VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY"

Transkript

1 VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO IN ENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE ANALÝZA PLYN ANALYSIS OF GASES BAKALÁ SKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PETR BLECHA ING. FRANTI EK VDOLE EK, CSC. BRNO 2007

2

3 1. Pan/paní LICEN NÍ SMLOUVA POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA U ÍT KOLNÍ DÍLO (dále jen autor ) uzav ená mezi smluvními stranami: Jméno a p íjmení: Petr Blecha Bytem: Ivan ice - N ice 208 / K lesu 11, Brno venkov Narozen/a (datum a místo): , Brno 2. Vysoké u ení technické v Brn Fakulta strojního in enýrství se sídlem Technická 2896/2, Brno a jejím jménem jedná na základ písemného pov ení d kanem fakulty: Doc. RNDr. Ing. Milo eda, Ph.D., editel ÚAI (dále jen nabyvatel ) Strana 5 l. 1 Specifikace kolního díla edm tem této smlouvy je vysoko kolská kvalifika ní práce (V KP): diserta ní práce diplomová práce bakalá ská práce jiná práce, její druh je specifikován jako... (dále jen V KP nebo dílo) Název V KP: Vedoucí/ kolitel V KP: Ústav: Datum obhajoby V KP: Analýza plyn (Analysis of Gases) Ing. Franti ek Vdole ek, Csc. Automatizace a informatiky KP odevzdal autor nabyvateli v * : ti né form po et exemplá : 2.. elektronické form po et exemplá : 3.. * hodící se za krtn te

4 Strana 6 2. Autor prohla uje, e vytvo il samostatnou vlastní tv í inností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohla uje, e p i zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a p edpisy souvisejícími a e je dílo dílem p vodním. 3. Dílo je chrán no jako dílo dle autorského zákona v platném zn ní. 4. Autor potvrzuje, e listinná a elektronická verze díla je identická. lánek 2 Ud lení licen ního oprávn ní 1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávn ní (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýd le u ít, archivovat a zp ístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným ú el m v etn po izovaní výpis, opis a rozmno enin. 2. Licence je poskytována celosv tov, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. 3. Autor souhlasí se zve ejn ním díla v databázi p ístupné v mezinárodní síti ihned po uzav ení této smlouvy 1 rok po uzav ení této smlouvy 3 roky po uzav ení této smlouvy 5 let po uzav ení této smlouvy 10 let po uzav ení této smlouvy (z d vodu utajení v n m obsa ených informací) 4. Nevýd le né zve ej ování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením 47b zákona. 111/ 1998 Sb., v platném zn ní, nevy aduje licenci a nabyvatel je k n mu povinen a oprávn n ze zákona. lánek 3 Záv re ná ustanovení 1. Smlouva je sepsána ve t ech vyhotoveních s platností originálu, p em po jednom vyhotovení obdr í autor a nabyvatel, dal í vyhotovení je vlo eno do V KP. 2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se ídí autorským zákonem, ob anským zákoníkem, vysoko kolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném zn ní a pop. dal ími právními p edpisy. 3. Licen ní smlouva byla uzav ena na základ svobodné a pravé v le smluvních stran, s plným porozum ním jejímu textu i d sledk m, nikoliv v tísni a za nápadn nevýhodných podmínek. 4. Licen ní smlouva nabývá platnosti a ú innosti dnem jejího podpisu ob ma smluvními stranami. V Brn dne: Nabyvatel... Autor

5 Strana 7 ABSTRAKT Tato práce, která nese název Analýza Plyn " se zabývá p ehledem základních metod a prost edk, které jsou vyu ívány k analýze plyn v technické praxi, ivotním a pracovním prost edí. Je zam ena p edev ím na detekci a na stanovení koncentrací nejb ích plynných kodlivin v ovzdu í. ílohu tvo í názorná prezentace, obsahující popis vybraných m icích systém v podob elektronického textu s nále itostmi podp rného materiálu pro samostudium. ABSTRACT This work that the carries title Analysis of gases" deal with survey basic methods and instruments, that are exploited to analysis of gases in technical practice, life and working environment. Is bent above all on detection and on assesment concentration most common gaseous harmful substances with an air of. In the appendix one can find a presentation containing the description of the selected measurement methods in the form of electronic text with the appurtenances required for the supporting material for self-study.

6 Strana 8

7 Strana 9 Pod kování: Mé pod kování pat í p edev ím Ing. Franti ku Vdole kovi, CSc., který byl vedoucím této bakalá ské práce. D kuji mu za odborné vedení, cenné rady a zap ení studijních podklad. estné prohlá ení Prohla uji, e jsem bakalá skou práci, která nese název Analýza plyn, vypracoval samostatn. Ve kerou pou itou literaturu ádn citoval a uvedl v seznamu literatury. Ivan ice, kv ten 2007 Petr Blecha

8 Strana 10

9 Strana 101 OBSAH 1. Úvod Analyzátory Pou ití analyzátor T íd ní analyzátor Analyzátory zalo ené na fyzikálním principu Analyzátory zalo ené na fyzikáln -chemickém principu Analyzátory zalo ené na chemickém principu Konstruk ní po adavky na analyzátory V eobecné po adavky na analyzátory Volba druhu analyzátoru Teplotn -vodivostní analyzátory Princip Význam a pou ití tepeln -vodivostních analyzátor Magnetické analyzátory Metody Statická metoda Termomagnetická (dynamická) metoda P ístroj s kruhovou komorou principu P ístroj s topným drátem Význam, a pou ití magnetických analyzátor Elektrochemické analyzátory Ampérometrický senzor (kyslíku) Galvanometrický senzor Elektrochemický senzor s pevným elektrolytem Analyzátory s ionizací v plameni FID (Flame Ionization Detector) PID (Photoionization Detector) Optické metody Základní uspo ádání optického analyzátoru Dvou paprskové fotometry Fotometrie v ultrafialové oblasti spektra Fotometrie v infra ervené oblasti spektra Bezdisperzní analyzátor s pozitivní filtrací Analyzátor s Cross-Flow modulací Pomocná za ízení analyzátor Odb r vzorku plynu P echovávání vzorku plynu Ov ování a kalibrace analyzátor... 35

10 Strana 12 OBSAH 10. Vybrané kodliviny v ovzdu í, d sledky Oxid si itý - SO Oxidy dusíku - NO x Oxid uhelnatý - CO Oxid uhli itý - CO Záv r Literatura... 41

11 Strana 13 1 ÚVOD kodlivé látky v posledních desítiletích, v d sledku rozvoje techniky a ostatních pr myslových odv tví, výrazn navý ily objem emisí. Díky tomuto fenoménu se brzy za aly projevovat kodlivé ú inky tohoto zne ování. Aby bylo mo né za ít realizovat sni ování t chto emisí je nutno v t kolik, co a kdo produkuje. Proto k d le itým provozním m ením pat í analytická kontrola slo ení plyn a plynných sm sí zam ená na stanovení koncentrace sledovaných plynných slo ek v kontrolovaném plynu. Pou ívají se k tomu automaticky pracující ístroje a systémy, souhrnn ozna ované jako pr myslové analyzátory slo ení plyn. Tyto skute nosti postupn vedou k tomu, e automatická analýza plyn, která d íve p edstavovala jen okrajový zájem, nabývá na významu. Tato pot eba je zachycena i v sou asných právních p edpisech 86/2002 Sb., Zákon o ochran ovzdu í a o zm n kterých dal ích zákon (zákon o ovzdu í), který v platném zn ní rozd luje emise na stacionární (zvlá velké, velké, st ední a malé) a mobilní zdroje. Zvlá velké a st ední zdroje jsou sledovány jako bodové zdroje jednotliv, malé zdroje plo na úrovni obcí, mobilní zdroje liniov a plo na úrovni kraj R. Údaje o emisích zne ujících látek a dal í technické údaje o zdrojích zne ování ovzdu í jsou evidovány v databázích REZZO (Registr emisí a zdroj zne ování ovzdu í). Dále jsou zde stanoveny hodnoty pro jednotlivé koncentrace a postihy za poru ení t chto mezních stav. Práce se sna í poskytnout p ehled o metodách, které jsou pou ity v sou asných analyzátorech pro m ení koncentrace kodlivých látek. Proto e tato tématika je velmi rozsáhlá, tak nezahrnuje celou oblast automatických analyzátor a ani v echny produkované kodliviny. Pro zachování p ehledného obsahu, zahrnuje p edev ím metody pou ívané v p ístrojích, které pro ly vývojem d jin a ov ovacími zkou kami autorizovaných institucí. Dokument si neklade za cíl nahradit informa ní a propaga ní materiály vydané jednotlivými výrobci i dodavateli. Jedná se pouze o vysv tlení fyzikálních a fyzikáln chemických základ, na nich jsou jednotlivé p ístroje zalo eny. Tyto znalosti pomohou u ivateli, aby se lépe orientoval v pestré nabídce, která se s rozvojem v tomto oboru objevuje.

12 Strana 14

13 Strana 15 2 ANALYZÁTORY Pod obecným pojmem analyzátor rozumíme pln automaticky nebo poloautomaticky pracující m ící za ízení, které kvantitativn nebo kvalitativn udává aktuální slo ení analyzované látky na základ sledování jejích fyzikálních, fyzikáln chemických nebo chemických zm n. (Vá a J., 1984) 2.1 Pou ití analyzátor ístroje mají iroké uplatn ní od m ení koncentrace plynných slo ek ve sm sích r zných plyn v pr hu výrobního procesu, v kou ových a odpadních plynech spalovacích systém, nebo ve výfukových plynech vzn tových a zá ehových motor, a po signalizaci nebezpe né koncentrace toxických plyn v gará ích, silni ních tunelech a místech, kde hrozí nebezpe í výbuchu, monitorování zne ist ní ovzdu í v m stských aglomeracích, nebo také jen sledování kvality vzduchu v obytných budovách, ve sklenících i ve skladech ovoce. Podle ú elu a délky m ení lze vyu ít: 1. enosné p ístroje - p íle itostné m ení koncentrace plyn a par 2. stabilní p ístroje - kontinuální sledování jedné nebo n kolika m ených komponent 2.2 T íd ní analyzátor Pro popis jednotlivých metod a p ístroj je nutné postupovat systematicky a je zapot ebí ur it hlediska pro jejich rozd lení. Podobn jako u jiných m ících p ístroj, m eme i analyzátory lit dle ú elu, kterému slou í. Nejv í význam pro klasifikaci analyzátor je princip, na n je funkce daného p ístroje zalo ena Analyzátory zalo ené na fyzikálním principu Do této skupiny pat í p ístroje, které m í n kterou z fyzikálních veli in, jejich vztah ke slo ení dané látky je p esn definován. Výsledná hodnota fyzikální veli iny je pak funkcí chemického slo ení sm si. Podstatným znakem takových analyzátor je skute nost, e p i pr chodu sm si p ístrojem nedochází ke zm nám kvantitativním ani kvalitativním v analyzované sm si. Z fyzikálních vlastností, se pro analýzu r zných látek b vyu ívá (Bartovský T., 1994): 1. Hustota 6. Absorpce zá ení 2. Rychlost zvuku 7. Lom sv tla 3. Tepelná vodivost 8. Magnetická susceptibilita 4. Viskozita 9. Ionizace 5. Difuze 10. Elektrolytická vodivost Analyzátory zalo ené na fyzikáln -chemickém principu innost t chto analyzátor spo ívá ve sledování fyzikálních jev provázející chemickou

14 Strana 16 2 ANALYZÁTORY reakcí, které se ur ovaná slo ka ú astní nebo kterou z velké ásti ovliv uje. V n kterých p ípadech obsahuje analyzovaná sm s dostate né mno ství látky pot ebné k reakci s ur ovanou slo kou, jindy je nutno do p ístroje pomocnou látku uvád t zvlá. Pomocná látka m e být dle druhu v plynné nebo kapalné fázi. Analyzátory zalo ené na tomto zp sobu vyu ívají p edev ím (Bartovský T., 1994): 1. ení reak ního tepla (m ení teploty reak ní sm si p i chemické reakci). 2. ení elektrického proudu procházející elektrochemickým lánkem. 3. ení rozdílu potenciálu dvou elektrod pono ených do analyzovaného roztoku Analyzátory zalo ené na chemickém principu Umo ují vysoce selektivní stanovení po adované slo ky a pou ívají se zejména v p ípadech, kdy nelze dostate vyu ít fyzikální nebo fyzikáln chemické analyzátory. Aby mohla chemická reakce prob hnout, bývá ve v in p ípad zapot ebí p idávat k analyzované sm si dal í látky, nej ast ji jako roztok. Jejich hlavní nevýhodou je, e vy adují pozornost obsluhy, ípadn i ast í údr bu n kdy slo itého mechanizmu (Bartovský T., 1994). 2.3 Konstruk ní po adavky na analyzátory ídí se pracovními podmínkami, které jsou dány druhem prost edí a ru ivými vlivy a lze je charakterizovat takto (Jen ík J., 1983): 1. Provedení pro provozy bez nebezpe í výbuchu (v echny b né analyzátory). 2. Provedení pro provozy s nebezpe ím výbuchu (obsahují zvlá tní prvky, navy uje se po izovací cena analyzátoru). 3. Provedení pro agresivní a pra né prost edí. 4. Provedení proti ot es m. 5. Unifikovaný výstupní signál s mo ností vyu ití pro regulaci. 6. Mo nost p ezkou ení p ímo v provozu. 7. Snadnost a jednoduchost obsluhy a údr by bez zvlá tních po adavk na kvalifikaci pracovník. 2.4 V eobecné po adavky na analyzátory 1. Co nejspolehliv í innost a nejdel í ivotnost bez nárok na p íli astou a náro nou údr bu. 2. Co nej ir í pou itelnost, v etn mo nosti pro pou ití k regulaci. 3. ící rozsah, citlivost a dlouhodobost m ení. 4. Co nejni í po izovací náklady. 2.5 Volba druhu analyzátoru P i volb typu provozního analyzátoru pro daný ú el je t eba brát v úvahu: 1. Druh analyzované látky a koncentrace doprovodných slo ek v plynu. 2. el pou ití (m ení, zápis, signalizace, regulace apod.). 3. Po adavky na obsluhu, údr bu a po izovací náklady. 4. Pracovní podmínky daného analyzátoru.

15 Strana 17 3 TEPLOTN -VODIVOSTNÍ ANALYZÁTORY Tepelná vodivost plynu pat í k vlastnostem, které charakterizují isté plyny. Tyto vlastnosti se pou ívají u analyzátor, které pat í k velmi roz eným provozním p ístroj m. Tepelnou vodivost adíme k tzv. transportním jev m. Mno ství p evedeného tepla Q [J], které projde plochou S [m 2 ] za as t [s] je dána vztahem (Kadlec K., 2005): Kde: λ m rná tepelná vodivost [W. m -1. K -1 ] dϑ dx teplotní spád (gradient) [K. m -1 ] dϑ Q = λ S t (1) dx Z molekulárn kinetické teorie vyplývá, e tepelná vodivost plynu je tím v í, ím men í je pr r molekuly a ím vy í je teplota a m rné teplo plynu. Tepelná vodivost vodíku a helia ádov p evy uje tepelnou vodivost v ech ostatních technicky d le itých plyn. Hodnoty tepelné vodivosti d le itých plyn a slo ek jsou uveden v tab. 1. Za normálních podmínek je tepelná vodivost plyn v irokém rozmezí nezávislá na tlaku. Se zvy ováním teploty tepelná vodivost roste. Pro výpo et závislosti m rné tepelné vodivosti na teplot lze pou ít vztahu (Kadlec K., 2005): λ ϑ = λ 0 (1 + Aϑ) (2) Kde: λ ϑ,λ0 m rná tepelná vodivost p i teplot ϑ a 0 o C A teplotní koeficient [K -1 ] Tab. 1 Tepelná vodivost plyn a slo ek plyn λ 0 [W. m -1. K -1 ] A 10 2 [K -1 ] He 143 0,18 H ,27 N ,28 O 2 24,5 0,3 vzduch 24,1 0,28 CO 2 14,3 0,48 SO 2 8,4 0,6 CH 4 30,2 0,48 Proto e teplotní koeficienty u r zných plyn se li í, mohou nabývat tepelné vodivosti dvou plyn stejných hodnot p i ur ité teplot. Toho lze s výhodou vyu ít p i analýze ternárních sm sí.tepelnou vodivost sm si plyn, které spolu navzájem nereagují, lze vypo ítat ve v in ípad podle sm ovacího pravidla (Kadlec K., 2005):

16 Strana 18 3 TEPLOTN -VODIVOSTNÍ ANALYZÁTORY n λ = λi (3) s m i i= 1 Kde: λ s, λ i m rná tepelná vodivost sm sí a slo ek m molové zlomky slo ek i Od tohoto pravidla existuje ada odchylek a v n kterých p ípadech vykazuje závislost tepelné vodivosti na koncentraci sm si maximum, p ípadn minimum. 3.1 Princip Základem teplotn -vodivostních analyzátor je rozdílná tepelná vodivost r zných druh plyn. Jestli e budeme porovnávat tepelnou vodivost neznámé sm si se známým referen ním plynem, lze získat informaci o jeho mno ství v analyzované sm si. Kom rky (Obr. 1) mají zpravidla pr r 4 a 10mm a jejich délka v inou nep esahuje 100mm. Obvykle se pou ívá platinové vlákno o pr ru 0,02 a 0,05mm, rovného nebo roubovitého tvaru. Ustálený stav teploty vlákna je definován rovnováhou mezi elektrickým výkonem a tepelným tokem p echázejícím na st ny komory. Z toho d vodu je po adována pokud mo no konstantní teplota st ny komory. M icí komory jsou konstruovány tak, aby teplo bylo ená eno p edev ím tepelnou vodivostí plynu a ostatní zp soby p enosu, jako je zá ení a p ímý styk vlákna s blokem, aby byly zanedbatelné. V d sledku zm ny tepelné vodivosti plynné sm si dochází ke zm v obvodu tepla z vyh ívaného vlákna, m ní se jeho teplota i jeho elektrický odpor, který se vyhodnocuje. Jako m icích element se pou ívá vedle kovových vláken z platiny nebo wolframu také vyh ívaných termistor (Kadlec K., 2005). Obr. 1. Schéma tepeln -vodivostní komory U provozních analyzátor se nem í absolutní hodnota m rné tepelné vodivosti. M ení se provádí diferen ve dvou komorách, z nich jedna obsahuje analyzovaný, druhá pak referen ní plyn. Vlákna dvojice m icí a srovnávací komory se zapojují do Wheatstoneova m stku. Pro zvý ení citlivosti se pou ívá dvou pár komor (Obr. 2). M icími komorami prochází analyzovaný plyn, srovnávací komory jsou obvykle uzav eny a napln ny srovnávací plynem, nap. vzduchem. icí m stek je napájen ze stejnosm rného stabilizovaného zdroje. Rovnováha m stku se se izuje potenciometrem p i nulové koncentraci m eného plynu. P i zm slo ení plynné sm si se zm ní v d sledku zm ny tepelné vodivosti odpor m icích vláken v komorách a dojde k poru ení

17 3 TEPLOTN -VODIVOSTNÍ ANALYZÁTORY Strana 19 rovnováhy m stku. Signál v diagonále je úm rný koncentraci m ené látky. Obr. 2. Uspo ádání Wheatstoneova m stku tepeln -vodivostního analyzátoru Pro velikost výstupního signálu má vliv krom slo ení sm si i ada dal ích faktor, jako je napájecí nap tí i proud, teplota okolí a pr tok plynu. Tyto ru ivé vlivy je nutno p i m ení potla it na minimum. Velikost napájecího nap tí i proudu m stku je nutno stabilizovat, a to jednak proto, e ur uje vlastn základní teplotu m icích vláken, jednak proto, e se m ení provádí nevyvá eným Wheatstoneovým m stkem. Aby se ru iv neprojevoval vliv kolísání okolní teploty, je nutno konstruovat idlo analyzátoru s velkou tepelnou kapacitou. V echny ty i komory bývají proto vytvo eny v jednom masivním kovovém bloku. U analyzátor s vy í p esností je kovový blok idla temperován s p esností 0,05 ºC. Proud ní analyzovaného vzorku komorami má vliv na údaj p ístroje, proto e zp sobuje ochlazování m icích vláken. P i konstrukci je nutno zajistit, aby tento vliv byl co nejmen í. Pr tok je proto zapot ebí udr ovat na konstantní hodnot nebo v mezích, v nich neovliv uje výsledek m ení. To zále í ve zna né mí e na zp sobu vým ny plynu v m icí komo e. Komora pr to ná je nejvíce závislá na velikosti a kolísání pr toku, dochází ak v ní k rychlé vým vzorku, a má proto výhodné dynamické vlastnosti. P i u ití difúzní komory se vzorek vym uje difúzí, výstupní signál není závislý na pr toku vzorku, ale dynamické vlastnosti se zna zhor í (Kadlec K., 2005). 3.2 Význam a pou ití tepeln -vodivostních analyzátor Analyzátory plyn zalo ené na tepelné vodivosti jsou velmi roz eny, proto e jsou pom rn jednoduché, nenáro ní na obsluhu a pracují spolehliv i v nejt ích provozních podmínkách. Rozdílný koeficient tepelné vodivosti jednotlivých plyn umo uje jejich iroké pou ití p i ur ování jak organických, tak i anorganických plynných látek. Výhodné je i to, e výsledek analýzy lze snadno p evést na elektrický signál, dob e vyu itelný zápis, dálkový p enos, signalizaci, pop. i regulaci. Významné uplatn ní nacházejí tepeln -vodivostní idla jako detektory v plynových chromatografech. Nosným plynem bývá v t chto p ípadech H 2 i He, proto e jejich tepelná vodivost se zna li í od tepelné vodivosti dal ích látek. V chromatografických detektorech se pou ívá p evá pr to ných komor o malém objemu.

18 Strana 20

19 Strana 21 4 MAGNETICKÉ ANALYZÁTORY P ina magnetických jev tkví podle teorie magnetizmu v pohybu elektron kolem kladného jádra atomu. Pohybující se elektrony, vyvolávají ve svém okolí magnetické pole sobící tedy jako magnet. V magnetickém poli jejich chování je rozd leno na plyny paramagnetické a diamagnetické. Paramagnetické látky jsou vtahovány do nehomogenního magnetického pole, diamagnetické látky jsou z magnetického pole naopak vypuzovány. Konstantou paramagnetických a diamagnetických látek je magnetická susceptibilita, která je u paramagnetických látek v í ne nula, a u diamagnetických látek men í ne nula. Za p edpokladu, e molekuly na sebe vzájemn nep sobí, disocia ní rovnováha a magnetický moment nejsou závislé na teplot, pak pro tuto závislost platí tzv. Curie v zákon (Bartovský T., 1994): Kde: X magnetická susceptibilita, C Curieova konstanta, T Absolutní teplota. C χ = (4) T ina technicky d le itých plyn jsou diamagnetické, paramagnetické vlastnosti vykazují nap. O 2, NO x, NO 2, ClO 2. V tab. 2 jsou uvedeny pom rné magnetické susceptibility kterých plyn, vzta ené k susceptibilit kyslíku p i 20 ºC a pro Pa. Paramagnetismus plyn se vysv tluje p ítomností nepárového elektronu v molekule, u kyslíku pak nesp ené elektrony o paralelním spinu (Kadlec K., 2005). Tab. 2 Magnetická susceptibilita vybraných plyn Látka Pom rná magnetická susceptibilita O NO 44 H 2-0,12 N 2-0,36 CO 2-0, Metody Metody vyu ívané v automatických analyzátorech jsou zalo ené na poznatcích o m ení susceptibility. Látka s v í susceptibilitou je tedy p itahována do míst s v í intenzitou magnetického pole, zatím co látka s men í susceptibilitou je odtud vypuzována. lení: 1. Statická metoda 2. Termomagnetická (dynamická) metoda

20 Strana 22 4 MAGNETICKÉ ANALYZÁTORY Statická metoda í se síla, kterou p sobí nehomogenní magnetické pole na ur itý objem plynu, která je dána vztahem (Bartovský T., 1994): Kde: x susceptibilita H intenzita magnetického pole dh dx gradient intenzity magnetického pole V objem dh F = ( x xχ ) H V (5) dx Pro toto se pou ívá dvou dusíkem pln ných k emenných t les spojených vodorovnou sklen nou ty inkou, která je uprost ed zav ená na torzním vlákn (Obr. 3). T líska se nachází ve vhodn orientovaném nehomogenním magnetickém poli. Nachází-li se kolem t líska paramagnetický kyslík, dochází k vytla ování t lísek a vzniklý krouticí moment je kompenzován momentem, vytvá eným magneticky pomocí proudové smy ky. Obr. 3. Magneto-mechanický analyzátor kyslíku Otá ivý moment bývá velmi malý, z toho d vodu se pro sledování výchylky otá ivého systému vyu ívá optických prost edk. Na ty ince spojující t líska je p ipevn no lehké zrcátko. Výchylka zp sobená zm nou obsahu kyslíku je nezávislá na vlastnostech nosného plynu (na jeho specifickém teple, viskozit ani tepelné vodivosti). Nulová poloha (výchylka p i 0% O 2 ) je závislá pouze na magnetických vlastnostech nosného plynu (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006). Dal í m icí p ístroje, adící se do statické metody jsou magneto-pneumatické analyzátory. Základním principem je porovnávání sil p sobících na sloupe ky plynu v trubici (kapilá e). ený a srovnávací plyn, nacházející se v trubici, jsou symetricky od obou stran magnetického pole mezi pólovými nástavci. Nejsou-li ob síly stejné, projeví se na konci trubic rozdíl tlaku, který je mo no m it vhodným manometrem (musí být velmi citlivý). (Bartovský T., 1994)

21 4 MAGNETICKÉ ANALYZÁTORY Strana Termomagnetická (dynamická) metoda Pro dynamické p ístroje je spole né, e m ený plyn v nehomogenním magnetickém poli je zah íván, p i em vzniká proud ní plynu, ozna ované jako Magnetický vítr. R zné analyzátory je mo né rozd lit do dvou skupin. Jsou to: 1. p ístroje s kruhovou komorou 2. p ístroje s topným drátem P ístroj s kruhovou komorou ístroj vyu ívající dynamickou metodu, p i které se m í proud ní vznikající tzv. termomagnetickou konvekcí. Princip p ístroje je znázorn n na obr. 4. Analyzovaný plyn p ichází do prstencové komory, v ní je nap umíst na tenkost nná sklen ná trubice, ovinutá platinovým odporovým vinutím, je je vyh íváno elektrickým proudem. Vinutí je rozd leno na dv poloviny, které tvo í dv v tve Wheatstoneova m stku. Jedna ást vinutí je umíst na mezi pólovými nástavci permanentního magnetu, který vytvá í nehomogenní magnetické pole. Je-li p ná trubice ve vodorovné poloze, pak, pokud není v plynu p ítomen O 2, plyn trubkou neproudí. Jestli e je v m eném plynu kyslík obsa en, pak je vtahován do magnetického pole. V trubce je plyn oh íván, jeho magnetická susceptibilita klesá, a proto je teplej í plyn vypuzován plynem chladn ím o vy í susceptibilit. Vzniká termomagnetická konvekce a v jejím d sledku proud ní plynu zp sobuje nestejné ochlazování obou ástí platinového vinutí. Rychlost proud ní plynu, tím i teplota a odpor vinutí jsou úm rné koncentraci kyslíku v analyzovaném vzorku. M icí p ístroj v diagonále m stku je kalibrován p ímo v jednotkách objemové koncentrace kyslíku. Potenciometr slou í k se ízení nulové polohy m icího p ístroje. Obr. 4. Schéma magnetického analyzátoru Analyzátory tohoto typu umo ují m ení v r zných rozsazích objemové koncentrace kyslíku od 0 do 100 %. Naklon ním p né trubice 2 lze provést potla ení ásti m icího rozsahu a upravit rozsah nap. na 20 a 21 % O 2, nebo 95 a 100 % O 2 apod. Nejmen í rozsahy jsou 0 a 1% O 2 s relativní chybou. edpokladem správné funkce p ístroje je temperování prostoru prstencové komory, stabilizace napájecího proudu m icího m stku, korekce vlivu barometrického tlaku na údaj analyzátoru a justace polohy analyzátoru. (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006).

22 Strana 24 4 MAGNETICKÉ ANALYZÁTORY P ístroj s topným drátem Schéma m ící komory magnetického analyzátoru s topným drátem je na obr. 5. Drát je napnut rovnob s osou válcovou komory v t sné blízkosti pólových nástavc permanentního magnetu a vyh íván procházejícím elektrickým proudem. Stejného tvaru, v etn pólových nástavc, které v ak nejsou p ipojeny k magnetu, je i srovnávací komora, jejích drát je zapojen spole s m ícím do sousedních v tví Wheatstoneova m stku. Teplota topných drát je ur ena tepelnou vodivostí plyn p ítomného v komo e, tak tepelnou konvencí, v nich dochází vlivem oh ívání plynu v blízkosti drátu. Obr. 5. Magnetického analyzátoru s topným drátem (MAGNOS 4, Hartmann &Braun) Za p ítomnosti paramagnetického plynu dochází okolo topného drátu ke zmen ení jeho susceptibility vlivem oteplení. Chladn í plyn v m ící komo e vytla uje teplej í do míst s men í intenzitou magnetického pole. Konven ní proud ní se zvý í o Magnetický vítr a následuje dal í sní ení teploty m ícího drátu. Ve srovnávací komo e nedochází k ádné z t chto zm n i za ítomnosti paramagnetického plynu. Rozdíl t chto teplot na m ícím a srovnávacím drátu poru í rovnováhu Wheatstoneova mostu, která se projeví výchylkou na m icím p ístroji zapojeného v diagonále. Do mostu je mo né zapojit i ty i komory, ím se dvojnásobn zvý í citlivost p ístroje, pak ale následuje obtí né dodr ení symetrií most. K dal ím závislostem na citlivosti pat í hustota, viskozita plynu a specifické teplo. (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006, Vojá ek A., 2006). 4.2 Význam, a pou ití magnetických analyzátor Magnetické analyzátory jsou s výjimkou n kolika málo plyn specifické pro stanovení kyslíku v plynných sm sích. Vyu ívá se jich zejména p i kontrole spalovacích a dal ích oxida ních proces v chemickém pr myslu, hutnictví, cementárnách, teplárnách apod. Nemají tém konkurenci p i m ení koncentrací vy ích jak 1% O 2. Termomagnetické analyzátory nemají ádné pohyblivé sou ásti a jsou velmi odolné, údaj závisí na tepelné vodivosti m eného vzorku. Magneto-mechanické p ístroje vykazují nejmen í závislost údaje na stavových podmínkách a na slo ení nosného plynu.

23 Strana 25 5 ELEKTROCHEMICKÉ ANALYZÁTORY Analyzátor na elektrochemickém principu existuje celá ada, ale k analytické metod plyn se zejména vyu ívají: 1. Ampérometrické senzory 2. Galvanometrické senzory 5.1 Ampérometrický senzor (kyslíku) Senzor (viz obr. 6) je zalo en na m ení proudu procházejícím mezi dv ma elektrodami pono enými do elektrolytického roztoku. Do m icího obvodu je zapojen zdroj stejnosm rného nap tí, tzv. vlo ené nap tí, jeho hodnota musí odpovídat tzv. limitnímu proudu ur ované slo ky v eném médiu. Velikost limitního proudu je pak funkcí koncentrace m ené slo ky. Obr. 6 Ampérometrický senzor Kyslík difunduje p es polopropustnou polymerní membránu do elektrolytu (vodný roztok KCl nebo KBr) a na katod se redukuje za p isp ní volných elektron vzniklé na styku st íbrné anody a elektrolytu. Velikost elektrického proudu je tak p ímo úm rná obsahu kyslíku. Pro funkci celého senzoru je nutné na elektrody p ilo it nap tí tzv. polariza ní nap tí elektrod, cca 0.8 V. asté pou ití ampérometrických senzor pro stanovení koncentrace kyslíku vyplývá ze skute nosti, e kyslík bývá p ítomen ve v ím mno ství ne ostatní slo ky nap.: SO 2 (Kadlec K., 2006, Vojá ek A., 2006). 5.2 Galvanometrický senzor Tento princip (viz obr. 7) se vyu ívá pro detekci plyn, které jsou elektrolyticky em nitelné nebo oxidují na kovovém katalyzátoru, jako jsou platina nebo zlato. Typické plyny, které lze tímto zp sobem m it jsou oxidy O 2, NO x, CO, CO 2 a H 2 S nebo organické páry alkohol, aldehyd nebo keton. Citlivost senzor pracující na uvedeném principu se pohybuje zhruba v rozsahu 3-30 ppm. Obr. 7 Galvanometrický senzor kyslíku pracující na principu palivového lánku Jsou pou ívány hlavn pro p enosné detektory pro m ení koncentrace kyslíku a toxických plyn. Celý princip je obdobný funkci palivového lánku, to znamená, e kyslík se na rozhraní

24 Strana 26 5 ELEKTROCHEMICKÉ ANALYZÁTORY vrstvy katoda/elektrolyt elektrochemickou cestou p em uje na elektrický proud, jeho velikost je úm rná koncentraci kyslíku v m ené sm si plyn. M ící bu ka obsahuje olov nou anodu a zlatou katodu pono ené do elektrolytu na bázi kyseliny octové. K odd lení zlaté katody elektrolytu od analyzované sm si se vyu ívá difúzní membrána z PTFE. Proudová smy ka je uzav ena zat ovacím odporem, který p evádí úrove proudu na úbytek nap tí. Termistor zapojený v sérii s rezistorem m e provád t kompenzaci vlivu teploty. (Kadlec K., 2006, Vojá ek A., 2006). Mezi nevýhody tohoto typu pat í pom rn krátká ivotnost, která se pohybuje od jednoho do t í let. 5.3 Elektrochemický senzor s pevným elektrolytem Senzoru plyn (viz obr. 8) se p evá vyu ívá pro m ení koncentrace kyslíku v plynných sm sích nebo ve spalinách. Jejich funk ní princip pracuje na potenciometrii, p i které se m í nap tí mezi elektrodami pono enými do roztoku. Velikost tohoto nap tí je definována Nernstovou rovnicí, její obecný tvar je zapsán ve tvaru (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006, Vojá ek A., 2006): E ET nf a a 0 ox = E + ln (6) Kde: E potencionál elektrody v i standardní vodíkové elektrod, R 0 standardní potencionál elektrody, R univerzální plynová konstanta, T absolutní teplota, n po et elektron, který se vym uje p i elektrodové reakci, a ox aktivita oxidované formy látky na elektrod, a red aktivita redukované formy látky na elektrod, F Faradyova konstanta. Vyu ívá se zde pohybu iont v pevných elektrolytech, kde na rozdíl od t ch kapalných, je mo ný p enos v dy jen jednoho druhu, tedy kationty nebo anionty. Výsledkem umíst ní elektrolytu mezi dv platinové elektrody je vznik elektrochemické reakce p i p ítomnosti kyslíku O 2 a na elektrodách vzniká nap tí. Nap íklad pro analýzu kyslíku se vy ívá elektrolytu ZrO 2 dotovaného Y 2 O 2 a oh átého na teplotu 650 a 950 C. Stejný princip se vyu ívá i ve známé Lambda sond pro detekci a ízení spalování motor automobil. red Obr. 8 Schéma elektrochemického senzoru s pevným elektrolytem (Lambda sonda)

25 Strana 27 6 ANALYZÁTORY S IONIZACÍ V PLAMENI U ioniza ních detektor se vyu ívá d, p i kterých p sobením vhodné energie dochází k ionizaci neutrálních ástic za vzniku elektricky nabitých ástic. Nabité ástice mohou poté zprost edkovat vedení elektrického proudu. K ionizaci se vyu ívá dvou zdroj energie, na které závisí celková selektivita detektoru nap.: 1. tepelná energii plamene (FID) 2. ultrafialové zá ení (PID) 6.1 FID (Flame Ionization Detector) Tento typ detektoru vyu ívá d je, p i kterém za p sobení ho ícího vodíku v plameni dochází k ionizaci ástic. Organické slou eniny p itom produkují kladn nabité ionty, které jsou "sbírány" válcovou elektrodou umíst nou nad plamenem (viz obr. 9). Vznikne tak vedení slabého elektrického proudu mezi elektrodami (ho ák, kolektor) v blízkosti plamene. Tento procházející proud je úm rný koncentraci m ené látky. Obr. 9 Schéma analyzátoru s ionizací v plameni Nejd le it ím kriteriem pro konstrukci ho áku je stabilita spalovacího procesu. Do vnitra spalovací komory jsou p ivád ny t i proudy. Jsou to analyzovaná sm s, která se sm uje spole s vodíkem a samostatn p ivád ný vzduch, pot ebný pro ho ení. Elektrody jsou nastaveny tak, aby nedocházelo k zeslabení teploty plamene. FID je p ipojen ke zdroji se stejnosm rným nap tím V. Dochází k chemické reakci (viz obr. 10) a následnému vedení malého proudu. Jeliko je iontový proud pom rn malý, musí se na zpracování výsledného signálu pou ít zesilova e s vysokou proudovou citlivostí, alespo A. (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006, Vojá ek A., 2006).

26 Strana 28 6 ANALYZÁTORY S IONIZACÍ V PLAMENI Obr. 10 Chemická rovnice Tyto analyzátory jsou sice málo selektivní mezi jednotlivými organickými plyny, ale naopak reagují pouze na n a ne na jiné slo ky v plynné sm si obsa ené jako jiné analytické metody. Díky slo itým proces m ionizace má FID r znou citlivost na r zné uhlovodíky, obecn lze íci, e detektor je tím citliv í, ím je v í po et uhlík v molekule detekované slou eniny. i spalování samotného vodíku ionty nevznikají, tak e samotný vodíkový plamen elektrický proud nevede. Jsou schopny kontinuáln m it koncentraci uhlovodík v irokém rozsahu a nej ast ji se uplat ují jako detektory v plynové chromatografii. V praxi se pak pou ívají nap íklad pro m ení emisí z motorových vozidel, kontrola v pr myslu (m ení istoty inertních plyn, net snost potrubí apod.) nebo p i kontrole atmosféry v dolech, tunelech, gará ích a odpadních kanálech 6.2 PID (Photoionization Detector) Je modifikací FID detektoru. Detekuje elektrický proud vzniklý mezi elektrodami po ionizaci vzorku pomocí UV lamp, které jsou pln ny vzácným plynem (nap. kryptonem). Aby do lo k ionizaci, musí být fotonová energie hv v í ne je ioniza ní potenciál m ené látky M. + M + hv = M + e (7) Iontový proud mezi elektrodami, na které je p ipojen stejnosm rný zdroj nap tí, se m í podobn, jako je tomu u FID. Mohou se ionizovat pouze takové látky, které mají ioniza ní potenciál men í ne 11,7eV, co je v ina organických látek. Detektor je jen z ídka vyu íván, proto e má ni í mez detekce ne FID. Výhodou PID je, e pro svou funkci nepot ebují ádné pomocné plyny jako je tomu v p ípad FID. Tento princip se vyu ívá v p enosných m ících p ístrojích s men ím rozsahem pro ni í koncentrace organických látek v ovzdu í (Kadlec K., 2006).

27 Strana 29 7 OPTICKÉ METODY Mezi optické analyzátory se adí takové, p i nich dochází ur itým zp sobem k ovlivn ní elektromagnetické zá ení vlnových délek ultrafialové, viditelné a infra ervené oblasti. K takovému ovlivn ní m e dojít absorpcí, rozptylem, lomem, i otá ením roviny polarizovaného zá ení. Prochází-li sv tlo vrstvou pr hledné látky, zeslabuje se zá ivý tok úm rný koncentraci p íslu ného plynu. Pro monochromatické sv tlo platí Lambert-Beer v zákon (Bartovský T., 1994).: I εcl = I 0 e (8) Kde: I - zá ivý tok vstupující z vrstvy látky I 0 - zá ivý tok vstupující do vrstvy látky e - základ p irozeného logaritmu ε - extink ní koeficient dané látky c - molární koeficient l - tlou ka vrstvy Extink ní koeficient dané látky je závislý na vlnové délce. Pokud se nejedná o monochromatické sv tlo, pak Lambert-Beer v zákon neplatí. 7.1 Základní uspo ádání optického analyzátoru Pro m ení koncentrace plyn je celá ada optických analyzátor, které se vzájemn li í uspo ádáním zdroj sv tla, kyvet, clon, filtr a detektor zá ení. Mo ných kombinací je celá ada. Analyzátor s nejjednodu ím uspo ádáním je jedno paprskový fotometr, který se skládá ze zdroje sv tla, m ící kyvety, filtru a detektoru zá ení (viz obr. 11). Bez stabilizovaného zdroje sv tla, by se dal pou ít pouze ke kvalitativnímu sledování. Uspo ádání je vhodné pro nenáro né aplikace. Výslednou p esnost ovliv uje kolísání intenzity zdroje zá ení i zm na citlivosti detektoru (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006). Obr. 11 Schéma základního uspo ádání fotometrického analyzátoru 7.2 Dvou paprskové fotometry Princip spo ívá ve srovnávání dvou intenzit z m ícího a srovnávacího paprsku. Pro zmen ení chyby zp sobené kolísáním intenzity sv tla se pou ívá jeden zdroj sv tla, dal í

28 Strana 30 7 OPTICKÉ METODY uspo ádání pak m e být r zné nap.: spole ná kyveta, detektor, p epína vlnových délek atd. i pou ití spole ného detektoru se odstraní ru ivé zm ny, které jsou zp sobené nestejnými zm nami citlivosti dvou detektor. Spole ný detektor zlep uje vlastnosti t chto p ístroj. Díky odstran ní v iny kodlivých vliv se toto uspo ádání pou ívá i u ostatních typ. V p ípad fotometru se spole ným detektorem se na výstupu získá asov prom nný signál. Jeho kmito et je úm rný rychlosti otá ení clony (p epína ). Schéma tohoto uspo ádání je na obr. 12. (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006). Obr. 12 Schéma uspo ádání dvou paprskového fotometrického analyzátoru se spole ným zdrojem a jedním detektorem. 7.3 Fotometrie v ultrafialové oblasti spektra Jako zdroj sv tla v ultrafialové oblasti spektra se vyu ívá výbojka (nej ast ji výbojka rtu ová). Pracovní tlak rtu ových par v k emenné ba ce se klasifikují jako nízkotlaké, st edotlaké nebo vysokotlaké. Z nich ka dá dodává specifické vlnové délky. Vyu ívá se ke stanovení koncentrace ady plyn zajímavých z hlediska m ení emisí nap. ozonu, oxid dusíku, SO 2, NH 3. Vhodné pro m ení nízkých koncentrací par acetonu, benzenu, toluenu, fenolu, naftalenu a dal ích organických látek. Vykazují vysokou citlivost p i sledování par rtuti. K detektor m sv tla se adí polovodi ové fotodiody, fotonky vakuové nebo s plynnou náplní. (Bartovský T., 1994, Kadlec K., 2006). 7.4 Fotometrie v infra ervené oblasti spektra Vyu ívají vlastnosti plyn, které v infra ervené oblasti spektra áste pohlcují tepelné zá ení. Podle rozsahu vlnových délek se infra ervené analyzátory d lí do dvou skupin (Jen ík J., 1983): 1. Bezdisperzní analyzátory - pracují bez rozkladu sv tla a vyu ívají absorpce ve zna iroké oblasti spektra. U provozních p ístroj se pou ívá vlnových délek od 0,7 mm do 10 mm. 2. Disperzní analyzátory - pracují na principu absorbce monochromatického zá ení. K rozkladu sv tla se pou ívá hranolu, m ek nebo interferen ních filtr. Tyto analyzátory jsou slo ité a nejsou tak roz eny.

29 7 OPTICKÉ METODY Strana 31 i m ení infra ervené absorpce se vyu ívá té skute nosti, e v infra ervené oblasti absorbují molekuly, které vykazují trvalý dipól moment, tj. plyny slo ené nejmén ze dvou druh atom. Molekuly H 2, O 2, N 2, které jsou soum rné, infra ervené zá ení neabsorbují. U bezdisperzních analyzátor, které pracují s neselektivním zdrojem zá ení, se dosahuje selektivity nej ast ji pou itím selektivního detektoru, který reaguje jen na ur itou vlnovou délku nebo oblast zá ení. Bezdisperzní analyzátory jsou mnohem jednodu í, levn í a mechanicky odoln í ne ístroje disperzní, a proto jsou v provozním m ítku mnohem více roz eny. ístroje: 1. Bezdisperzní analyzátor s pozitivní filtrací (Obr. 13) 2. Analyzátor s Cros flow modulací (Obr. 14) 7.5 Bezdisperzní analyzátor s pozitivní filtrací Infra ervené zá ení vychází ze dvou zá a je usm ováno pomocí parabolických zrcadel. Svazky paprsk procházejí m icí kyvetou a srovnávací kyvetou do detektoru. Srovnávací kyveta je napln na plynem, který neabsorbuje infra ervené zá ení. M icí kyvetou protéká analyzovaný plyn, kde se ást zá ení pohltí, tím se oh ívá nápl komory detektoru, a dochází i ke zm tlaku. Detektor se skládá ze dvou komor, které jsou od sebe odd leny membránovým kondenzátorem. P i zm tlaku v n které z komor se membrána vychýlí, co zp sobí zm nu kapacity kondenzátoru. Oba svazky paprsk jsou periodicky p eru ovány rota ní kotou ovou clonou, pohán nou elektromotorkem M. P i p eru ování paprsk dochází k periodickým zm nám teploty a tedy i tlaku v komorách detektoru. Na elektrodách kondenzátoru je p i m ení ur itý náboj, který se posléze vyhodnocuje (v úvahu p ichází rozdílová, podílová nebo kompenza ní metoda). Obr. 13 Schéma infra erveného analyzátoru s pozitivní filtrací. Pokud jsou zá ivé toky v obou optických drahách stejné, nedochází k vychylování membrány kondenzátoru. Je-li zá ení v m icí kyvet zeslabeno absorpcí m enou látkou, dochází k nestejnému oh átí nápln obou komor detektoru. Periodické zm ny tlaku pak vyvolávají kmity membrány kondenzátoru. Amplituda kmit je úm rná rozdílu zá ivých tok charakteristických vlnových délek, a tím i koncentraci m ené slo ky (Kadlec K., 2006). Velkou p edností infra ervených analyzátor je iroké rozmezí m icích rozsah v objemových koncentracích. Infra ervené analyzátory se obecn vyzna ují vysokou selektivitou. Jejich pou ití co do po tu látek i dosa itelných rozsah je zna né. Typickým p íkladem je nap. sledování oxidu uhelnatého a dal ích látek ve vzduchu v koncentracích okolo hranice toxicity.

30 Strana 32 7 OPTICKÉ METODY 7.6 Analyzátoru s Cross-Flow modulací Analyzátory ady ENDA-600 s Cross-flow modulací od firmy HORIBA má jeden infrapaprsek, jedinou m ící komoru a jeden dvojitý detektor (hlavní a kompenza ní zapojené do série). IR zá ení zdroje prochází m ící komorou na dvojitý detektor. M ený a referen ní plyn jsou pomocí systému magnetických ven- til st ídav p ivád ny do m ící komory. Referen ním plynem je upravený okolní vzduch, který neobsahuje m ené komponenty. Rozdílná energie pro lého infra erveného paprsku zp sobuje v detektoru výchylky membrány. Ty jsou p evedeny na ený signál, který odpovídá koncentraci m ené komponenty. M ená i interferující slo ka je ena v hlavním detektoru, samotná inter-feren ní slo ka pak v kompenza ním. Diference signál obou detektor je pak výsledným signálem analyzátoru, který tak není zatí en vlivem interferující komponenty. (Firma HORIBA, 2007) Obr. 14 Schéma analyzátoru s Cross-Flow modulací ENDA-600

31 Strana 33 8 POMOCNÁ ZA ÍZENÍ ANALYZÁTOR Zaji ují vlastní odb r, úpravu a dopravu vzorku k analyzátoru, které mají stejn výrazný vliv na výslednou hodnotu jako analyzátor sám. Za ízení (Obr. 15) slou í k odb ru a úprav vzorku, tak aby byla zaru ena co nejvy í p esnost a dlouhodobá stabilita m ení. Výb r pomocného za ízení i samotného uspo ádání závisí na druhu pou itého analyzátoru, vlastnostech a slo ení m ené látky a na stavových podmínkách. Systém v inou obsahuje: odb rové sondy, filtry na odstra ování hrubých ne istot, jíma e kondenzujících látek, regulátory tlaku, m e pr toku, absorbéry ne ádoucích slo ek, erpadla, ventily, chladi e, elektrické napájecí zdroje a dal í Pro zaji ní velké odolnosti proti korozi jsou v echny ásti analyzátoru, p icházející do styku s eným plynem, vyrobeny z u lechtilých materiál, pop. opat eny dokonalou povrchovou ochranou. Obr. 15 Odb r a úprava m eného plynu p ed vstupem do analyzátoru 8.1 Odb r vzorku plynu Hlavní otázkou spojenou s instalací analyzátoru je výb r místa, z n ho má být vzorek plynu odebrán. P i ení se uplat ují dv hlediska: 1. i odb ru vzork z potrubí, kou ových kanál a dal ích podobných cest se po aduje, aby odebíraný plyn odpovídal pr rným hodnotám sm si v daném pr ezu potrubí. 2. Pro p ístroje zabezpe ovací se vzorek odebírá naopak z míst, na nich se p edpokládá nejvy í koncentrace sledované látky, to znamená z míst nejvíce ohro ených. i sestavování odb rové cesty je nutno respektovat n které obecné zásady. Dopravní zpo ní, zp sobené odb rovou cestou musí být co nejmen í. Velikost dopravního zpo ní lze ovlivnit vzdáleností idla od místa odb ru, pr ezem odb rového potrubí a velikostí pr toku vzorku. Potrubí s men ím pr rem se zaná í, v í pak má zna nou objemovou kapacitu. Pro zmen ení dopravního zpo ní se za azuje k analyzátoru obtok a vyu ívá se plného výkonu erpadla. V odb rové cest se za azují prvky pro odstran ní hrubých mechanických ne istot, za ízení pro odstran ní kondenzujících látek, vlhkosti a filtry pro jemnou filtraci vzorku. erpadlo, zaji ující dopravu vzorku, se umís uje nej ast ji a za analyzátor. Je-li nebezpe í, e se bude ze vzorku vylu ovat kondenzát, musí být potrubí instalováno se sklonem a na nejni ích místech musí být za azeny jímky kondenzátu. Po adavky na ú innost filtrace vzorku závisí na stupni jeho zne ní a také na typu pou itého analyzátoru. Zvlá pe liv je nutno filtrovat vzorek pro optické analyzátory.

32 Strana 34 8 POMOCNÁ ZA ÍZENÍ ANALYZÁTOR esnost údaj mnoha analyzátor závisí na teplot a tlaku plynu, který p ichází do idla. i odb ru vzork z míst s vysokou teplotou se za azují chladi e, ve kterých dochází i k odstran ní kondenzátu. P i vy ích nárocích na stabilitu teploty je zapot ebí u n kterých analyzátor celé za ízení temperovat. Je-li v míst odb ru vzorku vysoký tlak, je nutno upravovat jej v n kolika stupních. U v iny analyzátor se udr uje malý konstantní p etlak nebo podtlak v i atmosférickému tlaku. 8.2 P echovávání vzorku plynu i p echovávání vzork plyn je nutné zabránit adsorpci na st nách nádoby. Vysoké nároky na stabilitu slo ení sm si v závislosti na ase. Vysoké nároky na stabilitu slo ení sm si v závislosti na teplot a tlaku. Pou ívané zásobníky bývají syceny daným plynem. Vhodné je upravit povrch zásobník teflonem. Jako zásobní nádoby lze pou ít vzorkovnice (válcové nádoby) nejr zn ích typ. Pro dlouhodob í p echovávání plynu lze oba zú ené konce sklen né vzorkovnice zatavit. K p echovávání plyn slou í rovn ocelové tlakové nádoby.

33 Strana 35 9 OV OVÁNÍ A KALIBRACE ANALYZÁTOR Analyzátory plyn p iná ejí efekt pouze tehdy, kdy je jejich údaj o m ení správný a pou itelný pro dal í vyu ití. Proto je t eba pravideln kontrolovat správnost jejich údaj. Zp sob ov ování analyzátor se volí podle analyzované slo ky, p esnosti m ení a stavových podmínek. Pro periodickou kontrolu údaj analyzátor se pou ívá nejjednodu ích prost edk, pro laboratorní ov ování se pou ívá zvlá tních metod a za ízení. Kalibraci analyzátor, tj. opat ení nového analyzátoru stupnicí s po adovaným m ícím rozsahem. Po del ím pou ívání analyzátor, je t eba v novat co mo ná nejv í míru pozornosti, aby nedo lo k jejich znehodnocení. Bylo vypracováno mnoho r zných zp sob kalibrování. Jejich volba zále í p edev ím na druhu analyzované sm si, na po adované p esnosti a na stavových podmínkách. Pro periodické cejchování v provozních podmínkách se pou ívají prost edky, které umo ují rychlé a snadné provedení kontroly. Ke kalibrování analyzátor se pou ívají um le ipravené (referen ní vzorky) sm si po adovaného slo ení, které mohou být p ipraveny staticky nebo dynamicky zp sobem. Bývá i vhodné pou ít kalibrované kontrolní analyzátory. Kalibra ní plyny slou í ke kalibraci m icích p ístroj, v technologických procesech a experimentech, kde se vy adují p esn definované sm si. Jsou pou ívány v ochran ivotního prost edí, osob a za ízení, jako i p i optimalizaci výrobních technologií. Po napln ní do nádoby je plynová sm s dokonale homogenizována tak, e se ji nerozlo í na své jednotlivé komponenty. (Vá a J., 1984)

34 Strana 36

35 Strana VYBRANÉ KODLIVINY V OVZDU Í, D SLEDKY V ivotním prost edí se b vyskytují látky, které mohou být za ur itých podmínek kodlivé. A koli jsou koncentrace t chto látek ve vzduchu velmi nízké, mají zna ný vliv na ivé organismy, se kterými se dostávají do styku. V ina stopových plyn v atmosfé e pochází z irozených zdroj, u n kterých z nich se ale v tomto století ve zna né mí e podílejí na jejich produkci lidská innost v pr myslu, doprav a zem lství (nap. oxid dusný, oxid si itý, oxid uhelnatý, uhlovodíky). Podmínky ení kodlivin jsou do zna né míry ovlivn ny metrologickými podmínkami, jako jsou nap. proud ní vzduchu a jeho rozptylovací schopnost. kodliviny mohou být lov kem p ijímány dýcháním i k í. Tento ú inek bývá dlouhodobý a n kdy nelze stanovit prvotní p inu kv li sou asnému p sobení vliv r zného charakteru. K p ímým d sledk m emisí pat í podrá ní o ních sliznic, po kození horních cest dýchacích a r zná alergická onemocn ní. Obecn kodliviny v ovzdu í zvy ují zatí ení organismu, které u oslabených lidí (nemocných, starých nebo d tí) m e vést k vá ným zdravotním potí ím nebo i k smrti. Okyselení p dy a vodních tok se projevuje v oblastech, kde je nedostatek vápníku, který by (rozpu né kyseliny) neutralizoval. kody na rybách a dal ích vodních organismech se projevují pod hodnoty ph = 6.5, pod ph > 5.0 je voda mrtvá - co je p ípad nap. zna né ásti jezer ve Skandinávii a v Kanad. K dal ím projev m zejména pat í kody na majetku a um leckých dílech. Ozón a dal í fotooxidanty urychlují p irozené procesy stárnutí lidských produkt. Nejvíce kod ov em p sobí imise oxidu si itého, které rozru ují strukturu staveb a um leckých památek (p em nou uhli itan na sírany), zp sobují korozi skla, textilií a kov Oxid si itý - SO 2 Oxid si itý p edstavoval v 70. a 80. letech minulého století hlavní slo ku zne ní ovzdu í (kyselé de ). Od roku 1997 mají koncentrace klesající tendenci v d sledku dokonalej ích technologií odsi ování spalin velkých zdroj zne ní ovzdu í, mezi které se adí tepelné elektrárny, teplárny a pr myslové kotelny. Zna toxický je oxid si itý pro rostliny, nebo reaguje s chlorofylem a naru uje tak fotosyntézu. Nejvy í p ípustné koncentrace oxidu si itého ve vzduchu v pr hu 24 hodin jsou 0,15 µg/m 3 a krátkodob 0,5 µg/m 3. K hlavním zdravotním ú ink m oxid si itého pat í drá ní horních cest dýchacích, které se projevují zvý eným výskytem respira ních onemocn ní 10.2 Oxidy dusíku NO x Oxidy dusíku jsou význa né atmosférické polutanty. Pat í k nim oxid dusný, dusnatý, dusi itý a dusi ný a ve sm si jsou ozna ovány jako NO x. V ovzdu í tvo í sou ást tzv. fotochemického smogu, který vzniká zejména p i inverzních stavech atmosféry v oblastech s vysokou hustotou automobilového provozu. Plyny jsou obsa eny ve výfukových plynech spolu

36 Strana VYBRANÉ KODLIVINY V OVZDU Í, D SLEDKY s adou uhlovodík. Dal í zdroje jsou úniky spalin z provozu tepelné elektrárny, spalovny odpadu, výroby cementu, skla, keramiky nebo výroby um lých hnojiv. Hlavním toxickým ú inkem oxidu dusi itého je drá ní sliznice. Nebezpe né pro lidské zdraví jsou u velmi malé koncentrace, jestli e p sobí po dobu del í ne 30 minut. P i otravách sm smi oxid dusíku je velmi nebezpe ná hlavn dlouhodobá latence ú inku. První náznaky otrávení se projevují pálením o í, poklesem krevního laku, bolestmi hlavy a dýchacími potí emi a po n kolika hodinách Oxid uhelnatý - CO Je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, leh í ne vzduch, nedrá divý. Ve vod je málo rozpustný. Oxid uhelnatý se d íve pou íval jako plynné palivo (nap íklad sou ást svítiplynu). Vzhledem k jedovatosti je jednou z významných ekologických kodlivin. Vzniká p i nedokonalém spalování fosilních paliv, biomasy i pomocí fotosyntézy oxidu uhli itého p i p sobení ultrafialového zá ení. Oxid uhelnatý blokuje p ená ení kyslíku krví, nebo jeho vazba s hemoglobinem je pevn í ne vazba kyslíku. U posti eného je typické t ové zbarvení k e a sliznic. Otrava CO se vyskytuje nap. v uzav ených prostorech, kde b í spalovací motory, nebo p i patném odv trání plynových spot ebi Oxid uhli itý - CO 2 Oxid uhli itý je nejb ím kontaminantem ovzdu í, jeho koncentrace jsou v dy vy í v interiérech ne venku. Zdrojem tohoto plynu je p edev ím lov k, jeho metabolismus, dýchací a termoregula ní pochody. Po et osob p ítomných v místnosti, velikost prostoru a nedostate né trání jsou hlavní p inou zvy ování koncentrace oxidu uhli itého nad normální hodnoty. Také spalování pevných paliv je zdrojem oxidu uhli itého. Vy ími koncentracemi CO 2 je nep ízniv ovlivn no p edev ím dýchání, m e zp sobovat bolesti hlavy, závrat a nevolnost.

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření Potenciometrie 1.Definice Rovnovážná potenciometrie je analytickou metodou, při níž se analyt stanovuje ze změřeného napětí elektrochemického článku, tvořeného indikační elektrodou ponořenou do analyzovaného

Více

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné

Více

Principy chemických snímačů

Principy chemických snímačů Principy chemických snímačů Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Autor: Ing. Pavel Votrubec Název: VY_32_INOVACE_05_AUT_99_principy_chemickych_snimacu.pptx Téma: Principy chemických snímačů

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Elektrické napětí Elektrické napětí je definováno jako rozdíl elektrických potenciálů mezi dvěma body v prostoru.

Více

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1.1. Nepřímá metoda měření teploty Pro nepřímé měření oteplení z přírůstků elektrických

Více

Manuální, technická a elektrozručnost

Manuální, technická a elektrozručnost Manuální, technická a elektrozručnost Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: Vybavení elektrolaboratoře Schématické značky, základy pájení Fyzikální principy činnosti základních

Více

Snímače tlaku a síly. Snímače síly

Snímače tlaku a síly. Snímače síly Snímače tlaku a síly Základní pojmy Síla Moment síly Tlak F [N] M= F.r [Nm] F p = S [ Pa; N / m 2 ] 1 bar = 10 5 Nm -2 1 torr = 133,322 Nm -2 (hydrostatický tlak rtuťového sloupce 1 mm) Atmosférický (barometrický)

Více

PALETOVÉ REGÁLY SUPERBUILD NÁVOD NA MONTÁŽ

PALETOVÉ REGÁLY SUPERBUILD NÁVOD NA MONTÁŽ PALETOVÉ REGÁLY SUPERBUILD NÁVOD NA MONTÁŽ Charakteristika a použití Příhradový regál SUPERBUILD je určen pro zakládání všech druhů palet, přepravek a beden všech rozměrů a pro ukládání kusového, volně

Více

NÁVOD K OBSLUZE TMAVÝCH PLYNOVÝCH ZÁŘIČŮ ETASTAR

NÁVOD K OBSLUZE TMAVÝCH PLYNOVÝCH ZÁŘIČŮ ETASTAR NÁVOD K OBSLUZE TMAVÝCH PLYNOVÝCH ZÁŘIČŮ ETASTAR TYPU : ES 03, 06, 09, 12, 15, 18, 21, 24, 27, 30, 33, 36, 39, 42... kategorie II 2H 3P EST 06, 09, 12, 15, 18, 21, 24, 27, 30... kategorie II 2H 3P ESRM

Více

č. 207/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2012 o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb.

č. 207/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2012 o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb. č. 207/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2012 o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu

Více

Řízení kalibrací provozních měřicích přístrojů

Řízení kalibrací provozních měřicích přístrojů Řízení kalibrací provozních měřicích přístrojů Přesnost provozních přístrojů je velmi důležitá pro spolehlivý provoz výrobního závodu a udržení kvality výroby. Přesnost měřicích přístrojů narušuje posun

Více

Komutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav

Komutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav V- Usměrňovače 1/1 Komutace - je děj, při němž polovodičová součástka (dioda, tyristor) přechází z propustného do závěrného stavu a dochází k tzv. zotavení závěrných vlastností součástky, a) komutace diod

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 APLIKACE POČÍTAČŮ V MĚŘÍCÍCH SYSTÉMECH PRO CHEMIKY s využitím LabView 3. Převod neelektrických veličin na elektrické,

Více

KLADENÍ VEDENÍ. VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky

KLADENÍ VEDENÍ. VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky KLADENÍ VEDENÍ 1. Hlavní zásady pro stavbu vedení 2. Způsoby kladení vedení Ostrava, prosinec 2003 Ing. Ctirad Koudelka,

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Základy paprskové a vlnové optiky, optická vlákna, Učební text Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.3 HŘÍDELOVÉ SPOJKY Spojky jsou strojní části, kterými je spojen hřídel hnacího ústrojí s hřídelem ústrojí

Více

BEZPEČNOSTNÍ ODBĚROVÝ NÁVAREK. BON 9x NÁVAREK PRO MĚŘENÍ TEPLOTY

BEZPEČNOSTNÍ ODBĚROVÝ NÁVAREK. BON 9x NÁVAREK PRO MĚŘENÍ TEPLOTY BEZPEČNOSTNÍ ODBĚROVÝ NÁVAREK BON 9x NÁVAREK PRO MĚŘENÍ TEPLOTY Datum: Počet stran: Strana: TPNM 01/01 10.1.2011 8 1 Tato průvodní dokumentace obsahuje technické podmínky, které stanovují údaje o výrobku,

Více

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Obec Nová Ves. j.: V Nové Vsi dne Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Zastupitelstvo obce Nová Ves, p íslu né podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

VYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6

VYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6 VYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6 Platnost od 1.1.2004 VÝROBA PLYNŮ PRO MEDICINÁLNÍ ÚČELY VYDÁNÍ PROSINEC 2003 1. Zásady Tento doplněk se zabývá průmyslovou výrobou medicinálních plynů,

Více

Vlastnosti vody a její vliv na provoz parních elektrických zvlhčovačů

Vlastnosti vody a její vliv na provoz parních elektrických zvlhčovačů Vlastnosti vody a její vliv na provoz parních elektrických zvlhčovačů Voda není nikdy ideálně čistá, ale vždy obsahuje různorodé částice a chemické prvky. Jakost vody a její chemické složení se posuzuje

Více

Možnosti zavedení jednotné metodiky m ení korozní rychlosti na kovových úložných za ízeních.

Možnosti zavedení jednotné metodiky m ení korozní rychlosti na kovových úložných za ízeních. Možnosti zavedení jednotné metodiky m ení korozní rychlosti na kovových úložných za ízeních. František Mí ko Úvod SN EN 12954 (03 8355) Katodická ochrana kovových za ízení uložených v p nebo ve vod Všeobecné

Více

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv KATEDRA VOZIDEL A MOTOR Rozd lení PSM #1/14 Karel Páv Princip a rozd lení tepelných motor Transformace tepelné energie na mechanickou 2 / 6 Chemická energie v palivu Tepelná energie Mechanická práce Okysli

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

Decentrální větrání bytových a rodinných domů

Decentrální větrání bytových a rodinných domů 1. Úvod Větrání představuje systém, který slouží k výměně vzduchu v místnostech. Může být přirozené, založené na proudění vzduchu v důsledku jeho rozdílné hustoty, která odpovídá tlakovým poměrům (podobně

Více

Všeobecné podmínky provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma

Všeobecné podmínky provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma Všeobecné podmínky provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma 1. ZŘÍZENÍ SM Kolektivní systém 1.1. ELT Management Company Czech Republic s.r.o. ( Eltma ) je provozovatelem neziskového kolektivního

Více

Kritéria zelených veřejných zakázek v EU pro zdravotnětechnické armatury

Kritéria zelených veřejných zakázek v EU pro zdravotnětechnické armatury Kritéria zelených veřejných zakázek v EU pro zdravotnětechnické armatury Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. V tomto dokumentu jsou uvedena kritéria EU, která byla vypracována pro skupinu

Více

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro městské byty ve správě OSBD, Děčín IV

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Anemometrické metody Učební text Ing. Bc. Michal Malík Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl v rámci

Více

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA 269/2015 Sb. - rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody pro dům - poslední stav textu 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé

Více

RSM WT-2013/ZA-26 TECHNICKÉ PODMÍNKY ROZTOK DUSIČNANU AMONNÉHO A MOČOVINY 1. PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK

RSM WT-2013/ZA-26 TECHNICKÉ PODMÍNKY ROZTOK DUSIČNANU AMONNÉHO A MOČOVINY 1. PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK 1. PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK Předmětem technických podmínek je vodní roztok dusičnanu amonného a močoviny (typ hnojiva C.1.2. dle přílohy I k nařízení 2003/2003), ve kterém molární poměr dusičnanu amonného

Více

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205 Ėlektroakustika a televize TV norma.......... Petr Česák, studijní skupina 205 Letní semestr 2000/200 . TV norma Úkol měření Seznamte se podrobně s průběhem úplného televizního signálu obrazového černobílého

Více

Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn 11 (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle

Více

Měření základních vlastností OZ

Měření základních vlastností OZ Měření základních vlastností OZ. Zadání: A. Na operačním zesilovači typu MAA 74 a MAC 55 změřte: a) Vstupní zbytkové napětí U D0 b) Amplitudovou frekvenční charakteristiku napěťového přenosu OZ v invertujícím

Více

Napájení požárně bezpečnostních zařízení a vypínání elektrické energie při požárech a mimořádných událostech. Ing. Karel Zajíček

Napájení požárně bezpečnostních zařízení a vypínání elektrické energie při požárech a mimořádných událostech. Ing. Karel Zajíček Napájení požárně bezpečnostních zařízení a vypínání elektrické energie při požárech a mimořádných událostech Ing. Karel Zajíček Vyhláška č. 23/ 2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Více

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 31 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku 1. POPIS PROBLÉMU Nedostatek kyslíku ve vodě je problémem na řadě úseků vodních

Více

doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K2 E doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky LISOVACÍ

Více

Přeplňování zážehových motorů

Přeplňování zážehových motorů Přeplňování zážehových motorů Cílem přeplňování ZM je především zvýšení výkonu motoru (ale i zlepšení hospodárnosti provozu a snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech). Zvyšování výkonu, resp.

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Ze dne 21.11.2012 Částka 151/2012

Více

Metodika pro nákup kancelářské výpočetní techniky

Metodika pro nákup kancelářské výpočetní techniky Příloha č. 2 Metodika pro nákup kancelářské výpočetní techniky 1. Vymezení skupin výrobků Kancelářská výpočetní technika, jak o ni pojednává tento dokument, zahrnuje tři skupiny výrobků: počítače osobní

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA V paprskové optice jsme se zabývali optickým zobrazováním (zrcadly, čočkami a jejich soustavami).

Více

F. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB

F. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB F. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB OPRAVA KOTELNY V OBJEKTU MŠ Husova 1444/3, Jablonec nad Nisou Investor : Stupeň : Statutární město Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19 467 51

Více

Horkovzdušná pistole. Obj. č.: 81 19 51

Horkovzdušná pistole. Obj. č.: 81 19 51 NÁVOD K OBSLUZE Horkovzdušná pistole Obj. č.: 81 19 51 Vč. 4-dílů. Souprava trysek (bodová-, otočná-, širokoúhlá- a okrajová tryska). Ideální pro domácnost, hobby, domácí dílnu apod. k odstranění barev,

Více

Mezní kalibry. Druhy kalibrů podle přesnosti: - dílenské kalibry - používají ve výrobě, - porovnávací kalibry - pro kontrolu dílenských kalibrů.

Mezní kalibry. Druhy kalibrů podle přesnosti: - dílenské kalibry - používají ve výrobě, - porovnávací kalibry - pro kontrolu dílenských kalibrů. Mezní kalibry Mezními kalibry zjistíme, zda je rozměr součástky v povolených mezích, tj. v toleranci. Mají dobrou a zmetkovou stranu. Zmetková strana je označená červenou barvou. Délka zmetkové části je

Více

POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ

POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ NÁZEV STAVBY DLE PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE REKONSTRUKCE PLYNOVÉ KOTELNY V ZÁKLADNÍ ŠKOLE T. G. MASARYKA MÍSTO STAVBY DLE PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE ul. Modřanská 10, Praha 12 INVESTOR

Více

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní

Více

MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 01.06.1979. Ochrana zabezpečovacích zařízení před požárem

MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 01.06.1979. Ochrana zabezpečovacích zařízení před požárem MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 01.06.1979 TNŽ 34 2612 Generální Ředitelství Českých drah Ochrana zabezpečovacích zařízení před požárem TNŽ 34 2612 Tato oborová norma stanoví základní technické

Více

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou.

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou. 4 ODPRUŽENÍ Souhrn prvků automobilu, které vytvářejí pružné spojení mezi nápravami a nástavbou (karosérií). ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem),

Více

PO ÁRNÍ ZPRÁVA. K projektu na akci: "Zahradní a skladový d ev ný domek firmy KONRÁD, spol. s r.o."

PO ÁRNÍ ZPRÁVA. K projektu na akci: Zahradní a skladový d ev ný domek firmy KONRÁD, spol. s r.o. PROPOS Slabyhoud Sokolská 3720, Chomutov PO ÁRNÍ ZPRÁVA K projektu na akci: "Zahradní a skladový d ev ný domek firmy KONRÁD, spol. s r.o." Chomutov, erven 2005 Vypracoval: Ing. P. Slabyhoud Sokolská 3720

Více

6. Příklady aplikací. 6.1.1. Start/stop. 6.1.2. Pulzní start/stop. Příručka projektanta VLT AQUA Drive

6. Příklady aplikací. 6.1.1. Start/stop. 6.1.2. Pulzní start/stop. Příručka projektanta VLT AQUA Drive . Příklady aplikací. Příklady aplikací.1.1. Start/stop Svorka 18 = start/stop par. 5-10 [8] Start Svorka 27 = Bez funkce par. 5-12 [0] Bez funkce (Výchozí nastavení doběh, inverzní Par. 5-10 Digitální

Více

Oprava střechy a drenáže, zhotovení a instalace kované mříže kostel Sv. Václava Lažany

Oprava střechy a drenáže, zhotovení a instalace kované mříže kostel Sv. Václava Lažany Zadávací dokumentace na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce zadávanou dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění: Zadavatel: Římskokatolická farnost děkanství Skuteč Tyršova

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov Autor výukového Materiálu Datum (období) vytvo ení materiálu Ro ník, pro který je materiál ur en Vzd lávací obor tématický okruh Název materiálu,

Více

AKČNÍ ČLENY POHONY. Elektrické motory Základní vlastností elektrického motoru jsou určeny:

AKČNÍ ČLENY POHONY. Elektrické motory Základní vlastností elektrického motoru jsou určeny: AKČNÍ ČLENY Prostřednictvím akčních členů působí regulátor přímo na regulovanou soustavu. Akční členy nastavují velikost akční veličiny tj. realizují vstup do regulované soustavy. Akční veličina může mít

Více

Tel/fax: +420 545 222 581 IČO:269 64 970

Tel/fax: +420 545 222 581 IČO:269 64 970 PRÁŠKOVÁ NITRIDACE Pokud se chcete krátce a účinně poučit, přečtěte si stránku 6. 1. Teorie nitridace Nitridování je sycení povrchu součásti dusíkem v plynné, nebo kapalném prostředí. Výsledkem je tenká

Více

PŮVODNÍ NÁVOD K POUŽITÍ NÁVOD K OBSLUZE PRO OBĚHOVÉ ČERPADLO NTT - PREMIUM

PŮVODNÍ NÁVOD K POUŽITÍ NÁVOD K OBSLUZE PRO OBĚHOVÉ ČERPADLO NTT - PREMIUM PŮVODNÍ NÁVOD K POUŽITÍ NÁVOD K OBSLUZE PRO OBĚHOVÉ ČERPADLO NTT - PREMIUM NUTNÉ UMÍSTIT V MÍSTĚ PROVOZNÍ INSTALACE VŠEOBECNÉ Čerpadlo NTT je monoblokové, jednostupňové s elektromotorem chlazeným čerpanou

Více

Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén

Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén ANTÉNY Sehnal Zpracoval: Ing. Jiří Antény 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén Pod pojmem anténa rozumíme obecně prvek, který zprostředkuje přechod elektromagnetické

Více

Provozní deník jakosti vody

Provozní deník jakosti vody Provozní deník jakosti vody Pro zdroje tepla z hliníku Pro odbornou firmu Logamax plus GB162 Logano plus GB202 Logano plus GB312 Logano plus GB402 Před montáží a údržbou pečlivě pročtěte. 6 720 642 944

Více

Vyhlá ka obce Bludov o nakládání s komunálním a stavebním odpadem.

Vyhlá ka obce Bludov o nakládání s komunálním a stavebním odpadem. Vyhlá ka obce Bludov o nakládání s komunálním a stavebním odpadem. Zastupitelstvo obce se usneslo dne 17. 12. 2001 vydat podle 10 písm. a) a 84 odst. 2 písm. l) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, a v souladu

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

Návod k instalaci a obsluze

Návod k instalaci a obsluze CORREX MP Anoda s cizím zdrojem napětí CZ Návod k instalaci a obsluze MAGONTEC Group MAGONTEC GmbH Obsah Strana 1 Bezpečnostní pokyny...3 2 Používání v souladu s určením...5 3 Funkce...5 4 Objem dodávky...5

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH B.1. Urbanistické, architektonické a stavebn technické ešení 2 B.1.1. Zhodnocení staveništ 2 B.1.2. Urbanistické a architektonické ešení stavby.. 2 B.1.3. Technické ešení

Více

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina VÝCHOVNÝ ÚSTAV A ŠKOLNÍ JÍDELNA NOVÁ ROLE Školní 9, Nová Role, PSČ: 362 25, Tel: 353 851 179 Dodavatel: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina 1. Zadavatel Výchovný

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava OCHRANA PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS 1. Úvod 2. Účinky

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače

http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače Měření výkonu zesilovače se neobejde bez zobrazování a kontroly výstupního průběhu osciloskopem. Při měření výkonu zesilovače místo reprodukční soustavy zapojíme

Více

Soubor testových otázek, vydaných SH ČMS ÚORP. pro rok 2013

Soubor testových otázek, vydaných SH ČMS ÚORP. pro rok 2013 Soubor testových otázek, vydaných SH ČMS ÚORP pro rok 2013 Preventista III. Soubor testových otázek, vydaných SH ČMS ÚORP pro rok 2013 Preventista III. 1. Kterým předpisem jsou stanoveny povinnosti fyzických

Více

Atomová absorpční spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) r. 1802 Wolaston pozoroval absorpční čáry ve slunečním spektru

Atomová absorpční spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) r. 1802 Wolaston pozoroval absorpční čáry ve slunečním spektru tomová absorpční r. 1802 Wolaston pozoroval absorpční čáry ve slunečním spektru r. 1953 Walsh sestrojil první analytický atomový absorpční spektrometr díky vysoké selektivitě se tato metoda stala v praxi

Více

B.2.8 PO ÁRN BEZPE NOSTNÍ E ENÍ

B.2.8 PO ÁRN BEZPE NOSTNÍ E ENÍ B.2.8 PO ÁRN BEZPE NOSTNÍ E ENÍ Název : P ístavba sociálního za ízení h i t TJ Mo kov Pozemek : 486, k.ú. Mo kov Zhotovitel PD : Ing. arch. Jan Siuda Pod í í 107 744 01 Fren tát p. Radho t m Investor :

Více

Obecně závazná vyhláška města Žlutice č. 2/2011 Požární řád obce

Obecně závazná vyhláška města Žlutice č. 2/2011 Požární řád obce Obecně závazná vyhláška města č. 2/2011 Požární řád obce Zastupitelstvo města svým usnesením ZM/2011/8/11 ze dne 31. října 2011 vydává na základě 29 odst. 1 písm o) bod 1 zák. 133/1985 Sb., o požární ochraně

Více

1. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ. a. Zhodnocení staveniště, vyhodnocení současného stavu konstrukcí

1. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ. a. Zhodnocení staveniště, vyhodnocení současného stavu konstrukcí 1. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ a. Zhodnocení staveniště, vyhodnocení současného stavu konstrukcí Staveniště, jeho velikost a rozsah je dán velikostí stavebního pozemku. Zařízení

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy. Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu

Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy. Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu

Více

Obchodní podmínky PRESPLAST s.r.o.

Obchodní podmínky PRESPLAST s.r.o. Obchodní podmínky PRESPLAST s.r.o. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Obchodní podmínky. Obchodní společnost PRESPLAST s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Kubelkova 497, PSČ 560 02, IČ 27502317, společnost zapsaná v obchodním

Více

***I POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

***I POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Konsolidovaný legislativní dokument 11.5.2011 EP-PE_TC1-COD(2010)0349 ***I POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského

Více

5.6.16. Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí

5.6.16. Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí 5.6.16. Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/stroje-technicka-zarizenipristroje-a-naradi Bezpečnost pro stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí

Více

Pardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11. SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí

Pardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11. SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí Pardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11 Veřejná zakázka SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí Zadávací dokumentace 1. Obchodní podmínky, platební

Více

Soupis provedených prací elektro

Soupis provedených prací elektro Soupis provedených prací elektro Odběratel: Dodavatel: ProfiCan Zdeněk Turek, Luční 360, 387 11 Katovice IČ: 74302388 Název objektu: Objednávka: Smlouva č.: Období: Podle Vaší objednávky a v rozsahu Vámi

Více

Návod k obsluze, údržbě a montáži výměníků tepla

Návod k obsluze, údržbě a montáži výměníků tepla Návod k obsluze, údržbě a montáži výměníků tepla Úvod Tepelné výměníky společnosti WätaS jsou koncipované jako výměníky tepla vzduch-voda. Používají se pro chladiče nebo ohřívače, přímé výparníky / kondenzátory

Více

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí

Více

IKEM STERILIZACE oprava podlahy DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE

IKEM STERILIZACE oprava podlahy DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE IKEM STERILIZACE oprava podlahy DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE Technická zpráva OBSAH: A PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1.1 Identifikační údaje stavby...2 1.2 Údaje o pozemku...3 1.3 Provedené průzkumy a napojení na

Více

1. Název veřejné zakázky: 2. Identifikační údaje zadavatele: 3. Specifikace předmětu veřejné zakázky, zadávací podklady:

1. Název veřejné zakázky: 2. Identifikační údaje zadavatele: 3. Specifikace předmětu veřejné zakázky, zadávací podklady: Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace poštovní přihrádka 37, Lipenská 753/120, 772 11 Olomouc Organizace je zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddíle Pr,

Více

BIOKATALYZÁTORY I. ENZYMY

BIOKATALYZÁTORY I. ENZYMY BIOKATALYZÁTORY I. Obecné pojmy - opakování: Katalyzátory látky, které ovlivňují průběh katalyzované reakce a samy se přitom nemění. Dělíme je na: pozitivní (aktivátory) urychlující reakce negativní (inhibitory)

Více

Mnohem lepšá vlastnosti mç usměrňovač dvoucestnâ

Mnohem lepšá vlastnosti mç usměrňovač dvoucestnâ USMĚRŇOVAČE Usměrňovače sloužá k usměrněná střádavâch proudů na proudy stejnosměrnã. K vlastnámu usměrněná se použávajá diody, ať již elektronky, či polovodičovã. Elektronkovã usměrňovače - tzv.eliminçtory-

Více

Průtokové křivky Funkční schémata Technické tabulky 0 0. Uzavírací ventily 50 - T50 1. Šroubení s funkcí 55 2

Průtokové křivky Funkční schémata Technické tabulky 0 0. Uzavírací ventily 50 - T50 1. Šroubení s funkcí 55 2 Mechanicky a manuálně ovládané rozváděče, doplňkové ventily Série Kapitola Průtokové křivky Funkční schémata Technické tabulky 0 0 S.p.A. 50 LURANO (BG) Italia Via ascina Barbellina, 0 Tel. 05/9777 Fax

Více

Novinky v oblasti emisních přístrojů BOSCH pro stanice měření emisí (SME) v ČR

Novinky v oblasti emisních přístrojů BOSCH pro stanice měření emisí (SME) v ČR Novinky v oblasti emisních přístrojů BOSCH pro stanice měření emisí (SME) v ČR NOVÉ Firma Bosch přichází v současné době s inovovanými typy emisních přístrojů určenými pro měření emisí zážehových. U osvědčených

Více

Kalení rychlořezných ocelí : metalurgické výhody soli

Kalení rychlořezných ocelí : metalurgické výhody soli Kalení rychlořezných ocelí : metalurgické výhody soli Proč se výsledky tepelného zpracování - zvláště v případě kalení rychlořezných nástrojových ocelí - vždy srovnávají s výsledky, které je možné získat

Více

Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov

Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov Zásady pro určení nájemného z bytů a nebytových prostorů, záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytů a nebytových prostorů a jejich vyúčtování

Více

DOHODA. Revize 1. Datum vstupu v platnost: 15. února 2007

DOHODA. Revize 1. Datum vstupu v platnost: 15. února 2007 ECE/RCTE/CONF/4/Add.1/Rev.1 I N T E G R O V A N Ý PŘEKLAD TÜV SÜD AUTO CZ DOHODA O PŘIJETÍ JEDNOTNÝCH PODMÍNEK PRO PERIODICKOU TECHNICKOU PROHLÍDKU KOLOVÝCH VOZIDEL A O VZÁJEMNÉM UZNÁVÁNÍ TAKOVÝCH PROHLÍDEK,

Více

Obalové hospodářství

Obalové hospodářství Část F Obalové hospodářství podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech Obsah Povinnosti firem v podnikové ekologii 1. Úvod...1 2. Základní pojmy...3 3. Povinné osoby...5 4. Přehled povinností...7 5. Právní

Více

Semestrální práce z předmětu mobilní komunikace na téma: Bezdrátové optické sítě

Semestrální práce z předmětu mobilní komunikace na téma: Bezdrátové optické sítě Semestrální práce z předmětu mobilní komunikace na téma: Bezdrátové optické sítě Kafka Petr Pondělí 10.00-11.30 2006 Úvod Optika do domu není levnou záležitostí pro řešení první míle (poslední míle). Určitou

Více

Autorizovaným techniků se uděluje autorizace podle 5 a 6 autorizačního zákona v těchto oborech a specializacích:

Autorizovaným techniků se uděluje autorizace podle 5 a 6 autorizačního zákona v těchto oborech a specializacích: Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

KNIHOVNY SILESIA MUZEA T ÍNSKA

KNIHOVNY SILESIA MUZEA T ÍNSKA Muzeum T ínska, p ísp vková organizace, Hlavní t ída 15, 737 01 esk T ín KNIHOVNÍ ÁD KNIHOVNY SILESIA MUZEA T ÍNSKA zpracovala: Mgr. Gabriela Chromcová Knihovní ád Knihovny Silesia Muzea T ínska lánek

Více

415/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 21. listopadu 2012 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

415/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 21. listopadu 2012 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 415/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2012 o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb.

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Vítězslav Bártl. červen 2013

Vítězslav Bártl. červen 2013 VY_32_INOVACE_VB19_K Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma Anotace Vítězslav

Více

Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov

Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov Stavební bytové družstvo Pelhřimov, K Silu 1154, 393 01 Pelhřimov Zásady pro určení nájemného z bytů a nebytových prostorů, záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytů a nebytových prostorů a jejich vyúčtování

Více

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád Obsah: 1. Úvodní ustanovení 2. Příjem dokumentů 3. Evidence dokumentů 4. Vyřizování dokumentů 5. Podepisování dokumentů a užití razítek 6. Odesílání dokumentů 7. Ukládání dokumentů

Více

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o.

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti Iweol EU s.r.o., se sídlem Kovářská 140/10,

Více

PO ÁRNÍ ZPRÁVA. K projektu na akci: "Prodejní d ev ný stánek firmy KONRÁD, spol. s r.o."

PO ÁRNÍ ZPRÁVA. K projektu na akci: Prodejní d ev ný stánek firmy KONRÁD, spol. s r.o. PROPOS Slabyhoud Sokolská 3720, Chomutov PO ÁRNÍ ZPRÁVA K projektu na akci: "Prodejní d ev ný stánek firmy KONRÁD, spol. s r.o." Chomutov, kv ten 2005 Vypracoval: Ing. P. Slabyhoud Sokolská 3720 Chomutov

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více