SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2014) 654 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek Připravenost na možné přerušení dodávek z východu během podzimu a zimy 2014/2015 {SWD(2014) 322 final} {SWD(2014) 323 final} {SWD(2014) 324 final} {SWD(2014) 325 final} {SWD(2014) 326 final} CS CS

2 1. ÚVOD Dne 28. května 2014 Komise přijala evropskou strategii energetické bezpečnosti, která upravuje komplexní plán na posílení bezpečnosti dodávek energie 1. Na pozadí situace na Ukrajině a vzhledem k možnému souvisejícímu riziku přerušení dodávek plynu do EU stanovila strategie opatření, která je zapotřebí bezprostředně přijmout k posílení odolnosti EU vůči závažnému narušení dodávek plynu během nadcházející zimy. V rámci těchto bezprostředních opatření schválila Evropská rada dne 27. června 2014 návrh Komise zahájit takzvané zátěžové testy a posoudit odolnost evropské plynárenské soustavy a její schopnost zvládnout závažné narušení dodávek plynu do EU během letošní zimy 2. Počátkem července požádala Komise členské státy, smluvní strany Energetického společenství a Gruzii 3, jakož i Švýcarsko a Turecko, aby sestavily model dopadu různých možných scénářů, podle nichž by se mohlo na jejich území vyvíjet přerušení dodávek plynu letos v zimě. Tyto státy byly dále požádány, aby popsaly již zavedená opatření, jimiž mají být výpadky v dodávkách řešeny. Komise dále požádala Norsko o sdělení, nakolik je schopno reagovat na takovéto přerušení navýšením dodávek svého plynu. Komise navrhla ustavit tři pracovní skupiny, které by se konkrétně věnovaly regionům, v nichž by se přerušení dodávek projevilo pravděpodobně nejvýrazněji. Jmenovitě se jednalo o jihovýchod EU (Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Maďarsko a Rumunsko), Pobaltí spolu s Finskem a dále smluvní strany Energetického společenství. Orgány těchto států přes léto usilovně shromažďovaly potřebná data a prováděly v krátkých termínech hodnocení. V srpnu a září 2014 pak předložily Komisi své zprávy 4. Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav ( síť ENTSO- G ) rovněž sestavila model dopadu, jaký by přerušení dodávek mělo na celounijní plynárenskou soustavu. Své příspěvky předložilo i několik plynárenských sdružení, Mezinárodní energetická agentura 5, skupina G7 a další významné partnerské země. Metodika a scénáře zátěžových testů Scénáře, které Komise všem účastníkům testování navrhla, uvažovaly přerušení tranzitu plynu po trase přes Ukrajinu a přerušení veškerých toků ruského plynu do Evropy v období jednoho měsíce a šesti měsíců (od září do února). Tyto scénáře dále v každém jednotlivém případě předpokládaly průměrné zimní podmínky. Síť ENTSO-G navíc zpracovala dílčí scénář, který předpokládal, že v únoru bude po dva týdny panovat extrémně chladné počasí, aby zjistila, jaký efekt by měla špička poptávky na již tak zatížený systém dodávek. Tyto návrhy 1 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Evropská strategie energetické bezpečnosti, COM(2014) 330 final. 2 Závěry Evropské rady ze dne 27. června 2014, EUCO 79/ Smluvními stranami jsou Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavská republika, Republika Černá Hora, Republika Srbsko, Ukrajina a Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu podle rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č Gruzie je kandidátem na přistoupení k Energetickému společenství. 4 V případě Pobaltí a Finska byly tyto zprávy za jednotlivé státy nahrazeny zprávou společnou. 5 Mezinárodní energetická agentura předložila komplexní analýzu trhu se zkapalněným zemním plynem. 2

3 vycházely ze zkušeností z minula a z nutnosti otestovat, jak by se evropské energetické soustavy vyrovnávaly s velmi náročnými podmínkami, tj. s přerušením veškerých toků zemního plynu od hlavního vnějšího dodavatele, jehož Evropa má. Scénáře přerušení tranzitu přes Ukrajinu i úplného přerušení dodávek z Ruska by měly velmi podobné účinky v zemích jihovýchodní Evropy, do nichž dodávky směřují právě především přes Ukrajinu. Na Pobaltí a Finsko nemá vliv modelované přerušení tranzitu přes Ukrajinu. Komise tedy v celé zprávě hovoří povětšinou o účincích scénáře, při němž by byly na šest měsíců přerušeny dodávky plynu z Ruska, a to jednak za předpokladu normálních podmínek, jednak při extrémně chladném počasí. Provedené testování se ukázalo jako velmi cenné, neboť vůbec poprvé byly takto kompletně zmapovány možné dopady případného závažného narušení dodávek plynu z východu na evropské plynárenství a připravenost tohoto odvětví těmto dopadům čelit. Komise tímto sdělením podává zprávu o hlavních zjištěních ze zátěžových testů a vyslovuje řadu konkrétních doporučení. Souběžně s tímto sdělením připravily útvary Komise pracovní dokument, který obsahuje zprávy všech tří pracovních skupin, zprávu o spolupráci se skupinou G7 a dalšími partnerskými zeměmi a zprávu o přezkumu nařízení o bezpečnosti dodávek plynu 6. Komise dále přijímá doporučení určené Energetickému společenství, jež se týká uplatňování pravidel vnitřního trhu. 2. VÝSLEDKY ZÁTĚŽOVÝCH TESTŮ 2.1 Situace ohledně tranzitních toků Souběžně se zátěžovými testy Evropská komise již od jara letošního roku vyvíjela značné úsilí, aby ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskem o úhradu plynu a související dluhy zprostředkovala kompromisní řešení, které by zajišťovalo dostatečné dodávky plynu na Ukrajinu a jeho stabilní tranzit do EU a dalších smluvních stran Energetického společenství. V průběhu roku se mezi Evropskou komisí a zástupci Ukrajiny a Ruska uskutečnila řada schůzek, mj. na ministerské úrovni. Na posledním třístranném setkání ministrů dne 26. září v Berlíně se podařilo sblížit stanoviska stran k hlavním bodům kompromisního návrhu, jejž Komise předložila. Tento zimní balíček je v současnosti předmětem konzultací v Moskvě a Kyjevě. Následná třístranná schůzka je plánována na termín předcházející říjnovému zasedání Evropské rady. Případná dohoda stran by zajistila dodávky plynu na Ukrajinu během celé zimy. Stabilita dodávek ruského plynu do EU a jeho přenosu přes Ukrajinu celkově závisí na mnoha faktorech, z nichž jen některé může EU ovlivnit. Je tedy obezřetné uvážit všechny možné 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (Úř. věst. L 295, , s. 1). 3

4 scénáře, včetně závažného narušení dodávek plynu. V tomto ohledu by projekce, blíže vysvětlené dále v textu, neměly být chápány jako prognóza, nýbrž pouze jako možný scénář a základ pro krizová opatření. V září a říjnu 2014 byly toky ruského plynu směřující do EU místy nižší, než se očekávalo, a to je podle názoru Komise znepokojivé. Zejména během září byl hlášen pokles dodávek Gazpromu pro řadu společností z EU. Na bezpečnosti dodávek v EU ani sousedních zemích se však tento pokles neprojevil. Fyzický zpětný tok směřující ze Slovenska na Ukrajinu byl stabilní. Zpětné toky z Polska na Ukrajinu byly dočasně na dva dny přerušeny, avšak byly rychle obnoveny. Dodávky z Maďarska na Ukrajinu byly dne 25. září na dobu neurčitou přerušeny, neboť do Maďarska byl dovážen vyšší objem plynu k doplnění zásobníků. Komise situaci pozorně monitoruje ve spolupráci s koordinační skupinou pro otázky plynu. 2.2 Situace Evropy v případě přerušení dodávek Na žádost Komise vypracovala síť ENTSO-G modely vývoje při naplnění různých scénářů přerušení dodávek. Z těchto modelů vyplývá, že v jednotlivých scénářích, jež uvažují přerušení dodávek na šest měsíců, by se v EU a smluvních stranách Energetického společenství (bez zahrnutí Ukrajiny) i pro přestrukturování skladby dodávek nedostávalo plynu v objemu pět až devět miliard metrů kubických (mld. m 3 ) 7. Z modelů dále vyplývá, že uvažujeme-li maximalizované využití infrastruktury a běžné tržní podmínky 8, byl by ruský plyn při takovémto šestiměsíčním přerušení nahrazován především dovozem dalšího zkapalněného zemního plynu ( LNG ) 9,10. Přestože síť ENTSO-G nezpracovala k přerušení dodávek rovněž model cenových účinků, šla by potřeba nahradit chybějící objem plynu ruku v ruce s nárůstem cen, v jehož důsledku by byl ve značném objemu dovážen další LNG. Právě tyto cenové signály v rozsahu, který je dán propojovacími kapacitami či přímým přístupem k zařízením na dovoz LNG, přesměrovávají plyn na trhy, na nichž je ho nejvíce zapotřebí např. pro účely vytápění a výroby elektřiny. Růst cen povede též k intenzivnímu čerpání zásob a dobrovolnému omezování poptávky. Ze zpracovaných modelů dále vyplývá, které země by byly přerušením dodávek plynu zasaženy nejvíce. 7 Toto množství odpovídá zhruba 1 2 % roční spotřeby EU. 8 Je třeba poznamenat, že tyto předpoklady bohužel nejsou v praxi vždy naplněny. 9 Podle nejextrémnějšího scénáře by podíl LNG ve skladbě dodávek vzrostl z 24 miliard m³ na 56 miliard m³, tedy o 130 %. 10 Důležitý je závěr analýzy sítě ENTSO-G, podle něhož i kdyby kapacita plynovodu OPAL (který je jednou z větví plynovodu Nord Stream, vedoucí ze severoněmeckého Greifswaldu do Brandova u německo-české hranice) vzrostla ze současných 50 % na 100 %, nesnížil by se tím schodek v dodávkách plynu ve východoevropských členských státech. Důvodem jsou stávající infrastrukturní omezení z hlediska přepravy plynu na východ. Efekt navýšení kapacity na 100 % by tak byl omezen na náhradu LNG v západní Evropě. 4

5 Tabulka 1 Objem plynu, který by chyběl zasaženým zemím během šestiměsíčního přerušení ruských dodávek za předpokladu vlny extrémně chladného počasí (celkový výpadek v mil. m 3 a největší měsíční relativní výpadek v %) Šestiměsíční přerušení ruských dodávek s vlnou extrémně chladného počasí BG EE FI EL HR HU IT LT LU LV PL RO SE SI BiH fyrom SRB trvajíc í po 2 týdny v únoru Celkový výpadek PŘ ED přijetím vnitrostátních opatření (mil. m 3 ) Největš í měsíční relativní výpadek v % 100% 73% 100% 18% 12% 35% 0% 59% 5% 15% 28% 31% 6% 17% 100% 100% 64% Zdroj: ENTSO-G Obrázek 1 Náhrada ruského plynu v případě šestiměsíčního přerušení ruských dodávek Zdroj: ENTSO-G Síť ENTSO-G vypracovala model, který předpokládá jak nekooperativní, tak kooperativní scénář 11. Hlavním rozlišujícím znakem mezi oběma scénáři je zásadní předpoklad, z něhož vychází kooperativní scénář zpracovaný sítí ENTSO-G a kterým je rovné (relativní) sdílení zátěže; solidarita mezi členskými státy by byla za takového předpokladu uplatňována do té míry, že by se nedostatek plynu rovnoměrně rozložil mezi sousedící členské státy. Naproti tomu podle nekooperativního scénáře by členské státy v případě, že by jejich domácí poptávku již nebylo možno plně uspokojit, svůj vývoz do jiných členských států a smluvních stran Energetického společenství omezily nebo zastavily. Kooperativní scénář předpokládá, že Ukrajina a Moldavsko 12 jsou trvale zásobovány plynem z členských států, a to přinejmenším přes Slovensko a při plném využití kapacity. 11 Ve své zprávě pro Komisi označuje síť ENTSO-G oba scénáře za optimální, resp. suboptimální. 12 Navzdory předpokladu sítě ENTSO-G o dodávkách do Moldavska brání v případě této země problémy komerční a regulatorní (licenční) povahy tomu, aby mohlo fungovat propojovací vedení mezi rumunským Iasi a moldavským Ungheni, přestože bylo oficiálně uvedeno do provozu a je z technického hlediska funkční. Nebude-li tedy tento problém vyřešen a dojde-li k přerušení dodávek, bude Moldavsku chybět plných 100 % plynu. 5

6 Naopak nekooperativní scénář uvažuje vývoz v objemu 50 % slovenské kapacity zpětného toku. Nebudou-li členské státy spolupracovat a nebudou-li přijata další opatření na vnitrostátní úrovni, mohlo by v Bulharsku, Rumunsku, Srbsku, Bývalé jugoslávské republice Makedonie a v Bosně a Hercegovině dojít k závažnému výpadku v dodávkách rozsahem 40 % či výrazně více 13, a to přinejmenším ke konci uvažovaného šestiměsíčního období. Tento vývoj by mohl nastat jak při přerušení tranzitu přes Ukrajinu, tak při úplném přerušení dodávek z Ruska. Výpadku podobného rozsahu by mohly čelit Litva, Estonsko a Finsko, pokud by se naplnil scénář úplného zastavení ruských dodávek do EU. Podstatnou, byť menší měrou, by byly zasaženy i Maďarsko, kde by výpadek činil 30 %, a Polsko s 20 % 14. Hlavní důsledky přerušení dodávek zachycuje obrázek č. 2. Při realizaci kooperativního scénáře by byly následky přerušení dodávek v nejvíce zasažených členských státech a smluvních stranách Energetického společenství výrazně utlumeny. Jednalo by se zejména o Bulharsko, Estonsko, Bosnu a Hercegovinu, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Srbsko. Nezanedbatelnému výpadku by pravděpodobně čelily též Řecko a Lotyšsko 15. Členské státy vyznačené na mapkách níže šedou barvou by podle simulací nebyly zasaženy přímo, a to díky své stávající infrastruktuře pro dodávky plynu a zdrojům, z nichž tuto komoditu nakupují. 13 Až 100 %. 14 Polsko by bylo ovlivněno jen v případě, že by Rusko zcela přerušilo dodávky. 15 Postavení obou členských států je ovlivněno kooperativním scénářem. Oba jsou totiž obklopeny členskými státy, které čelí velkému riziku přerušení dodávek. Oba však současně disponují infrastrukturou, která jim poskytuje rezervu: Lotyško disponuje zásobníky a v Řecku je vybudován terminál na opětovné zplynování LNG. Pokud by umožnily, aby této infrastruktury využívaly i jiné státy, poměr mezi jejich nabídkou a poptávkou se změní. 6

7 Obrázek 2 Mapy pravděpodobného přerušení dodávek před přijetím dalších vnitrostátních opatření v únoru ke konci šestiměsíčního přerušení ruských dodávek plynu; kooperativní i nekooperativní scénář přitom předpokládá průměrné zimní podmínky 16 Kooperativní scénář Nekooperativní scénář 6měsíční přerušení RU dodávek Optimální řešení krize Podíl poptávky zasažené přerušením dodávek v únoru <10 % % % % % 6měsíční přerušení RU dodávek Suboptimální řešení krize Podíl poptávky zasažené přerušením dodávek v únoru <10 % % % % % 1 1 Zdroj: ENTSO-G Účinky trvalého přerušení dodávek na Ukrajinu Ukrajina se mezi smluvními stranami Energetického společenství nachází v poměrně unikátním postavení. Její rozvinuté přenosové a zásobníkové kapacity by sice potřebovaly modernizaci, nicméně dávají této zemi nástroje k tomu, aby problém přerušení dodávek řešila diferencovanějším způsobem než ostatní smluvní strany. Obvyklá spotřeba Ukrajiny činí zhruba 50 miliard m 3 ročně. Z tohoto objemu pochází zhruba 20 miliard m³ z domácích zdrojů a většina zbylého množství je dovážena z Ruska. Dodávky plynu z Ruska určené ke spotřebě na Ukrajině jsou však od 16. června 2014 zastaveny. Z vyhodnocení zátěžového testu pro Ukrajinu vyplývá, že budou-li zavedena opatření na straně poptávky, dokáží domácí produkce a zásobníky pokrýt 50 % až 70 % poptávky. Podle optimistického scénáře, který Ukrajina vypracovala 17, by nedostatek plynu mohl být částečně vyřešen dovozem z EU. Důležitým krokem v tomto směru bylo zprovoznění zpětného toku 16 Obě mapky zachycují následky, jakých by šestiměsíční přerušení ruských dodávek dosahovalo v únoru. Od tohoto pravděpodobného deficitu se pak odvíjejí veškerá vnitrostátní opatření, která se zaměřují např. na reakci na straně poptávky, povinný přechod na jiné palivo apod. Členské státy, jako je Finsko, které podle všeho nemají žádné možnosti čistě z hlediska plynárenské infrastruktury, se tedy mohou uchýlit k jiným specifickým vnitrostátním opatřením, např. k propracovanému systému povinného přechodu plynových elektráren a vytápěcích zařízení na jiná paliva. 17 Tento scénář předpokládá zejména zpětný tok ze Slovenska, Maďarska a Polska na plnou kapacitu a omezení dálkového vytápění a průmyslové spotřeby. 7

8 mezi Slovenskem a Ukrajinou počátkem září. Jeho prostřednictvím lze za den přepravit až 27 milionů m³, z toho lze dvě třetiny množství pevně přislíbit. Bezpečnost dodávek by nepochybně oslabila hypotetická dvoutýdenní vlna extrémně chladného počasí, která by koncem šestiměsíčního období s přerušením dodávek panovala. Jak dokládá obrázek č. 3, rovněž v tomto případě by kooperativní scénář v modelu zpracovaném sítí ENTSO-G umožňoval, aby výpadky v nejvíce zasažených zemích klesly z dramatické úrovně, která by byla dosažena v případě naplnění nekooperativního scénáře. Podle kooperativního scénáře by však byly zasaženy i další středo- a západoevropské členské státy, např. Rakousko, Česká republika, (severní) Německo 18, Itálie a Slovensko, neboť plyn by z nich proudil do zemí, kde by byl jeho nedostatek větší. Podle modelu by tento nedostatek dosahoval méně než 10 %. Při této úrovni zpravidla dochází vlivem ceny k (přirozenému) snížení poptávky, takže by nebylo nutno přijímat další opatření. 18 Takzvaná tržní oblast NetConnect Germany. 8

9 Obrázek 3 Mapy pravděpodobného přerušení dodávek před přijetím dalších vnitrostátních opatření v únoru ke konci šestiměsíčního přerušení ruských dodávek plynu; kooperativní i nekooperativní scénář přitom předpokládá vlnu extrémně chladného počasí Kooperativní scénář Nekooperativní scénář 6měsíční přerušení RU dodávek při vlně extrémně chladného počasí Podíl poptávky zasažené přerušením dodávek v únoru <10 % % % % % 6měsíční přerušení RU dodávek při vlně extrémně chladného počasí Podíl poptávky zasažené přerušením dodávek v únoru <10 % % % % % 1 1 Zdroj: ENTSO-G Expozice teplárenství vůči riziku přerušení dodávek plynu Zhruba polovina primární energie v EU je spotřebovávána na vytápění a ohřev vody v domácnostech a terciárním sektoru a na procesní teplo v průmyslu. Vytápění a ohřev vody v budovách jsou obzvláště závislé na plynu v Maďarsku, Itálii, Nizozemsku a ve Spojeném království, jak dokládá obrázek č. 4 níže. Obrázek 4 Situace v členských státech z hlediska struktury poptávky po teple ke konečné spotřebě pro účely vytápění a ohřevu vody v domácnostech a sektoru služeb, v členění podle druhu paliva a nosiče energie. 9

10 Zdroj: Stratego EU28 Heat Market Assessment for year 2010 (Posouzení trhu s teplem v EU-28 za rok 2010 v rámci projektu Stratego) Většinu vytápění a ohřevu vody (88 %) v EU obstarávají individuální kotle pro vlastní spotřebu a jen 12 % připadá na dálkové vytápění. V těchto průměrných hodnotách se však skrývají velké rozdíly. V severních, pobaltských, středo- a východoevropských členských státech připadá na dálkové vytápění 14 % až 56 % dodávek tepla 19, které směřují k 10 % až téměř 50 % domácích spotřebitelů 20. V průměru používá plyn 44 % zařízení na dálkové vytápění, přičemž v zemích, kde je tento druh vytápění velmi rozšířen a k nimž patří např. Lotyšsko, Litva, Slovensko, Bulharsko a Maďarsko, na něj připadá až 80 %. V Pobaltí a Finsku na dálkové vytápění a zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny obvykle připadá zhruba 50 % z celkové spotřeby plynu. Zařízení na dálkové plynové vytápění (pokud nejsou schopna přejít na jiné palivo) a zákazníci odebírající dodávané teplo jsou obecně pokládáni za chráněné zákazníky 21 a případným přerušením dodávek by byli zasaženi až jako poslední. Řada členských států navíc uložila teplárnám povinný přechod na jiné palivo, přestože příslušný podíl značně kolísá: ve Finsku dosahuje prakticky 100 %, v Rumunsku a Bulharsku méně než 20 %. 2.3 Posouzení opatření navrhovaných ve vnitrostátních zprávách Jak dokládají scénáře zpracované sítí ENTSO-G, byly by členské státy možným přerušením dodávek ruského plynu zasaženy velmi různou měrou v závislosti na své zeměpisné poloze a možnostech nakupovat plyn z konkrétních zdrojů. Tato různá míra dopadu se promítá také v opatřeních, která členské státy a smluvní strany Energetického společenství vyjmenovaly ve svých zprávách o zátěžových testech předložených Komisi. Zatímco některé z nejzranitelnějších zemí se mohou během projekčního období poměrně rychle uchylovat k radikálním opatřením (např. ke krácení dodávek či uvolňování strategických zásob), mohou jiné členské státy umožnit svému plynárenství, aby fungovalo v souladu s tržními principy. Je důležité poznamenat, že klidné, tržně orientované řešení krize s dodávkami v členských státech, jež budou zasaženy méně, bude mít na celou EU i Energetické společenství při řešení výpadků celkově příznivý efekt. 19 Pro srovnání dosahuje ve Švédsku tento podíl 56 %, v Dánsku 53 %, na Slovensku 54 % a ve Finsku 47 %. V Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku a Rakousku se tento podíl pohybuje mezi 14 % a 19 %. 20 Ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a na Slovensku je dálkově vytápěno přes 40 % domácností. V Německu, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku, v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a v České republice je dálkovým vytápěním dodáváno teplo 10 % až 40 % spotřebitelů. 21 Nařízení o bezpečnosti dodávek plynu zavedlo kategorii tzv. chráněných zákazníků. Do této kategorie patří domácnosti, a pokud tak dotyčný členský stát rozhodne, mohou být chráněnými zákazníky při dodržení určitého limitu i klíčové sociální služby a malé a střední podniky a dále zařízení dálkového vytápění, pokud poskytují teplo jiným chráněným zákazníkům a nemohou přejít na jiné palivo. 10

11 Obrázek 5 Přehled o počtu různých opatření plánovaných v členských státech dle údajů ve zprávách, jež předpokládají šestiměsíční přerušení tranzitu přes Ukrajinu, resp. přerušení všech ruských dodávek. Zdroj: Vnitrostátní zprávy o zátěžových testech Skladování Skladování (existují-li k němu příslušná zařízení) je ve všech členských státech a pro všechny smluvní strany Energetického společenství klíčovým nástrojem pro vyrovnávání nabídky a poptávky 22. Na začátku října dosahovaly stavy naplnění zásobníků v EU velmi vysokých hodnot, které se pohybovaly kolem 90 %. Zásoby na úrovni nedosahující 80 % měly pouze dva členské státy (Maďarsko a Portugalsko), avšak Maďarsko díky svým velkým skladovacím kapacitám ve skutečnosti vykazuje poměr mezi naplněním a poptávkou, který je nadprůměrný. 22 Okrajem lze konstatovat, že o využívání zásobníků se obecně uvažuje ve vnitrostátním kontextu. 11

12 Graf č. 6 Stav zásobníků (%) v jednotlivých členských státech, naplnění zásobníků jako podíl domácí poptávky (%) a skladovací kapacita jako podíl domácí poptávky (%), říjen Zdroj: transparentní platforma GSE IGSA a Eurogas; analýza Komise Z údajů uvedených ve vnitrostátních zprávách a v analýze sítě ENTSO-G nicméně vyplývá, že dlouhotrvající krize nebo pouhá studená zima by mohly zásobníky rychle vyprázdnit, a k tomu, aby byly zajištěny dodávky spotřebitelům, je tudíž třeba se uchýlit k jiným zabezpečovacím opatřením. Z posouzení jednotlivých vnitrostátních plánů pro využívání zásobníků lze vyvodit řadu důležitých zjištění. Za prvé skladovací kapacitu není v krátkodobém výhledu vůbec možné fyzicky navýšit nebo je možnost takového navýšení jen malá. Za druhé, pokud se země spoléhají na krátkodobý nárůst v míře čerpání zásob a pokud se následně nepodnikají kroky, které by bránily příliš rychlému vyprazdňování zásobníků, musí tyto země čelit důsledkům později, když přerušení v dodávkách přetrvává, včetně výrazně nižší těžby při nízkých stavech zásob. V členských státech, které by byly v případě krize vystaveny největšímu riziku, může být důležitým přípravným opatřením plnění zásobníků nad obvyklý stav a také zajištění toho, aby tempo čerpání zásob zohledňovalo možnost dlouhého zimního období. Zásobníky se mohou využívat k zabezpečení dodávek způsoby, které ve větší nebo menší míře zohledňují trh. Několik členských států podniklo preventivní opatření k zabezpečení dodávek formou skladovacích povinností odvíjejících se od dodávek (např. Bulharsko, Dánsko, Francie, Itálie, Polsko, Portugalsko, Slovensko a Španělsko) a formou strategického skladování (např. Maďarsko). V některých vnitrostátních plánech, kupříkladu v maďarském, se také počítá s opatřeními, jež zatraktivňují plnění zásobníků prostřednictvím snížených přepravních tarifů, které mohou při skladování představovat značnou část nákladů. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby zcela legitimní opatření, která usnadňují plnění zásobníků (často za 23 K dnešnímu dni neinformují na transparentních stránkách Gas Storage Europe AGSI o stavech zásobníků v zásadě jen Gazprom Export a provozovatelé rumunského skladovacího systému. 12

13 použití dováženého plynu), nešla (výslovně) na úkor přeshraničních transakcí, v jejichž rámci má být dodáván plyn mimo danou zemi. 13

14 2.3.2 Nahrazování chybějícího objemu plynu postupným navyšováním domácí produkce nebo nakupováním většího množství plynu odjinud Je nasnadě, že chybějící objem plynu z jednoho zdroje lze nahradit dovozem plynu odjinud nebo navýšením domácí produkce. Obecně platí, že zvýšení domácí produkce plynu v EU nemůže mít v krátkodobém výhledu výrazný efekt, a to zejména kvůli technickým omezením soustav. Co se týče dovozu, prostor pro dodatečné dodávky prostřednictvím plynovodů ze severní Afriky je v současné době omezený a norská produkce se blíží své maximální kapacitě. Dovozním zdrojem, který má největší potenciál, je jednoznačně zkapalněný zemní plyn, jelikož terminály LNG v EU mají dostačující kapacitu k tomu, aby do nich mohl být dopravován dodatečný objem 24. Z hlediska komodit lze konstatovat, že celosvětový spotový trh s LNG je dostatečně velký, aby mohl nabídnout další objem, a totéž platí o přepravním odvětví. Díky nedávným poklesům v cenách LNG v Asii se kromě toho zkapalněný zemní plyn stal pro EU ekonomičtější alternativou. V době přerušeného zásobování a nedostatku plynu však cena LNG poroste, a nákup dodávek na spotovém trhu může být drahý 25. Kromě toho je třeba pamatovat na to, že přepravení komodity do krizové oblasti může trvat přinejmenším týden Využívání strany poptávky Dopady přerušených dodávek se zmírní, sníží-li se potřeba plynu. Obecně lze konstatovat, že ve velké většině vnitrostátních zpráv, zejména v nejvíce zasažených regionech, není posuzován účinek možného snížení poptávky (ze strany průmyslu nebo potenciálně plynových elektráren), k němuž by v případě přerušeného zásobování došlo v důsledku zdražení. Jako první by trh pravděpodobně opustila poptávka vykazující vysokou cenovou elasticitu odhadovaná v řádu 10 %, neboť by došlo k uzavření jednotek z ekonomických důvodů nebo, pokud by to bylo hospodárné, k přechodu na alternativní paliva (biomasu či olej). Tržní pobídková opatření na straně poptávky jsou rozebírána jen ve velmi málo vnitrostátních zprávách o zátěžových testech a nejsou žádné zkušenosti s jejich prováděním v nejvíce dotčených zemích. Nejkrajnějším řešením na straně poptávky, ke kterému mohou orgány přistoupit a kterého jsou všechny připraveny využít i ve světle nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, je omezení odběrů ve stanoveném pořadí spotřebitelských skupin. Takovéto plány obvykle začínají u nejpružnějších průmyslových spotřebitelů a končí u chráněných zákazníků, především 24 Celková unijní kapacita opětovného zplynování se pohybuje kolem 200 mld. m 3 /rok, ale většina této kapacity je soustředěna při pobřeží Středozemního moře a Atlantského oceánu. Omezené propojení tak snižuje schopnost mnoha jednotlivých terminálů LNG zásobovat všechny regiony, kde dojde k přerušení. 25 Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že ceny by mohly vzrůst až o 100 %. 14

15 domácností. Pokud jde o toto omezení na straně poptávky, Komise podotýká, že v mnoha plánech chybí vyčíslení nebo bližší popis konkrétních účinků, které by měla zamýšlená omezovací opatření na jednotlivé skupiny spotřebitelů, což poněkud znejasňuje, jak moc by mohly důsledky přerušeného zásobování různé spotřebitelské skupiny přesně zasáhnout Přechod na jiné palivo Systémy dálkového vytápění jsou v mnoha dotčených členských státech založeny převážně na plynu. Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Řecko navíc v roce 2012 vykazovaly 25% či vyšší podíl energie generované v plynových elektrárnách 27. Nárůst cen plynu by mohl v krizové situaci vést z hospodářských důvodů k určitému dočasnému přechodu na jiné palivo. Vnitrostátní plány všech zemí, jež čelí možnému přerušení dodávek, pak počítají i s možností nuceného přechodu. V rámci takových opatření se přechod většinou požaduje po spotřebitelích, kteří jsou technicky vybaveni k používání dvojího paliva. Členské státy informovaly o povinnostech vytvářet v místě spotřeby zásoby alternativních paliv (např. biomasy nebo oleje) na určitý, relativně malý počet dní 28. Co se týče zorganizování přechodu na jiné palivo ve vnitrostátních povinně stanovených lhůtách, členské státy obecně neočekávají žádné závažné logistické problémy či potíže související s dodávkami. Dlouhé přerušení dodávek a odpovídající doba, po niž by bylo využíváno alternativní palivo, nicméně nebyly dosud otestovány. U elektráren a jednotek ústředního vytápění lze v souladu s předpisy 29 vyžít v případě potřeby strategických zásob ropy. Komise by ráda upozornila na skutečnost, že v některých zemích Energetického společenství by mohly nastat potíže kvůli nedostatku zásob oleje a uhlí určených k vytápění. Například v Srbsku nebo v Bosně a Hercegovině, kde je sice třetina tepláren schopna přejít z plynu na olej, by zásoby oleje rychle došly. Také v Moldavsku by nemuselo být v plném rozsahu možné přejít při výrobě elektřiny z plynu na uhlí, nebudou-li včas zajištěny jeho zásoby. V několika vnitrostátních zprávách je zmiňována možnost přechodu z plynu, zejména pro účely vytápění, na elektřinu, mimo jiné za použití obnovitelných zdrojů (v místě produkované udržitelné biomasy, tepelných čerpadel atd.), a také možnost využívání akumulace tepla v systémech dálkového vytápění. Ačkoli elektřina může být účinným řešením, kterým lze do značné míry kompenzovat nedostatek plynu, velkou pozornost je nutno věnovat například tomu, jakou úlohu mají plynové elektrárny v zajišťování systémových rezerv a ve 26 Za zmínku stojí specifický plán Ukrajiny, která za účelem snížení domácí poptávky uvažuje o přijetí nového zákona, jenž by uložil povinnost snížit spotřebu o %, a to zejména snížením poptávky tepláren, domácností a chemického průmyslu a zavedením opatření ve veřejném sektoru. Ačkoli takovéto snížení je možné prosadit, dopady na spotřebitele jsou těžko předvídatelné. 27 Využívání plynu pro výrobu elektřiny za poslední roky pokleslo, ale tento vývoj byl odrazem nízkých či záporných ziskových marží, zejména ve srovnání s výrobou elektřiny z uhlí. 28 Zásoby musí být zpravidla drženy na přibližně pět až patnáct dní. Nápadnou výjimkou je Finsko, kde platí povinnost držet zásoby paliva až na pět měsíců. 29 Směrnice 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů. 15

16 vyrovnávání systému a jaká jsou omezení sítě, pokud jde o zvládání mimořádně vysoké poptávky po delší dobu 30. Diskuse mezi pobaltskými státy a Finskem a také mezi jinými zeměmi, např. mezi Řeckem a Bulharskem, nasvědčují spolupráci a určitému společnému uvažování o interakcích mezi oběma zmiňovanými odvětvími. Celkově však vnitrostátní zprávy a posouzení provedené Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (sítí ENTSO pro elektřinu) na základě nejlepších dostupných údajů nenabízejí potřebný úplný přehled vedlejších účinků, které by přerušení dodávek plynu vyvolalo v odvětví elektřiny Harmonogram jiných než tržních opatření Graf č. 7 znázorňuje výsledky analýzy, v níž se Komise zaměřila na potenciální harmonogram zavádění jiných než tržních opatření v průběhu šestiměsíčního úplného přerušení dodávek ze strany Ruska. Pomineme-li rozdíly v míře rizika, některé rozdíly jsou pravděpodobně dány i rozhodnutími členských států ohledně strategie, s jakou by se ke krizi zásobování přistupovalo. Některé státy, jako např. Česká republika a Německo, u nichž je podle výpočtů ENTSO-G v případě kooperativního scénáře pravděpodobné, že budou v menší míře dotčeny jen během vlny extrémně chladného počasí, počítají se zavedením jiných než tržních opatření ve velmi rané fázi preventivně, aby bylo zajištěno zásobování chráněných zákazníků. Další rozdíly jsou patrné, pokud se porovná včasný přechod na jiná než tržní opatření, pro který se rozhodly např. Řecko a Chorvatsko, a zjevný důraz na co nejdelší uplatňování tržních opatření, který lze pozorovat např. u Bulharska, Maďarska a Rumunska. Porovnají-li se tyto vnitrostátní analýzy s mapami oblastí a stupňů zasažení, které pro krizi dodávek vypracovala síť ENTSO-G, ukazuje se navíc, že v případě kooperativního scénáře lze zavádění jiných než tržních opatření o delší dobu odložit. To nasvědčuje tomu, že celkovou situaci lze zlepšit na základě užší koordinace. 30 Nejasné je kupříkladu to, do jaké míry by v některých státech na Balkánu rozsáhlý přechod na elektřinu ve spojení s následky povodní z jara roku 2014 a s poklesem v dodávkách plynu do tepelných elektráren vedl k závažnému deficitu v dodávkách elektřiny. Těmito problémy se vnitrostátní zprávy podrobně nezabývají. 16

17 Graf č. 7 Harmonogram zavádění vnitrostátních opatření Zdroj: vnitrostátní zprávy, analýza Komise 3. ZÁVĚRY 3.1 Hodnocení opatření členských států Delší přerušení v dodávkách přepravovaných přes Ukrajinu, a obzvláště pak ve veškerých dodávkách plynu z Ruska do EU bude mít na EU výrazný dopad, přičemž nejvíce postiženy budou východní členské státy Unie a země Energetického společenství. Z vnitrostátních zpráv je patrné, že krátkodobé zabezpečování dodávek v EU má dvě hlavní slabiny. První z nich je skutečnost, že řada infrastrukturních projektů, které byly iniciovány výslovně za účelem zvýšení bezpečnosti dodávek v návaznosti na krizi roku 2009, není kvůli četným problémům od nedostatku politické podpory přes neuspokojivé projektové řízení až po absenci přeshraniční spolupráce dosud (plně) v provozu 31. Druhou slabinou je fakt, že 31 Jedná se především o propojení mezi Řeckem a Bulharskem, Rumunskem a Bulharskem, Bulharskem a Srbskem, Moldavskem a Rumunskem a Maďarskem a Slovinskem a o rumunský projekt zpětného toku. Některá 17

18 mnohé vnitrostátní strategie bezpečnosti dodávek jsou svou povahou jednostranné, nedostatečně koordinované anebo nepočítají s dostatečnou mírou spolupráce. To celkově vzato vede k tomu, že řešení bezpečnosti dodávek plynu v Unii není optimálně účinné, což bude blíže vysvětleno dále v textu. Z analýzy sítě ENTSO-G vyplývá, že spolupráce založená na optimalizovaném využívání infrastruktury a na relativním sdílení zátěže zajišťuje jak zásobování chráněných zákazníků v členských státech a v zemích, které jsou smluvními stranami Energetického společenství, tak významný vývoz na Ukrajinu 32. Nicméně aby bylo na minimum omezeno množství nedodávaného nebo chybějícího plynu pro zákazníky, kteří chráněni nejsou, budou muset pobaltské republiky, Finsko, členské státy ve střední a jihovýchodní Evropě a země, které jsou smluvními stranami Energetického společenství, nejen optimalizovat domácí a přeshraniční toky plynu, ale budou muset přijmout i celou řadu dalších opatření. Jelikož získávání dodatečného plynu z možné vnitrostátní produkce, z vnějších zdrojů nebo ze zásobníků již bylo v modelu sítě ENTSO-G zohledněno, z dalších opatření (kromě jiných druhů opatření na straně poptávky) se jeví jako nejpravděpodobnější cenově podmíněný nebo povinný přechod na jiné palivo. Dobrým příkladem je Finsko, které může být na první pohled nejzranitelnějším členským státem, neboť množství nedodávaného nebo chybějícího plynu zde během modelovaného scénáře v podobě šestiměsíčního přerušení dodávek z Ruska dosahuje až 100 %. V této zemi je však za prvé minimální podíl chráněných zákazníků, kteří jsou odběrateli plynu, a za druhé by tato země byla za předpokladu dobré logistiky se vší pravděpodobností schopna veškerý objem plynu nahradit, aniž by musela snižovat odběry, jelikož ve Finsku platí jednak povinný mechanismus přechodu na jiné palivo, jednak povinnost držet velké zásoby alternativního paliva. Nejvíce zasažené baltské, středoevropské a jihovýchodevropské členské státy i země, jež jsou smluvními stranami Energetického společenství 33, by však velmi pravděpodobně musely přistoupit ke krácení dodávek nechráněným zákazníkům, zejména pak ke konci modelovaného období. Všechny vnitrostátní zprávy pojednávají o opatřeních k řešení možného přerušení dodávek. U těchto opatření je důležitá posloupnost a zásadní je, aby trh fungoval, co nejdéle to bude možné. Pokud bude trh fungovat, cenové signály přilákají nové dodávky plynu (zejména LNG) do Unie a v rámci ní pak do těch zemí, kde bude jeho nedostatek nejvyšší, za předpokladu, že existuje potřebná infrastruktura. Cenové signály podpoří komerční využívání zásobníků jakožto nástrojů k vyrovnávání poptávky a nabídky a podnítí snižování poptávky a ekonomickými úvahami motivované přecházení na jiné palivo. Členské státy by neměly propojení navíc dosud nedovolují fyzicky vtlačovat plyn v obou směrech, a omezují tak celkovou flexibilitu soustavy. 32 Výpadky v dodávkách však se vší pravděpodobností nebudou tak velké, aby zasáhly chráněné zákazníky. V případě nekooperativního scénáře jsou chránění zákazníci obzvláště ohroženi v Bosně a Hercegovině a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a krácení dodávek nechráněným zákazníkům bude výrazně vyšší i v jiných postižených státech. 33 Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. 18

19 bránit toku plynu přes hranice. Zvýšení cen není krizí zásobování a neopodstatňuje zásahy na trhu pod záminkou bezpečnosti dodávek. To však nezbavuje zranitelné členské státy povinnosti navrhnout a dobře rozfázovat opatření, k nimž by se uchýlily při přípravě na stav nouze nebo v reakci na něj. I zranitelné státy by měly nejprve využívat tržních opatření, a to plně, ale přestanou-li tato dostačovat, pak budou možná muset při vyhlášení stavu nouze přistoupit i k jiným než tržním opatřením. Pokud se musí použít jiná než tržní opatření, velmi důležité je, aby byla přijata nejdříve ta nejméně rušivá a ta nejúměrnější a až poté opatření, která představují větší zásah, přičemž při přijímání opatření je třeba náležitě zohlednit jejich přeshraniční účinek. 3.2 Potřeba intenzivnější spolupráce a koordinace Jak již bylo zmíněno, vnitrostátní zprávy se při koncipování strategií pro zabezpečení dodávek obecně zaměřují spíše na vnitrostátní přístupy, než aby se zabývaly regionální dimenzí. Mnohé členské státy tak ve svých vnitrostátních zprávách vyvozují předpoklady o nejistotě dodávek přes určité hranice, což je rovněž vede k předpokladu, že plyn se nebude vyvážet, což oslabuje bezpečnost dodávek v širším regionálním a celounijním měřítku. Klíčový význam tak má spolupráce, protože například zásobník Inčukalns v Pobaltí sehrává natolik zásadní úlohu, že kdyby k němu Estonsko nemělo přístup, nebylo by schopno již po pěti dnech zásobovat ani své chráněné zákazníky. Nedostatek koordinace se projevuje v četných rozporech mezi opatřeními, která zmiňují různé, často spolu sousedící členské státy. Tyto rozpory spočívají buď v tom, že do několika plánů jsou zapracovány navýšené kapacity týchž vnějších dodavatelů, nebo v tom, že jsou vyvozovány různé předpoklady o tocích přes sdílená propojení. Tato situace je předzvěstí neefektivních výsledků, především pak v čase krize, kdy budou napjaté trhy, a může vést k mylnému pocitu, že bezpečnost je zajištěna. Je sice zjevné, že určitá koordinace před zátěžovým testem probíhala a dále ji posílila nová jednání, ale ze srovnávací analýzy zpráv vyplývá, že mají-li se zajistit (jako hlavní cíl) realistické předpoklady ohledně očekávaných toků plynu přes propojovací body, existuje pro užší přeshraniční koordinaci stále prostor a této koordinace je zapotřebí. Ve světle výše uvedeného je zřejmé, že přeshraniční spolupráce musí jít nad rámec pouhého přeshraničního ověřování souladu mezi vnitrostátními opatřeními a musí se rozšířit tak, aby jejím předmětem bylo i hledání přeshraničních synergií a domluva, pokud jde o způsoby, jak provádět solidární opatření. Takový přístup by byl zásadním přínosem z hlediska efektivity, a to nejen pokud jde ekonomické aspekty, ale i pokud jde o zajištění bezpečnosti dodávek plynu ve velmi krátkém výhledu. Příklady takovéto spolupráce mezi členskými státy existují a Komise je vítá jakožto první faktický krok k lepšímu zabezpečování dodávek na regionální úrovni. V této souvislosti lze zmínit třeba plánovanou dohodu mezi Estonskem a Litvou, na jejímž základě budou chránění 19

20 zákazníci v obou zemích zásobováni přednostně před nechráněnými zákazníky bez ohledu na to, ve které z těchto dvou zemí se nacházejí. Další ukázkou je pak mezivládní dohoda o bezpečnosti dodávek mezi Maďarskem a Chorvatskem, která sice musí být ještě zrealizována, ale je odrazem konstruktivního přístupu ke spolupráci. Spolupráce může rovněž spočívat ve společném využívání infrastruktury (např. zásobníků) nebo ve zvýšené produkci energie v některých členských státech tak, aby ostatní členské státy mohly využít takto uvolněný plyn k zásobování chráněných zákazníků. Zajímavým příkladem v tomto ohledu je rodící se spolupráce mezi Řeckem a Bulharskem, jež počítá s výměnami plynu a elektřiny za účelem stabilizace obou soustav v případě závažných výpadků. Posílený kooperativní přístup si bude vyžadovat dohody mezi dotčenými stranami o organizačních, obchodních a regulačních podmínkách spolupráce v případě krize. Aby byla vybudována důvěra, je třeba se na evropské nebo regionální úrovni předem dohodnout na jasných pravidlech. Je možné, že posílené přeshraniční spolupráce se nepodaří plně a ve všech ohledech dosáhnout do nadcházející zimy. Vzhledem ke zvýšenému aktuálnímu riziku by nicméně sousedící členské státy a země měly tento proces bezodkladně zahájit nebo by měly posílit iniciativy, které již probíhají, tak aby dospěly k porozumění ohledně nejzásadnějších informací i ohledně individuálních a společných kroků, které by byly podnikány za případné krizové situace. Tato ujednání, včetně opatření, která by bylo možné v případě potřeby realizovat příští zimu, by mohla zprostředkovávat Evropská komise, aby se dospělo k dohodě v relativně krátké době. Je zapotřebí, aby se prosadily formy spolupráce, které by zmírnily výpadky plynových dodávek v některém z členských států tak, že by byly zajištěny a umožněny přeshraniční dodávky, a to i tehdy, když by takové dodávky znamenaly určitou oběť i pro dárcovskou zemi. Při uplatňování této zásady je třeba plně využít koordinační úlohy a odpovědnosti provozovatelů přenosových soustav za zabezpečování dodávek, a sice za podpory národních energetických regulačních orgánů, aby tito provozovatelé mohli obstarávat toky plynu do sousední země, i když třeba nezajistí plné fungování soustavy v oblasti, za niž jsou odpovědní. To by rovněž mohlo být příležitostí ke zlepšení bezpečnosti dodávek v dlouhodobém výhledu prostřednictvím regionálních partnerství. V této souvislosti by Komise ráda vyzdvihla zvláštní úlohu členských států, jejichž územím protéká plyn na navazující trhy. Pokud jde o přepravu dodávek do střední a jihovýchodní Evropy, Německo, Česká republika, Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko mají na svém území obzvláště důležitou infrastrukturu, kterou je nutno využívat optimalizovaně již nyní, neboť jde o základ pro fungování vnitřního trhu. V situaci, která je z hlediska zabezpečování dodávek specifická, musí být kromě toho zajištěno, že tyto země budou nadále umožňovat tok plynu na trhy s výraznými výpadky. Je však nasnadě, že tento druh spolupráce nemůže být čistě jednostranný. Tato spolupráce by měla umožňovat odpovídající rozdělování nákladů na opatření, která jsou zapotřebí pro zvládání krize v krátkodobém, ale i ve středně- a dlouhodobém výhledu. Představa, že 20

21 spotřebitelé v určité zemi nesou náklady na opatření, jež mají zabezpečit dodávky, a měli by se proto těšit větší ochraně, často bránila rozvoji programů spolupráce. Solidární opatření nepředstavují podporu ani dar, nýbrž jsou operativní reakcí na stav nouze, a jejich příjemce na ně bude muset v konečném důsledku přispět. Solidarita, která podněcuje prospěchářství, není solidaritou. V každém případě by bylo nevhodné nahlížet na solidaritu výhradně z čistě krátkodobého obchodního pohledu. Posílená spolupráce nepřinese jen krátkodobý hmatatelný prospěch těm členským státům, které jsou pro nadcházející zimu nejvíce vystaveny riziku nouzových stavů. Oddálit a omezit na minimum zavádění nejradikálnějších a dalekosáhlých opatření, jakými jsou snižování odběrů, omezování obchodu nebo uvolňování strategických zásob, je ve společném zájmu všech, protože tato opatření mohou vnitřní trh s energií na dlouho destabilizovat. Tato destabilizace pak může oslabit důvěru investorů (investujících např. do komerčního skladování) a snížit atraktivitu unijního trhu pro vnější dodávky ze stávajících i nových zdrojů. Přístupy založené na izolaci a nedůvěře jsou v rozporu se solidaritou, která je nutností pro vytvoření skutečné energetické unie. V této souvislosti však také bude zapotřebí, aby zranitelné členské státy činily maximum pro to, aby vzniku nouzových situací zabránily, a sice tím, že budou podnikat kroky popsané ve čtvrté kapitole. 4. DOPORUČENÍ Evropská unie ve své energetické politice celkově vzato usiluje o dotvoření vnitřního trhu s energií, o zvýšení energetické účinnosti, o snížení emisí skleníkových plynů, o diverzifikaci vnějších zdrojů dodávek a o využívání domácích zdrojů, což vše zvyšuje její bezpečnost z hlediska zásobování. Tato zpráva se však zabývá především specifickými doporučeními, jež zajistí lepší pozici a připravenost EU, pokud jde o reakci na konkrétní riziko, že budou během nadcházející zimy přerušeny dodávky z východu. 4.1 Naléhavá doporučení pro nadcházející zimu Komise seskupila krátkodobá doporučení do tří okruhů: i) zajištění fungování trhu; ii) jasná definice, kdy přestává fungovat trh a kdy jsou nutná nouzová opatření, a iii) koordinace a spolupráce při plánování mimořádných opatření a při případných intervencích. i) Zajištění fungování trhu v krátkodobém horizontu 1. Maximalizovat kapacity propojovacích vedení a zrušit omezení přeshraničního obchodu nebo jim odolat Kapacita propojovacích vedení by měla být co největší a mělo by být zajištěno, aby trh měl tuto maximální kapacitu k dispozici, např. bezodkladným uplatněním účinných postupů pro 21

22 řízení překročení kapacity 34 a mechanismů přidělování kapacity 35. V případě plynové krize mohou mít negativní dopad zejména omezení vývozu. Jak vyplývá z analýzy provedené sítí ENTSO-G, omezení vývozu mohou vážně zhoršit škody způsobené plynovou krizí v nejvíce postižených členských státech a zvýšila by počet zemí, které by čelily vážným narušením dodávek. Komise v této souvislosti připomíná čl. 11 odst. 5 nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, podle kterého [nesmí být] zavedena žádná opatření, která by mohla [...] nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu nebo která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě. Komise podporuje rychlé provedení pravidel pro přístup třetích stran k infrastrukturám (včetně zásobníků), a to i v případech, kdy byly uděleny výjimky z třetího energetického balíčku, například v Lotyšsku a v Estonsku. 2. Optimalizovat využití zásobníků Transparentnost ohledně objemů plynu v zásobnících se v posledních letech značně zlepšila a platforma GSE (Gas Storage Europe) představuje chvályhodnou iniciativu, která poskytuje aktuální informace o téměř všech skladovacích zařízeních v EU. Poslední pokus o zveřejnění svých údajů o objemech plynu v zásobnících 36, též prostřednictvím platformy GSE, by mělo učinit Rumunsko (Romgaz). Vnitrostátní regulační orgány mají k dispozici nástroje, pomocí kterých mohou účastníkům trhu poskytnout ekonomické pobídky, např. snížit přepravní sazby pro vtláčení plynu do zásobníků, aby podpořily vtláčení ve větší míře. Tento přístup v poslední době účinně fungoval v Maďarsku, kde vedl ke stabilnímu růstu objemů v zásobnících v posledních týdnech, i když objemy plynu v zásobnících v Maďarsku zůstávají poněkud pod průměrem EU 37. Charakter těžby ze zásobníků se odvíjí od hospodářských faktorů a nikoli nutně od strategie zabezpečení dodávek, zejména pokud nejsou řádně vynucovány závazky dodávek. Pomocí ekonomických pobídek lze účastníky trhu odradit od příliš lehkovážného využívání uskladněného plynu, pokud lze rovněž využít jiné zdroje plynu, jako je LNG. Takové pobídky, které například již používá provozovatel dánské přepravní soustavy, by mohly mít podobu plateb vlastníkům uskladněného plynu za ponechání plynu v zásobníku namísto jeho těžby, které by v konečném důsledku financovala společnost. 34 Podle rozhodnutí Komise 2012/490/EU o změně přílohy I nařízení (ES) č. 715/ Podle nařízení Komise (EU) č. 984/2013. Aniž jsou dotčena cenná provedení v kratším termínu, má být toto nařízení provedeno do 1. listopadu V souladu s čl. 19 odst. 4 nařízení (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. 37 Vyšší míra vtláčení plynu do zásobníků, která má původ ve zvýšeném dovozu ruského plynu přes Ukrajinu, současně přinesla pozastavení vývozu na Ukrajinu, což je politováníhodný důsledek. 22

23 Jako poslední možnost a v řádně odůvodněných případech, budou-li tyto ekonomické pobídky neúčinné, lze zvážit zavedení odrazujících sazeb za těžbu plynu ze zásobníků, nebo přímo limity/omezení těžby v různých časových rámcích v průběhu zimy. Cílem by mělo být zajistit obezřetnější vyprazdňování zásobníků, zejména v obdobích, kdy je situace na trzích v EU méně napjatá. Musí však být jasné, že veškeré takové limity nebo omezení musí být přiměřené rizikům pro bezpečnost dodávek a neměly by zhoršovat situaci v oblasti bezpečnosti dodávek v sousedních zemích. 3. Zajistit včasné provedení infrastrukturních projektů Komise vítá nadcházející uvedení do provozu terminálu LNG v Klajpedě v Litvě. Existence této infrastruktury, která umožňuje diverzifikovat dodávky, je zásadní nejen pro diverzifikaci dodávek, ale také k zajištění pružnější plynárenské sítě. Proto je třeba zajistit, aby projekty, které mají být dokončeny v nadcházejících měsících, nebyly uváděny do provozu se zpožděním. Zejména s ohledem na nadcházející zimu jde mimo jiné o projekty slovenskomaďarského propojovacího vedení (1. leden 2015) a terminál LNG ve Svinoústí v Polsku (1. únor 2015). Pokud se mohou vyskytnout zpoždění, měly by členské státy v dostatečném předstihu informovat Komisi s uvedením důvodů, aby mohla být společně určena možná okamžitá opatření, která by zpoždění zabránila, nebo jej alespoň minimalizovala. ii) Jasná definice, kdy přestává fungovat trh a kdy jsou nutná nouzová opatření 4. Provést povinnost standardu pro dodávky stanovenou v nařízení o bezpečnosti dodávek plynu Dodavatelé plynu by měli být podporováni v odpovědné přípravě na různé situace v oblasti dodávek, které by mohly během nadcházející zimy nastat. Zajištění bezpečnosti dodávek znamená dobře se připravit na jejich případné přerušení za to společně odpovídají orgány veřejné moci i podniky. Nařízení o bezpečnosti dodávek plynu obsahuje standard pro dodávky, který by měl být zaveden, dodržován a uplatňován v praxi. Evropská komise bude usnadňovat plné provedení všech ustanovení uvedeného nařízení. Je však na příslušných vnitrostátních orgánech, aby vynucovaly povinnost standardu pro dodávky a sledovaly, zda dodavatelé zajistili dostatečné dodávky a možnosti flexibility, aby během nadcházející zimy mohli dodávat plyn svým zákazníkům při různých scénářích. Pokud tomu tak není, příslušné vnitrostátní orgány by měly v závislosti na nástrojích, které mají k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů doporučit nebo uložit pořízení dalšího plynu nebo možností flexibility na komerčním základě. Jak již bylo uvedeno výše, možnosti dalších potrubních dodávek plynu do EU jsou omezené a některé členské státy mají omezený přístup k alternativním potrubním zdrojům jiným než ruským. Klíčovou alternativou, jak zvýšit dodávky v případě závažných výpadků, je proto zkapalněný zemní plyn (LNG). Nicméně vzhledem k obchodním a provozním aspektům může být urychlený nákup spotových dodávek LNG během krize jednak drahý, jednak může vyžadovat určitý čas. Expozici podniků proto mohou značně snížit dodatečné objemy plynu v zásobnících nebo 23

Připravenost České republiky i Evropy na možnost plynárenské krize v důsledku situace na Ukrajině

Připravenost České republiky i Evropy na možnost plynárenské krize v důsledku situace na Ukrajině Připravenost České republiky i Evropy na možnost plynárensk renské krize v důsledku situace na Ukrajině Trendy Evropské Energetiky 11. listopadu 2014 Struktura primárních energetických zdrojů dle ASEK

Více

PŘÍLOHY. SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek

PŘÍLOHY. SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2014) 654 final/2 ANNEXES 1 to 2 CORRIGENDUM This document corrects annexes 1 to 2 of document COM(2014)654 final of 16.10.2014 Concerns all language versions.

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2014) 654 final/2 CORRIGENDUM This document corrects document COM(2014)654 final of 16.10.2014 Concerns all language versions. Factual corrections pertaining

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

PŘÍLOHA. Pět dimenzí energetické unie: poznámky k politice na úrovni členských států a EU

PŘÍLOHA. Pět dimenzí energetické unie: poznámky k politice na úrovni členských států a EU EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.2.2017 COM(2017) 53 final ANNEX 2 PŘÍLOHA Pět dimenzí energetické unie: poznámky k politice na úrovni členských států a EU SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Vladimír Štěpán Jiří Gavor Únor 2009 ENA s.r.o. stepan@ena.cz Plynárenské a elektrárenské sítě: - Plynárenské sítě jsou výrazně odolnější než elektrárenské

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

Zpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června

Zpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská

Více

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) L 242/10 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1613 ze dne 8. září 2016, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby

Více

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.5.2018 COM(2018) 275 final 2018/0130 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění směrnice Rady 96/53/ES, pokud jde o lhůtu pro provádění zvláštních

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku. {SWD(2013) 605 final}

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku. {SWD(2013) 605 final} EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.11.2013 COM(2013) 906 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku {SWD(2013) 605 final} CS CS Doporučení pro DOPORUČENÍ

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí

Více

N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / funkční období

N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / funkční období N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / 02 10. funkční období N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / 02 Usnesení Výboru pro záležitosti Evropské unie

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 14.4.2015

STANOVISKO KOMISE. ze dne 14.4.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.4.2015 C(2015) 2446 final STANOVISKO KOMISE ze dne 14.4.2015 podle nařízení (EU) č. 994/2010 týkající se plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze předložených

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.6.2016 COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení

Více

Dokument ze zasedání B7-0000/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013

Dokument ze zasedání B7-0000/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 22. 4. 2013 B7-0000/2013 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o mikrogeneraci

Více

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final.

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final. Rada Evropské unie Brusel 3. února 2017 (OR. en) 5908/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 37 final Předmět: CLIMA 22 ENV 97 ENER 37 IND 25

Více

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))

Více

(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. 16.10.2015 L 271/25 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem

Více

PŘÍLOHA. Aktualizovaný plán vytváření energetické unie

PŘÍLOHA. Aktualizovaný plán vytváření energetické unie EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.2.2017 COM(2017) 53 final ANNEX 1 PŘÍLOHA Aktualizovaný plán vytváření energetické unie SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.4.2015 COM(2015) 152 final 2015/0077 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout ohledně přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EU-ESVO pro společný

Více

Trh s plynem Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb. Květen 2014

Trh s plynem Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb. Květen 2014 Trh s plynem 2014 Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb Květen 2014 Principy regulace z pohledu odběratelů Dlouhodobě chybí stimulace provozovatelů pro vyšší využívání soustav Platby za překročení kapacity

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.11.2010 KOM(2010) 653 v konečném znění 2010/0320 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o splnění podmínek pro ukončení prvního přechodného období Chorvatskou republikou podle

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE 8.3.2018 A8-0048/21 21 Bod odůvodnění D a (nový) Da. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU se EU zavázala k podpoře rovnosti žen a mužů a k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990 Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.12.2017 COM(2017) 769 final 2017/0347 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 256/2014 o povinnosti informovat

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.4.2016 COM(2016) 240 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 1-4/2016 CS CS OBSAH 1. Rozpočtový proces EZZF na rok

Více

15195/14 dhr/ls/vmu 1 DPG

15195/14 dhr/ls/vmu 1 DPG Rada Evropské unie Brusel 10. listopadu 2014 (OR. en) 15195/14 CO EUR-PREP 44 ENER 451 POLGEN 155 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada Činnost navazující

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2014 COM(2014) 140 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí

Více

7052/18 ph/mb 1 DGG 2B

7052/18 ph/mb 1 DGG 2B Rada Evropské unie Brusel 12. března 2018 (OR. en) 7052/18 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 12. března 2018 Příjemce: Delegace FIN 225 FSTR 9 FC 9 REGIO 12 SOC 136 CADREFIN

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.11.2013 COM(2013) 771 final 2013/0379 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se s účinností k 1. červenci 2013 upravují opravné koeficienty použitelné na odměny a důchody (bývalých)

Více

PŘÍLOHY NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

PŘÍLOHY NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.2.2016 COM(2016) 52 final ANNEXES 1 to 8 PŘÍLOHY NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení

Více

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.9.2015 COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a vládou Bangladéšské lidové republiky o některých aspektech leteckých

Více

Připravované změny povinnosti měření tepla

Připravované změny povinnosti měření tepla Připravované změny povinnosti měření tepla s ohledem na novou směrnici EED 8. listopadu 2018 Zimní balíček 1) Požadavky vyplývající pro teplárenství z balíčku EK Čistá energie pro všechny Evropany 2) Připravované

Více

Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0113 (COD) 9669/17 ADD 1 TRANS 213 CODEC 924 IA 99 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce:

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY. o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až 2018

Návrh NAŘÍZENÍ RADY. o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až 2018 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2015 COM(2015) 344 final 2015/0151 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až

Více

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/415/ES o existenci nadměrného schodku v Řecku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/415/ES o existenci nadměrného schodku v Řecku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.7.2017 COM(2017) 380 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/415/ES o existenci nadměrného schodku v Řecku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.11.2015 COM(2015) 563 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2013 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Přehled aktualit v oblasti migrace. za období od do

Přehled aktualit v oblasti migrace. za období od do Přehled aktualit v oblasti migrace za období od 1. 1. do 31. 1. 2016 VNĚJŠÍ ROZMĚR Mgr. Eva Tetourová Ing. Mgr. Martin Kuta VNĚJŠÍ ROZMĚR Financování projektů podél vnější hranice EU EK oznámila uvolnění

Více

EBA/GL/2015/ Obecné pokyny

EBA/GL/2015/ Obecné pokyny EBA/GL/2015/04 07.08.2015 Obecné pokyny k faktickým okolnostem, jež představují podstatné ohrožení, a k aspektům týkajícím se účinnosti nástroje přechodu činnosti podle čl. 39 odst. 4 směrnice 2014/59/EU

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.11.2017 COM(2017) 659 final 2017/0296 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Lotyšské republice povoluje uplatňovat opatření odchylující se od článku 287 směrnice

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 315 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst.

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst. L 118/6 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/783 ze dne 25. dubna 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy IV (Energetika) Dohody o EHP (třetí energetický

Více

Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne , EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.9.2017 C(2017) 5993 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 8.9.2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1165, pokud jde o dočasná

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.9.2017 COM(2017) 499 final 2017/0229 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2017/... ze dne 27. května 2017 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním

Více

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018 Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 216 Základní grafické podklady duben 218 1 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213

Více

Hodnotící tabulka jednotného trhu

Hodnotící tabulka jednotného trhu Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2011 K(2011) 6362 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 16.9.2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) DOPORUČENÍ

Více

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.5.2014 COM(2014) 285 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2 {SWD(2014)

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

11346/16 gr/kno 1 DG E 1A

11346/16 gr/kno 1 DG E 1A Rada Evropské unie Brusel 18. července 2016 (OR. en) 11346/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 18. července 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace ENV

Více

10329/17 eh/in/rk 1 DRI

10329/17 eh/in/rk 1 DRI Rada Evropské unie Brusel 20. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0186 (COD) 10329/17 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.12.2016 COM(2016) 784 final 2016/0388 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro

Více

PŘÍLOHA. návrhu. rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu. rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.3.2016 COM(2016) 156 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie ohledně návrhu rozhodnutí č. 1/2016 smíšeného výboru

Více

V Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

V Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Návrh nařízení (COM(2016)0052 C8-0035/ /0030(COD))

Návrh nařízení (COM(2016)0052 C8-0035/ /0030(COD)) 7.9.2017 A8-0310/ 001-177 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 001-177 které předložil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpráva Jerzy Buzek Opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu A8-0310/2016 (COM(2016)0052

Více

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.11.2013 COM(2013) 718 final 2013/0341 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Rada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en) 13473/18 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada LIMITE CADREFIN 288 RESPR 41 POLGEN 191 FIN 824 Předmět: Víceletý

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 14. listopadu 2008 (19.11) (OR. en) 15653/08

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 14. listopadu 2008 (19.11) (OR. en) 15653/08 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 14. listopadu 2008 (19.11) (OR. en) 15653/08 PROCIV 174 COCON 34 COSDP 1029 DEVGEN 223 ENV 813 FORETS 66 ONU 99 RECH 359 RELEX 903 SAN 260 TELECOM 192 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel:

Více

7495/17 ls/jhu 1 DGG 1A

7495/17 ls/jhu 1 DGG 1A Rada Evropské unie Brusel 21. března 2017 (OR. en) 7495/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 223 ENV 276 CLIMA 67 FIN 205 Zvláštní zpráva Evropského

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.5.2013 COM(2013) 309 final 2013/0161 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji Evropské unie v Radě pro TRIPS Světové obchodní organizace k žádosti o prodloužení přechodného

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.6.2019 COM(2019) 270 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o ustanoveních směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0013(COD) 6. 6. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více