Územní plán velkého územního FOTO LÁĎA PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Transkript

1 Územní plán velkého územního celku ADRŠPAŠSKO BROUMOVSKO FOTO LÁĎA NÁVRH PRŮVODNÍ ZPRÁVA ZÁŘÍ 2005

2 Pořizovatel: Královéhradecký kraj Wonkova 1142, Hradec Králové Projektant: SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové Třída ČSA 219, Hradec Králové Vedoucí Projektového střediska: Ing. arch. Alena Koutová ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace: Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa spolupráce: Ing. arch. Václav Kout Ing. arch. Ladislav Metelka ekologie, ochrana ZPF a PUPFL: Ing. Josef Příkaský RNDr. Jiří Veselý geologie: demografie: doprava: vodní hospodářství: energetika, telekomunikace: RNDr. Jana Krausová Leona Rambousková, DiS. Ing. Josef Smíšek Ing. František Weisbauer Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček digitální zpracování: Vladimír Kraus Leona Rambousková, DiS. spolupráce: Martina Švarcová 2

3 OBSAH ELABORÁTU 1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA textová část doplněná tabulkami 2. GRAFICKÁ ČÁST 2.1. Hlavní výkres komplexní řešení a graficky vyjádřitelné regulativy 1 : Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby 1 : Zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1 : Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability, ochrana přírody 1 : Koncepce dopravy a technického vybavení 1 : Širší vztahy 1 : NÁVRH REGULATIVŮ ÚZEMNÍHO ROZVOJE - D 3

4 OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY (dle vyhlášky č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentací, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb.) A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A.1. Údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení 5 A.2. A.3. Zhodnocení dříve vypracované a schválené územně plánovací dokumentace Zhodnocení výsledků projednání koncepce řešení a projednání závazných zásad s příslušnými orgány státní správy, obcí a veřejnosti 11 9 B. NÁVRH ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B.1. Vymezení řešeného území 12 B.2. Popis a zdůvodnění navrhované základní urbanistické koncepce řešení 15 B.3. B.4. B.5. B.6. Rozvoj sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých sídelních útvarů 32 Důsledky růstu nebo poklesu obyvatelstva, jeho ekonomických aktivit, migrace a dojížďky za prací na rozvoj území 35 Návrh prostorového uspořádání území a návrh zásad jeho využití včetně změn jeho využití 41 Důsledky a technické zajištění předpokládané exploatace nerostných surovin 46 B.7. Komplexní vyhodnocení kvality životního prostředí 51 B.8. Komplexní hodnocení navrženého řešení, zejména ekologických, ekonomických, sociálních a územně technických důsledků 60 B.9. Návrh regulativů funkčního a prostorového uspořádání území včetně limitů využití území 72 B.10. Návrh územních systémů a prvků ekologické stability 77 B.11. Vymezení ochranných pásem a chráněných území 79 B.12. Návrh koncepce dopravy a technické vybavenosti 84 B.13. Vymezení veřejně prospěšných staveb 135 C. DOKLADOVÁ ČÁST uložena u pořizovatele D. NÁVRH REGULATIVŮ ÚZEMNÍHO ROZVOJE samostatný svazek 4

5 A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A.1. ÚDAJE O ZADÁNÍ, PODKLADECH A HLAVNÍCH CÍLECH ŘEŠENÍ A.1.1. Údaje o zadání a hlavních cílech řešení Práce na Územním plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Adršpašsko - Broumovsko byly zahájeny v návaznosti na soubor opatření odsouhlasených vládou ČR dne k zabezpečení aktuálnosti a platnosti územních plánů schválených vládou a bývalými krajskými národními výbory. Hlavní cíle, kterých má být dosaženo, byly stanoveny v Územních a hospodářských zásadách (ÚHZ) schválených Ministerstvem hospodářství ČR dne 18. října 1993 pod č.j /93/ K zadání nového územního plánu došlo v době, kdy ekologické hodnoty některých krajinných celků Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko jsou již narušeny zejména zemědělskou činností, nerespektující vodohospodářskou problematiku i ochranu významných přírodních a kulturních hodnot celého území. K základním koncepčním důvodům přistupují další, a to potřeba sladění požadavků na území vyplývajících ze společensko-ekonomických změn v území, respektování požadavků na zabezpečení stabilizace, zejména venkovského obyvatelstva při česko-polské hranici. Územní zabezpečení rozvojových programů pro tuto oblast by mělo být dalším úkolem územního plánu. Cílem návrhu územního plánu musí být i stanovení takové koncepce využití území, aby tato přispívala k zajištění souladu územního a ekonomického rozvoje s optimálním rozvojem ekologických a vodohospodářských funkcí především se zřetelem na poslání CHKO. A.1.2. Údaje o podkladech Pro zpracování této územně plánovací dokumentace byly použity následující podklady: Území se zvláštními podmínkami geologické stavby, Poddolovaná území, Mapy 1:50 000, vysvětlivky - Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2003 Mapy ložiskové ochrany, Mapy 1:50 000, vysvětlivky - Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2002 Registr sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací, Mapy 1:50 000, vysvětlivky - Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2000 Regionální surovinová studie okresu Náchod, Knotek Z. a kol., GMS Praha, 1992 Nerostný surovinový potenciál CHKO Broumovsko a limity jeho využití, J. Spudil a kol., GET, s.r.o., Praha 2002 Atlas ČSSR, Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 Květena České socialistické republiky 1, Akademia,

6 Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Neuhauslová Z. Academia, 341 s. Praha, 1998 Údaje Českého statistického úřadu V Hradci Králové Materiály Správy CHKO - Plán péče o CHKO Broumovsko na období zákres zonace CHKO - upřesnění místních ÚSES Biogeografické členění České republiky, RNDr. Martin Culek (editor) a kolektiv, Lelekovice 1995 Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad, Společnost pro životní prostředí Brno 1995, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí, 1996 Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje Brno, 1998 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) Královéhradeckého kraje, Hydrogeologická společnost Ústí nad Orlicí, 2004 Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod Polická pánev, Doc. RNDr. Krásný J., CSc., 1993 Studie využití Polické křídové pánve i pro Trutnovsko, Výzkumný ústav vodohospodářský Praha, 1974 Studie Malé vodní nádrže pro zemědělství a tvorbu a ochranu životního prostředí, Agroprojekt Vysoké Mýto Studie odtokových poměrů Stěnava na území České republiky, Povodí Labe Hradec Králové, 1995 Studie odtokových poměrů Metuje Nové Město nad Metují Teplice nad Metují, Povodí Labe Hradec Králové, 2001 Hydroekologické mapy včetně textové části, Geotest Brno, 2000, 2001 Vodohospodářský sborník SVP ČR 1995 vydaný jako publikace č Sdělení č. 6 Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany vod, 6. prosinec 2001 Studie CHKO Broumovsko, Vztahy podzemních a povrchových vod (ztrátové zóny), Hydrogeologická společnost,s.r.o. Praha, září říjen 2003 Podklady z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje: - signální informace Geofondu - ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů - záplavová území - ortofotomapy - rastrový podklad (např. ZM 50) - správní členění - dílčí údaje o radioaktivitě zemského povrchu v CHKO Broumovsko 6

7 - dílčí údaje z oblasti kultury - výkres vyhodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko - 1. a 2. část (určení hodnot krajinného rázu) - barevná fotokopie - výkres vyhodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko - 1. a 2. část (vyhodnocení území a návrh ochrany krajinného rázu) - barevná fotokopie - Surovinový potenciál a limity jeho využití - barevná fotokopie Územní plán ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, etapa návrh, Urbaplan, Projektový ateliér Hradec Králové, 2000/2003 Vyjádření Správy CHKO Broumovsko k návrhu ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, 2004 Územní a hospodářské zásady pro řešení ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, Ministerstvo hospodářství ČR, 1993 Souborné stanovisko Ministerstva hospodářství ČR ke konceptu ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, 1995 Koncepce ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle 14 zákona č. 244/1992 Sb., EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové, 1996 včetně protokolu o výsledku veřejného projednání této dokumentace Prognóza územního a hospodářského rozvoje Královéhradeckého kraje, SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s. Praha, Atelier Hradec Králové, 2001 Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje, SURPMO, a.s. Praha, Projektové středisko Hradec Králové, 2003 Studie dopravní infrastruktury Královéhradeckého kraje, SURPMO, a.s. Praha, Projektové středisko Hradec Králové, 2004 Retrospektivní lexikon obcí ČSSR Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 Statistický lexikon obcí České republiky 1992 Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k , Český statistický úřad, 2001 Zdravotnictví Královéhradeckého kraje 2002, ÚZIS ČR, 2003 Analýza sociální situace a služeb Královéhradeckého kraje, PhDr. Martin Sháněl, 2001 Registr školských zařízení - databáze Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, 2004 Památkové zóny databáze GIS Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, 2004 Program rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje, 2002 Územní plán velkého územního celku Trutnovsko-náchodsko, SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s. Praha, Atelier Hradec Králové, 2001 Podklady Českého inspektorátu lázní a vřídel, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2004 Program rozvoje CR turistického regionu Východní Čechy, ARC Mikulov, 2003 Královéhradecký kraj Urbanistická studie, SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s. Praha, Atelier Hradec Králové, 2000 Studie přístupnosti a využití potenciálu Polsko-Královéhradeckého příhranicí, SURPMO, a.s. Praha, Projektové středisko Hradec Králové, 2003 www stránky měst, obcí a dobrovolných svazků obcí ležících v řešeném území nebo do něj zasahujících včetně Euroregionu Glacensis 7

8 8

9 územně plánovací dokumentace měst a obcí ležících v řešeném území (archiv Krajského úřadu Královéhradeckého kraje) materály a dokumenty poskytnuté při pracovních jednáních správci inženýrských sítí, dopravní sítě, vodních toků a dalšími řešením ÚP VÚC dotčenými institucemi Královéhradecko Chráněná území ČR V., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2002 CHKO Broumovsko hodnocení krajinného rázu (Ing.arch. J. Brychtová, 1. část 2001, 2. část 2002) 9

10 A.2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE VYPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Původní ÚPR Adršpašsko - Broumovsko (Terplan 1972) byl zpracován pro celou severovýchodní část bývalého východočeského kraje a schválen Radou Východočeského KNV v roce Od té doby došlo k vyhlášení Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Polická pánev (nařízení vlády ČSR č. 85/81 Sb.) a Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (vyhl. vlády ČSR 157/91 Sb.) a byly podstatným způsobem změněny právní předpisy i v dalších oblastech. Prohloubila se spolupráce se sousedním Polskem v rámci příhraniční spolupráce, včetně zpracovávání společných projektových dokumentací (Povodí Stěnavy, Náchod - Běloves a pod.). Původní ÚPR je po zpracování nové dokumentace použitelný již pouze jako informativní územně plánovací podklad. Základním kriteriem hodnocení bylo respektování schválené ÚPD obcí v řešeném území. Koncepce územního rozvoje formulovaná v návrhu ÚP VÚC Adršpašsko Broumovsko si vyžádá změny ÚPD: Broumov, Teplicenad Metují, Hronov, Meziměstí, Police nad Metují, Adršpach. Stav ÚPD měst a obcí Obec Obec Etapa ÚPD/rok zpracování Rok schválení s rozšířenou působností Broumov Adršpach Návrh/ Božanov Návrh/ Broumov Návrh/ Hejtmánkovice Návrh/2003 1) Heřmánkovice Koncept - Hynčice Koncept/ Jetřichov Návrh/2002 1) Křinice Návrh/ Martínkovice Návrh/ Meziměstí Návrh/ Otovice Návrh/2002 1) Šonov Návrh/2002 1) Teplice nad Metují Návrh/ Vernéřovice Návrh/ Náchod Bezděkov nad Metují Návrh/ Bukovice Návrh/2000 1) Česká Metuje Návrh/ Hronov Návrh/ Náchod Machov Zadání/ Police nad Metují Návrh/ Stárkov Návrh/ Suchý Důl Návrh/ Velké Petrovice Návrh/ Velké Poříčí 2) - Vysoká Srbská Návrh - Žďár nad Metují Návrh/ Žďárky Návrh/

11 Obec Obec Etapa ÚPD/rok zpracování Rok schválení s rozšířenou působností Trutnov Batňovice Koncept/2004 3) Chvaleč Koncept/2004 3) Jívka Návrh/ Malé Svatoňovice Návrh zadání/ Rtyně v Podkrkonoší Návrh/ Radvanice Návrh/ Velké Svatoňovice Koncept řešení/ Poznámka: 1) návrh ÚPD před schválením 2) řešeno v rámci ÚPD Hronova 3) schváleno souborné stanovisko V obcích se stanoveným záplavovým územím je třeba při územně plánovací činnosti postupovat ve smyslu 30 a 31a Stavebního zákona 11

12 A.3. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ KONCEPCE ŘEŠENÍ A PROJEDNÁNÍ ZÁVAZNÝCH ZÁSAD S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY, OBCÍ A VEŘEJNOSTI Výsledky projednání byly pořizovatelem shrnuty do návrhu Souborného stanoviska, které bylo dohodnuto a schváleno Ministerstvem hospodářství ČR dne 11. září 1995 pod č.j /95/ Zde obsažené pokyny jsou členěny do čtyř oddílů: 1. Celková koncepce rozvoje území a časový horizont, 2. Sociálně ekonomický rozvoj, 3. Rozvoj jednotlivých funkčních složek území, 4. Úprava a rozsah dokumentace. Požadavky obsažené v oddílu 1. a 2. byly jako celek splněny. V oddíle 3. byl při řešení návrhu vypuštěn bod problematika stávající chatové zástavby na lesním půdním fondu. Tento úkol svým charakterem přísluší nejvýše do kategorie územní plán obce v závislosti na konkrétním řešení dle 88 Stavebního zákona. Pokyny obsažené v oddíle 4. byly pořizovatelem upřesněny a smluvně ošetřeny takto: Dokumentace bude na základě výjimky udělené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR zpracována dle Přílohy č. 2 vyhlášky č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb. Grafická část bude zpracována v měřítcích 1 : a 1 : takto: 2.1. Hlavní výkres komplexní řešení a graficky vyjádřitelné regulativy 1 : Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby 1 : Zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1 : Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability 1 : Koncepce dopravy a technického vybavení 1 : Širší vztahy 1 :

13 B. Návrh řešení územního plánu B.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ v části okresu Náchod (rozloha 405,99 km 2 ) : Obec Obec Část obce Katastrální území s rozšířenou působností Broumov Adršpach Dolní Adršpach Dolní Adršpach Horní Adršpach Horní Adršpach Božanov Božanov Božanov Broumov Benešov Benešov u Broumova Broumov Broumov Kolonie 5. května Broumov Nové Město Broumov Velká Ves u Broumova Olivětín Broumov Poříčí Broumov Rožmitál Rožmitál Velká Ves Velká Ves u Broumova Hejtmánkovice Hejtmánkovice Hejtmánkovice Heřmánkovice Heřmánkovice Heřmánkovice Janovičky Janovičky u Broumova Hynčice Hynčice Hynčice u Broumova Jetřichov Jetřichov Jetřichov Křinice Křinice Křinice Martínkovice Martínkovice Martínkovice Meziměstí Březová Březová u Broumova Meziměstí Meziměstí Pomeznice Vižňov Ruprechtice Ruprechtice u Broumova Starostín Meziměstí Vižňov Vižňov Otovice Otovice Otovice u Broumova Šonov Šonov Šonov u Broumova Teplice nad Metují Bohdašín Bohdašín Dědov Dědov Dolní Teplice Dolní Teplice Horní Teplice Horní Teplice Javor Javor u Teplic nad Metují Lachov Lachov Skály Skály u Teplic nad Metují Teplice nad Metují Teplice nad Metují Teplice nad Metují Libná Zdoňov Zdoňov Vernéřovice Vernéřovice Vernéřovice 13

14 Obec Obec Část obce Katastrální území s rozšířenou působností Náchod Bezděkov nad Metují Bezděkov nad Metují Bezděkov nad Metují Bukovice Bukovice Bukovice Česká Metuje Česká Metuje Česká Metuje Skalka Skalka u České Metuje Vlásenka Metujka Hronov Hronov Hronov Malá Čermná Malá Čermná Rokytník Rokytník Velký Dřevíč Velký Dřevíč Zbečník Zbečník Žabokrky Žabokrky Machov Bělý Bělý Machov Machov Machovská Lhota Machovská Lhota Nízká Srbská Nízká Srbská Police nad Metují Hlavňov Hlavňov Hony Hony Pěkov Pěkov Police nad Metují Police nad Metují Radešov Radešov nad Metují Velká Ledhuje Velká Ledhuje Stárkov Bystré Bystré u Stárkova Horní Dřevíč Horní Dřevíč Chlívce Chlívce Stárkov Stárkov Vápenka Stárkov Suchý Důl Slavný Slavný Suchý Důl Suchý Důl Velké Petrovice Maršov nad Metují Maršov nad Metují Petrovice Velké Petrovice Petrovičky Velké Petrovice Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Vysoká Srbská Vysoká Srbská Vysoká Srbská Závrchy Vysoká Srbská Zlíčko Zlíčko Žďár nad Metují Žďár nad Metují Žďár nad Metují Žďárky Žďárky Žďárky 14

15 v části okresu Trutnov (rozloha 102,31 km 2 ) : Obec Obec Část obce Katastrální území s rozšířenou působností Trutnov Batňovice Batňovice Batňovice Chvaleč Chvaleč Chvaleč Petříkovice Petříkovice u Trutnova Jívka Jívka Jívka Dolní Vernéřovice Hodkovice u Trutnova Horní Vernéřovice Janovice u Trutnova Studnice u Jívky Malé Svatoňovice Malé Svatoňovice Malé Svatoňovice Odolov Odolov Petrovice Petrovice u Strážkovic Strážkovice Strážkovice v Podkrkonoší Radvanice Radvanice Radvanice v Čechách Slavětín u Radvanic Rtyně Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší v Podkrkonoší Velké Svatoňovice Markoušovice Markoušovice Starý Sedloňov Velké Svatoňovice Velké Svatoňovice 15

16 B.2. POPIS A ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉ ZÁKLADNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE ŘEŠENÍ Nové změněné celospolečenské, ekonomické i strukturálně správní podmínky bezprostředně ovlivňují územní rozvoj, mají úzkou návaznost na tvorbu a ochranu životního prostředí. Územní plánování pracuje v oblasti řízení s konkrétními nástroji, které vyžadují v rozhodovacím procesu zohlednit podmínky dosavadního vývoje, s cílem navázat na základní urbanistickou koncepci. To vyžaduje se soustředit na základní faktory dlouhodobého rozvoje území. Územním plánem velkého územního celku je třeba vytvořit návrh územních předpokladů pro tuto činnost včetně nástinu řešení problematiky energetických a vodohospodářských zdrojů i všech komunikačních a dopravních vztahů. Územní plán musí vyjadřovat především možnosti vývoje spíše než konečný budoucí stav, a to při zachování stávajících hodnot prostředí a za předpokladu respektování všech limitů využití území. Nedílnou součást celkového rozvoje tvoří ochrana přírody a krajiny, historického dědictví i jednotlivých památek, funkční aktivace atraktivních oblastí včetně obohacení o nové prvky. Koncepce vychází v podstatě ze stávajícího stavu resp. z dlouhodobého vývoje jednotlivých sídel (městských i venkovských) a ze skutečnosti, že síť těchto sídel je stabilizována. Urbanistická skladba charakteristická pro jednotlivé oblasti je zachována a při návrhu je vycházeno z komplexního posouzení dostupných podkladů při zhodnocení vzájemných vztahů a vazeb. Celková koncepce vychází z předchozích etap prací na ÚP VÚC a ze závěrů jejich projednání včetně podkladů uvedených v kap. A.1.2. Návrh řešení vychází ze základních předpokladů a podmínek vývoje území a je zde sledován prioritní cíl strategie rozvoje řešeného území, resp. celého regionu - vytvořit pro bydlící obyvatelstvo dobré podmínky pro život - bydlení, práci, služby i rekreaci. Návrh uspořádání území je koncipován s ohledem na demografickou prognózu se zohledněním možného rozvoje podloženého urbanistickou koncepcí, která vychází z územně technických podmínek, limitů využití území a zohledňuje i možnosti výhledu. Návrh ÚP VÚC vychází současně z konfrontace, která byla provedena v rámci řešení jednotlivých funkčních složek, ve vztahu k ÚPD jednotlivých měst, obcí a plně respektuje požadavky vyplývající ze skutečnosti, že převážná část řešeného území leží v CHKO. V koncepci rozvoje ÚP VÚC jsou vyznačeny plochy, které svým rozsahem ovlivňují nejen příslušné sídlo, ale i celý region. Stěžejní náplní těchto rozvojových ploch nadmístního významu je podpora bydlení, výroby, rekreace a sportu. Tyto plochy jsou navrženy v souladu se zásadami stanovenými Prognózou rozvoje území Královéhradeckého kraje a jsou potvrzeny příslušnými územními plány obcí. Dlouhodobé demografické předpoklady vyplývají ze skutečnosti, že z hlediska prognóz v řešeném území vycházejí nepříznivé vývojové tendence. Tyto tendence mohou být pozitivně ovlivněny velikostí migrace (kladného migračního salda), pro které jsou v koncepci ÚP VÚC vytvářeny územní podmínky - v souladu s vypracovanou ÚPD sídel - směřující nejprve ke stabilizaci a následně pak i k eventuálnímu nárůstu počtu obyvatel. Řešené území je mimořádně bohaté na přírodní, kulturní a historické hodnoty, kde je prioritním cílem udržení jejich funkčnosti a využití ve prospěch celého regionu jak pro cestovní ruch, tak i pro obohacení života obyvatel. 16

17 Koncepce ochrany přírodních a kulturních hodnot vychází z daných skutečností, respektuje je a navrhuje opatření na prohloubení této ochrany včetně doplňujících doporučení. Zároveň však vytváří takový hodnotový systém, který nevylučuje územní rozvoj, pouze stanovuje jeho regulativy a naopak využívá těchto hodnot pro zvýšení atraktivity daného území. U hodnot nadregionálního významu je třeba sledovat prioritu ochrany, a to vytvořením takových opatření, aby nedošlo k nenávratným škodám. Nezbytnou podmínkou pro stabilizaci i možný rozvoj je řešení infrastruktury, neboť zkvalitnění silniční sítě, rozšíření sítě železnic a doplnění ostatní technické infrastruktury umožní udržitelný rozvoj podnikání, zlepší životní podmínky obyvatel a zkvalitní životní prostředí. Komplexní náhled na řešení dopravního systému i další technické infrastruktury (energetika, vodní hospodářství, telekomunikace) jsou řešeny v souladu s požadavky vyplývajícími z ÚHZ a Souborného stanoviska a sledují cíl vytvořit technické podmínky nezbytné pro rozvoj celého řešeného území. Problematika je řešena nejen oborově, ale i komplexně při posouzení vzájemných vazeb. Výsledné koordinované řešení je obsahem Hlavního výkresu. Při sledování hlavního cíle - vytvoření podmínek pro stabilizaci trvale bydlícího obyvatelstva jsou v rámci koncepce ÚP VÚC sledovány i další okruhy, obory, které spoluvytvářejí podmínky pro možný rozvoj celého řešeného území. Zhodnocení možností nových aktivit v rámci dílčích oblastí (viz následující text) vychází ze stávajícího stavu posuzovaného z hlediska celkové koncepce ÚP VÚC. V případě důležitých souvislostí jsou závěry uvedeny u rozvojových předpokladů jednotlivých obcí. Významnou složkou dnešního života se stává rozvíjející se spolupráce jednotlivých obcí v rámci vytvářených mikroregionů na bázi sdružování obcí do dobrovolných svazků obcí. BYDLENÍ Průmyslově zemědělský charakter hospodářství řešeného území se odrazil i ve struktuře bytového fondu, kde převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a tedy i s převahou rodinných domů ve struktuře bytového fondu. Mezi lety došlo v regionu k nárůstu domů o 2,3 % tj. absolutně o 207 domů. Počet trvale obydlených domů dle SLDB 2001 činil 8 967, z toho rodinných domů bylo 7 742, což je 88,4 % z celkového počtu trvale obydlených domů. Počet neobydlených domů činil Tabulka: Domovní fond v roce 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností dotýkajících se řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Trvale obydlené domy Počet rodinných domů k Počet rodinných domů v % k Počet neobydlených domů k Broumov ,6 929 Náchod (jen řešené , území) Trutnov (jen řešené ,4 532 území) Celkem řešené území ,

18 Mezi lety 1970 a 2001 došlo v regionu k nárůstu počtu bytů o 4,5 %, tj. absolutně o 747 bytů. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k nárůstu bytů o 4%, tj. absolutně o 667 bytů. Počet neobydlených bytů činil 3 563, z toho plných 47 %, činí byty, které jsou využívány k rekreaci. Tabulka: Vývoj bytového fondu podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností dotýkajících se řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů k Počet neobydlených bytů k sloužících k rekreaci Broumov Náchod (jen řešené území) Trutnov (jen řešené území) Celkem řešené území Základním předpokladem pro zvyšování rozsahu nové bytové výstavby bude i nadále růst ekonomiky a příjmové úrovně obyvatelstva. Dalším předpokladem pak je podpora vstupu investorů do oblasti bytové výstavy, pokračování realizace stimulačních nástrojů zaměřených na podporu výstavby nájemních bytů a postupné zvyšování účasti zaměstnavatelů na investičním procesu. Vedle podpory nové bytové výstavy je nutno zaměřit se v dalším období na větší podporu péče o existující bytový fond a jeho optimální využití. V této oblasti by měl být Královéhradecký kraj poradním orgánem, jeho regionální přístup k bytové politice by měl umožnit lépe reagovat na nebezpečí vzniku větších sociálních nerovností i na zachycení potřeb měnící se ekonomiky. Další role kraje by měly spočívat především v koncepční činnosti, ve vytváření právního a ekonomického rámce pro oblast bydlení a v koncipování a tvorbě podpůrných opatření. Kraj by měl rozhodovat o příjemcích státních dotací v rámci celostátních programů a měl by na svém území metodicky vést obce v oblasti územního rozvoje tak, aby byly připraveny realizovat svou bytovou politiku. Úloha obcí v bytové politice bude i nadále velmi významná - obce by měly poskytovat kraji informace nezbytné ke zpracování krajských programů bytové politiky, neboť trh bydlení je trhem významně lokálním. V rámci řešeného území je v územně plánovací dokumentaci jednotlivých měst a obcí s ohledem na očekávaný demografický vývoj několikanásobně vyšší územní rezerva pro bytovou výstavbu. Ze závěrů materiálu Průzkum venkovského osídlení a bydlení, který připravila Česká společnost pro rozvoj bydlení ve druhé polovině roku 2002, vyplynuly konkrétní poznatky, problémy a náměty pro oživení bytové výstavby. Jedná se především o: řešení nedostatku volných pozemků pro bytovou výstavbu ve vazbě na schválený územní plán, zajištění lokalit pro bytovou výstavbu kvalitní technickou infrastrukturou, budování podnikatelských a výrobních zón, které znamenají především příliv investic a vznik nových pracovních příležitostí, zajištění možnosti výstavby obecních bytů, zlepšení a podporu finanční stránky výstavby (nižší splátky úvěru, delší splatnost, vyšší příspěvek státu a stavebních spořitelen a pod.), využívání prostředků Státního fondu rozvoje bydlení. 18

19 19

20 I nadále tedy zůstane bytová politika především v rukou obcí a měst, výjimečně budou v této oblasti vznikat projekty nadmístního významu. Role kraje v oblasti bydlení bude spočívat především v koncepční činnosti, vytváření právního a ekonomického rámce pro oblast bydlení a v koncipování a tvorbě podpůrných opatření. VZDĚLÁVÁNÍ Problematiku školství je třeba řešit koncepčně ve spolupráci mezi obcemi, městy, regiony, krajem, školskými úřady a v neposlední řadě také s ministerstvem školství. Problematikou vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy se zabývá také koncepční materiál Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje (DHZ) zpracovaný Krajským úřadem Královéhradeckého kraje odborem školství, mládeže a tělovýchovy. Tento materiál svou povahou představuje periodicky vyhodnocovaný a projednávaný materiál a jeho cílem je udržení vazeb mezi státní vzdělávací politikou a institucionálním vlivem krajských a obecních samospráv. V řešeném území je dostačující síť mateřských škol i základních škol. Vzhledem k předpokládanému pokračujícímu negativnímu vývoji populace v předproduktivním věku, způsobeném nízkou porodností, je třeba tuto síť průběžně optimalizovat se zohledněním spádovosti a dopravní obslužnosti u menších obcí nebo využít možnosti sloučení MŠ se ZŠ. Toto opatření však není vždy možné, a proto bude třeba hledat jiné citlivější řešení (např. zřizení školních autobusů atd.). Střední školství je v řešeném území zastoupeno sítí státních i soukromých škol (viz. tabulka Vybraná vzdělávací zařízení v řešeném území) nabízejících úplné střední všeobecné a odborné vzdělání a střední odborné vzdělání v omezené škále oborů. I v tomto regionu se snižuje počet žáků a studentů studujích na středních školách, čímž je nutné se zabývat. Dalšími problémy mohou i zde být roztříštěná oborová nabídka a nedostatečné provázání spolupráce mezi školami, podnikatelskou sférou a úřady práce. Průběžnou optimalizací je třeba vytvořit takovou oborovou nabídku (např. snižováním počtu škol, které vyučují stejné obory), která bude odpovídat očekávaným potřebám trhu práce, ale hlavně dlouhodobým potřebám hospodářství regionu a také pokrývat dlouhodobé potřeby jednotlivých skupin profesí. K tomu byl vytvořen v Královéhradeckém kraji poradní orgán Komise pro rozvoj lidských zdrojů ze zástupců výrobní sféry, vzdělávací sféry, úřadů práce i nevládních neziskových organizací, a dalších zainteresovaných subjektů, přispívající rovněž k formování zájmu budoucích uchazečů i jejich rodičů o regionálně perspektivní obory. Přitom bude třeba kontinuálně sledovat a reagovat na rozvojové trendy celosvětové, ale i regionální úrovně. Vyšší odborné školy a vysoké školy v řešeném území nejsou. Studenti dojíždějí do škol v Královéhradeckém kraji i mimo něj. Tabulka: Vybraná vzdělávací zařízení v řešeném území Správní obvod obce Název školského zařízení Sídlo školského zařízení s rozšířenou působností Broumov Gymnázium Broumov Střední odborné učiliště společného Teplice nad Metují stravování Základní umělecká škola Broumov Středisko volného času Ulita, dům dětí a mládeže Broumov 20

21 Správní obvod obce Název školského zařízení s rozšířenou působností Náchod (jen řešené území) Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Centrum odborné přípravy Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSO Hronov, s.r.o. Střední průmyslová škola textilní a Střední odborné učiliště Základní umělecká škola Základní umělecká škola Trutnov (jen řešené Střední odborné učiliště a Učiliště území) Základní umělecká škola Sídlo školského zařízení Hronov Hronov Velké Poříčí Hronov Police nad Metují Malé Svatoňovice Rtyně v Podkrkonoší V oblasti zájmových a volnočasových aktivit, které významně přispívají k prevenci sociálně patologických jevů, se doporučuje podporovat rozvoj občanských sdružení a jiných spolků působících v této oblasti (v Broumově - TJ Slovan, Aeroklub Broumov, TJ Jiskra Olivětín, Pěvecký sbor Stěnavan, Komorní soubor Canticum, Dobrovolné sdružení milovníků divadla Propadlo, Loutkářský soubor Brum, Dechová hudba Broumovanka, Country skupina Modrá tráva, Občanské sdružení Diakonie Úpice, Začít spolu, v Hronově - TJ Sokol Velký Dřevíč, Aeroklub Hronov, Turistický oddíl mládeže Vodáci, Bowling klub, Volejbalový klub, v Polici nad Metují - TJ Sparkak, TJ Sokol, Ochotnický spolek Kollár, v Teplicích nad Metují TJ Slavoj, Hasiči, Myslivci, Rybáři, Zahrádkáři, Klub důchodců, Klub invalidů, v Adršpachu TJ Jiskra, Hasiči, ve Rtyni v Podkrkonoší - Orel-Jednota, TJ Baník a další spolky působící ve městech a obcích regionu) a pracujících zejména s dětmi a mládeží, spolupracovat s nimi, poskytovat poradenskou činnost a pomáhat při hledání vhodných zdrojů pro financování jejich činností. Je třeba řešit také ekonomické a materiální podmínky pro rozšiřování organizovaných i neorganizovaných forem tělovýchovy a sportu, zajišťování výstavby, rekonstrukcí a provozování sportovních zařízení, péči o sport pro všechny věkové skupiny a přípravu talentovaných sportovců včetně zdravotně postižených občanů a seniorů. Dále by bylo vhodné podporovat činnost institucí, jejichž hlavní činností je zájmové vzdělávání základní umělecké školy (ZUŠ v řešeném území působí 4, viz. tabulka), školní družiny, domy dětí a mládeže, plavecké školy, jazykové školy, střediska ekologické výchovy atd. U ZUŠ bude třeba podporovat změnu sítě a homogenizaci jejich vzdělávací nabídky a především zřizovatelské funkce. Dále také je třeba motivovat školy a školská zařízení k polyfunkčním činnostem pro využití volného času mládeže (po vyučování). SOCIÁLNÍ PÉČE Sociální péče a její služby stále ještě převážně využívají starší spoluobčané a občané s nějakým zdravotním postižením, u nichž se projevuje snížení schopností, např. schopnost zajistit si stravu, postarat se o svou osobní hygienu, schopnost samostatné chůze atd., tedy jsou využívány spíše služby základní, preferenční (hygiena, zprostředkování kontaktu s okolním prostředím, pomoc při zajištění chodu domácnosti, stravování, terapie, ubytování, vzdělávací a aktivizační služby) než intervenční druhy sociálních služeb (odborné poradenství, domy na půli cesty, denní centra, terapeutické komunity, azylové domy), které jsou stále ještě nedoceňovány. Zařízení sociální péče na Náchodsku vlastní subjektivitu nemají, tyto organizace jsou řízeny Okresním centrem sociálních služeb Náchod. Vedle zařízení krajských existují na řešeném území i další zařízení a služby provozované obcemi, městy a neziskovými organizacemi (viz. tabulka Vybraná zařízení sociální péče). 21