Domácí ekologie, odpadové hospodářství

Transkript

1 Publikace je zpracována v rámci projektu Udržitelný rozvoj a environmentální výchova ve vzdělávání pedagogických pracovníků, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.3.00/ Monika PŮBALOVÁ Domácí ekologie, odpadové hospodářství České Budějovice 2012

2 Vzor citace: PŮBALOVÁ, M. Domácí ekologie, odpadové hospodářství. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 108 s. ISBN Ediční rada VŠERS: Ing. Jiří Dušek, Ph.D.; PhDr. Jan Gregor, Ph.D.; prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D.; Mgr. Magdalena Malechová, Ph.D.; doc. Karol Murdza, PhD.; doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D. (předseda); doc. Ing. Oldřich Pekárek, CSc.; JUDr. Bohuslav Petr, Ph.D.; doc. Ing. Ladislav Skořepa, Ph.D.; prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc., dr. h. c. DOMÁCÍ EKOLOGIE, ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ MVDr. Monika Půbalová Recenzenti: doc. Ing. Marie Hesková, CSc. doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc. Vydavatel: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. Žižkova 6, České Budějovice, ISBN

3 POUŽÍVANÉ SYMBOLY Začátek kapitoly Výklad dílčího pojmu Shrnutí kapitoly Nejdůležitější pojmy Informace o problému Studijní literatura Kontrolní otázky a testy

4 OBSAH Úvod 7 1 Domácí ekologie Voda Alternativní zdroje sladké vody a potenciál využití mořské vody Odsolování mořské vody Slanovodní zemědělství Uchování vody v krajině Virtuální voda Virtuální voda v produktech Tipy, jak šetřit vodou Energie Vytápění Ohřev vody Klimatizace Používání elektrických spotřebičů Vaření a příprava jídla Praní a sušení Mytí nádobí Svícení Baterie Spotřební zboží Ovzduší Odpad a druhotné suroviny Doprava Zahrada Tvorba zahrady Zalévání Hnojení Boj proti škůdcům Kompostování Koupací zahradní jezírka, přírodní bazén Strava a zdraví Ekologické zemědělství (EZ) Biopotraviny a farmářské trhy Potraviny s geneticky modifikovanými organizmy (GMO) Stravovací návyky 50

5 1.8.5 Civilizační choroby Globalizace a lokalizace Ekostopa 58 2 Komunita, permakultura, cohousing Z historie do současnosti komunit Charakteristika a vymezení pojmů Ekokomunita Permakultura Cohousing 63 3 Odpadové hospodářství Definice podle zákona o odpadech Dělení odpadů Odpady z výrobní činnosti Odpady ze spotřeby Komunální odpady Odpady z dopravy Zdravotnický odpad Odpady ze živelních pohrom Separace odpadů Sběr a svoz odpadů Technologie likvidace odpadů Materiálové využití odpadů Recyklace Papír Plasty Sklo Biologicky rozložitelný odpad Biologické způsoby nakládání s odpadem Kompostování Čistírny odpadních vod Získávání bioplynu Mechanicko-biologická úprava odpadů Skládkování Tepelné zpracování odpadů Spalování Fyzikální a chemické zpracování odpadů 97 Závěr 98 Seznam zkratek 99 Seznam použitých zdrojů 100

6 Úvod V 80. letech minulého století vznikl v České republice velmi zajímavý manuál Desatero domácí ekologie. Od té doby je možné prostřednictvím rodičů vštěpovat zásady chování šetrného k životnímu prostředí již dětem v mateřských školách. Desatero nás provádí každodenním životem. Rady v něm obsažené byly a jsou návodem pro všechny, kteří si chtěli a chtějí osvojit ekologické myšlení. Z globálních problémů se soustřeďuje pozornost na řešení každodenních situací a návyků tak, aby se co nejvíce snížil vliv jednotlivce na životní prostředí. Oblasti, kterých se původních desatero dotýká, se postupem času mění a přizpůsobují tak, aby ekologicky prospěšné chování bylo opravdu účinné a aktuální s ohledem na vývoj naší společnosti. Některé zásady ztratily na významu, protože se s používáním výrobků a postupů, kterých se dotýkaly, v dnešní době téměř nepotkáme. Pesimista by řekl, že málokdo svým konzumním způsobem života respektuje všechny zásady na 100 %. Pravděpodobně by měl pravdu. Optimista by určitě oponoval, že i malé střípky vhodných návyků mají v celkovém výsledku svojí váhu. Zůstane ale jazýček vah v rovnováze v souladu s principy udržitelnosti? Nezbývá jen doufat, že většina lidí žije podle zásad desatera a nestaví se k problematice životního prostředí zády. V dnešní době se na nás neustále ze všech stran valí kvantum informací, které člověk není schopen absorbovat. Lidé pak třídí, co je pro ně důležité, zajímavé, co vnímají jen mimoděk nebo je to zcela míjí. Bylo by asi velmi troufalé doufat a věřit, že informace o vhodném chování k okolí, k životnímu prostředí a jejich osvojení jsou těmi nejdůležitějšími, které by každý z nás měl každý den aktivně vnímat. Z každé oblasti desatera je něco co se nás bytostně dotýká, ale je tam určitě i něco, čemu až tak velkou pozornost nevěnujeme. Na desatero domácí ekologie navazují informace o společenstvích, kterých členové se z vlastního přesvědčení a v souladu s principy udržitelnosti, sdružují a vytvářejí ekovesnice. O lidech, kteří jsou zodpovědnými spotřebiteli a zalíbil se jim cohousing (pojem bude vysvětlen v odpovídající kapitole). Ale třeba také o kultuře, která se snaží již více nezatěžovat okolní prostředí a v maximální možné míře využívat obnovitelé zdroje. 7

7 Poslední kapitolou je oblast odpadového hospodářství. Jeho problematika je značně rozsáhlá, a proto se publikace věnuje především oblastem a informacím, které v každodenním životě vnímáme a můžeme je přímo ovlivnit správným přístupem a aktivitou. Jak řekl Gándhí Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami. 8

8 1 Domácí ekologie Studijní cíle: Cílem první kapitoly je charakterizovat domácí ekologii, objasnit jednotlivé složky, které můžeme svým chováním ovlivnit a doporučit aspoň některé postupy, kterých používání má pozitivní a žádoucí účinek. 1.1 Voda Voda je základem života. Každý z nás už tuto větu v životě slyšel. Celá naše populace je vodou svázána. Nevyhnutelně ji potřebujeme k samotnému životu, využíváme jí ve všech odvětvích výroby. Závažným problémem není jen její nedostatek, ale i její nerovnoměrné využívání (existují extrémně suché oblasti, kde je její výskyt limitujícím faktorem života) a její znečišťování. Na počátku 20. století žilo ve městech střední Evropy kolem 6 10 % obyvatelstva, dnes je to skoro 60 %. Tito lidé potřebují užitkovou i pitnou vodu, kterou berou v bližším i vzdálenějším okolí města. Antropogenní ovlivnění hydrologického chodu je v některých oblastech světa větší než jeho přirozený chod. Vodu nelze nahradit. V běžném mediálním prostředí často slýcháme sousloví válka o vodu (MEZŘICKÝ, 2011). Lidstvo v současnosti nepřímo využívá čtvrtinu srážkové vody a přes polovinu vody odtékající z pevnin (POSTEL, 1996). Oblast bývalého Aralského jezera je další ukázkou toho jak daleko může situace dojit, pokud si lidé neuvědomí, že přírodni prostředí má své limity a že nelze poroučet větru a dešti. Ambiciózní sovětsky projekt na přeměnu suché polopouštní oblasti na úrodnou zahradu, za využití vody z řek Amu Dar'ya a Syr Dar'ya, které jsou jedinými přítoky Aralského jezera. V okolí řek a později i v odlehlých částech byla vybudována síť zavlažovacích kanálů, které odváděly vodu z koryt a poskytovaly tak příhodné podmínky pro pěstování bavlníku, který má extrémní požadavky na vodu a insekticidy. Kanály byly vybudovány velice provizorně a velká část (až 60 %) sváděné vody se vsakovala přímo do suché půdy a nedosáhla tak ani svého cíle. Od 60. let začalo jezero vysychat a zmenšovat svou plochu a do konce století se jezero scvrklo na 40 % své původní velikosti (MICKLIN, 1988). Spolu s nedostatkem vody se však objevil další problém, a to zvyšující se zasolování zbytku jezera potažmo cele oblasti. Dnes zbyly 9

9 z původně čtvrtého největšího jezera na světě pouze jeho okrajové části na severu a na západě o velikosti jedné desetiny z dřívější plochy. Zbylá část jezerního dna je dnes pokryta vrstvou soli a ta nedovolí vyrůst žádné vegetaci. Z velkého Aralského jezera se za 50 let stala poušť Aralkum (DUCHOVNY, 2003). Africký roh, oblast na východě kontinentu zahrnující Etiopii, Somálsko, Eritreu a Džibutsko. Toto území je sužováno častým suchem a v posledních dekádách se tam objevily opakující se hladomory. Africký roh je domovem bezmála sta milionů lidi, z nichž většina žije ve vnitrozemské Etiopii (75 milionů). Většina obyvatelstva je závislá na zemědělství, které tvoří přes 50 % HDP a 80 % zaměstnanosti (WORLD FACTBOOK, 2010). Ve stále více zemích a regionech narůstá nerovnováha mezi velikosti populace a dostupnými zásobami vody. Pokud v určité oblasti klesne objem dostupné vody pod hranici 1700 m 3 na osobu na rok, označuje se tento stav jako vodní stres (UNEP/GRID-ARENDAL, 2001). Stejně tak, pokud dosahuje objem odběrů vice než 20 % z celkového objemu obnovitelných zdrojů. Současné moderní zemědělství využívají například systémy na bázi kapkové závlahy, které jsou mnohem méně náročné na spotřebu vody, a přitom zachovávají vysoké výnosy plodin. Jedním z průkopníků tohoto způsobu zavlažování byl Izrael. Jehož území se již po staletí potýká s omezeným zdrojem vody, především kvůli své poloze a přírodním podmínkám (FEDLER, 2002). Dnes je tento způsob závlah rozšířen také na jihu a západě USA, v jižní Evropě, v Austrálii, ale také v Indii. Vlády vyspělých zemí se navíc snaží zvýšit efektivitu užíváni a přimět své obyvatele, aby zbytečně neplýtvali vodou. Například úřady států Kalifornia a Nevada investuji každým rokem obrovské sumy do zlepšení potrubních systémů, a také apeluji na své občany, aby zacházeli s vodou hospodárně. Jednou z moderních metod, kterou se snaží ušetřit vodu v domácnostech, je takzvaný xeriscaping, nebo xerogardening (SOUTHERN NEVADA WATER AUTHORITY, 2010). Jeho princip spočívá v tom, že na svých pozemcích a zahradách, by měli obyvatelé semiaridních oblasti pěstovat suchomilné rostliny, jako jsou například kaktusy, sukulenty, agáve, skalničky a jiné byliny a stromy, namísto tradičního prototypu americké zahrady, ve které je hlavni složkou trávník, k jehož údržbě je potřeba velké množství vody. Taková suchomilná zahrada potřebuje výrazně méně vody a péče, a zároveň dokáže efektivněji zadržovat vodu v rostlinách a půdě. 10

10 1.1.1 Alternativní zdroje sladké vody a potenciál využití mořské vody Odsolování mořské vody Jedním ze způsobů, jak využívat vodu z moří, je odsolování, při němž se z mořské vody pomocí výparu a opětovné kondenzace odděluji ionty soli, čímž se voda destiluje. Destilovanou vodu pak lze upravovat na pitnou, nebo ji můžeme používat pro potřeby průmyslu a zemědělství. Odsolovací proces je technicky velice náročný a proto také finančně velmi nákladný. Využívají ho především rozvinuté, bohaté státy, nebo země s dostatkem ropy a jiných fosilních paliv, jimž nečiní problémy zásobováni takových zařízení energii. V současnosti existuje přes odsolovacích zařízení po celém světě, z nichž zhruba polovina leží na Blízkém východě (DICKIE, 2007) Slanovodní zemědělství Další možnosti, jak využit mořskou vodu je takzvané slanovodní nebo mořské zemědělství. V současnosti jsou hojně rozšířeny rybí farmy a farmy na chov ustřic a krevet. Zvýšená produkce mořských plodů a ryb by mohla částečně nahradit tradiční živočišní výrobu, jako největšího konzumenta obilnin, a tedy i vody do nich vložené. Navíc by se dalo mořské pobřeží využívat pro pěstování speciálních druhů rostlin na výrobu biomasy, což by opět ušetřilo ornou půdu a vodu. Některé rostliny, které jsou tolerantní vůči brakické nebo slané vodě, jako například Salicornia, jsou schopny dosahovat vyšších výnosů na jeden hektar, než tradiční zemědělské plodiny (ROZEMA ET AL, 2008) Uchování vody v krajině Nelze se spoléhat pouze na získávání nových zdrojů, ale stejně důležité je zachovávat ty stávající. Cílem je udržet vodu v krajině v co největší možné míře. Tohoto efektu lze dosáhnout obnovou vegetace, především opětovným zalesňováním vykácených lesů, které dokážou zadržovat velké množství vody, příznivě upravuji mikroklima a také přispívají k urychlení koloběhu vody. Ve světě existuje mnoho regionů, které se potýkají s úbytkem vody způsobeným odlesněním. Hlavním důvodem, proč bývají lesy káceny, je zábor půdy pro zemědělství. Obnova lesních porostů může pomoci vrátit vláhu do krajiny, tím zvýšit kapacitu zdrojů v oblasti. Zvýšením vlhkosti a vypařováním vody z lesů, se zpravidla zvýši i množství srážek, čímž se sníží závislost místního zemědělství na závlahách. Lesní porosty nám 11

11 dávají mnoho výhod, a proto by měla být všeobecnou snahou jejich maximální ochrana a obnova vykácených ploch. Zachování přirozeného rázu krajiny, mikroklimatu a biodiverzity, je totiž důležitější a dlouhodobě výhodnější, než drancování přírody kvůli vyšším ziskům. V roce 2002 představili Hoekstra a Hung koncept water footprint, vodní stopy, který je analogii, k již dřivě používaným pojmům, ekologická stopa nebo uhlíková stopa (HOEKSTRA, 2010). Vodní stopa je celkový objem vody, který je nezbytný při výrobě výrobku a pro uspokojení potřeb daného jednotlivce (populace). Vodní stopa nám tedy ukazuje propojení mezi spotřebou vody, využíváním vodních zdrojů a hospodařením s nimi a světovým obchodem. Globální vodní stopa je cca 1200 l na osobu a den. Největší část, téměř polovina jde na výrobu energie Virtuální voda Pojem virtuální voda byl poprvé použit v roce 1994, když jim Tony Allen důvtipně nahradil dřivě užívané pojmenováni tzv. vody vložené, embedded water. Význam tohoto pojmu není složitý. Je jim myšlena voda, vložena do produktů, při jejich výrobě. Voda je potřebná při produkci potravin a zemědělských komodit, jako jsou například: obiloviny, zelenina, ovoce, maso a mléčné výrobky. Množství vody, které je při výrobě těchto produktů spotřebováno a obsaženo ve výrobku se nazývá virtuální voda. Kupříkladu, pro vypěstovaní jednoho kilogramu pšenice potřebujeme zhruba 1300 litrů vody a na jeden kilogram masa spotřebujeme vody pětkrát až desetkrát tolik. Kdyby se lidé na Zemi stravovali podle západních návyků, u kterých je maso základní složka, zemědělství by spotřebovalo až o 75 % více vody, než je tomu dnes Virtuální voda v produktech Virtuální voda v produktech vyjadřuje, kolik vody je nutné použít pro výrobu daného produktu. Většinou se uvádí v litrech potřebných na výrobu 1 kg produktu, nebo ve specifických případech na výrobu menšího množství, které nám dokáže blíže poukázat na výrobní náročnost daného produktu. Například 1 kus ovoce, 1 šálek nebo sklenice nápoje. 12

12 Tabulka 1. Voda obsažena ve vybraných produktech a jejich podíl na využívání vody Druh produktu Objem virtuální vody Globalní spotřeba vody (množství) vložené do produktu na tento produkt (ročně) (v litrech) Ječmen (1 kg) l 190 mld. m 3 Kukuřice (1 kg) 900 l 550 mld. m 3 Ječmen (1 kg) l 190 mld. m 3 Rýže (1 kg) l mld. m 3 Pšenice (1 kg) l 790 mld. m 3 Sója (1 kg) l 290 mld. m 3 Káva (1 kg) l 120 mld. m 3 (1 šálek / 125 ml) 140 l 80 mld. m 3 Třtinový cukr (1 kg) l 220 mld. m 3 Vepřové maso (1 kg) l Hovězí maso (1 kg) l Drůbeží maso (1 kg) l Vejce (1 ks) 2 00 l Mléko (1 litr) l Zdroj: WaterFootprint.org PRODUCT GALLERY (2011). Jeden z parametrů, který se běžně statisticky sleduje je i spotřeba vody na osobu. Toto číslo nezohledňuje komplexní pohled na vodu jako takovou. Bere v úvahu pouze skutečnou vodu v tekuté formě, kterou vypustíme z vodovodní sítě. Podle nejrůznějších statistik spotřeba vody v celé České republice každoročně klesá. V roce 2010 se průměrná denní spotřeba vody snížila na 142 litry na osobu (poklesla o 4,4 litry). Každý z nás určitě nalezne způsob, jak s vodou v domácnosti šetřit Tipy, jak šetřit vodou Užívejte pákové baterie místo klasického kohoutku ušetříte tak až 30 % vody. Kapající vodovodní kohoutky a netěsné splachovací nádrže ihned odstavte a nechejte opravit! Nekoupejte se, sprchujte se! 1 sprcha = litrů vody, 1 plná koupel = litrů vody. Namontujte si redukci průtoku sníží se průtok a tím i spotřeba vody i při sprchování. 13

13 Při čištění zubů používejte sklenici vody, nikoli tekoucí vodu (vyplýtvá se zbytečně 5 7 litrů). Podobně šetří vodu holení při umyvadle napuštěném vodou. Pokud můžete, používejte k zalévání rostlin zadrženou dešťovou vodu. Neplýtvejte vodou z rezervoáru na splachování zbytků jídel a odpadků ty patří do koše! (CENY ENERGIE, 2011) Vodu lze ušetřit i na WC, neboť jedno spláchnutí přijde na cca 10 litrů. Ne vždy je nutno splachovat celou nádrž. Existují zařízení s regulací množství použité vody. Důležitá je také pravidelná údržba (čištění) mechanizmu regulujícího přítok a uzavírání vody aby záchod netekl. Poslední léta jsou v našich podmínkách poměrně suchá. Velkým problémem pro obce, které mají své vodárny s omezeným množstvím vody je napouštění bazénů a zalévání zahrad a trávníků pitnou vodou. Potíže s neplánovaným nárůstem odběru pitné vody se objevují každým rokem s nástupem teplého letního počasí. Lidé začnou hojně zalévat zahrady, napouštět bazény a neuvědomují si, že tím mohou způsobit problémy s dodávkou pitné vody. Nestačí však vodu jenom šetřit, je třeba jí neznečišťovat. Co je voda znečištěná je otázka relevantní. Záleží na účelu, ke kterému ji chceme využít. Na trhu existuje nepřeberné množství mycích a pracích prostředků na bázi mýdla, bez fosfátů, nebo z přírodních zdrojů (plody mydlice). Do záchodu nesplachujeme zbytky léků ani chemikálií. Nespotřebovaná léčiva je možné odevzdat v kterékoliv lékárně a nespotřebované chemikálie určitě přijme sběrný dvůr. Do záchodu taktéž nepatří zbytky olejů z domácnosti. V mnoha městech a obcích se objevují kontejnery na použité oleje z domácnosti, které taktéž odebírá sběrný dvůr. Každý si musíme uvědomit, že nezávadná voda je velkým darem. Ne všichni mají to štěstí. V některých zemích je znečištění koncentrovanější než jinde, například v Indii je znečištěno 70 % povrchových vod, v Číně je silně znečištěno 69 % sledovaných řek (SLÁBOVÁ, 2006). V posledních pár letech upozorňují někteří autoři (PETR, 2007) na nedostatečné čištění vody čistírnami odpadních vod. Technologie používané desetiletí jsou dostačující podle parametrů schválených zákony a vyhláškami. V dnešní době je ale nespočet látek, například takzvaných endokrinních disruptorů, které se v těle jedince chovají jako hormony, nebo mají vliv na jejich tvorbu a funkci. 14

14 Objev hormonální antikoncepce byl jedním z největších kroků v šedesátých letech minulého století. V poslední době se vědci stále častěji zabývají otázkou, co přinesla hormonální antikoncepce ostatním tvorům na této planetě. Rybám evidentně nic dobrého. Může za to koloběh hormonů. Není pochyb o tom, že právě hormonální látky, které beze změn procházejí čistírnou odpadních vod, zasahují do vývoje pohlaví u ryb v řekách a následně dokonce i v mořích, do kterých se hormonálně znečištěné řeky vlévají. Hormonální znečištění nabývá globálních měřítek. Masově narušený vývoj pohlaví byl zaznamenán už dokonce i u lososů táhnoucích řekami panenské přírody Britské Kolumbie (PETR, 2007) Dosažení vodní udržitelnosti je jedním z klíčových faktorů dalšího rozvoje lidské společnosti. Klíčová slova a pojmy: voda, vodní stres, vodní stopa, spotřeba vody, kapková závlaha, odsolování mořské vody, virtuální voda Otázky, úkoly a náměty k zamyšlení: 1. Charakterizujte pojem vodní stres. 2. Co je vodní stopa? 3. Jak hodnotíte situaci kolem virtuální vody? Je tento pojem v našich podmínkách závažný? Literatura DICKIE, P. MAKING WATER. Desalination: option or distraction for a thirsty world? [online]. [cit ]. Dostupné z: assets.panda.org/downloads/desalinationreportjune2007.pdf DUCHOVNY, V.A. The Aral Sea as an object of study [online]. [cit ]. Dostupné z: html FEDLER, J. Israel's Agriculture for the 21st century. Irrigation. [online]. [cit ]. Dostupné z: Facts+About+Israel/Economy/Focus+on+Israel-+Israels+Agriculture+in+the+21st.htm MEZŘICKÝ, V. Perspektivy globalizace. Praha: Portál, ISBN MICKLIN, P.P. Desiccation of the Aral Sea. Science 241: : [online]. [cit ]. Dostupné z: PETR, J. Antikoncepce může vyhubit ryby. [online] [cit

15 02-15]. Dostupné z: POSTEL, S. Human Appropriation of Renewable Fresh Water. Science 271:785: [online] [cit ]. Dostupné z: web.mit.edu/12.000/www/m2012/postel_science.pdf ROZEMA, J., FLOWERS, T. Crops for a SalinizedWorld. Science vol [online]. [cit ]. Dostupný z www: SLÁBOVÁ, M. Tvorba a ochrana životního prostředí, 1. vydání. České Budějovice: VŠERS, ISBN Southern Nevada Water Autority: Landscapes Remove your Grass. [online] [cit ]. Dostupné z: html/land_index.html Water Footprint [online]. [cit ]. Dostupné z: World Factbook: Ethiopia, Economy overview. [online]. [cit ]. Dostupné z: Energie Za vším stojí slunce uvolňuje energii, kterou vyzařuje do vesmíru. Ta dopadá na Zemi, kde je zdrojem tepla a světla. V průběhu tisíciletí sluneční aktivita dopomáhala vzniku fosilních paliv a sluneční energie stojí i dnes za obnovou biomasy. Málokdo si v současné době dokáže představit život bez elektrické energie. Elektrická energie se v domácnosti spotřebuje k vytápění, k ohřevu vody, většina zařízení k přípravě jídla je taktéž spojená kabelem s elektrickou sítí. Lidé si zvykli přizpůsobovat délku dne svým zájmem a povinnostem a nezamýšlí se už nad tím, jaké to bylo kdysi, když se denní program člověka musel přizpůsobit délce světelného dne. V dnešní době je i pro domácnosti dostupný způsob zhodnocení sluneční energie, a to pomocí slunečních kolektorů (např. pro ohřev vody, vytápění). Začnete na energii myslet a šetřit. V domácnosti se jedná především o vytápění a ohřev vody, používání domácích spotřebičů a svícení Vytápění Nejlepší dům je dům pasivní. Pasivní je proto, že tepelná ztráta pasivního domu je tak nízká, že nepotřebuje běžný systém vytápění 16

16 a tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů pohodlně vytopí celý dům po většinu roku. Pasivní domy účinně přispívají k ochraně životního prostředí, a to zejména díky úspornému způsobu vytápění po celou dobu jejich životnosti, který způsobuje nízké zatížení životního prostředí (HOLLAN, 2008). Vytápění musí být efektivní, a proto je třeba se zaměřit na opatření popsané dále. Střecha by měla být zajištěna tepelnou izolací tak, aby byl dům odolný vůči profukování a vlhkosti. Tepelná izolace střechy se od zateplení fasády odlišuje tloušťkou (je 20 až 30 cm silnější). Kvalitní zateplení domu sníží únik tepla přibližně o 40 %. Teplo uspoří také správně utěsněná okna a dveře. Nejoptimálnější by byla výměna starých oken za nová s lepšími izolačními vlastnostmi. Ale i správnou izolací starých oken lze zamezit úniku tepla až o 50 %. Snížit tepelné ztráty můžete instalací okenních reflexních fólií. Velkou roli v boji proti úniku tepla hrají také vnější rolety, žaluzie a markýzy, které izolují prostory, kterými teplo uniká. Radiátory by neměly být blokovány nábytkem ani jinými předměty. Závěs nebo záclona může sloužit jako dobrá izolace, ale pouze v případě, že nezakrývá radiátor. Nábytek, dekorační předměty ale také prach můžou zvýšit spotřebu energie až o 10 % ročně. Proto je potřeba v pravidelných intervalech topné těleso zbavovat prachu. Radiátor by samozřejmě neměl v žádném případě sloužit jako sušič prádla. Pokud nemáte dobře izolované stěny, vyzkoušejte hliníkové fólie, které odráží teplo zpátky do místnosti. Dodržujte doporučené teploty v pokojích. Velkým pomocníkem je regulace topení pomocí termoregulačních ventilů radiátorů. Pobyt v přetopených místnostech není zdraví prospěšný. V dětském pokoji a ložnici je to C, v obývacím pokoji C a v koupelně mezi C. Pokud máte v domě nebo bytě pokoje, které trvale neobýváte, spíše je temperujte, tedy postupně vyhřívejte. Řízené vytápění jednotlivých místností podle individuálních požadavků je tou správnou cestou k šetření nákladů za vytápění. Příkladem může být rodinný domek, kde je ráno třeba přitopit v ložnici (na vstávání), kuchyni a jídelně (na snídani) a pak je možný celkový teplotní útlum, protože všichni obyvatelé odcházejí do zaměstnání. Odpoledne se vytápí na příjemnou teplotu obývací pokoj, k večeru se přidá kuchyně a jídelna. Před spaním se zvýší teplota v koupelně (večerní hygiena) a podle potřeby a zvyku také v ložnici. Ostatní 17

17 nevyužívané místnosti mají zařazen vhodný (a zpravidla různý) teplotní útlum. Jiným příkladem jsou objekty s víceméně pevnou pracovní dobou nebo rozvrhem administrativní objekty, školy, školky, výrobní provozy atd. Zde je možno vytápět přesně podle stanovených regulí. Zvláštním příkladem jsou hotely, penziony a rekreační chaty, které jsou obsazovány různě podle aktuálního počtu návštěvníků. Všechny tyto výhody umožňuje centrální řízení personálním počítačem. V každé domácnosti se musí alespoň jednou denně větrat. Jaké větrání je ale to správné? Odborníci radí:,,větrejte krátce, ale intenzivně. Při takovém větrání se vzduch v místnosti ochladí, ale stěny si zachovají optimální teplotu. Při pomalém větrání dochází k opačnému efektu stěny vychladnou a následně je na opětovné vyhřátí potřeba většího množství tepla. Velkým pomocníkem při úspoře financí je také venkovní či pokojový termostat. Venkovní regulace reaguje na měnící se teplotu a v závislosti na ní ovlivňuje pokojovou teplotu. Přes pokojový termostat nastavíte teplotu podle vašich potřeb. To znamená, že pokud je váš byt v pravidelnou denní dobu prázdný, termostat sníží teplotu v pokoji na nižší hodnotu (NA ZELENO, 2011) Ohřev vody Průměrná potřeba teplé užitkové vody (o teplotě 55 C) činí 82 litrů na osobu a den. Optimální teplota horké vody je C. Při této teplotě je provoz ekonomicky nejvýhodnější energetické ztráty jsou minimální a je omezena přirozená tvorba vodního kamene, který snižuje životnost zařízení. Zdroj teplé vody by měl být umístěn co nejblíže místu spotřeby, aby nevznikaly zbytečné tepelné ztráty v propojovacím potrubí mezi bojlerem a výtokovou baterií. Pokud máte centrální ohřívač (např. bojler) příliš vzdálený od místa spotřeby (tj. více než cca 4 m), je vhodné kombinovat ho s dalším menším zařízením (např. malý beztlaký zásobník vody), který umístíme přímo na požadované místo. Nejrozšířenějším způsobem ohřevu vody pro domácnost jsou zásobníky umožňující za výhodných podmínek (například při nižší ceně elektřiny) ohřát vodu na dostatečnou teplotu těmto zásobníkům se také říká bojlery. Pomocí solárních kolektorů si můžeme zadarmo ohřát až 70 % naší celoroční potřeby teplé vody a neemitujeme z tohoto podílu žádné 18

18 emise. Solární systém si lze sestavit i svépomocně (THEMESSL ET AL., 2005). Podobnou výhodou je ohřev vody pomocí kotle na biomasu. Taktéž se začínají rozšiřovat tepelná čerpadla Klimatizace V našich zeměpisných šířkách není klimatizace v domácnostech rozšířená. Každopádně se s ní potkáváme denně v mnoha kancelářích, obchodech, nákupních centrech, v kině a jiných místech. Stejně jako spotřeba energie na vytápění v chladném období je poměrně velká i spotřeba energie klimatizací v období léta. Klimatizace je zařízení, které odebírá teplo z jednoho prostoru a předává ho do jiného. Nedochází přitom k výměně vzduchu větrání, ale pouze k jeho ochlazování a případnému čištění pomocí vestavěných filtrů. Moderní klimatizační jednotky navíc v chladnějším období mohou fungovat jako tepelné čerpadlo a v místnosti místo chlazení naopak přitápět Používání elektrických spotřebičů Dbejte na to, aby vaše elektrické spotřebiče měli co nenižší spotřebu. Zorientujete se podle energetického štítku. V dnešní době nejsou výjimkou spotřebiče třídy A+++. Které spotřebiče mají největší nároky na energii? Lednička spolu s mrazákem je zodpovědná za % celkové spotřeby elektřiny. V případě, že dům vytápíte elektřinou, pak samozřejmě není největším žroutem elektřiny lednička, ale přímotop nebo elektrický kotel. Existují další opatření pro používání a umístění spotřebičů, tak abyste co nejvíce snížili jejich spotřebu: Dbejte na umístění ledničky. Nikdy ji nedávejte vedle topení, sporáku, myčky, pračky či jiného zařízení, které vydává teplo. Vyšší teplota v okolí ledničky ji nutí více chladit, což zvyšuje její spotřebu elektřiny za každý stupeň nad 20 C vzroste spotřeba energie asi o 6 %. Nastavte si správnou teplotu uvnitř lednice i mrazáku. V ledničce stačí teplota kolem +5 C, v mrazáku kolem -18 C. Mrazák pravidelně odmrazujte. Vysoká námraza (nad 5 mm) navýší náklady na elektřinu až o 30 %. Zkontrolujte těsnicí pásku u dveří lednice. Pokud dveře dobře nedoléhají a netěsní, napravte to. Těsnicí páska stojí pár korun a tato investice se vám rychle vrátí. 19

19 Je omyl myslet si, že čím méně jídla v lednici skladuju, tím méně spotřebuje elektřiny. Naopak. Udržujte lednici zaplněnou alespoň ze 70 %. Do ledničky nedávejte horké jídlo. Nechte ho vždy vychladnout. Dalším opatřením, na které by jsme se měli soustředit je pohotovostní režim televizorů, počítačů, DVD přehrávačů apod. Stand- by režim patří k neviditelným žroutům elektřiny v každé domácnosti. Většina spotřebičů v pohotovostním režimu má spotřebu kolem 2 W (některé spotřebiče, mj. například set top boxy nebo DVD rekordéry, ale i více než 4 W). Podle průzkumů se může v průměrné domácnosti ztratit díky pohotovostnímu režimu cca 11 % elektřiny. Vypínejte proto spotřebiče úplně. Stačí k tomu prodlužovací kabel se spínačem, do kterého zapojíte počítač, televizi, DVD přehrávač, Hi-Fi apod. Vše pak jedním stisknutím tlačítka vypnete nebo zapnete (NA ZELENO, 2011) Vaření a příprava jídla Vařením a pečením se spotřebuje velké množství energie. Vaření na elektrickém vařiči je nevýhodné. Nejlevnější variantou je konzumace čerstvé stravy. Dalším v pořadí je příprava jídla v mikrovlnné troubě, následuje plynový vařič, pak vařič na tuhá paliva. Nejnákladnější na spotřebu elektrické energie je pečení v troubě. Existuje spousta rad a typů, jak ušetřit při vaření. Základem je vhodný spotřebič (na dnešním trhu jsou z pohledu spotřeby energie při vaření nejlepší indukční vařiče), vhodné hrnce nejlépe s poklicí (případně tlakový hrnec, známý jako papiňák ), samozřejmě odpovídající velikosti Praní a sušení Praní a sušení je další činnost v domácnosti, která je poměrně častá a vyžaduje značnou potřebu energie. Proto se trh orientuje na spotřebiče s nízkou spotřebou energie. Je lepší, když pračka odebírá už vodu teplou a nemusí jí nahřívat. Většina pracích prostředků bez problémů pere při 40 C (při jejich výběru dáváme přednost ekologicky šetrným). Sušička je běžným komfortem, který využívají zejména domácnosti v panelákových bytech, kde nemají možnost sušení prádla venku. Slunce a vítr udělají svojí práci zadarmo a zcela ekologicky Mytí nádobí Moderní myčky nádobí snižují spotřebu vody i energie ve srovnání s běžným mytím pod tekoucí vodou. Na jedno mytí omyje vel- 20

20 ké množství nádobí. Pro menší domácnosti je třeba její používání zvážit Svícení Od 1. září 2011 nesmí být na český trh uváděny klasické žárovky s výkonem 60 wattů a vyšším. Prodejci, distributoři a dovozci nicméně mohou i po tomto datu doprodávat zásoby ze skladů. Stejně jako před rokem, kdy zakázala Evropská komise v celé Unii uvádět na trh žárovky s příkonem vyšším než 75 W a přede dvěma lety 100 W žárovky. Příští rok dáme vale i žárovkám s výkonem 40 wattů. Další změna proběhne v září 2012, kdy se na trh v rámci Evropské unie přestanou uvádět všechny klasické žárovky a v prodeji budou pouze úsporné zářivky. V roce 2016 pak skončí také prodej halogenových žárovek. Od září 2016 by měly být všechny žárovky na trhu EU minimálně energetické třídy B a zvláštní halogenové minimálně třídy C. Největší nevýhodou je nedostatečná efektivita klasických žárovek. Při používání klasické žárovky se více než 90 procent elektrické energie mění na teplo a pouze 10 procent na světlo. Podle různých statistik se životnost úsporných žárovek rapidně snižuje v prostorách, kde se svítí krátce a často se rozsvěcuje a zhasíná, např. ve sklepech, kotelnách, prádelnách, komorách. Používání úsporných žárovek v těchto místnostech není zrovna ekologicky šetrné Baterie Jednorázové baterie jsou energeticky náročné. Používáme proto nabíjecí akumulátory, kalkulačky se solárním článkem apod. Podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, mají výrobci, potažmo prodejci povinnost uvádět na spotřebičích energetický štítek. Štítkem musí být opatřeny chladničky, mrazničky, pračky, sušičky prádla, myčky nádobí, elektrické trouby, elektrické ohřívače vody, světelné zdroje (sem patří i zářivky), klimatizační jednotky a domy (týká se to všech postavených po roce 2008). Na stránkách si zájemci mohou pomocí nabízených aplikací přesně spočítat spotřebu energie na vytápění, ohřev vody, svícení a mnoho dalších. Kniha Život pro planetu Zemi není pouze knihou populárně naučnou, ale spíše knihou populárně praktickou. Přináší přehled toho základního, co každý z nás může v oblasti ekologie snadno učinit. 21