VYHODNOCENÍ PŘÍPRAVKŮ PRO OMEZENÍ ROZVOJE SINIC V NÁDRŽI SKALKA

Transkript

1 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice do Vaší budoucnosti. Dotační titul: Operační program přeshraniční spolupráce Cíl3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko Číslo projektu : 2 VYHODNOCENÍ PŘÍPRAVKŮ PRO OMEZENÍ ROZVOJE SINIC V NÁDRŽI SKALKA OBJEDNAVATEL: POVODÍ OHŘE CHOMUTOV, STÁTNÍ PODNIK BEZRUČOVA 4219, 43 3 CHOMUTOV ZHOTOVITEL: SDRUŽENÍ FLOS-AQUAE, Kunešova 6, 643 Brno JMÉNA ZPRACOVATELŮ: Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. MVDr. Přemysl Mikula, Ph.D. RNDr. Lenka Šejnohová Ph.D. Mgr. Daniel Jančula DATUM ZPRACOVÁNÍ: ŘÍJEN 29

2 Bavorsko Číslo projektu : 2 Obsah 1. Cíle studie Hodnocení účinnosti aplikace chemických látek, přípravků a metod pro omezení masového rozvoje sinic Aplikace přípravku DonauPAC Venezia... 4 firmy DONAUCHEM-URSETA s.r.o Aplikace hliníku (PAX-18) firmou Kemwater ProChemie s.r.o Aplikace přípravku Aquaclean firmou G-servis s.r.o Aplikace přípravku Čistič bio jezírek firmou PROXIM s.r.o Aplikace ječné slámy Závěrečné shrnutí experimentů

3 Bavorsko Číslo projektu : 2 1. Cíle studie Cílem následující studie je shrnout a interpretovat data, která byla získána v průběhu řešení realizace mezokosmových experimentů a aplikací přípravků na volné ploše, v rámci projektu Problematika živin a sinic v nádrži Skalka. Data (a metodiky, kterými byla data získána) uvedená níže v textu pocházejí především ze zprávy Problematika živin a sinic v nádrži SKALKA monitoring mezokosmových pokusů na VD SKALKA (Zadavatel: POVODÍ OHŘE CHOMUTOV, STÁTNÍ PODNIK, BEZRUČOVA 4219, 43 3 CHOMUTOV; Zhotovitel: HYGIENICKÉ A EKOLOGICKÉ LABORATOŘE CHEB, HRADEBNÍ 16, 35 2 CHEB). 2. Hodnocení účinnosti aplikace chemických látek, přípravků a metod pro omezení masového rozvoje sinic Metody pro potlačení masového rozvoje sinic byly testovány ve třech nezávislých experimentech. První experiment probíhal v mezokosmech v období červen červenec 29 a druhý experiment v době od srpna do září 29. Třetí nezávislý experiment probíhal na tzv. volných plochách neohraničených a od okolní vody neoddělených místech VD Skalka. Všechny metody byly hodnoceny a porovnávány s kontrolními (referenčními) variantami, které nebyly ošetřeny žádným přípravkem a nacházely se v těsné blízkosti ošetřených míst (ať už v případě mezokosmů či pokusu na volných plochách ). V experimentálních mezokosmech byly testovány následující přípravky a metody: 1) DonauPAC Venezia (Vysoce bazický polyaluminium chlorid) - Donauchem-Urseta s.r.o. 2) Aquaclean (biologický přípravek s obsahem nepatogenních mikroorganismů, inertním nosičem a podpůrnými látkami) - G-servis Praha spol. s. r.o. 3

4 Bavorsko Číslo projektu : 2 3) PAX 18, Síran hlinitý - Kemwater ProChemie s.r.o. 4) Čistič bio jezírek (Bakterie a enzymy, doplněné o cukr) - PROXIM s.r.o. 5) Ječná sláma - Jaroslav Růžička - EnviKv Na volných plochách byly testovány následující metody: 1) Aquaclean (biologický přípravek s obsahem nepatogenních mikroorganismů, inertním nosičem a podpůrnými látkami) - G-servis Praha spol. s. r.o. 2) Čistič bio jezírek (Bakterie a enzymy, doplněné o cukr) - PROXIM s.r.o. 3) Ječná sláma - Jaroslav Růžička - EnviKv 2.1 Aplikace přípravku DonauPAC Venezia firmy DONAUCHEM-URSETA s.r.o. Přípravek DonauPAC Venezia firmy DONAUCHEM-URSETA s.r.o. je charakterizován jako vysoce bazický polyaluminium chlorid. Deklarovaná dávka na jeden metr krychlový vody byla firmou byla max. 5g. Není však již uvedeno, zda se jedná o celkovou dávku přípravku, či dávku účinné látky tj. hliník. Oproti původní dohodě, byl nakonec přípravek použit pouze v obou mezokosmových experimentech, kde měl být prokázán především účinek na fytoplantkonní společenstva, popřípadě fyzikálně-chemické parametry vody. 4

5 Bavorsko Číslo projektu : 2 Mezokosmový experiment č. 1 DonauChem 12 Počet buněk na ml Graf č.1 Vliv přípravku DonauPAC Venezia na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci přípravku došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. Kontrola 12 Počet buněk na ml Graf č.2 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). 5

6 Bavorsko Číslo projektu : 2 Vliv aplikace na fytoplanktonní společenstva I když i v kontrolních variantách došlo ihned po aplikaci ke snížení celkového množství fytoplanktonu ve vodním sloupci, lze z grafů vyvodit dílčí závěry. Rozdíl mezi snížením počtu autotrofů (řas, sinic, rozsivek) v ošetřené a neošetřené lokalitě ihned po aplikaci (11.6.) (ve srovnání s počty před zásahem 8.6.) se lišil pouze minimálně (a to o 6 procent). Téměř na konci experimentu (3.6.), kdy byl zaznamenán nárůst biomasy, pak rozdíl mezi ošetřenou a neošetřenou lokalitou činil cca 3%; pokles u kontroly oproti prvnímu dni (8.6.) byl 22%, zatímco pokles u ošetřené lokality oproti prvnímu dni u téže lokality byl 6%. Absolutní koncentrace buněk na konci experimentu pak byla v obou variantách shodná. Vliv aplikace na chemické a fyzikální vlastnosti vody: Koncentrace fosforečnanů byla ihned po aplikaci snížena přibližně na polovinu. V dalších dnech se však jejich koncentrace vrátila na původní hodnotu,5,6 mg/l. Aplikace hliníku bývají často spojovány s poklesem ph, v tomto případě však k žádnému razantnímu poklesu nedošlo (zřejmě vlivem dostatečné pufrační kapacity vody v nádrži Skalka). Koncentrace hliníku ve vodě byla ihned po aplikaci zvýšena z hodnoty,2 mg/l přibližně na desetinásobek a poté se snižovala až na původní hodnotu před zásahem. Vliv na ostatní parametry vody (např. dusičnany, amoniak, vodivost, koncentrace rozpuštěného kyslíku ) nebyl prokázán a žádné další odchylky od kontrolní varianty nebyly v průběhu pokusu zaznamenány. 6

7 Bavorsko Číslo projektu : 2 Mezokosmový experiment č. 2 DonauChem počet buněk na ml Graf č. 2 Vliv přípravku DonauPAC Venezia na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci přípravku došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. Kontrola počet buněk na ml Graf č. 3 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv aplikace na fytoplanktonní společenstva: Účinek hliníku byl zaznamenán pouze po dobu jednoho týdne od aplikace. Dne 1.8. byl rozdíl mezi kontrolní a ošetřenou variantou největší cca 5 procent. V dalších dnech již výsledky kopírovaly trend z kontrolní varianty, završené sezónním poklesem 7

8 fytoplanktonních organismů. Dotační titul: OP přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Číslo projektu : 2 Vliv aplikace na chemické a fyzikální vlastnosti vody: Obdobně jako u experimentu č. 1 byla aplikace doprovázena zvýšeným množstvím hliníku ve vodě, která časem opět vymizela. Hodnoty ph nenaznačily zásadní změnu v chemismu vody. Nebyly pozorovány ani změny koncentrace fosforečnanů, vzhledem k tomu, že mez detekce použité metody stanovení, uvedená v podkladech, byla 3 µg/l. ZÁVĚR: Výsledky sice nenaznačují, že by aplikací přípravku byly znatelně změněny chemické či fyzikální parametry vody, které by mohly mít negativní vliv na biotu nádrže Skalka, ale zároveň neprokázaly ani jasný a dlouhodobý účinek na koncentraci sinic v nádrži. 2.2 Aplikace hliníku (PAX-18) firmou Kemwater ProChemie s.r.o. Dávkování firma předpokládala před aplikaci na 5-2 mg Al /l (odpovídá cca 6 22 mg PAX-18 na litr vody) dle aktuálního stavu vody. Účinek proti sinicím obvykle spočívá v a) koagulaci sinic z vodního sloupce a tím omezení rozvoje sinic přímo, b) snížení množství živin ve vodním sloupci (toto využití je však účinné pouze pokud jsou redukovány vnější zdroje živin např. z povodí nad nádrží, okolí nádrže apod.). V případě mezokosmových experimentů jde o uzavřený systém a tedy kombinovaný efekt. 8

9 Bavorsko Číslo projektu : 2 Mezokosmový experiment č. 1 Kemwater ProChemie 12 Počet buněk na ml Graf č.4 Vliv přípravku aplikace hliníku na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci přípravku došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. Kontrola 12 Počet buněk na ml Graf č.6 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv aplikace na fytoplanktonní společenstva: Aplikace hliníku firmou Kemwater Prochemie s.r.o. byla účinnější než aplikace firmy DonauChem. Rozdíl může být dát buď použitým přípravkem, ale zřejmě jinou (vyšší) dávkou hliníku. Ihned po aplikaci došlo k dramatickému snížení fytoplanktonu ve vodním sloupci. Snížení fytoplanktonu bylo větší než 95% oproti stejnému dni v kontrolní variantě. Stav 9

10 Bavorsko Číslo projektu : 2 vydržel přibližně dva týdny, kdy byl vodní sloupec osídlen organismy již jen z 5% oproti kontrole. Dne byly počty autotrofů v mezokosmech již na stejné hodnotě jako v kontrole a o deset dní později bylo dokonce více fytoplanktonních organismů v ošetřené variantě. Vliv aplikace na chemické a fyzikální vlastnosti vody: Z hodnot zbytkového hliníku po aplikaci lze vyčíst že koncentrace byla dvojnásobná oproti, aplikace firmy DonauChem, a tudíž zřejmě i aplikovaná dávka byla vyšší. Není se proto čemu divit, že i vliv na fytoplankton v mezokosmech byl razantnější. Vliv na snížení fosforečnanů z vodního sloupce nemůžeme posoudit, poněvadž koncentrace fosforečnanů před samotnou aplikací byla na hodnotě blížící se detekčnímu limitu (pod 3 ug/l). Celkový fosfor byl snížen. Na tomto místě je třeba upozornit že fosforečnany ve výsledcích z laboratoře vykazují vyšší hodnoty než celkový fosfor ve vodě, což není dost dobře možné. Zřejmě se jedná o nedostatečné popisy dat, kde celkový fosfor ze zřejmě brán jako celkové množství atomu fosforu (P) zatímco fosforečnany jsou uváděny zřejmě jako molekuly (PO 3-4 ). Pro další interpretaci dat by bylo vhodné sjednotit popis. ph ph Graf č. 7 vývoj hodnot ph po aplikaci hliníku mezokosmový experiment č. 1 1

11 Bavorsko Číslo projektu : 2 V souvislosti s aplikací firmou Kemwater je nutno poznamenat, že hodnota ph byla aplikací znatelně snížena. Průměrná hodnota ph dosáhla přibližně hodnoty 5,8, což je hodnota blížící se hranici, kdy roste riziko spojené s toxicitou pro vodní obratlovce. V dalších dnech se hodnota ph přibližovala původním hodnotám a měsíc o aplikaci byla hodnota ph mezi 7 a 8 (podle konkrétního mezokosmu). Mezokosmový experiment č. 2 Kemwater ProChemie počet buněk na ml Graf č.8 Vliv přípravku aplikace hliníku na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci přípravku došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. 11

12 Bavorsko Číslo projektu : 2 Kontrola počet buněk na ml Graf č.9 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv aplikace na fytoplanktonní společenstva: Jak je vidět, během srpna dominovaly ve vodním sloupci po celou dobu experimentů sinice. Stejně jako v mezokosmových experimentech z června a července, i zde vykázala aplikace hliníku razantní účinek proti fytoplanktonu. Účinek tohoto opatření vydržel v porovnání s prvním experimentem téměř jeden měsíc bylo v šetřené variantě stále pouze 2 % sinic ve srovnání s referenční lokalitou. Rozdíl byl smazán až 23.9., kdy nastal sezónní ústup fytoplanktonu z vodního sloupce. Vliv aplikace na chemické a fyzikální vlastnosti vody: Podobně jako v předchozí části, i v druhém experimentu došlo k razantnímu poklesu ph po aplikaci hliníku do vody. Tentokrát však dosahovala dne hodnota ph 5.1, respektive 5.2. Tento stav se dá pojmenovat (mírně řečeno) jako problematický. Pokud by ph dosahovalo těchto hodnot během celoplošné aplikaci na VD Skalka, a pufrační kapacita nádrže by nestačila na vyrovnání takového snížení ph, mohlo by se nízké ph projevit i toxicitou na některé obratlovce nádrže (včetně ryb). Je zde sice možné diskutovat odlišnost podmínek ve volné vodě a v mezokosmu, dávkování však musí být kontrolovatelné. 12

13 Bavorsko Číslo projektu : 2 ph ph Graf č. 1 vývoj hodnot ph po aplikaci hliníku mezokosmový experiment č. 2 ZÁVĚR: Zřejmě díky vyšší dávce hliníku byl účinek aplikace větší než v případě firmy DonauChem. Především v druhém experimentu se projevil silný účinek hliníku v koagulaci fytoplanktonu z vodního sloupce, který trval minimálně jeden měsíc. Při aplikaci takovéto dávky do celého objemu nádrže skalka by však v nejhorším případě mohla aplikace v takové dávce skončit i toxickými projevy u vodních obratlovců. Z preventivního hlediska by při aplikacích podobných látek do nádrží nemělo ph klesnout pod hodnotu 5, Aplikace přípravku Aquaclean firmou G-servis s.r.o. Složení přípravku Aquaclean je charakterizováno jako: saprofytické nepatogenní mikroorganizmy (Acetobacter, Azotobacter, Bacillus sp, Bacillus licheniformis, Bacillus subtilis, Nitrobacter, Nitrosomonas, Pseudomonas fluorescens, Pseudomonas putida, Pseudomonas stutzeri), minerální nosič, vulkanický popel, uhličitan vápenatý mořského původu a podpůrné přírodní biogenní látky. 13

14 Bavorsko Číslo projektu : 2 Podle firmy G-servis je cílem aplikace dosáhnout rychlého rozvoje mikroorganismů ve zvodnělém prostředí, čímž se vytváří z hlediska využívání živin přirozené konkurenční podmínky pro nežádoucí rozvoj sinic ve prospěch dodaných mikroorganizmů. Dále by mělo dojít k urychlení procesu mineralizace snížení objemu a zlepšení vlastností organických sedimentů, k transformaci dusíkatých látek a fosfátů, k redukci toxických látek, k fixaci těžkých kovů, k potlačování rozvoje patogenních bakterií, k odstraňování zápachu a k potlačení tvorby bahenních plynů.vytváří se podmínky pro dlouhodobé zlepšení kvality vody a postupné nastolení přirozené rovnováhy ve vodní nádrži viz. Žádost o povolení aplikace přípravků pro TESTOVÁNÍ METOD Mezokosmový experiment č. 1 G-servis 12 Počet buněk na ml Graf č. 11 Vliv přípravku aplikace přípravku Aquaclean na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci přípravku došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. 14

15 Bavorsko Číslo projektu : 2 Kontrola Počet buněk na ml Graf č. 12 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv aplikace na fytoplanktonní společenstva: Ve dnech, následujících po vpravení Aquacleanu do mezokosmů došlo k částečnému snížení počtu druhů ve vodním sloupci snížení bylo cca dvoutřetinové. Jelikož je popisován účinek přípravku především na sediment, je snížení abundance fytoplanktonu poněkud překvapivé tento fenomén bude diskutován ještě v později v textu. Pík fytoplanktonu v posledním sledovaném dni je způsoben jednou extrémní hodnotou, kdy v mezokosmu MK/O bylo dne napočítáno celkem 164 buněk fytoplanktonu několikanásobně víc než ve všech ostatních mezokosmech včetně toho referenčního. Proto předpokládáme, že jde pouze o odchylku. Vliv aplikace na chemické a fyzikální vlastnosti vody: Významný vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti vody v porovnání s kontrolou se po aplikaci neprojevil až na jediné dva parametry, a tím bylo a) mírné zvýšení koncentrace amoniaku ve vodním sloupci a b) zvýšení mědi ve vodním sloupci ihned po aplikaci. 15

16 Bavorsko Číslo projektu : 2 Kontrola amoniak (mg/l),2,18,16,14,12,1,8,6,4, Graf 13 vývoj koncentrace amoniaku ve volné vodě kontrolní varianta G-servis amoniak (mg/l),4,35,3,25,2,15,1, Graf 14 vývoj koncentrace amoniaku ve volné vodě ošetřené mezokosmy 16

17 Bavorsko Číslo projektu : 2 Kontrola dusičnany (mg/l) Graf 15 vývoj koncentrace dusičnanů ve volné vodě kontrolní varianta G-servis 9 8 dusičnany Graf 16 - vývoj koncentrace dusičnanů ve volné vodě ošetřené mezokosmy Jelikož nedošlo k výrazné změně koncentrace dusičnanů (grafy 13-16) ve vodním sloupci, které by mohly signalizovat redukci dusičnanů, nemůžeme s jistotou tvrdit, čím byl nárůst amoniaku způsoben. Jednou z možností je například i degradace organické hmoty sedimentu, tyto rozbory však byly prováděny v jiném experimentu ( mimo mezokosmy). Výskyt mědi ve vodním sloupci dokumentují následující grafy č. 17 a 18. Pokud si uvědomíme, že až 97% mědi aplikované do přírodní nádrže vymizí z vodního sloupce do 24 17

18 Bavorsko Číslo projektu : 2 hodin po vnosu (vysrážením, kompletací apod.), pak jsou koncentrace mědi ve vodě dva dny po aplikaci v koncentraci okolo 3 mikrogramů na litr přinejmenším zarážející. Výsledky naznačují kromě vnosu přípravku taktéž vysoký vnos mědi. Snížení abundance fytoplanktonu ve vodě mohlo být s vysokou pravděpodobností způsobeno právě přítomností tohoto kovu. G-servis Měd (ug/l) <1 ug/l Graf 17 koncentrace mědi ve vodním sloupci ošetřená varianta přípravkem Aquaclean Kontrola m ěď (ug/l) > 1ug/L > 1ug/L > 1ug/L > 1ug/L > 1ug/L > 1ug/L > 1ug/L Graf 18 koncentrace mědi ve vodním sloupci kontrolní varianta 18

19 Bavorsko Číslo projektu : 2 Mezokosmový experiment č. 2 G-servis počet buněk na ml Graf č. 19 Vliv přípravku aplikace přípravku Aquaclean na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). Kontrola počet buněk na ml Graf č. 2 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). 19

20 Bavorsko Číslo projektu : 2 G-servis 45 4 Měď (ug/l) < 1 mg/l Graf č. 21 Koncentrace mědi ve vodním sloupci po aplikaci přípravku Aquaclean Vliv na fytoplanktonní společenstva a fyzikálně-chemické parametry vody Během experimentu došlo k významnému snížení počtů buněk sinic ve vodě. Pokles byl zaznamenán již dva dny od aplikace přípravku. Úbytek sinic spojujeme s vysokou koncentrací mědi ve vodním sloupci spíše, než s účinkem mikroorganismů obsažených v přípravku. Aplikace byla doprovázena také zvýšeným množstvím hliníku z hodnoty pod,2 mg/l na hodnotu cca,1mg/l. Experiment na volné ploše V experimentu na volné (tedy neohraničené) ploše se téměř nemá smysl zabývat rozbory vody, která se na místě ošetření zdrží několik sekund (pokud je v toku) či minut, pokud se nachází v zátoce. To dokazuje také mimo jiné například sezónní vývoj fytoplanktonu (graf č. 22), nebo koncentrace mědi ve vodě ošetřené Aquacleanem (měď ve vodě nad sedimentem ošetřeným tímto přípravkem nebyla detekována). 2

21 Bavorsko Číslo projektu : 2 G-servis počty buněk fytoplanktonu/ml Graf 22 Celkové počty fytoplanktonu ve vodě nad ošetřeným sedimentem. Celkový organickký uhlík v sedimentu 12 1 TOC (mg/g suš) G-servis Kontrola (3-4) Kontrola (2) Graf 23 Celkový organický uhlík v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a

22 Bavorsko Číslo projektu : 2 Celkový dusík v sedimentu TN (mg/g suš) G-servis Kontrola (3-4) Kontrola (2) Graf 24 Celková koncentrace dusíku v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a 3-4 Vliv na fytoplanktonní společenstva a fyzikálně-chemické parametry vody a sedimentu Jak již bylo řečeno, je bezpředmětné hodnotit vliv aplikace na fytoplanktonní společenstva ve vodním sloupci (voda nebyla nijak ohraničena). Důraz v tomto experimentu byl tedy zaměřen především na sediment. Hodnotilo se jak množství organických látek, fosforu či dusíku, tak i inokulum sinic v sedimentu a počet bakterií. Jak se píše již v závěrečné zprávě Hygienických a ekologických laboratoří Cheb, hodnocení závěrů z tří lokalit rozmístěných v podélném toku vodního díla je problematické. To lze usuzovat také z předešlých výsledků. Kritické jsou podle nás místa kontrolních lokalit, podle kterých je potřeba zhodnotit účinnost zásahu. Jak je možno vidět z grafů 23 a 24, pokud vezmeme v úvahu jako kontrolní variantu lokalitu č. 2, museli bychom konstatovat, že ke zlepšení vlastností sedimentů nedošlo. Naopak pokud budeme hodnotit jako kontrolní variantu lokalitu označenou jako č.3-4, museli bychom říct, že aplikace přípravku Aquaclean měla pozitivní vliv na kvalitu sedimentu (došlo jak ke snížení organického podílu v sedimentu, tak i ke snížení celkového dusíku). Naše skeptičnost k lokalitě č. 3-4, jakožto referenční pramení z několika skutečností: a) charakter bahna z lokality 3 a 4 se lišil již na první pohled svou strukturou (viz. výše uvedená zpráva); b) referenční lokality 2 a 3-4 se liší obsahem stanovovaných látek cca o 3%, místy (TN) až o 4%; c) lokalita 3-4 měla na konci experimentu vůbec největší celkový obsah dusíku, fosforu i organického uhlíku, takže ve 22

23 Bavorsko Číslo projektu : 2 srovnání s ní vykázaly zlepšení v podstatě všechny lokality (tedy i ty neošetřené); d) lokalita 3-4 byla odebírána vždy jen v jednom opakování tedy není možné postihnout variabilitu lokality jako celku. Protože je naprosto běžné, že v nádržích jsou sedimenty velmi heterogenní, bylo moudré vybrat lokality dvě, takže bylo možno v reálu srovnat odlišnost či příbuznost kvality sedimentů. ZÁVĚR: V podstatě pozitivní data kazí přítomnost mědi v přípravku Aquaclean (prokázán i rozborem sedimentu za účelem stanovení mědi), která znehodnocuje veškeré výsledky dosažené v tomto experimentu. 2.4 Aplikace přípravku Čistič bio jezírek firmou PROXIM s.r.o. Přípravek podle firmy obsahuje bakterie a enzymy doplněné o cukr. Princip metody by měl být následující: přípravek snižuje obsah živin pro růst sinic a zahájení biodegradačních procesů. Mezokosmový experiment č. 1 Proxim 12 Počet buněk na ml Graf č. 25 Vliv přípravku aplikace přípravku firmy Proxim s.r.o. na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci přípravku došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. 23

24 Bavorsko Číslo projektu : 2 Kontrola Počet buněk na ml Graf č. 26 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv aplikace na fytoplanktonní společenstva: Snížení abundance autotrofů ihned po aplikaci není výsledkem účinku přípravku, ale trend, který byl zaznamenán i v referenčním mezokosmu. Naopak, v dalších dnech grafy vypovídají o podpoře fytoplanktonního růstu v ošetřených mezokosmech, navíc s vysokým podílem sinic! Vliv na fyzikálně-chemické parametry vody: Vliv na chemismus vody nebyl zaznamenán. Došlo sice ke snížení dusičnanů a amoniaku ve vodním sloupci, ale stejný výsledek byl zaznamenán rovněž na kontrolních místech. 24

25 Bavorsko Číslo projektu : 2 Mezokosmový experiment č. 2 Proxim počet buněk na ml Graf č. 27 Vliv přípravku aplikace přípravku firmy Proxim s.r.o. na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci přípravku došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. Kontrola počet buněk na ml Graf č. 28 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv na fytoplanktonnní společenstva a fyzikálně-chemické parametry vody: Velice zajímavé, a přitom zcela opačné výsledky než byly k vidění v prvním experimentu, prokázal čistič bio jezírek v pokusu č. 2. Ve všech dnech po aplikaci bylo množství sinic ve vodním sloupci nižší než v kontrolních mezokosmech. Účinnost byla většinou mezi 5 25

26 Bavorsko Číslo projektu : 2 8%. Výsledky jsou dokonce srovnatelné s aplikací přípravku Aquaclean, na rozdíl od něj však zvýšené hodnoty mědi či hliníku nebyly ve vodě nalezeny. Ani v ostatních parametrech se voda mezi kontrolní lokalitou a tou ošetřenou výrazně nelišily. Experiment na volné ploše Celkový organický uhlík v sedimentech 8 7 TOC (mg/g suš) Proxim Kontrola (2-3) Kontrola (2) Graf 29 Celkový organický uhlík v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a 2-3 Celkový dusík v sedimentech 9 8 TN (mg/g suš) Proxim Kontrola (2-3) Kontrola (2) Graf 3 Celkový dusík v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a

27 Bavorsko Číslo projektu : 2 Fosfor sedimentech P (mg/g suš) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1, Proxim Kontrola (2-3) Kontrola (2) Graf 31 Fosfor v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a 2-3 Počty sinic v sedimentu 12 počet buněk (E1bb/g suš) Proxim Kontrola 2 Kontrola Graf 32 počty sinic rodu Microcystis v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a 2-3 Vliv aplikace na vlastnosti sedimentů: Na první pohled by se mohlo zdát (podle hodnot ze dne ), že aplikace přípravku způsobila finální nižší obsah organických látek, fosforu i dusíku v sedimentech. Je důležité ale upozornit, že stejné snížení ošetřené plochy je vidět již tedy před samotnou aplikací, z čehož vyplývá, že zřejmě k žádné zásadní změně v charakteru sedimentu díky zásahu nedošlo. Je škoda, že kontrola označená jako č.2-3 nebyla odebrána taktéž před započetím pokusu - mohla tuto skutečnost ještě více potvrdit/vyvrátit. 27

28 Bavorsko Číslo projektu : 2 Na druhé straně je zajímavé, že i když na začátku pokusu bylo na lokalitě určené k aplikaci přípravku téměř dvojnásobné množství sinic než v referenční lokalitě, na konci experimentu (v srpnu i v září) byl vidět významný pokles inokula v sedimentech (a to o 4% respektive 25% - s ohledem na výběr referenční lokality). ZÁVĚR: I když pozitivní vliv na chemismus sedimentů nebyl zcela jasně prokázán, přípravek měl pozitivní vliv na úbytek počtu sinic jak v sedimentu, tak i ve vodním sloupci v druhém ze dvou mezokosmových experimentů. První mezokosmový experiment naopak dopadl zcela opačně, podporou růstu sinic. V každém případě jde o zajímavý prostředek, který by měl být dále testován. 2.4 Aplikace ječné slámy Aplikace ječné slámy byla několikrát vyzkoušena proti masovému omezení sinic, ale také například vláknitých řas se střídavými úspěchy. Dodnes není zcela jasně objasněn mechanismus účinku. Mezokosmový experiment č. 1 Sláma 12 Počet buněk na ml Graf č. 33 Vliv aplikace slámy na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. 28

29 Bavorsko Číslo projektu : 2 Kontrola Počet buněk na ml Graf č. 34 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv na fytoplanktonní společenstva: Vliv slámy na rozvoj autotrofních organismů se v prvním experimentu příliš neprojevil. Vývoj ošetřeným míst v zásadě kopíroval vývoj v kontrolní variantě. Jedinou odchylkou je snad jen snížení počtu autotrofních organismů a 3.6. Vliv aplikace na chemické a fyzikální vlastnosti vody: Nebyly pozorovány zásadní rozdíly mezi ošetřenou a kontrolní variantou. 29

30 Bavorsko Číslo projektu : 2 Mezokosmový experiment č. 2 Sláma počet buněk na ml Graf č. 35 Vliv ječné slámy na vývoj fytoplanktonního společenstva (průměrné hodnoty ze tří opakování). K aplikaci došlo mezi prvním a druhým dnem znázorněným v grafu. Kontrola počet buněk na ml Graf č. 36 Vývoj fytoplanktonního společenstva na kontrolní lokalitě (průměrné hodnoty z pěti kontrolních lokalit). Vliv na fytoplanktonní společenstva: Kromě snížení hodnot abundance z nedošlo k výraznému omezení rozvoje sinic v mezokosmech. Absolutní hodnoty jsou sice nižší než na referenční lokalitě, ale počáteční hodnota v mezokosmech se slámou byla hned o začátku pokusu přibližně o třetinu nižší, proto je nutné srovnávat hodnoty právě s těmito hodnotami. Zde je nutno podotknout, že funkčnost 3

31 Bavorsko Číslo projektu : 2 slámy je vždy pomalejší, tzv cyanostatická a působí spíše preventivně, než kurativně. Vliv aplikace na chemické a fyzikální vlastnosti vody: Nebyly pozorovány zásadní rozdíly mezi ošetřenou a kontrolní variantou. Experiment na volné ploše Celkový organický uhlík sedimentu 12 1 TOC (mg/g suš) Sláma Kontrola (3-4) Kontrola (2) Graf 37 Celkový dusík v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a 3-4 Celkový dusík v sedimentu TN (mg/g suš) Sláma Kontrola (3-4) Kontrola (2) Graf 38 Celkový dusík v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a

32 Bavorsko Číslo projektu : 2 Fosfor v sedimentu fosfor (mg/g suš.) Sláma Kontrola (3-4) Kontrola (2) Graf 39 Fosfor v sedimentech volných ploch srovnání ošetřené varianty a kontrolních variant označených ve zprávách jako 2 a 3-4 Vliv aplikace na vlastnosti sedimentů: Poměr hodnot mezi ošetřenou variantou a kontrolou č. 2 jsou vždy shodné na začátku a na konci experimentu. Mírný nárůst v průběhu času je stejně jako v předchozích případech způsoben sedimentací vodního květu na povrch sedimentu. Žádný vliv na změny sedimentu nejsou pozorovány, jak je možno předpokládat ze způsobu aplikace ječné slámy - do vodního sloupce. Opět zde narážíme problém kontrolní lokality č.3-4. Pokud bychom měli vztahovat výsledky k této kontrole, vyšlo by, že na konci experimentu došlo k výraznému zlepšení vlastností sedimentů. Což ale z logiky věci s největší pravděpodobností není možné. Tento fakt také potvrzuje naše kritické připomínky o této kontrolní lokalitě v hodnocení přípravku Aquaclean od firmy G-servis. ZÁVĚR: Výsledky nenaznačily, že by sláma působila jako algicidní prostředek v mezokosmových experimentech. Neosvědčila se však ani při ošetření sedimentů na volné ploše. V této souvislosti je ale dobré připomenout, že aplikace slámy je vždy používána pro prevenci, má totiž účinek cyanostatický, nikoli cyanocidní. 32

33 Bavorsko Číslo projektu : 2 3. Závěrečné shrnutí experimentů Na závěr je vhodné vyjádřit se k pokusům jako celku. Je jistě pozitivní, že došlo k opakování experimentu v mezokosmech (s jarním a letním fytoplanktonem). Z hlediska interpretace účinku na sinice byly vhodnější mezokosmové experimenty ze srpna. Experimenty na volných plochách měly sice svou logiku, ale byly od sebe vzdáleny daleko na to, aby bylo možno bezpečně určit referenční lokalitu. To bylo zřejmě klíčové pro nejasnosti ohledně výsledku a interpretaci dat. Do budoucna by byly zcela jistě ideálním řešením mezokosmy nasazené na začátku masového rozvoje sinic (letos na přelomu července a srpna) v místě s reprezentativním typem sedimentu pro nádrž Skalka. Jako algicidní prostředek proti sinicím hodnotíme jako nejúčinnější aplikaci hliníku firmou KemwaterProchemie s.r.o. Nemůžeme si však odpustit poznámku na příliš razantní snížení ph po aplikaci, které by při celoplošné aplikaci mohlo vést k negativnímu ovlivnění ekosystému (např. úhyn vodních obratlovců). Hlídat dávkování je zde velmi důležité. Vzhledem k přítomnosti mědi v přípravku Aquaclean nemá smysl jej hodnotit jako biologický přípravek. Přípravek firmy Proxim je zajímavý, proti sinicím byl funkční v druhém mezokosmovém experimentu, tedy v době sinic, přestože v prvním experimentu výsledky naznačovaly stimulaci růstu sinic, kdežto druhý experiment ukazoval na omezení rozvoje sinic. Pozitivně hodnotíme malý, přesto významný úbytek inokula sinic v sedimentu tyto výsledky by bylo vhodné ověřit v dalším nezávislém experimentu. 33

34 Bavorsko Číslo projektu : 2 Ječná sláma se při zvoleném způsobu aplikace ukázala jako neefektivní proti rozvinutému květu sinic v nádrži Skalka. V Brně, dne Za kolektiv autorů B. Maršálek 34