Mému tatínkovi Georgi. S. Andersonovi, který mi odhalil dvě nejsladší tajemství života: že lidské srdce má neomezenou schopnost lásky a že pouto mezi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mému tatínkovi Georgi. S. Andersonovi, který mi odhalil dvě nejsladší tajemství života: že lidské srdce má neomezenou schopnost lásky a že pouto mezi"

Transkript

1

2 Catherine Anderson BABY LOVE Copyright 1999 by Catherine Anderson All rights reserved Translation 2001 by Pavla Horáková Cover photo 2001 by Renéc Brown Cover design 2001 by Viera Fabiánova Czech edition 2001 by Euromedia Group, k. ISBN

3 Mému tatínkovi Georgi. S. Andersonovi, který mi odhalil dvě nejsladší tajemství života: že lidské srdce má neomezenou schopnost lásky a že pouto mezi otcem a dcerou nemá nic společného s genetikou. Jsi živoucím důkazem, že nejlepší a největší věci skutečně pocházejí z Texasu.

4 Prolog Temnou liduprázdnou ulicí fičel ledový vítr a přinášel s sebou svěží vůni sněhu, horských borovic a jedlí. Poryvy se opíraly Maggie Stanleyové do zad, vlasy jí létaly do očí a vítr pronikal tenkou silonovou bundou. Třásla se zimou, k tělu si tiskla dítě v peřince a nutila se k chůzi. Nohy měla jako z olova a bála se, že by mohla uklouznout na zrádném černém ledu, který pokrýval rozpraskaný asfalt. Odkudsi zablýskla čelní světla automobilu a jí poskočilo srdce. Přitiskla se ke zdi domu a modlila se, aby ji zakryl stín okapu. Auto projelo křižovatkou. Není to Lonnie. Opřela se o mokrou stěnu a kolena se jí podlomila. Přemáhala pláč a strach ji tak otupoval, že už necítila nohy. Bože můj. Pryč ze silnice. Musím se dostat ze silnice. Dala se do těžkopádného běhu, svírala Jaimieho a zaštiťovala ho tělem. Při každém kroku ji těžká taška s plenkami udeřila do potlučené nohy. Když polevil strach a do končetin se jí vrátil cit, bolest z nárazů byla tak urputná, že se jí až zvedal žaludek. Před sebou v temnotě spatřila neosvětlenou ceduli. Tučně psaná písmena ji vábila jako maják. NÁDRAŽÍ. Zvládla to. Už je skoro na místě. Už jen pár kroků. U konce s dechem se dobelhala až k ceduli a nevěřícně zírala na drátěný plot. Za pevnou drátěnou sítí leželo nákladové nádraží. Doufala, že se jí podaří nasednout do nějakého vlaku.

5 1. kapitola Rafe Kendrick se nořil do neskutečného oparu snění a nechal se unášet obrazy, které mu zlehka proplouvaly myslí. Jak se propadal do hlubšího spánku, detaily byly čím dál zřetelnější a realističtější. Zmámeně se usmíval. Je dole u jezera, uvědomil si, nedaleko hlavního stavení na ranči. Skrz jehličnatý porost viděl rozlehlou stavbu z cihel porostlých břečťanem, svůj dům. Proti letní modré obloze se rýsovaly tři krbové komíny. V mírném vánku slyšel ržání hřebce, které k němu doléhalo ze severní pastviny za stájemi. Domov. V koutku duše věděl, že je to jen sen, ale připadal mu tak nádherně skutečný, jako živá vzpomínka na všechno, co ztratil. Kráčel po obvodu jezera a pod nohama mu klouzaly kamínky omleté vodou. Konejšilo ho poklidné šplouchání vody. Zhluboka se nadechl a rozpoznával jednotlivé vůně, které pro něj kdysi bývaly tak všední, že si je sotva uvědomoval. Jedle a borovice. Sluncem zalitá tráva a úrodná zem. Větřík byl štiplavý dokonce i v letním dni, protože vysoko položené jezero vroubily hory se zasněženými vrcholky. Zdolal mírné stoupání a zpomalil krok. Ve stinném háji před sebou spatřil ryzku a plavého valacha. Spokojeně se popásali, uzdy měli volně omotané kolem větví mladých doubků. Nedaleko v zelené trávě ležely dvě pokrývky a sedla. Rafea zaplavil pocit, že už to někdy viděl. Ten den si pamatoval. Vzali se Susan děti na krátkou projížďku lesem a pak se vrátili sem k jezeru na piknik. Dobře se bavili, prozpěvovali si bláznivé písničky, které si cestou vymýšleli pro rozptýlení tříletého synka Keefera. Byl to velmi vydařený výlet a zakončili ho tady, protože se jim u vody líbilo. Dychtivě se rozhlížel po mýtině. Tolik toužil aspoň letmo zahlédnout někoho z rodiny, že se mu až tajil dech. Jeho pozornost přitáhl červený kostkovaný ubrousek, který se třepetal ve vánku, a pak Rafe pohledem spočinul na proutěném

6 piknikovém košíku. Víko bylo nedovřené, protože z košíku vyčnívalo hrdlo láhve vína, kterou jim do něj k jídlu vpašovala chůva a hospodyně Becca. Ach ano... pamatuje si to tak jasně - Susan v padnoucích světlých džínách a růžové bavlněné halence, zlaté vlasy na temeni sepnuté sponkou jí v hedvábné kaskádě spadají na ramena. Málem kolem sebe slyšel perlivý zvuk jejího smíchu a cítil dětskou vůni svého syna, kterého měl posazeného před sebou na valachovi. Když dorazili sem, aby se najedli, ukolébal půlroční dcerušku k spánku a Susan zatím rozbalovala jídlo. Dokázal si živě vybavit, jaké bylo držet baculaté tělíčko děvčátka v náručí. Rafeovi se nakrabatilo čelo drobnými vráskami. Tohle je příliš skutečné, aby to byl sen. Opravdu slyší šplouchání vody a cítí, jak mu větřík hladí kůži. Při každém kroku ho oblázky na břehu tlačí do podrážek jezdeckých bot. Sny nebývají takhle živé. Bože můj. Smí vůbec doufat? Třeba se stal zázrak a byl vržen zpátky v čase. Možná byly jeho modlitby konečně vyslyšeny a Bůh mu dává ještě jednu šanci. Ach ano, prosím... Ještě jednu jedinou příležitost, víc nepotřebuje. Tentokrát ji nepromarní. Rodina bude na prvním místě. Nikdy mu na ničem nezáleželo tak jako na ženě a dětech. Na ničem. Pouze se nechal natolik pohltit každodenními manželskými a otcovskými povinnostmi a závazky, že ztratil načas pojem o tom, co je skutečně důležité. Tu chybu už nikdy neudělá. Přál si a potřeboval věřit, že je to skutečnost. Sevřel ruce v pěsti, až se mu roztřásly, a rozhlížel se po mýtině. Susan s dětmi leží jen kousek od košíku. Všichni tři si zdřímli na navažské pokrývce, kterou pro ně rozprostřel na trávníku. Jejich schoulené postavy zalévalo sluneční světlo, které pronikalo jedlovými větvemi nad nimi. Susan ležela na zádech, po každém boku jedno dítě, půvabný obličej měla ve spánku uvolněný, na svůdných ústech lehkou křivku spokojeného úsměvu. Jejich syn Keefer jí usnul s ručkama kolem krku a

7 něžnou dětskou tvářičkou se tiskl k jejímu ňadru. Šestiměsíční Chastity byla uvelebená u Susaniny druhé ruky, její světlehnědé kudrlinky vypadaly jako pramínky medu. Rafe kráčel směrem k nim a v prsou ho bodala ostrá bolest. Bože, jak je miluje. Je to tak dlouho - tak strašně dlouho - co je viděl naposledy. Děkuji ti, Bože. Chtěl vykřiknout a rozběhnout se, aby byl u nich dřív. Ale neudělá to. Nemohl se zbavit pocitu, že tahle scéna z minulosti může existovat jen v jeho představivosti. Hlasitý zvuk nebo nenadálý pohyb by ji mohly roztříštit jako křehké sklo. Čím víc se blížil k dece, tím byl Susanin obličej rozmazanější. Mhouřil oči, aby ji viděl zřetelněji. Ať se snažil sebevíc, její rysy, zarámované aureolou zlatých vlasů, zůstávaly rozostřené. Zastavil se a napínal oči, až ho pálily. Jako by se snažil prohlédnout skrz zamlžené sklo. Susan?" oslovil ji tiše.,,miláčku, probuď se. To jsem já, Rafe." Při zvuku jeho hlasu se ani nehnula. Natáhl k ní ruku. Tolik se jí toužil dotknout, že nedokázal odolat. Když už se konečky prstů málem letmo dotkl její tváře, země jako by se pod ním otřásla a on ztratil pevnou půdu pod nohama. V mžiku zmizela žena i děti a on se ocitl uprostřed nekonečné a strašlivě prázdné temnoty. Susan? Neodcházej zase! Susan!" Na paži ucítil lehký dotek, ohlédl se a zamotala se mu hlava. Když ten pocit odezněl, uvědomil si, že se jeho okolí proměnilo. Pořád stál na břehu, teď však byl pozdní večer. Susan seděla vedle něj v trávě a opět ji neviděl zřetelně. Bylo to jen mlhavé zjevení a věděl, že se rozplyne, jakmile by se jí pokusil dotknout. To vědomí ho naplnilo pocitem beznaděje a bolesti, která jej zasáhla až do morku kostí. Otočila se k němu, ale její obličej byl jen rozmazaný bledý ovál ve tmě. Co to děláš, Rafe?" zeptala se tiše. Slíbils mi, že si najdeš někoho jiného, koho bys mohl milovat, že zbytek života nestrávíš sám, kdyby se mi něco stalo. Jen se na sebe podívej!"

8 Sevřel si rukama kolena, aby odolal nutkání natáhnout k ní ruku.,,já nemůžu, Susan. Vím, že jsem to slíbil, ale nemůžu. Nikdy nebudu milovat nikoho jiného než tebe. Nikdy." V hlase mu zazníval smutek. Rafe, takhle to dál nejde. Život je vzácný dar a ty ho zbytečně promarníš." Zavřel oči. Ale život nestojí za nic," hlesl vyčerpaně. Bez tebe a dětí si jenom odškrtávám dny. Proč to nemůžeš pochopit?" Rozhostilo se mezi nimi ticho, přerušovalo ho jen lehké šplouchání vody a noční vítr ševelící v jehličí. Ty zvuky mu kdysi připadaly jako hudba. Nyní ho jen zraňovaly a on chtěl odsud pryč. Avšak odejít právě teď by bylo nemožné. Dokud je tu Susan, i když pouze v této prchavé, srdcervoucí podobě, nedokáže ji opustit. Už je čas, Rafe" zašeptala vlídně a její hlas jako by se chvílemi ztrácel.,,musíš mě a děti nechat jít a žít dál." Žít dál - a k čemu? Chtěl tu otázku vykřiknout, ale v krku měl knedlík a nedokázal promluvit. Pořád se modlíš, abys dostal ještě jednu příležitost" šeptala. Tak, můj milý, teď ji máš. Nezahoď ji nebo nepokaz jen tím, že budeš stále lpět na přízracích." Co nemám zkazit?" To uvidíš." V jejím hlase byl znát úsměv. Měj srdce otevřené a uvidíš, Rafe." Rafe se s trhnutím probudil vlastním chrápáním. Na okamžik si myslel, že ho polekal zlý sen, ale když se mu v rozespalé hlavě trochu vyjasnilo, usoudil, že to bylo něco jiného. Po dvou letech na železnici se naučil spát lehce, třeba i opilý. Něco tu nehrálo. Neslyšel nic než ustavičné lomození kol vlaku a drncání nákladního vagónu. Posunul si stetson z čela a podíval se na své čtyři spolucestující. Seděli schoulení u zadní stěny nákladního vozu tak jako předtím, nyní ale všichni upřeně hleděli na cosi po jeho levici. Zaplašil poslední stopy spánku a s nimi i znepokojivý sen, letmo se podíval oním směrem a musel se ještě jednou

9 přesvědčit. Dívka? Stěží věřil svým očím. Vzepřel se na podpatku, narovnal se vsedě a zadíval se na ni. Dopadal na ni kužel měsíčního světla. Viděl, že je krásná, drobná, má bohaté tmavé vlasy a neobvykle bílou pleť, jaká se vídá na obrázcích, avšak málokdy v životě. Křehká květinka. Něco mu tu nesedělo. Křehké květinky necestují načerno v nákladních vagónech. Nejspíš má v kapse na boku vystřelovací nůž a čeká, až po ní vyjede nějaký nebožák. Soudě podle zájmu, který budila v jeho spolucestujících, nebude muset čekat dlouho. Jako by vycítila Rafeův upřený pohled, otočila se k němu a on zjistil, že se dívá do největších, nejzranitelnějších a nejvystrašenějších očí, jaké kdy viděl. Měl zvláštní pocit - v prsou ho bolestivě bodlo. Sklopila hlavu tak rychle, že neměl čas se nad svou reakcí zamyslet. Člověk nemusel být zrovna génius, aby jí porozuměl. Za prvé je opilý a za druhé už je to drahně dlouho, co se naposledy díval do očí, které nebyly uhýbavé nebo vypočítavé. Zdání" bylo v této úvaze klíčovým slovem, tím si byl jistý. První dojmy leckdy klamou a ženy dokážou být dokonalé herečky, zvlášť to drsné plémě, které se pohybuje na železnici. V něžném světle měsíce nepochybně vypadá hezčí a křehčí než ve skutečnosti. Nejspíš je zranitelná asi tolik jako ježek a k tomu dvakrát tak pichlavá. Upřeně se dívala na bundu, kterou si tiskla k hrudi, a Rafe si ji se zájmem prohlížel. Andělský obličej s jemnými rysy. Dlouhé husté řasy, které v přízračném osvětlení vrhaly stíny na bledé tváře. Roztomilý malý pršáček a brada, jež dávala tušit tvrdošíjnou náturu. Koho by napadlo držet si bundu na prsou a nemít ji radši na sobě, když teploměr ukazuje skoro nulu? Dveře vagónu se zasekly a nešly zavřít, takže uvnitř bylo ještě chladněji a větší průvan než normálně. Nemá žádnou ochranu před zimou, takhle do rána nevydrží. Nemluvě o tom, že žádná soudná mladá žena by nevlezla do nákladního vagónu k pěti

10 nadrženým chlapům. Přesněji řečeno k pěti nadrženým a jednomu lhostejnému bývalému rančerovi. I tak půjde brzy do tuhého. Rafe se usmál nechtěnému dvojsmyslu a rukou objal hrdlo láhve od whisky. Zaplaťpánbůh to není jeho starost. Je moc opilý, aby se jí mohl zastat, kdyby se něco semlelo, a má v plánu se do rána opít ještě víc. Pokud mezi tuláky na železnicích existuje zákon, kterým se člověk musí řídit, pak je to nestrkat nos do ciaích věcí. Slečinka ať se o sebe stará sama. Rafe se rozhlédl po ostatních mužích, kteří na ni stále zírali, jako by v životě neviděli osobu ženského pohlaví, a utvrdil se v názoru, že to ošklivě skončí. Dává věcem pět minut, maximálně deset. Chopil se láhve a v duchu pokrčil rameny. Vypadá tak na jedenadvacet. Už je dost stará na to, aby věděla, o co si koleduje. Přesně tak. Kdo s čím zachází, tím také schází. Ať si kouká poradit. Tihle budižkničemové nejsou jen tak nějací rváči z ulice; tohle je drsná sorta z vlaků. Zůstanou v jednom městě jen tak dlouho, dokud se nestanou nevítanými hosty, a pak se vydají parazitovat o dům dál, dokud je nezavřou. Přespávají pod mosty a dálničními nadjezdy a tu a tam si žebrotou u semaforů a nákupních středisek přivydělají pár dolarů na laciné víno. Svých pět švestek si přenášejí z místa na místo v tlumoku nebo batohu, protloukají se díky mazanosti a šťastné náhodě. Když se k nim štěstí obrátí zády, hrají natvrdo, snaží se přežít za každou cenu. Pro muže jako oni byla pohledná bezbranná žena vzácnou lahůdkou. Rafe odšrouboval uzávěr a chtěl si přihnout. Proti své vůli však hořel zvědavostí. Co tu ksakru dělá? Už by měla mít rozum na to, aby utíkala od rodičů. Nevylučoval, že prchá před manželem, ale proč by se v tom případě ukrývala ve vlaku? Měla prostě sebrat nějaké peníze a koupit si lístek na autobus nebo letenku. Rafe na sto procent věděl, že by nechtěl, aby žena, na které mu záleží, takhle riskovala.

11 Hlavou mu probleskly vzpomínky na Susan. Snažil se vyvolat v paměti její obličej, ale tak jako před chvílí ve snu zůstávaly její rysy rozmazané. Zaplavil ho pocit viny. Byla jeho celý život. A teď, po necelých dvou letech, si ani nedokáže vybavit její úsměv. Vzpomínky na rodinu byly jako barevné fotografie, které časem blednou. To pomyšlení ho zabolelo, tak jako by mu břichem projel ostrý nůž. Zaklonil se, aby si lokl whisky. Pálivá tekutina slibovala zapomnění a Rafe zavřel oči, zatímco se mu tělem šířilo teplo. Potřeboval zapomnění, prahnul po něm, liboval si v něm. Zítra si najde nějakou prácičku a koupí si další láhev, ještě než tahle vyschne. Na dně láhve číhá vystřízlivění, a to je pro něj nesnesitelné. Když je opilý, aspoň nemůže přemýšlet. V rytmickém klapotu kol nákladního vozu náhle zazněl dětský křik. Ten zvuk Rafea překvapil tak, že se zakuckal. Miminko? Alkohol mu vybublal nosem. S námahou se snažil dýchat a oči mu málem vyskočily z důlků. Prokristapána. Vyděšeně se na dívku podíval. Bunda, kterou si přidržovala na prsou, se vrtěla. Soudě podle velikosti toho ranečku nemohlo být dítě starší než měsíc. Bere s sebou do nákladního vlaku novorozeně? Znepokojeně se podíval na čtveřici mužů. Dítě do věci vnáší zcela nové světlo. Může se dívat jinam, když si žena říká o problémy a dostane se do nich. Ale jak může sedět v koutě, když jde o děcko? Rovnou tu myšlenku zapudil. Ta žena a její mimino se ho netýkají. Kdepak. Nechce s ní nic mít, tečka. A upřímně si přeje, aby to dítě nějak umlčela. Zvuk dětského nářku v něm vyvolával bolestné vzpomínky na Keefera a Chastity. Rafe vstal. Neuniklo mu, jak se dívka schoulila, jako by čekala, že se na ni vrhne. Kdepak, zlato. Nejsem k maní. Potáceje se s každým nakloněním vagónu mířil vlevo do kouta vozu, kde by se svalil a v klidu se mohl věnovat své lahvince. Pláč novorozence tam částečně zanikal v lomozu vlaku a byl o něco snesitelnější. Zhluboka si zavdal, rozhodnutý zkonzumovat tolik alkoholu, aby usnul.

12 Ať je to dítě zticha, ženská!" vykřikl jeden z trhanů. Leze mi na nervy!" Moje řeč. Rafe si znova přihnul a vyhrnul si límec u kabátu. Chastity. Bylo jí teprve šest měsíců. Hlavou mu probleskl zřetelný obraz malinké rakvičky ozdobené květinami. Zahnal jej dalším lokem whisky a divil se, že si tak jasně vybavuje rakev, ale milovanou dětskou tvářičku ne. To vědomí v něm budilo touhu zvrátit hlavu a naříkat spolu s dítětem. Zavraždil svou ženu a děti - zavraždil je právě tak, jako kdyby jim k hlavě přiložil pistoli a zmáčkl spoušť - a za dobu kratší, než jakou žil jeho tříletý syn, už na ně začíná zapomínat. Chlap, který je něčeho takového schopen, si zaslouží jen jedno pojmenování - ničemný bídák a grázl. Buď zmlkne, nebo poletí dveřma, paničko!" zařval druhý. Vyhodím ho sám, to si nemyslete, že ne! Tady totiž nemá spratek co dělat!" Rafeovi zamrzla láhev whisky na půl cesty k ústům. I v chabém osvětlení byla dívčina tvář mléčně bílá a oči měla jako obrovské temné skvrny strachu. Zírala na muže, který právě vyhrožoval, že vyhodí její dítě z vagónu, přehodila si cíp bundy přes rameno a začala pod ní štrachat. Rafe stiskl zuby, aby zadržel zaklení. Ze všech možností, jak mohla tuto situaci vyřešit, byla tahle nejméně moudrá. Ale po pravdě řečeno neměla na vybranou. Když má dítě hlad, tak ho musíte nakrmit. Ostatní muži náhle zpozorněli jako retrívři, když spatří vykrmenou husu. Pohledy upírali na činnost, která probíhala pod dívčinou bundou. Její toporné pohyby mluvily samy za sebe. Rafe se přistihl, jak zírá spolu s ostatními, zatímco si dívka rozepínala halenku. Přestože mu pohled zakrývala látka, poznal přesný okamžik, kdy ňadro vyklouzlo z podprsenky. Jako kdyby ho zašpuntovali, dítě náhle umlklo. Copak to máš pod tou bundou, kotě?" zeptal se jeden z mužů. Dívka si přitáhla kolena k tělu a sklonila hlavu, dlouhé tmavé vlasy zakrývaly její mateřské počínání. Rafe viděl, že se

13 klepe, ale nebyl si jistý, zda strachem nebo zimou. Ten pohled byl tak dojemný, že se mu sevřelo srdce. Dítě se dalo znovu do křiku. Její pohyby byly najednou zbrklé, kolébala dítě a přivinula si ho blíž. Jeden z bezdomovců se rozesmál. No tak, holka, jestli ten harant nechce, tak to já teda neodmítnu." K čertu. Rafe rozhodně neměl v úmyslu si něco začínat s těmi existencemi, ale jsou situace, kdy se chlap nemůže obrátit zády. A čtyři špinavci znásilňující bezbrannou dívku je jedna z nich. Rafe měl navíc dojem, že rodila velmi nedávno. Zašrouboval láhev. Nepochybně mají u sebe nože. Zrovna dnes ráno svůj prodal, aby měl na pití. Dokázal si představit příjemnější smrt než s vnitřnostmi rozházenými po zaneřáděné podlaze nákladního vagónu. Ale co, radši on než ta dívka. Mohla by vykrvácet, kdyby se jí ti prasáci zmocnili. Nakonec jemu už ani nesejde na tom, jestli zemře - nebo jak skončí. Dal by přednost rychlé a bezbolestné smrti, ale člověk nemá vždycky na vybranou. Jeden z tuláku se zvedl a vykročil směrem k dívce. Zbylí tři ho následovali. Mě se to opravdu netýká, snažil se Rafe naposledy sám sebe přesvědčit. Chlap v čele ji hrubě popadl za ruku. Dítě jí vypadlo z náručí a skutálelo se z klína na dřevěnou podlahu s nánosem špíny. Tím bylo rozhodnuto. Rafe dokázal přehlížet leccos, ale vidět trpět dítě, to byla silná káva. Stál na nohou, ještě než si uvědomil, že se pohnul. Přehmátl rukou na hrdle dvoulitrové láhve a předklonil se, aby ji odložil na podlahu, vděčný za to, že má rád značku Early Times, a ne nějakou lacinou břečku v plastovém obalu. Dostat se do rvačky na nože jen tak s holýma rukama nikdy nebyl jeho sen. Nejdřív ale musí dostat dítě do bezpečí. Když mimino zabalil do svého kabátu a odnesl ho na druhý konec vagónu, vrátil se Rafe pro láhev a vydal se napříč vagónem na pomoc matce. Hlasitý klapot kol vlaku přehlušoval ostatní zvuky, takže Rafeovi připadalo, že sleduje

14 strašidelnou scénu z němého filmu. Měsíční svit vykresloval muže na druhém konci vozu v odstínech šedé a černé a otřesy vagónu dodávaly jejich pohybům trhanou prudkost známou ze starých filmů. Jenže tohle nebyla žádná scéna na plátně. Byla to skutečnost. Pokud nezasáhne, dívka nemá nejmenší naději. S mírným překvapením Rafe zjistil, že už nevrávorá. Vzteky dokáže člověk zatraceně vystřízlivět. Ani se nenamáhal ozvat, než začal ten chumel rozhánět. Prostě popadl skleněnou láhev, jako by to byla hůl, a vložil se do toho. Maggie se škrábala po podlaze pryč od nohou mužů, dýchala mělce a přerývaně. Pokusila se vstát, ale nohy měla tak zesláblé, že sklouzla po stěně jako kapka mokré malby. Choulila se v rohu přimáčknutá zády ke stěně a uhýbala na všechny strany, aby ji neušlapali, a mezi zuby si tiskla pěst, aby ztlumila výkřiky. Dívala se, jak se ten kovboj pere, a vzpomněla si, že ji napadlo, hned jak nastoupila do vagónu, že by mohl být nebezpečný. Nemýlila se. Ten odpočívající divoch se prudce probral k životu, ostře řezané rysy měl napjaté jako rozzuřená šelma. Na opilce se pohyboval s úctyhodnou hbitostí a přesností, rozcuchaná černá hříva až po ramena ho šlehala při každém rychlém pohybu hlavou. Urostlá postava byla kupodivu mrštná, svaly a kosti spolupracovaly v harmonii pohybu, šlachy na stehnech mu pod volnými nohavicemi vybledlých džínů vystupovaly, když fingoval útok a pak podnikl ostrý výpad. Maggie se zdálo, že rvačka skončila málem dřív, než začala. Kovboj tam stál rozkročený, s koleny mírně pokrčenými, díval se na lidskou spoušť kolem sebe a oprašoval si střepy z košile a kalhot. Když se k ní blížil, oči se mu v měsíčním světle leskly kovově modrou barvou. Jejím vystrašeným očím připadal metr široký v ramenou a jeho nohy se jí zdály dvakrát tak dlouhé. Kráčel trochu přihrbeně a byl pružný v bocích, jako bývají vysocí muži, kteří

15 strávili léta v koňském sedle. Maggie si s hrůzou uvědomovala, že má rozepnutou halenku, a tak se snažila zkřížit ruce na prsou, ale za nic na světě nedokázala rozechvělé svaly přimět k poslušnosti. Dřepl si před ni a šířkou ramen úplně zastínil měsíční svit. Maggie se schoulila ke stěně. I v přítmí viděla jeho tvrdé rysy. Od tmavé pleti se ostře odrážely ocelově modré oči, přejížděly po ní a zdálo se, že jim nic neunikne. Chvíli se s hrůzou domnívala, že jí chce ublížit. Ne že by sama sebe považovala za nějaké terno, ale pochybovala, že muži jako on jsou příliš vybíraví. Slyšela zvláštní naříkavý zvuk. Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, že ho vydává sama. Snažila se přestat, zadusit ho, ale hlas se z ní přesto stále dral - hrozný a zvířecí.,,jste v pořádku?" Jeho velké dlaně jí něžně spočinuly na ramenou a hřály ji skrz tenkou bavlněnou látkou halenky. Nebojte se, holčičko. Já vám neublížím." Tuhle větu už Maggie slyšela. Očekávala, že se jí jeho dlouhé prsty zaryjí do masa, ale namísto toho ji lehce pohladil po rukou. Ten dotyk byl jako peříčko a byl tak konejšivý, že jí z hrdla unikl vzdech úlevy. No tak." Rukou jako ze železa ji objal kolem pasu a pak už jen věděla, že klečí na kolenou uvězněná v jeho objetí a on ji jednou rukou drží vzadu za hlavu. Přitiskl si její obličej k rameni a smysly jí naplnila pižmová mužská vůně. K jejímu překvapení to nebyl nepříjemný pach, jaký by člověk očekával u bezdomovce. Bylo znát, že se aspoň občas koupe. Zlehka se pohupoval ze strany na stranu spolu s nakláněním vagónu a mohutnou rukou ji hladil po zádech. I malý tlak ji bolel na poraněné kůži, a když se dotkl zvlášť citlivého místa na rameni, cukla sebou. Najednou znehybněl a Maggie cítila, jak ztuhl. Pustil jí hlavu a opatrně vyhrnul rukáv. Po chvíli čekání se zatajeným dechem se Maggie zdálo, že ho slyší zaklít, ale rachot vlaku byl tak hlasitý, že si nebyla jistá.

16 Teď jste v pořádku," ujistil ji hlasitěji. A vaše dítě taky. Pořádně jsem ho prohlídnul. Ti grázlové mu nic neudělali a taky už neudělají. To vám slibuju." Drsná zvučnost jeho hlasu ji obklopila jako teplé stužky dýmu a něžné dotyky rukou částečně zaplašily strach. Když ji opustila panika, myšlenky se jí okamžitě obrátily k Jaimiemu. Otočila se, aby se podívala na druhý konec vagónu, kde leželo miminko. Vzpomněla si, jak se jí Jaimie skutálel z klína na podlahu, a navzdory kovbojovu ujišťování dostala strach. Jestli se dítě zranilo, tak si to nikdy neodpustí. K jejímu překvapení měl kovboj porozumění pro její obavy a povolil objetí. Maggie couvla a roztřeseně si zapínala blůzku. Nadskočila, když ji vzal za ruce a zapínání dokončil rychleji sám. Pousmál se. I v přítmí viděla pobavenou jiskru v jeho očích. Lepší?" I když nechápala proč, cítila se lépe. Jestlipak to není čiré šílenství... Byl to přesně ten typ člověka, na kterého není radno narazit v tmavé uličce. Zvedl ruku, aby jí uhladil vlasy z obličeje. Běžte se podívat na miminko a já se zatím nějak zbavím těch lumpů, než začnou přicházet k sobě." Zatím se jich nějak zbaví? Maggie úplně vypustila z hlavy muže, kteří leželi kolem nich. Teď na ně s obavami pohlédla. Určitě tím nechce říct, že je vyhodí z vlaku. Měla pocit, že se začne hystericky smát. To určitě ne. Nebojte se," řekl a zvedal její bundu a mikinu a podával jí je.,,jděte se kouknout na dítě. Já to zařídím." Zařídím? Maggie se nehodlala vyptávat, co má v úmyslu. Stačí, že se musí starat o sebe a Jaimieho. Kromě toho, za to, co se jí ti muži snažili udělat, si zaslouží, co dostanou. Když zvedla Jaimieho, roztřásla se opožděnou reakcí. Honem ho prohlédla, aby se ujistila, že je v pořádku, a pak se usadila v levém předním rohu vagónu. Jen pár vteřin nato slyšela skrz lomoz vlaků dunění kovbojových bot, když

17 přicházel za ní. Zastavil se, aby si ze země zvedl klobouk a kabát, a pak se otočil na ni. Tumáte," natahoval k ní ruku s kabátem. Když váhala, spustil jí ho do klína. Ta větrovka a mikina to dítě nezahřeje. Oblékněte se," nakázal jí a posazoval si stetson na hlavu. Vejdou se do něj dva chlapi a navíc jeden kluk. Zakryjete se s ním oba a ještě vám zbyde místo." Ovčí kůže Maggie nebesky hřála na nohou. Mrzla, o tom nebylo pochyb. Pomyšlení na tlustou hřejivou vlnu bylo lákavé. Ale nepřipadalo jí správné, že by byla v teple, zatímco on by neměl, čím by vzdoroval zimě. Usadil se v protějším rohu, širokými rameny se opíral o stěnu a netrpělivě odfrkával. To musím vstát a zabalit vás do něj?" Maggie zavrtěla hlavou, položila si Jaimieho na délku mezi zvednutá stehna a soukala se do kabátu. Když pod ním uvelebila i miminko a zahalila se kožešinou, okamžitě se jí ledovým tělem rozlilo teplo. Děkuju vám, pane." Opřel se pohodlněji a narazil si klobouk do tváře. Chraplavým a přidušeným hlasem řekl: To nic. Jen se do něj moc nezamilujte, budu ho chtít zpátky, až se v příští stanici rozejdeme." Maggie se zevnitř kousla do tváře. Ne jenom za ten kabát. Děkuju vám za-" Hlas jí utichl, jako když dohraje mluvicí hračka. Polkla nasucho a zkusila to znova. Děkuju vám za pomoc. Riskoval jste, že vás zraní." No, vlastně..." Zavrtěl sebou. Ani ne, takže zapomeňme na to." Maggie se myšlenkami vrátila ke čtveřici mužů, které shodil z vlaku. Myslíte si, že budou v pořádku?" Unaveně si povzdechl. To nevím," přiznal. Někdy vám okolnosti nedají na vybranou." Zavřela oči a říkala si, že je to svatá pravda. Neměla na vybranou. To by jinak nikdy nevlezla do tohohle vlaku. Byl to zoufalý a nebezpečný čin. Rozhodující pro ni bylo, že takhle jí

18 hrozí menší nebezpečí, že ji chytí, než kdyby si stopla auto na silnici. Jakmile Lonnie rozpoutá poplach, může po ní začít pátrat policie. Kdyby stála u mezistátní silnice, byla by snadný terč. Přitom přemýšlela, co sem asi dovedlo toho kovboje. Také ho připravily okolnosti o možnost volby, nebo je tu pouze z vlastní vůle? K nosu jí zavanul slabý zápach kravského hnoje a vyvolal v ní podezření, že se ten vagón používá k přepravě chlévské mrvy. Z toho pomyšlení se jí udělalo mdlo a přivinula si Jaimieho blíž k sobě. Kdo se zdravým rozumem by si vybral takovýhle dopravní prostředek? Vždyť je to šílené. Nedávno ale viděla televizní pořad o naprosto spořádaných lidech z celé země, kteří na železnici mezi tuláky hledají dobrodružství. Evidentně je to nějaká nová móda, ale úplně se vymyká jejímu chápání. Jeden vysokoškolský student přišel vloni v jarním zkouškovém období o život, protože se ve vagónu pohnul těžký náklad a umačkal ho. Jiný byl zase ubodán neznámým tulákem. Truchlící rodiče obou mladíků v televizi varovali před nebezpečím číhajícím na tratích. Avšak podle televizní reportáže pořád existují dobrodruzi, kteří ignorují statistiky a riskují nejen to, že budou zadrženi policií a odsouzeni za porušování zákona, ale vystavují nebezpečí i své životy. Jeden z dotazovaných byl kupodivu dokonce kardiochirurg. Tvrdil, že to vzrušení a nebezpečí pro něj znamená uvolnění stresu, kterého jinak nemůže dosáhnout. Uvolnění stresu? Všednodenní problémy většiny lidí by opravdu asi vypadaly méně hrozivě po podobné zkušenosti. Je to jako vyhánět ďábla belzebubem, přemítala, ale každý ať si dělá, jak uzná za vhodné. Otevřela oči a zjistila, že si kovboj pozvedl klobouk a pozoruje ji. I zahalená v příšeří si připadala čitelná jako tiskací písmena. Nedělejte si kvůli těm chlapům výčitky, jestli vám tohle leží na srdci. Kdybych je nezadržel, znásilnili by vás a podřízli

19 krk. A to nemluvím o tom, co by pak udělali s vaším malým." Pokrčil rameny. Mohl jsem se vytratit, než by přišli k sobě, ale co by bylo s vámi? Z vlaku byste vyskočit nemohla. S dítětem v náručí. Nechat vás tady napospas těm vrahounům nepřicházelo v úvahu. Chápete? Bylo to buď oni, nebo vy." Maggie na to nemohla ani pomyslet. Nadzvedl se. Zkoumal ji nekonečně dlouho a pak se jí přívětivě zeptal: Co tu vlastně děláte? Nějak mi nepřipadáte jako typy, co se toulají pb železnicích." Jaký typy to jsou?" zeptala se a donutila se pohlédnout mu do očí. Ústa mu ztvrdla a i ve světle měsíce byl vidět jeho ostrý pohled. Všelijaké," odpověděl konečně, ale většina z nich spadá do dvou kategorií, blázni nebo zoufalci." Snažila se stočit řeč na jeho osobu, a tak se honem zeptala: A který z nich jste vy?" Ten, co se umí o sebe postarat." Maggie mu dala za pravdu a odvrátila pohled. Přestože mu byla zavázána za to, že jí zachránil život, neodvažovala se mu prozradit, proč se tu ocitla. Podle toho, jak vypadá, má nejspíš hluboko do kapsy a bylo by přesně v Lonnieho stylu, kdyby nabízel odměnu za informace.o tom, kde se Maggie nalézá. Jenže pokud se Lonniemu nepodaří ji najít a zmocnit se Jaimieho, bude muset všechny peníze vrátit. Kovboj se povzdechl. Jak se jmenujete? Můžete mi prozradit aspoň to?" Vážila možné důsledky a usoudila, že křestní jméno nemůže uškodit. Maggie. Jak daleko je to do nejbližšího města?" Nejsem si jistý. Řekl bych, že příští zastávka bude Squire, a to je ještě pár hodin." Zabořil si hlavu mezi ramena a podle toho poznala, že už mu zima zalézá pod kůži. Máte namířeno tam?" Maggie neměla ponětí, kam jede. Prostě - ujíždí. Nevím. To bude nejspíš záležet na tom, jak velký Squire je." Dlouhé ticho. Chcete říct, že nevíte, kam jedete?"

20 Vím. Tam, kam jede tenhle vlak." Bože," zamumlal si pod vousy. Mohla odpřisáhnout, že ho slyšela bručet: Co jsem komu udělal?",,je Squire velké město?" Dědina to zrovna není. Leží přímo na hranicích se státem Washington." Maggie potřebovala aspoň středně velké město - kde by mohla snadno najít práci a ztratit se mezi jeho obyvateli, aby ji nikdo nemohl vysledovat. Kdo vás zmlátil?" zeptal se bez okolků. Vytřeštila na něj oči. Prosím?" Ptám se jasně. Dobře vím, že všechny ty modřiny na ruce nemáte tady odsud. Kdo vás zbil?" Upřeně se na ni zadíval, jako kdyby dokázal prohlédnout skrz ovčí kůži. Prosím vás, nepodceňujte moji inteligenci a nevykládejte mi tu omšelou historku o tom, že jste narazila do kliky u dveří, pokud jste do ní ovšem nenarazila tak stokrát." Kdyby se jí nevyptával na něco tak osobního, Maggie by se usmála jeho suchému humoru. Jenže není to tak dlouho, co ji úsměvy přešly, a některé věci se prostě nevykládají na potkání cizím lidem. My máme doma strašnou spoustu zákeřných klik." Kdo je to my?" Nasadila nepřítomný výraz a zachumlala se do kabátu.,,jak moc jste zraněná?" Nic mi není." Ta vaše žebírka budou nejspíš trochu lechtivá, a možná nejenom ona." Slovo lechtivá ani zpola nevyjadřovalo stav věcí. Nic mi není," zopakovala. Rozzlobeně funěl. Už jste kojila od té doby, co si vás podala ta legie klik? Když jste to před chvílí zkoušela, zdálo se mi, že vám to moc nejde." Vyvalila na něj oči. Žádný muž se jí v životě neptal na něco tak osobního a to, že jí zachránil život, tomuhle člověku nedává právo, aby byl první. Odvrátila tvář.

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek.

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek. BYLINKY PRO ŠTĚSTÍ Každý krok v životě je krokem ke smrti pravil jeden francouzský dramatik. Stejná slova nyní zašeptal Richard do ticha nemocničního pokoje. Považoval je za výrok natolik kritický a reálný,

Více

Všechno ostatní jsou nepodstatné pitomosti. Moji nejbližší už by ji ale ode mě nepřijali. Zrak mi sklouzl k oknu, kde ještě pořád stála rybářská

Všechno ostatní jsou nepodstatné pitomosti. Moji nejbližší už by ji ale ode mě nepřijali. Zrak mi sklouzl k oknu, kde ještě pořád stála rybářská Zabiják I. Zatímco Regina jen nevěřícně zírala, neschopna slova, magistr se zdál být zaujat a částečně snad i pobaven. Zajímavé, zabručel si pod vousy. Máťa mohl být prozatím spokojený; evidentně se mu

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

Volnomyslné přírodní deníky

Volnomyslné přírodní deníky Volnomyslné přírodní deníky Karolína Tauberová 3. místo Próza do 23 let 1. 7. Dokud si vítr hraje s mými vlasy, kapky deště dopadají na tvář a slunce rozjasňuje oči, září mi úsměv na rtech a já cítím,

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za-

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za- I ČOKOLÁDOVÝ DORT Jen se zvedla opona a v hledišti zhaslo, Johana vyklouzla z lóže ven na chodbu. Teplý průvan pohnul záclonou u zrcadla a dveře vedoucí na schodiště se zakývaly v pantech. Zůstala stát

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Smrad krevetových lupínků

Smrad krevetových lupínků 1 Smrad krevetových lupínků Křeček byl mrtvý. Ležel na zádech. S nohama ve vzduchu. Mrtvý. Zoe otevřela klec a slzy jí přitom tekly po tváři. Ruce se jí třásly a srdce jí pukalo. Položila Zázvorkovo malé

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Tereza Čierníková INZERÁT

Tereza Čierníková INZERÁT 1 Tereza Čierníková INZERÁT 2 Postával jsem na jednom z nejnudnějších vlakových nádraží hlavního města. Bylo krásné počasí, což bylo v době, ve které jsem žil, velkým plus. Žil jsem vlastně v době, kdy

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí,

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí, Kamila Krátká z 8.A píše poezii a v letošním roce získala za přednes básně Klec a klíč na regionální recitační soutěži Dětská scéna 2013 ocenění za autorský přínos. Ukázky z její tvorby zveřejňujeme v

Více

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika 1 2 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem Eroika 3 4 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem přeložila Lenka Řehová 5 Originally published under the title Diane Broeckhoven: De

Více

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně O Klárce Rivel Arosis Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně Po nebi se již zas prohánějí oblační beránci a spásají modř, řekla by určitě Klářina milovaná

Více

Velký bazar, Istanbul O tři týdny později

Velký bazar, Istanbul O tři týdny později X1 Chyt'te zlodeje! Velký bazar, Istanbul O tři týdny později Kyle Connor nevycházel z úžasu. KapalÝ C ars lý, jak se turecky nazývá největší bazar v Istanbulu, byl ohromný. V nekonečných uličkách, z nichž

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

Vatikánská princezna

Vatikánská princezna Od nynějška musíš projevovat větší zdrženlivost. Jsi vdaná žena, byť zatím jen úředně. V duchu jsem slyšela Giuliino kázání a rozhodla jsem se, že si s Giovannim promluvím. Nechoval se ke mně hrubě ani

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene.

Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene. Kapitola 1 I když byla okna ložnice otevřená, tenké záclony se ani nepohnuly. Kjell- Ove Magnusson k sobě pevněji přitiskl Mirjam, zabořil jí nos do vlasů a zavřel oči. Naslouchal, jak oba dýchají, tu

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce O nějaký den později si jedna z lékařek všimla, že pouhým zapsáním počátečních písmen všech pěti jmen vedle sebe vznikne jméno šesté: C. I. L. K. A. Kupodivu právě toto jméno se vžilo. Celestýna, Izabela,

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit. KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce

Více

Jan Kameníček VACANT

Jan Kameníček VACANT Jan Kameníček VACANT Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz VACANT U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 6

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Plánuješ něco na víkend? ptal se mě Mario. Ehm něco s tebou? zeptala jsem se s úsměvem, protože mi došlo, že on něco plánuje. Přesně, usmál se, napadlo mě, že bychom

Více

Bootování. Verze pro POMERANČ.cz. CVAK! Zapnul se rádiobudík, ze kterého moderátor přeje dobré

Bootování. Verze pro POMERANČ.cz. CVAK! Zapnul se rádiobudík, ze kterého moderátor přeje dobré Boot obsahuje informace potřebné ke startu operačního systému, takového druhu jako umístění systémových souboru operačního systému, etc. Window NT automaticky vytvoří správnou konfiguraci a zkontroluje

Více

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala 2. Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala z postele. Když měla špatné dny, musel jsem jí nosit

Více

1 PERLA Netušila, kde je jen to, že je v jeskyni. Tísnily ji stěny z bílého kamene. Odněkud sem pronikalo rozptýlené kalné světlo a vzduch byl vydýchaný, zatuchlý a úplně suchý. Trápila ji hrozná žízeň.

Více

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

jindy vstřícné přítelkyně vybarvily, ale z vlastních zkušeností jsem věděla, že když je někdo krasavice, tak od svého ženského okolí nemůže nic

jindy vstřícné přítelkyně vybarvily, ale z vlastních zkušeností jsem věděla, že když je někdo krasavice, tak od svého ženského okolí nemůže nic To sako ti sluší! Začalo to nenápadně. Irena si nevšimla, že mám nové šaty. Omlouvala jsem ji tím, že ty šaty byly černé, a tak se dalo docela snadno přehlédnout, že mají trošku jiný výstřih a úplně jiné

Více