Dlouhodobá příprava dětí s nařízenou ústavní výchovou na vstup do samostatného života

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dlouhodobá příprava dětí s nařízenou ústavní výchovou na vstup do samostatného života"

Transkript

1 Dlouhodobá příprava dětí s nařízenou ústavní výchovou na vstup do samostatného života Metodická příručka Poradenského centra pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou Centra J.J.Pestalozziho Chrudim Mgr. Martina Gottwaldová a kol. Centrum J. J. Pestalozziho, o. p. s. Chrudim 2006

2

3 Dlouhodobá příprava dětí s nařízenou ústavní výchovou na vstup do samostatného života Metodická příručka Poradenského centra pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou Centra J.J.Pestalozziho Chrudim Mgr. Martina Gottwaldová a kol. Chrudim 2006

4 Mgr. Martina Gottwaldová a kolektiv

5 OBSAH: I. Úvod 1 Základní informace o Centru J. J. Pestalozziho Chrudim 1 Úvod do problematiky dětí odcházejících ze zařízení ústavní výchovy 2 II. Problémy dětí s nařízenou ústavní výchovou 3 Psychické problémy dětí dlouhodobě vychovávaných v zařízeních ústavní výchovy psychická deprivace 3 Ústavní, sociální a citová deprivace 4 III. Úskalí ústavní výchovy 6 Nedostatky v působení ústavní péče a spolupráce subjektů výchovy 6 Obtíže mladých lidí opouštějících ústavní výchovu 8 IV. Projekt Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou alternativní přístup a pomoc dětem s nařízenou ústavní výchovou. 10 Představení projektu 10 Popis projektu 10 Cíle a úkoly projektu 10 Služby poskytované Poradenským centrem (dále jen PC) 10 Personální a materiální zajištění činnosti PC 11 Vymezení PC k stávajícím poradenským zařízením ( SVP, PPP a OSPOD) 11 Postavení PC v systému služeb poskytovaných v Pardubickém kraji 13 Poradenské centrum významný článek regionální koncepce systému prevence sociálně-patologických jevů 14 Přínos PC pro děti s nařízenou ústavní výchovou 15 Shrnutí důvodů pro realizaci projektu 15 Průběh a realizace projektu 16 Popis cílové skupiny klientů 16 Rozdělení klientů podle vzdělání, pohlaví a rodinného zázemí 18 Navrhovaná terapie v kontextu k problémům jednotlivých skupin dětí 19 Diference v péči o děti z dětských domovů a výchovných ústavů 20 Metodická část 22 Metody a formy práce s klientem 22 Metody a formy práce se skupinami klientů víkendové pobyty 23 Formy spolupráce s pedagogickým personálem zařízení 26 Formy spolupráce se sociálními pracovníky 26 Metody a formy práce s rodinami klientů 26 Užité metody 27 V. Vyhodnocení projektu 29 Výsledky hodnotících dotazníků 29 VI. Příklady dobré a špatné praxe 32 Ukázky dobré i problematické spolupráce s ústavními zařízeními 32 Kasuistiky vybraných případů 33 Ukázky dobré i problematické spolupráce s ostatními institucemi 36

6 VII. Závěr 38 Přílohy 39 Situace v oblasti náhradní rodinné výchovy v České republice a Pardubickém kraji 39 Situace v Pardubickém kraji 39 Seznam spolupracujících subjektů 41 Zařízení pro výkon ústavní výchovy 41 Odbory sociální péče 41 Školy 41 Seznam použité a doporučené literatury 42 Legislativní rámec činnosti centra 42 Seznam v textu použitých zkratek 43 Ostatní přílohy 44 Smlouva mezi klientem a pracovníkem v rámci Doprovázení 44 Dotazníková metoda Nedokončené věty 44 Hodnocení víkendového pobytu 44 Moje úspěchy 45

7 Recenzní posudky zpracovali: Prof. Jiří Dunovský, CSc. Doc. PhDr. Richard Jedlička, Ph.D. Mgr. Zuzana Vučková PaedDr. Miloš Kusý

8 Poděkování: Projekt Centra J. J. Pestalozziho v Chrudimi Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou by nemohl být realizován bez spolupráce s pracovníky dětských domovů Potštejn, Polička, Nová Ves u Chotěboře, Holice, Moravská Třebová a Horní Čermná, dětských domovů se školou v Hrochově Týnci, Králíkách, Chrastavě a Koutech nad Desnou a bez dětí z těchto zařízení, které se do projektu zapojily. Všem proto za jejich ochotu a spolupráci děkuje kolektiv autorů: Mgr. Martina Gottwaldová Bc. Šárka Bryknerová Mgr. Petra Jendeková PaedDr. Pavel Tvrdík Iveta Blehová Tento projekt je spolufi nancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky. Tento dokument byl vytvořen s fi nanční podporou Evropské unie a České republiky. Obsah tohoto dokumentu je plně v zodpovědnosti příjemce grantu a nelze jej v žádném případě považovat za ofi ciální stanovisko Evropské unie a České republiky.

9 I. Úvod Základní informace o Centru J. J. Pestalozziho Centrum J. J. Pestalozziho, o. p. s., se sídlem v Chrudimi je nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1992 (tehdy však měla statut nadace s názvem Návrat). Centrum realizuje několik velmi úspěšných projektů: Domy na půli cesty (dále jen DPC) v Hrochově Týnci, Heřmanově Městci a Havlíčkově Brodě, Jupiter, projekt pro oběti domácího násilí v Chrudimi, Krizové centrum v Chrudimi, Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou (dále jen PC). Obecně se činnost celé společnosti zaměřuje na pomoc ohroženým a znevýhodněným skupinám obyvatel v Pardubickém kraji a kraji Vysočina. V roce 1995 založilo Centrum J. J. Pestalozziho první dům na půli cesty v České republice. Pedagogové a další odborníci, kteří zde pracovali, měli mnohaletou praxi v práci s dětmi dlouhodobě vychovávanými v ústavních zařízeních. Jejich praktické a teoretické zkušenosti ukázaly, že děti nejsou, přes veškerou vynaloženou odbornou péči pracovníků ústavních zařízení, dostatečně připraveny na vstup do samostatného života. Dosud jim byly poskytovány materiální a sociální jistoty, které najednou, odchodem ze zařízení, končí a mladý člověk zůstává často sám se všemi problémy, které tuto náročnou situaci doprovázejí. Musí si nejen najít zaměstnání a vlastní bydlení, ale především se musí vyrovnat s vlastním hospodařením, trávením volného času, problémy s navazováním nových vztahů, a poté i s partnerským soužitím. Dům na půli cesty je variantou pro ty mladé lidi, kteří se nemají po ukončení ústavní výchovy kam vrátit (značné problémy mají ale i děti, které se vracejí do původních, většinou nefunkčních, rodin) a mohou využít pobytu v DPC jako tréninku dovedností nutných pro úspěšný život v běžné společnosti. 1

10 Úvod do problematiky dětí odcházejících ze zařízení ústavní výchovy Mladí lidé odcházející ze zařízení ústavní výchovy často trpí psychickou deprivací, která je způsobena zejména selháním či ztrátou rodinného zázemí a následně dlouhodobým pobytem v ústavní péči, poruchou zasahující celou osobnost dítěte (celkové opoždění psychomotorického vývoje, plochost a nediferencovanost citů, poruchy chování, nedostatek volních vlastností, potíže v navazování vztahů apod.). Tato deprivace způsobuje sociální handicap, který výrazně znemožňuje možnost začlenění dětí do společnosti po opuštění ústavního zařízení. Velmi často dochází k tomu, že kvůli nedostatečné osobní motivaci nedokončí školní docházku. To je jedním z nejzásadnějších důvodů následného selhání, protože je snížena jejich šance uplatnit se na trhu práce. Děti vychovávané v ústavní péči často dosahují nízké úrovně školního vzdělání, mají sníženou schopnost sociální integrace, mají potíže v navazování vztahů, jsou výrazně více ohroženy sociálně-patologickými vlivy než děti vychovávané v kvalitní rodině. Ústavní výchova limituje rozvoj pozitivního vztahu dětí k práci. Všechny výše uvedené faktory často způsobují selhání mladého člověka po odchodu z ústavního zařízení. Mnozí končí v řadách dlouhodobě nezaměstnaných, nemohou si udržet bydlení a jsou svými osobními problémy strháváni ke společensky nežádoucím činnostem (kriminalita, abúzus drog apod.). Významným rizikovým faktorem je návrat dítěte do původní rodiny po skončení ústavní péče. S rodinou není velmi často vůbec odborně pracováno, dítě se tudíž vrací do stejně patologického rodinného prostředí, ze kterého bylo předtím odebráno. Dochází pak i k takovým jevům, jako je okradení dítěte a zneužití jeho důvěry těmi nejbližšími. Bohužel však návrat do původní rodiny býval jedinou možností řešení bytové otázky mladého člověka odcházejícího z ústavní péče, dokud nevnikla taková zařízení, jako jsou domy na půl cesty či ubytovny pro nezaměstnané. Dosavadní zkušenosti ukazují, že kromě pomoci při řešení bytovných a pracovních problémů, potřebují tyto děti v nemalé míře především odbornou podporu a pomoc poskytovanou kvalitními poradenskými specialisty. 2

11 II. Problémy dětí s nařízenou ústavní výchovou S odkazem na naše dosavadní zkušenosti z práce s dětmi z dětských domovů (dále jen DD), dětských domovů se školou (dále jen DDŠ), výchovně-léčebných oddělení, výchovných ústavů, ale i z problémových rodin, chceme poukázat na některé z vážných obtíží, které mají děti vyrůstající v ústavní péči. Je třeba upozornit na to, že děti vyrůstající v DD mají poněkud odlišné problémy než děti vyrůstající v DDŠ, případně v ústavu. Jedním z důležitých rozdílů je, že pobyt dětí v DD je výrazně delší, než pobyt v DDŠ či případně v ústavu. Společným symptomem obou skupin dětí je často psychická deprivace, která je důsledkem odloučení od rodiny a dlouhodobého pobytu v ústavním zařízení. Obdobné je také jejich znevýhodnění při integraci do společnosti. Psychické problémy dětí dlouhodobě vychovávaných v zařízeních ústavní výchovy psychická deprivace Psychická deprivace bývá defi nována jako psychický stav, vzniklý následkem takových životních situací, kdy subjektu není dána příležitost uspokojovat některé základní psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu. (Langmeier, Matějček, 1974). Někdy se pojem psychické potřeby zužuje na mateřskou lásku, což se velmi přibližuje, ale jde o příliš zjednodušené vysvětlení. Výše zmiňovaní autoři přehledně rozdělili psychické potřeby na pět kategorií: 1. Potřeba určitého množství, proměnlivosti a kvality vnějších podnětů. Její uspokojení umožňuje naladit organismus na určitou žádoucí úroveň aktivity. Častým společným rysem pro děti z DD je jejich pasivita. I my v projektu narážíme na tuto překážku. Můžeme se jen domnívat, zda soustavná frustrace z neuspokojení potřeby kvalitních podnětů není příčinou pasivity a nezájmu o vlastní budoucnost dětí vyrůstajících dlouhodobě v ústavní péči. Zde můžeme hledat kořeny absence motivace. Vždyť tyto děti během celého svého vývoje (v rodině či v ústavu) stále zažívají tu zkušenost, že jejich aktivity nevedou k uspokojení potřeb. Vede je to zákonitě ke zkoušení jiných způsobů, často společensky nepřijatelných, nebo k pasivitě a lhostejnosti. 2. Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech, tj. smysluplného světa. Uspokojení této potřeby umožňuje, aby se z podnětů, které by jinak byly chaotické a nezpracovatelné, staly zkušenosti, poznatky a pracovní strategie. Jde tedy o základní podmínky pro jakékoliv učení. Ústavní výchova svým přístupem k dětem nikdy nemůže zprostředkovat jakési vnitřní urovnání. Dítě, prochází-li (i přestože je třeba dlouhodobě v jednom zařízení) během dětství a dospívání několika ústavy, tak veškerou svou energii vypotřebuje jen na přizpůsobení se podmínkám ústavu. V momentě, kdy podmínky pochopí, snaží se z nich pro sebe vytěžit to nejlepší. Děje se tak mimo jiné formou účelového chování: budu se chovat dobře, abych získal. Nezapomínejme však, že děti se adaptují na podmínky, při pohledu zvnějšku, nenormální. Tato schopnost přizpůsobit se jeví v životě jako neupotřebitelná až kontraproduktivní. 3. Potřeba prvotních emocionálních a sociálních vztahů, tj. k osobě matky a k osobám dalších primárních vychovatelů. Její náležité uspokojování přináší dítěti pocit životní jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnitřní integraci jeho osobnosti. Ústavní výchova svým vnitřním principem není schopna dítěti pomoci s uspokojením této potřeby. V ústavní péči se přístupy k dětem a výchovné styly nemohou vyrovnat rodině. Jak vyplynulo z dotazníku, který jsme předložili klientům projektu PC, žádný z nich neměl svého vychovatele jako důvěrníka. Individuálně se na něj obraceli jen s potížemi technického rázu. Děti z výchovných ústavů berou vychovatele jako někoho, kdo je hodnotí, trestá a obstarává jim program. K nejlepším vlastnostem dobrého vychovatele patří spravedlnost. Máme zkušenost z jednoho DDŠ, kde jsou chlapci oslovováni příjmením. Naším klientem je chlapec, který v tomto zařízení vyrůstá od osmi let. 3

12 Překvapilo nás, že děti z dětských domovů, zejména ti téměř dospělí, nedůvěřují svým tetám a strejdům téměř vůbec. Mají totiž tu zkušenost, že když se s čímkoliv někomu dospělému svěří, stane se to záležitostí celého ústavu. Prakticky mezi nimi neexistuje důvěrnost a intimita. Velmi tomu napomáhá i problém značné fl uktuace pedagogických pracovníků. Případný citově blízký vztah k oblíbenému pedagogovi se při jeho odchodu ze zařízení stává krutým trestem a zklamáním. Každé z dětí to zažilo nejméně jednou a už si dává pozor, aby se na někoho konkrétního moc neupnulo a tím se chránilo před touto bolestí a zklamáním. Důvěrnost a intimita může být dosti nebezpečná i pro vychovatele, který ji projeví dítěti je nebezpečí, že bude obviněn (ať už ze žárlivosti nebo pocitu nezájmu) ze zneužívání. Kromě toho skupina, jako svébytný organismus, těžko odpouští jedinci lepší či výlučnější postavení, které má například podobu bližšího nebo důvěrnějšího vztahu. Takové dítě se pak často stává např. objektem šikany. 4. Potřeba společenského uplatnění a společenské hodnoty, z jejíhož uspokojení vychází zdravé uvědomění vlastního já, neboli vlastní identity. To je pak dále podmínkou pro osvojení užitečných společenských rolí a hodnotných cílů životního snažení. Se 3. a 4. potřebou úzce souvisí také potřeba kladného přijetí, kterou může dítěti poskytnout nejen rodina, ale i ústav. Potřeba kladného přijetí je jednou z nejdůležitějších potřeb, se kterou se děti rodí, a která je hlavní socializační silou v jejich chování. Kladné přijetí spočívá v přijímání a schvalování jedince druhými a motivuje ho k respektu a poslušnosti vůči rodičům a vychovatelům. To znamená, že dítě vyrůstající v rodině bez kladného přijetí může být problematičtější než dítě vyrůstající v ústavu s uspokojenou potřebou přijetí. Úskalí spočívá v tom, že v ústavu se na výchově podílí větší počet lidí s různým přístupem. Kolektivní výchova v ústavních zařízeních v praxi velmi ztěžuje naplňování principu individuálního přístupu k dítěti. Je to dané počtem dětí v zařízení, vysokou mírou organizovanosti života, kde převládají kolektivní aktivity, a také častým střídáním vychovatelů na skupinách. Děti zde obtížně hledají svébytné místo, jakousi svou jedinečnou roli, např. roli někoho, kdo se stará o ústavní, nebo své vlastní zvíře apod., jde o něco, čím by se zviditelnilo. Dosud poměrně malý počet zařízení umožňuje dítěti, aby mělo například vlastní koutek, kde by mělo vlastní věci, koutek, který by mohl být odlišný od intimního zákoutí ostatních. Nutnost pořádku v pokojích a společných místnostech je často nadřazována nad tuto základní dětskou potřebu. Možnost a šance být identitou, se pak vytrácí. 5. Potřeba otevřené budoucnosti. Její uspokojení dává lidskému životu časové rozpětí, podněcuje a udržuje jeho životní aktivitu. Naděje překonává stagnaci. Z dotazníků vyplněných dětmi v průběhu projektu PC vyplynulo, že při pohledu do budoucnosti zaznívají dvě témata: a) kdy mi skončí nařízená ústavní výchova, b) strach a bezradnost z úplně nejasné budoucnosti. Děti z výchovných ústavů, na rozdíl od dětí z DD, vidí v ukončení ústavní výchovy hlavně svobodu. Děti z DD nevidí nic, nemají většinou představu, co s nimi bude. Do projektu je zařazen chlapec (21 let), který vyrůstá v DD od útlého dětství. V červnu mu měla končit prodloužená ústavní výchova. Ještě v únoru neměl představu, kam půjde, uchylovával se ke zcela nereálnému řešení. Ústavní, sociální a citová deprivace Důsledky prožité deprivace mohou přetrvávat až do dospělosti. Děti s nařízenou ústavní výchovou většinou zažily deprivaci v rodině. Pobytem v narušené rodině a následným pobytem v ústavním zařízení se tato deprivace často prohlubuje. U dětí vyrůstajících převážně v ústavních zařízeních můžeme mluvit o ústavní deprivaci. Jde o narušení psychického vývoje, které se může projevit v celé struktuře osobnosti, v chování, v problémech, v resocializaci, v celém životním přístupu a vztahu k sobě samému. Všechny děti v ústavní péči zažily ve svém životě různá závažná traumata. Úmrtí nebo nemoc rodiče, odmítnutí rodičem, závažné zanedbání péče, zneužívání, týrání, alkoholismus nebo trestné činnosti rodičů atd. V dětských domovech, jakožto nejlehčím typu ústavní péče, nikdo terapeuticky nepůsobí, nepomáhá dítěti s odstraňováním důsledků traumatických zážitků. Ve výchovných ústavech (DDŠ a VÚ) je sice patrná snaha terapeuticky pracovat na odstraňováním traumatických zážitků a napravovat poruchy chování dětí, 4

13 ale je silně limitována negativním postojem samotných dětí. Ty pobyt v těchto zařízení primárně vnímají jako trest za to, co doma udělaly, a ne jako pomoc se zátěží, kterou nemohou unést. Toto je také důvod, proč právě zde mohou sehrát a také sehrávají významnou roli na ústavních zařízeních nezávislé poradenské instituce jako je například PC, středisko výchovné péče (dále jen SVP) či pedagogicko psychologická poradna (dále jen PPP). 5

14 III. Úskalí ústavní výchovy V současné době se v odborných kruzích a často i kruzích široké odborné veřejnosti velmi frekventovaně hovoří o potřebě umístit co nejvíce dětí do některé z forem náhradní rodinné péče, ale téměř nenajdeme zmínky o tom, jak pomoci dětem v ústavní péči. V České republice je v ústavní péči okolo sedmi tisíc dětí a velká část z nich je v ústavu umístěna v důsledku selhání péče rodinné. Žadatelů o pěstounskou péči ubývá, a tak je ústavní výchova pro velkou část těchto dětí jediným řešením. Je tedy velmi důležité zabývat se jejím zkvalitňováním, a to do doby, než se najdou a zrealizují jiná, vhodnější řešení. Nedostatky v působení ústavní péče a spolupráce subjektů výchovy Na základě naší dlouhodobé spolupráce s ústavními zařízeními a výsledků šetření u klientů projektu, můžeme specifi kovat některé nedostatky v ústavní péči: (viz tab. č. 1) nedostatečné vzdělání pedagogických pracovníků; absence etopeda, psychologa či psychoterapeuta v zařízení (v zákonných normách není dostatečná opora pro pracovní funkce psychologa, etopeda a psychoterapeuta pro dětský domov); problémy s využíváním služeb externího odborníka (ten musí mít smlouvu se zdravotní pojišťovnou, čekací doby jsou dlouhé a nejedná se o okamžitou či pravidelnou pomoc dítěti v krizi). V některých lokalitách Pardubického kraje jsou tito odborníci prakticky nedostupní; chybějící supervize jako prevence vyhoření pracovníků a jako podpora jejich odborného růstu (v rozvinutých zemích je již několik let standardně využívána.) Tab. č. 1 Možnosti poskytované odborné péče svěřencům ve spolupracujících zařízeních ústavní výchovy Zařízení zaměstnaný psycholog zaměstnaný etoped externista psycholog externista etoped supervize DD Polička DD Horní Čermná Možná spolupráce s odborníkem z místa není navázaná spolupráce PPP DD Holice ano DD Nová Ves navázaná spolupráce navázaná spolupráce DD Potštejn PPP, DDÚ* DD Moravská Třebová ano DDŠ Králíky DDŠ Hrochův Týnec DDŠ Kostelec nad Orlicí ano ano ano ano navázaná spolupráce není trvalá spolupráce s odborníkem*; spolupráce s DDÚ navázaná spolupráce navázaná spolupráce 6

15 DDŠ Kouty nad Desnou VLO Přestavlky ano ano VÚ Chrastava VÚ Brandýs nad Orlicí ano ano ano navázaná spolupráce spolupráce s DDÚ není trvalá spolupráce s odborníkem*; spolupráce s DDÚ navázaná spolupráce * Pozn.: Pravidelná spolupráce není navázána zejména kvůli velké vzdálenosti od možného poskytovatele. kolektivní přístup pedagogických pracovníků k dětem (je-li jeden vychovatel na směnu na skupinu dětí, nemůže umožnit dítěti individuální program daný např. nadáním dítěte); častá fl uktuace vychovatelů a provozních pracovníků; omezení léčebně-výchovného procesu na systém odměn a trestů; nedostatky ve výchovných systémech v zařízeních (např. taxativní vymezení trestů a odměn, odosobnění vlastního hodnocení, kdy je dítě hodnoceno řádem a ne vychovatelem, ztráta individualizace vlastního hodnocení a tím i nerespektování individuálních zvláštností dítěte); počet svěřenců na jednoho vychovatele; přetrvávající kolektivistický přístup k výchově dětí a s tím související nedostatek prostoru pro individuální přístup; zákonnými normami ztížená motivace rodiny pro spolupráci se zařízením (např. ředitel zařízení vymáhá peníze za pobyt dítěte od rodičů); děti jsou zařízením propouštěny k pobytům v rodině (i když to děti z různých důvodů odmítají), a to někdy i z důvodu cíleného snížení počtu dětí v zařízení z důvodu potřeby čerpání dovolených pedagogických pracovníků; nedostatečná práce s rodinou dítěte, kterému byla předčasně (tzn. před dosažením zletilosti) ukončena ústavní výchova. Rodič na rozdíl od dítěte neprochází žádnou odbornou péčí, zatímco dítě, má-li mít možnost opustit např. DDŠ, musí na sobě velmi pracovat a projít velkou osobní změnou. Snadno tak dochází k selhání rodinného systému a dítě je opět vraceno často do těžšího stupně ústavní výchovy; nepružnost v jednání mezi sociálními pracovníky z míst původního bydliště dítěte, rodiči a vedením ústavů; stále dochází oddělování sourozenců. V projektu máme pět sourozenců a chceme-li je všechny (včetně matky) navštívit nebo jim umožnit společné setkání, najedeme někdy i 444 km, bez zpáteční cesty. Tyto děti se před vstupem do projektu PC neviděly řadu let. Dále velká vzdálenost jednak mezi bydlištěm rodičů a zařízením ústavní péče, kde jsou děti umístěny, a jednak mezi umístěnými sourozenci; problematické využívají služeb DDÚ, problémové děti mohou být navrženy na takzvaný rediagnostický pobyt. Jeho výsledkem pak často bývá přeřazení dítěte do jiného typu zařízení, často přísnějšího, čehož se někdy obávají ředitelé zařízení, a proto užívání této služby raději omezují, nebo vůbec nevyužívají; normami a opatřeními ztížená praktická příprava dětí na samostatný život vyhláška č. 334/2003 v 3, odst. 1), pís. d) sice umožňuje samostatný nákup potravin a samostatné vaření na skupinách, zajišťované za pomoci dětí, ale dalšími souvisejícími předpisy je to téměř znemožněno. Zejména zásahy hygienické kontroly, která preferuje vyhlášku o školním stravování a hygienickou vyhlášku normami danými touto vyhláškou neprojdou kuchyňky v rodinných skupinkách, takže se zde nemůže připravovat jídlo; Nemalým problémem je vlastní vyúčtovávání nákupu, dodržení spotřebního a potravinového koše z hlediska skladby vitamínů, problém s evidencí a skladováním nespotřebovaných potravin apod. Zařízení pak preferují nákupy na faktury, čímž se výchovný účinek hospodaření s penězi za účelem zajiště- 7

16 ní stravy ztrácí. Děti nemají možnost samostatně nakládat s fi nančním obnosem, k vlastnímu procesu nakupování se tak nedostanou. Obdobný dopad má přímé vydávání potravin pro vaření ze skladu kuchyně; režimově sterilní podmínky k osvojování životních návyků a společenských dovedností. K bezkonfl iktnímu zapojení svěřenců těchto zařízení do společnosti totiž zdaleka nestačí předávat jim vědomosti o tom, jak se mají chovat, aby se nedostávali do střetu se zákonem. Nestačí ani provádět s nimi nácvik nejrůznějších dovedností v podmínkách jakoby umělého, skleníkového prostředí, které nejenže nikoho neohrožuje, ale nikoho ani neoslovuje. Společensky žádoucí formy chování je nutné zpevňovat na základě vlastní zkušenosti a nápodoby v takovém prostředí, které umožňuje a intenzivně vyvolává reálný prožitek. (Kusý, Němec, 1998, str. 43) Obtíže mladých lidí opouštějících ústavní výchovu Mladí dospělí odcházející z ústavních zařízení jsou zvyklí na neustálou péči ze strany zaměstnanců, kteří se o ně starali a zajišťovali jim vše potřebné. Nejčastější problémy, se kterými se mladí lidé setkávají, pak jsou především důsledkem vícehvězdičkového hotelového stylu výchovných podmínek a přístupů: neschopnost hospodařit s fi nančními prostředky; neschopnost, respektive nemožnost, z vlastních počátečních prostředků zajistit si vysoký standard bydlení a spotřeby, na který byli ze zařízení zvyklí. Snaha hledat rychlá řešení nápravy této nedostačivosti, často i prostřednictvím páchání trestné činnosti, prostituce apod.; absence kladných rodičovských vzorů vyvolává v mladých lidech efekt vykořenění, který se projevuje nedostatečnou důvěrou ve vlastní schopnost vést normální život. Proto raději tíhnou k vrstevnickým skupinám (mnohdy problémovým), vyhýbají se běžným závazkům, převzetí odpovědnosti; neznají ceny zboží, většinou neumí vařit, neznají právní rozdíl mezi nájmem a podnájmem, jakoukoli písemnou smlouvu považují za nežádoucí komplikaci, ve které se stejně nevyznají, chybí jim pracovní návyky (samostatné ranní vstávání do práce bez pomoci vychovatele, dlouhodobější odevzdávání vyrovnaného výkonu atd.) a v zaměstnání vydrží pouze krátkou dobu; bývají často i vztahově naivní, velice rychle se s jinými lidmi skamarádí, jsou až nadměrně důvěřiví, mohou naletět podvodníkům, či naopak, vztahy navazují jen povrchní a účelové; odcházejí z prostředí jim důvěrně známého, poskytujícího jim jistotu a řád, do většinou neznámého prostředí, musejí opustit přátele a kamarády, se kterými mnohdy strávili celé dětství a dospívání; výzkumy i praxe potvrzují, že ti, kteří prožili velkou část dětství v ústavní péči, nejsou často schopni integrovat se bez komplikací do společnosti, mají velké problémy při plnění své rodičovské role, jejich děti mnohdy končí v ústavní výchově nebo jsou zanedbávány či týrány, nejsou schopni navazovat trvalé a kvalitní mezilidské vztahy, dosahují nižšího vzdělání, než umožňuje jejich vrozená inteligence, vykazují vysokou míru kriminality (muži až 54%); systém odměn a trestů vede k účelovému chování (chovám se dobře, protože z toho budu mít výhodu), což brání rozvoji svědomí jakožto zvnitřněné zábrany před špatným chováním; odcházejí z ústavní péče po dosažení zletilosti, případně po skončení přípravy na povolání, ve velké míře zcela nepřipravené do života, nezralé, sociálně opožděné; nebývají dostatečně připravováni na situace, které se týkají partnerského a sexuálního života a vztahů, ačkoliv je prokázané, že děti vyrůstající v zařízeních ústavní výchovy začínají se sexuálním životem velmi brzo, často i ve 12 letech. Je přitom nutné, s ohledem na to, že nevyrůstají v klasickém modelu rodiny, který by přirozeně nabízel žádoucí vzorce chování, aby tyto děti získávaly už od ranného věku kvalitní informace o partnerství, antikoncepci, rodinných vztazích, aby se samy učily partnerským rolím. Děti nechápou pojem partnerství a vztah dvou lidí, kteří si vzájemně rozumí, respektují se, vycházejí si vstříc. V dospělosti pak velmi snadno v partnerství a rodičovství selhávají; jsou velmi dobře systémem ústavní výchovy a hodnotícím systémem připraveni na soutěžení a konkurování, bohužel však na úkor dovedností spolupracovat, společně se podílet na plnění úkolů skupiny apod. Místo 8

17 spolupráce v pracovním týmu se spolupracovníky soutěží a tím zhoršují výsledky celého týmu; pojem nařízení ústavní výchovy je některými, zvláště staršími dětmi, vnímán negativně a vyvolává v nich odpor k pobytu v zařízení jako k trestu, dále pak nejistotu a pocit jisté stigmatizace. Určitě bychom neměli opomíjet fakt, že většinová společnost nijak neusnadňuje mladým lidem opouštějícím ústavní zařízení jejich resocializaci. Již v samém počátku svého dospělého života jsou stigmatizovaní pobytem v ústavu a hendikepovaní svou minulostí. Z dotazníků, které jsme předložili klientům projektu PC vyplynulo, že i tento fakt jim dělá starosti. Všichni dotazovaní odpověděli, že by chtěli, aby jejich minulost nebyla známa (zejména v zaměstnání), sami by se svěřili jen důvěryhodným lidem ze svého okolí. V situacích, kdy jsme s dětmi byli mimo rezidenční zařízení, se ukazovalo, že jsou velmi plaché, jakoby v neustálém očekávání útoku. Dělá jim problém uvolněná komunikace s lidmi z vnějšího světa, a z tohoto jejich duševního rozpoložení dochází k neadekvátním reakcím, jakými jsou nepřiměřený strach, nesmělost a agrese. 9

18 IV. Projekt Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou alternativní přístup a pomoc dětem s naří- zenou ústavní výchovou Představení projektu Popis projektu Z mnohaletých zkušeností pracovníků Centra J.J.Pestalozziho a dalších nestátních neziskových organizací s realizací domů na půli cesty vyplynulo, že je pozdě začít saturovat to, co rodina, ústavní výchova a sociální systém celkově nenabízí, až v momentě opuštění zařízení ústavní výchovy. Na základě úvah, jak více pomoci dětem dlouhodobě žijícím v ústavní péči při jejich co nejúspěšnější integraci do společnosti, zpracovali pracovníci Centra J.J.Pestalozziho nový projekt s názvem Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou. Cíle a úkoly projektu Hlavním cílem je systematická příprava dětí s nařízenou ústavní výchovou, a to již za pobytu v zařízení ústavní péče, na těžkou životní situaci spojenou s odchodem z výchovného zařízení a poskytování preventivní služby klientům, kteří jsou často ohroženi sociálně-patologickými jevy a předčasným ukončením školní docházky spojeným s nedokončením profesní přípravy. Odborným působením se pracovníci projektu snaží odstraňovat traumata spojená se selháním či ztrátou rodiny a obtíže dané dlouhodobým pobytem v zařízení ústavní péče. Pomoc takto znevýhodněným dětem je poskytována také nepřímo, a to formou spolupráce s výchovným zařízením a s pověřenými pracovníky sociálních odborů. Snažíme se tyto instituce propojit v zájmu pružnějšího a kvalitního přístupu k dětem. Klientelu tvoří děti a mladí lidé ve věku od 7 do 19 let, jimž byla nařízena ústavní výchova, a kteří původně pocházejí z Pardubického kraje. Pro projekt jsme zvolili děti, u nichž chybí rodinné zázemí nebo je natolik patologické, že je nevhodné posilovat vliv rodiny na dítě, a naopak žádoucí motivovat dítě k jiné volbě bydlení (po skončení ústavní výchovy), než je původní rodina. Obecně se zaměřujeme na zvýšení samostatnosti, sociální a psychické zdatnosti klientů. Výše uvedenými aktivitami v nemalé míře přispíváme i ke zkracování doby pobytu dítěte v ústavním zařízení, což se daří zvláště tam, kde lze aktivizovat potencionál vlastní rodiny dítěte. Dílčí kroky v plnění cíle projektu: depistáž dětí s nařízenou ústavní výchovou původně pocházející z Pardubicka v registru městských úřadů; oslovení těchto dětí přímo v zařízení ústavní výchovy, první kontakt, vypracování vstupní anamnézy, domluva o další činnosti s vedením zařízení; vysvětlení vedení zařízení a pedagogům našich záměrů a nabídka pomoci pro konkrétní dítě; seznamovací a diagnostické víkendové pobyty pro děti; vypracování analýzy potřeb cílové skupiny: přesný počet potencionálních klientů, jejich situace, situace v bývalé rodině, možné situace po návratu, informace o možnostech uplatnění na trhu práce; psychologická a speciálně-pedagogická diagnostika dětí; odborné působení a dlouhodobé poradenské vedení. Služby poskytované PC Služby vycházejí ze zjištěných potřeb cílové skupiny, z cílů individuálních programů pomoci jednotlivým klientům. 10

19 Vypracování individuálního programu pomoci. Podílí se tým odborných pracovníků PC (speciální pedagog, psycholog, sociální pracovnice) a klient sám, podle potřeby zástupci zařízení a OSPOD. Vypracování a realizace cílených speciálně-pedagogických a psychoterapeutických programů pro řešení konkrétních problémů a pro jednotlivé skupiny klientů. Individuální a skupinová psychoterapie, poradenství. Zajištění odborných konzultací pracovníkům výchovných zařízení. Poskytování služeb zaměřených na volbu dalšího vzdělávání a profesní přípravu. Sociální výcvik, nácvik řešení konkrétních situací, např. žádost o zaměstnání, hledání bydlení apod. Zprostředkování kontaktů do jiných typů zařízení dle individuálních potřeb dítěte. Informace o styku s potřebnými institucemi. Spolupráce s kurátory, úřady práce a dalšími institucemi, zprostředkování spolupráce mezi rodinou, zařízením a OSPOD. Navazování kontaktu a popř. spolupráce s rodinou klienta. Práce s rodinami klientů. Vypracování metodiky. Personální a materiální zajištění činnosti PC Z uvedené nabídky služeb vyplývá i potřeba odbornosti jednotlivých pracovníků PC. Zaměstnanci jsou sociální pracovníci, speciální pedagog, psychoterapeut a psycholog. Poradenské centrum má samostatné pracoviště, které má dvě oddělené místnosti (kancelář a terapeutická místnost). Pracoviště je dobře uzpůsobené potřebám vlastní odborné činnosti s klientem či skupinami klientů, případě s rodinou. Vymezení PC k stávajícím poradenským zařízením (SVP, PPP a OSPOD) Středisko výchovné péče (SVP) ze zákona poskytuje preventivně výchovnou péči poskytováním speciálně-pedagogických a psychologických služeb dětem s rizikem poruch chování či s již rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, u nichž není nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, osobám odpovědným za výchovu a pedagogickým pracovníkům. Obecně se dá shrnout, že nabízejí své odborné služby před potencionálním nařízením ústavní výchovy a po jejím ukončení. V některých ohledech se naše nabídka částečně překrývá, např. obdobným zaměřením na děti s rozvinutými projevy poruch chování a v odborném poradenství pro školská zařízení. Přesto nás tato zařízení o odborné konzultace žádají. (V odpovědích, v dotazníku pro ředitele zařízení, v bodě dotazujícím se na navázanou spolupráci se ani v jednom případě nevyskytla spolupráce s SVP). Služby PC se na rozdíl od SVP zaměřují na pomoc dětem s nařízenou ústavní výchovou. Dalším rozdílem je to, že my aktivně děti vyhledáváme a navštěvujeme v době jejich pobytu v ústavní péči. Pokud je dítěti zrušena ústavní výchova před ukončením zletilosti, doporučujeme následnou péči střediska výchovné péče v místě bydliště dítěte. Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) je často jedinou možností odborné spolupráce pro řadu DD a DDŠ, díky jejich poměrně snadné dostupnosti. Často ale PPP nesplňují požadavky zařízení díky specifi čnosti zakázky závažnější poruchy chování, specifi ka ústavní výchovy apod., ale také např. kvůli dlouhým objednacím lhůtám. Služby PC a PPP se kryjí jen v nabídce psychologických služeb. Pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí obcí s rozšířenou působností (OSPOD) z místa původního bydliště stejně jako pracovníci PC navštěvují dítě v zařízení. My to však děláme nepoměrně častěji. 11

20 OSPOD má ze zákona povinnost navštívit zařízení čtyřikrát za rok, my se snažíme dodržet lhůtu nejvíce 6 týdnů mezi jednotlivými návštěvami, má-li dítě nějaký aktuální problém, jsou návštěvy po omezenou dobu četnější (jedenkrát týdně). Základní rozdíl je v samotném smyslu návštěvy pracovníka OSPOD, který je dán zákonem, a návštěvy uskutečněné odborným pracovníkem PC. Návštěvy mají více podpůrný a terapeutický než zjišťovací charakter. Pracovník OSPOD má také často nevýhodu nálepky zlého člověka, který se podílel na odebrání dítěte. Kompetence pracovníka OSPOD obce s rozšířenou pravomocí končí v 18-ti (19-ti) letech, v momentě, kdy dítě potřebuje nejvíce pomoci. Pověřený pracovník mu pomůže s vyhledáním bydlení a zaměstnání, se zařízením sociálních dávek a event. i osobních dokladů, ale v okamžiku odchodu klienta z výchovného zařízení vše, co pro něj pracovník OSPOD udělá, je nad rámec jeho pracovních povinností. Pokud se dostane absolvent ústavní výchovy do potíží, může se obrátit na pracovníka odboru sociálních věcí, jehož pracovní funkce se nazývá koordinátor péče pro osoby společensky nepřizpůsobené. Jde o pojmenování vskutku nešťastné, neboť jen zvyšuje stigma mladého člověka a předem jakoby ho předurčovalo k neúspěchu a nepřizpůsobení se. Z výše uvedeného srovnání vyplývají nejdůležitější znaky našeho odborného působení: pružnost v nabídce (činnost není úzce vymezena zákonnými normami a předpisy jako je tomu u ostatníchzařízení); rychlost reagování na žádost o pomoc dítěte či zařízení (jsme schopni do zařízení na základě telefonické či ové výzvy dorazit tentýž nebo následující den); poskytování telefonické krizové intervence; ve směru působení reagujeme opačně než SVP a PPP, jezdíme za klientem do zařízení; věnujeme se dítěti nejen za pobytu v ústavním zařízení, ale převším po skončení či zrušení ústavní výchovy; nabízíme psychickou i faktickou podporu v momentě zrušení ústavní výchovy. Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou vyplňuje mezery v systému péče o děti s nařízenou ústavní výchovou a pro svůj přínos by se mělo stát nedílnou součástí tohoto systému. Plní funkci následné péče společnosti o dítě, které bylo do své zletilosti někde a náhle přichází o toto zázemí. Poskytujeme odbornou péči a poradenství v oblasti psychologie, psychoterapie a etopedie dětem a mladým lidem a podle potřeby i institucím ústavní výchovy, což je prostředek ke snížení počtu rediagnostických pobytů dětí v diagnostických ústavech. Nabízené služby mají charakter nezávislého a důvěryhodného poradenství externisty, jenž přichází z prostředí vně režimu zařízení a rodiny. Navštěvujeme děti v zařízení. Návštěvy nesou terapeutické i přátelské atributy. Dítě tak zažívá pocity výlučnosti a individuality. Důležitá je nezaujatost a nestrannost někoho, kdo nemá nic společného s rodinou, školou, ani ústavem, kterou přijímají s povděkem velmi často i klienti SVP. Přispívá k větší otevřenosti a ochotnější spolupráci. Intenzivně pracujeme s klientem v době, kdy odchází ze zařízení a pohybuje se mezi třemi sociálními pracovníky: sociálním pracovníkem v domovském zařízení, pracovníkem OSPOD v obci a koordinátorem péče pro osoby společensky nepřizpůsobené. Toto působení trvá i po odchodu z ústavní výchovy po dobu, kterou si určuje klient sám, a má více charakter podpory a aktivizace než dohledu a kontroly jako od státních institucí (viz Doprovázení, kap. Použité metody). Základními znaky odborného působení je nehodnotící, individuální přístup a aktivizace klienta s hlavním cílem zvýšit jeho samostatnost a osobnostní zdatnost. Všechny naše aktivity se odehrávají mimo domovské zařízení, což umožňuje lepší poznání vnějšího světa. Práce s rodinami klientů má charakter sanace původní rodiny, což orgány státní správy nezajišťují. Naším cílem v oblasti práce s rodinou je mediace a zprostředkování aktivního kontaktu mezi všemi zúčastněnými partnery (rodina, dítě, pracovník OSPOD v obci původního bydliště, výchovné zařízení) za účelem zvýšení 12

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování (dále jen Strategie) 2013-2015 vychází z: 1. Závěrečné zprávy - hodnocení

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život 18. 9. 2014 DK Akord - Ostrava Zaměření pracovních skupin Pracovní skupina č.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

krajská koordinační skupina Karlovarský kraj Pardubický kraj 24.4.2014 Praha

krajská koordinační skupina Karlovarský kraj Pardubický kraj 24.4.2014 Praha krajská koordinační skupina Karlovarský kraj Pardubický kraj 24.4.2014 Praha PK program setkání 1. BLOK: SOUČASNÝ STAV zahájení, představení účastníků setkání, krajů minitendry: analýza leden duben 2014

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracoval: Mgr. Karel Opravil

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 odloučené pracoviště Středisko výchovné péče HELP Františkánská 1256, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax: 572 564

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD www.pestalozzi.cz Jaké je poslání Domu na půl cesty? Posláním pobytové služby Dům na půl cesty (dále jen DPC) Havlíčkův Brod je poskytovat odborným způsobem podporu mladým

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Problémové situace ve školství

Problémové situace ve školství EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Problémové situace ve školství Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Řízení lidských zdrojů ve školství Ve škole můžeme

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

Výroční zpráva o činnosti Střediska výchovné péče ve Strakonicích

Výroční zpráva o činnosti Střediska výchovné péče ve Strakonicích Výroční zpráva o činnosti Střediska výchovné péče ve Strakonicích Školní rok 2011/2012 1 1. Základní údaje o škole a školském zařízení. Název školského zařízení: Dětský diagnostický ústav, dětský domov

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Mgr.Naďa Erbová. Mgr.Naďa Erbová

Mgr.Naďa Erbová. Mgr.Naďa Erbová . Mgr.Naďa Erbová Mgr.Naďa Erbová Struktura domova Tři rodinné skupiny v centrální budově Dvě rodinné skupiny v upravených bytových jednotkách v sídlištích Jedna rodinná skupina v panelákové zástavbě Tři

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Základní informace o vzdělávacím kurzu

Základní informace o vzdělávacím kurzu Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Dětský domov, Boskovice, Štefánikova 2b. Společenská odpovědnost v praxi dětského domova a výchova dětí ke společenské odpovědnosti

Dětský domov, Boskovice, Štefánikova 2b. Společenská odpovědnost v praxi dětského domova a výchova dětí ke společenské odpovědnosti Dětský domov, Boskovice, Štefánikova 2b Společenská odpovědnost v praxi dětského domova a výchova dětí ke společenské odpovědnosti Dětský domov - školské zařízení pro výkon ústavní výchovy Úvod do problematiky

Více

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Číslo rozhodnutí 5515 066 11 Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Financováno z EHP a Norských fondů v rámci projektu Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji, reg. č. EHP- CZ04-OV

Financováno z EHP a Norských fondů v rámci projektu Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji, reg. č. EHP- CZ04-OV 1 Transformační tým Mgr. Eva Žůrková, ředitelka DDaZŠ Liptál Mgr. Renata Trčková, zástupkyně ředitelky Pavla Spilková, ekonomka Mgr. Lukáš Diatka, vedoucí vychovatel Mgr. Petr Netočný, podporovatel týmu

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Vycházíme z teze Školního vzdělávacího programu Břežanská tvořivá škola respektovat individualitu jednotlivých žáků a vytvořit podmínky pro úspěšný

Více

Dětský diagnostický ústav, dětský domov, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna, Homole 90. Výroční zpráva

Dětský diagnostický ústav, dětský domov, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna, Homole 90. Výroční zpráva Výroční zpráva Dětský diagnostický ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola a školní Pracoviště : Středisko výchovné péče Spirála Český Krumlov, Špičák 114 Školní rok 2013/2014

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a matky s dětmi z Českého Těšína a celé České republiky, které se ocitly v tíživé životní

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

. -. (uveďte školní rok)

. -. (uveďte školní rok) MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM. -. (uveďte školní rok) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa všech škol a školských zařízení (dle rejstříku), pro které platí tento Minimální preventivní program (MPP) 1) : 1. 2.

Více

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence PhDr. Julius Kopčanský 1. Komunitní plán (do r. 2006) Vznik magistrátní komise PK a PP již před rokem 2005 (jiné PS ale již existovaly) Práce

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více