závěrečné zprávy. LČR provádějí průběžnou kontrolu řádného plnění smlouvy a zamýšleného efektu reklamních smluv během jejich trvání. Na základě získaných informací LČR v rámci marketingu a komunikace posuzují efekt reklamy. Lesy ČR uzavřely na základě veřejné zakázky dne s vybraným uchazečem (vydavatelem) smlouvu o dílo a smlouvu licenční, které byly uzavřeny podle 536 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a podle 46 a následujících zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Předmětem smluv bylo vydání knihy Zvěřinová kuchařka a vytvoření DVD obsahující zpracování deseti vybraných receptů z kuchařky. Veřejná zakázka byla zadána formou zjednodušeného podlimitního řízení a objednatel oslovil celkem pět uchazečů. Doručena byla jediná nabídka. Vysoutěžená cena činila ,00 Kč bez DPH. Jednotková cena za tuto publikaci včetně licence byla ve výši 4 164,00 Kč, jednotková cena DVD včetně licence byla ve výši 952,00 Kč. Lesy ČR uvedly, že nemají k dispozici žádný výtisk této publikace ani DVD. Dle sdělení příslušných knihoven vydavatel, s nímž Lesy ČR uzavřely příslušnou smlouvu, do doby ukončení kontroly neodevzdal povinné výtisky LČR neporušily žádný zákon ani jiný předpis a postupovaly plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Ani NKÚ nekonstatovalo, že by se v souvislosti s touto veřejnou zakázkou LČR dopustily porušení zákona nebo jiného závazného právního předpisu. Tato záležitost byla médiím mnohokrát prezentována a byly zodpovídány dotazy novinářům. Zakázka byla řádně vysoutěžena, byla zveřejněna a bylo současně osloveno 5 možných účastníků zakázky. Náklady na zhotovení Zvěřinové kuchařky obsahují nejen náklady na vydání vlastní knižní publikace, ale i náklady na vydání DVD; součástí celkových nákladů jsou i licence. Celkové náklady nelze v žádném případě přiřazovat jen k ceně za 1 výtisk knihy. LČR použily publikace i DVD jako propagační a marketingové předměty a jejich vydávání bylo plně v souladu s účetními předpisy o evidenci zásob reklamního a propagačního charakteru. Povinnost odevzdat bezplatně a na svůj náklad do 30 dnů ode dne vydání stanovený počet publikací příslušným příjemcům podle ustanovení 3 odst. 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění pozdějších předpisů, má jen vydavatel příslušné publikace, kterým nebyly LČR. 11

12 10. Kontrola plnění opatření přijatých na základě výsledků kontrolní akce NKÚ č. 03/14 - LČR neuvedly samostatně v části 3 přílohy k roční účetní závěrce informace o odměnách osobám, které byly statutárním orgánem Státní podnik je speciální právní formou, kde je statutárním orgánem 1 osoba v pracovním poměru na rozdíl od jiných právních forem společností, kde je statutární orgán složen z více osob. Pokud by tento údaj byl uveden, byla by zveřejněna mzda jednoho zaměstnance, což LČR považují za důvěrný údaj. - Lesy ČR zřídily ve své organizační struktuře útvar vnitřního auditu a kontroly, jak uvedly v rámci svých opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Vnitřní kontrola byla členěna na řídicí kontrolu, provozní kontrolu a nezávislou vnitřní kontrolu. Vnitřní kontrolní systém Lesů ČR však nebyl dostatečně účinný a neidentifikoval rizika v oblastech, v nichž NKÚ zjistil nedostatky v rámci kontrolní akce č. 10/26. Dle názoru LČR je vnitřní kontrolní system účinný a efektivní. LČR vytvořily samostatný útvar interní kontroly, jak bylo požadováno v závěrech z předchozí kontroly KNÚ. Původní počet zaměstnanců byl výrazně zvýšen v polovině roku 2011 a tím byla posílena kontrolní činnost LČR. III. Shrnutí a vyhodnocení K jednotlivým shrnujícím konstatováním, uvedeným v této kapitole, se LČR vyjádřily v jednotlivých částech shora uvedeného textu. Samostatně se LČR vyjadřují pouze k následujícímu konstatování, jinde neuvedenému: Ze zjištěných nedostatků vyplývá, že přestože státní podnik provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu, MZe i Lesy ČR v některých případech postupovaly tak, jako by státní podnik hospodařil s majetkem vlastním, avšak s tím, že rizika přenesly na stát. Vyjádření je tak neurčité, že lze pouze konstatovat, že dle zákona podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku. Nutno uvést, že hospodaření LČR je v posledních letech výrazně ekonomicky výnosné a rozhodně nepřenáší žádná rizika na stát naopak napomáhá státnímu rozpočtu (nezávislost provozu podniku na státním rozpočtu, převzetí Zemědělské a vodohospodářské správy a jejích nákladů dosud hrazených ze státního rozpočtu, připravenost volných finančních prostředků LČR k posílení státního rozpočtu). V Hradci Králové dne Lesy České republiky, s.p. 12