Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna

Transkript

1 Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna Původce odpadů: statutární město Brno Zpracovatel POH: ECO Management, s.r.o. leden 2006

2 Obsah 1 Identifikační část Identifikační údaje původce Zpracovatel Plánu odpadového hospodářství původce Působnost a doba platnosti POH Územní závaznost POH Časová závaznost POH Účel Plánu odpadového hospodářství původce Analytická část Údaje k počtu a struktuře obyvatel Vývoj počtu obyvatel Skladba obyvatelstva Městská zeleň Produkce odpadů Celková produkce komunálních odpadů Rozbor produkce odpadů Odpady občanů svoz SKO (zbytkového odpadu) Odpady občanů separovaný sběr na sběrných místech Odpady občanů sběr mobilně nebo ve sběrných střediscích Odpady občanů odevzdání odpadů do výkupen druhotných surovin Odpady statutárního města a městských čtvrtí Nakládání s odpady Svozová firma Svoz nebezpečných odpadů Výkupny Ostatní partneři statutárního města a městských částí Blokové schéma Návrhová část Soulad produkce a nakládání s POH kraje Materiálové využití komunálních odpadů Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) Recyklace stavebních odpadů Omezení skládkování a podpora energetického využití Cíle Výtisk: 02 Strana 2

3 3.2.1 Materiálové využití komunálních odpadů Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) Recyklace stavebních odpadů Omezení skládkování a podpora energetického využití Zavedení separace BRO Opatření Úprava obecně závazné vyhlášky Rozšíření a optimalizace separovaného sběru Zavedení separovaného sběru v institucích města Osvětová činnost Optimalizace systému provozování sběrných středisek odpadů Zapojení SSO do systémů zpětného odběru Zadávací podmínky pro výběrová řízení zohlední cíle POH Zavedení separovaného sběru BRO ve sběrném dvoře Řízení změn Stav a vedení evidence odpadů Zařazení OH v organizačním schématu původce Odbornost, způsobilost a kvalifikace pracovníků OH Popis postupů pro průběžnou kontrolu a změny POH Spolupracující oprávněné osoby Přehled platných rozhodnutí oprávněných osob Zpětný odběr výrobků a zákon o obalech Přílohy Seznam cílů Seznam opatření Seznam zkratek Seznam tabulek Tabulkový přehled analytické části Kopie hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2003 a Kopie obecně závazné vyhlášky o nakládání s komunálním odpadem Kopie obecně závazné vyhlášky o místním poplatku Výtisk: 02 Strana 3

4 1 Identifikační část 1.1 Identifikační údaje původce Název: statutární město Brno Sídlo: IČ: Statutární zástupce: Telefonní spojení: Elektronická adresa: Dominikánské nám. 196/1, Brno PhDr. Richard Svoboda, primátor Počet obyvatel: Odpadový hospodář: Ing. Miroslav Hudec, Magistrát města Brna, Kounicova 67, Brno, tel. : , hudec.miroslav@brno.cz 1.2 Zpracovatel Plánu odpadového hospodářství původce Obchodní firma: ECO Management, s.r.o. Sídlo: Provozovna: IČ: Statutární zástupce: Telefonní spojení: Elektronická adresa: K Západí 2033/54, Brno Křížkovského 23, Brno Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. ecomanag@ecomanag.cz Vypracovali: Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Ing. František Piliar Mgr. Michal Hejč Výtisk: 02 Strana 4

5 1.3 Působnost a doba platnosti POH Územní závaznost POH POH statutárního města Brna je závazný na katastrálním území města Brna a jeho městských částí Časová závaznost POH Účinnost od Platnost do Schválil POH statutárního města Brna je zpracován na období minimálně do roku 2014, ode dne účinnosti, což je den jeho posledního odeslání se zapracovanými připomínkami krajského úřadu zpět krajskému úřadu ( 78 odst. 2 písm.r a 44 odst. 5 a 6 zákona č. 185/2001 Sb.). POH statutárního města Brna schválilo Zastupitelstvo statutárního města Brna usnesením č. ZM4/4434 ze dne V souladu s POH JmK Výtisk: 02 Strana 5

6 1.4 Účel Plánu odpadového hospodářství původce Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna (dále jen POH) se zpracovává podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) za účelem stanovení cílů a opatření k jejich dosažení, které budou v souladu s cíly stanovenými v Plánu odpadového hospodářství České republiky (dále jen POH ČR) a Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje (dále jen POH JmK). Závazná část POH JmK byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou (vyhláška Jihomoravského kraje č. 309/2004), kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, která je účinná od POH statutárního města Brna je plánovací dokument pro odpadové hospodářství (dále jen OH) města, vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezovaní jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování materiálového a energetického využívání odpadů a optimalizace nakládání s odpady. POH statutárního města Brna je zpracován s ohledem na zásady ochrany životního prostředí, technickou proveditelnost, ekonomickou efektivnost a sociální únosnost v regionu. Účelem POH je být v souladu s POH ČR a POH JmK a stanovit: výhled pro systém OH statutárního města Brna minimálně na období 5-ti let, cíle a opatření/programy pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství, nebezpečných vlastností a optimalizace nakládání se vznikajícími odpady, opatření pro splnění cílů závazné části POH JmK ve způsobech využití odpadů a nakládání s nimi, v reálném časovém a ekonomickém scénáři, způsob informačního a organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství statutárního města Brna. Povinnost zpracovat POH je stanovena v 44 zákona. POH musí obsahovat náležitosti uvedené v 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (viz. vyhláška MŽP č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Na město Brno se vztahují tato ustanovení 44: 1. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. 2. Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. 3. Plán odpadového hospodářství původce odpadů se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek. 4. Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci jsou povinni zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1. Výtisk: 02 Strana 6

7 5. Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny zaslat kraji, příslušnému podle sídla nebo bydliště původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný kraj do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů sdělí původci odpadů své připomínky. 6. Původce odpadů je povinen do 3 měsíců ode dne doručení připomínek kraje písemně kraji sdělit, jak jeho připomínky do svého plánu odpadového hospodářství zapracoval. 7. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti. Výtisk: 02 Strana 7

8 2 Analytická část 2.1 Údaje k počtu a struktuře obyvatel statutární město Brno má v současnosti více než 360 tisíc obyvatel. Je zřejmé, že takový počet obyvatel produkuje odpady v množství, přesahujícím limit pro zpracování plánu odpadového hospodářství původce. Počet a struktura obyvatel výrazným způsobem určuje produkci odpadů, proto bude důležité se hlouběji zabývat jejich vývojem v plánovacím období Vývoj počtu obyvatel Dle údajů ČSÚ mělo statutární město Brno v roce obyvatel, v roce 2003 to bylo obyvatel, v roce 2002 mělo město obyvatel a při sčítání obyvatelstva v roce 2001 mělo město obyvatel. V posledních letech dochází k velkému úbytku počtu obyvatel statutárního města Brna, který je způsoben zejména vysokým průměrným věkem obyvatelstva Brna (tím i vyšší mortalitou) a velkým počtem odstěhovaných obyvatel (satelitní města a vesnice v okolí Brna s vyšším standardem bydlení a dobrou dopravní dostupností). Úbytek se v poslední době mírně snížil nástupem tzv. silných ročníků, které v současné době zakládají rodiny. Tento trend se pravděpodobně zastaví až po zhruba 5-10 letech, kdy opět dojde ke zvýšení úbytku obyvatel. Vzhledem k poměrně vysokým průměrným cenám nemovitostí (viz např. se Brno řadí k vyhledávaným lokalitám pro bydlení. Tento fakt je způsoben také tím, že většina obyvatel z okolí (bývalý okres Brno-venkov a části okresů Blansko, Vyškov a Břeclav) dojíždí do Brna za prací nebo studiem, přičemž se stoupající vzdáleností roste u těchto obyvatel poptávka po podnájmu. Tito obyvatelé v Brně plynule zaplňují vakuum, vzniklé přirozeným úbytkem obyvatelstva, většinou však nejsou vedeni v evidenci obyvatel jako obyvatelé Brna. Vzhledem k vývoji porodnosti a úmrtnosti a vzhledem k situaci na trhu bydlení lze do roku 2010 predikovat úbytek počtu obyvatel statutárního města Brna o necelých 1000 obyvatel ročně, tedy počet obyvatel v roce 2010 lze v Brně odhadnout na , v roce 2012 to bude obyvatel a v roce 2015 lze v Brně předpokládat obyvatel Skladba obyvatelstva Dle údajů ze sčítání obyvatelstva v roce 2001 bylo v Brně domů, z toho trvale obydlených, a bytů, z toho trvale obydlených. Část zástavby rodinných domů je možno klasifikovat jako vesnickou a část jako vilovou. Nová výstavba v některých čtvrtích (například Žebětín) pak má většinou charakter vilové zástavby. Vzhledem k velké rozloze Brna je však možno novou výstavbu považovat za okrajovou, převažuje spíše výstavba v satelitních obcích Brna (které nespadají do tohoto Plánu odpadového hospodářství). Na základě výše zmíněných údajů lze konstatovat, že město Brno má smíšenou zástavbu s převažující sídlištní a vyrovnanou vesnickou a vilovou zástavbou. Výtisk: 02 Strana 8

9 2.2 Městská zeleň Vzhledem k tomu, že údržbu zeleně provádí pro město a městské části osoby oprávněné k této činnosti, které jsou zároveň původci odpadů a vzhledem k množství vzniklého odpadu nemají ohlašovací povinnost, je množství odpadu vzniklého ze zeleně na území města vypočítáno následujícím způsobem: Údaje k odpadu vzniklému při údržbě zeleně jsou vypočítány z jednotlivých ploch zeleně (dle druhu, způsobu údržby) uvedených v Generelu zeleně a příměstské krajiny města Brna. Množství odpadu vzniklého při údržbě daných typů zeleně bylo odhadnuto dle údajů Veřejné zeleně města Brna p.o. Tabulka č. 1 celková rozloha a skladba městské zeleně v roce 1998 typ zeleně městská krajinná hřbitovy zahrádky doprovodná celkem katastr [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] Bohunice 11,28 0,00 0,00 34,68 88,81 134,77 Bosonohy 1,28 0,63 0,00 81,21 53,51 136,63 Brněnské Ivanovice 2,96 0,00 0,00 48,57 120,33 171,86 Brno - Město 19,99 0,00 0,00 0,85 11,87 32,71 Bystrc 21,16 24,54 0,00 202,64 216,42 464,76 Černá Pole 26,57 0,00 0,00 1,74 90,04 118,35 Černovice 10,49 0,00 0,00 36,38 208,00 254,87 Dolní Heršpice 1,60 0,00 0,00 11,50 49,14 62,24 Dvorská 0,07 0,00 0,00 7,55 10,76 18,38 Holásky 1,11 0,00 0,00 12,58 87,57 101,26 Horní Heršpice 1,28 0,00 0,00 31,30 121,76 154,34 Husovice 5,08 0,00 0,00 7,08 42,51 54,67 Chrlice 1,97 0,00 0,00 50,11 77,43 129,51 Ivanovice 1,27 0,00 0,00 33,88 58,56 93,71 Jehnice 0,39 0,00 0,25 15,73 27,67 44,04 Jundrov 0,40 0,00 0,00 90,92 32,72 124,04 Kníničky 5,06 4,81 0,00 137,70 22,69 170,26 Kohoutovice 3,00 0,00 0,00 2,87 64,81 70,68 Komárov 5,90 0,00 0,00 3,62 54,21 63,73 Komín 8,41 0,00 2,04 90,79 116,26 217,50 Královo Pole 11,43 0,00 0,47 62,43 138,35 212,68 Lesná 22,04 1,88 0,00 10,58 93,01 127,51 Líšeň 37,90 0,00 1,07 89,77 198,60 327,34 Maloměřice 7,37 6,34 0,00 33,24 97,36 144,31 Medlánky 4,10 0,00 0,00 7,93 35,39 47,42 Mokrá Hora 0,02 0,00 0,00 4,20 27,19 31,41 Nový Lískovec 10,26 0,21 0,00 35,43 41,28 87,18 Obřany 0,70 0,00 0,00 91,40 60,79 152,89 Ořešín 0,10 0,00 0,00 12,89 10,49 23,48 Pisárky 15,45 0,00 0,00 39,07 84,30 138,82 Ponava 7,14 0,00 0,00 17,83 33,10 58,07 Přízřenice 2,44 0,00 0,20 35,52 38,50 76,66 Řečkovice 7,62 0,00 1,29 42,44 128,79 180,14 Sadová 0,42 0,00 0,00 90,20 12,99 103,61 Slatina 6,49 0,00 0,59 36,71 111,59 155,38 Soběšice 0,83 0,00 0,28 31,43 38,51 71,05 Staré Brno 12,19 0,00 0,00 3,12 82,75 98,06 Starý Lískovec 4,89 0,00 16,96 19,52 73,02 114,39 Výtisk: 02 Strana 9

10 Stránice 17,75 0,00 0,00 0,04 40,19 57,98 Štýřice 2,89 0,00 0,00 0,78 35,57 39,24 Trnitá 1,25 0,00 0,07 29,92 168,06 199,30 Tuřany 21,07 0,00 0,00 13,27 38,04 72,38 Útěchov 0,22 0,00 0,00 11,28 17,95 29,45 Veveří 2,38 0,00 0,00 1,56 19,17 23,11 Zábrdovice 37,27 0,00 0,00 56,20 125,24 218,71 Žabovřesky 26,31 7,69 7,90 58,33 157,17 257,40 Žebětín 0,28 0,09 0,44 59,01 140,39 200,21 Židenice 2,88 0,00 0,00 0,00 49,02 51,90 Celkem 392,96 46,19 31, , , ,39 Zdroj: Generel zeleně a příměstské krajiny města Brna Koeficienty jsou stanoveny takto: Městská a krajinná zeleň Hřbitovy Zeleň v zahradách a chatových oblastech Doprovodná zeleň na zastavěných plochách 4,5 t/ha 4,5 t/ha 3 až 4,5 t/ha 1 až 1,5 t/ha Po aplikaci jednotlivých koeficientů na celkové rozlohy podle typu zeleně získáváme předpokládanou produkci odpadů z údržby zeleně na území statutárního města Brna. Její výše se pohybuje v rozsahu až t. Výtisk: 02 Strana 10

11 2.3 Produkce odpadů Celková produkce komunálních odpadů V následující tabulce jsou uvedeny základní přehledy o celkové produkci odpadů statutárního města Brna v letech 2003 a Podrobnější rozpis produkce po jednotlivých odpadech (katalogových číslech) je uveden v Příloze 4.5 Tabulka č. 2 Celková produkce odpadů v letech 2003 a 2004 Produkce odpadů statutární město Brno Změna produkce 2004/2003 Měrná produkce 2004 t % t % % kg/obyvatele Celkem odpadů v tom: Ostatní , , Nebezpečné 738 0, , Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady Rozbor produkce odpadů V následujícím textu budou podrobně rozebrány všechny provozy a místa, které je možno identifikovat při hodnocení produkce odpadů města. Brno je statutárním městem. Území statutárního města Brna je členěno na 29 městských částí, které jsou organizačními jednotkami města. Základním předpokladem pro identifikaci produkce odpadů je definice a vymezení původce a jeho odpadů. Původcem odpadů je ekonomický subjekt - statutární město Brno. Základním dokumentem upravujícím a řešícím nakládání s komunálními odpady na území statutárního města Brna je obecně závazná vyhláška č. 6/2005 ze dne o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města Brna. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím systém nakládání s komunálními odpady je skutečnost, že ve městě Brně je zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 17/2004). V současné době je možno u statutárního města Brna identifikovat tyto dva celky produkující odpady: občané a statutární město Brno a jeho městské části Odpady občanů svoz SKO (zbytkového odpadu) Občané (respektive majitelé nemovitostí nebo stavební družstva) mají k dispozici sběrné nádoby na SKO, které jsou v majetku svozových společností (SAKO Brno, a.s.,.a.s.a. s.r.o., van Gansewinkel, s.r.o.). Sběrné nádoby jsou umísťovány k jednotlivým nemovitostem v počtu, velikosti a intervalu svozu odvislém od počtu osob užívajících nemovitost v závislosti na orientační měrné doporučené produkci zbytkového odpadu (odpad po vytřídění využitelných, objemných a nebezpečných složek) cca 4 l/osobu/den. Zapojení podnikatelů do systému svozu města není zatím vzhledem k negativním zkušenostem z let 1999 až 2001 umožněno. Možnost zapojení do systému bude zpracována v opatření Návrhové části. Výtisk: 02 Strana 11

12 Odpady, které občané ukládají do nádob na SKO, jsou sváženy svozovou firmou (v současnosti SAKO Brno, a.s. nebo její subdodavatelé) a předávány k dalšímu nakládání, což je v případě statutárního města Brna energetické využití ve spalovně komunálních odpadů SAKO Brno. Celková produkce SKO (včetně SKO ze sběrných dvorů, atd.) se v posledních dvou letech udržuje na stejné úrovni přibližně 190 kg na obyvatele. Do roku 2010 lze očekávat určitý nárůst v závislosti na růstu životní úrovně obyvatelstva. Nárůst by se však díky opatřením na zintenzivnění separovaného sběru skla, papíru a plastů a díky opatřením na mobilní sběr velkoobjemového odpadu a biodegradabilního komunálního odpadu mělo podařit minimalizovat respektive udržet na současné úrovni v roce 2010 tedy očekáváme produkci 190 kg SKO na obyvatele. Tabulka č. 3 Produkce SKO při svozu zbytkového odpadu Název odpadu Směsný komunální odpad Katalogové číslo odpadu Kategorie odpadu Produkce 2003 Produkce O Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady Odpady občanů separovaný sběr na sběrných místech Občané Brna mohou samostatně separované sklo, papír a PET-láhve z jejich KO ukládat do kontejnerů, volně umístěných na sběrných místech a ve sběrných střediscích odpadů. Kontejnery jsou ve vlastnictví svozové firmy a jsou součástí městského systému separovaného sběru odpadů. Jednotlivá sběrná stanoviště jsou buď pouze pro jeden druh odpadu, případně jsou na nich umístěny nádoby na více druhů odpadů v závislosti na možnostech místa. Svoz odpadů a jejich předávání k dalšímu nakládání provádí svozová firma (v současnosti SAKO Brno, a.s.) nebo její subdodavatelé. Veškeré odpady ze separovaného sběru (většinou odpady z obalů) jsou dále předávány k recyklaci. Město je zapojeno do systému autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s. a dostává odměnu za sběr obalů. Vzhledem k důležitosti separovaného sběru v systému nakládání s odpady města bude nutno v rámci POH navrhnout opatření ke zintenzivnění a zefektivnění separovaného sběru tak, aby došlo k jeho intenzivnímu nárůstu, předpokládanému v prognóze produkce odpadů pro rok t t Výtisk: 02 Strana 12

13 Tabulka č. 4 Separovaný sběr na sběrných místech Název odpadu Katalogové číslo odpadu Kategorie odpadu Produkce 2003 Produkce 2004 Sklo O Papír a lepenka O Plasty O Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady, vlastní prognóza V roce 2004 zadal OŽP MMB ke zpracování Generel odpadového hospodářství studie systému sběru a svozu využitelných složek odpadů, dále jen Generel. V tomto důležitém a technicky velmi dobře zpracovaném dokumentu bylo mj. provedeno důkladné zmapování rozmístění kontejnerů na separovaný sběr. Generel dále provádí optimalizovaný návrh rozmístění kontejnerů. Návrh je proveden zejména s ohledem na minimalizaci přímých nákladů, a navrhuje zvýšení počtu sběrných míst PET lahví, papíru a omezení sběrných míst skla. Celkový počet sběrných míst předpokládá cca 500 s tím, že na sběrném místě budou kontejnery většího objemu pro všechny sbírané komodity, z důvodu snížení nákladů na svoz těchto odpadů. t t Výtisk: 02 Strana 13

14 Tabulka č. 5 Separovaný sběr využitelných složek KO podle kontejnerů a městských části (červen až září 2004) Městská část Počet kontejnerů Papír Sklo PET 1,1 m 3 0,24 m 3 0,9 m 3 1,1 m 3 1,3 m 3 1,9 m 3 1,1 m 3 3 m 3 5 m 3 Bohunice Bosonohy Brno jih Brno - sever Brno - střed Bystrc Černovice Chrlice Ivanovice Jehnice Jundrov Kníničky Kohoutovice Komín Královo Pole Líšeň Maloměřice, Obřany Medlánky Nový Lískovec Ořešín Řečkovice Mokrá Hora Slatina Starý Lískovec Tuřany Útěchov Vinohrady Žabovřesky Žebětín Židenice Celkem Zdroj: Generel odpadového hospodářství studie systému sběru a svozu využitelných složek odpadů Výtisk: 02 Strana 14

15 2.3.5 Odpady občanů sběr mobilně nebo ve sběrných střediscích Další formou separovaného sběru jsou ve statutárním městě Brně sběrné dvory, tzv. sběrná střediska odpadů (SSO). Sběrná střediska slouží pro odkládání odpadů, které nelze ukládat do sběrných nádob směsný komunální odpad tzv. zbytkový odpad. Občané zde mohou odložit objemné složky komunálních odpadů včetně stavebních sutí, využitelné složky komunálních odpadů v druzích jako na sběrných místech (sklo, papír, PET), další využitelné odpady (železný šrot, textil) a nebezpečné složky komunálních odpadů (vyjma 4 SSO). Sběrná střediska mohou pro odkládání odpadu podobnému komunálnímu za úplatu využívat i původci odpadů. Kromě toho jsou tři městské části, které sběrný dvůr vůbec nemají. Zde se pak provádí svoz objemných odpadů - tzv. sběrové dny odpadů. Současně se provádí ve všech městských částech (tedy i tam, kde je možno NO odložit ve SSO) více než dvakrát ročně mobilní svoz nebezpečných odpadů, což je oproti legislativním požadavkům aktivnější přístup. Separovaný sběr stavebních odpadů a biodegradabilních komunálních odpadů se provádí v SSO, při efektivnějším provádění může značně snížit množství SKO, určeného k energetickému využití. Navíc se zde nabízí nutnost zefektivnit sběr a roztřídění velkoobjemových odpadů tak, aby byl sebrán vyšší podíl zejména biodegradabilních odpadů materiálově využitelných. Zbývající velkoobjemový odpad je vzhledem k jeho skladbě vhodné v co nejvyšší míře energeticky využít. Tím by bylo doplněno stávající třídění velkoobjemového odpadu na spalitelný a nespalitelný. Biodegradabilní odpady jsou v současné době dle charakteru odstraňovány spolu s ostatním objemným odpadem ukládáním na skládky nebo jsou energeticky využity. Tabulka č. 6 Nejvýznamnější odpady odevzdané v SSO nebo při mobilním sběru Název odpadu Katalogové číslo odpadu Kategorie odpadu Produkce 2003 Produkce 2004 Nebezpečné odpady N Cihly O Stavební odpady O Textil a oděvy O Papír O Sklo O Plasty O Dřevo O Biodegradabilní odpad O Objemný odpad O Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady t t Výtisk: 02 Strana 15

16 Podrobnější údaje ke sběrným dvorům (adresy, otvírací doba, provozovatel atd.) je možno nalézt v již výše zmiňovaném Generelu odpadového hospodářství studii systému sběru a svozu využitelných složek odpadů. Výtisk: 02 Strana 16

17 2.3.6 Odpady občanů odevzdání odpadů do výkupen druhotných surovin V rámci Brna působí větší množství ekonomických subjektů, zabývajících se výkupem druhotných surovin (mimo jiné kovů a papíru). Ty by měly ve své evidenci uvádět i množství odpadů, odebraných od občanů nebo od škol. Většina výkupen není součástí městského systému separovaného sběru odpadů Vzhledem k tomu, že množství materiálově využitelných odpadů z výkupen a sběren je nezanedbatelné, je třeba, aby tyto byly součástí systému města (ošetřeno vyhláškou nebo smlouvou v případě podílu na odměně společnosti EKO-KOM a.s.). Na základě smlouvy jsou do systému města zapojeny společnosti.a.s.a. s.r.o., Brnometal s.r.o. a Svratka o.s.. (smlouva je nutná pouze z důvodu přidělování podílu odměny za sběr obalů od společnosti EKO-KOM, a.s.). Množství předpokládaných odpadů ze sběren, které nejsou v systému zapojeny (a tedy by mohly potenciálně být), je možno v roce 2004 odhadnout na více než 1000 t barevných kovů a více než t železného šrotu. Tabulka č. 7 Sběr využitelných odpadů realizovaný oprávněnými osobami zapojenými do systému města Název odpadu Katalogové číslo odpadu Kategorie odpadu Produkce Výtisk: 02 Strana t Produkce 2004 PET lahve O Sklo O Železo a ocel O Papír a lepenka O Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady Odpady statutárního města a městských čtvrtí statutární město Brno a jeho městské části mají dále ve své působnosti některé úkoly, při kterých mohou vznikat odpady. Jedná se zejména o údržbu městské zeleně, odstraňování nelegálních skládek atd. Městské části se starají o svoji městskou zeleň v samostatné působnosti a zabezpečují údržbu části ploch zeleně. Vzhledem k tomu, že uvedené činnosti zabezpečují pro MČ osoby oprávněné k údržbě zeleně, kterým tato zeleň vzniká jako původci odpadů a tito nemají vesměs ohlašovací povinnost, neobjevuje se tento odpad v evidenci. Současně je část zeleně využívána na místě (mulčování, drcení na štěpky) a omezuje se takto množství vzniklého odpadu. Teoreticky vzniklé množství odpadu ze zeleně je vyhodnoceno v kapitole 2.2 Městská zeleň. Vzhledem k uvažované stavbě kompostárny ve městě Brně bude nutno tento stav pomocí několika důsledných opatření Návrhové části napravit. Produkce těchto odpadů podle provedených odhadů v posledních letech stoupá, nakládání s nimi však není komplexně vyřešeno, přitom je zde velký potenciál k jejich t

18 recyklaci a následnému využití. Z těchto důvodů by bylo vhodné zahrnout tyto odpady do evidence města a zvýšit tak % materiálového využití komunálních odpadů. Výtisk: 02 Strana 18

19 2.4 Nakládání s odpady Provoz sytému nakládání s komunálními odpady zabezpečuje pro město Brno společnost SAKO Brno, a.s., která je ve 100% vlastnictví města. Tato společnost zabezpečuje pro město rozmístění nádob na směsný komunální odpad (zbytkový odpad), sběrné nádoby na využitelné složky odpadů, kontejnery a sběrné nádoby na sběrná střediska odpadů a zabezpečuje svoz odpadů uložených ve výše uvedených sběrných nádobách a kontejnerech a to k dalšímu využití nebo odstranění dle druhu odpadu. Uvedené činnosti může SAKO Brno, a.s. provádět i prostřednictvím subdodavatelů. Mobilní svoz nebezpečných odpadů a svoz nebezpečných odpadů ze sběrných středisek bude do konce roku 2005 provádět společnost ECOTECHNIEK CZ s.r.o.. Po roce 2005 bude tyto činnosti provádět oprávněná osoby vybraná v rámci veřejné zakázky. Provoz sběrných středisek zabezpečují pro město v současné době různí provozovatelé na základě smlouvy s příslušnou městskou částí. Město Brno je zapojeno do systému autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s., kde jsou rámci sběru využitelných odpadů vykazovány jako obaly tyto odpady papír, PET, sklo, kovy. Dle vykazovaného množství odpadů a podmínek smlouvy mezi městem a autorizovanou společností dostává město odměnu, která je příjmem z části města a z části oprávněných osob zapojených do systému a musí být využita v rámci provozu systému. Město má v současné době zajištěno koncové materiálové využití u odpadů z obalů, vykazovaných v evidenci pro společnost EKO-KOM ( papír, sklo, PET, kovy). Kromě toho je zajištěno energetické využití SKO, který je svážen do spalovny SAKO Brno (kde má město 100% majetkový podíl) a zde je využíván k výrobě páry, která je dodávána do systému centrálního vytápění města. Ostatním partnerům město odpady zatím pouze předává bez znalosti jejich dalšího nakládání. Podrobný rozpis způsobů nakládání po jednotlivých odpadech (katalogových číslech) je uveden v Příloze Svozová firma Firma, která byla vybrána na základě výběrové řízení (v současnosti SAKO Brno, a.s.), sama nebo pomocí subdodávek provádí podle smlouvy tyto činnosti: svoz a energetické využití zbytkového odpadu včetně pronájmu sběrných nádob sběr a svoz využitelných složek komunálního odpadu z nádob rozmístěných na území města (PET,. sklo, papír) včetně pronájmu sběrných nádob a jeho předání oprávněné osobě odstraňování skládek sběrové dny v MČ, kde nejsou v provozu SSO (Kníničky, Jundrov, Vinohrady) vede pro město evidenci odpadů a zabezpečuje provoz dispečinku zabezpečuje umístění a pronájem kontejnerů na SSO, jejich odvoz a předání odpadů oprávněné osobě Vzhledem k tomu, že firma SAKO vede pro statutární město Brno evidenci odpadů a statutární město Brno má ve firmě rozhodující majetkový podíl, je nakládání s odpady předávanými partnerům firmy SAKO snadno dohledatelné. Výtisk: 02 Strana 19

20 2.4.2 Svoz nebezpečných odpadů Jiná oprávněná osoba (v současnosti ECOTECHNIEK CZ s. r. o.) provádí svoz nebezpečných odpadů ze sběrných dvorů a mobilní sběr nebezpečných odpadů na území celého města. Evidence odpadů je k dispozici, ale tato firma veškeré svážené odpady dále předává jiné oprávněné osobě firmě, čímž město Brno ztrácí možnost ovlivňovat konečné nakládání s těmito odpady. Vzhledem k tomu, že se jedná o nebezpečné odpady, je obzvláště důležité, aby bylo nakládání s těmito odpady pod kontrolou. Proto bude nutno v rámci Návrhové části přijmout příslušná opatření Výkupny Výkupny lze rozdělit na zapojené do systému města (v případě sběru obalových odpadů dostávají podíl na odměně společnosti EKO-KOM, a.s.) a nezapojené do systému města. Nutnost zapojení do systému města na základě smlouvy je pouze ve vazbě na odměnu společnosti EKO-KOM a.s. tj. ve vazbě na sběr obalových odpadů (zejména papír, sklo, PET). Přehled o množství odebraném od fyzických osob a způsoby dalšího nakládání jsou patrny z hlášení o produkci jednotlivých oprávněných osob (výkupen) a je nutno tyto odpady zahrnout do evidence města opatření v rámci návrhové části Ostatní partneři statutárního města a městských částí Vzhledem k tomu, že některé činnosti (např. údržba městské zeleně) provádí pro městské části různí dodavatelé, kteří jsou ve smyslu zákona i původci odpadů, nemají městské části přehled o vzniklých odpadech. Tento problém je možno řešit v rámci Návrhové části. 2.5 Blokové schéma V následujících schématech jsou graficky zobrazeny toky odpadů tak, jak byly popsány v předchozích kapitolách. Výtisk: 02 Strana 20

21 Výtisk: 02 Strana 21

22 Výtisk: 02 Strana 22

23 3 Návrhová část Návrhová část POH obsahuje zhodnocení souladu POH Jihomoravského kraje se skutečností v odpadovém hospodářství města, zjištěnou v Analytické části, dále vytyčení cílů, které mají být splněny, dále návrh opatření, která budou provedena za účelem splnění cílů a popis systému řízení změn v POH. Návrhová část POH definuje cíle odpadového hospodářství města s výhledem do roku 2014 a opatření a nástroje, jejichž realizace povede k naplnění stanovených cílů, dále stanovuje základní priority v nakládání s odpady s výhledem do roku Soulad produkce a nakládání s POH kraje V POH JmK jsou v souvislosti s produkcí a nakládáním s odpady ve statutárním městě Brně stanoveny tyto relevantní cíle a cílové hodnoty: 2.1 Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 (a s tím částečně související cíl 4. Zajistit sběr a využití odpadů obalů) 2.3 Zajistit sběr, následné využití, případně řízené odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů (50% v roce 2005 a 75% v roce 2010) (a s tím částečně související cíl 7.1 Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů) 3. Zajistit recyklaci stavebních a demoličních odpadů (využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012) spolu související cíle: 2.2 Preferovat spalování směsného komunálního odpadu s energetickým využitím před jeho skládkováním; 11.2 Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování o 20 % v roce 2010 ve srovnání s rokem 2000; 11.3 Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpadů (35 % v roce 2010); 12 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů (na 75 % stavu produkce r do roku 2010) Cíl 10 Zvýšit využívání odpadů formou recyklace na 55 % v roce 2012 není ve vztahu k původci relevantní (zejména z hlediska rozhodujícího podílu komunálních odpadů na produkci a tím i jiných možností jejich recyklace) Materiálové využití komunálních odpadů Tento cíl podle současného výkladu určuje, že procentuální podíl materiálového využití vznikajících komunálních odpadů bude v roce 2010 o 50% vyšší než v roce V roce 2004 bylo materiálově využito 16% komunálních odpadů (včetně stavebních odpadů). Do budoucna jsou zde jisté rezervy, které je nutno hledat ve sběrnách druhotných surovin (zejména kovů), u biologicky rozložitelného odpadu (BRO) a v efektivnějším rozdělování odpadů ve sběrných dvorech (zejména BRO). Dále je nutno zintenzívnit a optimalizovat separovaný sběr papíru, plastů, skla a kovů. Jako opatření Návrhové části zavést separovaný sběr i na veškerých úřadech, spadajících pravomocně pod statutární město Brno. Díky těmto dvěma opatřením a díky využití výše zmíněných rezerv se sníží množství SKO, určeného na skládky nebo k energetickému využití. Za plnění cíle 4 jsou zodpovědné povinné osoby, které jej plní prostřednictvím sdružení EKO-KOM. Sdružení EKO-KOM cíl plní nepřímo, pomocí systému finanční Výtisk: 02 Strana 23

24 motivace obcí ke třídění odpadů obalů. Statutární město Brno je tedy pouze koncovým účastníkem systému, který nenese za tento cíl přímou zodpovědnost. Vyhodnocení a tedy i plnění cíle je vzhledem k povaze indikátorů (podíl vytříděných obalů oproti množství uvedenému na trh) určeno povinným osobám (nebo EKO-KOMu v jejich zastoupení) Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) Plnění cíle 2.3 podle aktuálního výkladu spočívá v podílu vyseparovaných nebezpečných odpadů k celkovému množství nebezpečných odpadů v komunálním odpadu (tedy navýšeno o nebezpečný odpad v rámci SKO a objemného odpadu). Podle rozborů SKO, které prováděl Ing. Pospíchal ve spolupráce s firmou SAKO, je možno množství nebezpečných odpadů v SKO poměrně dobře odhadnout. Nebezpečné odpady je možno ukládat skoro ve všech sběrných dvorech (kromě 4, kde to není možné) a v rámci mobilního sběru. Statutární město Brno provádí prostřednictvím vybrané svozové firmy nejméně dvakrát ročně mobilní sběr nebezpečných odpadů i tam, kde není možno odpady uložit ve sběrném dvoře. Tím je ze strany města splněna základní povinnost z hlediska sběru nebezpečných odpadů. Účinnost separace NO v Brně je podle hlášení o nakládání s odpadem průměrná (2 kg na obyvatele), což v porovnání s rozbory SKO (obsah NO v SKO je přibližně 2 kg na obyvatele) vyznívá ve prospěch naplnění cíle 2.3 v roce V současné době není zatím možné zcela přesně odhadnout, jak se projeví úbytek nebezpečných odpadů v komunálním odpadu díky zpětnému odběru vybraných výrobků s ukončenou životností (autovraky, akumulátory a baterie, zářivky, některé oleje, ledničky, atd.). Odborný odhad pro rok 2010 předpokládá produkci přibližně 1 kg NO na obyvatele, ale lze také předpokládat úbytek NO v rámci SKO. Stanovit vzájemný poměr tedy s rozumnou přesností pro tento rok prakticky nelze. Vzhledem k cíli 7.1 je možno konstatovat, že město se bude snažit většinu v současnosti vznikajících nebezpečných odpadů směrovat do systému jejich zpětného odběru (tam kde je to možné). Tím dojde k naplnění tohoto cíle, účinnost předpokládaných opatření zatím nelze přesně určit Recyklace stavebních odpadů Stavební odpady se v současné době převážně recyklují. Tato skutečnost je v souladu s cílem využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a využívat 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince Tento stav je zajištěn poměrně solidní nabídkou recyklačních kapacit ve městě Brně. Přesto bude nutno provést taková opatření, aby stávající stav byl zachován Omezení skládkování a podpora energetického využití Zde je několik vzájemně souvisejících cílů, jejichž společným jmenovatelem je omezení skládkování komunálních odpadů a podpora jejich energetického využití. V současné době je skládkováno velmi malé množství vznikajících komunálních odpadů (zejména se jedná o nespalitelné velkoobjemové odpady ze sběrných dvorů). Veškerý SKO a spalitelný odpad ze sběrných dvorů (tedy hmotnostně nejvýznamnější složky komunálních odpadů) jsou energeticky využívány, tedy tyto cíle jsou automaticky splněny. Výtisk: 02 Strana 24

25 3.2 Cíle Cíle POH statutárního města Brna jsou v souladu s cíli POH ČR a s cíli definovanými v Závazné části POH Jihomoravského kraje. Cíle a opatření POH města Brna jsou racionálně stanoveny s ohledem na technickou vybavenost, ekonomickou náročnost a sociální únosnost regionu. Prioritou POH je zavedení trvale udržitelného způsobu nakládání s odpady ve městě Brně s maximálním podílem využití těchto odpadů. Pro naplnění výše uvedené priority jsou v POH vytyčeny specifické cíle (k jejichž plnění budou přijata závazná opatření, podrobněji rozepsaná v kapitole 3.3). Jednotlivé cíle jsou rozepsány v následujících podkapitolách, které jsou vždy členěny na dvě části. První část obsahuje v přehledových tabulkách rozepsaný cíl a druhá část stručný vysvětlující popis z čeho stanovený cíl vychází a v jakém je souladu s cíli Závazné části POH Jihomoravského kraje. Cíle POH jsou zpracovány do tabulek, které obsahují: číslo cíle, název cíle, cílovou hodnotu (pokud možno měřitelnou podle příslušného indikátoru), indikátor resp. indikátory pro kontrolu plnění daného cíle, zdroje dat, ze kterých budou vyhodnocovány indikátory, odpovídající opatření, která naplňují daný cíl. Výtisk: 02 Strana 25

26 3.2.1 Materiálové využití komunálních odpadů Identifikátor cíle C1 Cíl Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů Cílová hodnota v roce 2010 o 50% oproti roku 2003 Indikátor Zdroj dat Opatření navýšení materiálového využití KO (hmotnostně) evidence hlášení o produkci a nakládání s odpady Všechna Tento cíl V roce 2010 materiálově využívat o 50 % více vznikajících materiálově využitelných odděleně sebraných komunálních odpadů než v roce 2003 je v souladu s krajským cílem 2.1 Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a částečně také s cílem 4. Zajistit sběr a využití odpadů obalů. V POH bylo v souladu s doporučením KÚ JmK přistoupeno k výkladu, který počítá s navýšením procentuálního zastoupení využitých komunálních odpadů v cílovém roce o 50 % oproti referenčnímu roku. Pro názornost zde uvedeme příklad pokud v referenčním roce bude dosahováno 20 % materiálového využití, v cílovém roce se předpokládá 30 %, výpočet je proveden takto: 20 + (50% * 20) = = 30 Nahrazení referenčního roku 2000 rokem 2003 je dáno zejména rozdíly v legislativě pro vedení evidence a v kvalitě těchto dat. Vzniká tak určité dobrovolné zpřísnění, které je však vzhledem k přijatým opatřením reálně dosažitelné. Při vyhodnocování plnění cíle se tedy bude postupovat tak, že se sečte produkce komunálních odpadů v daném roce (počítány ty odpady, které se podle aktuálního výkladu řadí mezi komunální, tedy v současnosti odpady s katalogovým kódem 20 xx xx nebo xx), dále se sečte množství odpadů, které byly předány k materiálovému využití a výsledný podíl se porovná se stejným podílem v referenčním roce K naplnění cíle bylo přijato maximální množství možných opatření všechna přijatá. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobně rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením. Výtisk: 02 Strana 26

27 3.2.2 Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) Identifikátor cíle C2 Cíl Minimalizace podílu NO v SKO Cílová hodnota Nestanoveno Indikátor splnění cíle realizací všech příslušných opatření do roku 2010 Zdroj dat Opatření Nestanoveno O1, O4, O5, O6 Tento cíl Do roku 2010 minimalizovat podíl NO v SKO je v souladu s krajským cílem 2.3 Zajistit sběr, následné využití, případně řízené odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů (50% v roce 2005 a 75% v roce 2012) a částečně také s cílem 7.1 Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů. Výklad a plnění krajského cíle 2.3 plně závisí na případných aktuálně prováděných rozborech SKO. Tyto rozbory nemusí být pro město Brno k dispozici, proto bylo přikročeno k nahrazení cílové hodnoty. Cíl je tedy možno považovat za splněný jedině tehdy, pokud se podaří úspěšně realizovat všechna opatření, která byla k jeho plnění navržena. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření jejich společným jmenovatelem je snaha o odklonění většiny nebezpečných odpadů do systémů zpětného odběru. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobněji rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením. Výtisk: 02 Strana 27

28 3.2.3 Recyklace stavebních odpadů Identifikátor cíle C3 Cíl Recyklace stavebních odpadů Cílová hodnota k %, k % Indikátor Zdroj dat podíl recyklovaných stavebních odpadů k celkové produkci stavebních odpadů v daném roce evidence hlášení o produkci a nakládání s odpady Opatření O1, O4, O5, O7 Tento cíl Zajistit využití stavebních a demoličních odpadů (využívat 55 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2006 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012) je v souladu s krajským cílem 3. Zajistit recyklaci stavebních a demoličních odpadů (využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a 75 % do 31. prosince 2005). Výklad a plnění krajského cíle 3 závisí na definici pojmu stavební odpady. Mezi recyklovatelné stavební odpady se počítají především odpady s katalogovými kódy , , , , a Podíl pak tvoří množství těchto odpadů, předaných k využití, oproti jejich vyprodukovanému množství. Soulad cíle s cílem krajským je zřejmý z jeho převzaté formulace a z použití stejného výkladu výpočtu indikátoru. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření, ta je přitom možno rozdělit do dvou skupin. Část opatření směřuje k smluvnímu zajištění recyklace a část směřuje k posílení využitelnosti těchto odpadů. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobně rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením. Výtisk: 02 Strana 28

29 3.2.4 Omezení skládkování a podpora energetického využití Identifikátor cíle C4 Cíl Omezení skládkování a podpora energetického využití Cílová hodnota 95 % v roce 2010 Indikátor Zdroj dat Opatření podíl energeticky využitého SKO (ZKO) a objemově upravitelných spalitelných objemných odpadů energeticky využitých v SAKO oproti jejich celkové produkci v daném roce evidence hlášení o produkci a nakládání s odpady O1, O4, O5, O7, O8 Tento cíl 95 % energetické využití SKO (ZKO) a objemově upravitelných spalitelných VOO v SAKO je v souladu s těmito spolu souvisejícími krajskými cíli: 2.2 Preferovat spalování směsného komunálního odpadu s energetickým využitím před jeho skládkováním; 11.2 Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování o 20 % v roce 2010 ve srovnání s rokem 2000; 11.3 Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpadů (35 % v roce 2010); 12 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů (na 75 % stavu produkce r do roku 2010). Výklad cíle (spolu s výkladem krajských cílů) je poměrně zřejmý podíl směsného komunálního odpadu (katalogový kód ) a objemného odpadu (katalogový kód , zde se ale jedná pouze o takový odpad, který je možné objemově upravit pro účely energetického využití) předaného k energetickému využití oproti jejich celkové produkci. Cíl je v souladu se všemi výše zmíněnými krajskými cíli, protože jeho splnění automaticky plní i tyto krajské cíle. Cíl je oproti krajským cílům přísnější, přesto je reálně splnitelný, protože vychází ze současného stavu a jeho udržení. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření, zejména je nutno zachovat stávající stav a současně vyjít vstříc potřebám energetického využití z hlediska ovlivnění skladby odpadů (lepší roztřiďování ve sběrných dvorech, osvěta ohledně vyšší separace nehořlavých složek odpadů u občanů). Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobněji rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením. Výtisk: 02 Strana 29

30 3.2.5 Zavedení separace BRO Identifikátor cíle C5 Cíl Zavedení separace BRO v případě možností materiálového využití Cílová hodnota Nestanoveno Indikátor Zdroj dat Opatření cíl splněn zavedením fungujícího systému sběru BRO ve SOO Nestanoveno O1, O4, O5, O8 Tento cíl V případě možností materiálového využití zajistit systém sběru BRO zejména ze zeleně prostřednictvím SSO nemá oporu v žádném z konkrétních krajských cílů. Charakter tohoto cíle spíše odpovídá opatření k naplnění cílů C1 a C4, ale vzhledem k závažnosti dané problematiky bylo opatření povýšeno na cíl. Na území města Brna je ve fázi přípravy výstavba kompostárny s vysokou kapacitou. Cílem je tedy vybudovat systém, který umožní soustředění BRO pro využití na tomto plánovaném zařízení. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření, zejména je nutno využít možností sběrných středisek odpadů. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobně rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením. Výtisk: 02 Strana 30

31 3.3 Opatření Opatření POH statutárního města Brna jsou stanovena tak, aby jejich realizací bylo dosaženo definovaných cílů ve stanovených termínech. Opatření POH statutárního města Brna jsou dále stanovena s ohledem na opatření Směrné části POH Jihomoravského kraje, místní podmínky a jsou plánována s výhledem do roku Jednotlivá opatření jsou rozepsána v následujících podkapitolách, které jsou členěny na dvě části. První část obsahuje v přehledových tabulkách jednotlivá opatření k dosažení cílů a druhá část stručný vysvětlující popis k navrhovaným opatřením. Struktura tabulek opatření POH je následující: Identifikátor opatření Název opatření Cíle, které jsou opatřením plněny Harmonogram plnění Zodpovědnost za plnění opatření Finanční náročnost opatření Způsob financování Výtisk: 02 Strana 31

32 3.3.1 Úprava obecně závazné vyhlášky Identifikátor opatření O1 Název opatření Úprava obecně závazné vyhlášky Plnění cíle Harmonogram Zodpovědnost Financování Náklady [Kč] C1, C2, C3, C4, C5 Do konce roku 2006, dále dle potřeby OŽP MMB není nutné (naopak finanční přínos pro město) Obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území statutárního města Brna č. 6/2005, popisuje systém nakládání s odpadem ve městě Brně. Při zpracování analytické části POH byly identifikovány následující problematické okruhy, které ve vyhlášce řešeny nejsou a v rámci tohoto opatření budou vyřešeny. 1) Výkupny druhotných surovin (především železných a neželezných kovů). U výkupen druhotných surovin se jedná o to, že odpady, které jsou zde odebírány od občanů města Brna nejsou podchyceny v evidenci města. Účelem opatření O1 je zajistit změnu vyhlášky tak, aby došlo k zapojení všech výkupen do systému města. Pro město to bude mít především 2 efekty: zvýší se % materiálově využitých komunálních odpadů, protože téměř 100% těchto odpadů druhotných surovin je dále předáváno na recyklaci. Nezanedbatelný je i finanční efekt, protože město přichází o příspěvky z EKO-KOMu za takto odevzdané odpady. V této souvislosti je nutné zajistit, aby odpady odebrané od občanů byly v evidenci vykazovány jako odpady komunální, tedy ze skupiny 20 (dle Katalogu odpadů). 2) Dále je potřebné ve vyhlášce doplnit způsob nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, tj. umožnění odkládání těchto odpadů ve sběrných střediscích odpadů tak, jak je popsáno v kapitole (opatření O8). 3) Další, ve vyhlášce neřešenou problematikou, jsou opatření vztahující se ke zpětnému odběru. Z těchto důvodů je potřebné ve vyhlášce doplnit způsob nakládání s výrobky podléhajícími zpětnému odběru, tj. umožnění odkládání těchto odpadů ve sběrných střediscích odpadů tak, jak je uvedeno v kapitole (opatření O6). 4) Dále je potřebné ve vyhlášce doplnit možnost zapojení podnikatelů do systému nakládání s komunálními odpady. Město v současné době neumožňuje zapojení fyzických a právnických osob oprávněných k podnikání (dále jen podnikatelů) do svého systému svozu a nakládání s komunálními odpady. Podnikatelé mají možnost uzavřít smlouvu přímo s některou ze svozových společností, což vzhledem k povinnosti podnikatelů třídit svůj odpad přináší určité logistické obtíže (zvýšené zatížení dopravou) nebo naopak neoprávněné využívání městského systému separovaného sběru. Nabízí se zde tedy optimalizace svozu nádob na SKO od občanů i podnikatelů a tím snížení dopravního zatížení. Základem bude umožnění uzavření smlouvy města s podnikateli. Předpokladem úspěšného fungování tohoto systému je kvalitní smluvní zabezpečení, smlouvy je potřebné Výtisk: 02 Strana 32

33 upravit tak, aby bylo omezeno riziko neplacení za tyto služby ze strany podnikatelů (na základě poučení z nepříznivých zkušeností při fungování systému v letech ). Podnikatel zapojený do systému města bude platit cenu za svoz SKO, dále bude mít možnost využívat systém separovaného sběru města (sběrná místa na papír, sklo a PET). Systém SSO mohou podnikatelé využívat již v současné době. Výtisk: 02 Strana 33

34 3.3.2 Rozšíření a optimalizace separovaného sběru Identifikátor opatření O2 Název opatření Plnění cíle Rozšíření a optimalizace separovaného sběru C1 Harmonogram do konce roku 2009 Zodpovědnost Financování Náklady [Kč] statutární město Brno (OŽP MMB), SAKO rozpočet města, příspěvky od EKO-KOMu, rozpočet SAKO, fondy EU 10,5 mil. (investiční náklady na sběrné nádoby) V souladu s cílem materiálově využívat v roce 2010 o 50% více vznikajících odděleně sebraných komunálních odpadů oproti roku 2003, bude nutné rozšířit a optimalizovat stávající síť sběrných míst v Brně. V Brně je zaveden donáškový sběr využitelných odpadů, v současné době na sklo, papír a PET. Město Brno si nechalo v roce 2004 zpracovat Generel odpadového hospodářství studii systému sběru a svozu využitelných složek odpadů (dále jen generel). Generel řešil optimalizaci SSO a sběrných míst na separované složky komunálních odpadů. Sběrná místa nejsou v současné době jednotná, většina je tvořena pouze sběrnými nádobami na sklo a minimum sběrných míst je tvořeno komplexním vybavením nádobami. Cílem optimalizace je proto zahuštění sítě komplexních sběrných stanovišť a snížení donáškové vzdálenosti jako rozhodujícího parametru pro účinnost separace prostřednictvím donáškového systému. Tím by měl být zajištěn větší komfort služeb pro občany a tedy i zvýšení motivace ke třídění. Toto opatření bude dále podpořeno masivní osvětovou kampaní (viz kapitola 3.3.4). Optimalizace sběrných míst, navržená v generelu, spočívá v maximalizaci počtu sběrných stanovišť, které budou obsahovat sběrné nádoby na všechny v současné době tříděné využitelné složky komunálního odpadu, tzn. papír sklo PET v počtu 474 (91% ze všech sběrných míst). Realizací generelu tak dojde ke zvýšení počtu sběrných míst na PET na 483 (oproti 94 místům v roce 2004) a papír na 475 (oproti 292 v roce 2004) a omezení počtu sběrných míst na sklo. Celkový počet sběrných míst je navržen v počtu 523. Na sběrných místech je uvažováno s kontejnery o větším objemu, z důvodu snížení nákladů na svoz těchto odpadů. V tabulce č. 8 je uvedena struktura a počty sběrných míst po jednotlivých městských částech tak, jak jsou navrženy v generelu. Výtisk: 02 Strana 34

35 Městská část Komplexní sběrné místo (sklo, papír, PET) Papír - PET Sklo - PET Pouze sklo Pouze PET Sběrných míst celkem Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna Tab. č. 8 - Struktura a počty sběrných stanovišť v jednotlivých městských částech po optimalizaci. Bohunice Bosonohy Brno - jih Brno - sever Brno - střed Bystrc Černovice Chrlice Ivanovice Jehnice Jundrov Kníničky Kohoutovice Komín Královo Pole Líšeň Maloměřice, Obřany Medlánky Nový Lískovec Ořešín Řečkovice Mokrá Hora Slatina Starý Lískovec Tuřany Útěchov Vinohrady Žabovřesky Žebětín Židenice Celkem Zdroj: Generel odpadového hospodářství, Brno 2004 Účelem opatření O2 je tedy zajistit realizaci opatření navržených v Generelu odpadového hospodářství. Výtisk: 02 Strana 35

36 Dalším způsobem jak motivovat občany ke třídění, je motivace finanční. Zde se nabízí možnost změny systému poplatku za odpady. Zákon o odpadech nabízí i jiné varianty poplatků. Se změnou systému poplatku je ale nutno postupovat uvážlivě a tento nástroj využít v případě, že ani po optimalizaci sběrných stanovišť nebude reálné dosažení vytyčeného cíle materiálového využití odpadů. Rozšíření odděleně sbíraných odpadů o další využitelné složky (například zlomový a foliový hliník, laminované obaly od tekutin, ostatní plasty) bude provedeno s ohledem na možnosti využití a případnou realizaci projektu Odpadové hospodářství Brno - dotřiďovací linka ve spalovně. Jiné způsoby zvýšení separace využitelných složek komunálních odpadů, např. rozšířením zálohového systému na jiné obalové materiály než jenom na některé skleněné láhve, je z pozice města Brna neovlivnitelný, proto s ním POH neuvažuje. Pokud by však došlo ke změně zákona a takový systém by byl v ČR zaveden, došlo by i ke změně POH statutárního města Brna. Realizace výše uvedených opatření k rozšíření a optimalizaci separovaného sběru bude nemalým příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji města Brna. Nelze však opomenout i ekonomické přínosy pro celou ČR. Ekonomický přínos pro město Brno spočívá v nárůstu tržeb za prodej suroviny, v nárůstu odměn za vytříděné obalové odpady od EKO-KOMu, ve snížení nákladů na svoz SKO a v případě skla i snížení provozních nákladů ve spalovně při energetickém využívání SKO. Výtisk: 02 Strana 36

37 3.3.3 Zavedení separovaného sběru v institucích města Identifikátor opatření O3 Název opatření Zavedení separovaného sběru v institucích města Plnění cíle C1 Harmonogram do konce roku 2008 Zodpovědnost OŽP MMB Financování rozpočet města, rozpočty organizací, příspěvky od EKO-KOMu Náklady [Kč] V souladu s cílem materiálově využívat v roce 2010 o 50% více vznikajících odděleně sebraných komunálních odpadů oproti roku 2003, chce jít statutární město Brno příkladem a do konce roku 2008 zavést separovaný sběr využitelných složek komunálních odpadů (papír, sklo, PET) ve svých institucích. Bude se jednat především o: Magistrát města Brna úřady městských částí školy, kde zřizovatelem je město Brno příspěvkové organizace města Brna obchodní společnosti s majoritním majetkovým podílem města Brna Snahou města Brna je tuto aktivitu koordinovat, posoudit vhodnost separovaného sběru na jednotlivých institucích a dávat jim doporučující stanoviska. V další fázi by bylo možné zapojit do tohoto projektu i ostatní instituce státní správy a samosprávy, vysoké školy, nevládní organizace apod. Výtisk: 02 Strana 37

38 Tab. č. 9 Seznam příspěvkových organizací města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru. Brněnské kulturní centrum, p. o. Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, p. o. Centrum experimentálního divadla v Brně, p. o. Centrum sociálních služeb, p. o. Domov důchodců Kociánka, p. o. Domov důchodců Kosmonautů, p. o. Domov důchodců Mikuláškovo nám., p. o. Domov důchodců Nopova, p. o. Domov důchodců Věstonická, p. o. Domov penzion pro důchodce Foltýnova,p. o. Domov penzion pro důchodce Koniklecova, p. o. Domov penzion pro důchodce Okružní, p. o. Domov penzion pro důchodce Podpěrova, p. o. Domov penzion pro důchodce Vychodilova, p. o. Domov mládeže JUVENTUS, p. o. Dům umění města Brna, p. o. Evropská základní škola Brno, Čejkovická 10, p. o. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka, p. o. Knihovna Jiřího Mahena v Brně, p. o. Kojenecký ústav a dětský domov, p. o. Lázně města Brna, p. o. Loutkové divadlo Radost, p. o. Mateřská škola internátní Brno, Štolcova 51, p. o. Mateřská škola internátní Brno, Veslařská 256, p. o. Městské divadlo Brno, p. o. Muzeum města Brna, p. o. Nemocnice Milosrdných bratří, p. o. Národní divadlo v Brně, p. o. Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, p. o. Správa hřbitovů města Brna, p. o. Státní filharmonie Brno, p. o. Turistické informační centrum, p. o., Veřejná zeleň města Brna, p. o. Zoologická zahrada města Brna, p. o. Zdroj: www stránky statutárního města Brna Výtisk: 02 Strana 38

39 Tab. č. 10 Seznam obchodních společností s majetkovou účastí města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru. Brněnské komunikace, a. s. Dopravní podnik města Brna, a. s. JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a. s. Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost (zkratka SAKO Brno, a. s.) STAREZ-SPORT, a. s. Technické sítě Brno, akciová společnost. Tepelné zásobování Brno, a. s. Lesy města Brna, spol. s r.o. Pohřební a hřbitovní služby města Brna, spol. s r.o. Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. Technologický Park Brno, a. s. Zdroj: www stránky statutárního města Brna Výtisk: 02 Strana 39

40 3.3.4 Osvětová činnost Identifikátor opatření O4 Název opatření Osvětová činnost Plnění cíle Harmonogram Zodpovědnost Financování Náklady [Kč] C1, C2, C3, C4, C5 průběžně OŽP MMB příspěvky od EKO-KOMu, rozpočet města, SAKO, dotační tituly 0,5 mil./rok Pro splnění všech cílů POH, je nutné navržená opatření podpořit cílenou a dlouhodobou osvětovou kampaní zaměřenou na občany města Brna. Náplní osvětové kampaně bude zvýšení informovanosti o sběrných střediscích odpadů a propagace třídění odpadů. Výstupem budou informační tiskové materiály a internetové stránky. Průběžně bude po obsahové a grafické stránce připravována informační brožura v nákladu cca ks. Ta pak bude plošně distribuovaná do všech domácností ve městě Brně. V dalších letech bude dotisk, aktualizace a distribuce tiskovin probíhat diferencovaně podle potřeby a účinnosti separace v jednotlivých městských částech. Další aktivitou v rámci osvětové činnosti bude vytvoření internetových stránek k problematice odpadů (jako součást portálu města Brna). Informační brožura i internetové stránky budou obsahově zaměřeny na informace o: prevenci vzniku odpadů systému třídění využitelných složek komunálních odpadů, jaké odpady patří a nepatří do jednotlivých nádob na separovaný sběr možnosti odevzdání odpadů ve sběrném středisku odpadů (seznam, otevírací doba, podmínky, jaké odpady lze odevzdat apod.) systému třídění neb. odpadů a možnosti jejich odevzdání (SSO, mobilní sběr) možnosti odevzdání některých výrobků podléhajících zpětnému odběru možnosti odevzdání léčiv v lékárnách možnosti a propagaci domácího kompostování (tam kde je to možné) Město Brno v rámci svých možností podpoří aktivity ostatních subjektů, škol všech stupňů, školských a mimoškolských ekopedagogických zařízení (Lipka, centra volného času, Zelný telefon a ekologická poradna) a jiných nevládních organizací zaměřených na ekologickou osvětu, výchovu a zdělávání. Kromě toho bude osvěta probíhat přímo ve sběrných střediscích a na kontejnerech. Ve sběrných střediscích by měly být umístěny informační panely, které by srozumitelnou formou informovaly občany o separovaném ukládání opadu. Kontejnery by měly být vybaveny stručnými srozumitelnými návody k separaci odpadů. Výtisk: 02 Strana 40

41 3.3.5 Optimalizace systému provozování sběrných středisek odpadů Identifikátor opatření O5 Název opatření Optimalizace systému provozování SSO Plnění cíle C1, C2, C3, C5 Harmonogram do konce roku 2006 Zodpovědnost OŽP MMB, SAKO Financování rozpočet MMB, rozpočet SAKO Náklady [Kč] V návaznosti na úpravy, provedené v obecně závazné vyhlášce (opatření O1) a úkoly, stanovené cíli C3 a C5 (využití stavebních a biodegradabilních odpadů) budou provedeny určité úpravy ve způsobu fungování sběrných středisek odpadů. Základním problémem je zde nestejnoměrná kvalita obsluhy, projevující se nesprávným nebo nedostatečným roztřiďováním vybraných odpadů. Problém bude řešen tak, aby bylo dosaženo určitého minimálního standardu kvality obsluhy, na kterém bude možno stavět při případném rozšiřování aktivit nebo testování nových možností (v jednom sběrném dvoře může být zkušebně umístěn kontejner na určitý dosud netříděný typ odpadu a testována výtěžnost apod). Obsluha bude dále muset být schopna zodpovědět základní dotazy občanů ohledně třídění odpadů. K tomu bude využito několik nástrojů úprava smluv o provozování SSO tak, aby smluvním partnerem bylo statutární město, dále kontrolní, kdy budou prováděny namátkové kontroly a při nedodržování předpisů budou obsluze ukládány pokuty a také informační, kdy obsluhy budou pravidelně procházet školením a případně i skládat určité testy. Důležitým úkolem bude plánovaná optimalizace svozu odpadů ze sběrných dvorů. Snahou je zde odlehčit dopravní zatížení zejména ve vstupu na spalovnu komunálních odpadů. Některé ze sběrných dvorů budou vyhrazeny jako spádové a bude do nich svážen odpad z okolních sběrných dvorů. Ze spádových sběrných dvorů pak bude odpad navážen na koncová zařízení pro nakládání s odpady. Tento úkol je natolik komplexní, že bude nutno k jeho naplánování zpracovat samostatnou studii. Další problém bude souviset se změnou obecně závazné vyhlášky, kdy na sběrných střediscích odpadů vznikne povinnost třídit další typy odpadů. Budou pořízeny nové kontejnery, případně provedeny menší stavební úpravy. Jedná se zejména o sběr BRO a diferencovanější sběr stavebních odpadů. Dále bude nutno realizovat maximální odklon odpadů do systémů zpětného odběru nebo sběr dalších obalových materiálů, např. kombinované obaly (v návaznosti na výstavbu dotřiďovaní linky v rámci projektu Odpadové hospodářství města Brna ). Výtisk: 02 Strana 41

42 3.3.6 Zapojení SSO do systémů zpětného odběru Identifikátor opatření O6 Název opatření Zapojení SSO do systémů zpětného odběru Plnění cíle Harmonogram Zodpovědnost Financování Náklady [Kč] C1, C2 Průběžně OŽP MMB není nutné Úspora Účelem tohoto opatření je, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, konkrétně s 38 tohoto zákona, zapojení sběrných středisek odpadů do systémů zpětného odběru povinných osob (tj. výrobců a dovozců těchto výrobků). V současné době podléhají zpětnému odběru následující skupiny výrobků: oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky, elektrozařízení pocházející z domácností (dle 37g písm. f zákona). Toto opatření přinese městu dva efekty. Jednak tyto zpětně odebrané výrobky odkloní z režimu zákona o odpadech a z ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady města Brna vykazovaného dle tohoto zákona (zpětně odebrané výrobky mají být vykazovány jako produkce povinných osob.). Tím bude snížena produkce nebezpečných odpadů i celková produkce odpadů města Brna. Další efekt pro město Brno bude finanční úspora za zneškodnění těchto odpadů, kdy je tato odpovědnost přenesena na povinnou osobu. Město tedy poskytne svoje SSO jako místa zpětného odběru, ale náklady za odstranění nebo využití těchto výrobků ponese povinná osoba. Základem tohoto opatření je aktivní zapojení OŽP MMB do jednání se zástupci povinných osob. Některé povinné osoby výrobci a dovozci výrobků podléhajících zpětnému odběru se rozhodli pro tzv. sdružené (kolektivní) plnění. Založili si k tomuto účelu subjekt, na který přenesli zodpovědnost za zpětný odběr. Pro město Brno se zde nabízí možnost jednat s jedním partnerem, který zastupuje skupinu výrobců těchto výrobků. Výtisk: 02 Strana 42

43 Tab. č Seznam sdružení výrobců, dovozců a subjektů zajišťujících zpětný odběr (stav k ) Skupina výrobků podléhající zpětnému odběru galvanické články a baterie zářivky a výbojky elektrozařízení z domácností oleje Zdroj: ECO Management, s.r.o. Sdružení výrobců a dovozců České sdružení dovozců a výrobců přenosných baterií Asociace českých výrobců a dovozců světelné techniky Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Subjekt zajišťující sdružené plnění ECOBAT s.r.o. RECYKLACE EKOVUK, a.s. (nezastupuje všechny výrobce) APUSO plus a.s. (nezastupuje všechny výrobce) nemá (povinnost zpětného odběru zajišťují výrobci a dovozci samostatně) Cílem tohoto opatření je tedy smluvní ošetření vztahu s těmito subjekty, poskytnutí sběrných středisek odpadů jako míst zpětného odběru a přenesení nákladů za nakládání s těmito výrobky na tyto subjekty. Současně bude nutno ve vyšší míře provádět kontrolní činnost (na plnění povinností u výrobců a dovozců). Výtisk: 02 Strana 43

44 3.3.7 Zadávací podmínky pro výběrová řízení zohlední cíle POH Identifikátor opatření O7 Název opatření Zadávací podmínky pro výběrová řízení Plnění cíle C1, C3, C4 Harmonogram do konce roku 2006 Zodpovědnost statutární město Brno, dotčené odbory MMB Financování není nutné Náklady [Kč] Účelem tohoto opatření je podpořit využívání odpadů před jejich odstraněním, dále podpořit používání výrobků a materiálů, kde vstupní surovinou byly odpady. Do konce roku 2006 odpovědné odbory Magistrátu města Brna a městských částí, příspěvkové organizace města Brna (viz tab. č. 10) a obchodní společnosti s majoritní majetkovou účastí města (viz tab. č. 11) přijmou taková opatření, aby při veřejných zakázkách zadávaných městem a jeho organizacemi bylo zohledněno nakládání s odpady a vždy kdy je to podle charakteru veřejné zakázky možné, podpořit využívání výrobků a materiálů vyrobených z odpadů. V případě, že výběrová řízení připravují zaměstnanci výše uvedených úřadů, institucí a společností, bude povinností odpovědných osob zapracovat tyto principy do zadávacích dokumentací. Pokud výběrové řízení připravují externí organizace je nutné tyto záležitosti s nimi ošetřit smluvně. Z hlediska charakteru veřejných zakázek se bude jednat především o stavební práce, dodávky služeb i dodávky zboží. U stavebních prací se bude jednat především o tyto principy: prevence vzniku odpadů předávání stavebních odpadů na recyklaci využívání recyklátu ze stavebních odpadů U dodávek služeb se bude jednat především o tyto principy: prevence vzniku odpadů předávání BRO na využití (s vazbou na připravovanou výstavbu městské kompostárny) využívání kompostu vyrobeného z biologicky rozložitelných odpadů Výtisk: 02 Strana 44

45 3.3.8 Zavedení separovaného sběru BRO ve sběrném dvoře Identifikátor opatření O8 Název opatření Zavedení separovaného sběru BRO ve sběrných dvorech Plnění cíle Harmonogram Zodpovědnost Financování Náklady [Kč] C1, C4, C5 v návaznosti na uvedení kompostárny do provozu OŽP MMB, SAKO, jiní provozovatelé SSO Rozpočet města, rozpočet SAKO, rozpočet provozovatelů SSO 2,3 mil.(roční pronájem velkoobjemových kontejnerů) Účelem tohoto opatření je v návaznosti na výstavbu městské kompostárny, umožnit občanům a za úplatu i fyzickým a právnickým osobám oprávněným k podnikání využít síť sběrných středisek odpadů jako místa k odkládání biologicky rozložitelných odpadů. Z hlediska optimalizace svozu těchto odpadů by bylo vhodné umožnit předávání těchto odpadů i přímo v areálu kompostárny (kompostárna by byla SSO pro biologicky rozložitelné odpady). Realizace tohoto opatření obnáší pořízení velkoobjemových kontejnerů na tyto odpady do SSO, zajištění svozu těchto kontejnerů na koncové zařízení a propagaci možnosti odevzdání těchto odpadů (řešeno v rámci kapitoly 3.3.4). Z hlediska dalšího zpracování je nutné třídit tyto odpady na dvě skupiny. Jeden kontejner by měl být určen pro ukládání BRO, které je nutné před využitím na kompostárně objemově upravit (štěpkování), jedná se tedy o dřevní hmotu do určitého průměru (dle použité technologie). Druhý kontejner by byl určen pro ukládání BRO, kde není nutná objemová úprava, především se jedná o trávu, listí a další odpady podobného charakteru. Pokud by byly velkoobjemovými kontejnery vybaveny všechny SSO (cca 47), znamenalo by to pořízení 94 ks těchto kontejnerů. Náklady na svoz zatím není možno odhadnout (bude předmětem studie optimalizace svozu ze sběrných dvorů). Výtisk: 02 Strana 45

46 3.4 Řízení změn Tato kapitola obsahuje všechny informace související s informačním a organizačním zabezpečením OH původce Stav a vedení evidence odpadů Evidence odpadů je vedena kombinovaným způsobem. Centrální evidence produkce odpadů statutárního města Brna je vedena v klasické písemné podobě, její dílčí části pak v elektronické. Základem evidence je elektronická evidence SAKO Brno, kdy tato firma vede městu evidenci všech odpadů, které od něj přebírá nebo pro něj sváží. Menší část odpadů (odpady mimo rámec SAKO) je vedena v jiných evidencích, zejména se jedná o firmu svážející nebezpečný odpad a některé další menší partnery města Zařazení OH v organizačním schématu původce Řízení odpadového hospodářství ve struktuře statutárního města Brna je svěřeno Odboru životního prostředí, který spadá do Úseku technického. Jim nadřazen je tajemník Magistrátu města Brna, který v hierarchii řízení spadá pod Primátora města Brna. Za Úsek technický navíc zodpovídá náměstek primátora. Na Odboru životního prostředí se odpady zabývá Oddělení odpadového hospodářství a hydrogeologie a Referát metodiky a kontroly systému sběru a svozu. Dále se odpady nepřímo zabývají dva Referáty správy poplatků, které mají kromě vedoucích dalších 14 zaměstnanců, pověřených správou vybraných poplatků od občanů za odpady a Oddělení správy poplatku za komunální odpad. Celkové organizační schéma původce je uvedeno na následujícím schématu. Výtisk: 02 Strana 46

47 3.4.3 Odbornost, způsobilost a kvalifikace pracovníků OH Následující tabulka uvádí přehled všech pracovníků, přímo zodpovědných za odpadové hospodářství, spolu s uvedením jejich funkce a kontaktních údajů. Výtisk: 02 Strana 47

48 Tab. č Seznam pracovníků MMB zodpovědných za OH (stav k ) Jméno Název funkce Klapka Em@il Ing. Martin Vaněček vedoucí odboru 4500 vanecek.martin@brno.cz Ing. Miroslav Hudec ref. odpad.hospodář hudec.miroslav@brno.cz Ing. Josef Černý vedoucí oddělení 4552 cerny.josef@brno.cz Ing. Ivan Jabůrek hlavní referent odpadů 4574 jaburek.ivan@brno.cz RNDr. Helena Řezníčková referent odpadů 4534 reznickova.helena@brno.cz Popis postupů pro průběžnou kontrolu a změny POH Veškeré změny POH, vyhodnocení souladu a sledování podmínek, na základě kterých by mohly vzniknout změny v POH, budou prováděny na OŽP MMB. Sledování se bude provádět tím způsobem, že na konci každého roku doby platnosti POH se vyhodnotí plnění opatření. Pokud dojde k nesouladu zjištěného stavu s POH, do 3 měsíců budou přijata příslušná nápravná opatření, která budou k POH připojena jako doplňující opatření. V letech, pro která jsou stanoveny cílové hodnoty, bude provedeno vyhodnocení indikátorů k cílovým hodnotám. V případě zjištění nesouladu budou do 3 měsíců vypracovány nové cílové hodnoty, popřípadě nové cíle a k nim příslušná opatření. V případě zásadních změn, způsobených změnami legislativy, změnou technologií v odpadovém hospodářství, atd., bude nutno operativně přistoupit ke změně cílů i opatření i mimo zmíněná období, v návaznosti na změny POH ČR a kraje Spolupracující oprávněné osoby Spolupracující oprávněné osoby jsou vybírány na základě výběrových řízení. Aktuální stav je popsán v Analytické části Přehled platných rozhodnutí oprávněných osob Zde je uveden přehled platných rozhodnutí příslušných správních orgánů týkající se OH a termíny jejich platnosti. Tab. č Seznam souhlasů vydaných partnerům statutárního města Brna Č.j. IČ Název JMK 35930/2004 OŽPZ/Jr Sita Moravia a.s. JMK 7626/2004 OŽPZ/Jr Sita Moravia a.s. JMK 25075/2004 OŽPZ/Jr Sita Moravia a.s. JMK 10814/2003 OŽPZ/Vr/ EKO-HUKR a.s. JMK 4878/2002 OŽPZ/Ra SD Kovošrot s.r.o. JMK 9811/2004 OŽPZ/Et REMET, spol. s r.o. JMK 38331/2004 OŽPZ/Nv Brnometal s.r.o. JMK 26027/2004 OŽPZ/Jr Pískovna Černovice, spol. s r.o. JMK 9739/2003 OŽPZ/Nv SETRA, spol. s r.o. OŽPZ/2578/02/Mk STAPO MORAVA, a.s. OŽPZ/2580/02/Mk STAPO MORAVA, a.s. Výtisk: 02 Strana 48

49 OŽPZ/2579/02/Mk STAPO MORAVA, a.s. JMK 12797/2003 OŽPZ/Ve STAPO MORAVA, a.s. JMK 17038/2003 OŽPZ/Ve STAPO MORAVA, a.s. JMK 2658/2001, 39235/2004 OŽPZ Dufonev JMK 35181/2003 OŽPZ A.S.A. Žabčice JMK 5141/2003, 5142/2003, 5143/2003 OŽPZ SD Kovošrot JMK 3554/2002 OŽPZ Remat JMK 20607/2003 OŽPZ R a V spol. s r.o. JMK 36453/2004 OŽPZ Remat Glass Kulk/7885R/2004/OOŽP Praktik Liberec KUZL 3072/2003 ŽPZE Sm Sdružení UH-EKO KUZL 16383/2004 ŽPZE-Kl Sepas JMK 1585/ ECOTECHNIEK CZ, spol. s r.o. OŽPZ 3322/02/Ve ECOTECHNIEK CZ, spol. s r.o. JMK 21679/2003 OŽPZ/Šu SAKO, a.s. JMK 22889/2003 OŽPZ/Šu SAKO, a.s. JMK 22890/2003 OŽPZ/Šu SAKO, a.s. JMK 16020/2003 OŽPZ/Šu SAKO, a.s. JMK 20855/2005 OŽP/Ve SAKO, a.s. JMK 14440/2005 OŽPZ/Bo/ SAKO, a.s Zpětný odběr výrobků a zákon o obalech Z hlediska požadavků zákona o zpětném odběru výrobků a zákona o obalech původce není povinnou osobou. Povinné osoby však mohou původce využít k zapojení do svých systémů plnění požadavků výše zmíněných zákonů. Z hlediska požadavků zákona o zpětném odběru výrobků je původce zatím v kontaktu pouze s minimem povinných osob, kdy tyto povinné osoby přebírají na vyhrazených místech odpady od občanů a vykazují je jako svoje vlastní. Opatření návrhové části směřují k maximálnímu možnému předávání zodpovědnosti za tyto odpady povinným osobám. Z hlediska požadavků zákona o obalech je původce účastníkem systému EKO-KOM provádí se separovaný sběr obalových odpadů, ty se předávají k recyklaci a vykazují se v čtvrtletních hlášeních pro společnost EKO-KOM. Výtisk: 02 Strana 49

50 4 Přílohy 4.1 Seznam cílů Identifikátor cíle C1 C2 C3 C4 C5 Název cíle Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů Minimalizace podílu NO v SKO Recyklace stavebních odpadů Omezení skládkování a podpora energetického využití Zavedení separace BRO v případě možností odbytu 4.2 Seznam opatření Identifikátor opatření O1 O2 O3 O4 O5 O6 O7 O8 Název opatření Úprava obecně závazné vyhlášky Rozšíření a optimalizace separovaného sběru Zavedení separovaného sběru v institucích města Osvětová činnost Optimalizace systému provozování SSO Zapojení SSO do systémů zpětného odběru Zadávací podmínky pro výběrová řízení Zavedení separovaného sběru BRO na SSO Výtisk: 02 Strana 50

51 4.3 Seznam zkratek BRKO BRO ČSÚ KO KÚ MČ MMB MŠ MŽP NO OH OZV OŽP PCB PET POH POH ČR POH JmK SFŽP SKO SSO ÚMČ ÚpmB VOO ZKO ZMB ZŠ Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelné odpady Český statistický úřad Komunální odpady Krajský úřad Městská část Magistrát města Brna Mateřská škola Ministerstvo životního prostředí ČR Nebezpečné odpady Odpadové hospodářství Obecně závazná vyhláška Odbor životního prostředí Polychlorované bifenyly Polyethylentereftalát Plán odpadového hospodářství původce Plán odpadového hospodářství České republiky Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Státní fond životního prostředí ČR Směsný komunální odpad Sběrné středisko odpadů Úřad městské části Územní plán města Brna Velkoobjemové odpady Zbytkový komunální odpad Zastupitelstvo města Brna Základní škola Výtisk: 02 Strana 51

52 4.4 Seznam tabulek Číslo tabulky Název 1 Celková rozloha a skladba městské zeleně v roce Celková produkce odpadů v letech 2003 a Produkce SKO při svozu zbytkového odpadu 4 Separovaný sběr na sběrných místech 5 Separovaný sběr využitelných složek KO podle kontejnerů a městských části (červen až září 2004) 6 Nejvýznamnější odpady odevzdané v SSO nebo při mobilním sběru Sběr využitelných odpadů realizovaný oprávněnými osobami zapojenými do systému města Struktura a počty sběrných stanovišť v jednotlivých městských částech po optimalizaci. Seznam příspěvkových organizací města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru. Seznam obchodních společností s majetkovou účastí města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru. 11 Seznam sdružení výrobců, dovozců a subjektů zajišťujících zpětný odběr 12 Seznam pracovníků MMB zodpovědných za OH (stav k ) Výtisk: 02 Strana 52

53 4.5 Tabulkový přehled analytické části Výtisk: 02 Strana 53

54 4.6 Kopie hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2003 a 2004 rok 2003 Výtisk: 02 Strana 54

55 Výtisk: 02 Strana 55

56 rok 2004 Výtisk: 02 Strana 56

57 Výtisk: 02 Strana 57