8. dubna 2004 strana 1. èíslo: 4 roèník: 28 cena: 7 Kè 8. dubna 2004

Transkript

1 ZPRAVODAJ BENÁTECKA 8. dubna 2004 strana 1 èíso: 4 roèník: 28 cena: 7 Kè 8. dubna 2004 V sobotu 20. bøezna se kona již 25. roèník taneèní soutìže kategorie A - Benátecký pohár (fotoreportáž na str. 12). Fotografie Jaromír Poák Veseé Veikonoce a bohatou pomázku Vám všem pøejí pøedstaviteé mìsta Benátky nad Jizerou a redakèní rada Zpravodaje Benátecka Nové sído technických sužeb mìsta Mìsto pøipravuje ve Kbee nové sído pro Technické sužby mìsta Benátky nad Jizerou. V novém objektu bude dostatek prostoru pro soustøedìní ceého hospodáøského zázemí mìsta, které je nyní rozptýeno. Své trvaé místo zde budou mít kbeští zájemci o cvièení, vznikne tu prostor pro poøádání schùzí a jiných akcí rùzných spokù a organizací, obèané zde najdou prostor pro rodinné osavy. V daších etapách rekonstrukce je možné v pùdním prostoru vybudovat místo pro divado maých forem, a to vèetnì outkového divada. Do konce kvìtna skonèí první etapa rekonstrukce, která umožní konání voeb do Evropského paramentu ve Kbee již v nových prostorách - voby se v posedních etech konay v soukromém objektu. V tìchto dnech se dokonèují podahy, bude se kompetovat zdravotní technika a eektro, nátìry a maby. Práce na této akci provádí a zaøizuje stavební skupina mìsta. V podkroví provede firma JIST montáž støešních oken, výmìnu kempíøských prvkù a vestavbu sociáního zaøízení. - mìú- V tomto èíse najdete: Zprávy z mìstských esù str. 3 Informace ze zastupitestva str. 4 Jan Kristofori zemøe str. 5 Bývaá sauna ožia str. 9 Rozpoèet mìsta 2004 str. 18

2 strana 2 Z deníku Poicie ÈR V úterý 24. února ve veèerních hodinách by hídkou benáteckého obvodního oddìení zadržen v objektu firmy Korund Benátky nad Jizerou, s.r.o., sedmadvacetietý muž. Provedeným šetøením poicistù byo prokázáno, že v období od èervence 2003 odcizi v uvedeném místì nejménì 6800 kg bíého korundu v hodnotì 120 tisíc korun, který vyváže z objektu svým motorovým vozidem. Daší dva muži, kteøí odcizený korund pod cenou kupovai, aèkoiv vìdìi, že pochází z trestné èinnosti, byi obvinìni z trestného èinu podínictví. Z trestných èinù oupeže, násií proti skupinì obyvate a jednotivci, výtržnictví a ubížení na zdraví by pode 234/1, 197/1a, 202/1 a 222/1 trestního zákona obvinìn tøiadvacetietý madík z Benátek nad Jizerou, který nejprve fyzicky napad podnapiého chodce, kterému odcizi finanèní hotovost, násednì pak napad svìdka pro jeho výpovìï pøed poicejními orgány a nuti ho, aby tuto výpovìï zmìni. Dne 7. února ve veèerních hodinách pobíž Pizza baru spoeènì s daším madíkem fyzicky napad údery pìstí a kopáním do obièeje muže z Bìé pod Bezdìzem a zpùsobi mu zomeninu spodiny oènice a daší zranìní. Na pachatee bya uvaena vyšetøovací vazba a by umístìn do vìznice v Jiøicích. Pøi pokusu o ujetí bez zapacení naèerpaných pohonných hmot by obsuhou benzinového èerpada Paramo v Benátkách nad Jizerou zadržen dvaatøicetietý øidiè z Èeákovic. Protože byo poicisty zjištìno, že by v nedávné dobì trestán pro majetkovou trestnou èinnost, byo mu i pøes menší zpùsobenou škodu sdìeno podezøení z trestného èinu krádeže pode 247/1e trestního zákona. V souèinnosti s pracovníky kriminání sužby okresního øediteství Poicie ÈR v Madé Boesavi by zadržen a usvìdèen devìtaètyøicetietý muž ze Zdìtína, který se dopusti nìkoika krádeží voupáním do kosteù na území okresù Madá Boesav, Semiy, Jièín a Èeská Lípa, dáe krádeží voupáním do objektù firem, pøi kterých zpùsobi pøibižnou škodu 1 miion korun. Pachate je stíhán pro trestné èiny krádeže pode 247/1,2 trestního zákona. Z trestného èinu podínictví pode 247/1a trestního zákona by v této souvisosti obvinìn i devìtatøicetietý muž z Horního Sivna, kterému byo prokázáno, že odcizené pøedmìty (sochy, obrazy apod.) v hodnotì 458 tisíc korun pøeved na sebe, aèkoiv vìdì, že pocházejí z trestné èinnosti. Èást odcizených vìcí bya poicisty zajištìna. mjr. Jiøí Drak, vedoucí obvodního oddìení Druhá etapa výstavby rodinných a bytových domù V souèasné dobì probíhá na výstavbu inženýrských sítí a komunikací v okaitì Nad Vinicemi výbìrové øízení. Cekem obesa mìstský úøad pìt firem. Zahájení výstavby je pánováno na kvìten Zájem o odkoupení stavebních pozemkù ve jmenované okaitì potvrdio 19 zájemcù, zbývající pozemky jsou v souèasné dobì k dispozici daším zájemcùm. Pozemky pro výstavbu rodinných domù mají výmìru od 720 m 2 do 1143 m 2. Ti, kteøí mají zájem o individuání výstavbu v této okaitì, získají informace na Mìstském úøadu Benátky nad Jizerou, odbor správy majetku a rozvoje mìsta - Ing. Aena Kratochvíová a Marek Maøík. Ve výbìrovém øízení na výstavbu bytových domù bya vybrána firma CZ Stavební hoding, Pardubice. Tato firma odkoupí stavební pozemek, provede výstavbu i prodej bytù. Jedná se o pìt bytových objektù se šedesáti byty. Zájemci o bydení v tìchto bytech mohou obdržet podrobné informace na teefonním èíse firmy Zahájení výstavby je pánováno na jarní mìsíce pøíštího roku. Kanaizace ve Kbee a Obodøi Výstavba kanaizace v obou mìstských èástech bude dokonèe- ZPRAVODAJSTVÍ Zpravodaj Benátecka Bytové domy postaví firma CZ Stavební hoding, Pardubice na ještì v dubnu. V kvìtnu bude provedena finání úprava povrchù komunikací, které byy výstavbou dotèeny, a stavba bude zkoaudována. Do èervna se jednotivé nemovitosti napojí na kanaizaèní øad. Koste Narození Panny Marie V souèasné dobì bya podepsána smouva o pøevodu kostea do majetku mìsta. Mìsto pøipravuje jeho opravu vèetnì vìže. Jedná se o opravu støechy - maá oprava krovù, poožení nové prejzové krytiny, fasády kostea a vìže vèetnì nátìru, restaurování kamenných ostìní, opravy výpní otvorù a kovových prvkù - zábradí na vìži a møíže - a ciferníku vìžních hodin. V souèasné dobì pokraèuje pøíprava výbìrového øízení na dodavatee oprav, obesáno byo cekem pìt firem. Pavecký bazén v Obodøi Souèasný stav paveckého bazénu nespòuje podmínky dané hygienickými pøedpisy. Zastupitestvo mìsta proto rozhodo o jeho opravì. Provede ji firma Lampeki, Náchod. Ta odstraní stávající aminátové dno, upraví beton a potáhne textiní pstí a fóií (340 m 2 ). Do dna bazénu se vsadí 21 trysek (pùvodnì 12) pro cirkuaci vody. Staré boèní trysky se demontují a zasepí, boky cekovì opraví a natøou. Budou naepeny nové krycí išty s protiskuzovou úpravou, kterou se opatøí i èea bazénu. Rovnìž se opraví a natøou pøepadové žaby. Zajištìní etního provozu bazénu si vyžádá výdaje ve výši 430 tisíc korun. Chodník v Pražské uici V dubnu bude zahájena oprava chodníku v Pražské uici od provozovny Pizzerie k objektu kubovny Èeského rybáøského svazu. Poožena bude zámková dažba. Dodavateem bya ve výbìrovém øízení vybrána firma Hoakovský, Praha. Protipovodòová opatøení v Ošinách Pokraèuje pøíprava protipovodòových opatøení v Ošinách, která pøedstavují vybudování ochranné hrázky. Mìsto brzy podá žádost o zahájení územního øízení. Houbi v Benátkách nad Jizerou V minuých dvou èísech Zpravodaje jsme informovai o ikvidaci houbù v místech, kde znepøíjemòovai život svému okoí. V souèasné dobì je odchyt houbù ukonèen. Odchyceno byo pøibižnì 300 houbù. -mìú- Návštìva z partnerského mìsta - nìmeckého Rossdorfu V sobotu 6. bøezna bya v benáteckém zámku pøivítána deegace partnerského mìsta, nìmeckého Rossdorfu. Na pracovní schùzce bya za pøítomnosti nìkterých starostù bývaého okresu Madá Boesav zpøesnìna vzájemná smouva. Její koneèné znìní bude savnostnì podepsáno 1. kvìtna 2004 v Madé Boesavi. Podnìtná bya i výmìna názorù z kuturní a sportovní obasti. Schùzka opìtovnì potvrdia dobrou úroveò vzájemných vztahù s nìmeckými partnery i jejich oboustrannou prospìšnost. Na fotografii vpravo je starostka Rossdorfu Christe Sprösser. Foto Jaromír Poák

3 8. dubna 2004 ZPRAVODAJSTVÍ strana 3 Na údržbì zámeckého parku pracují horoezci Jak jsme již nìkoikrát ve zpravodaji psai, zámeckému parku je v posedních dvou, tøech etech vìnována systematická péèe. Na popud rady mìsta a za dohedu památkáøù ji zajiš uje odborná firma Petra Kerbera z Otradovic. Firma odveda veký kus práce, což mohou dosvìdèit všichni, kteøí park znají a chodí tudy na procházky. Vymýcením neperspektivních náetových døevin a vykácením nemocných stromù došo k prosvìtení Co se dìje v mìstských esích? I nadáe probíhají pìstební a tìžební práce de projektù. V jarním období jsme v mìstských esích zajistii vysázení padesáti tisíc sazenic pøevážnì istnatých stromù. Technické sužby mìsta Benátek nad Jizerou provedy úkid èerných skádek a odvoz odpadù z esa, za což jim patøí dík veškeré esní fauny a fóry. Pro zepšení hnízdních pøíežitostí ptactva rozvìsii esníci s pomocí technických sužeb v esích parku, k zpøístupnìní cestièek, které budou v budoucnu upraveny, a k vyniknutí døevin, kterým i do budoucna bude vìnována péèe odborníkù. Jedná se mimo jiné a vzácné druhy, kterými jsou buk a parcích ve mìstì 100 ptaèích budek rùzných veikostí. Stává se již tradicí, že stromy z benáteckých esù zdobí o veikonoèních svátcích Staromìstské námìstí. Ani etos tomu není jinak. Správa mìstských esù se podíí také na pražské vánoèní výzdobì. Napøíkad po probémech s vánoèním stromem v oòském roce pomoha správa instaovat v Praze nový smrk z benáteckých mìstských esù. Kare Bend, vedoucí správy mìstských esù pøevisý, buk èervený a topo bíý. Tìmto a mnohým daším je vìnována veká pozornost a dosova mravenèí práce ze strany odborných pracovníkù firmy. Možná, že i vy jste zahédi na vysokých stromech zavìšená èervená ana a po nich šphající osoby. Jsou to horoezci s odborným arboristickým vzdìáním, kteøí provìøují stav stromù, odstraòují z nich nežádoucí mech, nemocné nebo pøekøížené vìtve, aby nedocházeo ke hnití kmene. V souèasné dobì je ošetøena vìtší èást sedmihektarového parku. Zároveò byy vysazeny stromy nové, a to 14 kusù ísky turecké, 2 patany, 8 ip, 3 buky a 3 duby. Samozøejmì, že si neze nevšimnou stromù vykácených. V první chvíi nás zarazí pohed na prázdná místa a ptáme se proè? V našem pøípadì došo mimo jiné k vykácení dvou nemocných topoù a osmi veikých akátù u vstupu pod vchodem na zimní stadion. Byy to stromy, jejichž kmeny byy z veké èásti uvnitø napadeny hniobou. Vzhedem k tomu, že v místì pod nimi se uvažuje s výstavbou parkovištì, nikdo by nechtì riskovat, že se takto zasažený kmen zomí a zpùsobí škodu na zdraví nebo majetku. Ostatnì, po vyjasnìní koncepce parkovištì, bude v tìchto místech vysazeno nìkoik modøínù, které nám a budoucím všechno vynahradí svou krásou. Ae už dnes se mùžete pøesvìdèit o tom, jak park zkrásnì. Pøi procházce uvidíte nejenom vzácné stromy, na které by byo v budoucnu možná vhodné upozornit informaèními tabuemi, ae i zpøístupnìné pìšiny, vyniky mohutné obnažené koøeny veikánù na svazích kaòonu a v neposední øadì samotný kaòon, ve kterém bya døíve zarostá køoviska, a tak nebyo co k objevování. Až se obnoví nìkteré mùstky a avièky, bude zámecký park opìt místem pro všechny miovníky pøírody a krásy. Bohusava Jeínková Zavìšování budek pro zpìvné ptactvo v mìstských esích a parcích Instaace veikonoèní výzdoby z bøízek na Staromìstském námìstí v Praze Fotografie poskyta správa mìstských esù Benáteètí rybáøi srdeènì zvou rybáøe i nerybáøe na TRADIÈNÍ RYBÁØSKÉ ZÁVODY které se budou konat v sobotu 24. dubna. Vítìze i ostatní èekají hodnotné ceny: 1. cena - koo za 7000 Kè, 2. cena - ohøívaè vody, mezi ostatními cenami je napøíkad rybáøský prut, naviják a daší hodnotné ceny. Prezentace od 5.00 hodin, soutìž bude zahájena v 6.00 hodin.

4 strana 4 ZPRAVODAJSTVÍ Zpravodaj Benátecka Støedoèeský kraj vypsa výbìrové øízení na dodavatee rekonstrukce Podoecké uice Rekonstrukce uice Podoecká: Jde o akci Støedoèeského kraje. Byo vypsáno nové výbìrové øízení na dodavate stavby a provedeny prùzkumy tarasu. Mìsto Benátky nad Jizerou zajistí financování povrchù chodníkù, pynofikace a veøejného osvìtení. Prùmysová zóna: Byy podány informace o spoeènostech, které mají zájem odkoupit pozemek v areáu prùmysové zóny, napøíkad Dytron, Top Consut a Meta- Best Liberec, spoeènost UNO od zámìru odkoupit pozemek ustoupia. Dìtská høištì: Na dodávku herních prvkù pro dìtská høištì, vèetnì jejich instaace, bya v oòském roce podepsána smouva s firmou Asacen Praha, s.r.o. Po nìkoika urgencích dodávky mìstský úøad zjisti, že jmenovaná firma vstoupia do ikvidace. V souèasné dobì se jedná s ikvidátorkou o pøihášce pohedávky mìsta. Areá Urbanovka: Z prostranství bývaého koupaištì byo odcizeno asi 160 kusù betonových daždic. Krádež bya oznámena Obvodnímu oddìení Poicie ÈR, Benátky nad Jizerou. Ve jmenovaném areáu dochází k nedovoenému vjezdu automobiù - v této vìci budou vedena pøísušná jednání. Zahranièní vztahy: Mezi okresem Darmstadt-Dieburg a svazkem obcí Madoboesavska bude podepsána partnerská smouva. K podpisu, kterého se zúèastní benátecký starosta Jarosav Krá a místostarosta RNDr. Pave Štifter, dojde 1. kvìtna v Madé Boesavi. Mezi mìstem Benátky nad Jizerou a nìmeckým mìstem Rossdorf bude podepsána partnerská smouva 17. srpna pøi pøíežitosti konání Ortskernfestu v Rossdorfu. Zastupitestvo Støedoèeského kraje rozhodo poskytnout dotaci z Fondu obnovy památek ve výši 170 tisíc korun na obnovu nemovité kuturní památky kostea svatého Martina v Dražicích. Zastupitestvo Støedoèeského kraje schváio poskytnutí dotace ve výši 70 tisíc korun na akci Festiva životní scény, 50 tisíc na Benátecký pohár - postupová soutìž v tanci tøídy A a 44 tisíc na festiva Benátky fimových amatérù. Poštovní sužby: Starosta Jarosav Krá informova o jednání s øediteem Èeské pošty, s.p., Madá Boesav Pavem Vondráèkem - na zøízení pošty v nebytovém prostoru Ing. Oty Langa v Benátkách nad Jizerou II má Èeská pošta, s.p., k dispozici finanèní prostøedky. Pro vhodné parkování se hedá øešení. Prodej mìstských bytù: Probìho první zasedání komise pro prodej mìstských bytù. Komise projednaa zásady prodeje, které budou po zapracování pøipomínek pøedoženy k projednání mìstským orgánùm. Podpora kutury s prezentací Evropské unie: Zastupitestvo byo seznámeno s projektem Comenius - podpora kutury s prezentací EU. Jeho souèástí je i uvedení divadeního pøedstavení Divada kauniky Brno - komedie souèasnosti Don Quijote de a Mancha. Pøedstavení se bude v Benátkách nad Jizerou konat 28. kvìtna na nádvoøí zámku. Stará vodárenská vìž: By navázán kontakt s majitei vìže, kteøí neprojevii o tuto nemovitost zájem. Na zákadì jejich prohášení je možné vydat povoení k opravì, kterou zajistí mìsto Benátky nad Jizerou. Rozpoèet mìsta na rok 2004: Zastupitestvo mìsta schváio rozpoèet na rok Pøíjmy a výdaje dosahují výše 152,8 miionu korun. Zpracování dokumentace pro II. zmìnu územního pánu mìsta Benátky nad Jizerou: Zastupitestvo schváio uzavøení smouvy se spoeèností KA*KA projektový ateiér, Tuøice. Firma zpracuje dokumentaci pro II. zmìnu územního pánu mìsta Benátky nad Jizerou. -mìú- Mìsto Benátky nad Jizerou srdeènì zve všechny obèany na Prvomájový benátecký JARMARK sobota 1. kvìtna 2004, hodin Husovo námìstí, Benátky nad Jizerou stánkový prodej obèerstvení, víno ze zámecké vinice pana Jiøího Urbana atrakce pro dìti (maování na chodníku, hod na panáka, ov na udici, poníci) nafukovací hrad - skuzavka, houpací avice - novinka, Magirus - starý hasièský automobi) 9.30 hodin a hodin - vystoupení divadení a šermíøské spoeènosti Vadštejn hodin - pøehídka vystoupení kynoogù Veteran car cub - pøehídka historických vozide a motocykù K pøíjemnému posezení hraje skupina Conto, Èeský Brod - - Žádáme obèany, N E P A R K U J T E v dobì od pátku 30. dubna hod. do soboty 1. kvìtna hod. na námìstí, v uici Vanìèkova, u pošty a škoy až k mìstskému úøadu, a umožnìte tak stánkový prodej! Dìkujeme Zaožení Nových Benátek Námìt pøednášky Zaožení mìsta Nových Benátek pøiáka 9. bøezna do sáu Záožny 65 pozorných posuchaèù. Pøednáška bya PhDr. Romanem Ferstem peèivì pøipravena a poutavým zpùsobem i pøednesena. Dopnìna bya promítanými grafy a dašími názornými obrázky. Pøesvìdèivì a ogicky upøesnia èasové období pøenesení mìsta na vrch na pravé stranì Jizery i dùvody tohoto èinu. Pro úèastníky pøednášky by pøipraven i písemný materiá, rešerše jednotivých autorù vyjadøujících se k zaožení Nových Benátek. Soupis je natoik zajímavý, že PhDr. Roman Ferst pøi pøednášce. zejména pro ty, kteøí se pøednášky nemohi zúèastnit, jej dopnìný pøedkádáme na str. 15 a 15 tohoto èísa Zpravodaje. *** A co pøipravujeme pøíštì? Ve dvou pøednáškách nás PhDr. Jiøí Wadhauser seznámi s osídením našeho regionu nejprve Kety a pozdìji Germány. Pøíští pøednáška bude vìnována Sovanùm na Boesavsku. Pokud vás naše historie zajímá, nezapomeòte 7. dubna v sáe Záožny od 17 hodin. Tìšíme se na vaši návštìvu. Jaromír Poák Foto Jaromír Poák

5 8. dubna 2004 ZPRAVODAJSTVÍ strana 5 Jan Kristofori zemøe POŽEHNANÉ STÁØÍ Aèkoiv produžující se idský vìk považujeme za jistou samozøejmost, každý rok po osmdesátce je pøece jen trochu výjimeèný. Dìkan PhDr. Bedøich upa se 6. bøezna etošního roku doži ve zdraví 89 et. Mùžeme se s ním pravidenì setkávat v kostee, potkáváme jej na procházce ve mìstì i v zámeckém parku. Zajímá se o idi a dìní koem sebe a nešetøí vídnými sovy. Za více než 60 et knìžské èinnosti souži 36 et v Benátkách nad Jizerou, které se mu stay opravdovým domovem a do nichž se vráti po etech sužby v západoèeském Ždanovì a na Zbrasavi. Po tìžkostech, kterých nezùsta ušetøen, prožívá podzim života ve spoehivém zázemí rodiny svého synovce Josefa upy. Významné životní výroèí pana dìkana jsme spoeènì osavii v nedìi 7. bøezna bohosužbou v kostee svaté Máøí Magdaény. Havním ceebrantem by emeritní biskup ThDr. Jarosav Škarvada. Také osavenec souži u otáøe. Kázání pana biskupa nám dao nahédnout do jeho osudu emigranta, který se po mnoha etech pobytu v Øímì doèka návratu do vasti, aby zde dáe pracova. V jeho ohédnutí neby pocit køivdy ani zatrpkosti, ae tichá radost tìch, kteøí zachovai vìrnost svému posání. Tento postoj je vastní i panu dìkanovi. Na bohosužbu, zakonèenou savnostním chvaozpìvem Te Deum, navázao pøáteské posezení s pohoštìním na faøe. Ještì jednou dìkujeme panu dìkanovi za jeho dobrá sova, ochotu nasouchat a v neposední øadì za pøíkadné prožívání stáøí, což je povzbuzením zváštì pro døíve narozené. A upøímnì pøejeme daší éta ve sužbì Bohu a idem. Øímskokatoická farnost v Benátkách nad Jizerou PhDr. Bedøich upa (vevo) pøi bohosužbách s Jarosavem Líznerem Foto poskyta øímskokatoická farnost. Mezinárodnì uznávaný maíø, iustrátor, spisovate, èovìk pný idskosti a pøirozené nobesy, to by Jan Kristofori. Bohuže už o nìm musím psát v minuém èase. V našem mìstì už vystavovat nebude. V úterý 23. bøezna podeh douhodobé nemoci, kterou si pøines jako násedek desetietého pobytu v koncentraèním táboøe v uranových doech. Nemoc paradoxnì propuka pøi nedávné dovoené v Dominikánské repubice, která mìa být první spoeènou po dvaceti etech a kterou chtì svou manžeku pøekvapit. My Benátèané se právem mùžeme pyšnit tím, že jsme jedno z mìst, kde Jan Kristofori vystavova a osobnì se i s manžekou zúèastni derniéry. Úpnì posední bya výstava jeho dì v prostorách Paramentu Èeské repubiky. Mistrovy obrazy vastní významná muzea v ceém svìtì, právì tak jako mnoho soukromých obdivovateù jeho maíøského styu a osobnosti. Kristofori stá i u zrodu sdružení Vox humana, spoeènosti udìující každoroènì cenu za fimové teevizní dío propagující idskost. Není bez zajímavosti, že voni tuto cenu obdrže režisér Mian Rùžièka, pøedseda poroty na akcích Benátky fimových amatérù, za snímek z Bangadéše o pøáteství èeských idí a bangadéšských dìtí. Každý z nás by po sobì mì zanechat stopu, svìdectví o tom, jací jsme byi, co dobrého jsme vykonai pro druhé. Janu Kristofori se podaøio to, co máokomu z nás. Zanechat stop toik, že je z nich vyšapaná cestièka. - Cesta! - Cesta návratu k idskosti v našem konání a originaitì v umìní, které bude cenìno i mnoha dašími generacemi. Posedního rozouèení s Janem Kristofori se zúèastnio, kromì rodinných pøísušníkù a osobních pøáte, i mnoho osobností našeho veøejného života a krásných žen - Táòa Fišerová, Dagmar Havová, Bára Štìpánová a Iveta Banarovièová. Ta se s ním rozouèia nádhernou písní a sovy: Jan Kristofori bude chybìt mnohým z nás. Bohusava Jeínková

6 strana 6 Zájem o vèeaøství v Benátkách roste Informace z tituku èánku je jistì potìšující obzváš v etošním roce, který je rokem 150. výroèí organizovaného vèeaøství. Na etošní bøeznové výroèní schùzi Vèeaøského spoku v Benátkách nad Jizerou jsem se dozvìdìa, že do nìj pøibyi tøi noví èenové, kteøí se odhodai stát se vèeaøi. Nahradí tak èeny, kteøí havnì z dùvodu stáøí již tuto, sice krásnou, ae pøece jenom fyzicky namáhavou práci, vykonávat nemohou. Pøestože v dobì konání schùze nemì pøedseda spoku Bohumi Urban v ruce pøesná èísa, pode získaných informací z veterinární péèe konstatova, že zdravotní stav vèestev na Benátecku je opìt vemi dobrý. Pøispìy k tomu správné postupy pøi ošetøování vèestev a v neposední øadì discipinovanost vèeaøù a ochota stáe se vzdìávat. Také si na spoeèných setkáních vzájemnì pøedávají zkušenosti a èerpají tak cenné informace. Pøi této pøíežitosti si ae pan Urban postesk, že se oòské akce chovu vèeích matek bohuže zúèastnio vemi máo vèeaøù. Mimochodem, když jsem narazia na pojem vèeí matka, víte o tom, že tato nejvìtší vèea ve vèestvu je ZPRAVODAJSTVÍ schopna za den poožit i více než 2000 vajíèek, což pøedstavuje témìø ceou váhu jejího tìa? Ostatnì pozoruhodným spoeèenstvím je ceé vèestvo. Kromì matky je tvoøí trubci, dìnice, pod, vèeí dío a zásoby. A pode nìkterých názorù i vèeí pøíbytek. Na internetových stránkách jsem se dozvìdìa, že spoeèenský zpùsob života vèe s vysokou organizovaností a dìbou práce zpùsobuje, že vèestvo je schopné trvaého života jedinì jako ceek. Ani jeden ze èenù vèestva není schopen pøežít sám o sobì. Vèestvo bez matky nebo s matkou neopozenou zanikne. Právì tak trubci a matka bez dìnic hynou. Vèea dìnice sama nemùže pøekonat napøíkad nízké tepoty. Již pøi 6 C ztrácí pohybivost a hyne, pøestože vèestvo jako ceek pøežije snadno i ty nejvìtší mrazy. Zajímavé, že? Ae vra me se k našim benáteckým vèeaøùm. Jsou to mií, pracovití idé s hubokým vztahem k pøírodì, zájmem o stav zeenì v našem mìstì, ae i obavami o budoucí vzhed krajiny. Zároveò se v souvisosti se vstupem do EU musí vyrovnávat s novými pøedpisy. Na schùzi vždy vytvoøí veice pøáteskou atmosféru, ke které tentokrát pomoh i kaíšek výborné medoviny, kterou jako zápisné pøines Luboš Voborník, jeden z nových èenù, jejichž vèey budou opyovávat kvìty stromù a rostin na našich zahrádkách a poích. Text a foto Bohusava Jeínková Kvaifikaèní pøedpokady: Zpravodaj Benátecka Konkurzní komise mìsta Benátky nad Jizerou na zákadì požadavkù stanovených zøizovateem veøejnì vyhašuje KONKURZ na obsazení funkce øeditee Zákadní škoy, Benátky nad Jizerou, Husovo nám ukonèené vzdìání pode vyh. MŠMT ÈR è. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické zpùsobiosti pedagogických pracovníkù, v patném znìní - znaost probematiky øízení ve škoství a škoských pøedpisù - nejménì 5 et pedagogické praxe - morání bezúhonnost - dobrý zdravotní stav Náežitosti pøihášky: - úøednì ovìøené kopie dokadù o dosaženém vzdìání (u VŠ dipom i vysvìdèení) - dokad o prùbìhu zamìstnání potvrzený posedním zamìstnavateem - životopis - koncepci rozvoje škoy (maximánì 4 strany formátu A4) - výpis z RT (ne starší tøí mìsícù) nebo dokad o jeho vyžádání - èestné prohášení pode ust. 4 odst. 3 zákona è. 451/ 1991 Sb., kterým se stanoví nìkteré daší pøedpokady pro výkon nìkterých funkcí ve státních orgánech a organizacích ÈR - ékaøské potvrzení o zdravotní zpùsobiosti k výkonu funkce, ne starší 2 mìsíce Podávání pøihášek: Mìstský úøad Benátky nad Jizerou, Zámek 49, Benátky nad Jizerou Pøihášky podávejte v zaepené obáce, uvádìjte jméno, pøíjmení, adresu a nápis KONKURZ ZŠ Termín podání pøihášek: nejpozdìji do do hod. Informace na te.: Pøedpokádaný nástup do funkce PhDr. Bohumi Bartoò, pøedseda konkurzní komise

7 8. dubna 2004 ZPRAVODAJSTVÍ strana 7 Maškarní rej domovù dùchodcù Veký maškarní rej pøipravio vedení benáteckého domova dùchodcù nejen pro své obyvatee. Zastoupen by i sousední penzion a domovy dùchodcù z Mnichova Hradištì, Lipníku, Doního Cetna, Madé Boesavi a Luštìnic. Snad jsem na nikoho nezapomnì. Všichni se dostavii v maskách. A jaký by program? K maškarnímu samozøejmì patøí i tanec pøi živé muzice, pøipraveny byy i rùzné soutìže. Pro hosty prohídka zaøízení benáteckého domova dùchodcù a pro všechny pak i pohoštìní. Hezká náada ve spoeèenském sáe a suníèko ohašující jaro za okny provázey ceé ètvrteèní odpoedne 18. bøezna. Spokojenost všech úèastníkù, hezké vzpomínky a navázaná pøáteství mezi domovy dùchodcù za vynaoženou námahu pøi pøípravì rozhodnì stáy. Foto Jaromír Poák Na 7. bøezna pøipravi Èeský svaz žen v sáe Záožny dìtský maškarní karneva. Za vzornou pøípravu i rozzáøené dìtské oèi patøí poøadatekám upøímné podìkování. Foto Jaromír Poák Sdružení rodièù poøádao druhý Jarní pes Upynu rok a Sdružení rodièù pøi ZŠ Pražská poøádao svùj druhý pes. Poèasí nám v pátek devatenáctého pøáo, a tak jsme mohi tancem pøivítat jaro. Po ceý veèer hráa skupina Generace a váda dobrá náada. Taneèní vstupy zajistii žáci z místní zákadní umìecké škoy a taneèní skupina pod vedením manžeù Kunštekových. Pes se protáh do èasných ranních hodin. Dìkujeme všem sponzorùm a pøáteùm škoy za pomoc. Pøejeme si, aby nám zùstai vìrni a abychom se mohi za rok znovu sejít. Je skvìé dobøe se pobavit a pøitom pøispìt na potøeby našich dìtí... Monika Benešová, Sdružení rodièù pøi ZŠ Pražská

8 strana 8 VELIKONOCE VELIKONOÈNÍ VZPOMÍNÁNÍ Dìtství, èas her a main nezraých, doba, do které se tak rádi ve vzpomínkách vracíme. Pro nás kuky mì rok tøi vrchoy. Tím nejvyšším, toužebnì oèekávaným, by èas etních prázdnin. Dva douhé mìsíce vonosti a prožitých dobrodružství. Druhým vrchoem byy Vánoce se svým neopakovateným kouzem, napjatým oèekáváním a neopakovatenou radostí. V èase váeèném, pováeèném i v období budování sociaismu, v dobì pné nedostatkù, bývay mimoøádnì zaøazovány takzvané uhené prázdniny. A zbývá ten posední, tøetí vrcho, èas veikonoèní, který pro nás pøedstavova týdenní vono. Prázdniny zaèínay Škaredou støedou a do škoy se nastupovao až násedující støedu. Co se za tìch sedm dní dao užít! Ne, nechci dnes vzpomínat na petení pomázek, maování vajíèek, otoukání píš aièek nebo cvrnkání kuièek. To všechno k jaru samozøejmì patøí, ae dnes chci zavzpomínat na to, co nás nejvíce vzrušovao. Pokud si mysíte, že bude øeè o veikonoèním øehtání, tak jste uhodi správnì. Mít trakaø patøio k samozøejmé výbavì každého kuka a vùbec nevadio, by-i nový nebo zdìdìný, postarší. Øehtání zaèínao na Zeený ètvrtek v 9 hodin. My z mìsta jsme mìi sraz v uièce Tycho Brahe na pácku za domem øezníka pana Husy. Øazení párù do dvojstupu mìo svá pøísná a nemìnná pravida. Každý rok se postupovao o jedno místo dopøedu. Ti zaèínající byi vzadu a z oòského prvního páru se stai páni. Ti chodii bez trakaøe a ceé øehtání organizovai. Mìi ae také povinnosti. V každé pranici musei být první a havnì musei zajistit pro všechny úèastníky øehtání noceh. Ty dvì noci, ze ètvrtka na pátek a z pátku na sobotu, se spao spoeènì a porùznu. Nìkde v chodbì na zemi nebo v nìjaké voné místnosti. A co se za ty dvì noci užio egrace. Pomaovat spícího kamaráda zubní pastou nebo krémem na boty patøio k tradièní zábavì. Ráno jsme byi zmaovaní jako Apaèové na váeèné stezce. Jeden rok jsme spai v okresním domì v kotenì. Jednomu z nás tam starostivá maminka pøinesa matrace, poštáø a peøinu. My ostatní jsme mìi jen deku a pod sebou jen prkna, a tak jsme hned v demokratickém duchu našeho národa a siného sociáního cítìní odhasovai, že si po každé hodinì na madracích pod peøinou srovná kosti nìkdo jiný. Ono se toho v noci moc nenaspao. Vyprávìy se strašidené pøíbìhy a havnì se dávao pozor, jesti nìkdo neøehtá v našem rajónu. Pøejet stanovené hranice do cizího rajónu patøio k nejvìtšímu dobrodružství, stejnì jako chránit své hranice patøio k zákadním povinnostem øehtajících. Pranice pøi tìchto srážkách byy na denním poøádku a k úhonì pøiše i nìjaký ten trakaø. Nìkdy bya bitva tak úporná, že muse zasáhnout obecní strážník pan Adášek nebo pan Kavaír. Hranice jednotivých obvodù ve mìstì byy tradièní, nemìnné a pøísnì se dodržovay. Teprve jako dospìý jsem si uvìdomi, že pro nás mìš áky byy tvoøeny hranicemi pùvodního hrazeného mìsta Nových Benátek. Na severu zaèínay Madoboesavskou branou a konèiy na jihu Pražskou branou, pøesnì øeèeno kousek pod ní, v místech kde byo kartáènictví pana Maštaíøe. Samozøejmì, že za nás tam ty brány už dávno nebyy, ae hranice Danie Seix, 5. B, Zákadní škoa Pražská bya patná. O tom nebyo žádných pochyb. Už jsem naznaèi, že po dobu øehtání pravidenì vznikao mezi jednotivými obvody nesmiøitené nepøáteství. Z vèerejších kamarádù byi rázem nepøáteé. Hranice byy hídány a jejich nepøekroèitenost se v tom èase vztahovaa na všechny pøípady, tedy nejen na øehtání. Bìda chapci, kterého maminka posaa nìco koupit za hranice jeho obvodu. My mìš áci jsme to mìi dobré, protože všechny potøebné obchody byy na námìstí. Abych nezapomnì, smysem øehtání byo nahradit èasová znamení bìžnì zajiš ovaná vyzvánìním zvonù, které právì na Zeený ètvrtek odétay do Øíma, aby se na Bíou sobotu opìt vrátiy na své místo. Také trasa øehtání bya tradièní a po desetietí nemìnná. Procházea všemi uicemi vèetnì námìstí. Naopak intenzita øehtání se mìnia. V zámeckém prùjezdu a pod podoubím na námìstí páni zaveei pøitaèit na trakaø, aby zvuk by sinìjší. Naopak u dìkanského kostea se trakaø zveda na ramena a prošo se v tichosti. Urèitým rituáem procházeo i zahájení øehtání. Kde jsme se scházei, jsem už prozradi, a tak zbývá dodat, že páni srovnai trakaøe do dvou pochodových proudù pode už popsaného poøadí. Jedinou výjimkou za mých èasù by tehdy maý Frantík Husa. Jeho tatínek síbi pánùm šišku saámu, když František bude moc se svým bedìmodrým trakaøem jezdit pøed prvním párem. To bya ae jediná výjimka, kterou pamatuji. Potom už jsme pokeki na trakaø, spoeènì nahas se pomodii Otèe náš jenž jsi na nebesích a pak už Zpravodaj Benátecka Láïa Sušný, 5. B, Zákadní škoa Pražská jsme vyrazii. Øehtao se pravidenì po tøech hodinách, a tak se to opakovao pøes Veký pátek až do rána Bíé soboty. Zváštní kapitoou bya odmìna za øehtání. Na Bíou sobotu se chodio dùm od domu koedovat za zpìvu písnì Židi, židi nevìrní.... Jestiže byo snahou odøehtat i v cizím rajónu, nikdy se nestao, že by koedníci zaši pro koedu k sousedùm. To by byo pod nepsanou, ae všeobecnì uznávanou úroveò. Ne, to se za našich èasù nikdy nestao. A jaká bya odmìna pøi koedování? To byo vemi rùzné, pøípad od pøípadu. Èepièáø Jecha v pováeèném období dáva 20 haéøù s pravideným pouèením: Nezapomeòte se chapci spravedivì rozdìit!. Jako kdyby byo o co. Naštìstí pøevážná vìtšina rodin dávaa vekorysejší odmìnu. Za zmínku stojí i obdržené naturáie. Napøíkad øezník Aois Husa dáva mimo zmínìnou šišku saámu za Františka ještì jednu jako koedu, u cukráøe Hrdièky by pøipraven baíèek dortù, také nìjaké to vajíèko se vykoedovao. A to všechno v dobì, kdy všechny druhy potravin byy na skromný ístkový pøídì. Když koedování skonèio, uchýii se páni a první párek do ústraní, kde koedu spoèítai a rozdìii. Pøihížeo se k zásuhám a k úèasti na øehtání. V praxi to vypadao tak, že naturáie si rozdìii páni a první párek a k tomu pøidai podstatnou èást finanèní hotovosti. Zbytek penìz by rozdìen pode poøadí. Ti vpøedu dostai více, ti vzadu ménì. A co dodat na závìr. Nepøáteství, které vypuko na Zeený ètvrtek, stejnì ryche na Bíou sobotu pøed poednem skonèio a nad mìstem se opìt rozhosti mír. Inu, èas her a main nezraých. Jaromír Poák

9 8. dubna 2004 VELIKONOCE / KULTURA strana 9 Navzdory všudypøítomným pomázkám, zajíèkùm a vajíèkùm je ústøedním tématem veikonoèních svátkù Ježíš. Pøesnì øeèeno, udáost jeho ukøižování a vzkøíšení. Køes an - ae zpravida i ten, kdo se za nìj nepokádá - seduje s uehèením, jak drama Vekého pátku ústí do goria Veikonoèní nedìe. Zneuctìný, zbitý, do hrobu poožený Syn boží povstává prvního dne po sobotì ze svého ponížení a zneuctìní, ze svého hrobu. Dobøe, že tomu tak je. Bez udáosti veikonoèní nedìe bychom nežii ve smysupném svìtì. Vastnì bychom nežii vùbec, protože v absurdním svìtì, který odpovídá na ásku záští, zobou a ikvidací, se žít nedá. Zprávu o Ježíšovì vzkøíšení obvyke vnímáme v bioogické pooze. Pøedstavujeme si zázrak související s Ježíšovým krevním obìhem, átkovou výmìnou, buòkami a neurony. Evangeisté však íèí tuto udáost zcea jinak. Zmrtvýchvstaého Ježíše se pode nich nemoh nikdo dotknout. Vzkøíšený neprokazuje svou identitu otisky prstù, ae svým muvením a jednáním. Evangeijní tradice tak nesmírnì kutivovanì vyjadøuje pøesvìdèení, že nad dìjinami je moc, pro niž jsou i prohrané zápasy s idskou zobou nanejvýš smysupné, perspektivní a savné. Tato moc je i v té nejbezvýhednìjší situaci na stranì tìch, kteøí nežijí jen pro sebe. Veikonoce jsou v naší zemi odedávna ve stínu Vánoc. Je tomu tak GLORIA! nejspíš právì pro jejich jasnou etickou profiovanost. Ježíšovo narození je nabídkou miosti pro všechny. K jeho vzkøíšení však už tøeba Jidáš nedosáhne. To proto, že se v životì postavi na stranu smrti. Jsme sami proti sobì, když odsunujeme do pozadí, co nás chce eticky formovat. Udáost veikonoèní nedìe kade vítìzný život do souvisosti se sebezapøením a obìtí. K takovému jednání Veikonoce odkazují, jemu zasibují budoucnost! Škoda, že my z nich stáe zdùrazòujeme to okrajové. Pomázku preferujeme pøed køížem, zajíèka pøed Ukøižovaným a vajíèko pøed otevøeným hrobem. Krize západní civiizace se prohubuje pøímo úmìrnì naší rostoucí neochotì zapøít sám sebe a bytostnì se nasadit pro to, co pøesahuje mùj osobní zájem. Kde této vùe není, tam sice jedinec žije pohodnìji a zpravida i dée, jeho osobní zisk je však vykoupen ztrátou kvaity i kvantity života ceé spoeènosti. Té spoeènosti, jejíž je souèástí, a s níž proto i on stojí a padá. Kdo nežije jen pro svùj prospìch, to má v životì zcea urèitì tìžší. Ježíšovo vzkøíšení však tento jeho život kasifikuje jako smysupný, perspektivní a savný. Na rozdí od toho, který je zakøiven do sebe sama, se pøed ním otevírá budoucnost a po nìm zde zùstává nesmazatená stopa. Emanue Vejnar, evangeický faráø Sváteèní bohosužby Zeený ètvrtek v hodin v kostee Máøí Magdaény Veký pátek v hodin v kostee Máøí Magdaény Bíá sobota (vigiie vzkøíšení) ve hodin v kostee Máøí Magdaény vzkøíšení v nedìi v 9.15 hodin v kostee Nanebevzetí P. Marie Na Burse, v hodin v kostee Máøí Magdaény Pondìí veikonoèní v 9.15 v kostee Nanebevzetí P. Marie Na Burse Požehnání pøírody - pozvánka Naši pøedkové nìkoikrát do roka konai prosebné prùvody do poí, aby si vyprosii požehnání pro hojnou úrodu, jež je podem zemì a podem idské práce. Zemi chápeme jako dar od Boha a idské schopnosti jsou také svìøenými høivnami, které èovìk zúroèuje pinou prací. Procházkami do pøírody s moditbami a požehnáním si pøipomeneme, že naše paneta Zemì je darem, ke kterému máme pøistupovat s úctou a o který máme peèovat, aby nám i našim potomkùm bya miým a pøíjemným domovem. Budeme prosit, aby koøistnické a násinické chápání pøírody moderní spoeènosti (a i naše) se promìnio. Procházka - pánovaná pro starší i pro koèárky - se koná v nedìi 18. dubna od 15 do 17 hodin a je douhá asi 4 kiometry. Zaèíná u starobenáteckého høbitova u kostea Na Burse. V pøípadì nepøíznivého poèasí se za pøírodu pomodíme v kostee, je možné domuvit i náhradní termín vycházky. Srdeènì zveme! Jarosav Lízner, øímskokatoická farnost Bývaá sauna ožia Hned na úvod musím zkamat pøíznivce saunování (mezi nìž také patøím), kteøí by se snad mohi domnívat, že je sauna znovu zprovoznìna. Není tomu tak, jen se v jejích prostorách zaèao nìco dít. Místnosti pøináežející k bývaé saunì nyní souží jako zázemí a zkušebna sokoského dìtského divada, které se vìnuje èinohøe a maòáskùm. Dìti si vymysey i jednoduchý název Hvìzdièka, s nímž se veøejnost postupnì seznamuje na pakátech, ve Zpravodaji, na internetových stránkách mìsta. Divado se s názvem pnì identifikuje a má i svého maskota - pyšovou hvìzdu. V souèasné dobì máme 10 hvìzdièek - dìtí - a na repertoáru nìkoik her, vìtšinou autorských. V Benátkách jsme už pøedvedi èinohru Èert nebo vodník a dvì maòásková pøedstavení Pejsek a koèièka hrají divado a Prase Rudof. Èinohru jsme pøedvedi i mimo Benátky, dokonce jsme se úèastnii i obastní postupové pøehídky Dìtská scéna 2004, kterou poøáda Dùm dìtí a mádeže v Madé Boesavi. Bya to zajímavá zkušenost, pùsobii jsme trochu jako návštìvníci z cizí panety. Se spoustou kuis jsme vystupovai s vastní hrou o tøech jednáních, dìti zvyké na Záožnu se tísniy na maém prostoru, jako jediní vedoucí jsme nedisponovai žádným pedagogickým èi umìeckým vzdìáním. Po vystoupení násedova pohovor s porotou, jejímž úkoem byo provést hodnocení pøedstavení a vybrat to, které postoupí na krajskou pøehídku. Hodnocení byo zajímavé, nicménì spíše rozporupné - co se íbio jedné porotkyni, to nám vytýkaa druhá a naopak. Chváeni jsme byi za to, že nìco takového dìáme, že dìti dobøe zvádají text, dobøe hrají a krásnì zpívají. Zaznìy i návrhy, jak pøedstavení upravit a tím zpøístupnit menším dìtem koem 3 et, což je v praxi více ménì neuskuteènitené, nebo hrajeme pro idi, ne pro porotu. V Benátkách chodí na pøedstavení i vìtší dìti a rodièe. Není prostì možné zavdìèit se všem. Nicménì nìkteré návrhy byy inspirativní a upatníme je. A kde a kdy nás mùžete vidìt? Nejen pro ty z vás, kteøí nebyi v Záožnì na premiéøe hry Prase Rudof, jsme pøipravii reprízu, která bude uvedena na zámeckém nádvoøí v rámci prvomájového jarmarku. Tentýž den odpoedne se ještì s èinohrou úèastníme Pojizerských her v Dobrovici. Doufáme, že se nám podaøí navázat kontakty s jinými dìtskými a ochotnickými divady a pozvat nìkteré z nich do Benátek. Pøed prázdninami nás ještì uvidíte v rámci Dne dìtí a pak se tìšíme na podzim, kdy chystáme daší novinky. Jan Tichý Doní øada (zeva): Hana Tichá (Kašpárek), Heena Veseá (vía Dobromia); horní øada: Tomáš Nejedo (èarodìj Zobodìj), Jana Vraštiaková (vodník), Andrea Micháková (èert) Podìkování My, žáci ze Zákadní škoy Husovo nám. 55, bychom chtìi upøímnì podìkovat nejen rodièùm za podporu, kterou projevii hojnou úèastí na škoním pese, ae i sponzorùm. Za darované peníze se podaøio zakoupit dva nové poèítaèe a pingpongový stù, díky kterému jsou pøestávky zábavnìjší. S pomocí dárcù si mùžeme také na konci každého škoního roku pochutnávat na dobrouèkém dortu. Rodièe a sponzoøi nám dokázai zpøíjemnit povinnou škoní docházku a za to jsme jim z ceého srdce vdìèni. Žáci ZŠ Husovo nám.

10 strana 10 Loutkaøina v Benátkách nad Jizerou má douhou tradici a stejnì tak i setkání outkových divade, které se každoroènì v našem mìstì koná. Letošní setkání byo, jako každým rokem, neopakovatené. Dìtský pohed, dìtský smích a potesk - to vše si sebou neso etošní, již dvacáté setkání, které se konao ve dnech 12. až 21. bøezna. LOUTKOVÉ DIVADLO Zpravodaj Benátecka Pøehídka outkových divade podvacáté Po dva bøeznové víkendy mohy dìti vpout do svìta fantazie, do svìta, kde vítìzí dobro nad zem, do svìta, kde nevádne násií. Dìtské diváky pøijey pobavit soubory z bízkého i ménì bízkého okoí. První, páteèní pøedstavení, sehrá František Pešán se svým Divadem z Pùdy. Toto pøedstavení byo urèeno mateøským škokám a dìtem zákadních ško. Novì se pøedstavi dìtský outkový soubor Kašpárek Domu dìtí a mádeže z Madé Boesavi. V sobotu odpoedne mìy dìti možnost zhédnout pohádku Douhý, Široký a Bystrozraký v podání outkového divada Ješ- tìd z Èeského Dubu. První outkáøský týden ukonèio outkové divado Srdíèko z Jièína pohádkou Èertí houposti. O týden pozdìji, v sobotu odpoedne, pøijeo již známé divado Na Židi z Turnova s kasickou pohádkou Perníková chaoupka. Co by to také byo za outkáøské setkání, kdyby se neobjevi starý známý Kašpárek. Toho se dìti doèkay na úpný závìr v nedìi odpoedne, kdy byo setkání outkových divade v Benátkách nad Jizerou ukonèeno pohádkou Jak Kašpárek éèi draka v podání outkového divada Spojáèek z Liberce. Co øíci závìrem? Setkání nadšencù outkového divada se i etos vyvedo. Nadšení a úsmìv v dìtských tváøích je ocenìním pro ty, kteøí se snaží rozdávat radost nejmenším divákùm. Je jen jedna vìc, kterou bychom rádi pro pøíštì zmìnii. Doufejme, že za rok budeme moci svým umìním pøispìt i my na stáé outkáøské scénì, která v Benátkách nad Jizerou stáe od roku 2000 chybí. František Vojtìch Fotografie outek poskyt František Vojtìch V sobotu 13. bøezna se hrou Douhý, Široký a Bystrozraký pøedstavio Loutkové divado Ještìd Èeský Dub. Maòáskovou hrou O houpé koze se pochubio Loutkové divado Na Židi z Turnova v sobotu odpoedne 20. bøezna. Hra Èertí houposti Loutkového divada Srdíèko z Jièína pobavia dìti v nedìi 14. bøezna. Pøehídku ukonèio v nedìi 21. bøezna Loutkové divado Spojáèek Liberec krásnými outkami ve høe Jak Kašpárek éèi draka. Fotografie Jaromír Poák

11 8. dubna 2004 KULTURA strana 11 Kavírista Tomáš Víšek V druhém jarním koncertu Kruhu pøáte umìní se v úterý 20. dubna v sáe Záožny pøedstaví benáteckému pubiku profesor Konservatoøe Pava Josefa Vejvanovského v Kromìøíži, pražský pianista Tomáš Víšek. Tématem svého koncertu zvoi hudební Prahu 19. stoetí a svùj koncert tak rovnìž nazva. Zazní día skadateù, kteøí v Praze buï žii, nebo tam umìecky pùsobii, èi pouze koncertovai, a vztah k mìstu se odrazi v jejich díe. Car Maria von Weber pùsobi øadu et jako dirigent opery Stavovského divada. Jeho Sonáta As dur, opus 39, koncert zahájí. Pøed pøestávkou ještì zazní koncertní parafráze na obrozeneckou píseò Tìšme se bahou nadìjí, již autor Franz Liszt nazva Husitská. Ve druhé èasti usyšíme dío z poèátku stoetí, Tre ditirambi, opus 65, maostranského Vácava Jana Tomáška. Násedují Tøi saonní poky Bedøicha Smetany, opus 7. A na závìr cykus Vítìzsava Nováka z konce 19. stoetí Mùj máj, opus 20. Koncert zaèíná v sáe Záožny v úterý 20. dubna o pù osmé veèer. Lubomír Fiipec Výstava Srdeènì zveme všechny obèany na vernisáž výstavy 100 et vojenského prostoru Miovice, která se bude konat 1. kvìtna v hod. v prostorách Muzea Benátky nad Jizerou. Savnosti se zúèastní rota Nazdar ve vojenských uniformách, nebude chybìt ani ukázka vojenské techniky. Pøijïte ochutnat vojenskou stravu. Kam na èarodìjnice? 29. dubna od hod., zámecký park - Set èarodìjù a èarodìjnic, poøádá kub dìtí a mádeže 30. dubna od hod., kynoogické cvièištì - Páení vatry, ukázka výcviku pro veøejnost, poøádá kynoogický svaz 30. dubna od hod., kubovna Junáka - Set èarodìjnic, poøádá Junák 30. dubna od hod., høištì v Dražicích - Oheò èarodìjnic, poøádá TJ Start Dražice -zr- Inspirováni Èeskou Besedou, kterou na tradièním setkání pøedstaviteù mìsta s dùchodci pøedvedi 18. bøezna ve svém programu žáci Zákadní umìecké škoy J. A. Bendy, pustii se do tance i ti døíve narození. Foto Jaromír Poák Pozvánka kubu dìtí a mádeže n 17. dubna: zájezd do obøího akvária a do aquacentra v Hradci Kráové. Pøihášky do 12. dubna v KDM. Cena: dìti zájmových útvarù 250 Kè, ostatní 300 Kè, dospìí 350 Kè. Odjezd v 8.00 od tenisových kurtù. n 22. dubna od do hod.: keramika pro veøejnost - práce s keramickou hínou, tvorba de vastní fantazie. V cenì je zahrnut materiá, 2 výpa + ektor, cena (2 hod.): dìti - 50 Kè, dospìí Kè. n 29. dubna: Set èarodìjù a èarodìjnic s tajupnou cestou pnou èar a kouze. Start: družina I. ZŠ v hod., cena: 20 Kè. -kdm- Kub dìtí a mádeže Benátky nad Jizerou Daniea Kímová Te.: Nabídka pro bývaé ochotníky Chcete se spou s námi zúèastnit èásti Pojizerských her v Dobrovici dne ? Máte možnost, doprava zdarma, autobus odjíždí ve 13 hod. od Sokoovny, pøedpokádaný návrat cca v 17 hod. Poèet míst je omezen, proto je tøeba se domuvit minimánì 2 dny pøedem na teefonním èíse (veèer). SPOLEÈENSKÁ NABÍDKA 10. dubna od hod., restaurace Na Baštì - Veikonoèní turnaj pro dìti, poøádá kueèníkový kub 10. dubna od hod., závodištì ve Kbee - Mistrovství ÈR amatérù IMBA ve tøídách 85 ccm, 125 ccm, open a veterán, poøádá AMK Kbe 10. dubna od hod., Husovo námìstí - Osava Dne Romù, poøádá Obèanské sdružení Romano av 10. dubna od hod., Záožna - Taneèní posezení, poøádá Obèanské sdružení Romano av 17. a 18. dubna od 8.00 hod., kynoogické cvièištì - Výstava kníraèù, poøádá Èeský kynoogický svaz 18. dubna od 9.30 hod., hokejbaové høištì v sídišti - Turnaj HbK Benátky - TJ HCZB Fabory Sun Devis Kadno, poøádá hokejbaový kub 18. dubna od hod., hokejbaové høištì v sídišti - Turnaj HbK Benátky - SK Junge Fever, poøádá hokejbaový kub 20. dubna od hod., Záožna - Koncert KPU: Tomáš Víšek - kavír, poøádá Kruh pøáte umìní 24. dubna od 5.00 hod., Køemenská tùò - Ošiny - Veøejné rybáøské závody, poøádá Èeský rybáøský svaz 24. dubna od 8.00 hod., kynoogické cvièištì - Kubový závod o putovní erb mìsta Benátky, poøádá Èeský kynoogický svaz 1. kvìtna od 9.00 do hod., Husovo námìstí - Prvomájový jarmark, poøádá mìsto 1. kvìtna od hod., výstavní síò muzea - Vernisáž výstavy 100 et vojenského prostoru Miovice, poøádá muzeum -mìú- Muzeum Benátky nad Jizerou srdeènì zve všechny obèany na VÝSTAVU k výroèí 120 et benáteckého Sokoa kterou si mùžete ve výstavní síni muzea v Benátkách nad Jizerou prohédnout do 25. dubna Otevøeno: úterý až pátek od 9.00 do a od do hod., sobota a nedìe od do hod.

12 strana 12 FOTOREPORTÁŽ Zpravodaj Benátecka 25. ROÈNÍK BENÁTECKÉHO POHÁRU, SOUTÌŽE VE SPOLEÈENSKÝCH TANCÍCH V sobotu 20. bøezna hosti sá závodní jídeny Carborundum Eectrite 25. roèník Benáteckého poháru - postupové soutìže kategorie A ve spoeèenských tancích. Na programu byy standardní i atinskoamerické tance. Vítìzùm, kteøí získai benátecké poháry z díny výtvarnice Hana Antošové gratuova i senátor Jarosav Mitener. Poøadateé Èeský svaz taneèního sportu, Taneèní škoa Zita Madá Boesav a mìsto Benátky získay na akci z Fondu kutury Støedoèeského kraje grant ve výši 50 tisíc korun. Fotografie Jaromír Poák a Emiie Jeøábková.

13 8. dubna 2004 KULTURA / RÙZNÉ strana 13 Co mohou madí idé udìat pro zmírnìní chudoby Žáci 8. a 9. tøíd Zákadní škoy Husovo námìstí se zamýšejí nad tím, co mohou madí idé udìat pro zmírnìní chudoby. Názory se rùzniy - pro zamyšení nìkoik pøíkadù: Žádná spoeènost nemùže vzkvétat a být š astná, jestiže vìtšina jejích èenù je chudá a zbìdovaná. Tuto myšenku vyjádøi v 18. stoetí muž jménem Adam Smith. Pravdivost jeho sov se dnes prokazuje více než kdy døíve. Rozdí mezi bohatými a chudými je stáe vìtší Nìkteøí idé jsou vemi bohatí, ae jiní i pøi veškerém svém úsií mají stìží co do úst a støechu nad havou. Øada státních úøedníkù a humanitárních organizací pøiša s mnoha návrhy, jak situaci zepšit. My mùžeme pøispìt buï penìzi, nebo vìcmi, které jsou k životu potøeba. Humanitární organizace se postarají o to, aby došy tam, kde jsou nejvíce zapotøebí. Jana Fuhrmanová Píši Vám, všem idem na ceém svìtì, jak mùžeme pomoci chudým. Chudoba - sovo, které dìsí idi po ceém svìtì. Jen si vzpomeòte, koik afrických kmenù, koik vákou postižených zemí (Irák, zemì bývaé Již dée než padesát et od svého zaožení vystupuje Janáèkovo kvarteto na domácích a zahranièních koncertních pódiích. Jeho repertoár obsahuje skadby kasikù, romantikù, impresionistù i moderních autorù. Odborná kritika oceòuje technickou a zvukovou souhru Janáèkova kvarteta stejnì jako jeho expresivní temperament. Vynikající brnìnský soubor se pøedstavi nároèným, ae pøitaživým programem na koncertì Kruhu pøáte umìní v úterý 23. bøezna 2004 ve výstavní síni benáteckého muzea. Komorní dío Franze Schuberta ( ) obsahuje cekem 15 smyècových kvartetù. Skadateùv op. 29 a mo, zvaný Rosamunde, navazuje na doprovodnou hudbu ke zpìvohøe H. V. Chézy Knìžna z Cypru. První vìta Rosamundy má baadické adìní. Násedující andante se vyznaèuje nezamìnitenou Jugosávie) je chudých, koik idí tam trpí. A nejen tam. Bída je i jinde. I ve vyspìých státech. Napøíkad u nás v Èeské repubice je toik idí, kteøí žijí ze dne na den, protože nemají práci. S chudobou pøichází beznadìj, strádání, boest, nemoci a mnoho daších starostí. A proto se ptám: Jak mùžeme tìmto chudým, bezmocným idem pomoct? Dejme jim práci! Snižme jim danì na dobu potøebnou k tomu, aby si nejprve zajistii jído a obeèení! Pomozme jim psychicky! I povzbuzení dìá divy. První dva body záeží na poiticích v dané zemi. Kdyby je odhasovai, idé by byi š astní a nemusei se bát. Bod tøetí žáeží na nás. Vìøím, že když budeme pomáhat, ze svìta zmizí chudoba a všem se zaène žít mnohem, mnohem épe. Proto vyzývám všechny, kdo mohou pomoci aespoò trošku, pomozte! Na svìtì pak bude veseeji. Michaea Rabochová ZE ŠKOLNÍCH LAVIC Obracím se na Vás, pøedstavitee státù svìta, abyste jednotnì uèinii rozhodné kroky v boji s chudobou. Nemám možnosti jako Vy ke zepšení života tìch, kteøí na rùzných místech naší panety strádají, nemají kde bydet, mají had a žijí v bídì. Nerozišuji, zda se jedná o dìti, mádìž nebo dospìé, vždy tyto jevy postihují v souèasné dobì všechny vìkové kategorie. Èovìk se pøece narodi kvùi tomu, aby by zdravý, moh se uèit a studovat, vychovávat své dìti a pracovat. Ne každému je však toto umožnìno. Chudákem se èovìk nerodí, ae stává se jím v dùsedku naší nevšímavosti a nezájmu øešit probémy. Píši Vám v dobì, kdy konèím zákadní škou a rozhoduji se, co budu dáe studovat. Ae vím, že mnoho dìtí mého vìku tuto možnost nemá. Proto na Vás dùraznì apeuji, spojte své úsií k øešení probemù chudoby a bídy! Snižte schubertovskou zpìvností. Tøetí vìtu pøedstavuje romanticky styizovaný menuet, závìr skadby tvoøí projasnìné, kidné aegro moderato. Smyècový kvartet Leoše Janáèka ( ) nese podtext: Z podnìtu Tostého Kreutzerovy sonáty. Skadbu nám pøibižuje František Kožík v umìecké próze Po zarostém chodníèku. De spisovatee vyvoávají ètyøi vìty Janáèkova día tísnivé ovzduší povídky Lva Nikoajevièe Tostého ( ), pøíbìh neásky, mužské panovaènosti a vraždící žárivosti. Nicménì Janáèek svou hudbou poemizuje s iterární pøedohou, vysovuje soucit s údìem ženy a bojuje za etické hodnoty umìní. Janáèkùv smyècový kvartet èíso jedna je zajímavý již stejným tempovým oznaèením všech vìt - noc moto, hybnì. V komorní hudbì se sotva najde dramatiètìjší vyjádøení meziidské konfiktní situace. Prosba o pochopení je okamžitì odmítnuta, místo diaogu nastupuje tvrdá konfrontace. Úzkostné napìtí a pøedtucha tragedie, provázející ceou skadbu, vrchoí úseèným zakonèením. Šest posedních smyècových kvartetù Ludwiga van Beethovena ( ) patøí k vrchoùm Mistrovy tvorby. S okonostmi jejich vzniku seznamuje zájemce francouzský spisovate a poitik Édouard Hérriot, autor Beethovenova životopisu. Smyècový kvartet B dur, op. 130, je tøináctým ze šestnácti skadeb pro toto nástrojové obsazení. Vznik na objednávku knížete N. B. Gaicyna, ae skadate se vyzna, že svá posední día píše sám pro sebe. V té dobì ži Beethoven vemi osamìe a jeho zdravotní stav se stáe zhoršova. Skadba bya poprvé provedena v bøeznu 1826, tedy rok pøed skadateovou smrtí. Dío zùstao v podstatì nepochopeno. Teprve Robert Schumann ( ) by jedním z prvních, kdo si veké výdaje na zbrojení a vývoj zbraní hromadného nièení! Vìnujte je na rozvoj dùežitých obastí, které zajistí pnohodnotný život od útého vìku až po kidné a pokojné stáøí tak, aby se èovìk necíti ménìcenný a zbyteèný. Ještì jednou zdùrazòuji, že sám nemám jinou možnost k øešení uvedených probémù, a proto chci prostøednictvím mého dopisu na nì upozornit a tím pøimìt k zamyšení a násednému neodkadnému øešení. Uznávám, že je ponìkud neobvyké obracet se na Vás touto formou, ae jde o nás všechny, o vývoj idstva na ceém svìtì bez rozdíu vyznání a barvy peti. Prosím vysyšte mùj upøímný has a has mé generace. Cítíme se za øešení tìchto otázek spouzodpovìdní a nechceme být hostejní. adresováno: Vané shromáždìní OSN, New York, USA Jindøich Roudnický SCHUBERT, JANÁÈEK A BEETHOVEN V PODÁNÍ JANÁÈKOVA KVARTETA povšim skrytého uspoøádání Beethovenových posedních smyècových kvartetù a upozorni na jejich bízkost kavírním sonátám z Mistrova pozdního tvùrèího období. Beethovenùv smyècový kvartet B dur, op. 130, mùžeme považovat za intimní výpovìï èovìka na skonku života. Dío bohatého vnitøního obsahu má v sobì kontrasty mužného smutku a nespoutaného veseí. Jímavá Cavatina je vyjádøením ásky k tìm, kteøí již žijí jen ve vzpomínkách, je vyznáním vztahu k pøírodì i k hudbì. Hrdinný boj s osudem skonèi. Závìreèné Finae je osvobozením a vítìzstvím. Na program úspìšného koncertu naváza pøídavek, yrická skadba Antonína Dvoøáka ( ) z cyku Cypøiše. Za mistrovskou interpretaci skvostù komorní hudby patøí Janáèkovu kvartetu náš huboký obdiv a dík. MUDr. Marie Èerná

14 strana 14 Po tomto [Øehoøovi m. z Dražic] dìdi Dražice syn jeho Jan, který asi r neb 1349 mìsto Benátky zaoži. 3) 3) R da Jan z Dražic novì zaoženému kášteru v mìstì (civitas) Nových Benátkách mimo jiné též tøi místa stavební bíž káštera ežící. Uvážíme-i, jakým zpùsobem se mìsta a mìsteèka zakádaa, uznáme, že nemohy býti Benátky eè nedávno zaoženy, paki ještì roku 1349 tøi mìstištì vede sebe neosazena zùstávaa. Že Benátky roku 1341 ještì nestáy, dokazuje též istina, kterou krá Jan odevzdává Meyninovi a Vácavovi, bratrùm Rokycanským, 14 ánù v ese Lipanském mezi mìstem Nymburkem a mìsteèkem Lysou, aby tu ves zaožii a koste sv. Kateøiny vystavìi. Nemùže to býti eè ves Madá, která však v pøímé èáøe mezi Nymburkem a Benátky eží. Udává-i se tedy co nejbižší mìsteèko Lysá, daeko stranou ežící, nebyo tu zajisté jiného, bíže a popisu pøimìøenìji pooženého mìsta. Zdá se, že pøi vysazení mìsta byo užito též pozemkù nìjaké starší snad pusté vsi, neb mezi dìdinami mìstskými nachází se nad vysokou strání pooha Záezy, jejíž jižní roh ještì v sedmnáctém stoetí Hrádek se nazýva. LŠ [Ludvík Šnajdr]: Mìsto Nové Benátky nad Jizerou. Nástin historicko-místopisný. Praha 1865, s. 1 a 26. V tomto duchu [tzn. hospodáøském] si musíme pøedstavit zaožení Nových Benátek. Ten kopec, nyní dosova oemovaný domy, moh být za onìch èasù zaesnìn (bízká páò Záezy bya zaesnìna ještì pøed 300 ety), ae na pøíkaz Jana z Dražic by es v etech vytìžen, potom byy s kráovským svoením vymìøeny uice a mìstištì a za aciný obnos prodány. A to posavadní tržní místo Benátky byo vydáno všanc nepøáteským vpádùm, nièehož neohrazovai, avšak nové mìsto byo odpovídajícím zpùsobem opevnìno. Zváštního jména nebyo novému zaožení dáno, nebo ta HISTORIE Zpravodaj Benátecka Poèátky Nových Benátek - záhada øešená jeden a pù stoetí V úterý 9. bøezna jsem v Benátkách pøednes nìkoika desítkám posuchaèù pøednášku o dataci a dùvodech pøenesení mìsteèka Benátek z evého na pravý bøeh øeky Jizery. Jeikož mé závìry zcea opravují dosavadní bádání a stáe pøenášené poopravdy, pøipravi jsem pro návštìvníky pøednášky drobnou edici textù, které byy doposud na toto téma vytvoøeny a vùèi nimž jsem se vymezova. Kopií však neby dostatek, zájem mì pøekvapi, a proto jsem se rozhod tento soubor - jemnì dopnìný oproti pùvodnímu - zpøístupnit svým spouobèanùm na stranách Zpravodaje Benátecka. Z textù o poèátcích dìjin Nových Benátek jsem vypusti práci Luïka Beneše z pubikace Prùvodce historií mìsta Benátek nad Jizerou (s. 8) z roku domnìe jubiejního, tedy 1999, ae Benešovy názory jsou zde zastoupeny z drobnìjší pubikace z téhož roku. Také zde není možno znovu vydat inteigentní èánky Vastimia Homoky Otazníky k zaožení Benátek a Zaožení Benátek - egenda a skuteènost (ZB 5 a 6, roè. 26/2002) pro jejich rozsah. Rovnìž jsem rezignova na pøepis èetných a roztodivných encykopedických hese (kupø. Sedáèkovo heso v Ottovì sovníku nauèném). Pøedkádaný soubor tedy není úpný, nicménì reprezentativní, jenž mùže ètenáøi zpøístupnit vývoj øešení této sožité otázky se všemi svými omyy, naivnostmi, ae i s bystrými úsudky a zajímavými souvisostmi. Z vastní pøednášky vzniká studie, jež vyjde v záøí tohoto roku a z níž dozajista pøipravím pro ètenáøe ZB výtah. dosavadní ves Benátky pøiéhavì o nìco níž nového mìsta ežea, a tak je s drobným rozdíem od dosavadního osídení Nové Benátky [Neu-Benatek] nazvai; samo pojmenování moho vyjít od obyvate. Mìsto od té chvíe patí svým zakadateùm daò z budov a poí, zahrad a vinic, daò z masných krámù, z mìstských pivovarských domù, z výnosù tržištì a jiné. August Sedáèek: Historische Notizen über die Herrschaft Benatek. Prag 1882, s. 24. Jan [z Dražic] by prvotnì urèen ke stavu duchovnímu a již by kanovníkem oomouckým, ae soži dùstojenství to bezpochyby pro smr bratra svého [Mutiny] a odda se øádu svìtskému. Za pøedešých dob stávao se, že mìsteèko, které bývao na místì nynìjších starých Benátek, od nepøáte nejednou byo pøepadeno, vytuèeno a vypáeno. Jan tedy s povoením Kara, markrabì moravského a hejtmana v Èechách, pøenes mìsteèko to za øeku na vrch Hradištì a postaviv tu nové mìsteèko opevni je hradbami. V tomto novém mìstì zaoži r kášter cyriakùv a nada jej dìdinami a úroky ve Struhách, Sedci, Obodrži a nìkterými mìstišti v Benátkách. August Sedáèek: Hrady, zámky a tvrze Kráovství èeského X. Boesavsko. Praha 1895, s Tìch dob stáo již níže pøi øece, za Kbey, pod vysokou výšinou Hrádkem (kdež v pravìku asi opevnìní bývao) dvé obcí, Obodø (po odøe = øeèišti) na pravém bøehu a Benátky (po mokøinách) na evém. Benátky docea psay se mìsteèkem hrazeným a mìy farní chrám Panny Marie. Avšak v bojích døívìjších škùdcové mìsteèko vydrancovai a domy spáii. I vymoh sobì synovec biskupùv, Øehníkùv syn Jan, dovoení kráovské a pøenes zøízení mìstské za øeku na Hrádek, v místo bezpeènìjší. Mìstu novému setrvao jméno døívìjší s pøívastkem Nové Benátky, kdežto opuštìná obec zùstaa vsí, Starými Benátkami. Josef Vítìzsav Šimák: Severní Èechy. Èechy XII. Praha 1902, s Synovec jeho [Jana IV. z Dražic] Jan z Dražic zaoži asi r nebo 1349 mìsto Nové Benátky. Pøenes sem totiž ze Starých Benátek právo mìstské a zaoži kášter. Josef Svárovský: Popis soudního okresu novobenáteckého. Madá Boesav 1920, s. 13. Po nìm [Øehoøovi m. z Dražic] dìdi Dražice syn jeho Jan, jemuž markrabì Kare, jsa správcem zemským v nepøítomnosti otce svého Jana ( ) - dovoi, aby mìsteèko své (oppidum forense) Benátky zvané, jež v rovinì byo pooženo, a proto penùm a vpádùm nepøáteským vystaveno, pøeožiti moh s tímtéž jménem na druhý bøeh øeky na výšinu Hùra zvanou s tím doožením, že osadu novou ohraditi mùže pøíkopy a zdmi i jiným opevnìním ji opatøiti, aby obyvateé její i obyvateé jiných zboží Janových pøed zými idmi v ní se chrániti mohi. Spou naøídi markrabì Kare, aby mìš- ané benáteètí pøíštì týchž svobod úèastni byi, z kterých se tìší mìš- ané jiných mìst Kráovství èeského. Zaoži tedy Jan z Dražic asi roku 1348 nebo 1349 na jmenovaném místì mìsto, jež nazváno byo Benátky Nové neb Madé na rozdí od osady pùvodní, která od té doby sua Benátky Staré. Ludvík Šnajdr - Èenìk Novotný: Dìjiny a pamìtihodnosti mìsta Nových Benátek. Nové Benátky 1931, s Proto synovec biskupùv stejného jména [Jan z Dražic] roku 1340 se svoením Kara pøenes mìsto i obyvatestvo na vrch Hradištì jakožto Nové Benátky a pøirozenou ochranu strmých strání dovrši ještì hradební zdí o dvou branách, k nimž zdoa stoupaa cesta, a fortnì ke schodu do vsi Obodrže. Josef Vítìzsav Šimák: Èeské dìjiny. Díu I. èást 5. Støedovìká koonizace v èeských zemích. Praha 1938, s Pùvodnì bya to maá osada poožená v nechránìném údoí na evém bøehu øeky. Vystavena bya èastým penùm a nájezdùm oupeživých tup, které zejména za chabé vády Jana Lucemburského nebezpeènì v naší zemi se rozmohy. Mnohé škody zpùsobia jí také zbrojná chasa nìkterých sousedních vemožù, kteøí si takto vyrovnávai své spory s jejich vrchností. Nebyo tehdy u šechty zakotveno vìdomí pevné státní moci a pøísného právního øádu v dnešním smysu, který by takovéto jejich zvùi stavì hráze. Proto domáhai se tamní osadníci u svého pána ochrany a záštity. Naehavé jejich prosby pohnuy koneènì pana Jana z Dražic, že se svoením zemského správce, pozdìjšího kráe Kara IV., zaoži r na výšinì, pnoucí se strmì nad protìjším bøehem øeky, novou osadu, kterou opevni ochrannými pøíkopy, vay a hradbami. Nazva ji pak Nové Benátky na rozdí od pùvodní osady, jež od té doby sua Staré Benátky. Josef Vik: Benátky nad Jizerou. Prùvodce po historii a památnostech mìsta a okoí. Benátky nad Jizerou 1953, s. 9. Ke zboží dražickému náežea již odedávna osada Benátky. Ponìvadž bya vystavena èastému penìní rùznou oupeživou chasou, pøeoži ji roku 1349 tehdejší majite Dražic Jan na protìjší bøeh øeky, na místo výhodnì poožené na vysokém skaním ostrohu. Opevni ji pøíkopy a hradbami a nazva ji na rozdí od pùvodní osady - Nové Benátky. Benátky nad Jizerou v minuosti, pøítomnosti, budoucnosti. Josef Jeøábek (red.), Madá Boesav 1959, s. 4. Že pak na kopci benáteckém vskutku byo hradištì, ukazuje istina, kterou vyda nìkdy v etech tøicátých èi v prvé pùi dašího desítietí 14. vìku Kare IV. - ještì jako markrabí moravský a místodržící

15 8. dubna 2004 HISTORIE strana 15 (capitaneus) svého otce Jana Lucemburského v Kráovství èeském Janovi z Dražic a kterou mu dovoi pøenést právo tržní èii právo mìstské ze Starých Benátek, ežících v rovinì a ohrožovaných èastými vpády šechtických nepøáte tohoto pána in montem, qui H nunccupatur, na hùru, která se nazývá H. Vyožit H, které používá text dochovaný pouze ve formuáøi Arnošta z Pardubic a uvádìjící istinu jen jako formání vzor s vypuštìním všech konkrétních údajù, jako Hùra, jak chtì kdysi J. V. Šimák, není možné, protože by tu vznik jakýsi peonasmus ( hùra, která se nazývá hùra ); nezbývá tedy než rozvést toto písmeno v sovo Hradištì, jež má své zdùvodnìní v momentech prve vytèených. Ještì ve 14. stoetí se tak ocitáme zøetenì na pùdì jednoho z nejstarších pospoitých sídiš idských v našich zemích. Na místì starého gaského - a pozdìji snad Germány a pak Sovany osídeného - hradištì nevznik však ve 14. vìku hrad, nýbrž mìsto - tak, jak to odpovídao ceému terénu ostrožny, pro hradní stavbu té doby pøíiš rozsáhé a tìžko hájitené. Zdenìk Kaista: Cesta po èeských hradech a zámcích aneb Mezi tím, co je, a tím, co není. Rkp. 1969, Praha 1993, s Nové Benátky zaoži koem roku 1340 Jan z Dražic, synovec pražského biskupa Jana IV. z Dražic, což byo povoeno roku 1343 kraevicem Karem, který schvái, aby trhová osada Benátky, jež utrpìa pøedešými vákami, bya pøenesena na horu Hradištì a opevnìna. V istinì kraevice Kara je zmínka, že nynìjší ves Staré Benátky bya již dávno trhovým mìsteèkem ( - opidum forense, dictum B ). Novì zaožená osada bya zároveò nadána týmiž mìstskými výsadami a právy jako jiná èeská mìsta. Aois Pøiby - Kare Liška: Znaky a peèetì støedoèeských mìst. Praha 1975, s. 33. Vpády zoèinné, útisky násiné, rùzné požáry a neoèekávané nehody, pøed nimiž nebyi obyvateé tržního mìsteèka Benátky ochránìni - byy dùvodem, že k žádosti Jana z Dražic, pána na sousedním hradì i pána Benátek, da tehdejší prvorozený syn kráe èeského, markrabì moravský a vádce Kráovství èeského Kare souhas, aby mìstištì byo pøeneseno na vrch za øekou (který se obecnì jmenuje Hùra) s názvem pùvodním a opevni je hradbami nebo jiným opevnìním. Obèané mìsta Benátek mají se tìšiti svobodám a právùm a jich užívati jako ostatní mìsta v kráovství Toik z obsahu zakádající istiny mìsta Nových Benátek. Originá pùvodní atinské istiny se nezachova. Je znám však její atinský opis z kanceáøe arcibiskupa Arnošta z Pardubic, dnes uožený v Národní univerzitní knihovnì v Praze. Jiøí Antoš st.: Z historie Benátecka. In: Zpravodaj Benátecka, øíjen 1976, s. [5]. Na nevekém panství hradu Dražice, postaveného v etech , existovaa pod vrchem Hradištìm, ae na druhém evém bøehu Jizery, obec (Staré) Benátky na køižovatce cest pøi brodu. Do pøeomu 13. a 14. stoetí obec vyrosta na mìsto, které byo emfyteuticky pøemìøeno. Pøi kostee Nanebevzetí Panny Marie existovaa bohatá fara. Nìkdy se pøedpokádá, že mìsto byo opevnìné, to však není pravdìpodobné. Vinou otevøené poohy mìsto vemi trpìo a nejspíš za bouøí v etech proti Janu Lucemburskému, jehož by biskup Jan IV. z Dražic vìrným pomocníkem, byo znièeno. Biskupùv synovec Jan m. z Dražic proto se svoením kraevice Kara (IV.) koem roku 1343 pøenes mìsto i s jeho obyvatei na vrch Hradištì, kde zaoži Nové Benátky. Kare Kuèa: Mìsta a mìsteèka v Èechách, na Moravì a ve Sezsku. I. dí, A-G. Praha 1996, s. 80. V té dobì již existovao na evém bøehu Jizery nedaeko Dražic mìsteèko Benátky, které se z pùvodní vsi postupnì vyvinuo v hospodáøské centrum dražického panství. Benátky však trpìy èastými zápavami, které pøinášea Jizera. Ještì vìtším nebezpeèím pro obyvatee byy vpády ozbrojencù v èastých domácích vákách. Zøejmì neutìšená bezpeènostní situace Benátek veda tehdejšího majitee dražického panství Jana z Dražic, synovce biskupa Jana IV., k tomu, že si nìkdy ve 40. etech 14. stoetí vyžáda od markrabìte a správce Èeského kráovství Kara, budoucího kráe a císaøe, povoení pøenést mìstské právo z místa dosavadních Benátek na vrch na protìjším bøehu Jizery. Pro novì zaožené mìsto se hned vžio oznaèení Nové Benátky a dosavadní sídištì na bøehu Jizery byo nadáe oznaèováno jako Staré Benátky. Ludìk Beneš: Výroèí mìsta. Zpravodaj Benátecka, zváštní èíso, 1999, s. [10-11]. Pøipravi Roman Ferst Z HISTORIE MÌSTSKÉ KNIHOVNY Zásuhou Ladisava Èermáka se mi nedávno dostaa do rukou útá brožurka maého formátu, stáøím i èastým používáním znaènì opotøebovaná, s názvem Seznam knih mìstské knihovny v Nových Benátkách. Není k naší škodì opatøena datem vydání, ae z obsahu ze usoudit, že pochází z období et 1870 až Její úvod je tak zajímavý, že vám jej pøedkádám v dosovném znìní: Vznik knihovny mìsta Nových Benátek. Pøed r zøizovaa se v Nových Benátkách jednota ètenáøská, kteréž však nebyo dopøáno nepøíznivými pomìry se udržeti. Na místì spoku toho zaožena bya knihovna divadeních ochotníkù r p. Fr. Šubrtou a p. L. Šnajdrem. Sbírány pøíspìvky od mìš anstva zdejšího, darováno i nakoupeno dosti knìh i více èasopisù z poèátku odebíráno. Že však knihovnì té nevanì se daøio a v privátní dùm pøenesena, v zapomenutí pøicházea, uèini p. Josef Novák, t. è. mìš- anosta, provoání ku obèanstvu zdejšímu na zøízení knihovny mìstské (r. 1869). Provoáním tímto hojné podpory penìžité (141 z.) i knih dostao se novì zøízené knihovnì. Uoženo v ní jest 140 svazkù z knihovny divadeních ochotníkù. Že v krátkém èase vzrosta na taký poèet knìh, jest pøední zásuhou dùst. p. P. Antonína Nováka, vikáøe ve Veiši, jenž až ke 300 spisù a 10 z. vìnova. Neménì se pøièinia zdejší záožna, která 100 z. a všechny knihy vycházející v Matici idu darovaa. Knihami hojnì pøispìi: p. Jos. Novák (35 svazkù), p. L. Šnajdr (54) svazkù, p. J. V. Picek (28 svazkù), rodák náš p. A. Vr átko, archiváø musea kráovství èeského (10 z.), jakož i mnozí obèané zdejší pøispìi knihami i dárky penìžitými. Knihy jsou témìø všechny èeské, nejvíce obsahu zábavného. Pùjèují se knihy týdnì jednou, za kterýž èas se ze svazku jednoho pøíspìvek 2 kr. patí. Násedující seznam obsahuje 488 tituù. Vede svìtových kasikù pøevádají día èeských autorù. Objevují se jména Jana Nerudy, Kara Sabiny, Vácava Kicpery, Karoíny Svìté, Vácava Hanky, Boženy Nìmcové, J. K. Tya, Aoise Jiráska, Vácava Beneše Tøebízského a daších, mezi kterými nechybí ani Benátèan Jarosav Antonín Vr átko. Seznam svìdèí o obibì historických románù z naší èeské minuosti. Výbìr opravdu pestrý, uspokojující všechny vrstvy tehdejší benátecké spoeènosti. Od té doby upynuo v Jizeøe hodnì vody a mnohé se zmìnio. Dnešní mìstská knihovna k 31. prosinci 2003 vastnia knih, z toho nauèné iteratury knih, krásné iteratury knih, ostatních dokumentù 17. Knihovna odebírá 27 exempáøù periodik. Registrovaných ètenáøù je 697, z toho ètenáøù do 15 et 114. Za rok 2003 se uskuteènio výpùjèek. Knihovna je vybavena poèítaèi s napojením na internet, obèanùm nabízí individuání výukový kurz Jak na poèítaè, fax pro veøejnost, zajistí zasíání dokumentù e-maiem, pøehed voných pracovních míst na internetu. Od prosince zaveda novou sužbu umožòující komunikaci s úøady pøímo z knihovny prostøednictvím programu Asistent. Z krátkého porovnání je patrné, že sužby mìstské knihovny zaèátku 21. stoetí jsou co do kvantity i kvaity se sužbami konce 19. stoetí nesrovnatené. Ostatnì, jako registrovaný ètenáø to mohu dobøe posoudit. A vám ostatním, kteøí jste cestu do benátecké mìstské knihovny ještì nenaši, doporuèuji její návštìvu. Ujiš uji vás, že budete vídnì pøijati. Jaromír Poák

16 strana 16 BENÁTKY VÈERA A DNES Na snímku Josefa Poáka poøízeného koem roku 1900 vám pøedstavuji první benátecký hote s vasteneckým názvem U èeské koruny. Kdy by postaven se mi ve stavebním oddìení mìstského úøadu nepodaøio zjistit, pøedpokádám, že nìkdy v druhé poovinì 19. stoetí. Stavba hoteu bya nutností. Øeknìte sami, co by to byo za okresní mìsto bez hoteu. Z nápisu na bránì mùžeme vyèíst, že v té dobì by hostinským Micha Douhý. Pozdìjším majiteem by pan Hon, který hote zmodernizova a pøistavì vedejší dùm, smìrem do námìstí, ve kterém byo øeznictví a drogerie. To místo v severním rohu námìstí byo významné, vždy zde od roku 1533 stávaa radnice pronásedovaná nepøízní osudu. Roku 1664 a opìtovnì roku 1685 vyhoøea. Když bya za vekých finanèních obtíží roku 1690 znovu postavena, již roku 1723 úderem besku znaènì utrpìa a koneènì pøi obrovském požáru roku 1769, který znièi vìtší èást mìsta, eha popeem definitivnì. Mìstský pranýø stáva na námìstí, a když na jeho místì hrabì ze Schützen necha postavit sochu sv. Jana Nepomuckého, by pranýø pøenesen právì do tohoto rohu námìstí. Mysím, že ani z konkurenèních dùvodù nevadio, že pøes uici, jen nìkoik metrù, stá daší známý hostinec pana Františka Macáka. Každý z nich mì svoji vìrnou kienteu. HISTORIE - pøed 135 ety - Nové Benátky Dne 3. edna r vykonána u nás savnost svìcení nové škoní budovy. - Národnì uvìdomìé mìsto naše, jež po tak drahný èas vastní škoní budovu postrádao, oddao se toho dne zcea radosti spravedivé nad tím, že podaøio se budovu úèeu svého dùstojnou koneènì postaviti. Od èasného rána by v mìstì neobyèejný ruch. O 9. hodinì vykonán církevní obøad od veedùst. P. vikáøe brandýského za pøítomnosti škoního výboru, mìstské rady, zastupitestev pøiškoených obcí a vekého poètu domácího i pøesponího obyvatestva. Po obøadu odebra se savnostní prùvod do chrámu Pánì. O 2. hodinì odpoední bya spoeèná hostina v místnostech nové škoy, kteréž se zúèastnio asi 70 hostí. Pøi hostinì pronášeno mnoho zdaøiých pøípitkù. Na to uèinìna bya sbírka k zjednání vyuèovacích prostøedkù, která 25 z. vynesa. Veèer dávai divadení ochotníci pøedstavení, jehož èistý výnos obrácen bude k zakoupení vyuèovacích prostøedkù. Vaná èást hostù bavia se pøes pù noc. Krásný den ten zùstane zajisté všem úèastníkùm savnosti nezapomenuteným a mìstu našemu mocnou pobídkou k neúnavné práci na národa roi dìdièné. Naše Listy è. 16 ze pøed 65 ety - CO SE PSALO MÌSTSKÉ PAMÁTKY Zpravodaj Benátecka Staveništì novostavby Okresní záožny hospodáøské Vyznaèuje se èiým ruchem, který ještì bude v pøíštích dnech stupòován. Dosavadní poèet 40 dìníkù bude postupem prací zvýšen na pné sto. Po skonèení obtížných sutereních prací bude práce pokraèovati rychým tempem - zváštì když záožna má dodávku stavebních hmot zaruèenu. Stavbu provádí arch. Picek z M. Boesavi. Benátky è. 13 z Kominíèek pro štìstí V Nových Benátkách by po nìkoik mìsícù zamìstnán kominický pomocník Zd. Brož. Navštìvova rád hospody, ae ménì rád v nich pati. Proto po jeho odchodu z Benátek nastaa po nìm veká sháòka a èetnictvo po nìm pátrá, aby poškozeným hostinským vymoho nedopatky, jež nejsou sice veké, ae za to vemi èetné. Benátky è. 10 z pøed 40 ety - Zásužná práce outkáøù O tom, že outkáøský odbor ZK ROH znovu zaèa s pravidenými sobotními outkovými pøedstaveními a promítáním outkových fimù jsme již psai. V sobotu 15. února bya pro dìti sehrána veice známá Perníková chaoupka. Návštìva témìø 300 dìtí pøedèia všechno oèekávání. Docea se zdá že dìti našy ke svému outkovému divadu pøístup. Chceme-i pro dìti pøipravovat více bohatých a pestrých programù, musíme soubor rozšíøit. V této práci najdou upatnìní všichni, kteøí zde mohou upatnit svùj výtvarný taent. Brousek è. 8 ze Pøipravi Jaromír Poák Za povšimnutí stojí, jak se hote vyjíma mezi pøízemními domeèky v pozadí. Ten první, jak je patrno z druhého snímku, by panem Martínkem, pozdìjším starostou mìsta, pøestavìn na jednopatrovou budovu hostící ve svých útrobách vyhášenou pekárnu. Daší domeèek by upraven na Koáøovo øeznictví, a tak se v té uièce, která se dnes jmenuje Vr átkova, mísia vùnì èerstvì upeèeného cheba, houstièek, rohíèkù a daamánkù s vùní èerstvì vyuzených vuøtù, parkù a daších pochoutek. Inu idyka zapomenutých èasù. Pøipravi Jaromír Poák Mezi vyhášené mìstské památky patøí i kamenná socha svatého Antonína Paduánského ze tøetí ètvrtiny 18. stoetí. Je umístìna v parèíku pøed kosteem Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách. Fotografie poskyta Jana Vernerová

17 8. dubna 2004 SOKOL strana LET TÌLOCVIÈNÉ JEDNOTY SOKOL BENÁTKY NAD JIZEROU Tìocvièná jednota Soko Nové Benátky - nyní Benátky nad Jizerou - bya ustavena 24. kvìtna 1884 za pøítomnosti 25 èenù. Jednota se staa souèástí sokoské župy Tyršovy a v roce 1888 Pojizerské župy Fügnerovy. S cvièením mužù se zapoèao ihned, a to v etních mìsících v pøírodì (na zahradách) a v zimním období v sáe místního hostince. S pronájmem sáu byy probémy, a tak se v roce 1898 rozhod správní výbor Sokoa zøídit samostatný stavební fond, který mì spravovati finanèní prostøedky urèené na stavbu sokoovny. Poté zaèao rozsáhé zajiš ování penìz a stavebního materiáu vèetnì rùzných akcí, napøíkad prodej zápaek s etiketou Ve prospìch Sokoovny v Nových Benátkách. Zákadní kámen pro stavbu by savnostnì poožen 21. dubna 1907 a již 24. srpna téhož roku došo k otevøení sokoovny, stavba tedy bya provedena za neuvìøitených 125 dnù. Pøed jejím otevøením prones vzetný projev tehdejší starosta Èeské obce sokoské bratr Dr. Scheiner. Žáci zaèai se samostatným cvièením v roce 1890, ženy - tìocvièný odbor paní a dívek - v roce 1898, dorostenci v roce 1901, žaèky v roce 1907 a dorostenky v roce neèní vìneèky a výety), a tak v roce 1898 samostatná Tìocvièná jednota Soko Staré Benátky zanika. Naopak až v roce 1939 vznik odbor ve Kbee, který se ještì v tomto roce osamostatni. V období 1898 až 1941 mìa Jednota cekem 15 výborù, a to zábavní, vzdìávací, pìvecký, hudební, divadení, outkáøský, bioodbor, a ze sportovních to byy výbory støeecký, cykistický, hokejový, házené, odbíjené a raritou by soubor tamburašský. Dne 13. dubna 1941 bya nìmeckými okupaèními úøady èinnost Sokoa pozastavena a 11. záøí téhož roku bya Sokoská organizace rozpuštìna a její veškerý majetek by zabrán. Èinnost Sokoa bya znovu obnovena po skonèení II. svìtové váky 16. kvìtna V období do roku 1950, kdy bya tìovýchovná organizace Soko potøetí zikvidována daším totaitním režimem - komunistickým, vzniky ještì daší odbory - yžaøský, jezdecký, basketbau a osadový, který zajiš ova údržbu a provoz 7 rekreaèních objektù zakoupených od Potravináøského družstva Rokytnice v osadì Rokytno. V tomto období nasta veký rozmach Sokoského hnutí a stav èenstva vzrost na 546 èenù. Ke 120. výroèí zaožení TJ Soko v Nových Benátkách konaa se 17. bøezna savnostní vaná hromada. Program by ryze pracovní. Po zprávì starosty Ing. Jiøího Vitvara násedovay zprávy náèeníka, náèenice a hospodáøe. Projednán a schváen by pán èinnosti na rok Po zprávách mandátové a voební komise by na daší období zvoen nový výbor v èee se starostou Ing. Jiøím Vitvarem. Sokoùm pøejeme do daších et hodnì úspìchù! Foto Jaromír Poák muži, aerobik žen, zdravotní tìocvik madších žen, zdravotní tìocvik starších žen, starší muži, Vìrná garda, sportovní gymnastika, forba a asijské umìní Ajkyjujutsu. V roce 1994 se madší žákynì a Vìrná garda zúèastnii XII. všesokoského setu a v roce 2000 cvièii madší žáci, madší žákynì, madší ženy (aerobik) a Vìrná garda na setu XIII. Vìtšina tìchto sožek rovnìž cvièia na 4 setech župních. Ze sportovních oddíù se vemi dobøe vede sportovním gymnastkám a 3 družstvùm forbau, z nichž družstvo juniorù zvítìzio v roce 2003 ve II. ize. Vemi obíbený se sta zábavný stopovací výet poøádaný cvièiteským sborem každoroènì od roku 1999 a nazvaný de 1. roèníku Cesta pohádkovým esem. V roce 2003 se jej zúèastnio již 152 dìtí. Od roku 2001 Jednota poøádá Bìh Terryho Foxe, který za 3 roky absovovao 555 úèastníkù. Na Fond boje proti rakovinì byo odevzdáno korun. Podrobné informace o èinnosti Tìocvièné jednoty Soko Benátky nad Jizerou najdete v pubikaci vydané ke 120 výroèí jejího zaožení. Ing. Jiøí Vitvar, starosta TJ Soko Benátky nad Jizerou V sobotu 3. dubna bya v benáterckém muzeu savnostnì zahájena výstava 120 et sokoa v Benátkách nad Jizerou. Foto Jana Vernerová Tìocvièná jednota Soko Nové Benátky mìa v prùbìhu et 8 samostatných tìocvièných odborù okoních obcí, kterým pomáhaa vysíáním cvièiteù a v organizaci, než se tyto osamostatniy a zaožiy samostatné jednoty. Mezi nì patøi i odbor ve Starých Benátkách, který by zaožen v roce 1895, osamostatni se v témže roce, avšak po poèáteèním znaèném zájmu postupnì ubývao tìovýchovného cvièení a zùstaa jen zábava (ta- Èinnost TJ Soko Benátky nad Jizerou bya po komunistickém totaitním režimu obnovena na ustavující schùzi 21. kvìtna 1991 za pøítomnosti 34 èenù, cekem mìa èenù 65, z toho 32 cvièících. V souèasné dobì má Sokoská jednota 431 èenù, z toho 202 mužù a žen, 30 dorostencù, 155 žákù a 49 pøispívajících. Cvièí se v tìchto oddíech: rodièe s dìtmi, madší žáci, starší žáci, madší žákynì, starší žákynì, dorost a madší OSLAVY 120 LET OD ZALOŽENÍ SOKOLA v Benátkách nad Jizerou PROGRAM dubna Výstava 120 et od zaožení Sokoa v Benátkách n. J. muzeum, otevøeno: úterý - pátek v hod. a hod. sobota - nedìe v hod. 4. dubna Prase Rudof - dìtské amatérské divado (maòásci) spoeèenský sá Záožna v hod. 23. dubna Savnostní akademie spoeèenský sá Záožna v hod. 24. dubna Taneèní zábava - hraje skupina Conto z Èeského Brodu spoeèenský sá Záožna ve hod. 7. kvìtna Pietní akt k uctìní památky bratrù a sester, kteøí pøiši o život bìhem 2. svìtové váky Sokoovna Benátky n. J. v hod. 15. kvìtna Atetický trojboj pro dìti do 15ti et etní stadion v Obodøi od 8.00 hod. 22. kvìtna Cesta pohádkovým esem odchod od zámecké brány v 8.30 hod.

18 strana 18 ROZPOÈET Zpravodaj Benátecka Název ROZPOÈET MÌSTA NA ROK 2004 rozpoèet Daòové pøíjmy Sdíená daò Správní popatky Popatky za ukádání odpadu Popatek za komunání odpad Popatky ze psù Popatky za užívání veø. prostranství Popatky za provozování výherních hracích pøístrojù Daò z nemovitosti Daòové pøíjmy cekem PØÍJMY Název rozpoèet Prádena Pronájem koteen Penzion Domov dùchodcù - nájem Azyový dùm Pøíjmy - správa Nedaòové pøíjmy cekem Kapitáové pøíjmy Dotace Nedaòové pøíjmy Lesní hospodáøství Mateøské škoy - nein. nákady Zákadní škoy - popatek za družinu Pøíjmy z kuturních poøadù Sportovní areá Bytové hospodáøství Fondy Pøíjmy cekem Financování Cekem pøíjmy + financování VÝDAJE Název rozpoèet Název rozpoèet Psí útuky Lesní hospodáøství Stavebnictví Reprezentace mìsta Veøejné prostranství Sinice Chodníky, parkovištì Dopravní obsužnost Pøedškoní zaøízení Zákadní škoy Zváštní škoa Zákadní umìecká škoa Hvìzdárna Letní kino Knihovna Muzea Fotodokumentace, informaèní centrum Kuturní památky Poøízení a zachování památek Mìstský rozhas Kutura Obèanské záežitosti Sportovní areá Využití voného èasu mádeže Pøíspìvky sportovním kubùm Poikinika Bytové hospodáøství Vìøejné osvìtení Pohøebnictví Komunání sužby Nakádání s odpady Monitoring pùdy - bývaá skádka Obodø Ošiny Péèe o vzhed obcí Dávky sociání péèe Penzion Azyový dùm Civiní ochrana Požární ochrana Zastupitestvo Èinnost místní správy Pøevody fondùm Výdaje cekem Kapitáové výdaje Industriání zóna Kanaizace Sportovní areá Bytové hospodáøství Veøejné osvìtení Výstavba TS Kbe Veøejné prostranství Sinice Podoec - pynofikace Inženýrské sítì Nad Vinicemi Projekty na pøipravované akce Kapitáové výdaje cekem Výdaje cekem

19 8. dubna 2004 FIRMA strana 19 Èistírna odpadních vod bude po rekonstrukci odpovídat normám Evropské unie K životu potøebujeme nejen obchody s potravinami, ae také, a to pomìrnì v úzké souvisosti, i èistírny odpadních vod. Je pravda, že kdyby šo jen o èištìní zbytkù potravy z našich tìesných chemièek, nebya by to pro životní prostøedí až zas tak veká zátìž. Do kanaizaèního øadu však odtékají i jiné odpady z domácností, z podnikù, továren, vývaøoven a ostatních zaøízení, jejichž tekuté odpady nejsou pro vypouštìní do øek tou nejepší pøímìsí. Jak si s tìmito odpady poradí benátecká èistírna odpadních vod (ÈOV), patøící Vodovodùm a kanaizacím (VaK) Madá Boesav, a.s., jsem se zeptaa vedoucího provozu kanaizací a ÈOV Pava Otty, který mi ochotnì odpovìdì i na daší dotazy. Nejprve vás ae krátce seznámím Pave Otta - vedoucí provozu kanaizací a èistíren odpadních vod Fotografie Jaromír Poák s historií a technoogií zdejší ÈOV. Pùvodní mechanická èistírna z roku 1939 se nacházea v místì, kde je dnes pøeèerpávací stanice pro pravobøežní èást mìsta, a to pøed žeeznièním mostem na obodøské stranì. Jako taková bya v roce 1995 zrušena. Od roku 1970 pak zahájia provoz dnešní bioogická èistírna, která se ae technoogicky moc neosvìdèia. Proto došo v roce 1988 k její cekové rekonstrukci a rozšíøení. Postupnì docházeo k daším úpravám, mimo jiné kvùi probémùm s vodotìsností nádrží. Lze konstatovat, jak se píše v technické zprávì, že ani po rekonstrukci nejsou výsedky uspokojivé a bude nutné provést daší úpravy. Proto jsem Pavu Ottovi poožia nìkoik otázek: Jaký je technický stav èistírny a èeho se bude týkat rekonstrukce? Dá se øíct, že v souèasné dobì pracuje èistírna bez podstatných závad. Pravda je ovšem taková, že její parametry nevyhovují z nìkoika dùvodù. Jedním z nich je umístìní nádrží pod hranicí stoeté vody, což se projevio pøi posední povodni, kdy se nádrže ocity metr pod hadinou. Daší probém pøedstavuje pomìrnì vysoký obsah fosforu a souèenin dusíku v odpadních vodách. Na ty už souèasné technické i technoogické možnosti èistírny nestaèí. Takže krátce øeknu, že úpravy budou spoèívat mimo jiné v tom, že nádrže budou umístìny nad hadinu stoeté vody, pøibude technoogické zaøízení na èištìní a úpravu vod od fosforu a souèenin dusíku. Existují i daší kritéria, která je nutno spnit v souvisosti se vstupem do EU. Kdy k rekonstrukci dojde? Máme zpracovanou projektovou dokumentaci pro reaizaci stavby a zažádáno o vydání stavebního povoení. Daším krokem bude výbìrové øízení na generáního dodavatee stavby. Naším cíem je zaèít ještì v etošním roce, pøièemž termín skuteèného zahájení vastní rekonstrukce je závisý na zajištìní finanèních prostøedkù. Koik bude rekonstrukce stát a kdo bude akci financovat? Rozpoètové nákady stavby jsou vyèíseny na více jak 80 miionù korun. Financování stavby je zajiš ováno VaK Madá Boesav pomocí dotaèních tituù vypsaných ministerstvem zemìdìství a ministerstvem životního prostøedí na investice tohoto charakteru. Mìsto Benátky je také akcionáøem madoboesavského VaKu a samo zajiš uje financování staveb kanaizaèního øadu, které v souèasné dobì probíhají v Obodøi a ve Kbee. Jaké množství odpadních vod projde souèasnou èistírnou a odkud jsou? Za den se vyèistí pøes 1000 m 3 odpadních vod. Ty jsou ze dvou zdrojù - povodí A a B. Povodí A, to je pravobøežní èást toku Jizery - Nové Benátky a Obodø, ovšem bez producentù prùmysových odpadních vod. Voda z tìchto mìstských èástí je svedena do pøeèerpávací stanice u žeeznièního mostu, kam se v budoucnu pøivede i voda z Dražic. Povodí B, evobøežní èást, tedy odkanaizování Starých Benátek, Kbeu a areáu vìznice v Jiøicích. Pode denní kapacity se na zdejší èistírnu pøijímají i odpadní vody z jiných zdrojù dovážené cisternami. Zde informaci dopním v tom smysu, že v souèasné dobì je z Obodøe a Kbeu svedeno asi 50 procent odpadních vod, zbytek bude dokonèen do éta. Kam je odvážen ka z usazovacích nádrží? Máme k dispozici dvì kompostárny, kam vastními kontejnery kay odvážíme. Teoreticky je možné, že èistírny odpadních vod mohou být vážnými zneèiš ovatei toku. Máte opatøení pro pøípad havárie a jak provádíte kontrou jakosti vyèištìných odpadních vod pøed jejich vyústìním do toku? Kontroa vod probíhá v pøedepsané èetnosti vzorkù a provádí ji pravidenì akreditovaná aboratoø. Kontroní vzorky odebírá také aboratoø Povodí Labe a Èeská inspekce životního prostøedí. Vody vypouštìné do toku vykazují jen vemi nízké zneèištìní odpovídající zákonným normám. Máme vypracován havarijní i povodòový pán. Pár desítek metrù vede èistírny je umístìn zdroj pitné vody pro mìsto. Jak je zajištìna kontroa tìsnosti èistírenských nádrží? V minuosti bya situace s tìsností nádrží horší, ae i tak nijak kvaitu pitné vody ve vrtu neohrozia. Samozøejmì, že i v novém projektu je na tuto situaci pamatováno. Otázku na ožehavé téma ceny za odvádìní odpadní vody - stoèné - si neodpusti Jaromír Poák, náš fotoreportér. I když to bya otázka pro jiného odborníka spoeènosti, odpovìdì pan Otta asi v tom smysu, že stanovení ceny za vodu je vždycky citivou záežitostí, kde jsou na misce vah na jedné stranì finanèní možnosti odbìrateù a na stranì druhé promítnutí nákadù na renovace zastaraých kanaizaèních øadù i èistíren. V každém pøípadì dìkujeme panu Ottovi za ochotu a odpovìdi na otázky. A vy, mií pøáteé, až pùjdete na procházku k Jizeøe okoo bubajících èistírenských nádrží, ve kterých, za vydatné pomoci bakterií žijících z kau odpadních vod, dochází k èistícímu procesu, až uvidíte bíé vácové vìže na ka, a pøitom vám to tu vùbec nezavoní, pak vìzte, že i v tomhe by èistírna po rekonstrukci mìa být k našim èichových buòkám gaantnìjší. Bohusava Jeínková

20 strana 20 INZERCE Zpravodaj Benátecka Marie Bechová ofsetová tiskárna NYMBURK Vyrábíme: knihy èasopisy noviny brožurky pohednice štítky na zboží kaendáøe desky na spisy etáky pakáty propisovací tiskopisy hospodáøské tiskopisy dopisní papíry rekamní - firemní boky dodací isty svatební oznámení a daší tiskoviny Pánujete koupi, výstavbu, rekonstrukci bytu èi domu? Nebo potøebujete øešit majetkové vypoøádání èi úhradu èen. podíu? Chcete výhodnì spoøit se státní podporou nebo se zajistit na dùchod? Spoeènost WÜSTENROT a.s. Vám nabízí: Stav. spoøení s 2,5% úrokem z vkadù +15% BONUS ke st. podpoøe, dìtem bez uzav. popatku, výhody pro madé do 26 et Pro všechny rùzné možnosti využít kombinované produkty Nejnižší roèní popatky Úvìry na bydení do 400 tis. bez ruèení nemovitostí i do 48 hod, úrok de typu od 4,4 % do 7,9 % Úvìr KONSTANTA se 4,8% úrokem ze uzavøít i se smouvou u jiné st. spoø.! Úvìr možno i s 0 poèáteèním vkadem, zapacené úroky vždy odeètete od daò. zákadu Hypotéka se stejnými úroky pro každého 3,85% s 1roèní fixací nebo 4,7% s 5etou fixací Životní, kapitáové a dùchodové pojistky s množstvím variant SPONSOR a SPECIAL Stabinì vysoké zhodnocení: 6 % za r. 2003, pojistné odeètete od daò. zákadu Marie Bechová - ofsetová tiskárna Potoèní 1847, Nymburk Mobi: , te./fax: E-mai Nymburk: boftisk@mirnet.cz, Penzijní pøipojištìní u CREDIT SUISSE - výhoda státního pøíspìvku až 1800,- roènì Kontaktujte nás na te.: , , Po dohodì Vás rádi navštívíme! STUDIO 2000 KADEØNICTVÍ Pøijïte vyzkoušet naše sužby! Pracujeme s výrobky firem Lorea, Wea a novinkou na našem trhu, americkou znaèkou Matrix. Každé zákaznici navrhneme ten nejmódnìjší støih i barvu. Poradenství je samozøejmostí. Støíháme i muže a dìti. Meírování až 5 odstíny a spousty nových metod, vše za dobré ceny. te , , Oøechova 652, Benátky n. Jiz. Tøi pus jedna 70 m 2, Oøechova u., Benátky n. J., po rek., p. pod., sunný, anuita 0, cena Kè, kontakt INZERUJTE VE ZPRAVODAJI BENÁTECKA