Mgr. Jan Macoun, PhD. Organizace Český hydrometeorologický ústav Název textu Modelové systémy Datum Březen 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani
|
|
- Milena Kučerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Autor Mgr. Jan Macoun, PhD. Organizace Český hydrometeorologický ústav Název textu Modelové systémy Datum Březen 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou
2 7. MODELOVÉ SYSTÉMY 7.1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Historický přehled S rozvojem průmyslu ve vyspělých zemích dochází ke konci XIX. století k nárůstu znečištění v obydlených oblastech. V tomto období je ve středu zájmu znečištění kouřem z průmyslových závodů umístěných ve městech. Jsou patrné snahy o aplikaci zákonných opatření vedoucích k omezení exhalací (např. Britské Public Health Acts z roku 1875). Měření znečištění ovzduší (depozice) má také kořeny na konci XIX. století. Ducrois a Smith tehdy analyzovali kyselost srážkových vod ve Velké Británii. V roce 1880 Russel v Londýně stanovoval koncentraci oxidu siřičitého v ovzduší. Obdobná nepravidelná měření pokračovala i na počátku XX. století. Velkým impulzem k nárůstu počtu měření byla smogová epizoda v Londýně v roce K rozvoji výzkumu fotochemického smogu dochází v druhé polovině XX. století v souvislosti s výskytem letních smogových epizod v Los Angeles. Modelování přenosu a rozptylu znečištění v ovzduší se rozvíjí v souladu s vývojem výpočetní techniky. První modelové studie byly prováděny pro dálkový přenos znečištění (kyselé depozice). Modelování městských územních celků nabývá na významu až ke konci XX. století Zdroje znečištění v městských aglomeracích Dominujícím problémem v městských aglomeracích jsou v současné době emise oxidů dusíku a VOC spojené s nárůstem automobilové dopravy Stacionární zdroje Mezi hlavní stacionární městské zdroje znečištění patří energetika (výroba elektrické energie a tepla, vytápění), dále průmyslové závody umístěné v městských aglomeracích (petrochemický průmysl, hutnictví, chemická výroba ). Nezanedbatelný je i vliv zdrojů spojených se zpracováním odpadů (spalovny). Při spalování fosilních paliv jsou do ovzduší uvolňovány zejména oxidy uhlíku, síry a dusíku a popílek. Emitované látky v ovzduší dále reagují a řada z nich se podílí na tvorbě fotochemického smogu. Díky čištění spalin (odlučovače, odsiřování) klesá v posledních letech ve vyspělých zemích četnost zimních smogových situací. 2
3 Vzhledem k nákladnosti čištění spalin nabývá na významu cesta využívání ušlechtilých paliv a úspor energií Mobilní zdroje Prudký nárůst počtu vozidel v posledních letech vede i přes zlepšování technologií k nárůstu celkových emisí z mobilních zdrojů. Městský provoz je obecně provázen vyššími emisemi oproti provozu v extravilánu, vzhledem k častým startům, nepravidelné jízdě, provozu studených motorů apod. Nejvýznamnější je přitom emise z osobních vozidel (díky jejich počtu) Městská atmosféra Městská atmosféra je nehomogenní a silně ovlivněna podkladem. Vertikální struktura je komplikovanější než v okolí. V mnoha případech je situace navíc ztížena faktem, že se velká města nacházejí v říčních údolích, která omezují proudění. Velkou roli hrají též efekty spojené s obtékáním budov (kanálové proudění, závětrné víry ). Jejich modelový popis je značně obtížný. Nejvíce epizod s vyššími koncentracemi se vyskytuje za situací s nízkou rychlostí proudění, které běžně užívané Gaussovské modely neumí vyhodnotit Modely pro města Pro městské měřítko je využívána řada modelů (viz kapitola 7.2 a 7.3). Chemické reakce probíhající v městské atmosféře ještě nejsou plně popsány, proto jsou většinou používána obecná reakční schémata. Komplikovanost problematiky výpočtu rozptylu znečištění ve městech vyžaduje kombinaci několika typů modelů Gaussovské vlečkové modely Vycházejí ze stacionárního řešení rovnice difúze (konstantní emise, konstantní proudění). V průběhu vývoje byly doplněny řadou vylepšení, ale přesto mezi jejich hlavní omezení patří obtížná adptovatelnost na nehomogenní podklad, komplexní terén, problémy spojené se zahrnutí změn v emisích a meteorologických podmínkách Přes to jsou v praxi často využívány pro svoji jednoduchost, a to především pro hodnocení imisní zátěže z klimatologického pohledu (roční a delší průměrné koncentrace). 3
4 Lagrangeovské modely Lagrangeovské modely popisují šíření polutantů v atmosféře tak, že při svém běhu sledují individuální vzduchové částice nebo oblaky, které jsou transportovány v poli proudění. Současně dochází k jejich rozptylu. Tyto modely jsou dobře použitelné pro popis nestacionárních situací, pro nehomogenní podklad, ale při větším počtu zdrojů (případ městských aglomerací) jsou náročné na paměť a strojový čas. Plný popis chemizmu atmosféry je do těchto modelů jen obtížně implementovatelný (řada reakcí závisí na celkové koncentraci polutantu v ovzduší; tuto informaci je nutno nejprve z jednotlivých oblaků získat a změny poté uložit zpět). Pro hodnocení městského znečištění nejsou příliš využívány Eulerovské modely Tato kategorie modelů je založena na numerickém řešení soustav diferenciálních rovnic. Oproti Lagrangeovským modelům nesledují individuální vzduchové částice (oblaky) při jejich transportu, ale vyšetřují změny koncentrace v uzlových bodech. Při použití přiměřených numerických metod jsou vhodným nástrojem pro detailnější popis imisní situace v nehomogenním a nestacionárním poli proudění. Jsou často využívány pro vyhodnocení aktuálního pole koncentrací a jeho předpovědi. Pro lepší popis rozptylu v subgridovém měřítku jsou často doplňovány Lagrangeovskými moduly popisujícími rozptyl bezprostředně po úniku polutantu ze zdroje Statistické modely Pro řadu aplikací (např. pro předpověď vzniku smogových situací) jsou používány různé statistické metody založené v současné době nejčastěji na neuronových sítích či Kalmanově filtru. Jejich nevýhodou je, že jsou často svázány s daným místem a tudíž obtížně přenositelné, výhodou je rychlost odezvy Modelování ve městech a direktivy EU Směrnice rady 96/62/EC (rámcová směrnice o ovzduší) zahrnuje modelové výpočty jako jeden z použitelných prostředků pro stanovení kvality ovzduší. Direktiva stanovuje oblasti použitelnosti modelů pro tento účel:! v oblastech překračování imisních limitů, příp. oblastech, kde se měřené koncentrace blíží imisním limitům, je použití modelových výpočtů možné pro doplnění měření (např. na zatížených komunikacích) nebo pro plánování protiopatření (akčních plánů) 4
5 ! v oblastech s koncentracemi mezi horní a spodní stanovení je možné přímá měření omezit a částečně je nahradit a kombinovat s modelovými výpočty.! v oblastech, kde lze považovat dodržování imisních limitů za zaručené, mohou být přímá měření (s výjimkou aglomerací) zcela nahrazena modelovými výpočty. Ve zmíněné směrnici není doporučeno, jaké modely nebo typy modelů a pro který účel by měly být použity. Stejně tak nejsou specifikována, ani rámcově, kritéria, která by modely využívané pro výše uvedené účely měly splňovat. Z výše uvedeného je zřejmé, že pro většinu území Prahy není možno modely nahradit měření a lze je využívat pouze jako doplňující zdroj informací. Zde je nutno připomenout aktivity MŽP ČR, které usiluje o jednoznačnou definici, který model by měl být v které zóně a pro jakou úlohu využíván při hodnocení imisní zátěže ve smyslu Směrnice PŘEHLED MODELŮ POUŽÍVANÝCH V PRAZE Výčet modelů používaných v Praze není v tuto chvíli úplný. Popsány jsou pouze modely, jejichž popis byl autorům této zprávy k dispozici. Průběžně budou doplňovány další informace podle toho, jak budou dostupné. Modely jsou řazeny v abecedním pořadí, relevantní literatura je uvedena vždy u popisu příslušného modelu Model AIRVIRO Model AIRVIRO byl vyvinut ve Švédském meteorologickém a hydrologickém ústavu. Model je určen především pro hodnocení aktuálního stavu znečištění ovzduší v městských aglomeracích a ve spojení s meteorologickým prognózním modelem ke krátkodobé předpovědi vývoje imisní situace. Model je napojen na interní databázi a má vestavěný též prezentační modul. V reálném čase je též schopen získávat informace z monitorovacích stanic (znečištění ovzduší, provoz na komunikacích, meteorologické údaje ). Systém v poněkud omezené míře umožňuje i hodnocení úrovně znečištění z dlouhodobého pohledu. Modelový systém je využíván v řadě světových měst. 5
6 Popis modelu Systém AIRVIRO svými moduly pokrývá velkou část problematiky modelování rozptylu znečištění ve městech. Vlastní modelové výpočty jsou, podle typu aplikace, prováděny jedním ze čtyř vestavěných modelů: Gaussovský vlečkový model, Eulerovský model, model uličního kaňonu a model pro rozptyl těžkých plynů v atmosféře. Gaussovský model Jednoduchý Gaussovský vlečkový model je využíván pro hodnocení úrovně znečištění v městských a průmyslových oblastech z dlouhodobého pohledu. Výpočet probíhá v homogenním poli proudění za využití Pasquil-Giffordovy stabilitní klasifikace. Ve výpočtu je zohledněn typ podkladu (zastavěná plocha, les ). Efektivní výška je stanovována pomocí vztahu navrženého Hannou (1982), který vychází z toků tepla a hybnosti. Model je schopen zahrnout do výsledků pozaďové hodnoty koncentrace dané znečišťující látky. Eulerovský model Tento model je určen pro výpočty ve složitém terénu a pro výpočty koncentrace v reálném poli proudění. Je založen na numerickém řešení 3-dimenzionální advekčnědifúzní rovnice. Koeficienty turbulentní difúze jsou parametrizovány pomocí vztahů Businger-Dryer (labilní zvrstvení) a Panofsky-Dutton (stabilní zvrstvení). Ve spojení s meteorologickým prognózním modelem umožňuje předpověď pole koncentrací. Umožňuje též simulovat akumulaci znečištění v případě bezvětří. Při výpočtu koncentrací prachu je zohledněno gravitační usazování částic. Model uličního kaňonu Tato kategorie modelů je určena pro hodnocení imisní zátěže ve velmi jemném měřítku (na úrovni ulice). Použitý modelový postup (Stanford) poskytuje na výstupu koncentrace v příčném řezu uličním kaňonem. Ve spolupráci s předchozími modely umožňuje zahrnout i pozaďové hodnoty koncentrací. Model pro rozptyl těžkých plynů Rozptyl těžkých plynů v atmosféře je nutno z důvodu nezanedbatelné gravitační rychlosti popisovat speciálními postupy zahrnutými i v tomto modelu systému AIRVIRO. Model je především určen pro popis havarijních úniků takovýchto plynů a to ve formě plynné nebo kapalné (je ale schopen pracovat i s kontinuálními úniky). V druhém případě je simulováno odpařování uniklé kapaliny do ovzduší. 6
7 Vstupní data Model pro svůj běh vyžaduje podrobnou emisní inventuru (poloha zdroje, emise, objemové toky ze zdroje, teplota zdroje, výška a průměr komína ). Informace o meteorologických veličinách jsou automaticky získávány z měřicích stanic (teplota, směr a rychlost proudění, teplotní rozdíl 2-8 m ). Dále je možno využít výstupních polí z meteorologického prognózního modelu. Pro výpočty v komplexním terénu jsou potřebné informace o topografii, parametru drsnosti a typu pokryvu Výstupy Model na výstupu poskytuje průměrné koncentrace uvažovaného polutantu za zadané období (Gaussovský model), resp. krátkodobé hodnoty koncentrací (ostatní modely). Umožňuje též provádět výpočty základních statistických charakteristik a grafickou prezentaci všech výsledků Verifikace Modelový systém AIRVIRO byl v průběhu svého vývoje ověřován řadou studií (některé z nich jsou dostupné ve sbornících konferencí týkajících se modelování znečištění ovzduší). Při jeho běhu je prováděno vyhodnocení shody modelu s reálnými měřeními Literatura [1] AIRVIRO, An Integrated System for Air Quality Management, Airviro specification, SMHI [2] AIRVIRO, User documentation, SMHI pozn.: např. ve sbornících konferencí týkajících se modelování znečištění ovzduší je možno nalézt řadu aplikací využívajících modelový systém AIRVIRO jejich úplný výčet není předmětem tohoto přehledu Závěr Modelový systém AIRVIRO je distribuován na komerční bázi Švédským meteorologickým a hydrologickým ústavem. Systém je implementován na pracovních stanicích (HP). Do České republiky (Prahy) byl dodán v rámci projektu EU HEAVEN (Healthier Environment through Abatement of Vehicle Emission and Noise) a v současné době probíhá jeho inicializace a uvedení do operativního provozu. 7
8 Vzhledem k velké šíři, kterou tento systém pokrývá, se jeví jako vhodný nástroj pro předpověď úrovně znečištění a vyhodnocení aktuálního stavu ve městě. K využití tohoto systému pro hodnocení imisní zátěže z dlouhodobého pohledu (roční hodnoty) bude třeba zvážit jeho doplnění o vhodný klimatologický model Model ATEM ATEM je gaussovský disperzní model pro výpočet zejména dlouhodobých charakteristik (např. průměrných ročních přízemních koncentrací a od nich odvozených veličin) znečištění tuhým aerosolem (SPM) a inertními plyny (zejména SO 2, CO, v případě emisí NO x není uvažován dusíkový chemický cyklus) z bodových, liniových a plošných zdrojů. V případě výpočtu přízemní koncentrace SPM není parametrizován vliv tzv. sekundární prašnosti. Model částečně postihuje vliv komplexního terénu, má zabudováno odstraňování sledované látky, a to jak formou depozice, tak v důsledku jiných (např. chemických) reakcí, které vedou ke snižování koncentrace primárně emitovaného znečištění. Vliv stability zvrstvení na proces disperze je rovněž v modelu zahrnut. Model je naprogramovaný v jazyce FORTRAN 77 a provozovatelný na počítačích třídy PC Popis modelu Přízemní koncentrace znečišťující látky je dána jako suma příspěvků od všech emisních zdrojů, které mohou tuto hodnotu v daném místě ovlivnit. Vlečka z každého emisního zdroje je emitována do své stabilizované výšky a v této výšce je unášena prouděním, přičemž je v horizontálně a vertikálně příčném směru ke směru proudění rozptylována. Intenzita horizontálního i vertikálního rozptylu je funkcí vertikální teplotní stability. Vlečky z jednotlivých významných bodových zdrojů jsou počítány individuálně, vlečky z velkého počtu malých a nízkých bodových zdrojů (lokální vytápění) jsou parametrizovány jako plošné zdroje. Vlečky z jednotlivých plošných zdrojů jsou opět počítány individuálně. Vlečky z liniových zdrojů jsou počítány podle metodiky [3], opět od každého úseku komunikace zvlášť. V případě liniových zdrojů, tj. zejména vliv automobilové dopravy, není počítán počáteční vznos vlečky, ale předpokládá se, že vlečka je v místě, v němž je emitována, v důsledku turbulence za jedoucími automobily rozptýlena. Hodnoty parametrů rozptylu (horizontálního i vertikálního) v místě zdroje jsou opět funkcemi vertikální teplotní stability. Křižovatky, parkoviště a další významné dopravní zdroje jiného než liniového typu jsou většinou parametrizovány opět jako plošné zdroje, kdy ovšem o počátečním vznosu a hodnotách parametru rozptylu platí totéž, co bylo řečeno u liniových zdrojů. 8
9 Vzhledem k tomu, že model je koncipován tímto způsobem, neexistuje zde žádné omezení na počet či uspořádání referenčních bodů ani na celkový počet emisních zdrojů. Obojí je limitováno pouze časem výpočtu a operační pamětí. Vliv komplexního terénu na výsledný tvar pole koncentrací znečišťující látky je postižen dvojím způsobem. Vliv vertikální členitosti na rozptyl znečištěni je parametrizován na základě porovnání vzájemné nadmořské výšky receptorového bodu a zdroje [ 4], v horizontální rovině je tento vliv parametrizován tak, že je uvažováno více větrných růžic, přičemž jedna větrná růžice je použita pro všechny emisní zdroje nalézající se na území, pro něž je tato růžice reprezentativní. V případě výpočtu koncentrací SPM je celkové množství emitovaných částic rozděleno do jednotlivých frakcí, přičemž u každé z těchto frakcí je nutné znát její sedimentační rychlost Vstupní data a) data o emisních zdrojích Data o emisních zdrojích lze rozdělit do tří skupin. Data o bodových, plošných a liniových zdrojích. Data o bodových zdrojích obsahují následující údaje: kód zdroje, souřadnice paty komínu a nadmořská výška, stavební výška komínu (metry), tepelná vydatnost spalin, provozní doba zdroje během roku, množství emisí daného znečištění za časovou jednotku. K dalším doplňujícím údajům patří informace o tom, zda se jedná o emisní zdroj nalézající se přímo v zájmové oblasti, v jejím bezprostředním okolí nebo zda jde o zdroj vzdálený. Dále se specifikuje větrná růžice charakterizující podmínky proudění a stability teplotního zvrstvení v oblasti zdroje. Data o liniových zdrojích jsou: kód úseku liniového zdroje, souřadnice a nadmořská výška koncových bodů, šířka zdroje, doba provozu během roku, průměrné roční emise škodlivin. K dalším doplňujícím údajům patří odkaz na větrnou růžici, která charakterizuje větrné a stabilitní poměry v místě zdroje. Data o plošných zdrojích obsahují: kód zdroje, souřadnice a nadmořská výška středu čtverce aproximujícího plošný zdroj, průměrná výška zástavby, průměrná tepelná vydatnost, délka strany čtverce parametrizujícího plošný zdroj, doba po niž zdroj emituje a emise znečišťujících látek za jednotku času. Stejně jako u předchozích typů emisních zdrojů i zde jsou údaje doplněny identifikátorem skupiny, k níž zdroj náleží (dopravní zdroje nebo lokální vytápění) a odkazem na příslušnou větrnou růžici. 9
10 b) transfery Vliv dálkového přenosu znečištění z nespecifikovaných vzdálených domácích a zahraničních emisních zdrojů je parametrizován pomocí tzv. transferů. Transfery jsou dány jako hodnoty koncentrace dané škodliviny, jež závisejí na směru rychlosti proudění a jež je nutno přičíst v každém receptorovém bodě k hodnotě vypočtené koncentrace dané znečišťující látky. c) receptorové (referenční) body Receptorové (referenčními) body mohou vytvářet pravidelnou síť nebo jejich rozložení může být zcela libovolné a plynoucí z požadavků řešeného problému. Počet referenčních bodů je dán jako kompromis mezi stupněm rozlišení použité sítě a celkovou časovou náročností řešené úlohy. Každý receptorový bod je určen číslem bodu, souřadnicemi a nadmořskou výškou, výškou bodu nad terénem (standardně se parametry imisního zatížení počítají pro tzv. respirační výšku 1,5 m nad úrovní terénu) a dále je udán odkaz na růžici, která charakterizuje meteorologické podmínky v daném místě. d) meteorologická data Tento datový soubor obsahuje následující informace: celkový počet růžic, šířka jednoho sektoru na něž je větrná růžice rozdělena, hodnoty pro pět charakteristických výšek vrstev směšování pro pět tříd teplotní stability a výšku vrstvy směšováni odpovídající průměrným ročním podmínkám. Dále pak jsou uvedeny parametry jednotlivých větrných růžic tj. číslo růžice a po něm následují údaje o četnosti proudění z jednotlivých sektorů větrné růžice při jednotlivých třídách stability vertikálního teplotního zvrstvení pro jednotlivé třídy rychlosti proudění Výstupy Výstupy modelu ATEM lze rozdělit na informace o krátkodobých hodnotách a dlouhodobých charakteristikách (roční průměrné koncentrace a od nich odvozené veličiny). Největší význam z krátkodobých charakteristik mají tzv. doby překročení krátkodobého imisního limitu (hodnoty IH k ) pro dané znečištění v průběhu kalendářního roku. Dlouhodobé charakteristiky zahrnují: tabulky hodnot ročních průměrných koncentrací, procentuální podíl druhu emitenta (doprava, lokální vytápění atd.) na celkové hodnotě průměrné přízemní koncentrace v daném bodě, podíly významných zdrojů na celkové hodnotě průměrné přízemní koncentrace v daném bodě a tzv. růžice 10
11 znečištění v daném referenčním (receptorovém) bodě. Tato růžice udává závislost hodnoty koncentrace na směru proudění. Všechny výstupy jsou snadno převoditelné do geografického informačního systému (GIS) Verifikace modelu Výsledky modelu byly porovnávány s údaji získanými pomocí monitorovací sítě AIM Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a pomocí monitorů hygienické služby v Praze. Dále byl aplikován na situaci v Praze pro soubory emisních dat odpovídajících letům 1994, 1996, 1998 a 2000 a situaci dle návrhu územního plánu v r Model byl aplikován i na situaci v řadě měst ČR (Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Náchod, Opava a další). Pomocí modelu bylo v posledních letech řešeno několik desítek variantních modelových výpočtů, zejména pro vyhodnocení vlivu mnoha investičních záměrů na kvalitu ovzduší v Praze Limity [1] Brechler J., Píša V., Pretel J.: Modelování stavu znečištění ovzduší. Meteorologické Zprávy, 1997, 50, [2] Brechler J.: Model Assessment of Air-Pollution in Prague. Environmental Monitoring and Assessment, 2000, 65, [3] Härkönen, J., Valkonen, E., Kukkonen, J., Rantakrans, E., Jalkanen, L. and Lahtinen, K.: An operational dispersion model for predicting pollution from a roadway. In proc.: 3rd Workshop on Harmonisation within Atmospheric Dispersion Modelling for Regulatory Purposes, Mol, Belgium, November 1994 [4] U.S. Environmental Protection Agency: User's Guide for the Industrial Source Complex (ISC2) Dispersion Model. Volume II - Description of Model Algorithms. Research Triangle Park, North Carolina, Závěr Od roku 1994 je model ATEM využíván v rámci projektu Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy. V rámci pravidelných aktualizací projektu jsou vyhodnocovány informace o vývoji kvality ovzduší na území města a 11
12 současně i zpracovávány podklady pro hodnocení změn v území pomocí variantních modelových výpočtů MODEL APROPOS Model APROPOS (Advanced Prediction Of Photochemical Smog) byl vyvinut ve spolupráci Ústavu informatiky AV ČR a Českého hydrometeorologického ústavu. Model je určen pro předpověď maximálních koncentrací ozonu Popis modelu Model je založen na statistickém přístupu. Pro predikci maximálních hodinových koncentrací ozonu využívá metody neuronových sítí a Kalmanova filtru. Predikční algoritmy byly samostatně vyhodnoceny pro tři skupiny monitorovacích stanic: městské, venkovské a horské. Typizace stanic a jejich zařazení do skupin byly provedeny pomocí Kohonenových map. Vstupní proměnné pro predikci byly vybrány na základě statistických testů a pomocí genetických algoritmů Vstupní data Model vyžaduje na vstupu maximální koncentraci ozonu a maximální teplotu v aktuálním dni a předpověď maximální teploty na další den pro každou hodnocenou stanici Výstupy Výstupem je předpověď hodinové maximální koncentrace pro následující den a dále pravděpodobnost překročení zadaných hraničních hodnot Verifikace Model byl testován na měřených datech stanic AIM v ČR pro letní sezónu Literatura [1] Pelikán E., Eben K., Vondráček J., Krejčíř P., Keder J.: Ground Level Ozone Peak Forecasts Using Neural Networks and Kalman filter, Meteorologický časopis. 2000, 2,
13 Závěr Model je dostupný v Ústavu informatiky AV a v ČHMÚ. Je implementován na PC a pro operativní provoz na pracovní stanici (Sun). V roce 2000 byl model APROPOS provozován v preoperativním režimu v ČHMÚ. Pro sezónu 2001 je připravován jeho operativní provoz. Prognóza maximální koncentrace ozonu na další den bude zveřejňována na WWW serveru Českého hydrometeorologického ústavu Metodika MLVH ČR Metodika MLVH ČR (Výpočet znečištění ovzduší pro stanovení a kontrolu technických parametrů zdrojů) byla vyvinuta v Českém hydrometeorologickém ústavu. V roce 1998 ji nahradil model SYMOS 97. Přesto ale je stále v různých variacích užívána některými firmami k hodnocení imisní zátěže. Metodika byla určena především pro vypracovávání rozptylových studií, jakožto podkladu pro hodnocení kvality ovzduší a jeho změn v důsledku prováděných (navrhovaných) opatření. V základním tvaru jsou výpočetní rovnice použitelné ve vzdálenosti 100 m km od zdroje. Tato metodika není použitelná uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov (např. na křižovatkách nebo v kaňonech ulic). Její aplikace na komplexní terén je poněkud problematická Popis modelu Model je založen na analytickém řešení stacionární rovnice difúze. Je určen k hodnocení transportu a rozptylu pasivních příměsí unikajících ze zdrojů. V základní metodice byly zahrnuty pouze bodové zdroje. (V průběhu let byly přidány postupy pro hodnocení plošných zdrojů.) Vliv terénu je parametrizován poměrně nedokonale. V metodice je použita stabilitní klasifikace Bubník-Koldovský. Rozptylové parametry jsou stanovovány na základě logaritmických vztahů v závislosti na třídě stability a vzdálenosti od zdroje. Vzorce pro výpočet efektivní výšky zdroje umožňují pouze zpracování teplých zdrojů. Depozice ani chemické transformace nejsou ve výpočtu zohledněny Vstupní data Jako vstupní údaje model vyžaduje emisní inventuru (poloha zdroje, emise, tepelná vydatnost zdroje, stavební výška ). Meteorologické podmínky jsou 13
14 reprezentovány větrnou růžicí dělenou do tříd stability a rychlosti. Dále je možno zadat nadmořské výšky referenčních bodů a zdrojů Výstupy Model na výstupu poskytuje průměrné roční a maximální krátkodobé koncentrace uvažovaného polutantu v referenčních bodech. Dále poskytuje dobu, po kterou je koncentrace vyšší než zadaná hodnota (např. imisní limit) Verifikace Model byl verifikován při svém vzniku za využití tehdy dostupných měření koncentrací Literatura [1] Bubník J.: Výpočet znečištění ovzduší pro stanovení a kontrolu technických parametrů zdrojů, MLVH ČR, Praha Závěr Popis metodiky i software je možno získat v ČHMÚ. Metodika byla implementována na PC. V roce 1998 byla nahrazena metodikou SYMOS 97, která odstranila řadu jejích nedostatků. Proto ji nelze nadále doporučit k používání Model SMOG Model Smog tj. model pro výpočet koncentrací příslušných epizodám letního fotochemického smogu byl vytvořen na katedře meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. Zmíněný model je zkonstruován s ohledem na specifické podmínky městských aglomerací s vysokou koncentrací emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek. Vzhledem k charakteru řešeného problému jde o model epizodního typu určený k modelování podmínek vzniku zvýšených koncentrací ozonu v letních slunných dnech s omezenou ventilací v přízemních vzduchových vrstvách, což po meteorologické stránce odpovídá výrazným letním anticyklonálním situacím. 14
15 Model je svojí základní konstrukcí založen na principu tzv. puff-modelu. Z jednotlivých zdrojů emisí jsou v podobě trajektorií vzduchových částic konstruovány osy příslušných vleček znečišťujících příměsí, přičemž každá taková vlečka je uvažována jako sled částečně se překrývajících elementů, tzv. puffů. Hlavní výhodou modelů tohoto typu je schopnost adekvátní reakce na časově rychle proměnné meteorologické podmínky i emise. Podstatnou je však především další schopnost puffmodelů, totiž efektivně zachycovat procesy vzájemného mísení mezi vlečkami různého chemického složení a modelovat s tím spojené rychle probíhající chemické reakce. Ve zde popisovaném modelu je časová perioda uvolňování jednotlivých puffů stanovena na 15 minut s možností operativní změny tohoto parametru Popis modelu Výpočetní oblast modelu Jsou uvažovány zdroje emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek z pražské městské aglomerace a někdejšího středočeského kraje. Modelové sledování vleček není co do vzdáleností principiálně omezeno, technicky závisí v podstatě na době trvání výpočtu. Pro sledovaný účel, tj. modelování vzniku a prostorové disperze antropogenního přízemního ozonu a jeho prekurzorů pocházejících z pražských zdrojů, lze za užitečné považovat výpočty trajektorií do vzdáleností ca 100 km od centra Prahy. To při rychlostech přízemního větru, které přicházejí v úvahu pro meteorologické situace s výskytem letního fotochemického smogu, představuje dobu cca 5 10 hodin. Orografie modelu Model je konstruován tak, aby prostřednictvím zapojených subroutin bylo možno snadno měnit používané modelové orografie. V současné době je využita tzv. orografie US NAVY založená na středních výškách čtverců 10 x 10 úhlových minut v síti zeměpisných souřadnic. Turbulentní rozptyl puffů Pro modelování turbulentního prostorového rozptylu jednotlivých puffů se předpokládá gaussovský charakter difúze. To znamená, že uvnitř jednotlivých puffů se horizontálně ve směru podélném vůči počítané trajektorii předpokládá normální rozložení koncentrací se směrodatnými odchylkami ve směru souřadnicových os. Všechna tři právě zmíněná normální rozložení mají svůj střed v centru příslušného puffu, jenž se spolu s prouděním vzduchu pohybuje po počítané trajektorii. 15
16 Pro stanovení uvedených směrodatných odchylek se používá metodika SYMOS [1], avšak operativně lze zavést jakákoliv jiná analytická vyjádření směrodatných odchylek. Pole proudění Jako základní vstupní údaj se zadává rychlost proudění v nadmořské výšce 1500 m, což lze obvykle dobře aproximovat rychlostí proudění ze standardní izobarické hladiny 850 hpa. Tuto rychlost lze zadat buď jednou zvolenou hodnotou nebo získávat prostorově proměnnou, na základě jednoduché objektivní analýzy aerologických dat ze střední Evropy. Dále se používá pole tzv. koeficientů útlumu, jež byly pro oblast České republiky zkonstruovány na základě dlouhodobě průměrných hodnot poměrů mezi rychlostí proudění v hladině 850 hpa a rychlostí přízemního větru odpovídající měřené rychlosti v tzv. anemometrické hladině, tj. ve výšce 10 m nad zemským povrchem. Jako výchozí podklad byly k tomu využity průměrné rychlosti přízemního větru na meteorologických pozemních stanicích v ČR publikované v [2]. Z bodů odpovídajících poloze těchto stanic pak byly hodnoty koeficientů útlumu extrapolovány s přihlédnutím k orografii zemského povrchu na celé území ČR. Vynásobením zadané rychlosti proudění ve výšce 1500 m nad mořem příslušným koeficientem útlumu spočteme modelovou rychlost přízemního větru (ve výšce 10 m nad terénem). Rychlost proudění v libovolné hladině pak určujeme podle mocninného zákona standardně užívaného ve fyzice mezní vrstvy atmosféry. Dále předpokládáme stočení směru přízemního větru proti hladině 1500 m nad mořem o třicet úhlových stupňů a toto stáčení pro jednoduchost v modelu lineárně interpolujeme s výškou. Efektivní výška zdrojů Pro výpočet efektivní výšky individuálně uvažovaných bodových zdrojů (komínů) aplikujeme zatím v ČR běžně užívanou tzv. formuli čtyř autorů Pro přízemní zdroje uvažované formou plošných zdrojů se v modelu standardně volí 5 m pro dopravní emise, 10 m pro emise z technologií a 15 m pro emise z lokálního vytápění. Výpočet efektivní výšky zdrojů lze opět velmi snadno podle potřeby modifikovat. Tloušťka vrstvy směšování Jako volitelný parametr se zadává tloušťka vrstvy směšování H o nad nejníže položeným místem použité modelové orografie, které má nadmořskou výšku Z o. Nad ostatními body terénu pak výšku směšovací vrstvy H počítáme podle lineární závislosti na výšce terénu a s přihlédnutím ke stlačování vrstvy směšování na vypuklými terénními tvary (horskými překážkami). 16
17 Výška vlečky nad terénem Pro řešení modelových úloh souvisejících se vznikem přízemního letního fotochemického smogu mají nezanedbatelný význam pouze vlečky znečištění uvnitř směšovací vrstvy. Výšku h vlečky nad terénem pak počítáme podle lineární závislosti na tloušťce směšovací vrstvy. Výpočet trajektorií sledů puffů Vlečky příměsí vycházející z jednotlivých zdrojů emisí jsou představovány sledy puffů, jejichž středy se pohybují po trajektoriích počítaných v poli atmosférického proudění. Při každém časovém kroku se určují horizontální souřadnice polohy všech puffů, výšky jejich středů a posléze již popsaným způsobem se stanoví rychlost proudění v bodech odpovídajících těmto středům. Potom se realizuje výpočet dalšího bodu trajektorie. Mísení puffů Na počátku každého časového kroku o délce t stanovíme na základě gaussovského modelu prostorového rozptylu příměsí ve středu každého puffu jeho vlastní koncentrace všech uvažovaných příměsí spolu s příspěvky koncentrací, které sem difundují od všech ostatních puffů v okolí. Tímto způsobem získáme pro všechny puffy hodnoty koncentrací ozonu, jeho prekurzorů a ostatních uvažovaných příměsí. V průběhu časového kroku o délce t = 15 minut pak pro všechny uvažované jednotlivé puffy uvažujeme diferenciální rovnice příslušných chemických transformací. Tyto rovnice řešíme numerickou integrací s časovým krokem podstatně kratším, než je základní časový krok při výpočtu trajektorie. Zahrnuté chemické reakce Podrobný popis známých chemických reakcí podílejících se na vzniku letního fotochemického smogu s charakteristickým zvýšením koncentrací přízemního ozonu lze nalézt např. v [3]. Zde proto uvedeme pouze reakce bezprostředně zahrnuté v současné verzi zkonstruovaného modelu. Značné zjednodušení schématu reakcí je vynuceno jednak objektivně existující složitostí problému, ale i praktickými důvody souvisejícími s tím, že pro pražskou oblast máme zatím k dispozici jen přibližné složení emisí těkavých organických látek (VOC). Základní schéma zahrnutých reakcí je prezentováno na obr. 1 viz další stránka. 17
18 Obr Schéma v modelu zahrnutých chemických reakcí hν PN NO O 3 hν NO 2 HNO 3 NO 3 HO 2 RO 2 OH * VOC kde jednotlivé symboly značí: VOC RO 2 OH * PN NO 3 těkavé organické látky, peroxyradikály, radikály OH, permitráty suma dusičnanů Ostatní symboly jsou evidentní. Pokud jde o vstupní údaje VOC, počítá model s jejich rozčleněním do sedmi skupin podle délky jejich života v atmosféře (rychlosti chemických reakcí). Podrobný popis diferenciálních rovnic pro zahrnuté chemické reakce lze nalézt v [4] Vstupní data Jako zdroje emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek byl zatím do výpočtu zahrnován soubor stacionárních bodových zdrojů s datovými údaji (velikosti emisí, zeměpisné souřadnice, stavební výšky zdrojů, tepelné vydatnosti těchto zdrojů) vycházejícími z databází REZZO 1 a REZZO 2. Menší stacionární zdroje a emise z dopravy jsou schematicky zpracovány jako plošné zdroje v síti emisních čtverců 5x5 km. Těchto čtverců je na modelovém území Prahy uvažováno 35, emise každého z nich jsou připsány jeho středu, přičemž se v použité databázi dělí na emise z dopravy, technologií a lokálního vytápění. Soubory vstupních emisních dat lze 18
19 operativně měnit. Dalšími vstupními daty jsou údaje o směru a rychlosti proudění z hladiny 850 hpa (viz popis algoritmu P pole proudění), teplota vzduchu, výška Slunce nad obzorem, pokrytí oblohy oblaky a obsah ozonu v ozonosféře v Dobsonových jednotkách Výstupy Pole přízemních koncentrací O 3, event. NO a NO 2 v modelové oblasti. Lze získávat buď v tabelární formě pro jednotlivé body zadané sítě receptorovaných bodů (popř. pro jednotlivé zájmové body) nebo v podobě polí izočar koncentrací Verifikace Model byl zatím s dobrými výsledky testován na vlivy jednotlivých vstupních parametrů. Dále byl ověřen v několika konkrétních studiích, jejichž výsledky byly porovnány s různými druhy měření Literatura [1] Systém modelování stacionárních zdrojů. Příručka uživatele metodiky výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných nebo liniových zdrojů, ČHMÚ, Praha 1997 [2] Sládek I.: Vliv tvaru orografie na rychlost větru v Československu. Sborník GU ČSAV, No. 14, Praha, 1987 [3] Zpřesnění emisních inventur a reakčních schemat vzniku ozonu. Český hydrometeorologický ústav, Centrum UK pro otázky životního prostředí, zpráva VaV 520/2/97 Vznik a režim změn letního fotochemického smogu, etapa 1997 [4] Bednář J., Brechler J., Halenka T., Kopáček J.: Modelování fotochemického smogu. [5] Ochrana ovzduší. 1998, č. 5. Str Závěr Model je provozován na katedře meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současné době není model vybaven natolik uživatelsky příjemným rozhraním ( user-friendly interface), aby mohl být provozován libovolným uživatelem. Navíc v současné době probíhá 19
20 vývoj dalších komponent, které by měly vést hlavně ke zpřesnění zadání pole proudění v orograficky členitém terénu Model SYMOS 97 Model SYMOS 97 (Systém pro modelování stacionárních zdrojů) byl vyvinut ve spolupráci Českého hydrometeorologického ústavu a firmy EKOAIR. Model je určen především pro zpracování rozptylových studií, jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší a jejích změn v důsledku prováděných (navrhovaných) opatření, či výstavby nových zdrojů. Model není použitelný pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov (např. na křižovatkách nebo v kaňonech ulic). Model umožňuje snadné zahrnutí do GIS (ArcView). V systému jsou obsaženy postupy pro hodnocení speciálních případů: výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří a dále výpočet rozptylu z chladicích věží Popis modelu Model je založen na analytickém řešení stacionární rovnice difúze. Je určen k hodnocení pasivních příměsí unikajících ze zdroje a umožňuje pracovat se všemi typy zdrojů: bodovými, liniovými i plošnými. V modelu je použita stabilitní klasifikace Bubník-Koldovský. Rozptylové parametry jsou stanovovány na základě exponenciálních funkcí v závislosti na třídě stability a vzdálenosti od zdroje. Vzorce pro výpočet efektivní výšky zdroje umožňují zpracování teplých i studených zdrojů, včetně chladicích věží a současně zohledňují vzájemné ovlivňování vleček blízkých zdrojů. V modelu jsou zahrnuty speciální procedury umožňující aplikovat model na komplexní terén. Odstraňování polutantu z atmosféry (depozice, chemická transformace) je popsáno pomocí koeficientu odstraňování. Samostatný modul umožňuje odhadovat znečištění v údolních oblastech shora uzavřených inverzí Vstupní data Model pro svůj běh vyžaduje podrobnou emisní inventuru (poloha zdroje, emise, objemové toky ze zdroje, teplota zdroje, výška a průměr komína ). Meteorologické podmínky jsou reprezentovány klimatologickými charakteristikami: 20
Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené
Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené Konzultační den hygieny ovzduší 13.12.2005 Josef Keder Český hydrometeorologický ústav keder@chmi.cz Osnova Proč modelování? Modelování
VíceAutor Organizace Název textu
Autor Organizace Název textu Mgr. Jan Macoun, PhD. Český hydrometeorologický ústav, Praha Porovnání vybraných modelů z hlediska konstrukce a provozních podmík BK7 - Specializované modelové systémy Blok
VíceModelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby
Modelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby Jiří Pospíšil, Miroslav Jícha pospisil.j@fme.vutbr.cz Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický
VíceMgr. Jan Macoun, PhD. Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Modelový systém AIRVIRO BK7 - Specializované modelové systémy
Autor Mgr. Jan Macoun, PhD. Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Modelový systém AIRVIRO Blok BK7 - Specializované modelové systémy Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel redakční
VíceMeteorologické minimum
Meteorologické minimum Stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice jako podklad pro zpracování rozptylových studií Bc. Hana Škáchová Oddělení modelování a expertíz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ
VíceRozptyl emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Rozptyl emisí Ochrana ovzduší ZS 01/013 1 Úvod emise přenos imise Závažné zdroje znečišťování posudek EIA rozptylová studie Šíření znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry Přenos znečišťujících
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.
INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání
VíceODBORNÝ POSUDEK NA STANOVENÍ PODÍLŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA IMISNÍ ZÁTĚŽI KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V ROCE 2001
PŘÍLOHA ODBORNÝ POSUDEK NA STANOVENÍ PODÍLŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA IMISNÍ ZÁTĚŽI KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V ROCE 001 1. Úvod Výpočet podílů zdrojů znečišťování ovzduší na imisním zatížení Královéhradeckého
VíceZpracovánírozptylových studií, příklady z praxe
Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe (dopad stavby silnice prodloužená Rudná-hranice okr. Opava ) Vladimíra Volná Co je rozptylovástudie a pročse zpracovává - Modelové výpočty koncentrací znečišťujících
VíceModelování znečištění ovzduší. Nina Benešová
Modelování znečištění ovzduší Nina Benešová 2. května 2012 trocha historie druhy znečišt ujících látek a jejich vliv na člověka a životní prostředí k čemu je dobré umět znečištění modelovat typy modelů
VíceRozptyl emisí. Ochrana ovzduší LS 2014/2015
Rozptyl emisí Ochrana ovzduší LS 014/015 1 Úvod emise přenos imise Závažné zdroje znečišťování posudek EIA rozptylová studie Šíření znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry Přenos znečišťujících
VíceVerifikace modelu Symos. Mgr. Ondřej Vlček Mgr. Zdenka Chromcová, Ph.D. Oddělení modelování a expertiz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ
Verifikace modelu Symos Mgr. Ondřej Vlček Mgr. Zdenka Chromcová, Ph.D. Oddělení modelování a expertiz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ Ochrana ovzduší ve státní správě, Třebíč 8. 11. 2016 Osnova Motivace
VíceA-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark
A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,
VíceSledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR
Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR (zejména z pohledu ČHMÚ) Jan Macoun Český hydrometeorologický ústav, macoun@chmi.cz Seminář Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře. 3. září
VíceIng. Václav Píša, CSc. Autor
Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum
VícePlán rozvoje oboru ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ do roku 2020
Plán rozvoje oboru ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ do roku 2020 Jan Macoun Český hydrometeorologický ústav, macoun@chmi.cz Ochrana ovzduší ve státní správě X, teorie a praxe Hustopeče, 10. 12. listopadu 2015
VíceCAMx. Model CAMx. Představení Stav a perspektivy implementace. Ondřej Vlček, OME, ČHMÚ Praha Radostovice
Model Představení Stav a perspektivy implementace Ondřej Vlček, OME, ČHMÚ Praha Radostovice 24.9.2009 Úvod Eulerovský fotochemický disperzní model vyvíjí jej ENVIRON (www.environ.com) Volně ke stažení;
VíceN Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,
Zákony pro lidi Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment//down/2ornajbenuwz) II. N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne.2017, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně
VíceNávrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10
Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 1 Tento návrh byl vypracován v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TA23664 Souhrnná metodika
VíceMetodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb.
Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb. Ochrana ovzduší ve státní správě VIII, teorie a praxe Alena Kacerovská 19. listopadu 2013, Plzeň ÚVOD
VíceAKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku. (Aktualizace PZKO PK)
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY AKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku (Aktualizace PZKO PK) PŘÍLOHA B Mapová příloha Hustota
VíceVliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR
Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,
VícePožadavky na zpracování rozptylových studií. Kateřina Sukdolová, Alena Kacerovská 1. prosince 2011 Hradec Králové
Požadavky na zpracování rozptylových studií Kateřina Sukdolová, Alena Kacerovská 1. prosince 2011 Hradec Králové Obsah Účel rozptylové studie Legislativní rámec Autorizace ke zpracování rozptylových studií
VíceVliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima
Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima, Tomáš Halenka, Michal Belda Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Katedra fyziky atmosféry Výroční seminář ČMeS 21-23. září, 2015,
VíceVÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V BOLATICÍCH 12. 12. 211 27. 1. 212 Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. Blanka Krejčí Lokalita CZ I - Bolatice Měření 12. 12. 211-27. 1.
VícePŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:
Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/2002 Sb. PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceKoncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Využití metodiky pro kvantifikaci efektu výsadeb vegetačních bariér na snížení koncentrací suspendovaných částic a na ně vázaných polutantů 10. 11. 2017 Mgr. Jan Karel Metodika pro výpočet
VíceStanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území
Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území Michal Balatka Abstrakt Hodnocení ekologického rizika kontaminovaných území představuje komplexní úlohu, která vyžaduje celou řadu vstupních
VíceÚP Liberec - Koncept - Rozptylová studie. Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Liberec na udržitelný rozvoj území - Rozptylová studie
Obsah IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla: Část díla: Pořizovatel: Územní plán Liberec - Koncept Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Liberec na udržitelný rozvoj území - Rozptylová studie Magistrát města Liberec
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VícePŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE
PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE Josef Keder ČHMÚ, Observatoř Tušimice, Tušimice 6, 432 01 Kadaň, e-mail: keder@chmi.cz Rozložení
VícePROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)
PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace
VíceStávající provoz kamenolomu Rančířov ROZPTYLOVÁ STUDIE. Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97
Stávající provoz kamenolomu Rančířov ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97 Zpracoval: ing. Pavel Cetl Brno, červenec 2013 Obsah OBSAH...3
VíceA T E M. Ateliér ekologických modelů, s. r. o. MODELOVÉ HODNOCENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE PM 10 NA ÚZEMÍ OBCE HRANICE
A T E M Ateliér ekologických modelů, s. r. o. MODELOVÉ HODNOCENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE PM 10 NA ÚZEMÍ OBCE HRANICE Listopad 2005 Modelové hodnocení imisní zátěže PM 10 na území obce Hranice ZADAL: DHV CR, spol.
VícePŘÍLOHA Č. 1 ODBORNÝ POSUDEK
PŘÍLOHA Č. 1 ODBORNÝ POSUDEK NA STANOVENÍ PODÍLŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA IMISNÍ ZÁTĚŽI MĚSTA ŠUMPERK Praha, říjen 2005 1 OBSAH OBSAH...2 1. ÚVOD...3 2. METODA STANOVENÍ PODÍLŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
VícePřipravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji
Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji Efektivita regulací SVRS Posouzení podílu sekundárních částic v koncentracích suspendovaných částic v MSK Stanovení
VíceK MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ. Josef Keder
K MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ Josef Keder keder@chmi.cz Víme: co, kolik, kde, kdy Kvalitně prováděná měření koncentrací znečišťujících
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceZdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. Webové stránky ČHMÚ www.chmi.cz
VíceEulerovské modely, výhody a možnosti využití
Eulerovské modely, výhody a možnosti využití J. Resler 1,3, J. Karel 2, R. Jaros 2, J. Liczki 3, M. Belda 3, K. Eben 1,3, I.Kasanicky 3, P. Jurus 1,3, O. Vlcek 4, N. Benesova 4 and M. Kazmukova 5 1 ) Fakulta
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Metodika pro výpočet účinnosti výsadeb vegetačních pásů ke snížení imisních příspěvků liniových a plošných zdrojů emisí částic a na ně vázaných polutantů 17. 10. 2017 Mgr. Jan Karel Vegetační
VíceKvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007
Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje
VíceMinisterstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):
Strana 4178 Sbírka zákonů č. 330 / 2012 Částka 121 330 VYHLÁŠKA ze dne 8. října 2012 o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových
VíceMěření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech
Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Vladimíra Volná ODDĚLENÍ OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ, ČHMÚ/OSTRAVA Konference Lysá hora 120 let meteorologických měření a pozorování, 14. 15. 6. 2017 Vývoj
VíceRNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti
Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceHODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2014 2020 1 Specifický cíl 2.4 Snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva
VíceVÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR
VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona
VíceNázev lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41
Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných
VíceATELIÉR EKOLOGICKÝCH MODELŮ
ATEM ATELIÉR EKOLOGICKÝCH MODELŮ IMISNÍ MODEL ATEM Mettodiická přříírručka listopad 005 Úvod 1. ÚVOD Předložená Metodická příručka obsahuje návody a postupy pro aplikaci modelových postupů ATEM pro výpočet
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceRozvoj metodiky tvorby map znečištění. Jan Horálek Pavel Kurfürst, Nina Benešová, Roman Juras, Jana Ďoubalová
Rozvoj metodiky tvorby map znečištění Jan Horálek Pavel Kurfürst, Nina Benešová, Roman Juras, Jana Ďoubalová 1. Stávající metodika mapování a její použití 2. Rozvoj mapování NO 2 pomocí LC a dopravních
VíceZnečištění ovzduší města Liberce
Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.
VíceVÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů
VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů Emise Emisní bilance a projekce Databáze REZZO Inventarizace skleníkových
VíceTECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. člen skupiny TESO ROZPTYLOVÁ STUDIE. č. E/4848/2017/RS
TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. člen skupiny TESO ROZPTYLOVÁ STUDIE č. E/4848/2017/RS Příprava stavby plynových kotelen v Orlové Zadavatel: TZB Orlová s.r.o. Slezská 1288 735 14 Orlová
VíceStav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013
Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.
VíceBezpečnostní inženýrství - Šíření škodlivých plynů v atmosféře-
Bezpečnostní inženýrství - Šíření škodlivých plynů v atmosféře- M. Jahoda Historie 2 Disperzní modely rozptylů První studie, simulující pohyb vzduchu G.I. Taylor, 1915, Eddy Motion in the Atmosphere O.G.
Více8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav
8. Závěr Předmětem rozptylové studie je posouzení příspěvků k imisní zátěži souvisejících s uvažovaným provozem Paralelní dráhy RWY06R/24L letiště Praha Ruzyně. Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin
VíceKonference Ochrana ovzduší ve státní správě Beroun 10.listopadu 2005 Aktualizace krajských programů Programový dodatek
Konference Ochrana ovzduší ve státní správě Beroun 10.listopadu 2005 Aktualizace krajských programů Programový dodatek Vladislav Bízek Ředitel DHV CR Programování současný stav Národní program snižování
VíceModelování imisí v dopravě
Abstract Modelování imisí v dopravě Jiří Jedlička*, Jiří Dufek, Vladimir Adamec, Jiri Huzlik Transport Research Centre, Lisenska 33a, 63600 Brno, Czech Republic * Corresponding author: jedlicka@cdv.cz
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceVliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší
Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší, Tomáš Halenka, Michal Belda, Kateřina Šindelářová Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Katedra meteorologie a ochrany prostředí Projekt TEPELNÝ
VíceOchrana ovzduší ve státní správě IX
PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (zpracováno s využitím výstupů projektu TAČR - TA01020500) Ochrana ovzduší ve státní správě IX 22.-24.10.2014 SPORT-V-HOTEL, HROTOVICE Podrobný emisně-imisní model ČR pro současný
VíceEMISE X IMISE. Emise = uvolňování polutantů do prostředí
EMISE X IMISE Emise = uvolňování polutantů do prostředí Imise = emise, které se dostaly do styku s životním prostředím; mohou se kumulovat vpůdě, vodě či organismech. V praxi jsou imisemi například těžké
VíceHodnocení rozptylových podmínek ve vztahu ke koncentracím znečišťujících látek. Josef Keder Hana Škáchová
Hodnocení rozptylových podmínek ve vztahu ke koncentracím znečišťujících látek Josef Keder Hana Škáchová VENTILAČNÍ INDEX Jako parametr hodnotící podmínky rozptylu navržen ventilační index (VI), který
VíceVLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.
VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ (2004-2014) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Podklady denní koncentrace PM 2,5, Brno-Tuřany 2004-2014, dodatečně data z pěti stanic
VíceSOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o.
SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Rozptylová studie umístění záměru zpracovala: Ing. Ivana Lundáková (držitelka autorizace dle 19 zákona č. 100/01 Sb. - osvědčení č.j. 7232/876/OPVŽP/99 ze dne
VíceKvalita ovzduší. doc. RNDr. Petr Pišoft, Ph.D.
Kvalita ovzduší doc. RNDr., Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální
VíceVyužití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha
Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Obsah Hodnocení zdravotních rizik Expozice Popis imisní situace možnosti a problémy Rozptylové
VíceOBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D
OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D Připraveno pro rozšířenou poradu ÚOČO 22-24.9.2009 Radostovice http://www.chmi.cz/uoco/struct/odd/ook/index.htm Historie Začátek 80 let minulého století zahájení
VíceMonitorování kvality ovzduší v České republice
Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický
VíceInformační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA
Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě 1 Základní údaje
VíceModelování znečištění ovzduší. Josef Keder ČHMÚ Praha
Modelování znečištění ovzduší Josef Keder ČHMÚ Praha Přehled Proč se používá modelování Typy modelů, principy modelování šíření znečišťujících látek Modelování šíření pachových látek Nejistoty modelů Výstupy
VícePredikce, krátkodobé smogové situace RNDr Josef Keder, CSc.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Predikce, krátkodobé smogové situace RNDr Josef Keder, CSc. Smogová situace základní pojmy, legislativa Zákon o ochraně
VícePřístupy k měření znečišťujících látek z dopravy
Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy Jak to vlastně je.? Exponenciální nárůst počtu vozidel po roce 1989 Saturace komunikací v sídlech (tranzitní, obslužná a cílová doprava) až 80 tisíc vozidel/24
VíceSYMOS výpočet s 1h meteorologií, zahrnutí inverzí
SYMOS výpočet s 1h meteorologií, ahrnutí inverí Seminář OČO, Kouty 8. 10. 10. 014 OME O.Vlček, N. Benešová, A.Kuchař(I.M.), D.Srbová Motivace Možnost ahrnout vliv inverí na esílení/eslabení příspěvku drojů
VíceHodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková
Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí Lubomír Paroha Petra Borůvková Beroun, 5. Června 2007 Absorpční kapacita Schopnost efektivně a účinně využít finanční zdroje
VíceStav a výhled životního prostředí v ČR a EU
Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU I. Kvalita ovzduší v ČR II. Projekt: Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR náměstkyně ministra Ing. Berenika Peštová, Ph.D. I. Kvalita
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Čakovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceKatedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita
Kvalita ovzduší doc. RNDr., Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální
VíceAPLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV
APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV MYSLOVÉ OBLASTI ČR Josef Keder, Hana Miturová, Jiří Bílek Český hydrometeorologický ústav Zdravotní ústav Ostrava Suspendované
VíceKatedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita
Kvalita ovzduší doc. RNDr., Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální
VíceRNDr. Josef Keder, CSc. Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Návrh na další rozvoj monitorování kvality ovzduší v Praze BK5
Autor RNDr. Josef Keder, CSc. Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Návrh na další rozvoj monitorování kvality ovzduší v Praze Blok BK5 - Imisní monitoring Datum Prosinec 2001 Poznámka
VíceOBYTNÝ SOUBOR KOMÍN - TRIANGL ROZPTYLOVÁ STUDIE. Zpracováno podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a metodiky SYMOS
OBYTNÝ SOUBOR KOMÍN - TRIANGL ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracováno podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a metodiky SYMOS listopad 2014 ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU Název dokumentu Číslo dokumentu Objednatel
VíceProblematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.
Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program
VíceNEJČASTĚJŠÍ CHYBY A PASTI PŘI VÝPOČTU ROZPTYLOVÝCH STUDIÍ z pohledu tvůrce rozptylových studií. Lenka Janatová
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A PASTI PŘI VÝPOČTU ROZPTYLOVÝCH STUDIÍ z pohledu tvůrce rozptylových studií Lenka Janatová Český hydrometeorologický ústav Ústí nad Labem Oddělení modelování a expertíz, OOČO Hradec
VíceMetodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX.
Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX. výzvu 1. Jednoznačně definovat lokalitu (komunikaci),
VíceMetodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti
Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti Příloha: Modelový výpočet produkce emisí a imisních příspěvků ze stavební činnosti O B S A H 1. ÚVOD... 3 2. STANOVENÍ EMISNÍ
VíceOstrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP
Znečištění ovzduší a způsoby řešení v malých obcích Ostrava 16.2.2011 Legislativní nástroje ochrany ovzduší v ČR odbor ochrany ovzduší MŽP Legislativa ochrany ovzduší současně platná (1/4) zahrnující malé
VíceIdentifikace zdrojů znečišťování ovzduší
Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší Libor Černikovský Oddělení ochrany čistoty ovzduší, pobočka Ostrava Výroční seminář ÚOČO, Kletečná, 21. 9. 2016 Identifikace zdrojů znečišťování Spolupráce ČHMÚ
VíceKLIMATICKÝ DOWNSCALING. ZOO76 Meteorologie a klimatologie Petr Kolář PřF MU Brno
ZOO76 Meteorologie a klimatologie Petr Kolář PřF MU Brno 12.12.2012 Definice: klimatický downscaling zahrnuje soubor technik, které využívají předpovědí globálních klimatických modelů (AOGCMs) k získávání
VícePrioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech
2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena
VíceTvorba map znečišťujících látek se zaměřením na benzo(a)pyren. Jan Horálek
Tvorba map znečišťujících látek se zaměřením na benzo(a)pyren Jan Horálek Motivace nový Zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. 11 odst. 6: K posouzení, zda dochází k překročení některého imisních limitů
VíceMetodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy
Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy 1 1. Jednoznačně definovat lokalitu (komunikaci), na které bude
VíceI/65 Křižovatka Dobrá Voda
20.1.d I/65 Křižovatka Dobrá Voda Rozptylová studie Zpracoval: Mgr. Radomír Smetana (držitel osvědčení o autorizaci podle zákona č. 86/2002 Sb., č. osvědčení 2358a/740/03 z 4. 8. 2003, prodlouženo dne
Více