ZIMA PŘIŠLA UŽ V PŮLI LISTOPADU

Transkript

1 LL 23 / 2007 STRANA 1 23 LISTY LANŠKROUNSKA Irský podvečer na zámku Str. 13 Historie ve fotografiích 12. díl nám. J. M. Marků Str. 9 ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník VII. 30. listopadu 2007 Cena 12 Kč ZIMA PŘIŠLA UŽ V PŮLI LISTOPADU Psí vojáci hráli v Apollu Str. 13 Sportovní hry pro speciální školy str. 17 Mistři ČR bratři Šifrové rozhovor na str. 19 Aktuality z Lanškrounska: lanskroun.cz/ Archiv starších výtisků LL: lanskroun.cz/ a Prakticky ideální lyžařské podmínky v Čenkovicích přivítaly o víkendu 17. a 18. listopadu stovky lyžařů. Více se o zimním sportování na Lanškrounsku dozvíte v zimní příloze LL, která vychází 14. prosince Foto FT

2 STRANA 2 RADNICE SDĚLUJE LL 23 / 2007 Rada města jednala dne MBP: RM byla seznámena s návrhem změ ny financování a účtování správy bytů a nebytových prostor a souhlasí se změ nou financování a účtování od s tím, že správa bytů a nebytových prostor bude převedena na hospo dářskou činnost Města La. RM jako orgán příslušný rozhodo vat ve věcech obce jako jediného spo lečníka obchodní společnosti schva luje uzavření nové smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti MBP účinné od s Ing. Jitkou Do stálovou dle přílohy. RM doporučuje ZM: schválit rozpočtová opatření v po ložkách až , vydat obecně závaznou vyhlášku Města La č. 7/07 ze dne , kterou se mění obecně závazná vy hláška č. 12/2003 ze dne , o místním poplatku za provoz systé mu shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování ko munálních odpadů. Památky: RM byla seznámena s potřebou zá chrany historicky cenných objektů v měst ské památkové zóně, jakož i objektů, které se nacházejí za hranicí této zóny a tvoří významné dominanty města. RM doporučuje ZM schválit předlo žený návrh aktualizace Programu re generace městské památkové zóny a rozdělení akcí na roky Podání žádostí o nadační příspěvky: RM souhlasí s podáním žádostí o poskytnutí nadačního příspěvku od Nadace ČEZ v rámci grantového ří zení Oranžové hřiště pro rok 2008 na výstavbu dětského hřiště v areálu MŠ Žižkova a sportovního hřiště v areálu ZŠ Dobrovského. RM ukládá vedou cí OŠK zařadit finanční spoluúčast na realizaci tohoto projektu do roz počtu města s podmínkou, že jeho čer pání bude možné, pouze pokud bude získán tento nadační příspěvek. Užívání znaku města: RM projednala žádost MUDr. Mi roslava Delonga, La o souhlas s uži tím znaku města na sanitních vozech, které bude provozovat společnost SANITA dopravní zdravotní služba La, s.r.o. RM s výše uvedeným uži tím znaku města souhlasí. Zřizovatelské funkce města: RM projednala návrhy smluv o vý půjčce s p.o. zřízenými městem a roz hodla smlouvy uzavřít. RM byla seznámena s návrhy no vých zřizovacích listin p.o. zřízených městem a doporučuje ZM změnu schvá lit a vydat nové zřizovací listiny v pl ném znění s účinností od Finanční záležitosti: RM souhlasí s přesunem finančních prostředků ve výši Kč , v rám ci rozpočtu p.o. Kino La z položky provozní prostředky do položky mzdy a ukládá vedoucí FO provést příslušnou rozpočtovou změnu. RM jako orgán příslušný rozho dovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti sou hlasí s navrhovanou změnou cen jídel ve Školní jídelně MADORET, spol. s r.o., od RM projednala dodatek č.1 ke Smlouvě o poskytnutí finančních pro středků (dotace k hospodářskému výsledku) na úhradu nájemného a pro vozu Haly B. Modrého uzavřené me zi Městem La a společností TS a do poručuje ZM uvedený dodatek schvá lit a snížit společnost TS roční provoz ní dotaci o platbu TJ La, oddílu led ního hokeje, ve výši Kč , s tím, že pro rok 07 činí snížení Kč ,. Doprava ve městě: RM projednala návrh na změnu ceny roční parkovací karty a ukládá ODSH předložit návrh změny Nařízení města o parkování motorových vozidel v zó ně s omezeným zákazem stání v cen tru města ve smyslu jednání RM. RM projednala návrh dopravní ko mise na doplnění dopravního značení v ul. Krátká o dopravní značení Zóna s dopravním omezením rychlosti do 30 km/hod., schvaluje navrženou úpravu a ukládá IO zajistit stanovení a instalaci dopravního značení. RM projednala návrh na úpravu pře chodů pro chodce na silnici I/43, sou hlasí s navrženou úpravou a ukládá vedoucímu ODSH zařadit položku ve výši Kč , do návrhu rozpočtu města na rok RM na základě doporučení dopravní komise schvaluje záměr vypracování dopravní studie křižovatky u Děl nického domu a ukládá IO zajistit po třebné náležitosti včetně financování nákladů na studii. Prodeje nemovitostí: RM stanovuje lhůtu na doručení o bálek, ve kterých mohou zájemci po dávat své cenové nabídky s projevem vůle koupit poz. ppč. 492 o výměře 545 m 2 za jimi navrhovanou kupní cenu do RM pověřuje byto vou komisi provedením soutěže a u kládá OPPSMM seznámit evidované zájemce o koupi uvedených nemovi tostí s termínem otevírání obálek dne a s pravidly pro prodej obál kovou metodou (poz. na Pivovar ském náměstí). RM projednala žádosti Patrika Jan ků, La a Karla Taubeho, Sopotnice o koupi objektu bývalé sladovny na Pi vovarském náměstí na stpč. 178/6 a poz. stpč. 178/6 a doporučuje ZM prodat předmětné nemovitosti zájemci, který v dražbě práva uzavřít smlouvu o bu doucí kupní smlouvě na předmětné nemovitosti nabídne vyšší kupní cenu. RM byla seznámena s obsahem zá pisu z otevření obálky s nabídnutou kupní cenou nemovitostí tvořících a reál turistické základny v Obci Strážná a konstatuje, že nabídnutá cena je hlu boko pod cenou minimální a ukládá OPPSMM zajistit vrácení zálohy na kupní cenu ve výši Kč , neú spěšnému žadateli. RM projednala žádost o koupi části poz. ppč. 972/40 a doporučuje ZM žádosti zatím nevyhovět a předmět nou část uvedeného poz. až do vyře šení nového územního plánu neprodá vat (ul. K. Čapka). RM projednala podnět OPPSMM ve věci prodeje částí poz. ppč. 476/3 a ppč. 480/1 a doporučuje ZM odstou pit od Smlouvy o budoucí kupní smlou vě ze dne , a to ve smyslu čl. VI této smlouvy (u prodejny Albert). RM projednala žádost společnosti Nový zámek, s.r.o., Rudoltice o koupi částí poz. ppč. 480/1 a ppč. 476/3 a do poručuje ZM předmětné části uvede ných poz. o výměře cca 250 m 2 žáda jící společnosti prodat smlouvou o bu doucí kupní smlouvě za jednotkovou cenu Kč 600, za m 2 s připočtením ná kladů města spojených s prodejem (u prodejny Albert). RM projednala žádost o prodej části poz. ppč. 994/5 a doporučuje ZM žá dosti nevyhovět. RM ukládá OPPS MM jednat se žadateli o případném pronájmu předmětného poz. (u Dlou hého rybníka). RM projednala žádost o nápravu majetkoprávních vztahů k poz. stpč. 677 a doporučuje ZM žádosti vy hovět a předmětný poz. prodat žadate lům za symbolickou Kč 1, s připo čtením nákladů města spojených s prodejem (ul. Dobrovského). RM projednala žádost o koupi domu čp. 103, OP, Třešňovecká ulice, La na poz. stpč. 270, poz. stpč. 270 a části poz. ppč. 601 o celkové výměře cca 340 m 2 a doporučuje ZM žádosti vyhovět a předmětné nemovitosti ža dateli za cenu Kč , prodat smlouvou o smlouvě budoucí kupní. RM projednala žádost o koupi poz. ppč. 1173/3 a ppč. 1174/4 vše a do poručuje ZM La prodat pouze poz. ppč. 1173/3 o výměře 145 m 2 za cenu Kč , a poz. ppč. 1174/4 pone chat v majetku města jako přístupo vou cestu k zahrádkám (u lesních vil v Oboře). Pronájmy nemovitostí: RM projednala žádost o dodatečné povolení dočasné stavby na části měst ského poz. ppč. 972/40 a souhlasí s u místěním předmětné stavby na uve deném poz. nejdéle do RM ukládá OPPSMM vypracovat do datek č. 1 nájemní smlouvy, uzavřené dne mezi žadateli a měs tem La s obsahem povolujícím užívá ní části předmětného poz. o výměře cca 30 m 2 za účelem umístění části dočasné drobné stavby na dobu její existence, nejdéle však do s tím, že nájemné za dotčenou část poz. bude činit Kč 100, za m 2 /rok (ul. K. Čapka). RM projednala oznámení společ nosti MBP o volném nebytovém pro storu garáž s dílnou v domě čp. 153 v ulici Na Valech, VM, La o celkové výměře 45 m 2 a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města uvedený neby tový prostor pronajmout. RM projednala žádost společnosti Školní jídelna Madoret, spol. s r.o., o pronájem části poz. ppč. 3168/3 o výměře cca 70m 2 pro stání zásobova cích vozidel u kuchyně v areálu ZŠ Dobrovského. RM rozhodla prona jmout předmětnou část poz. žadateli od za roční smluvní nájemné ve výši Kč 3.500, a ukládá OPPSMM vypracovat dodatek č.1 k nájemní smlouvě uzavřené mezi oběma stra nami dne Nabytí nemovitostí: RM projednala podnět OPPSMM k majetkovému převodu poz. ppč. 772/29 a ppč. 832/35 v k.ú. DT a do poručuje ZM poz. úplatně nabýt od Pozem. fondu ČR do vlastnictví města. Pronájmy bytů: RM bere na vědomí protokoly o prů běhu losování o uzavření práva uzavřít smlouvu o nájmu bytu ze dne dle pravidel. RM rozhodla pronajmout: byt č. 11 v domě čp. 553, OP, Sokol ská ulice, byt č. 5 v domě čp. 552, OP, Sokolská ulice, byt č. 8 v domě čp. 553, OP, Sokolská ulice, byt č. 28 v domě čp. 552, OP, Sokolská ulice, byt č. 10 v domě čp. 160, OP, Pivovarské ná městí, vše na dobu určitou 2 roky. Zřízení zástavního práva: RM projednala žádost o zřízení zá stavního práva ve prospěch České spo řitelny, a.s., k domu s čp. 22 na poz. stpč. 42 a k poz. stpč. 42, VM, a do poručuje ZM žádosti vyhovět a zří zení zástavního práva k uvedeným ne movitostem povolit. Bezplatné užívání poz.: RM projednala žádosti o bezplatné užívání břehu potoka na části poz. ppč. 1033/1 a rozhodla žádostem vy hovět a povolit žadatelům bezplatné užívání části poz. ppč. 1033/1 o vý měře cca 300 m 2 a bezplatné užívání části téhož poz. o výměře cca 410 m 2. RM ukládá OPPSMM sepsat se ža dateli příslušné dohody o bezplatném užívání (u Olšového rybníka). Žádosti o odměnu: RM byla seznámena s obsahem do pisů Ing. Jiřího Škvařila a doporučuje ZM trvat na svém usnesení č. 73/07 ze dne Partnerské styky: RM byla seznámena se zprávou o konání konference projektu IDEA v Castiglione in Teverina ve dnech a souhlasí s konáním 2. konference projektu IDEA ve dnech v La. RM ukládá vedoucí kanceláře starosty a tajem níka, komisi pro cestovní ruch a za hraniční styky a řediteli p.o. Kulturní centrum La organizačně zajistit konání konference. RM souhlasí s účastí města La na pro jektu IDEA podporujícím mezikul turní výměnné aktivity a ukládá ko misi pro cestovní ruch a zahraniční styky vypracovat návrh programu po bytu italských studentů v La v září 2008.

3 LL 23 / 2007 RADNICE SDĚLUJE STRANA 3 Investice: RM schvaluje přidělení veřejné za kázky malého rozsahu na dodatečné práce na stavbě Stavební úpravy spor tovního domu La, ul. Dobrovského čp. 41 (Dělnický dům) zhotoviteli stavby. Současně schvaluje rekapi tulaci nákladů (víceprací a méněprací) na této stavbě. RM ukládá p.o. Sociální služby La správci Domu s pečovatelskou služ bou, zajistit osazení všech radiátorů v Domě s pečovatelskou službou B. Martinů čp. 980 měřiči tepla, včetně zajištění výběrového řízení na doda vatele těchto měřičů. Pořízení měřidel bude financováno ze zvláštního účtu vlastníka, na který správce odvádí vy brané nájemné. Různé: RM souhlasí s darováním videoka zet z majetku p.o. Kino La p.o. Sociál ní služby La a p.o. Pardubického kraje Dětský domov Dolní Čermná, Dětský domov Horní Čermná a uklá dá řediteli p.o. Kino La uzavřít pří slušné darovací smlouvy. RM projednala žádost společnosti Kombo s.r.o., nám. Míru 62/39, Svi tavy o změnu obecně závazné vyhláš ky č. 6/07, o stanovení míst a času, ve kterých mohou být provozovány výherní hrací přístroje, spočívající v zařazení adresy provozovny Sport Casino nám. J. M. Marků 45 La, do seznamu adres, na kterých lze provo zovat výherní hrací přístroje, a dopo ručuje ZM žádosti nevyhovět. Použité zkratky: OPPSMM odbor právní, přestupků a správy majetku města, La Lanškroun, RM Rada města, ZM Zastupitelstvo města, VM Vnitřní Město, DT Dolní Třešňovec, pozemek. poz., p.o. příspěvková organizace, TS technické služby, ZŠ základní škola, MŠ mateřská ško la, PK Pardubický kraj, MBP Městský bytový podnik La, s.r.o. Všechny poz. se, pokud není uvedeno jinak, nacházejí v katastrálním území Lanškroun. Výtah z usnesení zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Co všechno lze nalézt na webu města? Díl 4. Informace o Městském úřadě Lanškroun Pokud ve svém internetovém prohlížeči otevřete přímou adresu lanskroun.cz/mestsky urad/, načte se úvodní článek s informa cemi o Městském úřadě Lanškroun. Stránka obsahuje přehled základních údajů úřadu, kontakty, úřední hodiny a seznam všech odborů. Pod jednotli vými odkazy, nesoucími názvy jednotlivých odborů, najdete důležité informace včetně struktury konkrétního odboru. V horní části článků jsou pak umístěny odkazy na kontakty jednotlivých zaměstnanců společně s odkazy na úřední desku, žádosti a formuláře a na jiné články spojené s konkrétním odborem. Přímý odkaz na kontakty Městského úřadu Lanškroun najdete také na titulní stránce v pravé horní části pod odkazem Kontakty. Pracovníci městského úřadu pravidelně informují občany na stránce Infor mace z úřadu odkaz lanskroun.cz/mestsky urad/informace/. Závěrem bych chtěl upozornit na službu Zasílání novinek na e mail. Po registraci Vaší ové adresy můžete odebírat přehled aktuálních článků, který je zasílán jednou týdně prostřednictvím elektronické pošty. Registrační formulář najdete v levé části webových stránek, nad aktuální předpovědí počasí. Registraci můžete provést také zasláním stručné žádosti na adresu petr.cely@mulanskroun.cz. Petr Celý, kancelář starosty a tajemníka Volné byty k pronajmutí: 1. byt č. 13 čp. 552, Sokolská ulice, Lanškroun plocha bytu 25 m 2 Velikost bytu 1+KK, předpokládané měsíční nájemné: 1765 Kč 2. byt č. 7 čp. 650, Zborovská ulice, Lanškroun plocha bytu 35 m 2 Velikost bytu 1+1, předpokládané měsíční nájemné: 1392 Kč Uvedené byty je možno si prohlédnout v úterý dne RM rozhodla, že právo uzavřít nájemní smlouvu pro uvedené byty (1. a 2.) bude losováno od hod. ve velké zasedací místnosti Městského úřadu Lanškroun, nám. J. M. Marků čp. 12 v 1. poschodí. 3. byt č. 5 čp. 64, Dobrovského ulice, Lanškroun plocha bytu 65 m 2 Velikost bytu 3+1, dražba výše nájemného, vyvolávací cena: Kč/měsíc. Uvedený byt je možno si prohlédnout ve středu dne byt č. 4 čp. 537, Kežmarská ulice, Lanškroun plocha bytu 58 m 2 Velikost bytu 1+2, dražba výše nájemného, vyvolávací cena: Kč/měsíc. Uvedený byt je možno si prohlédnout ve středu dne byt č. 9 čp. 536, Kežmarská ulice, Lanškroun plocha bytu 58 m 2 Velikost bytu 1+2, dražba výše nájemného, vyvolávací cena: Kč/měsíc. Uvedený byt je možno si prohlédnout ve čtvrtek dne RM rozhodla, že právo uzavřít nájemní smlouvu pro uvedené byty (3. 5.) bude draženo od hod. ve velké zasedací místnosti Měst ského úřadu Lanškroun, nám. J. M. Marků čp. 12 v 1. poschodí. SPOLEČNÉ INFORMACE: Den posledního podávání přihlášky: do hod. do podatelny Městského úřadu Lanškroun. Prohlídky bytů vždy v době od 7.30 do hod. a od do hod. Předpokládaná výše záloh: vodné, stočné 100 Kč/osoba/měs.,služby: 40 Kč/měs. Bližší informace na úřední desce a v minulých LL. Z kalendáře starosty 1. listopadu Pracovní schůzka s p. Jitkou Dostálovou, jednatelkou Měst ského bytového podniku Lanškroun, s.r.o. 3. listopadu Slavnostní otevření zimního stadiónu v České Třebové; horolezecké závody O korunu města Lanškrouna v tělocvičně ZŠ A. Jiráska 5. listopadu Jednání s p. Pavlem Hrubešem, ředitelem pobočky České spo řitelny, a.s., Svitavy; jednání rady města 6. listopadu Setkání s důchodci pracovníky bývalého podniku Tesla Lanš kroun; akce Krajské hospodářské komory setkání s podnikateli Orlicka a Svi tavska v Litomyšli 7. listopadu Jednání s vyšetřovatelem Policie ČR ve věci podnětu na proše tření hospodaření Městského bytového podniku Lanškroun, s.r.o.; jednání komise pro životní prostředí Služební cesta do Castiglione in Teverina (I) na konferenci o mezikulturním dialogu a výměnách aktivitách 13. listopadu Pracovní schůzka s p. Milanem Minářem, ředitelem Sociálních služeb Lanškroun, a p. Zdeňkem Nejezchlebem, účetním a daňovým poradcem 14. listopadu Sportovní hry pro žáky speciálních škol Pardubického kraje v hale Na Střelnici v Lanškrouně; jednání s p. Lenkou Tůmovou, provozo vatelkou herny v Lanškrouně 15. listopadu Pracovní schůzka ve věci výstavby sportovního areálu v lokalitě Za Střelnicí. 16. listopadu Jednání se zástupci TJ Lanškroun, oddílu stolního tenisu 18. listopadu Setkání s p. Dominikem Dukou, biskupem Královehradecké diecéze ŘKC, a dalšími zástupci farnosti ŘKC v Lanškrouně 19. listopadu Jednání rady města 21. listopadu Porada vedoucích odborů městského úřadu; Irský podvečer na zámku v Lanškrouně 22. listopadu Projednání stížnosti na jednatelku Městského bytového podniku Lanškroun, s.r.o.; jednání Rady Místní akční skupiny Karel; jednání komise pro cestovní ruch a zahraniční styky Lanškroun letos nabídl k pronájmu celkem 31 městských bytů V roce 2007 se uvolnilo 31 městských bytů, což je více než v minulých letech. Souvisí to s tím, že od loňského října byl otevřen domov pro seniory. Díky tomu se uvolnily i některé městské byty, které mohly být nabídnuty k pronájmu. O malé sociální byty (1+1, 1+ kk), kde je výše nájmu daná vyhláškou, se losovalo. Bylo jich zatím 16. Průměrná plocha losovaných bytů je 45 m 2, průměrná cena za 1 m 2 je 51 Kč a průměrný počet uchazečů o byt činil 20. Větších bytů, kde se výše měsíčního nájmu draží (vyvolávací cena je opět stanovena na základě vyhlášky), bylo zatím 10. Nájem byl v průměru vydražen ve výši 70 Kč za 1 m 2, průměrná plocha těchto bytů je 71 m 2. O každý byt projevilo zájem v průměru 16 uchazečů. Většina zájemců je během jednoho termínu losování či dražby přihlášena na všechny byty. Zájem o byty je trvale vysoký a stále stoupá. Byty byly losovány a draženy celkem 6 krát (14. a , , , 5. 9., ), vždy za přítomnosti komise bytové a dražební. Poslední termín bude , dva byty se budou losovat a 3 dražit. Kateřina Gregorová, OPPSMM Město Lanškroun hodlá pronajmout volný nebytový prostor garáž s dílnou v domě čp. 153 v ulici Na Valech, Vnitřní Město, Lanškroun o celkové výměře 45 m 2. Výzva k výměně řidičských průkazů Řidičské průkazy vydané od 1. července 1964 do 31. prosince 1993 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2007!!! Kolik Vás výměna řidičského průkazu bude stát? Výměna je osvobozena od správního poplatku. Kde si můžete vyměnit svůj ŘP? Na příslušném pracovišti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo magistrátu města na území ČR (podle místa trvalého pobytu držitele řidičského průkazu). Co musíte mít s sebou? Platný doklad totožnosti(občanský průkaz, pas), 1 fotografii o rozměrech 3,5 x 4,5 cm, řidičský průkaz, kterému končí platnost. Kdy budete mít vystaven nový ŘP? Do 20 dnů ode dne podání žádosti (popř. do 5 pracovních dnů po úhradě správního poplatku 500 Kč). Tomáš Pavelka, vedoucí odboru dopravy a SH Informace odboru školství a kultury: Lanškrounské mateřské školy: Žižkova 365, Wolkerova 85, Na Výsluní 312, Vančurova 87 a Základní škola a Mateřská škola, Lanškroun, Dolní Třešňovec budou ve dnech včetně UZAVŘENY. Jitka Krejčová

4 STRANA 4 NEJEN Z RADNICE LL 23 / 2007 Ze zpravodajství policie ČR Neznámý pachatel v období od do vypáčil dvířka od palivové nádrže u autobusu zn. Karosa, který byl zaparkován v obci Ostrov, a odcizil 300 litrů motorové nafty. Vznikla celková škoda ve výši 9.400, Kč. K další krádeži došlo na SOŠ v Lanškrouně. Tentokrát se jednalo o zimní bundu zn. Belowzero, zelené barvy, s motivy naštvaných rohlíků. Bunda byla pořízena za částku 4.900, Kč před půlnocí se 28letý řidič ukrajinské národnosti plně nevěnoval řízení svého osobního automobilu značky Opel Vectra. Při jízdě na přímém úseku silnice I. třídy č. 43 mezi obcemi Rudoltice a Lanškroun vyjel vpravo mimo komunikaci. Zde došlo k převrácení vectry na střechu. Řidič ani jeho 19letá spolujedoucí neutrpěli zranění. Po příjezdu hlídky Policie ČR se podrobil dechové zkoušce. Její výsledek byl 2,21 promile. Na místě mu byl zadržen ři dičský průkaz a byla mu zakázána další jízda, odmítl lékařské vyšetření spojené s odběrem krve. O výši trestu bude rozhodovat Okresní soud v Ústí n/o. Zprávu z banky, že jako ručitelka úvěru má zaplatit částku přes , Kč, obdržela sedmatřicetiletá žena z Lanškrouna, která však o ničem takovém neměla ani tušení. Skutečný věřitel, který úvěr uzavřel, uvedl nepravdivé údaje a nyní jej nesplácí, se tak vystavil nebezpečí trestního stíhání se sazbou až tři roky vězení. Dvakrát dne vyjeli policisté k dopravní nehodě. K první došlo ve hod. na ul. Nádražní v Lanškrouně. Řidič zastavil vozidlo před přechodem pro chodce, což přehlédl za nim jedoucí řidič a do vozidla naboural. Druhá nehoda se stala v obci Horní Heřmanice řidič traktoru odbočovalvlevo na místní komunikaci a poté, co zahlédl ve zpětném zrcátku přijíždějící dodávkové vozidlo, zastavil. Řidič dodávky již vozidlo neubrzdil a do traktoru narazil. Při obou nehodách vznikla pouze hmotná škoda na majetku. Policisté přijali oznámení o krádeži peněženky s finanční hotovostí 3.500, Kč, která se stala v Penzionu domově pro důchodce v Lanškrouně. Neznámý pachatel překonal uzamčené dveře do bytu jedenaosmdesátileté ženy, aniž by došlo k poškození zámku nebo samotných dveří. Policisté zajistili zámkovou vložku FAB, která bude odeslána na expertízu do Hradce Králové. Vážné zranění oka a poranění obličeje utrpěl čtyřicetiletý pracovník jedné lanškrounské firmy. Toto zranění bylo způsobeno při práci na soustruhu. Muž byl převezen do nemocnice v Litomyšli krátce po půlnoci usedl za volant osobního vozidla šestadvacetiletý mladík, který nevlastní řidičský průkaz. Po pár kilometrech jízdy jej zastavila hlídka dopravní policie, které se mladík přiznal. Jeho nerozvážné počínání jej může připravit až o jeden rok svobody. Do místního supermarketu v Lanškrouně přišel v pátek dopoledne nakupovat 25letý muž. Zachtělo se mu alkoholu, ale protože neměl peníze, strčil si láhev piva a dva litry červeného vína pod bundu. Bez placení se mu odejít nepodařilo. Personál zavolal policisty a ti známému recidivistovi ve zkráceném přípravném řízení sdělili podezření z trestného činu krádeže. Ústečtí kriminalisté se zabývají případem 41letého podnikatele ze Svitav. Ten v období jednoho měsíce v roce 2005 odebral v Lanškrouně bionaftu za více než 350 tisíc korun. Do současné doby ale nezaplatil ani jedinou fakturu. Dne v hod. bylo telefonicky oznámeno, že v bytě pa nelového domu v Lanškrouně na ul. Lidická žije osamělý můž, který na zvo nění příbuzných neotvírá. Po otevření bytu byl nalezen zemřelý muž. Případ si na místě převzala Služba kriminální policie a vyšetřování PČR Ústí nad Orlicí. Případ bude šetřen z důvodu vyloučení cizího zavinění. Z trestného činu vraždy ve stádiu pokusu byl obviněn 18letý mladík z Lanškrouna. Za uvedený skutek mu hrozí až výjimečný trest. Ve středu dne 7. listopadu v nočních hodinách bylo na linku 158 oznámeno, že v jedné z restaurací na náměstí J. M. Marků došlo k útoku neznámého pa chatele na barmana cizí státní národnosti (nar. 1985). Poškozený muž měl utrpět zranění v oblasti krku, způsobené nožem. Zraněný byl následně převezen do nemocnice v Ústí n/o, kde mu byla rána ošetřena a kde byl hospitalizován. Na místo se dostavila policejní hlídka, včetně výjezdové skupiny z Okresního ředitelství Ústí n/o. Šetřením bylo zjištěno, že k útoku došlo v době, kdy byl po škozený s útočníkem v baru již sám. Podezřelý měl po barmanovi nejprve po žadovat zakoupení cigaret. Když se pak oba muži nacházeli v blízkosti barového pultu, zaútočil podezřelý na barmana doneseným nožem. Poté, co zraněný muž začal následkem bodnutí křičet, dal se útočník na útěk, aniž by něco od cizil. K podezřelému bylo zjištěno, že se jedná o téměř denního místního hos ta, který byl na základě popisu a šetření krátce nato zadržen policisty. Motivem činu byl pravděpodobně úmysl získat majetkový prospěch. Dne 9. listopadu bylo vrchním komisařem služby kriminální policie a vy šetřování Správy Východočeského kraje v Hradci Králové zahájeno trestní stí hání 18letého podezřelého mladíka, který byl obviněn z trestného činu vraždy ve stádiu pokusu. Po provedení dalších úkonů byla na obviněného uvalena vazba. Hrozí mu trest odnětí svobody na 12 až 15 let nebo trest výjimečný. Z činnosti městské policie S nástupem sněhové nadílky hlídka zajišťovala kontroly nad zimní údrž bou, zda jsou prohrnuty chodníky a ko munikace a zda je řádně posypáno. Zjištěné nedostatky byly sděleny tech nickým službám i majitelům domů, kteří jsou povinni před svými domy udržovat schůdné podmínky. Bylo ře šeno i několik řidičů, kteří svá vozidla špatně zaparkovali a bránili tak plynu lému provozu a odklízení sněhu. Strážníci vyjeli do bytu, kde do cházelo k hlasitému slovnímu i fyzic kému napadání mezi druhem a druž kou. Jednalo se o městský byt, který byl nelegálně pronajatý jistým obča nem těmto lidem. Ani jeden z nich ne měl v Lanškrouně trvalý pobyt. Po tom to zjištění museli byt opustit. Asi ho dinu poté hlídka řešila tento pár, který pro změnu vulgárně pokřikoval na zá kazníky a obsluhu jedné zdejší pro dejny. Byli vyvedeni a nasměrováni na vlakové nádraží. Muž, který prona jímal byt, byl řešen na MBP. Oznámení byla přijata také na ne vhodné chování hostů v restauračních zařízeních a ubytovnách. Strážníci věc s přestupci vyřešili na místě. Hlídka spolupracovala s PČR při řízení dopravy u dopravní nehody, která se stala u autobusového nádraží. Ve dvou případech byla hlídka požá dána hasiči o asistenci při otevírání bytů. Na služebnu městské policie bylo převezeno jízdní pánské kolo, které bylo několik dní bez zajištění pone cháno u garáží na Seifertově ulici. Dne v pozdních odpoled ních hodinách strážníci zadrželi při činu tři mladistvé sprejery, kteří spre jovali na zdi garáží na Seifertově ulici. Všichni tři chlapci navštěvují 7. třídu ZŠ v Lanškrouně. Pro podezření ze spá chání trestného činu byla celá věc pře dána PČR. Městská policie Lanškroun Z dotazů na městském webu Rád bych se zeptal na každoroční problém v naší ulici. Bydlíme v bytovce, celou zimu si vyhrnujeme místo na auta. Hlavní problém je v tom, že souse dy moc nezajímá, že se tam s tím vyhrnujete, a zaparkují na pěkně vyhrnuté místečko... Nemáme k dispozici garáže, a tak se chci zeptat, zda je možné si nechat udělat u bytovky označené místo pro auto SPZ... Zřízení vyhrazeného parkoviště je dle ust. 25 odst. 6 písm. c) bodu 4 zá kona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zvláštním užíváním. Žádost o zvláštní užívání je nutné podat u odboru dopravy a silničního hospodářství, Městský úřad Lanškroun. K žádosti je třeba doložit souhlas vlastníka místní komunikace, tj. Město Lanškroun, souhlasné stanovisko Policie ČR Dopravní inspektorát Ústí nad Orlicí a situační plánek s dopravním značením. Zvláštní užívání pozemní komunikace se povoluje max. na rok a platí se správní po platek 1000 Kč. Dle Obecně závazné vyhlášky Města Lanškroun o místním poplatku za užívání veřejného prostranství se za vyhrazení trvalého parko vacího místa také platí místní poplatek 2000 Kč/ vozidlo a rok. Žádost o po volení užívání veřejného prostranství se podá také u odboru dopravy a silnič ního hospodářství. Žadatel si sám financuje instalaci dopravního značení. Bližší informace získáte na odboru dopravy a silničního hospodářství. Jaroslav Škarka Na naší ulici Lidické, resp. Na Maninách je velmi nebezpečná chůze po silnici, kde jako na jediné ulici v Lanškrouně doposud nejsou chodníky. Kdy se bude toto řešit? Doprava je zde čím dál horší, jezdí tu mnoho ka mionů a nákl. aut.v zimě je přímo horor vyjít na silnici, je poměrně úzká, a když je na krajnicích odhrnutý sníh, tak se akorát vejdou 2 auta, natož ještě chodec s kočárem... Na ulici od garáží směrem na Žichlínek by chodník uvítala většina místních obyvatel. Situace na Lidické ulici, v úseku od ul. Polní až na konec města je nám dobře známa. V současné době je již zpracován projekt na stavbu chodníku (na levé straně ve směru z města) a do rozpočtu na rok 2008 je navržena částka na jeho realizaci. Bude li zastupitelstvem schválena, je reálný předpoklad, že v jarních měsících 2008 bude stavba zahájena. Dále bude na Lidickou ulici (ve směru do města) instalován ukazatel okamžité rychlosti vozidel (se zázna mem), což nepochybně přispěje k dodržování předpisů o rychlosti vozidel. Ing. Jan Šebrle, místostarosta Základní škola Dobrovského ul. si Vás dovoluje pozvat na předvánoční výstavu žákovských prací VÁNOCE, ČAS POHÁDEK která se bude konat a prosince denně od 9.00 do hodin v budově druhého stupně Základní školy Dobrovského ul. Přijďte mezi nás na chvíli se pozastavit a navodit si vánoční atmosféru. Budete mít možnost koupit drobné dárky, které vyráběli nejen naši žáci. Srdečně zvou žáci ZŠ Dobrovského ul.

5 LL 23 / 2007 REGION STRANA 5 Obrazy v kulturním domě v Lukové Mgr. Jarmila Uhlířová z Lanškrouna, prof. Boris Wolf z Ústí nad Orl. a Mgr. Josef Motyčka z Rudoltic představili některé ze svých obrazů v Lukové. Zahájení výstavy dne 27. října 2007 bylo spojeno s každoroční besedou s důchodci, doplněno povídáním o životě Karla Hašlera a jeho písničkami v podání Ženského pěveckého sboru z Lanškrouna pod vedením Mgr. Jarmily Uhlířové. Na hudební nástroje doprovázeli: Oldřich Řehák na basu, Zdeněk Štěrba na kytaru a Eliška Fojtů na flétnu. Všichni výtvarníci se zahájení osobně zúčastnili, představili se a pohovořili krátce o sobě a také o tom, co je k malování vede a motivuje. K vidění byly krajinky se starými podhorskými chaloupkami i bez nich, zátiší i fantazie, to vše malováno různými technikami olejovými barvami, temperami, tužkou nebo tuší. Ještě několik dalších dnů byla výstava otevřena i pro veřejnost a za dopro vodu p. učitelek se přišla podívat spousta dětí ze ZŠ Damníkov a Luková. Malé i větší děti se vzorně chovaly a bylo opravdu znát, že je vystavená díla zajímají, měly nejrůznější dotazy a hned hlásily, které obrázky se jim líbí nejvíc a proč. Pro děti byly zajímavé i názvy obrazů ŠÍPEK V MRAZIVÉM ZÁVOJI, PŘICHÁZEJÍCÍ JARO či ZÁTIŠÍ S RYBÍZEM. st Výjezdy hasičů za září V září jsme vyjížděli na čtrnáct pří padů. Shodně po třech výjezdech bylo na dopravní nehody a otevírání uzav řených prostor. Dva výjezdy byly na spadlé stromy a požáry. Po jednom výjezdu bylo na vyproštění osob z vý tahu, únik plynu, likvidaci nebezpeč ného hmyzu a na model letadla uvízlý na stromě. První dopravní nehodou byl pře vrácený nákladní vůz na silnici Lanš kroun Ostrov, převážející sudy s ne bezpečným nákladem. Společně s ná mi zde zasahoval i autojeřáb z Ústí nad Orlicí a vyprošťovací vozidlo fir my Vápeník. Sudy byly přeloženy, a k úniku převážené látky naštěstí ne došlo. Poté následovala nehoda dvou osobních aut v Lanškrouně na ul. Van čurově a osobního auta za obcí Ru doltice u odbočky na Damníkov, při které došlo k jednomu zranění. I zde s námi zasahoval autojeřáb povolaný z Ústí nad Orlicí. Výjezdy na otevírání, převážně by tů, se odehrávaly jen po Lanškrouně. Na spadlé stromy přes vozovku jsme vyjížděli k Ostrovu a na Laudon. Oba požáry, které nám byly nahlá šeny, se podařilo ještě před našim pří jezdem uhasit. V prvním případě šlo o nákladní auto v Horní Čermné, a ve druhém případě o požár stromu u ro dinného domku v Dolním Třešňovci. Po jednom zásahu bylo na vyproš tění dvou osob z výtahu na internátu v Lanškrouně na ul. Nádražní, a na únik plynu z hlavního uzávěru plynu, který byl poškozen osobním autem při nehodě v Žichlínku. Vosy jsme likvidovali u penzionu na ul. Janáč kově, pár kroků od požární stanice. Posledním výjezdem bylo poskyt nutí technické pomoci modeláři, kte rému na vysokém stromě u fotbalo vého hřiště v Lanškrouně přistál mo del letadla. V tomto případě jsme s technikou, kterou máme na stanici k dispozici, tj. nastavovacími žebříky, neuspěli. Velitel požární stanice npor. Bc. Jiří Katzer PANE PRINCI ADAME SUKU I toto oslovení zaznělo jednoho podzimního do poledne ve Východočeském divadle v Pardubicích. Ale od začátku. Žáci naší školy jeli do di vadla na pohádku Princezna se zlatou hvězdou na čele. Jeli jsme vlakem z Lukové, přestoupili jsme v České Třebové a za chvíli, i přes ne dochvilnost Českých drah, jsme byli v Pardubicích. K divadlu jsme šli pěšky a prohlíželi jsme si výlohy, zkoumali ceny... A už před námi bylo krásné divadlo. Našli jsme na jeho zdech portréty významných umělců a vše i fontánku v přilehlém parčíku jsme důkladně prozkoumali. Pak už jsme šli dovnitř. Všechna děvčata se nejvíce těšila na prince. Hrál ho Josef Pejchal alias Vrabčák ze seriálu Ordinace v Růžové zahradě. Představení začalo uvítáním dětí panem komořím. Pohádka byla moc pěkná, herci měli krásné kostýmy, hezky hráli a zpívali. O přestávce jsme si domluvili návštěvu před šatnou pana Pejchala. Na konci představení jsme několikrát zatleskali a herci nám s úsměvem zamávali. Pak jsme moc moc spěchali s při pravenými památníčky za princem a princeznou. Než se převlékli z kostýmů, udělala se před jejich šatnou dlouhá řada dětí. My stáli jako první. Princ i prin cezna se nám na památku podepsali, a dokonce se s námi i ochotně vyfotili. Byli usměvaví a velmi příjemní. Prostě princ a princezna. Po divadle jsme se prošli starými Pardubicemi. Viděli jsme Zelenou bránu, Dům s Jonášem, budovu krajského úřadu, morový sloup Cestou jsme i naku povali. V cukrárně jsme si objednali dortíky a poháry místo oběda. Na nádraží jsme zjistili, že vlaky mají zpoždění. I ten náš! Do České Třebové jsme přijeli pozdě a přípoj nám ujel. Paní učitelky sice žertovaly, že půjdeme pěšky, ale uvěřili jen prvňáci. Hodná paní Jandová pro nás přijela a Odvezla nás. Sláva nazdar výletu, už jsme doma, už jsme tu... Děti ze ZŠ Luková Pozvánka na výstavu do Dolní Čermné Římskokatolická farnost Dolní Čermná ve spolupráci s Obecním muzeem pořádají výstavu Církevní umění dolnočermenské farnosti v dějinách času. Budou vystavena liturgická roucha, nádoby, knihy i jiné zajímavé nábo ženské předměty jak z minulosti, tak i přítomnosti. Součástí výstavy je vý stavka Naše práce s Biblí. Slavnostní otevření výstavy proběhne v sobotu 8. prosince v hod. v prostorách svatební síně obecního úřadu na náměstí v Dolní Čermné. Vernisáž zahají místní farář P. Pavel Seidl. V programu dále vystoupí místní chrámový sbor s ukázkami tradičních adventních zpěvů. Bude před vedena ukázka pečení hostií. Výstava bude otevřena ve svatební síni obecního úřadu na náměstí v Dolní Čermné od soboty 8. do neděle 16. prosince, ve všední dny a v sobotu od 14 do 17 hod., v neděli od 8.30 do 12 hod. a od do 17 hod. Na Vaši návštěvu se těší Římskokatolická farnost a Obecní muzeum Dolní Čermná. Přečetli jsme: Dráhy? Změny k lepšímu Od včerejšího dne jsou v prodeji nové vlakové jízdní řády, které začnou platit 9. prosince. Jaké změny jsou v nich na první pohled vidět? Ve spojích na delší vzdálenost je patrné, že bude jezdit víc vlaků. Při cestování uvnitř Pardubického kraje ale lidé změny moc nepocítí. Počet spojů se bude měnit jen minimálně. Větší počet spojů bude stavět například v České Třebové. Jeden z nich bu de jezdit kolem půl jedenácté večer. Uleví se tak lidem, kteří jezdí do České Třebové na odpolední směny do místních firem. Mezi Moravskou Třebovou a Českou Třebovou pojedou dva nové vlaky. Stejně tak do Lanškrouna bude spojení z České Třebové rozšířeno o večerní vlak, říká zástupce krajského ředitele Českých drah Martin Štěpán. Méně spojů než dosud bude jen na jed né regionální trati. Podle Štěpána je to kvůli neustálému úbytku cestujících na daném spoji (jde o lokálku z Chrudimi do Heřmanova Městce). Změny k lepšímu potěší cestující jedoucí delší trasy. Nejenže vlaků pojede víc, ale cestující v nich budou mít větší komfort. Regionální doprava zazna menává pouze dílčí změny, ale v dálkové dopravě dochází k rozšíření nabídky. Zvyšuje se jak počet rychlíků, tak vlaků vyšší kvality, tvrdí Štěpán... (Mladá fronta DNES Pardubický kraj, )

6 STRANA 6 Z KRAJE LL 23 / 2007 Poslanci si přijeli prohlédnout největší poldr ve střední Evropě Obec Žichlínek hostila ve středu 7. listopadu výjezdní zasedání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Volba této obce v Pardubickém kraji nebyla náhodná. Jednání výboru totiž bylo zaměřeno na protipovodňovou ochranu území a sejít se u stavby největší ochranné hráze ve střední Evropě se tak přímo nabízelo. Na staveništi poldru bylo také jednání zahájeno. Poslanci se na vlastní oči přesvědčili o mohutnosti a významu ochranné nádrže ležící na toku řeky Sázavy. Stavba byla zákonodárcům představena v téměř finální podobě, její dokončení je plánováno již v tomto měsíci. V rámci dalšího programu dostaly prostor i prezentace jednotlivých správců povodí v rámci regionu. Současný stav protipovodňové ochrany v Pardu bickém kraji a hlavní problémy s ní spojené představili v Žichlínku vicehejtman Roman Línek a krajský radní zodpovědný za oblast životního prostředí Petr Šilar. Kraj se na řešení této problematiky nepodílí pouze koordinačně a organizačně, přispívá také vlastními finančními prostředky. Za poslední tři roky uvolnil na protipovodňovou ochranu více než 21 milionů korun, zaznělo také na jednání výboru z úst vicehejtmana Línka. KÚ Pk Třikrát je málo, čtyřikrát moc Pracovní trh se mění, firmy vznikají a také zanikají, ale Češi jsou méně ochotni měnit své zaměstnání než jejich kolegové v ostatních zemích Evropské unie. Pouze 42% našich obyvatel se domnívá, že je dobré stěhovat se za prací, což je o třetinu méně než třeba na Slovensku. V severských zemích ve Švéd sku nebo v Irsku podporuje stěhování za prací téměř 70 % obyvatel. Také změna profese je u nás méně populární než ve zbytku Evropy. Čeští lidé mění svoji profesi během života v průměru 3,2x, zatímco pracovníci ve 25 nejvyspělejších zemích EU 3,9x. Profesně mobilnější jsou mladí lidé na počátku své pracovní kariéry a od 35. roku věku se snižuje počet lidí, kteří svoji profesi mění. Celá čtvrtina zaměstnaných u nás niky nezměnila svého zaměstna vatele a 40% lidí, kteří chtějí zaměstnavatele změnit, se tak rozhodlo proto, že hledají lepší práci. S udržením se v zaměstnání nebo se změnou zaměstnání je ale neoddělitelně spjata potřeba stále se vzdělávat, získávat nové dovednosti, umět pracovat s informacemi. Ve srovnání s Evropou v této oblasti zaostáváme. Cílem EU je, aby se do roku 2010 zapojilo do některé z forem celoživotního vzdělávání 12% dospělé populace, zatímco u nás je to nyní pouze 6,3%. Vzdělávací instituce v Pardubickém kraji nabízejí stovky kurzů jazykových, počítačových, profesních i zájmových. Jejich přehled mohou zájemci nalézt i na stránkách v pravém sloupečku pod odkazem Dal ší profesní vzdělávání nebo jiné v levém šedém okénku s názvem Vzdělávací programy pro veřejnost z prostředků EU. Od září funguje bezplatná poraden ská linka , která je součástí mediální kampaně na podporu celoži votního vzdělávání, uvedla krajská radní Jana Smetanová zodpovědná za rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a zaměstnanost. KÚ Pk Padělky značkového zboží zlikvidovány ÚZSVM, odbor Odloučené pracoviště v Ústí nad Orlicí (Územní pracoviště Hradec Králové), v průběhu letošního roku převzal od celních orgánů soudem zabavené zboží. Jednalo se o 948 kusů oblečení a o 202 párů obuvi. Ve všech případech šlo o nelegální napodobeniny výrobků světových značek, případně o padělky, které svým provedením tyto výrobky připomínaly a mohly s nimi být snadno zaměnitelné. ÚZSVM na základě platných právních předpisů za přítomnosti svých zaměstnanců zajistil likvidaci zabavených padělků. Znehodnocení padělaného zboží provedla firma, která se zabývá ekologickou likvidací odpadních materiálů. Textil byl nejdříve mechanicky rozdrcen a poté bude použit jako příměs do paliva cementářských pecí. Tímto krokem ÚZSVM zabránil další distribuci padělků a zároveň přispěl k ochraně autorských práv. Mgr. Jana Lysá, vedoucí samostatného oddělení Komunikace 39. ročník ankety O NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SPORTOVCE OKRESU ÚSTÍ N/O ZA ROK 2007 Orlické sportovní sdružení ČSTV okresu Ústí nad Orlicí ve spolupráci s redakcí Orlického deníku organizuje již 39. ročník ankety O nejúspěšnější sportovce okresu Ústí nad Orlicí za rok Návrhy do této ankety můžete zasílat na adresu OSS Ústí n/o nejdéle do Písemný návrh musí obsahovat: jméno a příjmení, rodná data, adresu, druh sport. odvětví, stručné zdůvodnění úspěchů či vykonané práce. U kolektivů název, druh sportu, trenéry, vedoucí, nejlepší hráče a úspěchy, které dosáhly. Pouze písemné návrhy zasílejte na adresu: Orlické sportovní sdružení, Zborovská 213, PS 63, Ústí n/o nebo e mail: oss.uno@worldonline.cz. Vladimír Chládek, tajemník sportovní komise Modernizovaný průtah v Lanškrouně slouží řidičům Modernizovaný úsek průtahu městem byl slavnostně uveden do pro vozu v Lanškrouně. Za Pardubický kraj, který je investorem stavby, se stříhání pásky zúčastnili vicehejtman Roman Línek, náměstek hejtmana zodpovědný za oblast dopravy Ivo Toman, předseda dopravního výboru krajského zastupitelstva Josef Jílek a ředitel Správy a údržby silnic Pk Miroslav Němec. Opravený úsek je součástí důležité komunikace propojující Lanškroun s Jablonným n/o. Rekonstrukce, která si vyžádala náklady ve výši přesahující 10 milionů korun, byla zahájena v květnu minulého roku a realizovala ji fir ma Profistav Litomyšl. Součástí modernizace silnice byly i nutné přeložky inženýrských sítí, chodníků a oplocení. V rámci rekonstrukce byly na komu nikaci instalovány také zpomalovací prvky, nová silnice by tedy měla být bez pečnější než dosud. A jelikož se jedná o součást silnice, která patří do sítě pá teřních komunikací Pardubického kraje, přispěje tato rekonstrukce zvýšení dopravního komfortu řidičů nejen z Lanškrouna ale celého regionu, přiblížil nově opravenou komunikaci náměstek Ivo Toman. KÚ Pk Zleva: ředitel firmy Profistav Litomyšl Tomáš Janecký, předseda výboru pro dopravu kraj. zastupitelstva Josef Jílek, náměstek hejtmana Ivo Toman, vice hejtman Roman Línek a ředitel Správy a údržby silnic Pk Miroslav Němec. Pardubický kraj je dopravní křižovatkou České republiky, situaci se rozhodl řešit Vedení Pardubického kraje v čele s vicehejtmanem Romanem Línkem a náměstkem hejtmana Ivo Tomanem se rozhodlo dát nový impuls řešení do pravní infrastruktury v kraji. Na setkání s představiteli státních institucí a sta vebních firem bylo jasně deklarováno, že prioritou Pardubického kraje v příštím roce je výrazný rozvoj, posílení a řešení dopravní infrastruktury. Setkání k tématice řešení dopravy v kraji, konaného 14. listopadu, se zúčas tnili významní zástupci státních institucí, které mají na starosti dopravní infra strukturu, vedení kraje v čele s vicehejtmanem Romanem Línkem a náměstkem hejtmana Ivo Tomanem, primátor města Pardubice Jaroslav Deml, členové rady města a také zástupci většiny stavebních společností. Tématem bylo no vé řešení dopravní infrastruktury v kraji a plánované kroky a akce v této ob lasti v roce Na úvod setkání Ivo Toman sdělil: Pardubický kraj je do pravní křižovatkou České republiky a situace vyžaduje řešení. Vzhledem k naší poloze a infrastruktuře máme nyní ideální příležitost propojit všechny čtyři druhy dopravy leteckou, silniční, železniční a vodní a využít tak všech efektů. V příštím roce bude naší jednoznačnou prioritou rozhodnutí o způsobu a termínu výstavby rychlostní silnice R35, podpis smlouvy se strategickým investorem pro Letiště Pardubice, jednání o zkvalitnění a zrychlení železničního spojení mezi Pardubicemi, Hradcem Králové a Chrudimí a také se nevzdáme jednání o zesplavnění Labe až do Pardubic a vytvoření moderního logistického centra, které bude využívat kombinace všech zmíněných druhů doprav. Představitelé státních institucí ujistili přítomné, že plány kraje jsou v souladu s plánovanými kroky na centrální úrovni. Vicehejtman Línek pak během jed nání uvedl: Na základě našeho jednání na Ministerstvu dopravy ČR jsme již obdrželi písemné sdělení o přidělení finančních prostředků na konkrétní pří pravu výstavby rychlostní silnice R35, která bude páteří dopravy v našem kraji. Nejpozději v únoru krajské zastupitelstvo rozhodne o definitivní podobě územního plánu a dá tak zelenou všem dalším krokům vedoucím k výstavbě. Zároveň uspořádáme mezinárodní konferenci se zástupci EU a centrálních orgánů k výstavbě R35, na které bychom chtěli slyšet jasné termíny a způsoby financování. Fondy Evropské unie mají dostatečnou kapacitu pro čerpání peněz na dopravní infrastrukturu v našem kraji, příští rok bude klíčový pro začátek a podmínky jejích čerpání. Na závěr pak ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec představil plán akcí na rok 2008 a přítomné požádal o vzájemnou spo lupráci a podporu při řešení dopravních projektů v kraji. KÚ Pk

7 LL 23 / 2007 NA CESTÁCH STRANA 7 Cesta do italského Castiglione in Teverina Na základě grantu Evropské unie a pozvání Francesca Chiucchiurlotta, prezidenta ANCI Lazio, se ve dnech mohlo uskutečnit v Castiglione in Teverina setkání čtyř dvojic partnerských měst v rámci pro jektu IDEA: Castiglione in Teverina (IT) Lanškroun (ČR), Civitella d Agliano (IT) Hlinsko (ČR), Celleno (IT) Serock (PL) a Fiamignano (IT) Czosnow (PL). Projekt IDEA (Intercultural Dialogue Exchanges Activities) podporovaný ANCI Lazio, regionální větví Národní asociace italských obcí, byl oceněn v rámci programu Europe for Citizens Projekt IDEA je podpo rovaný ANCI Lazio s cílem růstu spolupráce mezi partnerskými městy v Evro pě, posílení a zdokonalení existujících vztahů. Na konferenci probíhaly diskuse o významu výměn zkušeností, poznání, vzdělávacích procesů, kulturních znalostí a tradic, o nutnosti cestování, pozná vání nových zemí a spolupráce mezi obcemi. Přišly na řadu praktické zkušenosti zástupců škol ze všech osmi měst. Za Gym názium Lanškroun vystoupili pan Jan Střecha a studenti gymnázia, představili svou spolupráci s Gymnáziem z Dzierżoniówa (PL) a některé své výlety do zahraničí, které v minulých letech uskutečnili. Paní Janoušková ze Střední ze mědělské školy představila své bohaté zkušenosti s výměnnými pobyty stu dentů v zahraničí. Zmínila země, které měli studenti možnost navštívit, např. Itálii, Francii, Portugalsko, Madeiru, Dánsko, Slovinsko, Bulharsko a Norsko. V závěrečné diskusi týkající se budoucích kroků projektu se zástupci měst shodli na další bilaterální spolupráci. Projekt, který se uskuteční v roce 2008 mezi Lanškrounem a Castiglione in Teverina, bude zahrnovat výměnu studentů v měsíci srpnu a září. Lenka Mačátová Cesta do Itálie a zase zpátky aneb Jak jsme roztančili Itálii Lanškroun opět ukázal, že se ve světě neztratí. Tedy alespoň ne v Castiglione in Teverina, které má čtyřikrát méně obyvatel než my. Středa : Karel šlápnul na plyn a autobus nás unášel směr Hlin sko. Tam se naše třináctičlenná delegace zástupců Městského úřadu Lanš kroun, učitelů a studentů seznámila se svými budoucími přáteli z Hlinska. Hliňáky jsme naložili a v cestě do Itálie už nám nic nebránilo. Devatenáct hodin cesty jsme přežili jen díky napjatému očekávání lepších zítřků. Čtvrtek : Po probuzení s výhledem na krásnou scenérii rakouských Alp jsme plynule přejeli k pětihodinovému výhledu na strom pole pole dům pole strom pole aneb Pádskou nížinu.ve chvíli, kdy se krajina počala vlnit, jsme začali doufat, že utrpení končí. Nemohli jsme se více mýlit. Nekonečná špageta italské dálnice se před námi vlnila ještě několik dalších hodin.v Cas tiglione na nás čekala chutná večeře o 5 chodech a první ochutnávka místních vín, kterou jsme my slušně vychovaní nemohli odmítnout. A pak už na nás v Civitella d Agliano čekal hostýlek plný měkkých postýlek. Pátek : Pátek jsme prožili pracovně. Celé dopoledne jsme strávili v míst ním kině, které se pro tento účel změnilo v přednáškový sál. V rámci programu IDEA, podporovaného Evropskou unií, jsme vyslechli přednášky na téma vzdě lávání mládeže. Po výborném obědě o sedmi chodech, při němž se opět ne dala odmítnout ochutnávka vín, jsme se opět přemístili do sálu. Odpoledne byly na programu prezentace všech osmi partnerských měst a na jedné z nich jsme se aktivně podíleli i my. Večer jsme vyrazili na místní Festa Funghi e vino festival hub a vína. Tady jsme se již ani nepokoušeli odolávat nabídce svato martinského vína. Pod vlivem tohoto moku a zklamaní nedostatkem pověst ného italského temperamentu jsme na provizorní taneční parket vpadli jako první. Někdo to Italům ukázat musel! Navíc netančit na tak skvělou živou hudbu by byl hřích, který by nám svatý Martin jistě neodpustil. Noc byla dlouhá a někteří z nás se stihli i sdružit. Sobota : Vstávání bylo těžké. Před námi vidina dalších prezentací a po obědě výlet do Orvietta, ráje místních vinařů. V Orviettu jsme si nafotili mo numentální gotickou katedrálu a potkali spoustu vycpaných divočáků. Za jakým účelem se tam nacházeli, nevíme. Každopádně nás ale pobavili, stejně jako pokračování Festa Funghi e vino. Opět jsme ochutnávali, opět jsme byli na parketu první a opět jsme se družili. Neděle : Poslední den. Ráno si rychle sbalit a pak do města Celleno na poslední konferenci. Tady se zástupci měst shodli, že je třeba pokračovat v těch to kontaktech. Pochodeň hoří, je třeba o ni pečovat. Například tím, že již příští rok v březnu přivítáme 7 partnerských měst u nás v Lanškrouně. Po obědě, kde jsme naposledy okusili italské národní pitivo, jsme se jen neradi rozloučili s novými přáteli a vyrazili domů. Pondělí : V ranních hodinách jsme (někteří nevědomky) překročili české hranice a naše malá zemička nás přivítala svou ledovou náručí. S obavami z kalamity jsme odvezli delegaci z Hlinska a v poledne skončila naše evropská pouť na ulici 5. května v Lanškrouně. Za nás studenty bychom rádi poděkovali Městu Lanškroun, že se nebálo vzít do světa tak nezvedenou mládež, jako jsme my, i když na druhé straně výběr byl pečlivý a plnoletost (a tedy i dospělost) všech účastníků byla prvním předpokladem : ). Doufáme, že i naší účastí jsme pomohli udělat našemu městu dobré jméno. Studenti oktávy GY Lanškroun Na italské konferenci Bylo mi ctí, že jsem mohla ve středu odjet do italského města Castiglione in Teverina. Spolu s pěti studenty gymnázia jsme jeli se starostou města, dalšími zástupci a profesory z gymnázia a SZeŠ na konferenci, která se konala od do neděle Poznali jsme rozdíly výuky v zahraničních školách, jiné zvyky a uvědomili jsme si, jak jsou naše národy rozdílné. Tato italská konference byla pro mě velice přínosnou a obohacující zku šeností a doufám, že se mi v budoucnu nějaké podobné příležitosti znovu naskytnou. Simona Stupenová, NK V zemi pomerančů a vína Spolu se studentkou Simonou Stupenovou jsem měla možnost navštívit tří denní konferenci v italském Castiglione in Teverina, kde se jednalo o spolu práci italských, polských a českých regionů na úrovni zastupitelů měst i škol. Ráda bych za studenty SZeŠ Lanškroun touto cestou poděkovala Městskému úřadu v Lanškrouně, jmenovitě panu starostovi Ing.Martinu Košťálovi, za příležitost účastnit se projektu mládežnických výměn v rámci regionální spolupráce měst. Mgr. Radmila Janoušková, SZeŠ Lanškroun

8 STRANA 8 Z MĚSTA, ZDRAVOTNICTVÍ LL 23 / 2007 Jak léčit lanškrounské zdravotnictví? Přečetl jsem si pozorně v minulých LL č. 22 článek se stejnojmenným ná zvem od pana starosty Ing. Martina Košťála. Stejně pozorně v LL č.21 pří spěvek pana MUDr. Lubomíra Růžičky. Nezbývá mi skutečně nic jiného, než se jako nelékař a současně provozovatel zdravotnického zařízení také vyjádřit k problematice zdravotnictví, protože nalézám některé skutečnosti, které vedou k snižování závažnosti problematiky zdravotnické péče jak obecné, tak re gionální. MUDr. Růžička napsal článek jasně, jednoznačně a výstižně. Po ukázal na reálné mezery, které existují. Jeho příspěvek byl i apelem na Radu města, aby podporovala zdravotnictví v regionu, hledala cesty a vnímala podněty, jak doslova uvedl. Psal to jako odborník, jako lékař, který do pro blematiky zdravotnictví má každodenní vhled. Pod jeho článek bych se okamžitě podepsal, protože skutečnosti v něm uvedené odpovídají reálné situaci. Následně jsem si četl obsáhlejší článek pana starosty Ing. Košťála a přiznám se, že ve mne zanechal smíšené dojmy. Především v úvodu padla zmínka o ja kýchsi politických proklamacích některých zastupitelů, čemuž já plně ne rozumím, protože nejsem v žádné politické straně, a tak jsem spíše očekával konstruktivní odpovědi hmatatelnějšího rázu. Obsah článku byl jistým popisem stavu, který známe. Ocenil jsem, že se v závěru objevilo ujištění o tom, že před stavitelům města nemůže být lhostejná dostupnost a kvalita zdravotní péče a že seriozní a věcná diskuse je prý vítána. Nevím, zda budu dostatečně věcný, ale mám pocit, že město zastupuje ob čany, slouží občanům a také jedná za občany v mnoha oblastech. Protože v člán ku byla zmínka o laboratoři a RTG a bylo tam uvedeno, že nejsou známy žádné problémy či požadavky jejich provozovatelů vůči městu, tak musím reagovat jako občan i jako provozovatel zdravotnické laboratoře. Především chci u vést, že podpořit zdravotnictví je možné mnoha způsoby v regionu a projevit tak dostatečnou míru patriotismu, protože jakmile se regionálně začne oblast Údržba nebytových prostor Na otázku: Co může MBP udělat pro zlepšení podmínek v prostorách patřících městu (např. sloužících zdravotnictví)? Jak to souvisí s výší nájemného v předchozích letech a nyní? odpovídá jednatelka MěBP Lanškroun, s.r.o., Ing. Jitka Dostálová: Obecně lze říci, že opravy a údržba bytového a nebytového fondu vlast níka je hrazena z vybraného nájem ného. Investice či zhodnocení majetku hradí vlastník nemovitosti, v našem případě Město Lanškroun, ze svého schváleného rozpočtu. Logicky do cházíme k názoru, že čím vyšší nájem né vybereme, tím vyšší částku jsme schopni investovat do oprav či do za jištění důstojnějšího stavu nemovi tostí nebo prostředí. Výši nájmu ovlivňuje několik fak torů, rozhodnutí vlastníka nebo i eko nomická únosnost pro nájemce. Výše nájemného v bytech je závislá i na re gulaci ze strany státních orgánů. Proč o tom hovořím? Rozpočet správy budov nebo také hospodářské činnosti města je tvořen příjmy za nájemné v bytových a ne bytových prostorách nemovitostí pře daných do správy. Výši těchto příjmů ovlivňuje již zmiňovaná regulace ná jemného v bytech, ale i pravidelný od vod finanční částky do rozpočtu města. Na jedné straně máme tedy příjmy, které obecně nedosahují výše před stavy o vybraném nájemném, a na stra ně druhé jsou regulérní odvody vlast níkovi do jeho rozpočtu. Rozdíl mezi těmito stranami slouží k samotnému výkonu správy bytového a nebyto vého fondu. Do tohoto výkonu sprá vy však musíme zahrnout opakující se výdaje, které se na nemovitostech nijak neprojeví, nicméně jejich úhradu upravuje a nařizuje platná legislativa tohoto státu. Můžeme sem zahrnout výdaje na různé poplatky, revize, SI PO, platby za požární kontroly či stanoviska a plány BOZP. Je tedy jasné, že pro samotné opra vy či na zajištění důstojnějšího pro středí není k dispozici taková částka, jakou bych si představovala, proto o pravy a údržba nemovitostí neprobíhá v takové rychlosti a v takovém roz sahu, jak by bylo potřeba. Chápu při pomínky a protesty nájemců, co se výše nájemného týče, ale na druhou stranu by měli pochopit i nájemci, že zvyšování nájemného není jen cesta navyšování příjmů hospodářské čin nosti města nebo i města samotného, ale je to především prostředek k zajiš tění vyšších částek pro opravy a údrž bu. A zde platí princip solidarity, pla tíme nájemné na jednu hromádku a z ní hradíme opravy a údržbu všech měst ských objektů. Jeden rok vydělají ná jemci v jednom objektu a druhý rok zas v objektu jiném. Je potřebné řešit zá vady a jejich odstranění postupně a po dle jejich stavu závažnosti. A stav ně kterých budov není rozhodně stopro centní a skutečně nelze zajistit odstra nění všech závad v tak krátkém čase, jaká by byla představa nejen moje, ale i nájemníků či uživatelů jednotli vých nemovitostí. Nikdo však nemůže tvrdit, že se s o pravami nic neděje. Příkladem nám budiž instalace nového otopného tě lesa v prostorách zubárny. Ve spo lupráci s Městem Lanškroun se nám zdravotnictví zanedbávat a stav věcí se začne definovat osobně nebo politicky, bude to na škodu celého systému. Některá centrální nařízení zdravotních po jišťoven není možné měnit a leckdy s tím nic nenadělají ani okresní pobočky, nicméně město má jistě své možnosti... Příkladně i udržovat budovu polikliniky v důstojnějším stavu, protože ve srovnání s jinými městy by si zasloužila mno hem více péče. Dále rozvinout konstruktivní debatu a nebo hledat vstřícnější podmínky provozování zdravotnických praxí. Není to tedy jen otázka oněch navýšených nájmů, ale především schopnosti zabezpečit a vytvořit podmínky k tomu, aby existoval dialog a dostupná kvalitní zdravotnická péče v regionu. Mohu li mluvit za laboratoř, tak je samozřejmé, že vždy se budeme snažit poskytovat služby v dostatečné úrovni a kvalitě. Každá úroveň si žádá své nároky. Snížení objemu výkonů zdravotnické péče nás zasáhlo výrazně, což byl celorepublikový trend, a úhrady od pojišťoven poklesly, současně došlo ke zvýšení nájmů jak služeb, tak nájmů z užívané plochy. Dochází tak občas k limitním situacím. Provoz laboratorní techniky si žádá údržbu a odborné zá sahy firem, specializované dovozové komponenty a provoz logicky prodražují. Otázka laboratorní kvality je prvořadá, a proto používáme atestované kontrol ní materiály a účastníme se v kontrolních cyklech systému externí kontroly kvality (SEKK). Zvýšená pozornost je věnována laboratornímu softwaru pro pojeného s analyzátory, přenosu zkonvertovaných laboratorních dat do lé kařských softwarů elektronickou poštou a údržbě těchto systémů od externích firem. Pochopitelně následuje celá řada položek, včetně personálního zajištění provozu a lékařské supervize. Tak to byl jen malý vhled do provozu zdravot nické laboratoře. Tímto chci mírně nastínit situaci, že každá zdravotnická činnost a odbornost má svá specifika a jako nelékař se chci velmi výrazně za stat oblasti zdravotnictví v lanškrounském regionu, protože nelze jenom konsta tovat, že nějaký problém není ničím novým, ale je potřeba problémy řešit, byť se zdají sebesložitější. Ing. Miroslav Kuťák, provozovatel laboratoře podařilo vyřešit 5 let trvající problém s dodávkou tepla do ordinací. Během dvou měsíců mého působení ve fun kci jednatele společnosti byl tento váž ný problém odstraněn a chtěla bych touto cestou poděkovat vedení města za jeho vstřícný přístup. A i nadále pracujeme na odstraňo vání těchto dlouhodobých problémů, ale znovu opakuji: Správa nemovitostí je běh na dlouhou trať a jen s přístupem a péčí řádného hospodáře lze zajistit nerušený výkon práv nájemníka, ni kdo však nemůže očekávat, že se tento stav změní během krátké doby. Pevně však věřím, že jakmile dojde ke kompletnímu zmapování situace a stavu jednotlivých nemovitostí, bu du schopna navrhnout takový rozpo čet hospodářské činnosti města, který zajistí průběžné odstraňování havarij ních či technických závad a postupné zkvalitnění jejich stavu. Ing. J. Dostálová Jiráskovo nebo Zámecké Dušan Šlahora v minulém čísle Listů v závěru svého komentáře, inspiro vaného dvěma fotografiemi jižního koutu náměstí A. Jiráska v listopadovém kalendáři, vysvětluje původ jeho dnešního pojmenování. Zároveň zdůvodňuje jeho nevhodnost. Článek uzavírá návrhem na přívlastek zámecké. Vzpo mínám si, že na toto téma byla vedena diskuse již v souvislosti s jeho úpravou. Nevím, proč stejný návrh MgA. Přemysla Kokeše, zveřejněný v Informacích z radnice v roce 2001 na prvním místě, tehdy neuspěl. Historickou oprávněnost obou shodných návrhů najdeme i v odborné lite ratuře. Německý historik Franz J. C. Gauglitz se zmiňuje o tom, že v roce 1856 byly zbořeny přední zámecké budovy, které tvořily jakési předhradí. Podobně citace z práce Františka Musila: Většina budov i zeď uzavírající první nádvoří byly po roce 1858 zbořeny a celý areál upraven jako druhé ná městí (dnešní Jiráskovo). To znamená, že na území bývalého zámku leží značná část náměstí. Spojení jeho jména s dochovanými budovami zámku má tedy svou logiku, kterou současný stav postrádá. Navrhovaná změna by přispěla ke sblížení obou objektů v povědomí občanů. Při širších úvahách o novém pojmenování lze ještě uvažovat o dalších nemovitostech spojených s náměstím. Školním již bylo, jsou zde budovy kostela a děkanství. Umístění mariánského sloupu do jeho středu evokuje název Mariánské náměstí. Realizace změny by patrně nebyla vzhledem k několika jeho popisným číslům příliš náročná. Pouze ještě nějakou dobu by školáci chodili do Jiráskovky. Zdeněk Brokeš Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/o MUDr. Vítková Eva, Červená Voda 333 (MOVIOM), MUDr. Vojtová Eliška, Žamberk, Gen.Knopa 837, MUDr. Applová Hedvika, Dolní Čermná 222, tel.:

9 LL 23 / 2007 HISTORIE STRANA 9 HISTORIE VE FOTOGRAFIÍCH 12 Náměstí Jana Marka Marků Prosincový list lanškrounského kalendáře nás vrací znovu na hlavní náměstí, do středu a jádra historických hodnot našeho města, jejichž nejvýznamnějším projevem je lanškrounská radnice. Město si zejména tady, na svém náměstí a ně kolika přilehlých uličkách, šťastně zachovalo poselství minulých věků a sebe vědomě se otvírá přítomnosti a budoucnosti. Dlouhodobou rekonstrukcí rad nice, celkovou úpravou okolních prostranství i některými novými stavbami se podařilo naroubovat na živou tkáň starého města nové výhonky modernosti. Lanškrounské náměstí má plochu větší než hektarovou (108 x 102 m) a pa tří k velkým náměstím, jaká jsou v některých sousedních městech, např. v Mo ravské Třebové či ve Vysokém Mýtě. Jeho zakladatelé tu vyměřili více než 50 úzkých stavebních míst, na kterých vyrostly původně dřevěné domky. Jejich majitelé měli určitá zvláštní privilegia, např. právo vařit pivo. Těchto prá vovárečných domů bylo v Lanškrouně 76, vedle těch na náměstí to byly i některé domy v dnešní ulici Sv. Čecha a 28. října. Postupem času předávali jednotli ví občané toto právo svému městskému pivovaru, který tu existoval od nepaměti až do roku Jeho velká a pěkná budova prošla mnoha stavebními promě nami, po zániku pivovaru byla přestavěna pro potřeby okresního hejtmanství, po roce 1945 byla známá jako okresní národní výbor a dnes tu hlaholí žáci základní školy. pravomoci i celkové poslání bylo jiné. Mělo funkci samosprávnou, zabývalo se péčí o sirotky i jinými sociálními záležitostmi a staralo se i o údržbu okres ních silnic. Proto mělo svůj vlastní kamenolom v Anenské Studánce. Tři novobarokně upravené domy mezi starou poštou č. 8 a budovou býva lého okr. zastupitelstva č. 12 zůstaly s malými změnami zachovány a patří (zejména ty dva s atikovými štíty) k ozdobám lanškrounského náměstí. Každý z těchto i mnoha dalších domů má svůj příběh, někdy spíše tichý a klidný, jin dy dramaticky pestrý až vzrušivý. Tak například rohový dům č. 6, dnes pro dejna hraček (Smejkal centrum), byl na konci 19. století prezentován jako Café Wien (Vídeňská kavárna) a patřil Franzi Neugebauerovi. V tomto domě došlo r k veliké tragédii, výbuchu prudce vznětlivé látky, tzv. gazolinu, což byla směs petroleje a benzinu využívaná ke svícení. Ve sklepě této budovy byly uskladněny dva sudy této hořlaviny, z jednoho špatně uzavřeného sudu po stupně unikal plyn, který způsobil mohutný výbuch, jenž prorazil podlahu přízemních místností a způsobil požár domu. Přivolaní hasiči byli upozorněni, že ve sklepě by mohl být ještě jeden nevybuchlý sud, a proto se tam pokusili pro niknout. Při tom došlo k druhému výbuchu, který vážně zranil právě ty hasiče. Pestrou a dramatickou historii mají ovšem i další památné domy lanškroun ského náměstí, zejména dům, hostinec U Modré hvězdy (s podloubím), spo jený se jménem svého majitele Bartoloměje Benoniho, nebo Tejbnarův dům č. 78 (vedle prodejny lahůdek) pozoruhodný svým krásným renesančním portálem z roku 1552 a další dobovou výzdobou. Nejživěji pulzoval život města právě na tomto náměstí. Byly to zejména po četné trhy, které naplňovaly celou jeho plochu a přiváděly do města stovky pro dávajících a tisíce kupujících. Staré fotografie zachycují trhový provoz a neza měnitelné kouzlo běžných týdenních trhů i velkých jarmarků. Celé náměstí bylo při nich rozděleno na osm specializovaných míst, trhy probíhaly podle přesných a přísných regulí a rituálů, začínajících vyvěšením vlajky s městským znakem. Vraťme se však k našim dvěma fotografiím, z nichž ta starší je z roku Zachycují horní, severovýchodní stranu lanškrounského náměstí. Na první po hled je zřejmé, že tu proběhly podstatné změny. V roce 1883 rozhodlo tehdejší městské zastupitelstvo, že všechny domy na náměstí musí odstranit svá stará dřevěná podloubí (pokud tak jejich majitelé neučinili již dříve). Některé vý znamné změny tu skutečně už nastaly. V roce 1872 bylo zbořeno pět malých dom ků s dřevěnými podloubími, aby uvolnily místo pro stavbu gymnasia. Asi o 10 let později byla přestavěna velká hospoda, tzv. Obecní dům (Gemeindenehaus), později nesoucí firmu Hostinec Franze Piffla (Franz Piffl Gasthaus), což je budova dnešní nové pošty. Také domy kolem bývalého hotelu U Bílého ko níčka (Dnešní Slavie) měly již kolem roku 1880 zhruba svou dnešní podobu. Na horní straně náměstí se začalo stavět později. Dům č. 8 se dvěma štíty, nesoucí firmu Langrův hostinec U Medvěda (Zum Bären), byl zbořen roku 1897 a pozemek koupilo město, které tu hodlalo postavit budovu nové pošty. Stav bu realizoval místní stavitel Andreas Seifert podle projektu pražského stavitele Karla Müchla roku Roku 1906 byla dokončena stavba budovy okresního zastupitelstva na místě po dvou zbořených domech č. 12 a 13. Stavitelem i pro jektantem této honosné secesní stavby byl místní podnikatel Jos. Kreissl. Přízemí této budovy bylo vyhrazeno obchodům, úřadovalo se v prvním patře. Okresní zastupitelstvo bychom si neměli plést s okresním hejtmanstvím, jeho Roli a význam lanškrounského náměstí odráží i jeho jméno Stadtplatz (Měst ské náměstí), někdy uváděné jako Ringplatz (Kruhové nám.), které nepodléhalo změnám. Až německá správa po r je zhanobila jménem A. Hitlera. Po válce v r se náměstí jmenovalo podle tehdejšího presidenta Edvarda Be neše. V padesátých letech bylo přejmenováno na náměstí Rudé armády a toto jméno mu s výjimkou krátkého období v letech zůstalo až do zásadní politické změny v r. 1989, kdy dostalo jméno slavného rodáka Jana Marka Marků. Lanškrounské náměstí je skutečným centrem města. Soustřeďuje většinu obchodů, ale především je tu radnice a dvě další úřední budovy. Přibývají tu finanční ústavy (vedle pošty a spořitelny ještě banka a pojišťovna), významné jsou i dvě školní budovy. Jeho architektonickou výzdobu dotvářejí drobné památkové objekty mariánský sloup, empírová kašna, nově i pomník Jana Marka Marků (před gymnáziem). Prostě pulzující srdce celého města. Dušan Šlahora Dopis do domova pro seniory Vážení pracovníci domova pro seniory, dne se naše maminka Věra Kudláčková dožívá 80 let. Při této příležitosti bychom rádi poděkovali sestřičkám a ostatním pra covníkům domova pro seniory v Lanškrouně za obětavost, profesionalitu a las kavý přístup, se kterým se snaží ulehčit zdravotní potíže naší maminky. Jsme rádi, že je o maminku dobře postaráno, že nemusíme mít obavy o její spokojenost a že se můžeme spolehnout na odbornou péči všech, kteří se s vel kou trpělivostí a pochopením o ni a další obyvatele starají. Za vaši náročnou práci děkují dcery s rodinami.

10 STRANA 10 Z MĚSTA LL 23 / 2007 Poznej budoucí střední školu, poznej také budoucí pracoviště Každoročně je druhý pátek v listopadu dnem, kdy se lanškrounské střední školy otevírají žákům základních škol. Podle svého zájmu navštěvují Střední zemědělskou školu v Dolním Třešňovci nebo SOŠ a SOU v Kollárově ulici. Procházejí učebny, laboratoře,dílny, hodnotí vybavenost moderními pomůc kami, sledují předvádění budoucích studijních činností, ptají se na podrob nosti k učebním plánům jednotlivých studijních a učebních oborů.upřesňují si informace získané na říjnové Přehlídce středních škol v České Třebové. Protože řadu firem Pardubického kraje trápí nedostatek pracovníků tech nických profesí, rozhodli jsme se letos více soustředit na technické vzdělávání. Aby vycházející žáci poznali skutečné provozy, protože ne vždy si dovedou představit konkrétní pracovní podmínky, pokračovali jsme po prohlídce SOŠ a SOU v Sokolské ulici exkurzí v jedné z nejvýznamnějších lanškrounkých firem INA,s.r.o., která zaměstnává absolventy SOŠ. Žáci si prohlédli obě střediska nástrojárnu i lisovnu a nahlédli také do dílny odloučeného pracoviště SOŠ a SOU. Na Lanškrounsku není třeba zdůrazňovat, že povolání s technickým zamě řením je perspektivní, přesto si myslíme, že tato akce naší školy byla pro žáky podnětná. Při volbě školy je třeba myslet i na to, zda po jejím ukončení seže neme zaměstnání a s jakým finančním ohodnocením. ZŠ, nám. A. Jiráska Ocenění pro Wendell electronics V kategorii Subdodavatel roku soutěžily všechny podniky, které se zúčastnily zatím posledního kola Pro gramu rozvoje dodavatelů pořáda ného agenturou CzechInvest. Mezi desítkami kandidátů na ocenění vybí rala ty nejvýznamnější nezávislá ex pertní komise složená ze zástupců mi nisterstva průmyslu a obchodu, mini sterstva práce a sociálních věcí a a gentury CzechInvest. Společnost Wendell electronics, a.s. byla oceněna za výrazné zlepšení v Programu rozvoje dodavatelů za získání nových strategických zakázek, kterénastartovaly její další dynamic ký růst. Wendell electronics, a.s. je ryze česká elektrotechnická firma z Lanš krouna. Vznikla na jaře roku 2002 a v současné době zaměstnává 200 lidí. Na zakázku vyrábí komponenty především pro spotřební elektroniku, zabezpečovací systémy, telekomu nikace, strojírenství a automobilový průmysl. Společnost zajišťuje kompletní služ by od návrhů tištěných obvodů přes osazování komponent (SMD i THT), testování, nákup materiálu, logistiku po povýrobní služby. Mezi zákazníky Wendell electronics, a.s. patří zejména společnosti z Japonska, České repub liky a Německa. Co pro Wendell electronics, a.s., znamená udělení této ceny z hle diska praxe, vysvětluje ředitel fir my David Pospíšil: Udělení ceny je výsledkem velmi dobré spolupráce s agenturou Czech Invest, která probíhala v průběhu ro ku Konzultanti Czech Investu nám pomohli odhalit klíčové oblasti pro zlepšení, sestavili s námi akční plán, který nám pak také pomohli rea lizovat. Společnost zaznamenala vý razný rozvoj v oblastech řízení, strate gie a plánování, lidských zdrojů, říze ní procesů a budování partnerství. Tyto oblasti se nyní ukazují jako nezbytně nutné pro další rozvoj spo lečnosti a zaručují nám značnou kon kurenční výhodu na tuzemském i za hraničním trhu. Udělení ceny je pro nás do budouc na závazkem k tomu, abychom neu stále pracovali na zkvalitňování námi poskytovaných služeb tak, aby se na nás mohli naši zákazníci, ale i naši zaměstnanci kdykoliv 100% spo lehnout. F. Teichmann Potlačitelná, ale zatím nevyléčitelná taková je nemoc AIDS Na obrazovce mluvil muž, Ukrajinec. Ukazoval místo, kde se většina lidí nakazila, místo, kde byly drogy snadno k dostání. Zmínil také, že opatřit si novou injekční stříkačku bylo těžké, takže si více lidí píchalo stejnou jehlou, kterou po několikerém použití odhodili na zem. Dealeři drog ji však sebrali, zvenku omyli a dali zpět do oběhu. Jedna jediná stříkačka tak byla použita padesátkrát až šedesátkrát. Tímto způsobem se AIDS rozšířil rychlostí blesku. Film vypovídající o situaci lidí nakažených virem HIV na Ukrajině přivezl 14. listopadu na lanškrounské gymnázium pán, říkejme mu třeba Aleš. Sám drogy užíval a onemocněl touto nemocí právě při společném používání jedné injekční stříkačky. Léčil se v protidrogovém středisku a nyní už několik let pracuje v občanském sdružení ČSAP Dům světla (Česká společnost AIDS pomoc), což je sociálně zdravotní, azylové a preventivní centrum v Praze, které se snaží pomoci nakaženým lidem. Pan Aleš nám, starším gymnazistům, pustil zmíněný film nejen kvůli tomu, abychom si udělali představu o tom, jak může vypadat zdravotní péče v jiných zemích, ale také proto, aby byl ještě více zdůrazněn jeho apel na to, abychom si chránili své zdraví a neudělali tutéž chybu jako on. Svou radu dokumentoval čísly. Zatímco u nás hovoří nejnovější oficiální statistika o 1013 nemocných, na Ukrajině je nakažených lidí To je přibližně sedmsetkrát více! Hrozivý však není ani tak počet nakažených jako zejména podmínky, v nichž tito lidé žijí. Nemocní jsou izolováni od ostatních, odsunuti do polorozpadlých domů, které se honosí názvem nemocnice. O pacienty se stará mnohdy ani řádně neproškolený personál. Lékař se musí rozhodnout, zda vzít léky na tlumení bolesti, čímž pomůže pěti dětem, nebo jestli přidělené peníze využít na koupi antibiotik, kterými ulehčí pouze jedinému člověku. Problémem je, že antibiotika AIDS neléčí. Lidé s posledním stádiem nemoci tak prožívají obrovské bolesti a jen odevzdaně čekají na smrt. Ta je pro ně vysvobozením. Je pravdou, že z Afriky přicházejí ještě hrůznější obrázky nakažených lidí, mezi nimiž jsou i děti. Tímto virem jsou postiženy nejen celé rodiny, ale dokonce i vesnice. To je však Afrika, jiný kontinent. Ukrajina, to je Evropa. A přestože naši republiku a Ukrajinu dělí pouze pár set kilometrů, je propastný rozdíl v úrovni léčby v této zemi a u nás. Prokáže li se u člověka přítomnost viru HIV, neznamená to ještě, že má AIDS. Co je to tedy AIDS? Nejedná se o nemoc v pravém slova smyslu, ale o zdra votní stav, při němž se lidský imunitní systém není schopen vypořádat s ne mocemi, které by za normálních podmínek zvládnul. Člověk tak potom umírá třeba na relativně banální onemocnění, jako je rýma nebo kašel. Naše zdravotnictví dospělo na takovou úroveň, že lidé mohou s touto nemocí žít až 25 let. Samozřejmě musí člověk užívat léky, které nejenže zabraňují množení viru v těle, ale také udržují jeho hladinu v krvi téměř na nule. Léky jsou však drahé. Je to záležitost stovek až tisíců korun za jedinou tabletku. Pan Aleš se nám také pokládal otázky, na něž člověk nerad odpovídá, protože je mu nepříjemné přiznat pravdu i třeba jen sám sobě. Kdo by podal nakaženému ruku bez strachu z nákazy? Kdo z vás by nemocného bez váhání políbil na tvář? Kdo by se nebál políbit takového člověka na ústa? Každý z nás se k tomu musel postavit individuálně... Už Ernest Hemingway vyslovil moudrou myšlenku: Žádný člověk není ostrov sám pro sebe:...smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě. Mýlí se tedy ti lidé, kteří si myslí, že se jich například problém Ukrajiny či Afriky netýká, že se to děje daleko od nich. Jsme do toho vtaženi všichni. Už teď se jedná o obrovský problém, který do budoucna ještě poroste. Zejména při současném volném pohybu osob a svobodě cestování se klidně může stát, že zanedlouho bude AIDS masovým problémem i vyspělé Evropy... Veronika Hegrová, NK Přečetli jsme: Výrobce čipů pro zvířata chce dobýt Evropu Výrobce datových nosičů pro technologii RFID firma Lux Ident z Lan škrouna chce do roku 2010 zdvojnásobit tržby. Už nyní téměř 80 procent produkce exportuje do více než 20 zemí. Dvě třetiny celkového vývozu firmy směřují do Německa, k významným trhům patří také Velká Británie, Rakousko a další státy EU. Technologie RFID se využívá mimo jiné pro bezkontaktní identifikaci osob, zvířat a zboží. Lanškrounská firma patří mezi desítku evropských producentů v tomto oboru. Chceme být největším výrobcem ve střední a východní Evropě. Záměr je reálný, protože nám nahrává legislativní situace, podle které od roku 2008 musí být většina skotu v Evropské unii povinně identifikována elektronickou známkou, uvedl jednatel společnosti Michal Smetana. Společnost produkuje také takzvané předlamináty pro výrobu bezkontaktních čipových karet. V tomto oboru je dominantním výrobcem v Česku. Zaměstnává 45 lidí a letos očekává obrat 110 milionů korun. Firma Lux Ident vznikla v roce 2002 jako nejmladší člen uskupení tří společností. (MFD, )

11 LL 23 / 2007 PŘEDSTAVUJEME VÁM STRANA 11 ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA TIANSHI Tímto rozhovorem s Ilonou Chromcovou navazujeme na přednášku, která se uskutečnila v lanškrounské knihovně, a je určen všem, kdo se chtějí něco dozvědět o čínské bylinné medicíně. První písemný doklad o tradiční čínské medicíně je let starý a najdeme ho v tzv. Knize žlutého císaře. Odkaz prastaré čínské medi cíny je stále živý, neztrácí na aktuálnosti. Základními léčebnými postu py jsou akupunktura, masáže a bylinky. A právě čínská bylinná medicína před časem oslovila Ilonu Chrom covou natolik, že se jí začala aktivně věnovat a stala se členkou korporace Tianshi. Zkušenosti čerpala přímo z oblasti Indonézie, navštívila Singa pur, Džakartu a Bali. Představte některé oblíbeně produkty ze základní řady čínské bylinné medicíny Tianshi. Nedá se říci, který z těchto produktů je nejoblíbenější. Velký zájem je o Bio kalcium, které má vstřebatelnost 95 98%, je jak pro dospělé, tak i pro děti, Biozinek a Spirulínu, která zvyšuje imunitu organismu. Celuloza a Digest zase pročišťují tlusté střevo. Ostatní produkty jsou také zajímavé, např.žvýkací vápník, vápník na mozkovou činnost a ostatní. Navštivte nás a uvidíte. Máte nějaké produkty vyzkoušené sama na sobě? Od začátku své spolupráce s korporací Tianshi užívám já osobně i celá má rodina tyto preparáty dle čínského pentagramu, podle ročních období. Bio kalcium, Biozinek, Spirulínu, Cordyceps, Vejkan atd. Jaro dřevo vše se probouzí očista organismu Léto oheň rychle všechno roste důležitá mineralizace Pozdní léto země sbíráme plody regenerace Podzim kov zklidnění velká očista, intenzivní látková výměna Zima voda jediná mění svůj stav regenerace ledvin Proč jste si vybrala čínskou bylinnou medicínu? Funguje jinak než západní, řeší člověka jako celek. Podstatou zdraví je rovnováha mezi energiemi jing a jang, duchovní a fyzickou stránkou člověka. Lidé u nás si léčí jen tělo, jejich duše zůstává bolavá. Číňané o nás říkají, že své zdraví řešíme tři dny před smrtí a oni tři roky před nemocí. Statisticky je prokázáno, že v Číně umírá 90% lidí stářím a u nás 70% na následky nemocí. Člověk je složitý biologický systém, který je schopný seberegulace a obno vy. Nejlepším lékařem je pro každého z nás vlastní organismus. Musíme mu však zajistit potřebnou péči. Čínská bylinná medicína pečuje o vnitřní systém člověka a nemusí pak léčit nemoci, protože spokojený organismus si je vyléčí sám. K tomu je nutná harmonizace. Pokud je rovnováha v organismu narušená, nelze očekávat okamžitou nápravu. Tato medicína není medicínou akutní, harmonizace je otázkou týdnů, podle stupně poškození organismu i měsíců, někdy i let. U každěho je to jiné. Člověk musí hlavně pochopit, že za své zdraví odpovídá sám. Motto členů Tianshi zní: Záchrana topících se spočívá jen v rukách topících se samých. Pojďme se zachránit! Co to vlastně Tianshi znamená a jaké bylinné produkty nabízí? V překladu Tianshi je okřídlený lev. Jedno křídlo představuje zdraví, druhé prosperitu. Jedno bez druhého nemůže být, s jedním křídlem nemůžete létat. Tianshi nabízí tři druhy produktů. Produkty na detoxikaci a očistu organismu, produkty na doplnění deficitu látek a produkty na obnovu ztracených funkcí. Produkty Tianshi jsou energeticky vyvážené, jsou technologicky vyspělé např. iontová forma biovápníku, vysoce vstřebatelný lecitin, patentovaný chitosan jsou bez vedlejších účinků mohou se užívat souběžně s léky. Zvyšují jejich účinek a snižují škodlivost. Jsou mnohostranné, jeden produkt působí na mnoho oblastí současně, po přerušení užívání učinkují ještě několik měsíců. Jsou vyvíjeny podle receptur starých tibetských mnichů, ale pomocí nej novější bioinženýrské technologie. Produkty Tianshi jsou certifikované ve 120 zemích světa. V České republice je k dostání 16 základních produktů a z toho 13 bylo oceněno zlatou medailí světové zdravotnické organizace. Je nutné nějaké lékařské vyšetření před užíváním čínských bylinných produktů? Hypokrates kdysi řekl: Vaše potrava musí být lékem a Váš lék musí být po travou. Mohou být současné prášky, tabletky Vaší každodenní potravou? Produkty Tianshi jsou tak zvané BADy. BADy jsou výsledkem práce ně kolika tisíců vědců různých zemí v průběhu 50 let. BADy jsou biologicky aktivní látky rostlinného a živočišného původu bez chemických přísad. Bady obsahují nezaměnitelné komponenty potravy : vitamíny, minerály, aminokyseliny, potravinová vlákna a další složky, které doplňují deficit látek, které nám chybí v potravě. Jak poznám, který přípravek je pro mě nejvhodnější? Každý z těchto BADů má svoji specifickou účinnost, máme zde dostatek literatury, kdy po dohodě s každým zájemcem společně najdeme ten produkt, který bude nejvhodnější. Co všechno se dá pomocí produktů Tianshi řešit? Jsou všestranné, příklady mluví za všechno. Muž 68 let, lékaři mu diag nostikovali nádor na prostatě (počáteční stádium). Ve svém věku měl za se bou dva chirurgické zákroky na odstranění polypů tlustého střeva a již 43 let užíval prášky na vysoký tlak. Podstoupil kůry na čištění organismu a střev, na vysoký krevní tlak, na adenom žlázy předstojné. Po sedmi měsících se nádor vstřebal, výsledky krve a ultrazvuku měl vý borné, byl bez potíží. Po třech měsících pití čaje Tians mu lékař snížil dávky léků určených na hypertenzi na polovinu. Tento člověk si dnes dá s chutí i ká vu, kterou nemohl pít. Na počátku neměl k bylinným preparátům důvěru, později přizpůsobil svůj denní režim a stravovací návyky všem pravidlům jejich užívání. Přesvědčily ho výsledky. Měla jsem klienta, kterému produkty a očistné kůry pomohly odstranit cys tu na ledvině. Jedné ženě pětitýdenní kůra a čaj odpomohly od žlučových kamenů. Čínské bylinné produkty urychlují veškeré hojící se procesy. Mohou zkrátit dobu sádrové fixace končetiny i při komplikovaných zlomeninách na polovinu, pomáhají při osteoporóze a při mnoha dalších potížích. TIENS s.r.o. Distribuční centrum Purkyňova 566 (nad Českou pojišťovnou) LANŠKROUN Pracovní doba: úterý čtvrtek Ostatní dny na tel. domluvu na čísle tel.: 724 / , e mailová adresa: chromcovailona.@seznam.cz, najdete nás na stránce: zdravizprirody.estranky@seznam.cz

12 STRANA 12 KULTURA, INZERCE LL 23 / 2007 Musí mrazit v zádech, jinak je to vo ničem Nové CD Easy Company Ilji Michalce Představovat lanškrounským hu debním fanouškům instrumentalistu Ilju Michalce by vzhledem k jeho ak tivitám bylo asi zbytečné, ale širší ve řejnosti připomínám, že je také ve doucím jazzpopové kapely ONE BRAIN. Na svém kontě má několik stovek skladeb, které hrály regionální rockové kapely jako byl např. Orion, Kobra, Generace X, Samuel Crux atd. Jednu ze svých posledních skladeb JOYRIDE (Jízda) věnoval lanš krounskému Big Bandu, který ji v pre miéře bravurně představil na letošním listopadovém festivalu Jazz Lanš kroun. Dnes se kromě seskupení One Brain věnuje také dramaturgii jaz zového festivalu Jazz a little other wise a v neposlední řadě také vlastní sólové instrumentální dráze. Výsledkem posledně zmíněné ak tivity bylo kritikou příznivě přijaté album Nad oblaky z roku Během následujících let spojil svůj osud především s kapelou One Brain, se kterou natočil už čtyři CD. To po slední s názvem Čáry se na trhu obje ví v příštím roce. Hudebně mimořádně plodný rok 2007 Ilja Michalec završil sólovým instrumentálním CD Easy Company, které vychází v lednu 2008 u praž ského vydavatelství Popron music. V prestižním hudebním časopise Muzikus se v téhle souvislosti do čtete: Příjemná jazzpopová kolekce kaž dým coulem dokazuje, že instrumen tální rozhodně neznamená stereotypní, natož pak nudné. Ačkoliv se Micha lec na desce nevrhá do progresivních experimentů, dokáže zaujmout, a to zejména díky působivé atmosféře, melodické nápaditosti a aranžérské erudici, s níž je toto veskrze klávesové album natočeno. Já dělám skladby hlavně pro kapelu, ale to pravý vořechový, co je mě osobně nejbližší, představuje orchestrální jazzpop. Téhle muzice se tu nikdo moc nevěnoval a odcho dem Jana Hamra do zahraničí se z Čech jazzpop de facto vytratil. V devadesátém druhém jsem se tak nějak rozhoupal a začal se tomuhle žánru věnovat. Samozřejmě to chvíli trvalo a první CD Nad oblaky bylo na světě až v roce Protože ale bylo vydané u malého nakladatelství, tak se to na veřejnost moc nedostalo. S určitou popularizací mi však doma pomohl Český rozhlas, shrnuje po čátky své sólové dráhy lanškrounský jazzman. Na vydání CD Easy Company bu de v příštím roce navazovat několik koncertů po republice, na kterých bu dou kromě Ilji Michalce vystupovat také hosté. Ke svému sólovému pro jektu pak dodává: Obklopil jsem se už čtyřmi klávesy, aby hudba byla dostatečně bohatá, s plným zvukem. Posluchače musí zamrazit v zádech, jinak je to vo ničem. Chtěl bych, aby mé vystoupení bylo komponované, podíleli se na něm i jiní umělci a po dařilo se něco v duchu Jeana Mi chaela Jarreho. Další jeho hudební aktivity se po chopitelně točily a točí okolo One Brain ( brain.cz). Kapela se již několikrát objevila na hudebním ka nále Óčko i v několika rádiích. Lanškrounské seskupení se dostalo během sedmileté existence do po vědomí širšího okruhu posluchačů i mimo region. K tomu také přispěla výborné spolupráce s dnes již legen dárním tělesem Laura a její tygři. Rýsuje se dokonce možnost, že One Brain bude v příštím roce před kapelou Laury na celém jejich turné. Kdo by o nové CD Ilji Michalce měl zájem, může si ho objednat v předprodeji na: index.aspx?gotoid=204955, popř. na František Teichmann

13 LL 23 / 2007 V LANŠKROUNĚ TO ŽIJE STRANA 13 IRSKÝ POVÍDKÁŘ, ČESKÁ VERZE KNIHY A LANŠKROUNSKÁ PŘEKLADATELKA Zelený, oranžový, bílý. Tři pruhy, ze kterých sestává jeho vlajka. Zelená je barvou katolické většiny, oranžová barvou protestantů a bílá představuje po třebný prostor mezi oběma skupinami. Hlavně zelená se váže k této drsné zemi, stejně tak k ní neodmyslitelně patří dobrá whisky. Takový je smaragdový ostrov. Takové je Irsko. Takto bylo charakterizováno 21. listopadu v sále lanškrounského zámku, kde Kulturní centrum Lanškroun spolu s Divadlem Ve středu a místní městskou knihovnou pořádaly Irský podvečer s povídkami Franka O Connora. To vše pod záštitou starosty města pana Martina Košťála. Přišlo skutečně hodně lidí, všechna místa byla beznadějně obsazena. Příznivce kultury prováděla programem po celou dobu paní Růžena Šteflová. Hlavním cílem besedy bylo představit O Connorovu knížku o 30 povídkách Můj oidipovský komplex a jiné povídky, kterou do češtiny přeložila profesorka anglického jazyka lanškrounského gymnázia paní Kamila Weiserová. Nahoře: Kamila Weiserová a Růžena Šteflová, dole: Zbigniew Czendlik. Psí vojáci hráli, jako když teče krev Osmadvacáté narozeniny bývají pro člověka věkem, kdy muže začíná už cosi bolet a žen se zmocňuje bio logická touha po dítěti. V případě hu debních kapel je to však věk, kterého se dožívají jen výjimečné a originální formace. Nebýt Olympiku a Rolling Stones, mohli bychom si myslet, že se jedná o raritu. Vždyť za tu dobu se mnozí muzi kanti narodili, vzpláli nesmrtelnými lunetickými hity a skončili v nená vratném propadlišti zapomnění. Ne tak legendární Psí vojáci, byť i oni měli namále. Alkoholové excesy Filipa Topola v průběhu 90. letech zkazily nejeden koncert a legendární kapela, kterou už v roce 1979 odstartovali tehdy te prve třináctiletí bratři Topolové, se zmítala v deliriální křeči. Kdo zažil litomyšlský koncert v Kotelně na jaře 1998, ví o čem mluvím. Mnohé se od té doby změnilo a veškeré mé obavy o lanškrounské vystoupení se točily především okolo návštěvnosti. Jejich lanškrounský koncert byl zlatou teč kou letošní mimořádné dramaturgic ké aktivity klubu Apollo. Laura a její tygři, Jiří Schmitzer, Nil, to jsou jen některé počiny, kterými se může pro gram Apolla pochlubit. Divácký ohlas na takhle dobrý rok bych však až na výjimky označil za sporadický. Dlouhou dobu to v souvislosti s di váky vypadalo na propadák i u Psích vojáků. Apollo však se pozvolna plnilo a zhruba padesátce diváků Filip Topol předvedl, že je to stále ďábelský mu zikant. Sledovat jeho ruce při hře je neo pakovatelným zážitkem, hudba má im pozantní náboj a originální básnické texty vypovídají o věčném boji, o lás kách, touhách i démonech života. Ta píseň teče jako krev a v dálce zní jekot a řev, píše v jedné své skladbě Navodit atmosféru Irska pomáhala bezpochyby i hudební skupina Tomáše Krejči. Ta do průběhu večera několikrát zasáhla zahráním typických irských písní. A protože posluchači postupně dostali skleničku s irských tekutým chlebem, s whisky, měl každý pocit, že se v ostrovním státě skutečně nachází... A bylo se skutečně na co dívat, tedy spíše co poslouchat. Členové Divadla Ve středu Monika Dušková, Ivo Obr, Pavel Studený, Jan a Marie Frankovi a herec ze souboru Škeble Jan Vychyta se vzájemně podělili o práci a pro střídali se při přednesu tří vybraných O Connorových povídek. Dvě z nich Můj oidipovský komplex a Moje první zpověď byly ze života dětí, třetí, Rybu k páteční večeři, lze zařadit do života dospělých. Diváci se hodně nasmáli, protože výstupy přednášejících byly doplněny o herecké prvky. Kdo byl vlastně Frank O Connor? Jedná se o spisovatele první poloviny 20. století, který se narodil v Irsku, kde prožil i většinu svého života. Nepsal však jen povídky, zasáhl i do oblasti poezie a dramatu. Tématicky se zaměřil na život dělnických vrstev, na chudobu a emigraci. Je zajímavé, že svá díla, i ta, která už byla v jeho době publikována, neustále přepracovával. Existuje až 17 kopií jedné povídky a až 50 jejích konceptů. Je zřejmé, že se tak snažil o maximální dokonalost. Jeho nezdolná píle skutečně úspěch přinesla. Povídky mají vytříbený jazyk a nechybí v nich ani notná dávka humoru. Nutno dodat, že paní Weiserové se překladem podařilo všechny přednosti O Connorova díla zachovat. V Irsku se dodnes uděluje mezinárodní cena Franka O Connora, kterou se oceňují povídky. Hostem večera byla paní Michaela Čaňková, lektorka Britské rady. Přijala pozvání, aby posluchačům řekla několik málo informací o této zemi. Svou řeč začala citací irského dramatika McDonagha: Do Irska chce každej, poněvadž v Irsku jsou milí lidi, tím jsme přece proslulí, ne? A po prezentaci paní Čaň kové jsme museli uznat, že tato věta skutečně vystihuje irskou mentalitu. Do věděli jsme se i několik faktů z historie této ostrovní země. Irsko bylo už od 12. století anglickou kolonií. O čtyři století později přišla anglikánská církev, proto stovky a stovky katolických Irů opouštěly zemi. Je překvapivé, že Irové svůj rodný jazyk příliš neznají. Do 18. století mluvili všichni irsky jazykem, který se nepodobá žádnému jinému. Potom však začala anglicizace a irština vymizela. Dnes se ji děti učí ve školách stejně tak, jako se my učíme cizím jazykům. V roce 1921 dostalo Irsko samostatnost. Ne však celé. Sever Irska, který byl osídlen převážně protestanty, zůstal součástí Anglie. Od té doby píší anglické a irské dějiny spory a konflikty. Přesto nastává v současné době obrat k lepšímu. Poté byl na jeviště pozván lanškrounský farář Zbigniew Czendlik, aby se zhostil úkolu říci pár vět ke katolictví v Irsku. Procentuálně rozdělil náboženství v zemi a také zmínil den svatého Patrika, což byl irský patron, který přinesl do země křesťanství. Tento svátek slaví Irové každoročně 17. března. Poznávacím znamením pro jeho příznivce je zelený čtyřlístek. Připíjím na Irsko, na knihu a krásný večer. Tato závěrečná slova Zbigniewa Czendlika by mohla být považována za výstižné heslo celého večera. Beseda se skutečně povedla. Posluchači se hodně nasmáli a mnohým z nich se povídky zalíbily natolik, že si O Connorovu knížku koupili přímo na místě. Poté, co diváci všem účinkujícím poděkovali potleskem, rozešel se každý z nich, ať už více či méně spokojen, svojí cestou. Veronika Hegrová, NK, foto: FT velmi trefně Filip Topol. Na pódia se po půlroční pauze vy nucené nemocí vrátil v průběhu letoš ního léta. Bouřlivý potlesk v Apollu byl zasloužený a patřil svým dílem i Davidu Knápkovi, který ho do Lanš krouna pozval. Text a foto: F. Teichmann

14 STRANA 14 NÁZORY LL 23 / 2007 Jak to vidím já? (K rozhovoru s panem Habermannem) Dovolím si pár svých poznámek k rozhovoru, který byl uveřejněn v LL č. 22, jelikož jsem měl s organizací VaK a.s. taktéž co do činění. V roce 2002 jsem zakoupil parcelu v blízké obci od soukromé osoby, parcelu bez jakýchkoliv závazků a věcných břemen. Středem pozemku vedl vodovodní řad, postavený několik desítek let zpátky v akci Z, s nejvyšší pravděpodobností bez stavebního povolení a bez dořešení majetkových vztahů. Protože vodovodní potrubí vedlo přesně v místě, kde jsme hodlali umístit novostavbu rodinného domu, jal jsem se jednat se společností VaK, konkrétně s panem Kapounem. Nutno podotknout, že jednání bylo z jeho strany korektní, ovšem co mi rozum nebere, je to, co si může tato monopolní společnost dovolit vůči svým zákazníkům ze zákona vaše možnost volby se totiž zúží na výběr Budu, nebo nebudu mít vodu, nikoliv Dodá mi ji ten, nebo ten. Představte si, že má někdo na vašem pozemku zařízení, které slouží k jeho podnikatelským účelům (chápejte k vydělávání peněz ), to umístění s vámi nemá nijak smluvně ošetřeno, vy přijdete a řeknete mu, ať si ho posune, že si na svém pozemku chcete postavit dům, na což on odvětí, že tedy ano, ale vy to zaplatíte. Takže situace se vyvine následovně: Na vašem pozemku je věc, o kterou vy nestojíte, nicméně se ji rozhodnete (zdarma) trpět, abyste si ale mohli na svém pozemku dělat, co uznáte sami za vhodné, domluvíte se s VaKem, že si potrubí posune, což zaplatíte vy (!!!) jako majitel pozemku. Rozhovor se vyvíjel asi takto: Já: Potřebuji, abyste si potrubí posunuli. Oni: Posuneme, ale bude to něco stát. Já: No a? Oni: Musíme udělat smlouvu a vy to zaplatíte. Já: A to potrubí potom bude moje, když si ho od vás nechám postavit na svém pozemku cca 18 metrů? Oni: Ne, to bude naše potrubí. Chápete tu jejich zvrácenou logiku? Naši rodinu těch 18 metrů cizího potrubí stálo 45 tisíc korun zaplacených VaKu, další 3 tisíce za výkopové práce, a to si prosím VaK naúčtoval i materiál, který ve finále nedodal, na což jsem je telefonicky upozornil a oni s velkou nelibostí vystavili dobropis. Závěr? Fandím panu Habermannovi, protože vím, s jakou společností bojuje, i když to může vypadat jako boj s větrnými mlýny. Pana Faltejska, jejich práv níka, bych odkázal na studium Listiny základních práv a svobod, nežli se za čne ohánět zákony s výkladem takovým, jaký se mu hodí. Milan Schembera QUO VADIS aneb Rok mého dopisování s Radnicí Kdo pravidelně čte pro mě velmi užitečné LL jistě si všiml krátké vysvětlení na toto téma, které již vyšlo. Přesto považuji za dobré zveřejnit ještě část čestného prohlášení pana Ing. Josefa Pilného, 1. místostarosty města do března roku Dovoluji si připomenout, že Pivovar postavený v roce 1700 knížetem Lichtenštejnem a privatizovaný v roce 1993 firmou BEVI, s.r.o., byl v konkurzu již od roku 1998 a každý, kdo o tom věděl nebo jen chodil kolem, se mohl do konkurzu přihlásit, např. i město Lanškroun. Se souhlasem pana Ing. Pilného vyjímám vybrané texty: Ing. Škvařil mě v lednu 2000 navštívil a seznámil s tím, že pivovar v Lanškrouně je v konkurs ním řízení a že by mohl učinit kroky k tomu, aby tento mohl být prodán napří klad Městu Lanškroun. Ptal se na můj názor, já jsem ho informoval o tom, že mě se tento nápad líbí Já jsem tuto myšlenku uvítal hlavně z důvodů strate gicky výhodné polohy pro to, aby se tento areál stal majetkem města. Domníval jsem se, a stále se domnívám, že město nemělo v té době promarnit příležitost získat tento areál Město Lanškroun by získalo kontrolu nad strategicky významnými pozemky v bezprostřední blízkosti centra města. To se nakonec v plné míře prokázalo v pozdějších letech, kdy celé toto dění vyústilo ve slav nostní otevření Pivovarského náměstí v roce Zde tedy prohlašuji, že bez kroků, které činil Ing. Jiří Škvařil, by se areál pivovaru v Lanškrouně ma jetkem Města Lanškrouna nestal. Dnes by s největší pravděpodobností měl Lanškroun v polorozpadlém areálu pivovaru v těsné blízkosti centra města nejspíše sklad použitých lahví či nějakého jiného materiálu Jiří Škvařil Přečetli jsme: Co s počítačovým peciválením? Nic Také jste si toho všimli? Děti už si prakticky vůbec nehrají venku. Žádný fotbálek u klepadel na koberce či závodění na kole mezi domy, o kuličkách nebo skákání panáka ani nemluvě. Vyrůstají tak vůbec první generace za poslední desítky (spíš stovky) let, které nezažijí fenomén venkovního živelného lítání. Nebudou jim venkovní hádky, rvačky, kamarádství, podrazy či lásky chybět? Děti dnes buď chodí na organizované kroužky, nebo (a to spíš) sedí samy do ma u televizí a počítačů a hrají krvavé hry. A zřejmě i proto přibývá agresivních dětí, jak říká psycholožka Lidmila Pekařová. Co s tím? Nic. Počítačové pe civálení a zvyšující se dětská agresivita jsou patrně nevyhnutelným vedlejším účinkem přirozeného vývoje společnosti. Rodiče se nezmění, budou v práci stále déle (k tomu nás společnost tlačí) a na děti jim nezbyde čas. A počítače jim vzít nemohou (pokud z nich nechtějí mít zametače chodníků). Nezbývá než doufat, že dětské ignoranství a agresivita se spraví s jejich dospíváním. Že svými neurózami a problémy sice zaměstnají stovky psychoanalytiků (jako to dělají obyvatelé USA), ale nakonec z nich vyrostou normální slušní rodiče. Kteří, stejně jako jejich rodiče, pouze nemají čas na své děti. (MF D, ) K zamyšlení Po celé České republice se šíří do slova šílenství, které spočívá v nekon cepční a živelné výstavbě větrných elektráren (VE). Příkladem může být Toužimsko, kde na území jediné obce se uvažuje o výstavbě 33 stožárů VE. Obdobně je postižena Vysočina. Bo hužel, toto šílenství se nevyhnulo ani našemu regionu. Pod vidinou různých finančních částek do obecní pokladny jednají obce s investory těchto sta veb o možnosti výstavby nikoliv již jed notlivých objektů, ale dnes už o vý stavbě větrných parků. Každá obec tak sleduje pouze svůj prospěch pří liv peněz do vlastní obecní kasy. Jaký je však výsledek? Ve Výprachticích se v současnosti jedná o výstavbě až 12 VE v prostoru od Hoblovny přes Jiráskovy vrchy až na Haldu, to znamená dvě řady stožá rů v délce cca 3 km na pohledově ex ponovaném hřebeni Evropského roz vodí Labe Dunaj. V Horních Heř manicích byla projednávána výstavba 8 9 VE na neméně pohledově expo novaném hřebenu českomoravského pomezí od silnice na Štíty směrem k Cotkytli. V Bystřeci je projedná vána nabídka na výstavbu až 10 VE na holých hřebenech v okolí obce. Jednání o výstavbě VE probíhala i v Čenkovicích, hovoří se o VE také v Orličkách. Pokud si uvedenou vý stavbu promítneme do mapy, zjistíme, že ve čtverci 8 x 8 km by mělo stát cca 30 větrných elektráren, možná i více. Další parky VE (většinou min. 3 až 5 ks stožárů) jsou v jednání v Mlad kově, Lichkově, v Písařově a Jedlí, stavět by se mělo také v okolí Lubní ku, v jednání jsou stavby VE u Leto hradu, v Cotkytli a ve Strážné. Soudný člověk si jistě dovede před stavit budoucí vyhlídku ze Suchého vrchu, Bukové hory nebo Lázku, či panoráma obcí obestavěných stožáry VE o výšce až 150 metrů. V případě realizace všech navrhovaných a pro jednávaných staveb dojde k naprosté devastaci krajinného rázu a k hrubé mu zásahu v pohledově jedinečné o blasti rozsáhlého území východní čás ti Orlických hor (Bukovohorská hor natina, Mladkovská vrchovina), na hřebenu českomoravského pomezí Zábřežské vrchoviny a v západní části Hanušovické vrchoviny. Je až zaráže jící, že značná část těchto staveb je bez ostyšně navrhována v chráněných úze mích nebo v jejich těsné blízkosti ať už to jsou přírodní parky nebo ptačí o blasti spadající do oblasti Natura 2000, což jsou území chráněná v rámci EU. Dalším závažným problémem jsou smlouvy sjednávané mezi investorem a obcemi. Tyto smlouvy jsou všeobec ně pro obce nevýhodné. Pochybnosti vzbuzují i investorské firmy, které na bízejí zainvestování celé stavby a za ručují se za to svým majetkem. Jedná se převážně o firmy s přívlastkem s.r.o. Takovým příkladem může být firma založená v roce 2004, jejímž předmětem činnosti je maloobchod provozovaný mimo řádné provozov ny a internetový obchod, jejíž základní jmění činí 210 tisíc korun českých, která v prvním roce své činnosti měla zisk 22 tisíc, v roce 2005 ztrátu 133 tisíc, v roce 2006 činila ztráta 168 tisíc Kč a která k 31. prosinci 2006 neměla žád ného zaměstnance. Právě tato firma na bízí své služby ve zdejším regionu, ale jak jsme zjistili, i za jeho hranicemi. Takové a podobné firmy lehce zmi zí ve vhodnou dobu z obchodního rej stříku a z povrchu zemského a je oprav du záhadou, co si obce či vlastníci po zemku zastavěného VE potom s jejich dědictvím počnou. V těchto přípa dech se jakékoliv smlouvy stávají bez cenným cárem papíru. Informace, že cena šrotu za likvidované VE pokryje náklady na likvidaci, jsou zcela scestné. Měli bychom se zamyslet, co chce me zanechat svým dětem a vnukům. Zda přívětivou a zachovalou českou krajinu obdivovanou příchozími náv štěvníky a turisty, nebo krajinu poni čenou na dobu 20 let občas se točící mi monstry převážně zahraničních vý robců. Takové krajině se turista vel kým obloukem vyhne pokud ještě bude mít kam. Jak nás asi naši potomci za takové dědictví pochválí? Zamysli se, čtenáři... Jan Kaňka, OS Naše Výprachtice

15 LL 23 / 2007 KULTURA STRANA 15 Předadventní koncert KPH TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2008 Začátkem ledna již tradičně zazvoní u vašich domovů tříkráloví koledníci. Zazpívají vám a budou koledovat o příspěvek na pomoc lidem, kteří žijí mezi námi, jsou opuštění, staří, nemocní nebo se mnohdy, ne vlastním zaviněním, dostali do těžké životní situace a není v jejich silách ji řešit. Tříkrálová sbírka, letos již osmá v pořadí, bude probíhat v termínu od 4. do 13. ledna Ko ledníkům budete moci přispět do zapečetěných pokladniček označených logem charity. Vedoucí koledníků budou mít u sebe platný ob čanský průkaz a viditelně nošenou průkazku s údaji (jméno, bydliště, datum narození, číslo občanského průkazu). Průkazka bude opatřena číslem, které bude totožné s číslem na pokladničce, a je plnou mocí ke koledování. V roce 2008 je obecným účelem sbírky pomoc rodinám a lidem v nouzi u nás i v zahraničí a podpora Slunečné, leč mrazivé nedělní odpoledne 18. listopadu lákalo k procházce a ta se dala vhodně spojit s příjemným kulturním zážitkem. V kostele sv. Václava vystupoval v 15 hodin Pěvecký sbor Masarykovy univerzity. Místem i dobou konání a především programem koncert brněnského pěveckého sboru připomínal oblíbené adventní koncerty v našem městě. Pěvecký sbor Masarykovy univerzity byl založen v roce 2004, jeho členy jsou studenti vybraní konkurzem z různých fakult MU. Sbormistrem je MgA. Michal Vajga, v současnosti působící jako učitel intonace a dirigování na ka tedře hudební výchovy Pedag. fakulty MU. Hlavní výbor Unie českých pěvec kých sborů mu na jaře 2007 za mimořádné úspěchy udělil cenu Sbormistr junior. Mládí krása zpěv. Tato tři slova i s jejich odvozeninami by se dala různě pospojovat a stále by byla výstižnou charakteristikou pěveckého sboru, který stanul před posluchači. Dvaadvacet půvabných studentek v jasně červených kostýmcích a třináct urostlých studentů v černých oblecích a v bílých košilích s černým motýlkem pozorně sledovali svého dirigenta v slušivém obleku kombinujícím barvy členů sboru. Jaká pastva pro oči! To nejkrásnější a nejpůsobivější však přišlo s jejich zpěvem. Byl to pravý bal zám pro uši i pro duši. Ač zpívali duchovní písně, v jejich podání nepůsobily stereotypně, ale naopak barvitě, svérázně a originálně. Byla to náhoda vybrat chorál Svatý Václave (ve velice zdařilé úpravě O. A. Tichého) jako úvodní skladbu koncertu, nebo úmysl vzdát hold patronu kostela, v němž účinkovali? (Sama se přikláním k té druhé možnosti.) V programu dále zazněly písně skla datelů z různých zemí, nespojovala je dokonce ani doba vzniku, ale přesto tvořily působivý harmonický celek. Díky pojetí a přednesu do sebe přirozeně zapadaly skladby Antona Brucknera, rakouského skladatele 19. století, a součas ného skladatele českého původu Antonína Tučapského, žijícího od roku 1972 ve Velké Británii, i nedávno zesnulého Petra Ebena a dalších. Zřetelná artikulace, čistá intonace, precizní zvládání změn tempa a dynamiky umožňovaly perfektní provedení i těch nejnáročnějších skladeb. Pěveckému sboru MU právem patří četná ocenění ze soutěží a festivalů, jejichž výčet neuvádím. Když jsem plna dojmů odcházela z kostela kolem brněnského autobusu, kte rý ansámbl přivezl, stál ve dveřích šofér a díval se na mě s nevyřčenou otázkou. Pochopila jsem, usmála se a řekla: Bylo to perfektní, byli skvělí. To chtěl asi slyšet, neboť jeho tvář se rozzářila a pyšně prohlásil: To říkají všude, kde vystupují. V. Hejlová, foto: LS charitního díla. Na Ústeckoorlicku vás charita prosí o příspěvek na provoz a realizaci těchto projektů: Občanská poradna Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Centrum Pod Střechou Pečovatelská služba v Domově pokojného stáří v Kerharticích Mateřské centrum Kopretina v Horní Sloupnici Fond na rozvoj nových a rozšíření stávajících projektů Přímá pomoc Misijní dílo (sponzorování sirotků v misiích) Tříkrálová koleda dává možnost každému z vás zapojit se do charitativní pomoci, posiluje soucítění s lidmi potřebnými, podílí se na výchově malých i větších koledníků i na vnitřním růstu osobnosti nás všech. Děkujeme vám všem, kteří pomáháte charitě pomáhat. Za OCH: Marcela Náhlíková

16 STRANA 16 NÁZORY LL 23 / 2007 Export lanškrounské hudby a poděkování hraběte Schwarzenberga do Lanškrouna V říjnu byli někteří lanškrounští hudebníci obohaceni o několik velmi sil ných pozitivních zážitků. Jednalo se o dvě akce, které na mě udělaly svým významem a hlavně vysokou úrovní obrovský dojem. První akce, o níž se zmíním, již byla do určité míry medializována. Šlo o komponovaný pořad, jehož hlavní postavou byl Nicolas Winton, člověk, který ač ho k tomu nikdo nenutil a nic mu to nepřineslo, zachránil na počátku 2. světové války řadu židovských dětí. A lanškrounskému Big Bandu se do stalo cti na této jedinečné akci účinkovat spolu s dalším vynikajícím mládež nickým orchestrem z Nového Města nad Metují. O této akci konané v Kongre sovém centru v Praze ze svého pohledu informovala čtenáře LL známá lanš krounská novinářka RNDr. Sitová. Je ale škoda, že si nepovšimla, jaký to skutečně s naším bandem hrál orchestr, tedy kromě jeho názvu a jména di rigenta. Myslím nástrojové složení, stáří hráčů atd. Takže se pokusím trochu informace doplnit. Šlo o symfonický orchestr mladých z Nového Města nad Metují, který má něco okolo 60 členů a který funguje v rámci tamnější ZUŠ. A musím říci, že to byl orchestr skvělý. A a bych nenutil čtenáře pátrat po demografických údajích, tak je z města téměř na chlup stejně velkého jako Lanškroun. Tento orchestr vznikl asi před 8 lety a během této krátké doby se stal špičkovým tělesem ve svém oboru. Věkový průměr odhaduji na 14 let. RNDr. Sitová také uvedla jedno interview. Ale je škoda, že se nepokusila o rozhovor s některými významnějšími účastníky této akce. Já jsem tam měl příležitost hovořit jednak s paní Blankou Kulínskou, za stupující šéfkou pěveckého sboru Bambini di Praga, a také s Jaroslavem Ry báčkem, dirigentem orchestru z Nového Města nad Metují. A hovořili jsme samozřejmě o technicko hudebních problémech připravovaného společného koncertu, vyměňovali si zkušenosti a další informace. A také jsme si zhodnotili svá hudební tělesa. Co ale stojí za zmíňku bylo, že jak paní Kulinská, tak pan Rybáček se mnou hovořili s představou, že Big Bad je orchestr ZUŠ v Lanškrouně. To přirozeně vyplývá z toho, že je sestavený výhradně z mladých lidí, a tedy samo sebou by měl být orchestrem Základní umělecké školy v Lanškrouně tak mě to v kostce řekli. Byl jsem tedy bohužel nucen je informovat o skutečném stavu věcí v Lanš krouně. Tedy že sice začínal v ZUŠ a že za celou dobu své činnosti nepřivezl své škole ze soutěží jinou cenu než první, ale že byl vedením bez udání dů vodů zrušen. A musím říci, že reakce jak paní Kulinské, tak pana Rybáčka či ředitele ZUŠ v Novém Městě nad Metují byly více než údiv. Paní Kulinská mě na to prostě řekla: Vždyť jsme v Čechách!. Ale zpět k akci s panem Wintonem. Té předcházelo natáčení pana režiséra Matěje Mináče s naším bandem na jedné ze zkoušek. Něco jako film o filmu. V rámci tohoto Matěj Mináč uspořádal své interviev se členy našeho orchestru. A padla tam i otázka, zda by každý člověk měl nezištně, stejně tak jako pan Winton, konat pro jiné dobré skutky. Samozřejmě, že každý dotázaný bigban ďák odpověděl v různých modifikacích, ale závěr byl vždy takový, že dobré skutky pro jiné by každý dělat měl. Mě ale spíše napadlo, zda je tomu tak ve skutečnosti, protože ve spojitostech výše i níže naznačených se spíše najdou ti, kteří hází klacky pod nohy těm, co by něco dobrého pro jiné udělat mohli, a leckdy jsou za to házení i dobře placeni. Nyní ale pár slov o další absolvované akci. 10 hudebníků z Lanškrouna pů sobí v orchestru AF Brass Band Letohrad. To je nyní asi největší koncertní dechový orchestr Pardubického kraje. 19. října repreznetoval náš kraj na mezi národním festivalu velkých dechových orchestrů v Ostravě. A dobře, neboť zde byl oceněn zlatým pásmem. A myslím, že dobrý pocit a silné zážitky zde nepramenily pouze z dobrého umístění. Totiž festivalu se zúčastnilo 21 orchestrů o minimálním počtu hudebníků 40 tak zněl statut soutěže. Byly zde orchestry od nás, z Polska, Slovinska, Slovenska a Švýcarska. A odpověd ně mohu říci, že z nich nebylo možné žádný označit za slabý. Zprvu jsem měl dokonce dojem, že se v takto silné konkurenci neprosadíme. Avšak náš, resp. letohradský orchestr podal výborný výkon a porotou byl zařazen do nejvyšší kategorie, což považuji za velký úspěch. Také na tomoto festivalu hrály orchestry z velké většiny obsazené mladými lidmi, či dokonce orchestry ryze mládežnické. Třeba orchestr ZUŠ ze Zábřehu, tedy z našeho sousedního města. Ten čítal okolo 60 hráčů a hrál skvěle. Jeho vzestup začal kolem roku 2000 a nyní patří ke špičce. Dokonce si z poslední soutěže ZUŠ přivezl absolutní vítězství. Musím říci, že jsem na obou akcích pociťoval velkou radost z toho, že živé provozování hudby mládeží právě prostřednictvím velkých orchestrů není na ústupu, jak se může zdát pod vlivem situace v Lanškrouně či dle pořadů uvá děných v některých médiích. Naopak. Zdá se, že tento obor zažívá obrov skou renesanci. No a jak to je v Lanškrouně? Lanškrounský Big Band sice funguje, a z vý še uvedeného vyplývá, že stále dobře. Avšak podíl lanškrounských v něm klesá. Škoda. Kdysi jsem si zakládal na tom, že jsme orchestr skutečně jen Lanškrouňáků. Možná proto, že já jsem skutečný patriot, což vychází i z toho, že jako málokterý já jsem i v Lanškrouně narozen. A v této souvislosti mě napadá srovnání Lanškrouna právě se sousedním Zábřehem. A to je asi následující: 1/ Přibližně v době, kdy začala stoupat úro veň zábřežského orchestru, přešel ze ZUŠ Zábřeh do ZUŠ Lanškroun učitel dechových nástrojů. 2/ Zhruba od tohoto data začal postupný, vedením ZUŠ řízený útlum činnosti Junior Big Bandu při ZUŠ v Lanškrouně, který skončil rozhodnutím ředitelky ZUŠ o jeho zrušení. 3/ A přibližně od stejné data nevyšel ze ZUŠ Lanškroun jediný absolvent či pouze žák schopný hrát na trubku. A to je již více jak 7 let. Čímpak to asi je? Opravdu je pravdivé tvrzení, že na trubku nebo trombon v Lanškrouně nikdo nechce hrát? Jak to, že jinde je tomu zcela naopak? Nebo pouze někdo nechce nepřipustit něco, na co on sám (nebo sama?) nestačí? Proč pak na oslavu založení ZUŠ byl jako jeden z jejích nejúspěšnějších obsolventů ZUŠ pozván coby hostující koncertní umělec právě trombonista? A kupodivu ani nevadilo, že ho v ZUŠ Lanškroun kdysi učil neaprobovaný a nakonec vyhozený učitel. A tak pocity mám různé, nedobré i velmi dobré. Ty dobré však ještě výraz ně umocnil děkovný dopis zaslaný mně z Ministerstva zahraničních věcí a osobně podepsaný panem ministrem, hrabětem Schwarzenbergem. A to je opravdu velká morální podpora. Co říci závěrem. Prvním předpokladem úspěchu je poznávat. A tak pevně věřím tomu, že účast pana místostarosty Jana Šebrleho a paní novinářky Lady Sitové na akci v pražském Kongresovém centru přispěje k jejich poznání. Te dy co lze na špičkových kulturních akcích skutečně uplatnit a že za vrchol in terpretačního umění jsou považovány velké orchestry symfonické, jazzové, dechové a velké pěvecké sbory nejlépe ještě spolúčinkující. A oni že se pak v důsledku takového poznání zasadí ze svých pozic o zvrat velmi nepříznivého vývoje lanškrounské kultury. Tedy že se i v Lanškrouně někdy zase dočkáme slušného orchestru nebo že se v Lanškrouně dočkáme plnohodnotného koncertního a divadelního sálu. Ale bude se muset mnohé změnit! O tom zase někdy jindy. Josef Pilný, dirigent orchestrů Big Band Lanškroun a AF Brass Bad Letohrad Krátce k tomuto článku Děkujeme p. Pilnému za jeho pohled na vystoupení Big Bandu na akci pro sira Wintona. Možná ho mohl poslat dříve, aby byl aktuálnější, jistě by bylo také zajímavé jej doplnit třeba fotografiemi ze zákulisí koncertu. Dojem, že BB je orchestrem ZUŠ, vyplýval z formulace, která byla uvedena v oficiální pozvánce na akci. Přitom věkové složení kapely tomu neodpovídá (většina členů je starší 18 let). Orchestrem ZUŠ byl Junior BB a tato škola jej také loni zrušila. Zmíněné problematice se věnoval již článek p. Pilného uve řejněný v dvojčísle LL č.14 a 15 v roce Redakce LL Zřizovatelem ZUŠ J. Pravečka je kraj, město jí jen pronajímá prostory. Podpory ze strany města se Big Bandu dostává formou grantů na kulturu (kde z celkových ročních 200 tisíc korun získal BB loni 49 tis., letos 30 tis. Kč). Město těmito vysokými částkami oceňuje vysokou profesionální úroveň BB, jeho hudební vystoupenípovažuje za velmi dobrou reprezentaci Lanškrouna. Bohužel, ze strany BB přicházejí sdělení o jeho činnosti velmi zřídka, navíc často nejde o informace o uskutečněných koncertech a vystoupeních, ale o stíž nosti podobného typu, jako je ta dnešní. Veřejnost díky tomu ví o Big Bandu Lanškroun velmi málo. Lada Sitová, členka komise pro mládež a kulturu

17 LL 23 / 2007 SPORT STRANA 17 ZPRÁVY Z BADMINTONU Badmintonové mládí v Lanškrouně V neděli proběhl ve sportovní hale na Střel nici mezinárodní turnaj mládeže Infit Cup, který byl vložen do série turnajů pořádaných pro dospělé v Lanškrouně. Chlapci a dívky z polské Sobótky, Vesce u Liberce, Hradce Králové, Č.Těšína, Rychnova n/k. a z Osíku ve věku do 13 let a do 15 let přijeli do našeho města zkusit uspět v turnaji a porazit své vrstevníky nejen od nás. Klidné prostředí podbarvené hudbou, známé z předešlých turnajů dospě lých, bylo vystřídáno hlučnější, otevřenější radostí vítězů a smutkem i místy slzami těch dětí, které prohrály. Bylo jich celkem 35 a všechny by si určitě za svou bojovnost zasloužily stát na stupíncích vítězů, ale bohužel to není možné. Na medailová umístění nakonec dosáhli v jednotlivých kategoriích: do 13 let CH: 1. Jan Chrz, 2. Slavomír Maňásek, 3. Jan Hubáček (všichni HK), do 13 let D: 1. Kinga Rogalska, 2. Kinga Barna (obě Sobótka), 3. Barbora Karlíková (Osík), do 15 let CH: 1. Michal Hamáček (HK), 2. Martin Biegaňski (Sobótka), 3. Tomáš Valcha (Český Těšín), do 15 let D: 1. Kristýna Menšlová (HK), 2. Natálie Kyselicová (Lanškroun), 3. Zuzana Hlavatá (Vesec). Ve čtyřhřách chlapců a dívek bylo toto pořadí: do 13 let CH: 1. Maňásek, Tomek (HK), 2. Valášek, Jaroslav Hanyš (RK, Lanškroun), 3. Chrz, Hovorka (HK), do 13 let D: 1. Rogalska, Biegaňska, 2. Barna, Goldwaser (všechny Sobótka), 3. Karlíková, Šromová (Osík), do 15 let CH: 1. Birganski, Sznurowski (Sobótka), 2. Hubáček, Hamáček (HK), 3. Valcha, Hrdina (Č.Těšín, Lanškroun), do 15 let D: 1. Hlavatá, Novotná (Vesec), 2. Csiepla, Rogalska (Sobótka), 3. Hanzlíčková, Kyselicová (Lanškroun). Odměnou pro každého vítěze byla na závěr hodnotná cena a všechny děti převzaly od sponzora firmy Infit a zástupce pořadatelského oddílu upomínkové dárky. Další fotografie naleznete na Společné foto mladých badmintonistů. Foto: Lucie Kopecká Již nyní připravujeme po úspěšných dvou turnajích v září a v říjnu na neděli 16. prosince 2007 VÁNOČNÍ TURNAJ pro registrované i amatérské dospělé badmintonisty jako třetí pokračování ze série celkového množství pěti plánovaných Infit Cupů. Grand Prix C mládeže Osík O minulém víkendu měli svoji krajskou soutěž mladí badmintonisté v Osíku u Litomyšle. V sobotu si to rozdaly samostatně dvě věkové kategorie U13 a U17, kde jsme měli jednoho zástupce Jaroslava Hanyše (U13) s konečným umís těním na 9. místě mezi jednotlivci. Ve čtyřhře obsadil s Slavomírem Maňáskem z Hradce Králové 3. místo. V neděli se v U15 objevili již tři zástupci Lanškrou na Nikol Hanzlíčková, Natálka Kyselicová a Tomáš Hrdina a nevedli si vůbec špatně. Ve dvouhře dívek za vítěznou Kristýnou Menšlovou z Montasu HK skončila v závěsu Nikol Hanzlíčková a třetí Natálka Kyselicová. Obě na še hráčky potom s přehledem porazily ve finále čtyřhry své hradecké soupeřky v čele s Menšlovou a obsadily 1. místo. Úspěch ještě zaznamenala Natálka Kyselicová s Hofmannem z HK, když obsadili třetí místo ve smíšené čtyřhře, byli Nikol Hanzlíčková s Tomášem Hrdinou. Tomáš Hrdina skončil ve dvouhře chlapců (U15) na místě.v další nedělní kategorii U19 jsme své zástupce neměli. Za badmintonový oddíl Lanškroun Jiří Dinga Nohejbal Lanškroun Výsledky a konečná tabulka okresního přeboru v nohejbale: 1. Hylváty 18b, 2. Orlice 17b, 3. Žamberk B 9b, 4. Lanškroun B 9b, 5. Žamberk C 7b, 6. Choceň B 2b Děkujeme za podporu. Doufejme, že příští sezóna bude lepší. DK HRY 2007 Ve středu se v tělocvičně SOŠ a SOU Na Střelnici konal 2. ročník sportovních HER Pro žáky speciálních škol Pardubického kraje je uspořádal sportovní klub Korunka Lanškroun spolu se Zá kladní školou speciální v Lanškrouně. V osmi přizpůsobivých disciplí nách (hod míčem obouruč, hod na cíl, kuželky, skok do dálky z místa, výskok s dosahováním, slalom, sla lom s míčem, překážková dráha) sou těžilo v devíti družstvech 75 sportovců. Role spolehlivých a nestranných rozhodčích se opět ujali lanškrounští turisté, ochotnými a zdatnými pomoc níky byli celé dopoledne studenti tříd 3 ME a 4 ME SOŠ a SOU v Lanškrou ně a jejich učitel Pavel Richter. Celé dopolední sportovní hemžení by se dalo označit jako OBROVSKÁ RADOST ZE ŽIVOTA. A medaile a dárky, předané za statečný sporto vní výkon panem starostou Marti nem Košťálem, byly pro děti tou nej sladší tečkou za sportovním dnem. HRY 2007 se konaly za finanční podpory Pardubického kraje, Města Lanškroun, firmy ERGOTEP PRO SEČ a ISCAREX, s.r.o. SŠ, foto: LS HRY 2007 SPORTOVNÍ HALA SPŠ LANŠKROUN Výsledky družstva: 1. Žamberk Baterky, 2. Ústí C, 3. Lanškroun A, 4. Lanškroun B, 5. Korunka Lanškroun, 6. Žamberk Lvíčata, 7. M. Třebová, 8. Ústí B, 9. Ústí A Umístění lanškrounských jednotlivců: D1: 1.Vernerová Andrea Lanškroun B; H1: 1. Šotola Miroslav La B; D2: 3. Hrdinová A., Tulejová D. La A; V1: 1. Kunc Lukáš La B; H2: 1. Matějka Tomáš Korunka La, 3. Syka Štěpán La B V2: 1. Lopeň Luboš Korunka La, 3. Jansa Tomáš, Junek Pavel La A Český rekordman V nové posilovně pivovarského Sportcentra se při tréninku můžete setkat také s jedním z nejsilnějších mužů České republiky. Devětadvacetiletý Ladislav Marek z Verměřovic je totiž držitelem českého rekordu v benchpressu (tlaky s činkou na lavici) ve váhové kategorii do 100kg. V roce 2003 zvedl na MS pořádaném na Slovensku neuvěřitelných 243 kg. Posilování a silovému trojboji se věnuje již 13 let. Pracuje jako mistr odborného výcviku na střední Automobilové škole v Ústí nad Orlicí. FT

18 STRANA 18 SPORT LL 23 / 2007 Konec základní části LHL VÝSLEDKY 7. KOLA: Greenhorns OEZ Letohrad 6:1 (Dušek T. 2, Dušek P., Jelínek, Bosák, Dobšíček Černohous) Snakes D.Dobrouč Žichlínek 1:6 (Řehák Motl Jan 4, Zachař, Motl Jar.) Wild Band Zábřeh Ostrov 3:3 (Bartoň 2, Okleštěk Rozlívka, Křivohlávek D., Řeháček) Hoštejn RYDO Č. Třebová 3:1 (Hýbl, Spáčil, Navrátil Vavřina) Sršni Zábřeh Soren Třebovice 1:9 (Stejskal Mladek 5, Karban, Kyselo, Gremlica M., Ráb) CBA Nuget Šumperk Lazy Neckers 19:1 (Budina M. 5, Hoffman 3, Valigura 3, Sedlák 3, Jelínek 2, Kulich, Andrle, Budina R. Hubina) Kačeři z LA Junioři TJ La 2:2 (Vičar, Ruščák Urban, Mík) Cyklo Team Žraloci D. Čermná 2:1 (Junek, Krč Formánek V.) HC Petrovice Rybníkáři 8:2 (Moravec K. 6, Lešikar, Novák V. Mačát, Urban) Horní Čermná Tatenice 3:5 (Šilar Mir., Pražák, Šilar Mil. Pospíšil 2, Smrkal M., Haupt, Holčák) Soma Šumavští Tygři 8:4 (Skoumal 3, Holínka 3, Slončík, Fišer Andrle 2, Jaroš, Jeník) Qanto Bystřec Forez 0:2 (Renčín, Trávníček) VÝSLEDKY 8. KOLA: RYDO ČT Wild Band Zábřeh 1:3 (Šána Sváda, Okleštěk, Bartoň) Ostrov Snakes D.Dobrouč 2:4 (Říha, Křivohlávek D. Skalický, Krajčí L., Pecháček, Exler) Žichlínek Greenhorns 3:2 (Filip, Motl Jakub, Motl Jan Dobšíček, Jelínek) OEZ Letohrad Bobři 1:0 (Černohous) Žraloci D. Čermná Kačeři z LA 0:5 (Šembera, Ruščák, Vičar, Ondráček, Sršeň Jan) Junioři TJ La Nuget Šumperk 2:3 (Broulík, Boruch Valigura, Hoffman, Budina M.) Lazy Neckers Sršni Zábřeh 3:0 (Dušek P., Hostovský, Kříž P.) Soren Třebovice Custroms RW 7:2 (Ráb 3, Mladek 2, Dvořák, Karban Skalník, Paulus) Šumavští Tygři Horní Čermná 11:2 (Jeník 4, Kania 3, Holub 2, Strnad 2 Mareš P., Šilar Mil.) Tatenice HC Petrovice 2:0 (Holčák, Haupt) Rybníkáři Klas Nekoř 2:4 (Václavský, Tomeš Šulc 3, Krejsa) Forez Soma 9:2 (Fišer 4, Skoumal 2, Hašek, Skalický, Holínka Trávníček, Hampl) VÝSLEDKY 9. KOLA: Bobři Žichlínek 6:5 (Vancl, Schlegel, Kuběnka, Dvořák, Beneš Z., Malátek Motl Jan 3, Motl Jaromír, Motl Libor) Greenhorns Ostrov 0:4 (Křivohlávek D., Říha, Nagy, Grunda) Snakes D.Dobrouč RYDO Č. Třebová 0:7 (Lédr R. 2, Haisler, Kroulík, Lédr J., Pácl, Vavřinka) Wild Band Zábřeh Hoštejn 4:6 (Okleštěk, Horák Kopecký 2, Compel, Minář, Diblík, Navrátil) Custroms RW Lazy Neckers 2:2 (Paulus 2 Macháček, Hostovský) Sršni Zábřeh Junioři TJ La 2:9 (Mikula, Přidal Konečný 3, Kollert 2, Mík 2, Pachl, Resler T.) Nuget Šumperk Žraloci D. Čermná 5:2 (Budina M. 3, Valigura, Budina R. Havel, Kulhavý) Kačeři z LA Cyklo Team 7:0 (Resler Mich. 3, Resler Mir. 2, Šembera, Ondráček) Klas Nekoř Tatenice 3:0 (Motyčka, Konečný J., Lehký) HC Petrovice Šumavští Tygři 6:12 (Lešikar 2, Marek L., Moravec J., Moravec K., Beneš Andrle 4, Doskočil 3, Klement 2, Vaňous 2, Mareš M.) Horní Čermná Forez 3:9 (Vyčítal 2, Pražák Kopecký 3, Marek L. 3, Hampl 2, Marek J.) Soma Qanto Bystřec 5:3 (Fořt 2, Holínka, Skalický, Nimrichter Matějka, Tomeš L., Tomeš M.) Poslední kolo základní části definitivně rozdělilo soutěžící týmy po třech v každé skupině do tří výkonnostních lig. Bez porážky zůstaly pouze loňští finalisté Soma a Kačeři. Nejproduktivnějším útokem se prezentovali CBA Nuget Šum perk, nejlepší obranu měli Kačeři z LA. Také brankářským statistikám kraluje Kačer Martin Preisler. Kanadské bodování vede Michal Budina (Nuget) s 37 body, následují Skoumal a Fišer ze Somy a Andrle a Jeník z Tygrů. V další části se týmu střetnou v jednotlivých ligách dvoukolově, ale po prvním kole postoupí dva nejlepší týmy z druhé ligy do první a dva nejhorší sestoupí z druhé ligy do třetí. Dosavadní výsledky se nezapočítávají. PŘEDPLAŤTE SI LISTY NA ROK 2008 Předplatné Listů Lanškrounska pro rok 2008 stojí 288 Kč. Pokud budete chtít Listy posílat poštou, za poštovné zaplatíte 414 Kč, celkem 702 Kč. Pokud si stihnete předplatné zařídit do 7. prosince, budete zařazeni do tra dičního slosování předplatitelů. Ceny ze své produkce věnuje firma TG TISK. Jména výherců budou uveřejněna v 24. čísle LL 14. prosince, takže dárek si jistě stihnete vyzvednout ještě do Vánoc. Jako každý rok nabízíme také dárkový certifikát předplatného, kterým můžete udělat radost pod stromečkem někomu blízkému. Redakce LL TABULKY LHL 1. ČÁST Skupina A Poř. tým z v r p skóre body 1. Hoštejn : Wild Band Zábřeh : OEZ Letohrad : Žichlínek : RYDO Česká Třebová : Ostrov : Greenhorns : Snakes Dolní Dobrouč : Bobři : 29 3 Skupina B: Poř. tým z v r p skóre body 1. Kačeři z LA : CBA Nuget Šumperk : Junioři TJ Lanškroun : HC Soren Třebovice : Customs Red Wings : HC Lazy Neckers : HC Sršni Zábřeh : Cyklo Team Lanškroun : Žraloci Dolní Čermná : 30 4 Skupina C: Poř. tým z v r p skóre body 1. Soma Engineering : Šumavští Tygři : Klas Nekoř : Tatenice : HC Petrovice : Forez Ostrov : Qanto Bystřec : Horní Čermná : Rybníkáři Lanškroun : 42 0 MASÁŽNÍ SALÓN PETR ČERNÝ 28. října 200, Lanškroun mobil: Masérské, rekondiční a regenerační služby Nabízíme dárkové poukazy Každá desátá masáž ZDARMA

19 LL 23 / 2007 SPORT STRANA 19 NĚKDO SE URČITĚ NAJDE To říká v rozhovoru Radovan Šifra na otázku ohledně prozatím neexistují cího českého závodníka, který by mu v jeho kategorii konečně dýchal na zá da. Martin a Radovan Šifrovi dnes patří mezi nejlepší sportovní lezce v ČR. Radovan obhájil pozici mistra republiky v lezení na obtížnost i rychlost a svou skvělou výkonnost předvedl i na několika evropských závodech, které z větší části také vyhrál. Martin je mistrem republiky v lezení na rychlost a tře tí v obtížnosti. Když se podíváte na výsledky ze závodů v maďarském Agg teleku, zjistíte, že stojí na stupních vítězů i mezi dospělými muži. Může to vzhledem k tělesné konstituci působit humorně, ale především to svědčí o jejich schopnostech. Bratři Radovan a Martin Šifrovi u lanškrounské stěny Martine, ty lezeš ve velmi nadupané kategorii D. Jaký byl pro tebe letošní rok v rámci Českého poháru? Bylo to určitě těžší než před rokem. Protože ale několik závodů vynechal i můj největší rival a velký favorit čes kého i evropského poháru Martin Stráník, tak bych měl být na druhém místě. Díky chybám jsem se však dost často ocitnul až na třetím, což je i můj konečný výsledek na mistrov ství republiky. Už jsi zmínil Martina Stráníka. Kdo patří mezi další tvé největší soupeře? No, asi Martin Pražan. Pak je tam dlouhá prohlubeň, kde skoro nikdo není. Občas se v ní ale objeví někdo, kdo třeba na závody normálně ne jezdí, ale přesto mě porazí. Je spousta silových lezců, kteří trénují jen na stě ně, což může být za určitých podmí nek výhodou. Jak vlastně celý rok trénuješ? Tak úplně nejlepší, co může být, je dlouhý vytrvalostní trénink ve skalách. Není nad lezení venku, ale z pocho pitelných důvodů převažuje trénink na umělé stěně. Díky té lanškrounské se větší část tréninku odehrává v tě locvičně ZŠ A. Jiráska. Spoustu cest ale nalezu i během závodů. Při lezení se sčítají dva faktory přirozený talent, tedy něco, co je tzv. od Boha, a každodenní tréninková řehole. Jak je to u tebe? Musel jsi se ke své výkonnosti prodřít nebo ti byla dána i z hora? Tak technika mi určitě byla z hůry dána, protože lezení po nohách mi jde. Není to ale automatická výhra. Při všech závodech je nesmírně důležitá dalo by se říci rozhodující síla a tu je třeba trénovat. Mezi silově velmi disponovanými lezci vyniká osmnáctiletý Martin Stráník. Je to právě ta síla, co ti chybí k tomu, abys ho porážel? Já bych řekl, že Martin je opravdu hovado. Tu sílu má skutečně ne uvěřitelnou a taky hrozně vydřenou opravdu těžkým tréninkem a lezením se závažím. Existuje nějaký typ cest, ve kterých je horší než ty? Jelikož má opravdu hodně silné prs ty, tak snad jen v těch převážně polože ných cestách na písku v tzv. rajbasech. Protože je Martin Stráník starší než ty, dalo by se předpokládat, že tvůj největší soupeř díky věku vypadne co nevidět z kategorie D ze hry a ty to budeš mít v budoucnu lehčí. Tak teoreticky bych měl v příštím roce svou kategorii vyhrávat, ale jsou tam další třeba Filip Harna. To je velmi talentovaný lezec, takže o sou peře mít nouzi nebudu. Vždycky se někdo najde. V příštím roce bude na olympiádě v Číně lezení ukázkovým sportem. Dá se předpokládat, že v roce 2012 už může být právoplatnou olympij skou sportovní disciplínou. Směřují tvé cíle až takhle daleko? Ambice určitě jsou, ale otázkou je, jestli budu schopen se nominovat v ka tegorii dospělých. To je už velmi těžké lezení a nedokážu dnes odhadnout, jak se mi za těch pět let povede. Martine, ty jsi mistr republiky v le zení na rychlost. Budeš se snažit prá vě v této disciplíně v příštích letech vyniknout? No, nevím. Pro lezce je to spíše nu da. Divácky je lezení na rychlost a traktivní, ale mě moc nenadchlo a ani na to netrénuji. Chci se věnovat pře devším obtížnosti. Rozhodně se ale téhle disciplíně nebráním, protože pro diváky je to veliké show. Martine, tobě se letos podařil do cela husarský kousek. Na závodech v Maďarsku jsi vyhrál nejen svou kategorii, ale i kategorii mužů. Jak se ti to povedlo? V Aggteleku se leze venku na ská le, což mi vyhovuje a také tam byly drobnější chyty, což mám rád. Ty zá vody jako by byly šité mně na míru! To, že jsem vyhrál kategorii mužů, souvisí asi také s tím, že mají přece jen o nějaké to kilo navíc a nejlepší ma ďarský lezec Kanvas Bálint se závo dů neúčastnil. Věnuješ se kromě lezení i nějakým dalším doplňkovým sportům? Pro lezce je jako doplňkový sport určitě dobrý běh, protože při něm se člověk naučí dýchat a vymaká koordi naci těla. Jinak je důležité co nejvíce lézt. Posilovna nebo něco podobné ho nemá až tak význam. Samotné le zení mi v současné době plně dosta čuje. Nemáš, vzhledem k míře tréninku a zátěži šlach a kloubů, nějaké zdra votní potíže? Zatím mě nic nezlobí a byl bych hrozně nerad, pokud by se mi to při hodilo. Pravdou je, že se to ale stát může. Náš nejlepší lezec Tomáš Mrá zek, loňský mistr světa si nedávno hnul se šlachou v koleni. Nemohl několik týdnů vůbec lézt, což ovlivnilo i jeho výkonnost na evropském poháru, kam jel vyhrát, ale nevyšlo to. Radovane, ty jsi v posledních letech asi nejúspěšnějším českým lezcem ve své kategorii. Prakticky na co sáhneš, to se ti daří. Jak moc ti v tom lanš krounská stěna pomáhá? Docela hodně. Stěna je tu s dlou hým stropem, což mi dává sílu, kterou potřebuju v obtížných cestách při zá vodech. Radovane, který tvůj letošní závod byl pro tebe nejtěžší? Asi Ravenna. První den byly boul dery (nízké, krátké, ale technicky velmi obtížné cesty pozn. autora), kde jsem skončil až čtvrtý, a v dalších dnech bylo proto třeba zabojovat, abych mohl myslet na prvenství. To byla dřina. Ve své kategorii nemáš široko da leko konkurenci. Jsi několik let po sobě mistrem republiky v lezení na rychlost i obtížnost. Čím si myslíš, že to je? Asi tím, že mám hrozně velkou sí lu. Myslím si ale, že časem se nějaká konkurence určitě objeví. Myslíš si, že přechod do vyšší kate gorie může být tím zlomem? Určitě může. Která lezecká disciplína ti více vyhovuje? Určitě lezení na obtížnost. Při rych losti si moc nezalezu, to jenom utíkám po stěně. Radovane, od září studuješ na ví celetém gymnáziu v Lanškrouně. Jak se zvládá škola a lezení? No, špatně. Známky jdou oproti zá kladce dolů. Lezeš hodně také venku na písku. Máš před sebou nějakou cestu, kte rou bys chtěl vylézt a zatím se ti to ne podařilo? Já bych chtěl vylézt cestu Bohemi ans na Květnovou v Adršpachu. Myslím si, že lezecky na to mám, ale celý rok nebylo dobré počasí. Buď byla zima, nebo moc velké teplo, tak to snad vyjde na jaře příštího roku. Text a foto: František Teichmann KURZ LEZENÍ NA UMĚLÉ STĚNĚ Od neděle můžete využít nabídky lanškrounských lezců a přijít si vyzkoušet lezení pod vedením instruktorů na nových cestách pro začátečníky. Vždy dvouhodinová instruktáž pro úplné laiky proběhne o nedělích: , a od do 18 hodin a jejím cílem bude trénink základních dovedností při lezení a jištění. Cena jednoho nedělního kurzu, včetně zapůjčení výzbroje je 100 Kč/osoba, děti do 15 let za 60 Kč. S sebou lehké sportovní oblečení a pití. Kapacita je omezená, v případě zámu dopo ručujeme rezervovat termín na e mailu: frantisek.teichmann@seznam.cz Pravidelná otevírací doba: st: 19 21, pá: 17 21, ne:

20 STRANA 20 INZERCE LL 23 / 2007 Od dochází k velkým změnám, které přináší Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, tzv. Reforma veřejných financí, měnící 47 zákonů. Ušetřete si čas studováním složité a rozsáhlé legislativy. DAŇOVÝ PORADCE PaedDr. Petr Kratochvila člen Komory daňových poradců ČR od roku 1994 nabízí pro Vaši firmu tyto služby: * daňové a účetní poradenství pro fyzické a právnické osoby * vedení účetnictví a daňové evidence plátců a neplátců DPH * zpracování mzdové agendy a vedení mezd * rekonstrukci a kontrolu účetnictví minulých období Kontakt: tel., fax: , , Staré nám. 47, Česká Třebová por.cz AGENTURA OK PLUS SEMINÁŘE, KURZY, PŘEDNÁŠKY ČESKÁ TŘEBOVÁ Kalendář seminářů a kurzů prosinec Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2008 VS 7016 Ing. Jiří Klíma daňový poradce, člen představenstva Sdružení účetních a daňových poradců v Brně Roční účetní závěrka 2007 VS 7017 Květoslava Novotná účetní a daňová poradkyně Brno Na rok 2008 pro Vás připravujeme: 16. ledna Novela zákona o daních z příjmů 2008 VS 8000 Ing. Pavel Běhounek daňový poradce Praha 17. ledna Zdaňování mezd a platů 2007/2008 VS 8001 roční zúčtování za rok 2007 Ing. Iva Rindová Finanční ředitelství Hradec Králové 31. ledna Aktuality v účetnictví 2008 VS 8002 Ing. Jana Pilátová auditor společnosti SP audit, s.r.o. 6. února Novela zákona o DPH VS 8003 Ing. Jiří Klíma daňový poradce, člen představenstva Sdružení účetních a daňových poradců v Brně 26. února Zpracování daňového přiznání fyzických osob VS 8004 za rok 2007 Ing. Jindřich Klaška Finanční ředitelství Brno Zákoník práce v roce 2008 VS 8005 JUDr. Ladislav Jouza MPSV, spoluautor zákoníku práce Kompletní nabídka seminářů bude zveřejněna koncem roku 2007 na našich internetových stránkách por.cz Informace: tel.,fax: Adresa: Agentura OK plus, Staré náměstí 47, Česká Třebová * Mladý manželský pár hledá od ledna podnájem bytu v Lanškrouně. Tel.: po 18. hod. Inzerce v Listech Lanškrounska LL nabízejí zájemcům o podnikatel skou inzerci tyto podmínky: cena 12 Kč / 1 cm 2. Cena při opakované inzerci: Velikost 1x 2 5x 6 a více celá strana /2 strany /4 strany Příplatky: foto, logo, grafické zpracování Kč. Umístění na poslední straně + 20%. Uvedené ceny jsou v Kč bez DPH, za publikaci inzerce v jednom čísle LL. Představujeme vám: 3500 Kč / strana. Řádková inz. soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH. Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná 6 Kč/ 1 cm 2. PSÍ ÚTULEK v Lanškrouně: tel