Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány
|
|
- Jindřiška Němečková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány Lenka Němečková * lenka.nemeckova@gmail.com Eliška Pavlásková * eliska.pavlaskova@gmail.com Abstrakt: Folksonomie jsou nástrojem věcného pořádání i vyhledávání v prostředí sociálních sítí. Umožňují uživateli tvorbu individuálního věcného popisu dokumentu a zároveň i sdílení tohoto popisu s ostatními. Hlavním rysem folksonomií je sdílení a komunikace všech individuálních informací a s nimi spojená okamžitá zpětná vazba na zvolené výrazy a jejich seskupení poskytující návaznost na příbuzné dokumenty. Pravděpodobně největší výhodou je pak otevřenost takovýchto systémů a následná velmi rychlá adaptabilita na konkrétní uživatelskou komunitu, vývoj jazyka a odborné terminologie. Takové systémy tedy mnohem více odpovídají uživatelským potřebám a slovníku každého jednotlivého uživatele. Implementace podobného systému do personalizovaného uživatelského rozhraní Jednotné informační brány by byla přínosem jednak pro konkrétního uživatele, jehož komfort při práci s vyhledanými záznamy by se podstatným způsobem zvýšil, tak pro knihovníky a informační pracovníky, kteří by získali unikátní sumu metadatových záznamů. Klíčová slova: folkosomie, tagování, uživatelské prostředí, web Úvod V dnešní době jsme svědky rychlé a poměrně výrazné proměny v charakteru přenosu a sdílení informací. Koncept zvaný Web 2.0 dal uživatelům možnost aktivně se podílet na procesu tvorby, rozšiřování a vyhledávání informací. Jeho zásadním principem je kooperace a sdílení a to nejen primárních, ale i sekundárních informačních zdrojů. Uživatel je veden k tomu, aby prezentoval své názory a svá díla, ale také svůj individuální styl práce s informacemi. Tradiční knihovnické nástroje přestávají vyhovovat potřebám těchto uživatelů 2.0 a často alespoň z uživatelského úhlu pohledu nemohou konkurovat moderním internetovým nástrojům, které okamžitě přinášejí zdánlivě relevantní a úplné výsledky (za všechny jmenujme například Google). Profesionální knihovnické a bibliografické systémy jsou obvykle vybaveny sofistikovaným vyhledávacím rozhraním a pracují s nejrůznějšími schématy věcného pořádání (od prostých klíčových slov až po tezaury). Prakticky vždy jsou však dokumenty indexovány odborníky (případně autory). Uživatelské rozhraní poskytuje pouze omezené (či žádné) možnosti ukládání a následného třídění záznamů. Autorky se domnívají, že aplikace folksonomií do uživatelského rozhraní knihovnických aplikací by byla významným přínosem jak pro uživatele, tak pro informační profesionály. * Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, U Kříže 8, Praha 5. 1
2 2 Stručná definice folksonomií Folksonomie jsou velmi jednoduchým nástrojem pro tvorbu a rozvoj sociálních sítí. Tento termín vznikl kombinací pojmů folk a taxomomie. Jedná se tedy o jakýsi lidový systém pořádání znalostí. Někteří autoři používají i termín etnoklasifikace [8] Podstatou folksonomií je kolektivní tvorba selekčních údajů či klasifikačního schématu. Výsledkem mohou být množiny jednotlivých tagů popisujících věcný obsah dokumentu způsobem velice podobným klasickým klíčovým slovům, nebo i nejrůznější klasifikační schémata sloužící zejména k pořádání dokumentů či odkazů (webové katalogy či encyklopedie). V současné době jsou folksonomie plně a úspěšně využívány v online komunitách, které si kladou za cíl poskytnout své oblíbené dokumenty a názory na ně co nejširší skupině uživatelů Internetu. Mezi nejznámější a nejcitovanější systémy využívající folksonomií a tagování patří systém pro uchování, správu a sdílení oblíbených webových stránek Del.icio.us [1]. Přímo s knižními dokumenty pracuje systém The Library thing [7] Nicméně folksonomie mohou být implicitně přítomny i ve službách, které nepracují přímo se sekundárními informacemi. Příkladem může být projekt Wikipedia [13]. Hierarchická struktura hesel zde obsažených a vazby mezi nimi jsou rovněž folksonomickým systémem pořádání informací. Dokonce existují projekty, které zvažují možnost využití Wikipedie při automatické (či poloautomatické) tvorbě tezauru [9]. V tomto příspěvku se však budeme zabývat zejména folksonomiemi založenými na principu kolaborativního uživatelského tagování dokumentů a možnostmi jejich aplikace v českém prostředí. Tento nový trend ve vývoji Internetu (nejen to, folksonomie mohou být užitečným nástrojem například i v rozsáhlejších firemních intranetech) by rozhodně neměl být opomenut knihovníky ani informačními specialisty. Je sice samozřejmé, že podobný systém nemůže nahradit systémy věcného pořádání generované na odborném základě (ať už manuálně nebo automaticky), nicméně může se stát užitečným pomocníkem jak pro uživatele, tak pro knihovnicko-informační komunitu. 3 Výhody a nevýhody kolaborativní tvorby selekčních údajů 3.1 Přínosy Přínosy folksonomií (respektive tagování) je možno rozdělit do několika oblastí. V první řadě zvyšují komfort konkrétního uživatele a významným způsobem mu usnadňují tvorbu individuálního pořádacího systému. V druhé řadě a tento přínos bývá nejčastěji zdůrazňován jsou zde přínosy pro celou uživatelskou komunitu a pro formování sdílené organizace komunitních znalostí. Za třetí je zde i významný zdroj metadatových informací pro tvůrce pořádacích systémů. Prvotním přínosem pro konkrétního uživatele je jistě možnost vytvoření určitého třídění dokumentů a to přímo na míru. Použité tagy a případně i jejich hierarchie jsou na této úrovni plně kontrolovány uživatelem (i když zde je třeba připomenout, že často používané tagy mohou být uživateli při popisu dokumentu napovídány ) a odrážejí strukturu jeho poznatkového tezauru. Uživatel má takřka naprostou volnost není třeba, aby se omezoval jen na tradiční věcný popis. Mezi tagy může zařadit i čistě subjektivní pojmy vyjadřující jeho vztah k dokumentu. 2
3 Komunitní správa a tvorba systému organizace znalostí s sebou přináší nové možnosti pohybu mezi dokumenty. Browsing je sice dávno známým termínem a ve větší či menší míře jej umožňoval takřka každý systém věcného pořádání znalostí, přesto však folksonomie přinášejí prakticky celou novou úroveň vazeb mezi dokumenty i uživateli. Dokumenty jsou popisovány i nalézány na základě heterogenních paradigmatických systémů a objevují se mezi nimi často nečekané a překvapující vztahy. Je možno říci, že folksonomie nejsou primárně nástrojem nalézání dokumentů, ale spíše nástrojem jejich objevování. Možná méně vzrušujícím ale přesto podstatným přínosem folksonomií a tagování je jejich schopnost odrážet aktuální stav terminologie v té které oblasti a to v daleko větší míře, než jsou toho schopny tradiční pořádací systémy. Jednotlivé tagy jsou tvořeny na principu komunitního konsensu (zde vstupuje do hry ono napovídání uživatel je veden k tomu, aby se inspiroval již použitými tagy). Je možno předpokládat, že signifikantní změna terminologie se odrazí i ve folksonomii. Data obsažená ve folksonomiích mohou být významným přínosem pro teorii i praxi věcného pořádání. Jestliže totiž reflektují skutečný stav terminologie používané uživateli pro vyhledávání a pořádání dokumentů, mohou se stát cenným zdrojem empirických dat jak pro teoretický výzkum, tak pro reálný design informačních systémů. Mohou také fungovat jako kontrolní mechanismus při hodnocení stávajících systémů věcného pořádání. 3.2 Problematické oblasti Jestliže uvažujeme o aplikaci folksonomií v knihovnickém prostředí, je třeba soustředit se i na potenciální problémy, jimž je třeba předejít, a také si uvědomit, že folksonomie mají své limity, které v některých oblastech významně omezují jejich efektivitu. V první řadě je zde stejně jako u všech neřízených slovníků postrádajících autoritní kontrolu problém víceznačnosti. Tagy bývají používány zejména v mezioborových systémech, ve kterých může jeden termín nabývat mnoha významů. Druhou stranou problému způsobeného absencí autoritní kontroly je častá duplicita selekčních údajů. Uživatelům je dána vysoká míra svobody a oni tak mohou obvykle zcela volně rozhodovat o tom, jaký tvar slova použijí. Není tedy výjimkou, že soubory tagů často obsahují velké množství synonymních výrazů. Otázkou také je, nakolik můžeme uživatelům důvěřovat, že pro popis dokumentu zvolí skutečně relevantní výrazy. Není zřejmě možné předpokládat, že konkrétní dokument bude indexován pouze uživatelem, který dobře zná ten který obor a jeho terminologii. Dokonce je i pravděpodobné, že v mnoha případech bude uživatel popisovat dokument dříve, než jej přečte. Tyto skutečnosti samozřejmě zvyšují pravděpodobnost chybného popisu. Nicméně je třeba si uvědomit, že v ideálním případě by chyba jednoho uživatele měla ovlivnit kvalitu celého souboru tagů pouze v minimální míře. Kooperativní princip tvorby folksonomií totiž předpokládá, že chyba jednotlivce bude opravena většinou. Důvěřujeme-li tedy většině, můžeme doufat, že v situaci, kdy spolupracuje dostatečný počet uživatelů bude důvěryhodná i folksonomie. Přesto by bylo dle názoru autorek vhodné, aby uživatelé vytvářející konkrétní folksonomii tvořili alespoň v minimální míře homogenní skupinu. Zde se dostáváme k další a nejméně ovlivnitelné slabosti folksonomií. Je totiž možno předpokládat, že konkrétní folksonomie se stává použitelnou teprve v okamžiku, kdy je překročeno jisté kritické množství uživatelů. Není-li kritického množství dosaženo, je folksonomie nedůvěryhodná a náchylná k chybovosti. Z technického hlediska je také třeba vyřešit otázku unikátních identifikátorů dokumentů. Zejména v případě práce s heterogenními informačními zdroji je třeba zvážit, jakým 3
4 způsobem budou dokumenty identifikovány. V některých případech zřejmě bude nutno smířit se přinejmenším dočasně s duplicitou záznamů. 4 Návrh funkcí systému Tato kapitola shrnuje návrh základních a pokročilých funkcí, kterými by mělo disponovat uživatelské rozhraní pro tvorbu a správu tagů. Jedná se o všeobecné a předběžné shrnutí nejpodstatnějších vlastností systému. Konkrétní aplikace se samozřejmě může odchýlit od tohoto návrhu, avšak autorky předpokládají, že většina funkcí by měla být zachována. 4.1 Funkce vážící se k uživatelům Jednou ze základních funkcí systému je možnost vytvoření individuálního uživatelského účtu rozšířeného o správu bibliografických záznamů. Uživateli by mělo být umožněno nejen záznamy ukládat a třídit, ale také v nich vyhledávat. Vzhledem k tomu, že podobný systém je v zásadě typem sociální sítě, bylo by užitečné vytvořit i prostor pro uživatelský profil, kde by uživatel mohl zveřejnit informace o své osobě, uvést odkaz na své webové stránky a pod. Pokročilé uživatelské funkce by umožnily vytváření uživatelských skupin a v jejich rámci nastavení režimu sdílení záznamů. Má-li systém být i prostředkem vytváření sociálních vazeb, měla by být zahrnuta i funkce umožňující soukromou komunikaci mezi uživateli. 4.2 Funkce pro správu záznamů Základní vlastností systému v oblasti správy záznamů je možnost vytvářet tagy popisující obsah dokumentu a sdílet je s ostatními uživateli. Z hlediska uživatelského komfortu a ochrany soukromí je nutné připojit i funkci umožňující nesdílet konkrétní záznam (pokročilá forma této funkce předpokládá možnost povolení sdílení záznamu pouze s určitou skupinou uživatelů). Samozřejmostí je umístění linku na službu SFX. Za pokročilou funkci v tomto případě pokládáme nástroj pro vytvoření poznámek k dokumentu (opět s možností rozhodnout o jejich sdílení). Dále by jistě bylo výhodné uživatelům nabídnout nejrůznější druhy označení stavu dokumentu např. přečteno/nepřečteno či seřazení dle priority. 4.3 Funkce pro správu tagů V základní variantě by měl systém umožňovat samotnou tvorbu tagů uživatelem, jejich sdílení a třídění. Podstatnou vlastností i je i funkce systému, která uživateli při tvorbě tagu doporučuje termín při indexaci dokumentu již použitý. Doporučovaný termín je vybírán na základě četnosti jeho výskytu v souvislosti s konkrétním dokumentem. V pokročilé verzi je již možno uvažovat o propojení s profesionálně tvořenými řízenými slovníky či s věcným popisem připojeným k originálnímu záznamu. 5 Možnosti aplikace folksonomií v českém prostředí Jak již bylo uvedeno, úspěšná aplikace kolaborativní uživatelské klasifikace je primárně závislá na dostatečném počtu uživatelů a na homogenitě uživatelské skupiny daného informačního systému. V českém prostředí existuje řada samostatných i integrovaných bibliografických systémů, které jsou do jisté míry propojeny v rámci souborného katalogu ČR a v mnohem širším záběru dostupné přes unifikované uživatelské rozhraní Jednotné informační brány. 4
5 Projekt JIB je dle záměru jeho tvůrců zaměřen zejména na akademickou, vědeckou a výzkumnou sféru, tj. kategorii koncových uživatelů, charakterizovatelnou obdobnou úrovní vzdělání a informační gramotnosti, podobným aktivně využívaným znalostním tezaurem, vyjadřovacími schopnostmi, znalostí příslušného oboru a v neposlední řadě i potřebou (návykem) konzultace a zpětné vazby ke své činnosti, respektive dosaženým výsledkům. Toto uživatelské zaměření dále prokazuje i analýza zahrnutých českých i zahraničních prohledatelných zdrojů a statistika využívání zdrojů JIB ke IV. čtvrtletí 2006 [3]. 5.1 Analýza zdrojů JIB Dle údajů k září 2006 Jednotná informační brána plně integruje katalogy a databáze 54 institucí (celkem 93 prohledatelných zdrojů), konkrétně 33 českých a 21 zahraničních. Z českých institucí jsou rovnoměrně zastoupeny následující (v závorce jsou uvedeny počty příslušných typů institucí): veřejné knihovny (včetně NK ČR a MZK 9), univerzitní knihovny (9), institucionální knihovny (9) a vědecké a technické knihovny (6). Obdobný trend je patrný i v zastoupení zahraničních prohledatelných zdrojů: všeobecné národní knihovny a souborné katalogy (8) univerzitní a vědecké knihovny a souborné katalogy (10) centrální oborově zaměřené knihovny (2) institucionální knihovny a databáze (1). Z těchto údajů lze konstatovat, že k uvedenému datu jsou v JIB z 68,5% zastoupeny zdroje poskytované akademickými, vědeckými či oborově zaměřenými institucemi. Ze zapojených českých institucí je na akademickou, vědeckou a oborovou sféru zaměřeno téměř 73% a ze zahraničních necelých 62%. V současnosti dochází k postupnému přesouvání pozornosti k sofistikovanému výběru dalších zdrojů pro vědu a výzkum volně dostupných v Internetu, budování a integrace oborových portálů a k postupné integraci digitálních archivů. V druhé polovině roku 2006 byl též zahájen testovací provoz dvou oborových informačních bran a jednoho digitálního archívu. 5.2 Statistika využívání zdrojů JIB Ze statistiky využívání zdrojů JIB, zveřejněné počátkem prosince 2006 [3] je patrná silná převaha využívání českých souborných katalogů odborné literatury (katalogů největších českých univerzit spolu se souborným katalogem ČR), následován souborem zdrojů zahraničních a až za nimi jsou zastoupeny regionální veřejné a vědecké knihovny. Z uvedených údajů vyplývá, že do 30 nejvyužívanějších (Top) zdrojů směřuje 81,2% všech dotazů Součet dotazů na zmíněných 30 zdrojů Celkový součet všech dotazů Celkový podíl dotazů do Top 30 zdrojů 81,2% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 1 5
6 z dotazů do českých zdrojů z Top 30 směřuje 83,2% do oblasti českých akademických, vědeckých, nebo oborových zdrojů Zdroj Počet dotazů Souborný katalog ČR SKAT - souborný katalog UK - souborný katalog VUT Brno - souborný katalog VŠE - souborný katalog MUNI - souborný katalog ČVUT - souborný katalog VK Olomouc katalog MSVK Ostrava - katalog KVK Liberec - katalog knih SVK Kladno katalog SVK Plzeň katalog SVK Ústí n/l. katalog NK - katalog (NKC) MZK katalog KK Vysočiny katalog KK Pardubice katalog KK Karlovy Vary - katalog Knihovna J. Mahena - katalog NK - článková bibl. (ANL) Součet dotazů do českých zdrojů z Top Z toho akademických, vědeckých nebo oborových Poměr dotazů do českých akademických / vědeckých / oborových z českých Top 30 83,2% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 2 z dotazů do zahraničních zdrojů z Top 30 směřuje 79,8% do oblasti zahraničních akademických, vědeckých, nebo oborových zdrojů. Zdroj 6 Počet dotazů GBV - souborný katalog OLIS - souborný katalog BIBSYS - souborný katalog National Library of Medicine IDS Zurich Universitat IDS NEBIS IDS Basel / Bern IDS St. Gallen Library of Congress National Library of Canada Součet dotazů do zahraničních zdrojů z Top Z toho akademických, vědeckých, nebo oborových Poměr dotazů do zahraničních akademických / vědeckých / oborových zdrojů ze zahraničních Top 30 79,8% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 3
7 Uvedené dílčí statistiky jen kopírují trend patrný i ze souhrnné analýzy všech Top 30-ti nejvyužívanějších prohledatelných zdrojů. Z nich vyplývá 82,2% cílení všech dotazů do akademických, vědeckých a oborově zaměřených zdrojů. Součet dotazů do Top 30 zdrojů Součet dotazů do akademických / vědeckých / oborových zdrojů z Top Poměr dotazů do akademických / vědeckých / oborových zdrojů 82,2% Zdroj: Informační zpravodaj JIB 2006 [3] Tabulka 4 6 Přínos tagování v Jednotné informační bráně Jednotliví uživatelé přistupují do Jednotné informační brány ve dvou obecných případech: vyhledání vlastníka (lokalizace) konkrétního díla s cílem si dílo vypůjčit, vyhledání co nejvíce informací (bibliografických záznamů) z konkrétního oboru, popřípadě o konkrétním předmětu. Na základě výše definovaného institucionálního profilu uživatelů JIB a skutečnosti, že jednotlivá akademická a výzkumná pracoviště a jejich programy nejsou v ČR v žádné větší míře propojeny, lze konstatovat, že podobný systém může pomoci v seznámení uživatelů s podobnými zájmy navzájem, nalezení užitečných informačních zdrojů a doporučení, porovnání programů jednotlivých příbuzných akademických pracovišť, vytvoření určité formy invisible college, propojení podobných projektů řešených v rámci různých disciplín a pracovišť, snadném začlenění nováčků do dané problematiky. 7 Návrh organizačně funkčního řešení systému V konkrétním návrhu organizačně funkčního řešení implementace folksonomií do stávajícího systému se odráží problematika absence jednoznačných identifikátorů. Většina integrovaných zdrojů sice interní jednoznačné identifikátory bibliografických záznamů využívá, ty ovšem v řadě případů neplní funkci selekčního údaje a není tedy možné zachovat přímou vazbu na konkrétní záznam či podle něj zpětně vyhledávat. Jedním z možných způsobů překonání tohoto nedostatku je vytvoření a integrace nového plně prohledatelného zdroje záznamů s přidanou hodnotou, postupně vytvářeného uživateli systému z údajů vyhledaných pomocí rozhraní JIB a vlastních tagů a popisků. Zároveň by tak bylo uživatelům umožněno vkládaní vlastních záznamů nezávisle na využití vyhledávače JIB, čímž by došlo k signifikantnímu rozšíření filozofie celého systému. Tento nový zdroj by byl využíván paralelně se všemi stávajícími prohledatelnými zdroji a poskytoval plnou šíři stávajících služeb včetně odkazu na přidané služby SFX. 7
8 Popsaný návrh lépe demonstruje následující schéma: Stávající heterogenní prohledatelné zdroje Báze bibliografických záznamů s přidanou hodnotou Vyhledávač JIB Zobrazení záznamů 8 Závěr Jak již bylo zmíněno, implementace folksonomií je trend, který stojí za seriozní zvážení při budování informačních systémů. Prostudovaná literatura navrhuje jako jeden z nejbližších kroků ve vývoji a výzkumu využití folksonomií jejich implementaci do menších univerzitních informačních systémů a následné zavádění a paralelní využívání společně s tradičně tvořenými metadaty v rozsáhlejších informačních a rešeršních systémech. Podle autorů by systémy kombinující schémata profesionálně a uživatelsky tvořených metadat mohly ještě zvýšit svoji efektivitu ve smyslu zvýšení míry přesnosti i úplnosti vyhledávání a tím mnohem lépe uspokojit informační potřeby nejen akademické obce, ale i běžných, průměrně informačně gramotných uživatelů. Použitá literatura a WWW odkazy 1. Del.icio.us [online]. Sunnyvale (CA, USA) : Yahoo! Inc., [2003-] < 2. JIB : Jednotná informační brána / Uniform Resource Gateway [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze, c < 3. Informační zpravodaj Jednotné informační brány. [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. c [cit ]. Dostupný z WWW: < 4. Jednotná informační brána : Informační portál JIB [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze, c [cit ]. Pro uživatele. Dostupný z WWW: < 8
9 5. KRČMAŘOVÁ, Gabriela. Souborné katalogy [CD-ROM].In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. : Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání. 1. vyd. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK; Leták JIB : elektronická verze. [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. c [cit ]. PDF. Dostupný z WWW: < a < >. 7. Library Thing [online]. [2005-] < 8. MATHES, Adam. Folksonomies : cooperative classification and communication through shared metadata [online] < 9. MILNE, D., MEDELYAN, O., WITTEN, I.H. Mining Domain-Specific Thesauri from Wikipedia: A case study. In Proc. of the International Conference on Web Intelligence (IEEE/WIC/ACM WI'2006), Hong Kong: Dostupné též z WWW: < MATHES, Adam. Grassroots cooperative categorization of digital content assets : folksonomies, what they are, why they work. [online] < 11. ORCHARD, Leslie M. Hacking del.icio.us TM. Indianapolis (IN, USA) : Wiley Publishing, Inc., c2006. ISBN ŘÍHA, Daniel. Multiuživatelské virtuální prostředí a podpora odborné komunikace a CSCL na internetu [CD-ROM].In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. : Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání. 1. vyd. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK; STOKLASOVÁ, Bohdana, [et. al]. Výzkumný záměr Budování vzájemně kompatibilních informačních systémů pro přístup k heterogenním informačním zdrojům a jejich zastřešení prostřednictvím Jednotné informační brány. Zpráva o plnění cílů v roce [online]. Praha : Národní knihovna ČR a Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. c [cit ]. PDF. Dostupný z WWW: < Wikipedia, the free encyclopedia. [online]. c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < 15. Wikipedia, the free encyclopedia. Folksonomy [online]. c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < 9
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Jednotné informační brány
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Jednotné informační brány Z i m a 2 0 1 1 / 1 2 - R o č n í k X - Z D A R M A Vážení uživatelé, Informační zpravodaj JIB, který jste právě otevřeli, má letos v záhlaví Ročník X, takže
VíceThe bridge to knowledge 28/05/09
The bridge to knowledge DigiTool umožňuje knihovnám vytvářet, administrovat, dlouhodobě uchovávat a sdílet digitální sbírky. DigiTool je možno využít pro institucionální repozitáře, sbírky výukových materiálu
VíceOborová brána TECH tech.jib.cz
Oborová brána TECH tech.jib.cz Seminář Okna oborů dokořán! Proč a jak využívat oborové brány & jak dál v CPK? Praha, NTK 2.12.2014 PhDr. Lenka Hvězdová Příběh oborové brány TECH, tech.jib.cz - * 2008,
VícePhDr.Helena BOUZKOVÁ PhDr.Eva LESENKOVÁ NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA, PRAHA. ČLS JEP Společnost sociálního lékařství a řízení péče o zdraví
Vědecké zdravotnické informační zdroje a jejich vyhledávání PhDr.Helena BOUZKOVÁ PhDr.Eva LESENKOVÁ NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA, PRAHA Osnova způsoby vyhledávání služby pro veřejnost knihovny zdravotnické
VíceSouborný katalog ČR pro veřejné knihovny Veřejné knihovny pro Souborný katalog ČR
Souborný katalog ČR pro veřejné knihovny Veřejné knihovny pro Souborný katalog ČR Celostátní seminář Regionální funkce knihoven 2009 Pardubice 16-17. září 2009 Eva Svobodová - Danuše Vyorálková Národní
VíceČeská terminologická databáze knihovnictví a informační vědy. Bc. Jaroslava Citová, DiS. Národní knihovna ČR Knihovnický institut
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy Bc. Jaroslava Citová, DiS. Národní knihovna ČR Knihovnický institut Databáze TDKIV Výkladová databáze vysvětlující významy odborných termínů
VíceOd portálu Jednotná informační brána k portálu Knihovny.cz
Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 20. 9. 2018 Číslo: Ročník 28 (2018), Číslo 3 Sekce: Naše téma Název článku: Od portálu Jednotná informační brána k portálu Knihovny.cz Autor: Bohdana Stoklasová
VíceANL+ Veronika Ševčíková Národní knihovna ČR
ANL+ Veronika Ševčíková Národní knihovna ČR Obsah dnešní přednášky Představení ANL+ Co v bázi ANL+ naleznete Zajištění ANL+ v knihovnách ANL+ v rozhraní Primo ANL+ v rozhraní JIB Dotazy Co je ANL+ Zdroj
Vícevědu a výzkum Lenka Němečková Eliška Pavlásková
Kooperativní systémy pro vědu a výzkum Lenka Němečková Eliška Pavlásková Folksonomie Kolektivně tvořené selekční údaje či klasifikační schéma Folk + taxonomie (alternativně etnoklasifikace ) Web 2.0 aktivní
VíceDigitální knihovny v České republice
Digitální knihovny v České republice PhDr. Martina Machátová Moravská zemská knihovna v Brně Tel.: 541 646 170 E-mail: machat@mzk.cz Aktualizace: 19. května 2019 Digitální knihovna Definice 1,,Integrovaný
VíceVyužití Oborové brány TECH 1.1.2010 31.12.2010
Využití Oborové brány TECH 1.1.2010 31.12.2010 Národní technická knihovna, oddělení speciálních služeb kontakt: reference@techlib.cz - 1 - Obsah Obsah... 2 Kvantitativní ukazatele návštěvnosti Oborové
VíceJindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová Hana Nemeškalová, Národní knihovna ČR
http://www.knihovny.cz Jindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová Hana Nemeškalová, Národní knihovna ČR Na základě zkušeností a zpětné vazby z referenčních služeb poskytovaných i v rámci služby Ptejte se
VíceOkruhy ke SZZK nmgr. studium knihovnické zaměření
Okruhy ke SZZK nmgr. studium knihovnické zaměření Aktualizace k 11. 6. 2016 Otázky platí pro SZZK v září 2016 a dále Předpoklady ke zkoušce - student/ka si vybírá 3 okruhy 2 povinné předměty (Informační
VíceCSA Library School Program RefWorks v ČR. Eva Marvanová Národní knihovna ČR
CSA Library School Program RefWorks v ČR Eva Marvanová eva.marvanova@nkp.cz Národní knihovna ČR Společnost RefWorks byla založena v roce 2001 týmem odborníků v oblasti bibliografických databází. RefWorks
VíceVyhledávání v souborných katalozích
Vyhledávání v souborných katalozích Jiskra Jindrová jiskra.jindrova@nkp.cz Souborný katalog ČR CASLIN česká a slovenská informační síť» budován od roku 1995» více než 6 mil. záznamů Funkce» Sdílená katalogizace»
VíceFUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna
FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna ZÁKLADNÍ MYŠLENKA JE STÁLE PLATNÁ Umožnit přístup ke službám, fondům a informacím o českých knihovnách z jednoho
VíceČeské veřejně dostupné. Pavlína Doležalová 2008
České veřejně dostupné elektronické zdroje Pavlína Doležalová 2008 Česká národní bibliografie Souborný katalog ČR (Caslin) Jednotná informační brána JIB Porada zástupců pověřených knihoven Plzeňského kraje,
VícePracovní skupina pro věcné zpracování
Pracovní skupina pro věcné 13.12. 2011 Marie.Balikova@nkp.cz 1 Program 10:00-11:15 úvodní informace problematika věcného zpřístupnění úprava Konspektového schématu 11:15-12:00 přestávka 12:00-13:15 integrace
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLU KNIHOVNY.CZ. Ing. Petr Žabička, PhDr. Iva Zadražilová Moravská zemská knihovna v Brně
INFORMAČNÍ ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLU KNIHOVNY.CZ Ing. Petr Žabička, PhDr. Iva Zadražilová Moravská zemská knihovna v Brně Informační zdroje Národní zdroje (lokální) vs. zahraniční zdroje: lokální
VíceBibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace
Bibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK Jak si obstarám informace? informační exploze mnoho informací a jak
VíceINFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Jednotné informační brány
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Jednotné informační brány Zima 2014 - Ročník XII - ZDARMA Vážení uživatelé JIB, přinášíme Vám další číslo Informačního zpravodaje. Toto číslo je obsáhlejší a jednak rekapituluje a
VíceDigitální knihovny v České republice
Digitální knihovny v České republice PhDr. Martina Machátová Moravská zemská knihovna v Brně Tel.: 541 646 170 E-mail: machat@mzk.cz Aktualizace: 19. prosince 2016 Digitální knihovna Definice 1 Integrovaný
VíceVyužití Oborové brány TECH
Využití Oborové brány TECH 1.1.29 31.12.29 Vypracováno v Oddělení speciálních služeb NTK kontakt: reference@techlib.cz - 1 - Obsah Kvantitativní ukazatele návštěvnosti Oborové brány TECH... 3 Návštěvníci...
VíceInformační výchova v knihovnách. Práce se středoškolskou mládeží
Informační výchova v knihovnách Práce se středoškolskou mládeží Pojmy informační výchovy Informační gramotnost (IG) angl. Information Literacy Následující kompetence IG: Poznat, kdy je informace potřebná,
VícePERSONÁLNÍ AUTORITY UŽITEČNÁ POMŮCKA NEJEN PRO KNIHOVNÍKY David Piňos, Lenka Maixnerová, Michal Záviška
184 PERSONÁLNÍ AUTORITY UŽITEČNÁ POMŮCKA NEJEN PRO KNIHOVNÍKY David Piňos, Lenka Maixnerová, Michal Záviška Anotace Národní lékařská knihovna v Praze (dále jen NLK) se již od roku 2000 zabývá budováním
VíceKNIHOVNY ČR - LÉKAŘSKÉ KNIHOVNY Seminář IPVZ Co umí knihovna 2.září 2010 CO UMÍ KNIHOVNA místa zpřístupňování tištěných dokumentů 16.století - staletý vývoj v polovině 90. let minulého století první online
VíceElektronické inf. zdroje
Elektronické inf. zdroje Internet, tj. samostatné stránky, články atd. Předmětové katalogy Plnotextové báze, digitální knihovny Katalogy knihoven Internet Vyhledávače najdou jen dokumenty, které předtím
VíceElektronické zdroje Národní technické knihovny
Elektronické zdroje Národní technické knihovny http://www.techlib.cz/cs/katalogy-a-databaze/elektronicke-zdroje/ 1 Elektronické zdroje NTK 24 databází obsahují bibliografické informace 15 zdrojů včetně
VíceZpráva o zhotoveném plnění
Zpráva o zhotoveném plnění Aplikace byla vytvořena v souladu se Smlouvou a na základě průběžných konzultací s pověřenými pracovníky referátu Manuscriptorium. Toto je zpráva o zhotoveném plnění. Autor:
VíceNTK Discovery. Od katalogu k centralizovanému vyhledávání
NTK Discovery Od katalogu k centralizovanému vyhledávání Strategie NTK v oblasti zpřístupňování fondů Strategická priorita 3.4.2: Optimalizace uživatelské přívětivosti všech knihovních služeb NTK Implementace
VíceParalelní vyhledávač MetaLib verze 3. Martin Ledínský Univerzita Karlova v Praze Ústav výpočetní techniky
Paralelní vyhledávač MetaLib verze 3 Martin Ledínský Univerzita Karlova v Praze Ústav výpočetní techniky OBSAH Krátké představení MetaLibu Současné problémy s informačními zdroji Jak problémy řešit MetaLib
VíceVývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz
Vývoj moderních technologií při vyhledávání Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz INFORUM 2007: 13. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 22. - 24.5. 2007 Abstrakt Vzhledem
VíceMeziknihovní výpůjční služby a elektronické dodávání dokumentů využití v malých knihovnách
Meziknihovní výpůjční služby a elektronické dodávání dokumentů využití v malých knihovnách Karel Votípka Národní knihovna České republiky Regionální funkce knihoven, Plzeň 12.-13.10. 2011 Charakteristika
VícePhDr. E. Lesenková, Ph.D. Mgr. A. Jarolímková, Ph.D. PhDr. H. Bouzková
PhDr. E. Lesenková, Ph.D. Mgr. A. Jarolímková, Ph.D. PhDr. H. Bouzková Proč e-learning? Výhody pro vás - potenciální účastníky školení Alternativa ke klasickým kurzům a seminářům pořádaným v NLK či IPVZ
VíceVirtuáln. lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv
Virtuáln lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK od klasické knihovny k virtuální za vše mohou počítače a Internet relační
VíceČeské internetové medicínské zdroje v Národní lékařské knihovně
České internetové medicínské zdroje v Národní lékařské knihovně Kateřina Štěchovská Národní lékařská knihovna, Praha stechovs@nlk.cz INFORUM 2005: 11. konference o profesionálních informačních zdrojích
VíceVyhledávání na portálu Knihovny.cz
Inforum 2017 Vyhledávání na portálu Knihovny.cz Petr Žabička, Václav Rosecký, Petra Žabičková Moravská zemská knihovna v Brně Obsah Co indexuje portál Knihovny.cz Rozšíření o centrální index Hledání v
VíceProdukty Ex Libris komplexnířešení pro Vaši knihovnu
Produkty Ex Libris komplexnířešení pro Vaši knihovnu Aleph SFX MetaLib Verde DigiTool pokročilý knihovní systém přímé linkování na plný text přesné paralelní vyhledávání komplexní správa e-zdrojů digitální
VíceOpen Bibliography Data. ( Matouš Jobánek
Open Bibliography Data (http://openbiblio.net/) Matouš Jobánek Brno, podzim 2011 1. 12. 2011 Úvod V průběhu několika posledních let došlo ve společnosti k významnému rozšíření okruhu znalostí, které jsou
VíceNechybí ve Vaší knihovně link server? Ing. Jiří Pavlík Univerzita Karlova v Praze Ústav výpočetní techniky
Ing. Jiří Pavlík Univerzita Karlova v Praze Ústav výpočetní techniky Inforum, VŠE, 25. - 27. května 2004 Proč link server? Jestliže informační zdroje a služby jsou stavebními kameny Zastřešení digitální
VíceObohacování bibliografických záznamů o věcné selekční prvky postup NKČR
Obohacování bibliografických záznamů o věcné selekční prvky postup NKČR Bod programu: Věcné zpracování (možnosti obohacování dříve dodaných záznamů) Marie.Balikova@nkp.cz Pracovní skupina pro SK, 7.3.
VícePříprava Centrálního portálu českých knihoven
Knihovnická koncepce a její implementace do praxe Příprava Centrálního portálu českých knihoven Vít Richter Podklady: PhDr. Bohdana Stoklasová 37. SEMINÁŘ KNIHOVNÍKŮ AMG ČR Muzeum města Ústí nad Labem,
VícePotřebujeme specializované knihovny?
Potřebujeme specializované knihovny? PhDr. Radka Římanová, Ph.D. Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1 Abstrakt V roce 2015 byla na Ústavu informačních
Více7. SEO Nástroje pro analýzu úspěšnosti. Web pro kodéry (Petr Kosnar, ČVUT, FJFI, KFE, PINF 2008)
7. SEO Nástroje pro analýzu úspěšnosti Web pro kodéry (Petr Kosnar, ČVUT, Obsah Terminologie Fáze SEO Strategie SEO Key Performance Indicator Analýza klíčových slov AdWords Google Analytics Google Webmaster
VíceNovinky v oborové bráně Umění a architektura (ART) http://art.jib.cz
Novinky v oborové bráně Umění a architektura (ART) http://art.jib.cz Květa Hartmanová Uměleckoprůmyslové museum v Praze Petr Novák Ústav výpočetní techniky UK Brána ART se představuje navazuje na projekt
VícePraktické možnosti online vzdělávání pro knihovníky
Praktické možnosti online vzdělávání pro knihovníky PhDr. Linda Jansová, Ph.D. (linda.jansova@nkp.cz) Kateřina Nekolová, M.A. (katerina.nekolova@nkp.cz) přednáší PhDr. Vít Richter (vit.richter@nkp.cz)
VíceCentrální portál knihoven a knihovní systémy. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně
Centrální portál knihoven a knihovní systémy Petr Žabička, v Brně Obsah 1. Centrální portál knihoven 2. Agregace metadat 3. Standard Z39.83 4. Identity uživatelů 5. Online platby Centrální portál knihoven
VíceSíťIT: Portál na podporu sociální sítě informatiků v ČR http://www.sitit.cz/
SíťIT: Portál na podporu sociální sítě informatiků v ČR http://www.sitit.cz/ Projekt SoSIReČR SoSIReČR = Sociální síť informatiků v regionech České republiky Projekt je hrazen z rozpočtu Evropského sociálního
VíceVědecká literatura a database
Vědecká literatura a database Druhy vědeckých publikací Primární informační zdroje Sekundární informační zdroje Terciární informační zdroje 1 Primární informační zdroje Zveřejňování výsledků tvůrčí činnosti
VíceVYUŽÍVÁNÍ A NOVÉ SLUŽBY PORTÁLU STM
VYUŽÍVÁNÍ A NOVÉ SLUŽBY PORTÁLU STM Lucie Hejná, Dana Smetanová, Státní technická knihovna v Praze Portál STM vznikl jako součást projektu Informační zdroje pro STM a nástroje pro jejich zpřístupňování,
VícePodpora využívání elektronických informačních zdrojů na ČVUT Ilona TRTÍKOVÁ
Podpora využívání elektronických informačních zdrojů na ČVUT Ilona TRTÍKOVÁ trtikova@vc.cvut.cz Knihovny ČVUT systém knihoven ČVUT knihovny fakult, VŠ ústavů + oddělení knihoven VIC jednotné online služby
VíceKDE A JAK HLEDAT KONKRÉTNÍ DOKUMENT
KDE A JAK HLEDAT KONKRÉTNÍ DOKUMENT KDE HLEDAT KNIHU Informace o knihách, které je možné najít a půjčit si v knihovnách, můžete hledat v katalozích knihoven, v souborných katalozích, v České národní bibliografii
VíceBUDOVÁNÍ DIGITÁLNÍ KNIHOVNY VUT V BRNĚ
BUDOVÁNÍ DIGITÁLNÍ KNIHOVNY VUT V BRNĚ Vysoké učení technické v Brně (VUT), jakožto jedna z největších vysokých škol v České republice, každoročně produkuje velké množství elektronických dokumentů, které
VíceCentrální portál českých knihoven
Centrální portál českých knihoven aktuální stav a plánovaný harmonogram Martin Lhoták Zpravodaj ÚKR a předseda Rady CPK lhotak@knihovny.cz Hlavní cíl Historie Průzkum potřeb Pracovní skupiny Aktuální stav
VíceIMPLEMENTACE A PROVOZ DISCOVERY SYSTÉMU UKAŽ NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ. Mgr. Martin Ledínský, Univerzita Karlova , Praha, NTK
IMPLEMENTACE A PROVOZ DISCOVERY SYSTÉMU UKAŽ NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ Mgr. Martin Ledínský, Univerzita Karlova 4.10.2016, Praha, NTK 1 ÚVOD Mnoho let se na UK nedařilo zajistit discovery systém, který by
Vícelocal content in a Europeana cloud
local content in a Europeana cloud Evropský projekt LoCloud jako inspirace pro informační systémy památkové péče Irena Blažková Národní památkový ústav Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, 26.-27.11.2014
VíceKnihovna jako systém
Knihovna jako systém Co je to knihovna druh informačního systému funkce knihoven zprostředkování informací získávání informací zpracování informací pokr. podle zákona 257/2001Sb. po všech novelizacích:
VíceINFORUM 2017: 23. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích Praha,
Výzkumná data na Univerzitě Karlově Adéla JAROLÍMKOVÁ, Barbora DROBÍKOVÁ, Martin SOUČEK Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví {adela.jarolimkova, barbora.drobikova,
VíceZPŘÍSTUPNĚNÍ A ARCHIVACE PLNÝCH
ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ARCHIVACE PLNÝCH TEXTŮ ČESKÝCH LÉKAŘSKÝCH A ZDRAVOTNICKÝCH ČASOPISŮ Konference Knihovny současnosti 2010 Lenka Maixnerová, Filip Kříž, Ondřej Horsák Úvod V roce 2004 zapojení do programu
Vícetechlib.cz NOVÝ WEB NTK: vstříc uživatelským potřebám a zvyklostem v globálním prosíťovaném akademickém prostředí
techlib.cz NOVÝ WEB NTK: vstříc uživatelským potřebám a zvyklostem v globálním prosíťovaném akademickém prostředí V Praze, dne 14.11.2014 Mgr. a Mgr. Stephanie Krueger techlib.cz Obsah: globální prosíťované
VíceFUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna
FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna ZÁKLADNÍ MYŠLENKA Umožnit přístup ke službám, fondům a informacím o českých knihovnách z jednoho místa KOMUKOLIV
VíceČeská (národní?) článková bibliografie přežitek, nebo moderní služba čtenářům?
Česká (národní?) článková bibliografie přežitek, nebo moderní služba čtenářům? Tamara Pršínová Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice prsinova @cbvk.cz Knihovny současnosti Olomouc 2014 Historie průkopník
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ PRO ŘEŠENÍ MEDICÍNSKÝCH INFORMAČNÍCH POTŘEB Richard Papík, Martin Souček
170 INFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ Richard Papík, Martin Souček Anotace Charakteristika a možnosti přístupu k informačním zdrojům patřícím k jádru informačních zdrojů medicínských a
VíceKONCEPCE ROZVOJE KNIHOVEN V ČESKÉ REPUBLICE 2004-2010 NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA V PRAZE PHDR.HELENA BOUZKOVÁ PHDR.EVA LESENKOVÁ,PH.D.
KONCEPCE ROZVOJE KNIHOVEN V ČESKÉ REPUBLICE 2004-2010 NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA V PRAZE PHDR.HELENA BOUZKOVÁ PHDR.EVA LESENKOVÁ,PH.D. KONCEPCE ROZVOJE KNIHOVEN V ČESKÉ REPUBLICE 2004 2010: realizace ve
VícePožadavky na systém pro automatizaci muzejní knihovny
Požadavky na systém pro automatizaci muzejní knihovny aneb Pohled zvenčí Petr Žabička Moravská zemská knihovna v Brně zabak@mzk.cz Obsah Knihovny muzeí a galerií Katalogy knihoven Standardizace Výběr knihovního
VíceKurz pro studenty oboru Informační studia a knihovnictví 5. Informační architektura
Kurz pro studenty oboru Informační studia a knihovnictví 5. Informační architektura Martin Krčál Brno, KISK FF MU, 20.3.2013 Náplň hodiny Informační architektura Druhy navigace Informační architektura
VíceVirtuální ekonomická knihovna Econlib
Virtuální ekonomická knihovna Econlib Václav ŠUBRTA Vysoká škola ekonomická, Praha subrta@vse.cz Radovan KAČÍN Vysoká škola ekonomická, Praha kacin@vse.cz INFORUM 2005: 11. konference o profesionálních
VíceEconomists Online: nový portál pro ekonomické vědy
Economists Online: nový portál pro ekonomické vědy Hana Pessrová, Tomáš Pavela, Eliška Reitspiesová, Lucie Vasiljevová INFORUM 2009 Praha, 27. - 29. 5. 2009 Univerzita Karlova v Praze, CERGE hana.pessrova@cerge-ei.cz
VíceJindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová, Národní knihovna ČR
http://www.knihovny.cz Jindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová, Národní knihovna ČR Knihovny v České republice poskytují širokou paletu veřejných knihovnických a informačních služeb. Každá větší knihovna
VíceKnihovna váš partner. aneb Mr. Bean v knihovně
Knihovna váš partner aneb Mr. Bean v knihovně Úvodní informace Záměrem lekce je představit knihovnu studentům jako partnera při jejich studiu Cílem je zajímavou formou dovést studenty k poznání knihovny
VíceCO JE KLÍČEM KE SPOKOJENOSTI UŽIVATELE?
CO JE KLÍČEM KE SPOKOJENOSTI UŽIVATELE? Libuše Machačová, Vědecká knihovna Olomouc Úvod Vědecká knihovna v Olomouci (dále jen VKOL) patří ke knihovnám s právem povinného výtisku, proto většinu přírůstků
VíceKNIHOVNY A INFORMAČNÍ PRAMENY. Mgr. Anna Vitásková Vědecká knihovna v Olomouci
KNIHOVNY A INFORMAČNÍ PRAMENY Mgr. Anna Vitásková Vědecká knihovna v Olomouci Vysvětlení některých pojmů Informace V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho
VíceINTERNET POSTUPUJE DO VEŘEJNÝCH KNIHOVEN
INTERNET POSTUPUJE DO VEŘEJNÝCH KNIHOVEN Miluše Faitová Zuzana Hájková, SVK České Budějovice Západočeský regionální výbor Svazu knihovníků a informačních pracovníků začal v roce 1997 pořádat školení k
VícePortál IT komunity v ČR Kamil Matoušek, Jiří Kubalík ČVUT Praha
Portál IT komunity v ČR Kamil Matoušek, Jiří Kubalík ČVUT Praha Projekt SoSIReČR SoSIReČR = Sociální síť informatiků v regionech České republiky Projekt je hrazen z rozpočtu Evropského sociálního fondu
VíceFUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ. PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna
FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna ZÁKLADNÍ MYŠLENKA Umožnit přístup ke službám, fondům a informacím o českých knihovnách z jednoho místa KOMUKOLIV
VíceZnalostní báze pro obor organizace informací a znalostí
Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK
VíceXLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3
XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 12. prosince 2013 Bod programu: 3 INFORMACE O PŘÍPRAVĚ HODNOCENÍ VÝZKUMNÉ A ODBORNÉ ČINNOSTI PRACOVIŠŤ AV ČR ZA LÉTA 2010 2014 1 Principy
VíceLenka Maixnerová, Alena Šímová, Helena Bouzková, Filip Kříž, Ondřej Horsák, Marie Votípková. Národní lékařská knihovna, Praha, Česká republika
Lenka Maixnerová, Alena Šímová, Helena Bouzková, Filip Kříž, Ondřej Horsák, Marie Votípková Národní lékařská knihovna, Praha, Česká republika MeSH Medical Subject Headings (MeSH) je kontrolovaný slovník
VíceOn-line katalog On-line digitální knihovna
On-line katalog On-line digitální knihovna zpřístupnění dat formou služby (AiP Beroun s.r.o.) Základní funkce vyhledávání v záznamech zobrazení popisných záznamů obrazů videozáznamů audiozáznamů uživatelské
VíceSDÍLENÁ KATALOGIZACE Z POHLEDU MANAŽERA
SDÍLENÁ KATALOGIZACE Z POHLEDU MANAŽERA Bohdana Stoklasová, Národní knihovna ČR Ve svém krátkém úvodu k bloku o sdílené katalogizaci se vrátím ke kořenům projektu CASLIN a budu se snažit o bilanci toho,
VíceEIZ ve společenských. enských vědách
EIZ ve společenských enských vědách zobecnění,, specifika, zajímavosti Úvod Klasifikace disciplín Charakter společenských věd (není inflace času, konzervativní uživatelé, problematika hodnocení a měření
VíceZnalostní báze pro obor organizace informací a znalostí
Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK
VíceZnalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps
Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Ladislav Buřita, Petr Do ladislav.burita@unob.cz; petr.do@unob.cz Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií Kounicova 65, 662 10 Brno Abstrakt:
VíceEVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKACI EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA PŘÍLOHA III POKYNY K DOHODĚ O PARTNERSTVÍ
Ref. Ares(2018)3007463-08/06/2018 EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKACI Komunikace s občany Kontakt s občany Brusel COMM.C.3.002/RCA EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA PŘÍLOHA III POKYNY K
VíceVyhledávání a georeferencování map
Vyhledávání a georeferencování map Petr Žabička petr.zabicka@mzk.cz Petr Přidal petr.pridal@mzk.cz Obsah Co nového jsme vyvinuli Geografické hledání map Online georeferencování map Obsah Co nového jsme
VíceSto tisíc e-dokumentů na dosah. Hana Nová Jindřiška Pospíšilová
Sto tisíc e-dokumentů na dosah Hana Nová Jindřiška Pospíšilová Inforum 2011, 25.5.2011 Informační zdroje pro výzkum (INFOZ) navazuje na předchozí projekty MŠMT zajišťující přístup k EIZ LI2000 (2000-2003)
VíceRD.CZ : EVIDENCE DIGITALIZOVANÝCH DOKUMENTŮ A SLEDOVÁNÍ PROCESU ZPRACOVÁNÍ
RD.CZ : EVIDENCE DIGITALIZOVANÝCH DOKUMENTŮ A SLEDOVÁNÍ PROCESU ZPRACOVÁNÍ Pavel Kocourek, Incad Praha Přestože mnohé knihovny v České republice digitalizují své dokumenty a další se na to chystají, neprobíhá
VíceProlnutí teorie a praxe ve studiu informační vědy a knihovnictví
Prolnutí teorie a praxe ve studiu informační vědy a knihovnictví R A D K A Ř Í M A N O V Á B A R B O R A D R O B Í K O V Á Ú S T A V I N F O R M A Č N Í C H S T U D I Í A K N I H O V N I C T V Í U N I
VícePracovní skupina pro věcné zpracování
Pracovní skupina pro věcné zpracování Prosinec 2014 Marie.Balikova@nkp.cz Program Věcné údaje v bibliografickém záznamu Požadavky uživatelů Význam Kvalita Schválení Doporučeného záznamu rozšířeného minimálně
VíceRešeršní činnost Informační zdroje a jejich využívání
Licenční studium PYTHAGORAS Rešeršní činnost Informační zdroje a jejich využívání Ing. Blanka Jankovská blanka.jankovska@upce.cz 5. 2. 2010 Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice CASLIN - Souborný katalog
VíceModul 3: Služby Referenční služby a elektronické informační zdroje management referenčních služeb
Název projektu: Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Název kurzu: Seminář pro knihovníky a informační pracovníky Inovační knihovnický kurz Modul 3: Služby Referenční služby
VíceKNIHOVNY A INTERNET. 29.11.2012 Ing. Stanislava Ivanovová 1
KNIHOVNY A INTERNET 29.11.2012 Ing. Stanislava Ivanovová 1 OBSAH Co je to Internet a k čemu slouží? Základní rysy Internetu Tvorba adres v Internetu Vyhledávání v Internetu Veřejné knihovny a elektronické
VíceBibliografické a rešeršní služby
Bibliografické a rešeršní služby Bibliografie Seznam dokumentů zpracovaných podle určitých zásad, pravidel a hledisek. Účelem je informovat o existenci informačních pramenů. Nauka o seznamech dokumentů,
VíceXERXES Portál informačních zdrojů. Ing. Lukáš Budínský PhDr. Ondřej Fabián
XERXES Portál informačních zdrojů Ing. Lukáš Budínský PhDr. Ondřej Fabián Inforum Inforum 2011 2011 24. 24. května května 2011 2011 Obsah Východiska projektu Proč portál informačních zdrojů? Metavyhledávání
VíceMEDVIK Medicínská virtuální knihovna - integrované informační prostředí pro zdravotnické knihovny České republiky
MEDVIK Medicínská virtuální knihovna - integrované informační prostředí pro zdravotnické knihovny České republiky Helena Bouzková, Filip Kříž, Ondřej Horsák, Lenka Maixnerová Národní lékařská knihovna,
VíceNápověda 360 Search. Co je 360 Search? Tipy pro vyhledávání
1 z 5 Nápověda 360 Search Co je 360 Search? 360 Search je metavyhledávač, který slouží k paralelnímu prohledávání všech dostupných informačních zdrojů prostřednictvím jednotného rozhraní. Nástroj 360 Search
VíceVY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH
VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH VÝUKOVÝ MATERIÁL V RÁMCI PROJEKTU OPVK 1.5 PENÍZE STŘEDNÍM ŠKOLÁM ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 NÁZEV PROJEKTU: ROZVOJ VZDĚLANOSTI ČÍSLO ŠABLONY: III/2 DATUM VYTVOŘENÍ:
VíceOborová brána Umění a architektura (ART)
knihovna Oborová brána Umění a architektura (ART) http://art.jib.cz Květa Hartmanová Knihovna Uměleckoprůmyslového musea hartmanova@upm.cz Oborová brána ART vzniká a je rozvíjena jako součást projektu
VíceProjekt zaměřený na vybudování sociální sítě informatiků (ve smyslu sociálního webu) ve všech regionech ČR jako základny pro partnerství a spolupráci.
Projekt zaměřený na vybudování sociální sítě informatiků (ve smyslu sociálního webu) ve všech regionech ČR jako základny pro partnerství a spolupráci. Více na portálu projektu: http://www.sosirecr.cz/index.php
Více