Tab. 1: Výše celkového zdanění a struktura daní v EU v roce 2003

Transkript

1 Analýza duben 25 Jak reformovat daňový systém v ČR Daně se v poslední době staly jedním z hlavních kolbišť politické scény. Již delší dobu hraje na tuto strunu ODS návrhem patnáctiprocentní rovné daně. Před několika týdny zahájila protiofenzívu ČSSD možností snížit dolní dvě sazby a rozšířit spodní pásmo. S troškou do mlýna přispěla i US-DEU, když navrhla snížit zdanění mezd o polovinu, a s představou o daňové reformě přišel i místopředseda vlády Martin Jahn. Všechny návrhy opomíjí nejdůležitější problém českého systému daní. Celková daňová kvóta není nadměrně vysoká, ve srovnání s průměrem EU 25 či průměrem eurozóny je dokonce znatelně nižší, zátěží pro ekonomiku je ale struktura daňového systému. Česká republika má jeden z nejvyšších podílů přímých daní (včetně pojištění na sociální zabezpečení) na celkovém daňovém inkasu. Proto jsme se pokusili chopit myšlenky zasadit změny daně z příjmu do širšího kontextu daňové reformy. Zpracovali jsme přitom varianty jak se zachováním progrese u daně z příjmu fyzických osob, tak se zavedením rovné daně u příjmu fyzických i právnických osob. Tab. 1: Výše celkového zdanění a struktura daní v EU v roce 23 Daňové příjmy Nepřímé daně Přímé daně Sociální pojištění v % HDP v % celkových daňových příjmů EU25 41,5 33,8 31,6 34,5 EU15 41,8 33,4 32,2 34,4 EMU 42,2 32, ,2 Belgie 48,1 28,8 36,5 34,6 ČR 36,2 31, ,6 Dánsko 49,8 34,9 59,6 5,4 Německo 41,7 29,7 25,9 44,4 Estonsko 33,4 39,3 26,1 34,5 Řecko 38,6 37,2 23,3 39,5 Španělsko 36,5 33,7 29,6 36,7 Francie 45,7 34,1 25,8 4,2 Irsko 31,2 41,4 39,5 19,1 Itálie 43,2 34,2 35,3 3,5 Kypr 34,3 49,4 29,4 21,2 Lotyšsko 29,1 39,4 29,1 31,5 Litva 28,7 41,5 28,2 3,3 Lucembursko 42,3 32,9 37,7 29,4 Maďarsko 39,2 42, ,7 Malta 34,2 4,8 35,5 23,8 Nizozemí 39,3 33,8 29,3 36,9 Rakousko 44,8 33,7 29,9 36,4 Polsko 35,8 41,8 19,7 38,5 Portugalsko 38,1 41,9 24,6 33,5 Slovinsko 4,3 41,6 2,8 37,6 Slovensko 3,9 36,9 23,2 39,8 Finsko 45,1 31, ,1 Švédsko 51, ,4 29,6 Velká Británie 37,1 36, Zdroj: Eurostat Patria Online, a.s., Škrétova 12, 12 Praha 2. Tel.: (2) , Fax: (2) Reuters: PTRR-Z; Bloomberg: PATR; Internet: marek@patria.cz

2 Daňovou reformu má kdekdo, ale Dříve než začneme hledat optimální daňový systém, podívejme se na návrhy ODS, ČSSD, US-DEU a vicepremiéra Martina Jahna. Návrh ODS ODS zatím nepřišla s definitivním návrhem. Nejčastěji se ovšem objevuje zmínka o patnáctiprocentní rovné dani a jediné nezdanitelné částce ve výši 6. Kč. V letošním roce by mělo být podle předpokladů ministerstva financí vybráno na dani z příjmu fyzických osob 144,6 mld. Kč. Použili jsme naše odhady průměrné zaměstnanosti a průměrné hrubé mzdy v letošním roce, poslední známá data o distribuci mezd a vypočetli, že za jinak stejných podmínek by zavedení rovné daně vedlo ke snížení inkasa daně z příjmu fyzických osob ve výši 4 mld. Kč. Prostým výpočtem s použitím pouze průměrné mzdy, a nikoli existující distribuce mezd, bychom došli k odhadu výpadku daňového inkasa ve výši 52 mld. Kč. Důvodem rozdílu mezi aproximativním výpočtem s použitím průměrné mzdy a přesnějším výpočtem s použitím skutečné distribuce mezd je skutečnost, že medián mezd je podstatně níže než průměrná mzda. Průměrná hrubá měsíční mzda by podle našeho odhadu měla v letošním roce dosáhnout Kč. Aktuální odhad ministerstva financí činí Kč. Medián hrubých mezd by se ale měl v letošním roce podle našeho odhadu pohybovat kolem hodnoty 16.5 Kč 1. To jsou samozřejmě pouze účetní výpočty a nezahrnují případný vliv nižších daní na ekonomickou aktivitu. Pokud budeme chtít zavést fiskálně neutrální rovnou daň z příjmu fyzických osob, museli bychom při odpočtu 6. Kč zvolit sazbu 2,7 %, nebo při sazbě 15 % použít odpočet pouze 1.85 Kč. Tab. 2: Aplikace rovné daně ODS Sazba DPFO Odpočet Daňový výnos 15,% 6 14,6 15,% ,6 2,7% 6 144,6 Pokud by došlo k zavedení rovné patnáctiprocentní daně pouze u fyzických osob (s jediným odpočtem 6. Kč), potom by při použití elasticity daňových výnosů spočítané v rámci naší analýzy Nezkreslený pohled na veřejné finance: odhad strukturálního schodku, hrubý domácí produkt v běžných cenách musel stoupnout zhruba o 3,7 %, aby celkové inkaso daní dosáhlo stejné úrovně jako dnes. V případě, že by se patnáctiprocentní rovná daň týkala také firemních zisků, dosáhl by výpadek inkasa daní hodnoty 89 mld. Kč a k jeho kompenzaci by se HDP musel zvýšit o 9, %. Pokud by se dalo očekávat, že se o tolik skutečně zvýší ekonomická aktivita díky 1 Tento medián se vztahuje k mzdové statistice zjišťované podnikovým výkaznictvím ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku a výsledky slouží k výpočtu průměrné mzdy ČR, a nikoli k datům ze strukturálního průzkumu ČSÚ založeném na výběrovém šetření. 2

3 nižšímu zdanění, potom se tento krok vyplatí udělat, aniž by to veřejným financím ublížilo. Obr. 1: Roční úspory na daních při realizaci reformy navržené ODS 2 (v Kč) roční úspory na daních hrubý měsíční příjem Za zmínku stojí ještě jeden aspekt rovné daně. Rovná daň ve skutečnosti neodstraňuje progresivitu zdanění. Důvodem je existence odečitatelné položky. Nicméně progrese je v tomto případě výrazně nižší, jak je patrné na obrázku č. 5. Návrh ČSSD Představa ČSSD o reformě daní počítá se snížením nejnižší sazby z 15% na 12 % a rozšířením pásma na příjmy do Kč ročně ze současných 19.2 Kč. Druhé pásmo by nemělo být daněno sazbou 2 % ale 19 % a horní hranice by se měnit neměla. Zároveň by měly být nahrazeny všechny odečitatelné položky slevami na dani, stejně jako to bylo provedeno v případě nahrazení odpočtu na nezaopatřené dítě slevou na dani. Základní odečet ve výši 38.4 Kč by měl být nahrazen slevou na dani ve výši 7.2 Kč ročně. ČSSD obhajuje svůj záměr snížením daňové zátěže rodinám s nižšími příjmy, navrhované změny se ale dotknou zejména skupin zaměstnanců, které přispívají do státní pokladny nejvíce, neboť medián mezd je právě v oblasti, se kterou chce ČSSD hýbat. Výsledkem je, že i přes zdánlivě malé úpravy daňového systému představuje výpadek celkového inkasa daně z příjmu fyzických osob 21 mld. Kč. Na rozdíl od zavedení rovné daně by se v případě realizace návrhu ČSSD daňová progrese dále prohloubila (obr. 5). 2 Úspory na daních byly spočítány pro člena hypotetické průměrné rodiny, tj. zaměstnance s,4 dítěte, neboť podle statistiky rodinných účtů uváděné ČSÚ je průměrný počet členů domácností zaměstnanců 2,75. 3

4 Obr. 2: Roční úspory na daních při realizaci reformy navržené ČSSD (v Kč) 6 5 roční úspory na daních hrubý měsíční příjem Návrh US-DEU Nejdramatičtější dopad na státní rozpočet by měl návrh US-DEU snížit sazby všech daňových pásem u daně z příjmu fyzických osob na polovinu. US-DEU dále navrhuje zvýšit o třetinu slevu na dani na nezletilé děti. Veřejným rozpočtům by při realizaci tohoto návrhu ubylo 83 mld. Kč. Obr. 3: Roční úspory na daních při realizaci reformy navržené US-DEU (v Kč) 7 6 roční úspory na daních hrubý měsíční příjem 4

5 Návrh vicepremiéra Martina Jahna Místopředseda vlády Martin Jahn navrhuje snížit sazbu pro zdanitelné příjmy do 19.2 Kč ročně z 15 % na 12 %. V pásmu od 19.2 do 42. Kč navrhuje sazbu 15 % a pro vyšší daňový základ sazbu 24 %. Stejně jako v návrhu ČSSD by měly být odečitatelné položky nahrazeny slevou na dani. Celkové daňové příjmy by se při realizaci tohoto návrhu snížily o 49 mld. Kč. V grafu efektivního zdanění je patrné, že návrh vicepremiéra Martina Jahna je více méně dolní obálkou návrhů ČSSD a ODS. Obr. 4: Roční úspory na daních při realizaci reformy navržené vicepremiérem Martinem Jahnem (v Kč) roční úspory na daních hrubý měsíční příjem Porovnání základních výsledků jednotlivých variant daňové reformy Tabulka č. 3 srovnává příjmy z daně z příjmu fyzických osob při realizaci předložených návrhů za jinak stejných podmínek. Tab. 3: Inkaso daně z příjmu fyzických osob a srovnání s letos očekávanou hodnotou ODS US-DEU ČSSD Jahn inkaso DPFO 14,6 65,7 123,3 95,9 rozdíl od letošního inkasa -4, -78,9-21,3-48,7 Tab. 4: Výhodnost daňové reformy pro různé úrovně příjmu měsíční hrubý příjem do 1.4 Kč Kč Kč více než 42.2 Kč nejvýhodnější varianta ČSSD+Jahn ČSSD Jahn ODS 5

6 Tabulka č. 4 shrnuje výhodnost jednotlivých variant pro různé příjmové skupiny podle výše efektivního zdanění příjmů pro průměrnou českou domácnost. Do srovnání nebyl zahrnut návrh US-DEU, který by byl jednoznačně nejvýhodnější pro většinu plátců daně, ovšem za cenu velmi vysokého výpadku daňových příjmů. Všechny návrhy na změnu zdanění mezd vedou ke zlepšení, či alespoň nezhoršení, situace pro zaměstnance či živnostníky ve všech příjmových pásmech, jak je patrné na obrázku č. 5. Ruku v ruce s tím ovšem přichází snížení příjmů veřejných rozpočtů a žádný z návrhů neobsahuje dostatečně konkrétní způsob jejich náhrady či odpovídající snížení výdajů veřejných rozpočtů. Obr. 5: Efektivní zdanění: progrese DPFO u různých daňových systémů 3 25% 2% 15% současný systém návrh ČSSD rovná daň ODS návrh US-DEU návrh Martina Jahna 1% 5% % recept je ve změně celkové struktury daní v ČR Vraťme se k tabulce na první straně. Celkové inkaso daní v poměru k HDP je v ČR níže než průměr EU a jen mírně vyšší než průměrná hodnota nových členských zemí EU. Snížení celkové daňové zátěže by zaměstnancům ani firmám jistě nevadilo, nicméně vzhledem k chronickým schodkům veřejných rozpočtů příliš prostoru pro snižování celkového inkasa daní v nebližší době příliš prostoru není. Přesto lze snížit negativní vliv daňového systému na ekonomickou aktivitu. Klíč je ve struktuře daní. Nevýhodou přímých daní je snížení motivace k práci a podnikání. V případě domácností s nízkými příjmy existuje riziko uvíznutí v pasti chudoby a nezaměstnanosti, zvláště doprovází-li vysoké přímé daně štědré sociální dávky. U osob s vysokými příjmy existuje riziko změny daňového domicilu. Výše zdanění firemních 3 Efektivní daň byla spočítání pro člena hypotetické průměrné rodiny, tj. zaměstnance s,4 dítěte, neboť podle statistiky rodinných účtů uváděné ČSÚ je průměrný počet členů domácností zaměstnanců 2,75. 6

7 zisků a náklady na práci, na nichž se podílí zdanění mezd a pojistné na sociální zabezpečení, patří mezi hlavní parametry konkurenceschopnosti a spolupodílí se na rozhodování o alokaci investic. Tyto argumenty vznesené teorií nabídkové strany směřují k závěru, že snížení přímých daní vede ke zvýšení potenciálního výstupu ekonomiky, tj. rychlejšímu hospodářskému růstu bez zažehnutí cenové a mzdové inflace. Vysoké zdanění produkce a práce charakterizoval zajímavým způsobem minulý měsíc belgický premiér Guy Verhofstadt: Belgie a Německo mají nejvyšší přímé zdanění. Myslím, že je to určitá forma masochismu. Jaká je realita? ČR má jeden z nejvyšších podílů přímých daní (včetně pojistného na sociální zabezpečení) na celkových daňových příjmech mezi zeměmi Evropské unie. Podíl přímých daní činil v roce 23 68,6 %, podíl nepřímých daní 31,4 %. Více spoléhá na přímé daně jen Německo a Belgie. Země, kde v posledních deseti letech rostl hrubý domácí produkt nejrychleji (Irsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Kypr), naopak nejvíce spoléhají na nepřímé daně. V těchto zemích se přímé daně podílí na celkovém inkasu daní v průměru 57,8 %, nepřímé daně 42,2 %. Vývoj v posledních letech ukazuje na rostoucí oblibu nepřímých daní na úkor daní přímých. V zemích, které dnes tvoří Evropskou unii, se průměrný podíl nepřímých daní na celkových daňových příjmech zvýšil z 33,6 % v roce 1995 na 34,8 % v roce 22. V ČR se stejný parametr naopak snížil z 34,7 % na již zmíněných 31,4 %. Klíč k daňové reformě: snížit přímé daně o 1 miliard Základním kamenem reformy daňového systému v ČR by měl být opětovný posun směrem k nepřímým daním. V tomto kontextu je potom možné řešit změnu zdanění příjmů fyzických osob. Pro jednoduchý náčrt takové reformy jsme použili hodnoty podílů obou typů daní na celkových daňových příjmech u nejrychleji rostoucích ekonomik EU. Letošní celkové inkaso daní, včetně pojistného sociálního zabezpečení, by mělo dosáhnout 1.45 mld. Kč. Podle projekcí ministerstva financí letos připadne 32,2 % na nepřímé daně, zbytek na daně přímé. Pokud bychom zvýšili podíl nepřímých daní o deset procentních bodů, inkaso přímých daní by se mohlo snížit o více než 1 mld. Kč. Vzhledem ke stavu a výhledu důchodového účtu prakticky neexistuje prostor pro manipulaci se sazbou pojistného na sociální zabezpečení. Nicméně peníze nemají mašličky a v praxi lze penzijní systém financovat z ostatní daní, jak to například činí Dánsko. Částku u pojistného na sociální zabezpečení jsme nicméně ponechali beze změny s ohledem na požadavek nezhoršit bilanci průběžného financování penzí a hýbali inkasem daní z příjmů fyzických a právnických osob. Výsledky těchto úvah shrnuje tabulka č. 5. Tab. 5: Reforma daní: od přímých k nepřímým daním dnes po reformě mld. Kč % mld. Kč % Celkové daňové příjmy Nepřímé daně , ,2 Přímé daně 78 67, ,8 z toho: pojistné SZ DPPO DPFO ostatní Zdroj: Ministerstvo financí; 7

8 Řešení: rovná daň 16 % Pro jednoduchost jsme rozdělili snížení daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu právnických osob mezi obě složky tak, aby relativní pokles inkasa byl u obou daní stejný. Takovým řešením je snížit inkaso u obou daní o 39 %. V případě daně z příjmu právnických osob by při dnešním systému odpisů mohla klesnout daňová sazba ze současných 26 % na 16 %. V případě daně z příjmu fyzických osob uvažujme dvě varianty: zachování současné progrese a zavedení rovné daně. Začněme rovnou daní, kde je počítání snazší. Nejjednodušší je zavést stejnou daňovou sazbu pro příjmy právnických i fyzických osob. Při sazbě 16 % vede k požadovanému výsledku odpočet ze základu daně z příjmů fyzických osob ve výši 8. Kč. nebo zachovat progresi, ale při výrazně nižších sazbách Přesun zátěže z přímých daní na nepřímé daně ovšem nemusí být pouze součástí liberálně orientované hospodářské politiky. Lze nalézt recept na reformování daní, který by měl vyhovovat i politickým subjektům více ve středu, či nalevo od středu, politického spektra. Součástí takového návrhu by zřejmě bylo zachování progrese zdanění mezd. Jednou z možností je zachování podílu daní placených jednotlivými příjmovými skupinami na celkovém inkasu daně z příjmu fyzických osob. Řešením tohoto zadání je posun škály sazeb ze současných na při zachování pásem pro jednotlivé sazby a současném systému odpočtů a slevy na dani na dítě. V tomto případě by se ve všech příjmových skupinách snížila daňová povinnost o 39 %. Efektivní zdanění by se v tomto případě snížilo všem ve stejném poměru a progrese daňového systému by se tedy částečně zmírnila, zůstala by ale vyšší než při aplikaci rovné daně. Obr. 6: Alternativy reformy daně z příjmu fyzických osob 25% 2% současný systém varianta Patria - rovná daň varianta Patria - mírnější progrese varianta Patria - výraznější progrese 15% 1% 5% %

9 Druhou možností je snížit efektivní zdanění všem stejně v absolutním vyjádření, tj. posunout každý bod křivky efektivního zdanění o stejně velkou vzdálenost směrem dolů. Tato myšlenka je levicovější než předchozí varianta zachování progrese. Výsledkem optimalizace za této podmínky je posun struktury daňových sazeb ze současných na 7, Daňové sazby po reformě se mohou zdát nízké, ČR má ale jednu z nejvyšších sazeb pojistného sociálního zabezpečení, což celkové zdanění podstatným způsobem zvyšuje. Vedlejší účinky daňové reformy Nižší daně z firemních zisků a příjmů zaměstnanců a podnikatelů s sebou pravděpodobně přinesou zvýšení ekonomické aktivity. Odhady přílivu investic, zvýšení ochoty podnikat a snížení nezaměstnanosti v souvislosti s nižšími daněmi jsou ale značně nejistým řemeslem. Proto při propočtech vhodných variant změn daňového systému s těmito efekty nepočítáme a nalezená řešení jsou fiskálně neutrální i bez jejich zahrnutí. Navíc pozitivní vliv na celkové daňové příjmy by neměl posloužit jako zástěrka k odložení škrtů na straně rozpočtových výdajů, ale ke snížení schodku veřejných rozpočtů, který stále zůstává velmi vysoký. Druhou stranou mince je zvýšení nepřímých daní. Podle našich propočtů by dostačovalo pokračovat v postupném zvyšování sazeb spotřebních daní u tabákových výrobků, uskutečnit plánované zavedení ekologických spotřebních daní u tepla, uhlí a zemního plynu v souladu s požadavky EU a sjednotit sazby DPH na úroveň současné základní sazby. Sociálně a politicky citlivým bodem by byl přesun potravin ze snížené do základní sazby DPH. Podíl výdajů na potravin na celkových výdajích domácností by se zvýšil ze současných necelých 19,2 % zhruba o dva procentní body. V zemích s vyšším podílem nepřímých daní na celkových daňových příjmech bývají ceny potravin a podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích domácností podstatně vyšší. Ve zmíněné pětici zemí s nejvyšším podílem nepřímých daních je průměrná hodnota podílu výdajů na potraviny vzhledem k celkovým útratám domácností 3 %. I přes zdražení potravin kvůli zvýšení DPH by podíl výdajů na potraviny zůstal v ČR stále nejnižší ve střední a východní Evropě. Velmi snadno se zdražení potravin může stát argumentem proti daňové reformě přesouvající daňovou zátěž z přímých daní na daně nepřímé. Zapomínat by se ale neměla na hlavní bod: zvýšení čistých mezd díky nižším přímým daním. Změny spotřebních daní a daně z přidané hodnoty výrazně ovlivňují cenovou hladinu. Jedním z důsledků zde uvažované daňové reformy by tedy bylo zdražení zboží a služeb. Podle našeho odhadu domácnosti letos utratí celkem asi mld. Kč. Budeli pokles inkasa přímých daní o 14 mld. Kč vyrovnán stejně velkým zvýšením inkasa nepřímých daní a reálná spotřeba domácností zůstane stejná, zvýší se nominální hodnota výdajů domácností na mld. Kč, tj. cenová hladina stoupne o 7,3 %. V analýze Patrie S jakým kurzem do eurozóny z ledna letošního roku jsme poukazovali na odchylku české ekonomiky od obvyklé relace mezi produktivitou práce a cenovou hladinou. Tyto dvě proměnné jdou obvykle ruku v ruce. S růstem ekonomické úrovně roste cenová hladina a to v poměru zhruba jedna ku jedné. Podle dat Eurostatu a našich výpočtů loni ČR dosahovala 63,7 % průměru EU 25 v případě produktivity práce a 56, % průměru EU v případě cenové hladiny. Zvýšení cenové hladiny o 7,3 % v důsledku daňové reformy by tedy jen vymazalo značnou část disproporce mezi relativní úrovní produktivity a relativní úrovní cenové hladiny a omezilo tak tlak na 9

10 zhodnocování reálného kurzu koruny skrze apreciaci nominálního kurzu. Problematická by byla změna daňové systému vedoucí ke zvýšení cenové hladiny pro ČNB, která vyhlásila inflační cíl ve výši 3 % s přípustnou odchylkou jednoho procentního bodu oběma směry definovaný na indexu spotřebitelských cen. Změnu daní by sice mohla centrální banka omluvit pomocí výjimek z plnění inflačního cíle, existuje však riziko sekundárních dopadů a vlivu na inflační očekávání. Shrnutí Všechny dosud předložené návrhy se zaměřují především na změnu daně z příjmu fyzických osob, komplexní reforma by ale měla především zahrnovat přesun daňové zátěže od přímých daní k daním nepřímým. ČR má jeden z nejvyšších podílů přímých daní (včetně pojistného na sociální zabezpečení) na celkových daňových příjmech mezi zeměmi Evropské unie. Více spoléhá na přímé daně jen Německo a Belgie. Předložené návrhy daňových reforem vedou k poklesu celkových daňových příjmů veřejných rozpočtů, nepočítáme-li s vlivem změny daní na ekonomickou aktivitu. Odhady přílivu investic, zvýšení ochoty podnikat a snížení nezaměstnanosti v souvislosti s nižšími daněmi jsou značně nejisté. Proto při propočtech vhodných variant změn daňového systému s těmito efekty nepočítáme a nalezená řešení jsou fiskálně neutrální i bez jejich zahrnutí. Navíc pozitivní vliv na celkové daňové příjmy by neměl posloužit jako zástěrka k odložení škrtů na straně rozpočtových výdajů, ale ke snížení schodku veřejných rozpočtů, který stále zůstává velmi vysoký. Zvýšení podílu nepřímých daní na celkových daňových příjmech o deset procentních bodů, tj. na úroveň nejrychleji rostoucích ekonomik EU, by umožnilo snížit přímé daně o 1 miliard korun. Na straně nepřímých daní by adekvátními kroky bylo pokračování v postupném zvyšování sazeb spotřebních daní u tabákových výrobků, uskutečnit plánované zavedení ekologických spotřebních daní u tepla, uhlí a zemního plynu a především sjednotit sazby DPH na úroveň současné základní sazby. Pokud úsporu e výši 1 mld. Kč rovnoměrně rozdělíme mezi daň z příjmu právnických osob a daň z příjmu fyzických osob, je možné snížit sazbu daně z příjmu právnických osob ze současných 26 procent na 16 procent, tj. níže než činí stejná sazba v Maďarsku, Slovensku a Polsku a jen o jeden procentní bod výše ve srovnání s Litvou, Lotyšskem a Kyprem. Pro zdanění příjmů fyzických osob lze zvolit rovnou daň se stejnou sazbou, tj. 16 %, a odpočtem 8. Kč, budeme-li chtít dosáhnout stejné sazby daně příjmu fyzických a právnických osob. Alternativou nastavení daně z příjmu fyzických osob odpovídající větší míře přerozdělování je možnost ponechat současnou míru progrese u této daně. I v takovém případě lze výrazně snížit zdanění ve všech příjmových skupinách. 1

11 Snížíme-li míru efektivního zdanění ve stejném poměru pro všechny příjmové skupiny, je optimálním řešením systém se sazbami 1, 12, 15 a 2 procent pro současná daňová pásma, odpočty a slevu na dani na nezaopatřené dítě. Rovnoměrné snížení míry efektivního zdanění v absolutním měřítku vede k ponechání výraznější progrese daňového systému. V takovém případě lze zvolit systém se sazbami 7,5, 15, 2 a 27 procent. Základní rysy reformovaného daňové systému by vypadaly následovně: Daň z příjmu právnických osob - sazba 16 % Daň z příjmu fyzických osob - rovná daň 16 % s odpočtem 8. Kč - nebo při snížení progrese sazby 1, 12, 15 a 2 procent pro současná daňová pásma - nebo při zachování současné progrese sazby 7,5, 15, 2 a 27 procent pro současná daňová pásma Daň z přidané hodnoty jednotná sazba 19 procent Spotřební daně aplikace již oznámeného zvyšování spotřební daně u tabákových výrobků a zavedení ekologických spotřebních daní u tepla, uhlí a zemního plynu v souladu s požadavky EU 11