Tyflopedie (popř. název oftalmopedie, okulopedie)

Transkript

1 1 Tyflopedie (popř. název oftalmopedie, okulopedie) =speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem osob se zrakovým postižením. podle Renotiérové = speciální pedagogika zrakově postižených (= jedinců s poškozením zrakové percepce vnímání) - je řazena jako podobor speciální pedagogiky (vedle ostatních paedií) - zabývá se: a) fyziologií b) patologií zrakového ústrojí a očních vad (podle terminologie M. Sováka defektů) Cíl tyflopedie: maximální rozvoj osobnosti jedince se zrakovým postižením. (tzn. dosažení co nejvyššího stupně socializace v souvislosti se zajištěním vhodných podmínek pro vzdělávání a přípravu na povolání, pracovní zařazení a plnohodnotné společenské uplatnění. Předmětem tyflopedie: jedinec se zrakovým postižením v procesu edukace. Klasifikace: podle doby vzniku se dělí na vady vrozené ( v pre, peri a raně postnatálním období) a získané (které mohou vzniknout v průběhu celého života) podle hloubky (míry, intenzity) defektu se rozlišují na defekty lehké, středně těžké a těžké Zrakově postižení se dělí na postižené: 1) orgánovou zrakovou vadou = slabozrací až nevidomí 2) převážně funkční zrakovou vadou (šilhání, tupozrakost) Z hlediska praxe speciální pedagogiky je asi nejvhodnější klasifikace, která rozlišuje čtyři kategorie osob se zrakovým postižením, a to podle stupně narušení zrakového vnímání: osoby nevidomé, osoby se zbytky zraku osoby slabozraké, osoby s poruchami binokulárního vidění 1. OSOBY NEVIDOMÉ - kategorie osob s nejtěžším stupněm zrakového postižení a patří

2 2 sem děti, mládež, dospělí a senioři, kteří mají zrakové vnímání narušeno na stupni nevidomosti (slepoty). Nevidomost můžeme ještě rozdělit na několik stupňů, a to na nevidomost praktickou,skutečnou a plnou (totální). Důsledkem nevidomosti je neschopnost zrakového vnímání = znemožnění běžného grafického výkonu (nutnost využití Braillova písma) a komplikace se samostatným pohybem a orientací v prostoru (nutnost zapojení ostatních smyslů) Speciálně pedagogická činnost je zaměřena na: rozvíjení zbylých smyslů = pomocí kompenzačních pomůcek (hmatové dovednosti, cvičení sluchu,..) a děti jsou záměrně vedeny k tělesné činnosti, pohyblivosti a sebeobsluze (česání se, čištění zubů,..) Péči poskytují SPC a MŠ i ZŠ pro nevidomé. Při školské integraci dítěte má nezastupitelnou úlohu rodina i sociální hodnocení okolím. 2. OSOBY SE ZBYTKY ZRAKU charakterizujeme jako skupinu osob, která je hraniční skupinou mezi slabozrakými a nevidomými. Je to skupina na pomezí praktické slepoty a těžké slabozrakosti. zbytky zraku (neboli částečné vidění) je možné sledovat dobře osvětlené předměty výchovná opatření téměř stejná jako u nevidomých Zrakově postižené děti mají v důsledku zrakové vady omezení v: a) množství poznatků, které získávají zrakem b) kvalitě vidění = vidí rozmazaně, mají výpadky zorného pole,.. - dělí se do skupin podle toho, zda postižení lokalizují světlo, rozlišují obrysy předmětů, rozlišují tvary, rozpoznají předměty zrakem z bezprostřední blízkosti 3. OSOBY SLABOZRAKÉ potom vymezujeme jako kategorii osob, a to děti, mládež, dospělé a seniory, které mají zrakové vnímání na stupni slabozrakosti. Rozlišujeme slabozrakost lehkou, střední a těžkou. slabozrakost = orgánová porucha zraku, při které je vidění oběma očima při korekci sníženo tak, že neumožňuje vidět např. vzdálené předměty, rozeznávat detaily a obtížněji se rozeznávají i barvy - stupeň postižení vyžaduje upravené podmínky pro zrakovou práci a orientaci v prostoru, speciálně pedagogické metody a vzdělávání Pokles vidění je nejčastěji způsoben tzv. refrakčními vadami. Patří mezi ně krátkozrakost a dalekozrakost, astigmatismus,které se kompenzují dioptrickými brýlemi. Další příčiny: nystagmus, atrofie zrakového nervu, albinismus, glaukom, katarakta, zánětlivá onemocnění sítnice, barvoslepost. refrakční vady zraku stav, kdy dochází k nepoměru mezi lomivostí oka a jeho délkou; vady jsou

3 3 provázeny poklesem zrakové ostrosti (Vady lomivosti světelných paprsků v oku. Porušení poměru mezi délkou oka a optickým systémem) Vady se korigují vhodnými brýlovými čočkami. Rozdělení: a) malé koriguje si je sama postižená osoba b) velké postižený není schopen osobně korigovat a je třeba upravovat nošením brýlí nebo čoček krátkozrakost (myopie) dochází k nesprávnému poměru mezi lomivostí optického prostředí a délkou oka (vada se koriguje čočkami rozptylkami).bez brýlí vidí blízké dobře, obraz v dálce je neostrý (rádi čtou). Silná krátkozrakost 6 a více dioptrií pozor na údery do hlavy, ne předklony a dechové hudební nástroje, zdvihání těžkých předmětů. Náprava: rozptylky, neléčí se, jen se učí vidět. Od tří let brýle i do blízka. Obvykle se objevuje mezi rokem. dalekozrakost (hypermetropie) - porucha, při které je oko zploštělé nebo dochází k menší lomivosti paprsků, jež se spojují až za sítnicí, takže na sítnici se promítá neostrý obraz při vidění zblízka. Příčina není známa, uvádí se vliv dědičnosti; vada se koriguje brýlemi. Do dálky vidí dobře, při lehčí formě nemusí mít žádné problémy (akomodace). Po dlouhé zrakové práci únava očí, bolest hlavy, rozmazané písmo. Pokud jsou nevhodné podmínky nastupují obtíže dřív. Náprava: Spojky, mělo by nosit brýle stále. Nad 6 dioptrií velké potíže s prací do blízka. astigmatismus vada lomivosti oka, vzniká nepravidelným zakřivením čočky nebo rohovky, kdy světelné paprsky nedopadají na sítnici rovnoměrně, způsobuje, že se nepřesně zaostřuje světlo na sítnici. Na sítnici vzniká neostrý a nepřesný obraz do dálky i do blízka. Bod se na sítnici zobrazí jako čárka. Vyskytuje se často společně s daleko a krátkozrakostí; vada se koriguje torickými čočkami, které vyrovnávají nepravidelnost rohovky; doprovázeno bývá ještě strabismem (šilháním) Náprava: brýle s cylindrickými skly Vidění jako na zvlněném prostředí něco se úplně ztrácí, protažené, neostré. Po několikaměsíčním nošení brýlí se naučí používat jemnost sítnice a rozeznávat skutečné tvary písmen. přesto je nutné stálé nošení brýlí a sezení přímo proti tabuli. Při nenošení slzení, pálení očí až zánět spojivek. Přivírá oči, grimasy, neklid, únava bolesti hlavy. 4. OSOBY S PORUCHAMI BINOKULÁRNÍHO VIDĚNÍ. Patří mezi funkční zrakové vady a vznikají na základě částečného omezení zrakové funkce jednoho oka.

4 4 šilhavost (strabismus) porucha rovnovážného postavení očí, při němž nehledí obě oči rovnoběžně, ale jedno se odchyluje. Jedním z důvodů je, že dítě stáčí oko, jehož zraková ostrost je snížena. tupozrakost (amblyopie) funkční vada zraku, podstatné snížení zrakové ostrosti jednoho oka, které nelze korigovat brýlemi. Nebývá spojena s viditelnými organickými změnami oka, jedná se o útlum, vyřazení vjemu tupozrakého oka ve zrakovém centru mozku, správné vidění druhým okem bývá zachováno, - používání okluzoru na překrytí zdravého oka vede k posilování tzv. líného oka - děti ztrácejí východu vidění oběma očima a schopnost vidět perspektivně a plasticky speciálně pedagogická péče spočívá v procvičování tupozrakého oka pomocí různých speciálních cvičení (péči poskytují odborníci z oblasti medicíny i pedagogiky)... I u dítěte se zrakovým postižením (slabozraké - nevidomé) je dominantní činností hra: - vedená individuálně (chybí možnost odpozorování u druhých dětí) = ukázat, jak se s hračkou manipuluje, jaký je její účel.,.. - při pohybových hrách ukazovat dítěti na jeho pohybech, co hra vyjadřuje - důležité jsou hry manipulační: hnětení těsta, hlíny, stříhání s nůžkami z plastické hmoty, mačkání a trhání papíru, třídění předmětů, oblékání panenky i sebe, čištění zubů, ale i obyčejné osahávání předmětů úchop hrnečku, ručníku, = pociťování jejich hmotnosti, rozměru, tvaru, teplota (hra s vodou), hlasu (bručivý zvuk plyšového medvěda, troubení autíčka,..) Předsudky o nevidomých a slabozrakých (zdroj Tyfloservis web):! Neplatí, že: -ztráta zraku vede automaticky ke zlepšení ostatních smyslů (především hmatu a sluchu) -při rozhovoru s nevidomým mluvíme jednoduše proto, aby nám porozuměl -s nevidomým bychom neměli mluvit o barvách a jiných zrakových vjemech -abychom jej citově neranili, neužíváme obrat: uvidíme, koukej, -ztrátou zraku by se dotyčný měl stát zcela závislým na svém okolí Dítě se zrakovým postižením v mateřské škole rodiče se mohou rozhodnout pro:

5 5 1. běžnou MŠ 2. speciální zřízenou pro určitý druh postižení či pro kombinaci postižení 3. integrovanou třídu nebo třídu speciální, jež je součástí běžné mateřské školy. Při začleňování zrakově postiženého dítěte do MŠ hrají nezastupitelnou úlohu poradenská pracoviště v našem případě speciálně poradenská centra pro zrakově postižené (SPC). Pro některé zrakově postižené děti však nemusí být integrace vhodným řešením. Volba předškolního vzdělávání se odvíjí i podle toho: jak je mateřská škola dostupná pro rodinu, jaké nabízí kurikulum zda se bude chtít podílet na integračním procesu. SPC poskytuje mateřské škole i rodičům odbornou metodickou podporu a legislativně integraci zastřešuje. Zajišťují: prostředky speciálně pedagogické podpory doporučení asistenta pedagoga doporučení pomůcek úpravu prostředí a výchovně-vzdělávacích podmínek. Na co by měl dbát předškolní pedagog Ředitelka by si měla vybrat vhodného předškolního pedagoga, který má zájem o integraci a který je schopen se na ní dobře připravit. Také je potřeba najít vhodného asistenta pedagoga. Měli by např. vědět, že dítě se zrakovým postižením se ve svých základních potřebách neliší od dětí zdravých, jen požadavek na uspokojení základních potřeb je často nutné uplatňovat ve vyšší míře. I sebemenší zbytky zraku a míra jejich využitelnosti má vliv na rozvoj osobnosti dítěte. Proto je nezbytně nutné, aby předškolní pedagog znal nejenom podstatu zrakového postižení, ale také celou osobnost dítěte. Osobnost dítěte Jsou-li zrakové funkce oslabeny nebo není-li dítě schopno zrakem vnímat vůbec, přebírá dominantní postavení jiný analyzátor - sluchový, pohybový, kožní, čichový a chuťový. Nedostatek podnětů z okolí může způsobit vývojové opoždění. Pozornost těžce zrakově postiženého dítěte bývá krátkodobá a kolísavá, jeho výraz často postrádá mimiku, protože je zabráno do odposlechu, když udržuje kontakt prostřednictvím sluchových vjemů. U těchto dětí je potřeba posilovat paměť, aby se vjemy opakování dobře zafixovaly. Při rozvíjení motoriky je u dětí nevidomých senzomotorické stádium delší než u těch, které vidí. Průběh je závislý na pomoci okolí. Jestliže dítě získá jistotu v chůzi, začne experimentovat s předměty, učí se s nimi manipulovat, poznává je. Je velmi důležité, aby pedagog přesně věděl, jaké zrakové postižení dítě má. Hra a smyslová cvičení

6 6 Pro děti v předškolním období je typickou činností hra. Formou hry zrakově postižené dítě rozvíjí vnímání, paměť, myšlení, vůli, soběstačnost a společenskou interakci. Učí se trpělivosti, toleranci, respektování určitých pravidel. Zkušenosti ukazují, že individuální smyslová cvičení jsou nejúčinnější dopoledne. Důležité je se připravit na to, zda činnost bude prováděná u stolečku, v herně, na zahradě či jinde. Promyslet si, zda se zaměříme na jedno smyslové cvičení nebo spojíme několik stimulačních metod a cvičení dohromady, zda budeme posilovat jen oslabený zrak, nebo hmatové vnímání s prvky prostorové orientace. Smyslovou práci můžeme s dítětem provádět individuálně nebo v kolektivu. Výhodou individuální práce je to, že ji můžeme více zaměřit na procvičení určité oblasti, kolektivní chvilka může mít naopak náboj spolupráce, správné interakce a pomoci. Strategie výběru pomůcek a vybavení tříd Trh nabízí nepřeberné množství hraček a pomůcek, které lze velmi dobře využívat k rozvoji smyslů. Vybavení tříd v mateřských školách je dnes na velmi dobré úrovni. Budeme-li pracovat s dítětem s poruchou binokulárního vidění, které má klapičku (okluzor) na brýlích, připravíme vhodnou práci pro tuto smyslovou zrakovou činnost navlékání korálků, vkládání tvarů do úzkého otvoru PET lahve, třídění různého materiálu, obtahování kontury atd. Pro nevidomé dítě můžeme připravit cvičení, při kterém budeme posilovat a rozvíjet hmatové vnímání prstíků. Jako pomůcka slouží povrchy různých struktur, přendávání předmětů z misky do misky, ale třeba také rastr s šesti důlky (tzv. šestibod) pro postupné seznamování s Braillovou abecedou. Vhodné pomůcky pomůže vybrat i SPC, nebo je zapůjčí, jak do mateřské školy, tak i do rodiny. Důležitá je i motivace k učení samostatně vnímat, zkoušet, uchopovat, ohmatávat, ochutnávat, poslouchat a pohybovat se. Jestliže má být proces integrace úspěšný, musí si předškolní dítě se zrakovým postižením v kontaktu s ostatními dětmi zachovat svoji identitu. Příklad: v rámci smyslové výchovy je možné prostřednictvím smyslových cvičení procvičit zároveň zrak, chuť, čich, hmat i orientaci v prostoru. Příklad: Na stolečku je miska s několika druhy ovoce. Dítě má poznat jablíčko, přitom využívá všech smyslů hmat, čich, chuť. Správnost toho, že se jedná o jablko, obohatí chuťovým vjemem (jablko ochutná), čichem si ověří vůni jablka. Po té jablko odnese na jinou misku na konci třídy (orientace v prostoru). Smyslová cvičení prolínají prakticky celým režimem dne v MŠ, v kolektivu dětí bez postižení. Individuálně lze smyslová cvičení s dítětem provádět několikrát týdně během různých volnějších činností. Dítě se zrakovou vadou by nemělo mít pocit, že se nějak výrazně liší, když stejné činnosti dělají i kamarádi. Zdroj: Mgr. Jana Kulštrunková, speciální pedagog, SPC při ZŠ pro zrakově postižené, Praha, časopis Poradce ředitelky, 6/2013