UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálně pedagogických studií. Bakalářská práce

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálně pedagogických studií Daniela Vávrová Speciální pedagogika pro výchovné pracovníky VOLNÝ ČAS, JAKO PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ Bakalářská práce Olomouc 2011 Vedoucí práce: doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D.

2 Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Opavě dne Podpis 2

3 Poděkování Děkuji doc. PhDr. PaedDr. Olze Krejčířové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Děkuji ředitelům Dětského domova a školní jídelny v Melči, a Základní školy Mařádkova v Opavě za možnost provést výzkum. 3

4 Úvod... 5 I Teoretická část 1. Volný čas Pojem volný čas Různé pohledy na volný čas Volný čas a životní styl Výchova mimo vyučování Zařízení pro výchovu mimo vyučování Výchovné cíle, úkoly a metody Obsah výchovy mimo Vztah mezi vychovatelem a žákem Duševní hygiena dětí v době mimo vyučování Koncepce výchovy na dětském domově II. Praktická část 3. Materiální vybavení dětského domova a zařízení pro výchovu mimo vyučování Dětský domov a školní jídelna Melč Odlišnosti procesu ve výchově mimo vyučování v DD jsou Základní škola Mařádková Opava Efektivita volnočasových aktivit jako nositel prevence Charakteristika zkoumaných souborů Popis používaných metod Průběh šetření Odpovědi na stanovené otázky Závěr Literatura Přílohy Anotace

5 ÚVOD Téma mojí bakalářské práce jsem si nezvolila náhodou. Pracuji v dětském domově jako vychovatelka. S pojmy prevence a rizikové chování jsem se setkala právě zde. Toto téma jsem si vybrala proto, že si myslím, že smysluplné trávení volného času dětí je pro prevenci rizikového chování velice důležité. Do tohoto zařízení jsou přijímány děti na základě soudního rozhodnutí. Mnohé z nich však nechtěně, nedobrovolně. Důvody zařazení jsou převážně sociální. Jedná se o děti, které pochází z velice disfunkčního, nepodnětného prostředí. Osobnost jedince byla narušena již v ranném věku. Ve většině se jedná o jedince, kteří mají svou osobní zkušenost s alkoholem a drogami. V DD se často setkáváme s problémy, které ovlivňují kvalitu výkonu dítěte. Často závažnost řešených problémů důvodem ke kázeňským opatřením. K nejčastějším problémům patří neprospěch, záškoláctví, útěky, problémy v kolektivu spolužáků (nesnášenlivost, arogance, agrese,šikana), stále častěji se objevují problémy se sebe pojetím a hodnotovou orientací. Rozvoj dítěte má velký význam v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou umístěny děti s různými vlohami, nadáním, vlastnostmi). Dítě, které je umístěno do dětského domova se potýká s řadou obtíží. Musí se adaptovat na nové prostředí ústavu, vnitřní řád zařízení, sžít se s kolektivem vrstevníků a s řadou pracovníků domova. V mé bakalářské práci se budu také zamýšlet nad pojmy rizikové projevy chování, prevence, volný čas dětí. Zaměřím se na prevenci rizikového chování a trávení volného času dětí umístěných v dětském domově a na základní škole Mařádkova v Opavě. Téma: Volný čas, jako prevence rizikového chování můžeme zpracovat z několika hledisek: - popis koncepce práce a prevence na DD a ŠJ, - organizování volnočasových aktivit na DD a ŠJ, - popis Základní školy Opava, Mařádkova 15, - organizace volnočasových aktivit, zájmové kroužky, kluby, nízkoprahová zařízení aj., - vysvětlení pojmu rizikové chování. 5

6 Při zpracování mé práce jsem se rozhodla pro tato hlediska, a to z důvodu znalosti školských zařízení, protože vykonávám práci vychovatelky a mohu se konkrétněji a do hloubky zabývat trávením volného času a prevencí rizikového chování. Taktéž popisu dvou školských zařízení, které z vlastní zkušenosti dostatečně znám. Dokážu alespoň zevrubně popsat rizikové projevy chování. 6

7 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Volný čas Pávková (2002) říká, že volný je možno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění Pojem volný čas Pod pojmem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. Z hlediska dětí a mládeže nepatří do volného času vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i další uložené vzdělávání a další časové ztráty. Součástí volného času nejsou ani činnosti zabezpečující biologickou existenci člověka (jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče). Ale i z těchto činností si lidé někdy vytvoří koníčka, což je zřejmé např. ve vztahu k přípravě i konzumaci jídla. (Pávková, 2002, s.13) Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, potřebují citlivé vedení. Podmínkou účinnosti je, aby toto vedení bylo nenásilné, nabízené činnosti pestré, přitažlivé, účast na nich dobrovolná. Míra ovlivňování volného času závisí na věku dětí, jejich mentální i sociální vyspělosti i na charakteru rodinné výchovy (Pávková, 2002). Prostředí, ve kterém děti tráví volný čas, je velmi různorodé. Může to být domov, škola, různé společenské organizace a instituce. Mnoho dětí prožívá své volné chvíle ve veřejných prostranstvích, venku, na ulici, často bez jakéhokoliv dohledu, dokonce i bez zájmu dospělých. Tato situace je neuspokojivá, je tím ohrožena výchova dětí a často i jejich bezpečnost. Toto platí zvláště pro menší děti žijící ve velkých městech. (Pávková, 2002, s.14) 7

8 1. 2 Různé pohledy na volný čas Dle Pávkové (2002) je možné se na problematiku volného času dívat z různých pohledů. Z ekonomického hlediska je důležité kolik prostředků společnost investuje do zařízení pro volný čas, zda a jakým způsobem se alespoň část nákladů vrátí. Průmysl volného času je v tržních ekonomikách samostatným a většinou dobře prosperujícím odvětvím, který však často rezignuje na vzdělávací cíle a kultivaci osobnosti (tamtéž, 2002). Z hlediska sociologického a sociálně psychologického je zapotřebí sledovat, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů, zda pomáhají tyto vztahy kultivovat. Proto byl volný čas dětí a mládeže nesčíslněkrát předmětem úvah rodičů, pedagogů, psychologů i kriminalistů a v neposlední řadě sociologů a filozofů. Je zřejmé, že způsob využívání volného času je ovlivněn sociálním prostředím. Zvlášť silný vliv je vliv rodiny. Rodiče slouží svým dětem jako vzory, buď pozitivní, či negativní. Rodiny, které neplní dobře svou výchovnou funkci, se velmi často vyznačují nezájmem o to, jak dítě tráví svůj volný čas. Školy a výchovná zařízení i další subjekty mají možnost tento nedostatek do určité míry kompenzovat kvalifikovaným pedagogickým vedením. Pokud se to nepodaří, je zvýšené nebezpečí, že se dítě dostane do vlivu nežádoucí vrstevnické skupiny, kde je jeho vývoj ohrožen - agresivita, vandalismus, brutalita, nežádoucí sexualita, alkohol, nikotin a jiné drogy (tamtéž, 2002) Volný čas a životní styl Musím souhlasit s tím, že tak jak uvádí Pávková (2002), je každé dítě schopno a ochotno pro splnění svých přání a tužeb vynaložit různou míru své aktivity. Některé děti se nechávají bavit, než aby se samy bavily. Rodiče jsou pro své děti prvními vzory, děti se od svých rodičů učí žít určitým způsobem, přebírají, napodobují jejich životní styl. Pro formování vztahu k volnému času jsou důležité některé skutečnosti: - o jaký typ rodiny se jedná, jaký je způsob rodinného soužití, zda jde o rodinu malou či velkou, jaký je věk rodičů i dětí, počet dětí, jejich pohlaví, styl rodinné výchovy apod., - jaké jsou zájmy rodičů, jak si je navzájem tolerují, jaký význam se jim přikládá i kolik finančních prostředků jsou svým koníčkům i koníčkům dětí ochotni věnovat. Nedostatečné a smysluplné trávení volného času lze považovat za negativní vliv a sklon k rizikovému chování, což mohu pozorovat u dětí v dětském domově (tamtéž, 2002). 8

9 1. 4 Výchova mimo vyučování Na výchově dětí v době mimo vyučování se podílí rodina, škola, zařízení pro výchovu mimo vyučování, některé další subjekty a jiné společenské vlivy. Pojem výchova mimo vyučování lze dle Pávkové (2002) vymezit takto: - probíhá mimo vyučování - probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny - je institucionálně zajištěná - probíhá převážně ve volném čase. Volný čas dětí po vyučování je významný především pro formování hodnotových zájmů dětí, uspokojování jejich lidských potřeb, k rozvíjení specifických schopností a upevňování žádoucích morálních vlastností. Významný je taktéž z hlediska duševní hygieny. Někteří ambiciózní rodiče, ale tuto oblast duševní hygieny podceňují. Své děti přeceňují a přetěžují, a ty nejsou schopny tuto náročnou zátěž zvládat (tamtéž, 2002). Vhodně trávený volný čas podporuje prevenci společensky nevhodných a škodlivých projevů chování, což je důležité zejména v současném společenském stavu, kdy přibývá kriminalita mladistvých a klesá věk delikventů. Přiměřené pedagogické působení na trávení volného času dětí je jednou z efektivních podob prevence významných výchovných problémů, jako jsou projevy agresivity, drogová závislost, problémy v oblasti sexu. Jednou z hlavních dovedností pedagoga je schopnost vytvořit bezpečné a tvořivé ovzduší a pohodu. Jeho povinností je dále dbát o uspokojování individuálních potřeb, rozvoj zájmů a specifických schopností dětí. Musí chápat každé dítě jako individualitu, dokázat ho vhodně motivovat, přispívat k jeho nápaditosti, tvořivosti, zájmu o činnost a vzdělávání. Děti více inklinují k vychovateli či učiteli, který má svou přirozenou autoritu, dokáže si s nimi vybudovat kladné vztahy a získat si jejich důvěru. Práce vychovatele spočívá ve velké míře na pedagogické tvořivosti a využití kladné motivace (tamtéž, 2002). Profese vychovatele zahrnuje pedagogické působení v různých typech zařízení pro výchovu mimo vyučování. Struktura těchto zařízení je velmi různorodá svými funkcemi, obsahem činností i věkem vychovávaných (Pávková, 2002). 9

10 1. 5 Zařízení pro výchovu mimo vyučování Pávková (2002) udává, že nejdostupnějším zařízením pro děti pro trávení volného času je školní družina, která je součástí každé základní školy. Zaměřuje se na práci s dětmi prvního stupně a plní funkci sociální, výchovnou a zdravotní. Zájmová činnost dětí mladšího školního věku ve školní družině je různorodá, stejně jako jejich věk a stálost zájmů. Proto činnosti musí být natolik zajímavé, aby dokázaly zaujmout co největší spektrum dětí (tamtéž, 2002). Pro děti středního školního věku (druhý stupeň základní školy) pracují při základních školách školní kluby. Děti do školního klubu dochází dobrovolně, jsou samostatnější a mají již více vyhraněné zájmy (tamtéž, 2002). Zařízení, do kterého děti musejí docházet, nebo dojíždět jsou střediska pro volný čas dětí a mládeže. Děti se v tomto zařízení věnují již svým rozvinutým zájmům, účastní se různých soutěží, závodů, vystoupení a pobytů mimo střediska volného času. Tyto střediska mohou navštěvovat děti, mládež i rodiče. Tyto střediska nejsou dostupná všem dětem z důvodů nepříznivé finanční situace rodiny. Alternativou pro tyto děti jsou neziskové organizace tzv. nízkoprahová zařízení kluby. Organizace zájmového vzdělávání ve volném čase : - základní umělecká škola, - jazyková škola, - občanská sdružení, - tělovýchovné a sportovní organizace, - kulturní zařízení (tamtéž, 2002) Jedním z požadavků na výchovu mimo vyučování je zásada dobrovolnosti. Ale i při uplatňování této zásady, je nutno dbát, aby činnost nevyplňovala veškerý čas. Aby dětem zbyl čas, který mají jen samy pro sebe. (Pávková, 2002) 10

11 2. Výchovné cíle, úkoly a metody Podle Pávkové (2002) můžeme říci, že výchova a vzdělávání hraje v našem životě velkou roli. Je možné jej označit za nikdy nekončící proces. Výchovný cíl bývá ovlivňován kulturou společnosti, jejími hodnotami a postoji určité skupiny obyvatel. Týkají se všech dětí ve společnosti. Příkladem výchovného cíle může být:,,dítě si uvědomuje stáří a váží si tak starého člověka. Chceme-li v určitém období dosáhnout daného cíle, je vhodné si vytvořit projekt. Vychází z potřeb nějaké cílové skupiny, z konkrétní situace (např. projekt prevence kriminality dětí.) V projektu jsou obecné cíle konkretizovány do úkolů, tj. do dílčích cílů. Úkoly musejí být však formulovány daleko přesněji s přihlédnutím na konkrétní podmínky, zaměřovat se na chování dítěte, nikoli například na jeho postoje. Příklad úkolů, které konkretizují obecný cíl (tamtéž, 2002): - děti tvoří výtvarná díla, hrají na hudební nástroje,sportují, tancují pro radost - děti se dokáží starat o drobné zvíře chované v domácnosti i v DD a ŠJ. Vhodný výběr metod a správná formulace úkolů pomáhá k snadnějšímu dosažení daného cíle. Na základě použitých metod můžeme vyhodnotit, zda se nám podařilo dosáhnout výchovných cílů, které jsme si v projektu stanovili (tamtéž, 2002). Příklad modelové činnosti, která vede k dosažení daného cíle: návštěva dopravního hřiště, na kterém jsou uměle navozovány situace a děti se je mají za úkol naučit zvládat. Po návratu si děti vyprávějí o situacích, které si měly možnost vyzkoušet a posoudit svá rozhodnutí na videonahrávce., zda se zachovaly správně či nikoliv. Byla vyhlášená soutěž o získání osvědčení správného chodce a cyklisty - společné vyhodnocení soutěže a předání získaného osvědčení dopravního mimina proběhlo na dopravním hřišti jako zpětná vazba. Pro hodnocení bylo nejdůležitější to, že děti tyto situace vnímaly pozitivně a snažily se je plnit dle svých získaných dovedností a zkušeností. 11

12 2. 1 Obsah výchovy mimo vyučování Pávková (2002) vymezuje obsah výchovy mimo vyučování jako činnosti zájmové, rekreační, společensky prospěšné, sebe obslužné a příprava na vyučování. Tyto činnosti jsou založené na dobrovolnosti, ale příprava na vyučování a sebe obslužné práce jsou považovány za povinnost. Odpočinkové činnosti jsou psychicky a fyzicky nenáročné, mají úlohu odstranit únavu. Do režimu dne se vkládají nejčastěji po obědě. Podle okolnosti mohou mít charakter klidu na pohovce, klidného pohybu, např. procházky a volné rozhovory. Děti mají rády individuální oblíbené aktivity, jako např. četbu, rukodělné práce, hudební činnosti, různé kvízy apod. (tamtéž, 2002). Rekreační činnosti jsou taktéž k odreagování a odstranění únavy z vyučování, ale obsahují však více pohybových aktivit, tělovýchovného, sportovního i turistického zaměření nebo ruční práce. Pokud nám to počasí dovoluje, měly by se realizovat na čerstvém vzduchu. Proto bychom měli tyto činnosti zařazovat co nejčastěji, poněvadž je to jeden z požadavků pro duševní i tělesný vývoj našich dětí (tamtéž, 2002). Zájmové činnosti jsou nejzásadnější součástí obsahu výchovy mimo vyučování. Uspokojování, rozvíjení a pěstění zájmů je významným výchovným úkolem, který pomáhá dětem utvářet jejich životní styl. Mezi tyto činnosti můžeme zařadit společenskovědní, přírodovědné, pracovně technické, tělovýchovné, rozumové a esteticko-výchovné. Úkolem výchovy mimo vyučování je výchova žáka s mnohostranně rozvinutými zájmy, kdy jeden z nich by měl být hlubší a mohl by se tak stát celoživotním zájmem (tamtéž, 2002). Sebeobslužné činnosti jsou mimořádně důležité. Jejich smysl je základem co největší samostatností a péčí o vlastní osobu. Jejich smyslem je naučit děti zvládat to nejdůležitější osobní hygienu, samostatné oblékání, návyk a péči udržovat pořádek a čistotu prostředí a společenské chování. Velmi důležitou podmínkou této činnosti je pravidelnost, denní režim, důslednost, vytrvalost a obrovská trpělivost. U mladších dětí formou hry (tamtéž, 2002). Společensky prospěšná činnost spočívá ve vzájemné pomoci nejen slabším, starším, ale i nemocným. Pedagogové se snaží využívat aktivit pod svým vedením, tzn., že kladně působí na jedince a tím ovlivňují jejich žádoucí chování a vztahy (tamtéž, 2002). 12

13 Příprava na vyučování je ve školních družinách dobrovolná a souvisí s plněním školních povinností. Vypracovávají se písemné i jiné zadané úkoly z oblasti rozšiřování a prohlubování poznatků a vědomostí. Vychovatel se snaží ovlivnit kvalitu přípravy na vyučování vytvořením optimálních podmínek, individuálnímu přístupu k dítěti. PNV je provázaná zájmovou činností a didaktikou (tamtéž, 2002) Vztah mezi vychovatelem a žákem Pro práci s dětmi se klade důraz na vztah vychovatel dítě, vychovatel skupina, vychovatel pedagogický kolektiv, vychovatel učitel, vychovatel nadřízený a vychovatel rodič (Pávková, 2002). Na začátku vztahu je kontakt, setkání vychovatele s dítětem. Pokud vychovatel dokáže žáka zaujmout, vzniká vztah. Z praxe je známé, že nepostačí či dokonce někdy není dobré o těchto hodnotách mluvit, ale důležitější je, aby děti v naší práci to viděly, vycítily a zažily. Nedokáže-li zaujmout vychovatel své dítě/klienta, práce vychovatele je potom bez jakýchkoliv hodnot. Význam osobních kvalit vychovatele jsou v této náročné práci bezkonkurenční. Např. čím je skupina, s níž vychovatel pracuje menší, tím přirozeněji a spontánněji přicházejí přirozeně vztahy a naopak. (Pávková, 2002) 2. 3 Duševní hygiena dětí v době mimo vyučování Velmi důležité pro pedagogy je, zda se cítí dobře tělesně, duševně i ve svých sociálních vztazích. K tomuto přispívá i vhodně sestavený režim dne. Musí být sestaven se zřetelem k přihlédnutí k věku žáka, k předchozím činnostem, přihlížet k individuálním zvláštnostem každého dítěte. Žáci se při vyučování minimálně pohybují sedí, proto je důležité tuto činnost prokládat promyšlenou pohybovou aktivitou. K celkovému pocitu pohody a spokojenosti dětí a vychovatelů v zařízeních pro výchovu mimo vyučování může přispět i vhodné uspořádání a využití materiálních podmínek a prostorové zabezpečení. Požadavkům duševní hygieny odpovídá takové prostředí, které respektuje věkové i individuální zvláštnosti dětí/klientů, poskytuje dostatek podnětů pro rozvoj osobnosti, působí esteticky a vyhovuje potřebám, soukromí, klidu, pohodlí a bezpečí. Každá škola a zařízení má nejen své specifické cíle a funkce, ale i odlišné požadavky na prostory a vybavení (Pávková, 2002). 13

14 Prostředí je nutné hodnotit nejen z pohledu potřeb dětí, ale i pedagogů. I oni by měli mít pro svoji práci vyhovující podmínky, protože to přispívá k jejich spokojenosti. Pouze klidný, spokojený a vyrovnaný vychovatel může pro děti vytvářet radostné prostředí, které je při výchově mimo vyučování velice významné (tamtéž, 2002). Požadavek zdravé životosprávy přihlíží k důležitosti střídání práce a odpočinku, pohybové aktivity a pěstování zálib. Požadavky, které jsou důležité pro zachování tělesného i duševního zdraví platí nejen pro děti, ale i pro pedagogy. Ve všech procesích, kde se pracuje s lidmi a kde hrají důležitou roli vztahy, hrozí tzv. burn out efekt (vyhoření, vypálení). Pedagogický slovník říká, že jde o vyčerpání fyzických a psychických sil, ztrátu zájmu o práci, rozpad profesionálních postojů u sociálních pracovníků, vychovatelů zejm. rizikové mládeže, učitelů, lékařů aj. Značný podíl na tomto jevu mají stres, časová náročnost povolání, administrativní zásahy, které rušivě ovlivňují práci apod. (Pávková, 2002) 2. 4 Koncepce výchovy na DD Ve výchově mimo vyučování probíhá proces učení poněkud jinak než při vyučování. Ve škole jsou žákům předávány hotové zobecněné zkušenosti, v podstatě v teoretické podobě, a to ponejvíce slovní formou. Toto převážně verbální poznání je pak podle možnosti aplikováno na praktické situace. Ve výchově mimo vyučování získávají děti poznatky a zkušenosti v bezprostřední praktické činnosti. Spojením těchto osobních zkušeností s poznatky získanými ve vyučování se vytvářejí nová poznání a nové zkušenosti. Takže děti se učí při všech typech činností, a to odpočinkových, rekreačních, zájmových, sebeobslužných, společensky prospěšných a při přípravě na vyučování. (zákon 109/2002 Sb. O výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízení a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních). Příprava na život - se prolíná všemi složkami výchov, které se v rámci výchovně vzdělávacího a převýchovného procesu na DD plní: ve výchově uplatňujeme zásady jednotnosti, důslednosti, postupnosti a přiměřenosti. Požadavky kladené na děti musí být přiměřené věku a schopnostem dítěte. Vychováváme u dětí právní vědomí práva a povinnosti, úmluva o právech dítěte. Vytváříme v DD tradice, jako jsou logo DD, akce DD, hymna DD, udělování ceny Zámecký Skřítek apod. Klademe důraz na sounáležitost dětí - klientů s životem v zařízení a společnými příjemnými zážitky na DD tyto návyky přenášet do svého budoucího života přebudování hodnotového žebříčku dětí na DD. (zákon 109/2002 Sb.) 14

15 Vedeme děti i prakticky plnění běžných činností v rodině povinnosti máme všichni a plníme je. Vykonávání pracovní činnosti praní, úklidy, žehlení, příprava jednoduchých jídel, pomoc při drobné údržbě v rodinné skupině např. malování, opravy nábytku apod. Naučit děti podílet se na chodu DD s důrazem na hospodárné chování za spoluúčasti zvolené spolusprávy dětí aktivní podíl dětí DD estetizace DD, práce pro DD péče o okolí, park DD, úklid společně užívaných prostor apod. Vést děti, aby se dokázaly orientovat ve společnosti a připravovat je na jejich samostatný život po opuštění DD dojíždění do škol, nákupy, jednání na úřadech, v bance, na poště vyřizování osobních záležitostí Občanský průkaz, podávání žádostí, vyplňování formulářů apod. Projekty - Život nanečisto, najdi svůj směr, Startovné do života apod. Vytváření modelových situací a nácvik jejich řešení, pověřovat děti k samostatnému vyřizování jejich potřeb a záležitostí projekty. Pořádání besed s bývalými svěřenci DD o jejich životě po opuštění DD pravidelné srazy co 2 roky financované sponzorsky.(zákon 109/2002 Sb.) Příprava do školy - profesionální orientace se prolíná do veškeré práce vychovatele s dítětem, dobrá práce a uplatnění na trhu práce, to je základ do samostatného života. Vést děti k zodpovědnému přístupu k plnění školních povinností důsledný a jednotný přístup vychovatele. Zdůrazňovat dětem, že příprava na vyučování je hlavní úkol dítěte a příprava na život. Cílem vychovatelů je každodenní prací dovést děti k co možná nejvyššímu stupni vzdělání. Dodržovat zásadu přiměřenosti vzít v úvahu mentální schopnosti každého dítěte a jeho zaměření. Individuální přístup k dětem. Vytvářet na DD dobré materiální podmínky k rozvoji schopností a uplatnění vědomostí dítěte. Volba vhodného profesního zaměření dítěte učebního oboru, střední školy vzhledem k prospěchu, zaměření a zájmům dítěte. Dovést dítě k dokončení učiliště, k získání zaměstnání a ubytování dítěte mimo DD. ( zákon 109/2002 Sb.) 15

16 Zájmová činnost - nepostradatelný prvek výchovně vzdělávací práce na DD. Zapojit děti do zájmových útvarů na DD, mimo DD DDM. Zájmový kroužek na ZŠ, ZUŠ výtvarný, hudební obor. TJ Sokol v Melči a Žimrovicích kopaná, Mladý hasič Melč. Dětský domov všestranně podporuje zájmové aktivity a vytváří optimální podmínky. Každé dítě má alespoň jeden zájmový kroužek. Zájmová činnost dětem dává možnost smysluplného využití jejich volného času. Zájmová činnost je prevencí rizikového chování kouření, zneužívání drog, krádeže aj. Děti v zájmových útvarech mají možnost rozvíjet své nadání a talent. Možnost uplatnění dovedností dětí mimo DD turnaje, soutěže, veřejná vystoupení apod. Chov drobného zvířectva na DD individuálně dle zaměření dětí křečci, zakrslí králici, pes na DD agility, v budoucnu se psem provádět canisterapii. Osobnost vychovatele - pedagog v dětském domově ke své práci vyžaduje integrované speciálně pedagogické vzdělání a osobnostní vlastnosti, které mu umožní zvládat jak roli vychovatele, diagnostika, tak zároveň zvládat zástupnou roli rodiče. Jeho prvním úkolem je rozvíjet rozmanitými podněty, důsledností, vlídností, pochopením individualitu dítěte a usilovat o vytvoření blízkého vztahu nezbytného pro zmírnění důsledků odloučení od rodiny. Vyžaduje to nesmírnou míru empatie a schopnost se dětem rozdávat, měl by umět vytvářet pozitivní psychosociální klima a účinně jednat s dětmi, mistrně zvládat poruchy komunikace. (Pávková, 2002) Organizace, které umožňují dětem trávit volný čas - nízkoprahové zařízení (klub Modrá kočka Opava) - Elim (centrum volnočasových aktivit Opava) - Dům dětí a mládeže, Stanice mladých přírodovědců v Opavě 16

17 II. PRAKTICKÁ ČÁST 3. Materiální vybavení dětského domova a zařízení pro výchovu mimo vyučování Zařízení pro výchovu mimo vyučování v dětském domově a zařízeních mohou kvalitně splňovat úkoly, pokud k tomu mají odpovídající materiální a prostorové podmínky. Potom můžeme materiální vybavení posuzovat z hlediska pedagogického, psychologického a hygienického. Menší děti by měly mít ke svým hrám vždy dostatek hraček a pomůcek k činnostem přiměřeným jejich věku, nemalé zásoby podnětných her a pomůcek jako jsou například zábavné a naučné knihy, vybavení pro tvořivou a zájmovou činnost. Vybavení místnosti by mělo být přiměřené k proporcím dětí. Prostor výchovného zařízení by měl být uváženě členěný, aby si měly kde odpočinout, v klidu se připravit na vyučování i radostně prožívat zájmovou činnost. Velký psychologický význam má prostornost místnosti vzhledem k počtu dětí. Nemalý hluk, neustále procházení mnoha lidí místností, nedostatek klidu, intimity a neosobnost prostředí působí na psychiku dětí/klientů negativně. Z psychologického pohledu je závažná i volba barev stěn, nábytku a dalších doplňků. Prostředí, kde děti/klienti tráví svůj volný čas, by mělo vyhovovat jejich představám. Hygienické požadavky se netýkají pouze dodržování čistoty a pořádku, ale i obsahují i celou šíři psychohygieny Dětský domov a školní jídelna Melč Toto zařízení je umístěno v zámecké budově, která byla v nedávné době celkově rekonstruována na dětský domov rodinného typu. Kapacita DD je 40 dětí. Rodinná skupina je pro 8 dětí, které mají k dispozici moderně vybavené byty. Prostředí zámku je klidné, tiché a bezprašné. Součástí areálu je státem chráněný zámecký park s naučnou dendrologickou stezkou a vzácnými dřevinami. Děti mají k dispozici víceúčelové hřiště. V dětském domově v Melči jsou umístěny děti z okresu Opava, Ostrava, Frýdek Místek, Karviná a Orlová. V prvním patře se nachází 4 rodinné skupiny vč. sociálního zařízení, vychovatelny, prostorná hala s knihovnou, prostorná chodba pro sport. aktivity ping pong, tanec aj. 17

18 V přízemí je ředitelna, toalety, kuchyně, školní jídelna, prádelna, žehlírna, kanceláře vedoucí vychovatelky, sociální pracovnice a hospodářky (ekonomky), malá kuchyňka pro přípravu, sklady toaletních a čistících prostředků, údržba. Je zde také 1 rodinná skupina. Ve sklepě se nachází keramická dílna s keramickou pecí (tvořivá činnost dětí). Veškeré zařízení je přizpůsobeno všem dětem. Dětský domov je samostatným právním subjektem. Pedagogický sbor se skládá z patnácti vychovatelů a čtyř asistentek vychovatele. Pomocné a úklidové práce vykonávají 2 hospodyňky a jedna uklízečka. O ekonomickou agendu se stará jedna pracovnice. Pravidelně spolupracujeme s PPP a SPC v Opavě. V DD je nyní 36 dětí různého věku, o které se střídavě starají vychovatelky a noční asistentky. Provoz je nepřetržitý. Máme prostory pro drobné rukodělné činnosti, keramickou dílnu s vypalovací pecí. Při nevhodném počasí děti mohou využívat pro svůj sport prostornou halu. 3.2 Odlišnosti procesu ve výchově mimo vyučování v dětském domově jsou tyto - v rámci možností nahradit svěřeným dětem rodinu, která je odmítla nebo jejich výchovu nezvládla, budovat na DD atmosféru klidu, důvěry, pochopení a eliminovat špatné návyky osvojené v původní rodině dítěte, ze které muselo být odebráno, - osobnost vychovatele velký důraz je kladen na osobnost vychovatele, na chápající a lidský přístup k jemu svěřeným dětem, - DVPP plán DVPP dle vyhlášky č. 317/2005 Sb. - stále zdokonalování v oboru (pedagogice, speciální pedagogice a psychologii aj. příbuzných oborech), a tak zkvalitňovat práci s dětmi, získat vychovatele za člena FICE, - budovat kolektiv pracovníků, kteří chápou svou práci jako poslání, jako pomoc potřebným, - prvky demokracie výchovy: naslouchat dítěti, zajímat se o jejich problémy, vychovávat děti k svobodnému projevu, umět vyjádřit svůj názor, otevřeně hovořit o chybách svých i druhých, vyjadřovat se k provozu DD spoluspráva dětí. - zapojení dětí do zájmových kroužků na DD i mimo něj, zájmová činnost má velký význam pro osobnostní rozvoj dětí a pro prevenci rizikového chování, je důležité, aby každé dítě našlo uplatnění svých schopností a zájmů a mohlo tak zažít pocit úspěšnosti a užitečnosti. Každý něco umí, jen se mu musí vytvořit podmínky a příležitosti, vyplnit smysluplně volný čas dětí. 18

19 - nadále zlepšovat materiální vybavení DD, udržovat dobrý stav budovy tak, aby se na DD dětem líbilo a cítily se dobře a bezpečně, zároveň tak pěstovat u dětí cit pro pěkné prostředí a estetiku, - získání sponzorů ve prospěch DD sportovní činnost, vybavení do ZK, školné ZUŠ aj. - zkvalitnění práce na úseku NRP práce ředitelky DD a soc. pracovnice ve spolupráci s odborem NRP při KÚ, - katamnestická práce (alespoň) po dobu dvou let, pro získání zpětné vazby a informace o bývalých svěřencích, pro potřebu vyhotovení úspěšnosti výchovy na DD, sledovat osud dětí po odchodu z DD návštěvy bývalých klientů v jejich domácnostech, pořádání srazů bývalých dětí DD, každé dva roky, - spolupráce s nadacemi a OS zajišťující ubytování a práci dospělým klientům opouštějící DD po ÚV, práci a ubytování jsou nejdůležitější podmínky pro zařazení tohoto jedince do společnosti a samostatného života. - postupné vybavování rodinných skupin - v celém výchovně vzdělávacím systému prosazovat bez výhrad Úmluvu o právech dítěte, děti mají svá práva na ochranu, správnou výživu, lékařskou péči, vzdělání aj. v každodenním životě na DD, - integrovat děti s různými typy handicapů (sociálními i zdravotními), kde hlavní roli sehrává vychovatel jako největší autorita, - minimalizovat selhání výchovné péče s odsunem dětí do výchovných zařízení typu DVÚ, VÚM /konzultovat s odborníky psycholog, koordinátor DDÚ, studium odborné literatury apod., - vztah vychovatel dítě na DD postavit se důvěře, za přestupek nepoužívat tresty, ale nejdříve řešit přestupek domluvou, jednáním se sociální pracovnicí, psychologem apod. Trest nastupuje až v poslední řadě výchovné opatření dle zák. č. 109/2002 Sb. - dbát na kvalitní protidrogovou prevenci (MPP strategie, minimální preventivní program) a jeho plnění. A to společným působením všech pracovníků. 19

20 3. 3 Základní škola Mařádkova Opava Využívá tři budovy umístěné nad sebou. Dvě propojené mají devět školních tříd, menší tělocvičnu s vlastními šatnami a sociálním zařízením, jazykovou a počítačovou učebnu žáků prvního stupně, kterým je rovněž k dispozici pět školních kluboven školní družiny s vlastní jídelnou a výdejnou obědů. Třetí budovu s přístavbou sportovní haly navštěvují žáci druhého stupně. Nachází se v ní sedmnáct učeben, z toho deset je vyhrazeno jednotlivým kmenovým třídám, ostatní slouží jako kompletně vybavené učebny fyziky, chemie, cizích jazyků a výpočetní techniky. V jedné třídě je umístěna školní knihovna. V přístavbě haly jsou školní dílny s vybavením pro práci s kovem i dřevem a vlastní odbornou učebnou. Nad dílnami se nachází školní cvičná kuchyň s jídelničkou. Součástí školního pozemku je také školní hřiště pro míčové a areál zahrady se záhony a menším sadem. Velká sportovní hala je využívána nejen v hodinách tělesné výchovy, ale také pro tréninky basketbalových tříd a sportovní utkání žáků naší stejně jako dalších škol v okrese. Škola má vlastní hudebnu, velkou počítačovou učebnu, keramickou dílnu a tělocvičnu. Družina ke svému provozu využívá třídy prvního stupně. Učebny jsou vybaveny audio i video-technikou, počítači a přístupem k internetu. Škola se nachází blízko městských sadů, jež mohou být díky svému vybavení (koupaliště, on-line rampa, úseky vhodné jako běžecké dráhy, cyklo i on-line stezky) využívány v hodinách tělesné i sportovní výchovy, stejně jako přilehlý areál Stříbrného jezera pro botanické a zoologické procházky a pozorování. 20