Vznik knihovny. Spole nost Libri prohibiti. Aktuální stav fond knihovny

Transkript

1

2 Vznik knihovny Knihovna zakázaných knih" vznikla z pot eby soust edit na jednom míst a zp ístupnit širší ve ejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatel a zaplnit tak jedno z bílých míst" naší nedávné historie. Jsme p esv d eni, že jedním z pilí demokracie je právo ob ana na p ístup k informacím bez jakýchkoli p ekážek, a snažíme se p isp t k napln ní tohoto práva. Abychom takovou službu mohli skute n poskytovat, musí být knihovna soukromá a nezávislá. Po roce p ekonávání mnoha právnických, finan ních, prostorových a jiných problém se nám poda ilo knihovnu v íjnu 1990 otev ít v Podskalské ulici za finan ní a technické pomoci s. nadace Charty 77 a za ú asti mnoha významných kulturních p edstavitel v etn prezidenta republiky. Pozd jší innost knihovny umožnila nezištná pomoc mnoha p íznivc naší myšlenky. Vytvo ila se tak v echách naprosto ojedin lá a nezastupitelná knihovna, která zde dosud chyb la. Základem knihovny byly archivní exemplá e samizdatové edice Popelnice, kterou vydával Ji í Gruntorád, a další publikace jím získané koupí nebo vým nou v dob normalizace. Sbírku tehdy tvo ilo asi 2000 knih, reprezentativní soubor asopis a dalších dokument. Spole nost Libri prohibiti Vzhledem k tomu, že knihovna pot ebovala právní subjektivitu, založili jsme a 24. dubna 1991 na Ministerstvu vnitra R zaregistrovali nevýd le né sdružení ob an - Spole nost Libri prohibiti, jejímž hlavním cílem je podpora zajišt ní innosti a dobudování naší knihovny. lenské p ísp vky nejsou stanoveny. Mezi zakládajícími leny spole nosti jsou mj. spisovatelé Václav Havel, Eva Kant rková, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zden k Urbánek, Ludvík Vaculík a Jan Vladislav. Dále bývalý rektor Karlovy univerzity Radim Palouš, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brn Milan Jelínek, bývalý editel Ústavu pro soudobé d jiny AV R Vilém Pre an, bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, noviná a generální editel eského rozhlasu Vlastimil Ježek, editel Masarykova ústavu AV R Jaroslav Opat, editel Centra pro teoretická studia p i Filozofickém ústavu AV R Ivan Havel a významný katolický pedagog a vydavatel Oto Mádr. Podle stanov ob anského sdružení je p edstavitelem spole nosti Ji í Gruntorád. Spole nost má dnes 177 len, mezi kterými jsou krom jmenovaných zakládajících len také nap. spisovatelé Jan Beneš, Ji í Gruša, Petr Kabeš, Petr Král, Alexandr Kliment a Jaroslav Strnad, literární v dci František Kautman, Antonín M š an a Ji í Brabec, editel Národní knihovny Vojt ch Balík, bývalý eský velvyslanec v Bulharsku Petr Pospíchal, vydavatel Kanadských list Mirko Jane ek a další samizdatoví a exiloví vydavatelé, publicisté a p átelé knihovny. Do Spole nosti Libri prohibiti i nadále zveme všechny zájemce o lenství, kte í mohou a cht jí knihovn jakkoli pomoci. Aktuální stav fond knihovny Knihovna se skládá z fond samizdatové a exilové literatury, archivu dokument a audiovizuálního odd lení. Je zde celkem asi knihovních jednotek a na 1400 titul periodik.

3 Sbírky rozši ujeme nákupy, vým nou a dary p íznivc z domova i ze zahrani í. Z cenných unikát a materiál zap j ených po izujeme kopie, které poskytujeme k prezen nímu studiu. Knihovní fond je rozd len do t chto ástí: 1. eské samizdatové monografie a asopisy Fond má p es 9300 knihovních jednotek ze 70. a 80. let, a to jak edi ních (nap. Edice Expedice, Petlice, Popelnice, eská expedice, Kvart, Kde domov m j atd. - p ibližn 100 edic a nakladatel ), tak i publikací mimoedi ních. Sbírka asopis ítá 320 titul (nap. Informace o Chart 77, Informace o církvi, Revolver revue, Vokno, Kritický sborník, St ední Evropa atd.), všechna významná periodika jsou kompletní. 2. eské exilové monografie a asopisy Fond zahrnuje na 4900 knihovních jednotek. Je zde zastoupeno 35 nakladatelství, která m la souvislý edi ní program, a p es 400 jednotlivých nakladatel a institucí, které vydávaly publikace v eštin. Kompletní je produkce nakladatelství 68 Publishers, Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy, Opus bonum, Arký, Konfrontace, Edice satiry, Framar, Moravian Library atd. Máme již p es 550 titul exilových periodik, z toho jsou kompletní ro níky asopis Sv dectví, Listy, Studie, Prom ny, slov, Obrys, Západ, Reportér, Hlas domova, Text, Kanadské listy, Sklize, Skute nost, Národní politika, Právo lidu, Paternoster a další, zahrnující období od konce 40. let do sou asnosti. 3. Monografie a asopisy 1. a 2. odboje Fond obsahuje 56 knihovních jednotek legioná ské literatury z 1. sv tové války, p es 440 monografií eskoslovenského vále ného exilu a n které asopisy z období 1. a 2. sv tové války. 4. Cizí samizdatové monografie a asopisy Fond má p es 160 knihovních jednotek slovenského a p es 550 knihovních jednotek polského samizdatu, 37 titul slovenských a 180 titul polských periodik. Okrajov je zastoupen i ruský samizdat a periodika z bývalé NDR. 5. Cizí exilové monografie a asopisy Fond má p es 340 knihovních jednotek slovenských exilových monografií a p es 40 titul asopis, 215 svazk monografií ruského a ukrajinského exilu z let s n kolika asopisy, polský exil je zastoupen jen n kolika desítkami publikací a asopis. 6. Cizojazy né monografie a asopisy Fond cizojazy ných knih se vztahem k eskoslovensku nebo k problematice lidských práv v etn p eklad z eštiny má p es 1500 svazk a 330 titul asopis. 7. Dokumentace a archiv Velkou ást tohoto fondu tvo í dokumenty o porušování lidských a ob anských práv v bývalém eskoslovensku a v celém sov tském bloku. Jde o soubor písemných dokument vzniklý zejména inností nezávislých iniciativ Charty 77, Výboru na obranu nespravedliv stíhaných, Východoevropské informa ní agentury atd., práce jednotlivých autor i skupin ší ené samizdatem, fejetony, politické komentá e, p íležitostné texty, petice, dopisy apod. V lo ském roce jsme p ikro ili k jejich zpracování, zatím je hotovo p es 900 záznam. Dále jsou zde nepublikované práce a rukopisy, dokumenty a písemné doklady o innosti exilových organizací a redakcí v etn korespondence, samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výst ižkový archiv. 8. P íru ní knihovna - tematická a sekundární literatura Obsahuje knihy, asopisy a další dokumenty o samizdatové a exilové literatu e, katalogy, bibliografické soupisy, slovníky, biografické a diplomové práce, celkem více než 500 položek. 9. Audiovizuální odd lení

4 Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. V sou asné dob již vlastníme nahrávky nekonformní hudby na více než 1200 kazetách, 60 CD-ROM médií a 65 gramofonových deskách, zvukové záznamy podzemních p ednášek a seminá (cca 220), videodokumenty a filmovou amatérskou produkci na více než 200 videokazetách. Nahrávky se snažíme získávat p ímo od p vodc, tedy v nejlepší možné technické kvalit. Provoz a innosti knihovny Sídlo knihovny a ítárny Libri prohibiti, která je v provozu již devátým rokem, je na Senovážném nám stí. 2 v Praze 1. Otev eno máme ty i dny v týdnu (pond lí - tvrtek) od 13 do 17 hodin. Fondy jsou k dispozici tená ské ve ejnosti bezplatn, poskytujeme standardní služby v etn rešerší, kopírování a konzultací. V tšina publikací je p ístupná prezen n v naší studovn, kde je 18 míst. Multiplikáty p j ujeme absen n po složení kauce. V pr b hu doby od vzniku naší knihovny se za íná napl ovat náš cíl, pro který knihovna vznikla: da í se nám kompletovat produkci exilu i samizdatu, v etn audio a video. Vzhledem k tomu, že vlastníme jinde v republice, ale i ve sv t nedostupné materiály, které jsou z v tší ásti evidované v elektronické podob, má naše knihovna zásadní význam pro zlepšení informa ní situace v dané oblasti. Ta je zna n rozsáhlá a zahrnuje krom literatury a literární v dy také historii, politologii, filozofii, teologii, sociologii, kulturní i politickou publicistiku, lidská práva a mezinárodní vztahy, ímž vý et nekon í. Pro poznání naší nedávné minulosti, jejíž r zné aspekty je možno zkoumat na jednom pracovišti, je naše knihovna již nyní nezastupitelná. P isp li jsme m. j. ke vzniku t chto publikací: Johanna Posset: eská samizdatová periodika ; Minulost a d jiny v eském a slovenském samizdatu (sest. J. Vlk, V. Va ková, J. Novotný); Michal P ibá : eské krajanské a exilové asopisy po r. 1945; Aleš Zach: Kniha a eský exil; František Knop: eská literatura v exilu; Lubomír Machala: Pr vodce po nových jménech eské poezie a prózy; Texty The Plastic People of the Universe (sest. Jaroslav Riedel); Ivan Jirous: Magor v zápisník (sest. Michal Špirit). Naše rešerše se použily i pro sestavení personálních bibliografií Jana Lopatky, Bohumila Hrabala, Jana Pato ky, Sergeje Machonina, bibliografie p eklad Rogera Schutze a v mnoha dalších p ípadech. Knihovní fondy, v etn audiovizuálních, po íta ov zpracováváme v knihovnickém systému ISIS/MAKS, pr b žn je dopl ujeme a pracujeme na jejich revizi. Databáze rozši ujeme také o záznamy desiderát a vytvá íme tak bibliografické soubory. Zpracováváme i lánkové bibliografie d ležitých samizdatových asopis, máme již p es 5000 záznam. Tyto bibliografie samizdatových edic a asopis již n kolik let uve ej ujeme v Kritickém sborníku. V r jsme s finan ní pomocí Ministerstva zahrani ních v cí R vydali v nakladatelství Primus Katalog knih eského exilu V roce 1996 jsme bibliograficky zpracovali sd lení VONS a další materiály o lidských právech. V rámci projektu Knižní vydání lánkové bibliografie Informací o Chart 77 jsme v r zpracovali veškeré podklady pro tisk této publikace. Oba projekty podpo ila Nadace rozvoje ob anské spole nosti z Phare Programu rozvoje ob anské spole nosti Komise Evropské Unie. Našich služeb využívají r zné instituce doma i v zahrani í (nap. Ústav pro eskou literaturu AV R, Muzeum eské literatury, Ústav pro soudobé d jiny AV R, British Library v Londýn, Institut východní a st ední Evropy p i Amsterdamské universit aj.), v de tí pracovníci, studenti st edních a vysokých škol, eská televize, n která vydavatelství, noviná i i další zájemci. Materiály pro své diplomové práce si zde hledají studenti eští i zahrani ní. Umož ujeme též praxi student m 2. a 3. ro níku Ústavu informa ních studií a knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Naše výsledky v roce 1998

5 V b eznu 1998 jsme v nakladatelství Dopln k vydali s podporou Nadace ROS z fondu Phare knihu Informace o Chart 77: lánková bibliografie S finan ní podporou Odboru krajanských a kulturních vztah MZV R jsme zkatalogizovali 550 titul eských a slovenských krajanských a exilových periodik vydávaných od r do sou asnosti. Katalog s rejst íky je ur en pro pot eby knihovny. V lo ském roce jsme získali celkem p es 1000 knihovních jednotek a dalších 100 titul periodik. Z toho se nejvýrazn ji rozší ily tyto ásti fondu: eské samizdatové monografie o 500 knihovních jednotek eské exilové monografie o 200 knihovních jednotek eská exilová periodika o 20 titul Monografie s. vále ného exilu o 40 knihovních jednotek Cizojazy né monografie o 100 knihovních jednotek V audiovizuálním odd lení nám p ibylo více než 200 audiokazet a 50 CD-ROM médií. Cíle knihovny pro rok 1999 Naším hlavním cílem je shromáždit co nejúpln jší a nejkvalitn jší sbírku knih, asopis a dalších materiál, které byly vytvo eny eským a slovenským exilem, a všech dostupných materiál naší domácí opozice, tedy tzv. samizdatu. Tyto fondy chceme kompletn po íta ov zkatalogizovat a výsledky zp ístupnit dalšímu bádání jednak prezen n v naší po íta ové síti, jednak formou knižních a asopiseckých publikací, vydáním na CD-ROM médiích a také v síti INTERNET. V tomto roce je tedy t eba: pokra ovat v akvizicích pokra ovat v po íta ové katalogizaci samizdatového knižního fondu a p ír stk pokra ovat v lánkové bibliografii samizdatových asopis p ipojení knihovny k síti INTERNET a otev ení vlastní stránky zpracovaná data postupn upravit pro prezentaci v síti INTERNET realizovat knižní vydání Katalogu s. krajanských a exilových periodik pokra ovat v budování a katalogizaci audiovizuálního fondu dokon it klimatizaci depozitá e zahájit projekt záchrany n kterých ohrožených exilových periodik p enosem na elektronická média (CD- ROM) pomocí scaneru Na tento rok jsme zatím p edložili dva projekty Ministerstvu kultury R, po jednom projektu Ministerstvu zahrani ních v cí R, Magistrátu hl. m sta Prahy a Nadaci rozvoje ob anské spole nosti. Vzhledem k omezeným možnostem státního rozpo tu p edpokládáme, že dotace nepokryjí naše náklady a bude tedy t eba získat další sponzory. Pod kování Náš dík si zaslouží Ministerstvo kultury R, které op t p isp lo dotací na náš provoz a naše projekty, dále p isp li v lo ském roce: Ministerstvo zahrani ních v cí R, Nadace Preciosa Jablonec nad Nisou, Nadace eský literární fond, Magistrát hl. m. Prahy, M stská ást Praha 1, p edseda Senátu Parlamentu R, Zolcer TV, Francois Brélaz, Petr Uhl, manželé Dohnalovi, Helena M. Fabry, Jennifer A. Simons, Miroslav Hamr, Ji í Brych a V ra Ebels-Dolanová. Zvlášt d kujeme Nadaci rozvoje ob anské spole nosti (NROS), která nám poskytla z Phare Programu rozvoje ob anské spole nosti Komise Evropské Unie prost edky na vydání publikace Informace o Chart 77: lánková bibliografie D kujeme také všem dalším p isp vatel m, které zde nelze vyjmenovat. Bez jejich hmotné podpory by existence naší knihovny a studovny nebyla možná. To platí také o nezištné pracovní pomoci mnoha

6 jednotlivc. Nemenší dík pat í také všem dárc m, kte í pomáhají rozši ovat naše fondy. D kujeme i t m vydavatel m asopis, kte í nám je nezištn zasílají. Zejména jejich zásluhou je dnes Libri prohibiti tím, ím je. P edem d kujeme všem dalším sponzor m, dary je možno ode ítat od da ového základu. U eské spo itelny v Praze 1, Vodi kova 9 máme ú et íslo /0800 s názvem Libri prohibiti. Dotazy vy izujeme i telefonicky na ísle (02) , které platí i pro fax. V Praze 18. ledna 1999 Ji í Gruntorád